10 C 105/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mg. Alžbětou Pasternakovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 835 000 Kč s přísl. <b>I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 835 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 7. 2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 240 767,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku vrácen zbytek zálohy složené na náklady důkazu ve výši 11 023 Kč.</b> <b>IV. Žalované bude pro právní moci tohoto rozsudku vrácen zbytek zálohy složené na náklady důkazu ve výši 11 300 Kč.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 7. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky 835 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužnou odměnu za zprostředkování prodeje domu. Žalobce uzavřel s žalovanou v ústní podobě v květnu 2015 smlouvu o zprostředkování, kterou se zavázal zprostředkovat pro žalovanou především uzavření kupní smlouvy o prodeji parc. [číslo] v k.ú. [část obce] včetně budovy [adresa] nacházející se na tomto pozemku (dále též jen„ dům [ulice a číslo]“) s třetí osobou a žalovaná se oproti tomu zavázala zaplatit odměnu ve výši 3 % z dosažené kupní ceny, a to po dokončení celého obchodu, včetně podání příslušného daňového přiznání. Za tímto účelem udělila žalovaná dne 9. 11. 2015 žalobci plnou moc jako potvrzení oprávnění jednat na základě zprostředkovatelské smlouvy. Žalobce převzal od žalované klíče od domu a dokumentaci vztahující se ke kolaudaci a zaměření stávajícího stavu. Již od března 2015 činil žalobce přípravné úkony, které směřovaly k úspěšnému uzavření kupní smlouvy a dosažení žalovanou odsouhlasené kupní ceny ve výši 29,5 milionů Kč. Žalovaná odmítla žalobcem navrhovanou variantu rozprodeje domu po jednotlivých bytových jednotkách. Žalobce vypracoval tržní ocenění nemovitosti, založil emailovou adresu pro účely prodeje domu, vyžádal odborná stanoviska od příslušných úřadů, provedl aktuální doměření stávajícího stavu, pořídil fotodokumentaci domu a bytů, pořídil kopie smluv k domu a dále zabezpečil průkaz energetické náročnosti budovy vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dále zorganizoval a provedl prohlídku nemovitosti s více jak 30 zájemci o koupi, sjednával s nimi podmínky prodeje a předával těmto zájemcům dokumentaci domu. Po vyhodnocení a prověření zájemců navrhl žalované uzavření kupní smlouvy se zájemcem [právnická osoba], který akceptoval požadovanou cenu 29,5 milionů Kč. Na 19. 2. 2016 připravil a zorganizoval setkání s tímto zájemcem, kterého zastupoval člen představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž toto setkání se konalo v restauraci [příjmení] v [obec]. Žalobce dále vyhotovil a projednal návrh smlouvy o budoucí smlouvě kupní, která nakonec nebyla uzavřena, neboť strany přistoupily rovnou k uzavření kupní smlouvy. Žalobce vyhotovil jak návrh kupní smlouvy, tak návrh dohody o správě kupní ceny u [anonymizována dvě slova]. Pro nepružnost bankovní úschovy si nakonec smluvní strany odsouhlasily advokátní úschovu, přičemž žalobce připravil a projednal návrh smlouvy o advokátní úschově u [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce dále podle požadavků kupující strany připravil nové nájemní smlouvy k bytům a k bazaru. Podpis smlouvy žalobce zorganizoval na den 1. 3. 2016 u advokáta kupující strany sídlícího v ulici [ulice a číslo], přičemž se účastnil i této schůzky. Dne 3. 3. 2016 na základě předávacího protokolu převzal žalobce od schovatele [anonymizováno] [příjmení] návrh na vklad, který doručil na podatelnu Katastrálního úřadu. Dne 7. 3. 2016 zaplatila žalovaná žalobci zálohu na jeho odměnu a režijní výdaje ve výši 50 000 Kč, a to na základě zálohové faktury převodem z jejího účtu. Dne 4. 4. 2016 byl příslušným katastrálním úřadem zapsán vklad vlastnického práva pro kupujícího, načež žalobce dne 5. 4. 2016 osobně doručil [anonymizováno] bance převodní jednorázový příkaz k výplatě částky 27 984 000 Kč z úschovy. Následně ještě žalobce nechal vyhotovit u znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] znalecký posudek za účelem podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitosti, přičemž toto daňové přiznání podal na Finanční úřad dne 13. 4. 2016. V tom daňovém přiznání podepsaném žalovanou je žalobce uveden jako kontaktní osoba. Kopii daňového přiznání poté předložil schovateli za účelem výplaty částky [číslo] [anonymizováno] ve prospěch účtu Finančního úřadu s tím, že tuto platbu identifikoval jako platbu na daň z nabytí nemovitosti hrazenou žalovanou. Následně ještě objednal u znalce dodatek shora uvedeného posudku, který taktéž předložil dne 13. 7. 2016 správci daně. Žalobce takto pokračovat v plnění zprostředkování, aniž by obdržel od žalované platbu za zálohovou fakturu [číslo] 2016. Předání a převzetí domu a kroky vedoucí k uvolnění částky 350 000 Kč z úschovy si žalovaná již provedla sama s pověřeným pracovníkem [jméno] [příjmení]. Pokud jde o výši sjednané odměny, tak šlo o odměnu v místě a čase obvyklou, přičemž žalovaná v říjnu roku 2012 zaplatila zprostředkující kanceláři [právnická osoba] odměnu ve výši 3,6 % z dosažené kupní ceny. Vedle zprostředkování prodeje domu [ulice a číslo] provedl žalobce pro žalovanou další širokou škálu služeb přímo či nepřímo spojených se zprostředkovatelskou činností, a to 1) přípravu podkladů pro soudní vymáhání dluhu na nájemném, 2) kompletní realitní servis při prodeji pozemku při [katastrální uzemí], 3) kontrolu jejího rodinného domu v [obec] při pobytu žalované na [anonymizováno], 4) nafocení, pořízení seznamu a inzerci sbírek po manželovi žalované, 5) poradenskou činnost architekta při výběru nové kuchyňské linky, 6) poradenskou činnost realitního makléře architekta při vyhledávání vhodného bytu 7) návrh smlouvy o úklidu domu [ulice a číslo]. Žalobce dne 18. 4. 2016 zaslal žalované zálohovou fakturu [číslo] [rok] a dne 13. 7. 2016 konečnou fakturu [číslo] [rok] na úhradu částky 835 000 Kč. Žalovaná na toto reagovala tak, že prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalobce k vrácení částky 50 000 Kč s odůvodněním, že tato částka byla uhrazena omylem s tím, že vystavené faktury považuje za neoprávněné.

2. V podání ze dne 10. 12. 2019, jako reakci na odpor žalované namítající mimo jiné promlčení, žalobce uvedl, že splatnost faktur byla sjednána na 14 dní ode dne vystavení, přičemž poslední kroky, které žalobce podnikl ve smyslu uzavřené zprostředkovatelské smlouvy bylo převzetí dodatku znaleckého posudku od [anonymizováno] [příjmení] dne 12. 7. 2016 a jeho podání Finančnímu úřadu dne 13. 7. 2016. Tvrzení žalované, že spolu žili od dubna 2015 do dubna roku 2016, označil za nepravdivé s tím, že klíčem od bytu v [anonymizována dvě slova] disponoval za účelem prohlídek domu se zájemci a dále, aby mohl postupně zdokumentovat a na internetu rozprodat zde deponované sbírky. Od domu žalované v [obec] ani od domu na [anonymizováno] klíče nikdy neměl a ani neznal vstupní bezpečnostní kód. Návštěvy v [obec] vykonával z pracovních důvodů, aby zde zdokumentoval uložené sbírky a poskytl poradenskou činnost architekta při výběru nové kuchyňské linky. Žalobce dále popřel, že by mu žalovaná kdy poskytovala materiální či finanční podporu nebo jakékoliv věci pro jeho syna.

3. Při prvním jednání ve věci dne 20. 2. 2020 byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení, a to tak, aby mimo jiné uvedl, kdy přesně a za jakých okolností byla jím tvrzená ústní smlouva o zprostředkování uzavřena, konkretizoval podrobně obsah smluvního ujednání, co bylo sjednáno ohledně splatnosti odměny a na jakém základě prováděl část činností uvedených v žalobě ještě před tím, než byla uzavřena jím tvrzená zprostředkovatelská smlouva. Žalobce uvedl, že uvedená tvrzení není schopen na místě doplnit a požádal o poskytnutí lhůty k jejich doplnění.

4. V podání ze dne 23. 3. 2020 žalobce uvedl, že žalovaná se na něj s žádostí o zprostředkování prodeje domu [ulice a číslo] obrátila na začátku roku 2015. Provedla jej domem a představila jej přítomným nájemníkům a předala mu klíče od domu a část podkladů. Smlouva o zprostředkování prodeje byla uzavřena při předání podkladů a klíčů od domu dne 4. 3. 2015 a již následujícího dne zaslal žalobce žalované tabulku ploch bytů a nájmů, dne 11. 3.2015 následoval cenový průzkum a dne 19. 3. 2015 fotografie. V rámci zprostředkovatelské smlouvy si žalovaná vymínila vyhledání bytu v širším centru [obec] jako náhrady za byt [číslo] v domě [ulice a číslo]. Žalobce vytipoval a zorganizoval celkem prohlídky tří bytů. Oproti předchozímu podání ohledně splatnosti odměny žalobce uvedl, že se strany dohodly, že odměna žalobce bude uhrazena po dokončení prodeje, tzn. poté, kdy bude částka za kupní cenu složena na bankovní účet žalované. Žalobce pro žalovanou již v minulosti zprostředkoval prodej jiné nemovitosti, a to pozemku, přičemž i zde byla smlouva uzavřena ústně, a provize ve výši 3 % byla žalobci žalovanou uhrazena. Pokud jde o zprostředkování prodeje domu v [anonymizována dvě slova], pak v průběhu doby se předmět zprostředkovatelské smlouvy rozšiřoval o služby přímo či nepřímo napojené na prodeji domu. Jednalo se zejména o zdokumentování a rozprodeji sbírky afrických trofejí a kožených leteckých bund, které blokovaly byt [číslo] v [anonymizována dvě slova]. Znalečné za vypracování posudku [anonymizováno] [příjmení], jakož i odměnu za vypracování průkazu energetické náročnosti platil žalobce v hotovosti.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobce jen v plném rozsahu nedůvodný a neoprávněný. Žalovaná zejména namítla promlčení uplatněného nároku s tím, že pokud je v konečné faktuře [číslo] [rok] ze dne 10. 7. 2016 uvedeno datum zdanitelného plnění 1. 6. 2016, pak vzhledem k absenci jakéhokoliv speciálního smluvního ujednání o splatnosti odměny se váže počátek běhu promlčecí lhůty právě k tomuto datu. Žalobce nicméně váže počátek promlčecí lhůty až ke dni splatnosti faktury. Pokud ale k uskutečnění zdanitelného plnění došlo již 1. 6. 2016, pak jakékoliv prodlení s vyúčtováním odměny po tomto datu jde k tíži žalobce a nemůže mít za následek odklad počátku běhu promlčecí lhůty. Navíc prodej předmětného domu byl završen již v březnu 2016 a poslední úkon, který žalobce vykonal, bylo podání daňového přiznání dne 13. 4. 2016. Žaloba došlá soudu dne 23. 7. 2019 tak byla podána až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Žalovaná dále uvedla, že žaloba neobsahuje potřebná skutková tvrzení, není z ní zřejmé, co přesně bylo obsahem údajné smlouvy a jaké konkrétní činnosti žalobce údajně vykonal. Nadto žalovaná s žalobcem žádnou ústní ani jinou smlouvu o zprostředkování neuzavřela, pouze na základě jeho naléhání souhlasila s nabídkou určité pomoci v souvislosti se zamýšleným prodejem domu, a to bezúplatné. Plnou moc z listopadu roku 2015 poskytla žalovaná žalobci nikoliv jako svému zprostředkovateli, ale jako svému příteli z toho důvodu, že pak měla naplánovanou cestu do USA, kam pravidelně jezdí. Zastoupení pro účely zprostředkování koupě z této plné moci také ani neplyne. Z plné moci navíc vyplývá, že byla poskytnuta žalobci jako fyzické osobě nepodnikateli a nikoliv z titulu či pro účely obchodního vztahu. V roce 2015, kdy mělo dojít údajně k uzavření zprostředkovatelské smlouvy, žalobce ani nepodnikal, měl pozastavený výkon živnosti od roku 2014 a byl hlášen na Úřadu práce, kde mu také byla přiznána podpora v nezaměstnanosti, a to od ledna roku 2015 na dobu 11 měsíců. V evidenci uchazečů pak byl veden až do února 2016. K oznámení obnovení živnostenského oprávnění došlo až v den podpisu kupní smlouvy, a to po jejím uzavření. Z uvedeného vyplývá, že žalobce ani tyto služby nemohl před tímto datem poskytovat. Žalobce ve skutečnosti uskutečnil při prodeji domu jen několik pomocných činností, jako je založení emailového účtu, zajištění kopií určité dokumentace a přehledů potřebných pro jednání o prodeji nemovitostí, pořízení fotodokumentace bytů či účast na schůzkách s několika zájemci. Sám žádného zájemce o koupi domu nesehnal. Pokud jde o doručení příkazu k výplatě peněz z úschovy, pak žalovaná vůbec neví, proč toto dělal, popřípadě proč mu to vůbec schovatelka [anonymizováno] [příjmení] umožnila. Pokud jde o podání na Finanční úřad, nejedná se o zprostředkovatelskou či jinou odbornou činnost. V době od března roku 2015 do dubna roku 2016 žila žalovaná s žalobcem a poskytovala mu značnou materiální a finanční podporu, a to z důvodu jeho nemajetnosti a aktuální životní situace. Žalovaná žalobci platila veškeré náklady, nechala ho bydlet ve svém bytě či domě v [obec] a poskytovala mu věci pro jeho syna a peníze na placení jeho dluhů, zejména alimentů na syna. Ohledně platby ve prospěch žalobce ve výši 50 000 Kč se nejednalo o žádnou zálohu na odměnu nebo režijní výdaje, jak tvrdí žalobce, ale jednalo se o prostředky poskytnuté blízké osobě na podporu jeho obnovené podnikatelské činnosti. Na základě telefonické komunikace se strany dohodly na vystavení faktury za určité činnosti, které měl žalobce původně pro žalovanou vykonat bezúplatně. Vzhledem k tomu, že žalovaná v té době se žalobcem ještě žila, nepočítala s možností, že jím připravená faktura je léčka, kterou se později pokusí využít v její neprospěch.

6. V doplnění tvrzení ze dne 20.3.2020 žalovaná uvedla, že úkony, kdy se žalobce dílčím způsobem podílel na prodeji domu [ulice a číslo], byly přátelskou výpomocí či společenskou úsluhou v době, kdy mezi sebou měli vztah druh družka. V žádném případě se nejednalo o poskytování jakýchkoliv služeb ve smyslu smlouvy o zprostředkování. Žalovaná se s žalobcem seznámila v létě 2014 a byla informována o tom, že má špatné období, je bez zaměstnání a na podpoře, má problémy s alkoholem a dluhy. V jejím domě v [obec] ji žalobce navštívil poprvé v říjnu 2014, a to společně s jejich společným kamarádem. Od ledna 2015 po návratu žalované z USA se začali spolu scházet častěji a od března 2015 lze hovořit o společném soužití. S ohledem na vzájemné sympatie byla žalovaná připravena žalobci pomoct s jeho osobními problémy a s uspořádáním jeho pracovního a osobního života. Po dobu společné soužití žalovaná platila za žalobce různé nákupy, jídlo, oblečení, provoz automobilu, náklady na telefon. Zároveň mu poskytovala peníze na uhrazení jeho údajných dluhů, včetně výživného na syna. Pomáhala mu řešit jeho problémy i jinak než finančně, například řešením věcných požadavků matky jeho syna. V lednu 2016 ji žalobce navštívil na [anonymizováno], přičemž náklady spojené s pobytem hradila žalovaná. V rámci společného soužití se žalobce dílčím způsobem podílel na jednotlivých úkonech spojených se správou majetku žalované. Veškeré tyto činnosti žalovaný realizoval dobrovolně a z vlastní iniciativy bez jakéhokoliv výslovného, konkludentního, či jen presumovaného nároku na samostatnou odměnu. O povaze vztahu žalobce a žalované svědčí obsah jejich emailové a SMS komunikace. Koncem února 2016 ji informoval žalobce o požadavcích matky svého syna ohledně dlužného výživného. Žalovaná poslala paní [příjmení] televizi a nějaké drobnosti, za což ji ta následně poděkovala. Koncem března 2016 žalovaná vykázala žalobce ze svého domu s tím, aby si před případným pokračováním soužití s ní uspořádala svůj život a problémy s alkoholem. Poté ji žalobce požádal o další peněžitou půjčku s tím, že si obnovil živnost, přičemž sám žalobce ji navrhl, že jí pošle simulovanou zálohovou fakturu ve výši 50 000 Kč. Poté co žalovaná po schůzce dne 10. 4. 2016 odmítla další soužití se žalobcem, neboť ten byl opilý a agresivní, obdržela následujícího dne zálohovou fakturu [číslo] na částku 50 000 Kč. Veškeré požadavky žalobce na zaplacení dalších faktur považuje žalovaná za akt osobní msty za ukončení vzájemného soužití a nepokračování v materiální podpoře žalobce. Skutkový stav:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro KÚ [část obce] ze dne 3. 2. 2016 soud zjistil, že žalovaná byla k tomuto datu evidována v katastru nemovitostí jako vlastník parcely [číslo] v KÚ [část obce], jejíž součástí je stavba [adresa], neboli dům [ulice a číslo].

8. Z kupní smlouvy ze dne 1. 3. 2016 uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a společností [právnická osoba] jako kupující soud zjistil, že předmětem této smlouvy byl pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], přičemž strany se dohodly na kupní ceně ve výši 29 150 000 Kč za samotnou nemovitost a dále na kupní ceně 350 000 Kč za movité věci nacházející se v této nemovitosti, přičemž jejich seznam tvořil přílohu [číslo] smlouvy. Strany se dohodly na složení celé kupní ceny za advokátní úschovy u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že částka 27 984 000 Kč měla být žalované vyplacena poté, co bude uschovateli předložen aktuální výpis příslušného listu vlastnictví, kde jako jediný vlastník předmětné nemovitosti bude zapsán kupující. Druhá část ve výši 350 000 Kč měla být vyplacena po předložení originálu předávacího protokolu prokazujícího předání předmětu převodu kupujícímu a částka ve výši 1 166 000 Kč měla být převedena na účet příslušného Finančního úřadu do pěti pracovních dnů poté, co prodávající předloží uschovateli kopii přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí opatřenou podacím razítkem. Přílohou kupní smlouvy byl dále výpis z katastru nemovitostí a seznam veškerých nájemních smluv. V příloze obsahující seznam nájemních smluv je uvedeno jméno nájemce, identifikace nájemní smlouvy s datem, výše nájemného, a zda je složená kauce.

9. Ze smlouvy o advokátní úschově ze dne 1. 3. 2016 soud zjistil, že stranami této smlouvy byli [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako schovatel, společnost [právnická osoba] jako složitel a žalovaná jako oprávněná. Podle smlouvy měla být do advokátní úschovy složena celkem částka 29 500 000 Kč s tím, že se jednalo o prostředky na úhradu kupní ceny za převod domu [ulice a číslo]. Podmínky uvolnění prostředků byly totožné jako ve shora uvedené kupní smlouvě. V souvislosti se smlouvu o advokátní úschově [anonymizováno] [příjmení] identifikovala jako skutečného vlastníka složené peněžité částky žalovanou, přičemž toto její oznámení adresované [anonymizováno 6 slov] je datováno 1. 3. 2016. Z jednorázového příkazu k platbě soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] podepsala příkaz k výplatě částky 27 984 000 Kč úschovy bez uvedení data vystavení.

10. Z listin předložených [anonymizováno] [příjmení] při jednání (zejména transakční historie učtu [číslo] vedeného u [příjmení] [příjmení]) má soud za prokázané, že k uvolnění kupní částky došlo v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě o úschově. První část ve výši 27 984 000 Kč byla převedena na účet žalované dne 6.4.2016, částka připadající na platbu daně ve výši 1 166 000 byla poukázána dne 19.4.2016 a zbylá částka ve výši 350 000 Kč byla poukázána dne 1.6.2016 poté, co byl schovateli předložen téhož dne protokol o předání nemovitosti. Dle předávacího protokolu z 3. 3. 2016 žalobce potvrdil převzetí tří vyhotovení kupní smlouvy, jednoho návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí k podání na katastr nemovitostí a předání kupujícímu a žalované. Tento předávací protokol je vyhotoven na hlavičkovém papíru [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nicméně jí není podepsán. Z předávacího protokolu z 3. 3. 2016 vyhotoveného na hlavičkovém papíře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná potvrdila žalobci převzetí jedné kupní smlouvy a jednoho návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Z návrhu na vklad ze dne 3.3.2016 a z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] KÚ [část obce] ke dni 5. 4. 2016 má soud za prokázané, že právní účinky vkladu vlastnického práva pro společnost [právnická osoba] nastaly ke dni 3. 3. 2016.

11. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, soud zjistil, že zajišťovala advokátní úschovu kupní ceny, přičemž některé úkony s tím související (např. předání dokladů do [anonymizováno] pro účely uvolnění jistiny) vykonal žalobce. S žalovanou se viděla celkem třikrát. V prvních dvou případech, a to při podpisu smlouvy [anonymizována dvě slova] a při podpisu smlouvy o úschově, byl přítomen i žalobce. Povahu jejich vztahu nechtěla hodnotit s tím, že se o soukromé věci nezajímá. Nepamatovala se, zda si všimla nějakého důvěrného chování mezi žalobcem a žalovanou s tím, že v případě jednoho setkání ji připadali oba„ ovíněni“. Poté ještě viděla žalovanou, když ji společně se zástupcem kupujícího přinesla protokol o předání nemovitosti. S žalobcem se zná delší dobu, dělá pro něj právní věci vztahující se k nemovitostem. Žalobce ji v minulosti sdělil, že mu žalovaná nezaplatila.

12. Z výpisu živnostenského rejstříku soud zjistil, že živnostenské oprávnění k provozování zprostředkovatelských služeb měl žalobce opakovaně přerušeno, přičemž přerušeno bylo i po období od 1. 1. 2015 do 29. 2. 2016. Z potvrzení Úřadu práce České republiky ze dne 11. 3. 2016 a z rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne 30. 3. 2015 o přiznání podpory v nezaměstnanosti soud zjistil, že žalobce byl v období od 19. 1. 2015 do 29. 2. 2016 veden na Úřadu práce jako nezaměstnaný, přičemž v období od 19. 1. 2015 do 18. 12. 2015 mu byla poskytována podpora v nezaměstnanosti.

13. Pokud jde o povahu vztahu žalobce a žalované v období od března 2015 do dubna 2019 má soud za prokázané, že se jednalo o partnerský vztah druh – družka. Uvedené soud zjistil zejména výslechem svědků, kteří byli běžně přítomni jejich interakci v místě bydliště žalované a dále z korespondence stran osobní povahy, což bude podrobně rozvedeno níže.

14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], dlouholeté blízké kamarádky žalované, soud zjistil, že žalobce považovala za partnera žalované. Opakovaně, když přijela za žalovanou na návštěvu do [obec], žalobce tam byl a šli společně na večeři. Žalovaná mu vařila, prala, žalobce měl v domě svoje věci. Zpočátku byl jejich vztah velmi intenzivní, žalobce ji řekl, že je rád, že si našel takovou ženu. Žalobce byl s žalovanou i v jejím domě na [anonymizováno], komunikovali spolu téměř denně přes Skype a žalobce se tam choval zcela neformálně. Na obrazovce zaregistrovala, že se tam pohyboval v plavkách s hlavou obalenou ručníkem,„ jukal“ na ni, nepůsobilo to, že by tam byl pracovně. Později se jejich vztah velmi razantně změnil, žalobce se začal chovat agresivně a neurvale, telefonoval svědkyni a pomlouval žalovanou. Emaily s pomlouvačným obsahem rozesílal i dalším známým žalované, o žalované hovořil jako o„ mrdce a kolenovrtce“. O Velikonocích ji opilý volal, že jej žalobkyně vyhodila z domu. V té souvislosti o žalované hovořil jako o krávě. Vše co ví o prodeji domu [ulice a číslo], se dozvěděla zprostředkované od žalované, podle které žalobce prováděl některé zájemce a připravil smluvní dokumentaci.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], souseda žalované z [obec], soud zjistil, že žalovaná představila žalobce svědkovi jako svého přítele, který s ní bude bydlet. Sousedy jsou cca 10 let, znal ještě jejího bývalého manžela, který již zemřel. Bral to pozitivně, že si žalovaná někoho našla, žalobce mu byl sympatický. Tak pět let nazpátek viděl žalobce u žalované v [obec] skoro pořád, žalobce parkoval své auto nedaleko svědkovy dodávky. Velmi často registroval, že žalobce a žalovaná grilovali společně na zahradě u jejich bezprostředních sousedů, ze zahrady byl slyšet smích, zpěv a hra na kytaru. O prodeji domu v [anonymizována dvě slova] nevěděl nic bližšího, jenom jednou pomáhal se svojí dodávkou s vyklizením a odvozem nějakých věcí z domu. O velikonocích zaregistroval situaci, kdy žalobce řval u domu žalované a chtěl se dostat do domu, má za to, že to bylo v rámci velikonočního veselení.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádky žalované, soud zjistil, že žalobce vídala u žalované doma, když ji přijela navštívit. Jejich vztah charakterizovala jako vztah druh – družka, milenecký a časově jej zařadila do roku 2015, což ví podle toho, že se jí nedlouho před tím narodil syn. Žalobce se choval v domě v [obec] jako doma, spával tam, měl tam osobní věci, chodil v bačkorách, trenýrkách a tričku, ležel tam na gauči. Na ceduli na lednici se psali osobní vzkazy. Viděla, že se k sobě chovali více než přátelsky, byli pár. Komunikovali jako partneři, žalobce například oznamoval odchod po společné večeři slovy„ mámo jdu na pivo“. Jejich vztah vnímala tak cca půl roku a během té doby jej viděla při svých návštěvách cca třikrát až čtyřikrát. Protože na návštěvy jezdila z [anonymizováno], tak u žalované v [obec] i přespávala. Kromě toho byla téměř v dennodenním kontaktu s žalovanou prostřednictvím telefonu a aplikace skype, takže buď tam žalobce slyšela, nebo ji žalovaná řekla:„ jdeme teď se [jméno] někam, zavolám později“. Pokud jde o prodej domu v [anonymizována dvě slova], byla přítomna situaci, že si v souvislosti s prodejem dělili úkoly, jednalo se rozhovor partnerů.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], nájemnice bytu v domě [ulice a číslo], která pro žalovanou zároveň prováděla úklidové práce v [anonymizována dvě slova] i v [obec], a která má s žalovanou přátelský vztah, soud zjistil, že žalobkyně ji představila žalovaného jako svého přítele, který s ní bude v [obec] bydlet. Vídala jej tam poměrně často, sama tam bývala jednou týdně, někdy i dvakrát týdně. Někdy přijela i v osm hodin ráno a nevypadala to, že je tam na návštěvě. Vypadalo to, jako by spolu žili. Jejich vztah trvala asi rok. O obsahu dohody týkající se prodeje domu [ulice a číslo] svědkyně nic nevěděla, žalovaná ji pouze před svým odjezdem na [anonymizováno] sdělila, že se tím bude zabývat žalobce. Když se vrátila, prohlídky se zájemci prováděla žalovaná, někdy i s žalobcem.

18. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který vedl jménem společnosti [právnická osoba] jednání týkající se koupě domu [ulice a číslo], soud zjistil, že žalobce a žalovanou vnímal jako partnery. Tento dojem nabyl ze způsobu jejich komunikace, jakým způsobem volili slova a jak se k sobě chovali. Potkával je v [obec], kde také žije. Žalobce žalovanou vozil autem. Nemovitost našel na inzertních stránkách jeho kolega [příjmení], který navázal i prvotní kontakt, předpokládá, že s majitelkou nemovitosti. Prohlídce nemovitosti byli přítomni žalobce a žalovaná, detaily obchodního charakteru měli řešit nad večeří v [obec]. Dle jeho názoru se žalobce nechoval jako profesionální zprostředkovatel, ale jako někdo, kdo vypomáhá s prodejem. Žalobce rozesílal nekorektní maily o tom, jak se kupující nechová profesionálně. Pro svědka toto byla ale irelevantní, neboť to považoval za jejich spory, které se jej netýkaly. Maily žalobce byly sprosté, bylo v nich, že s nimi vymete. Svědek se proti nim ohradil.

19. V lednu 2016 žalobce navštívil žalovanou na [anonymizováno], přičemž pobyt trval od 5.1.2016 do 23.1.2016, což má soud za prokázané elektronickou letenkou a doklady o její úhradě.

20. Naproti tomu z výpovědí svědků navržených žalobcem ([anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. [příjmení]), jejichž výpovědi měli prokázat nepravdivost tvrzení žalované o vztahu druh – družka, nic takového nevyplynulo, a to zejména z toho důvodu, že tito svědci v podstatě nabyli veškeré informace o povaze jejich vztahu zprostředkovaně od žalobce a nikoli na základě toho, čeho sami byli účastni nebo co mohli sami pozorovali Soud se navíc domnívá, že svědecké výpovědi [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizována dvě slova] byly tendenční a nepravdivé.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je bývalou partnerkou žalovaného a matkou jeho syna. Svědkyně v úvodu výslechu uvedla, že o předmětu sporu víceméně nic neví. Žalobce se jí nějak nesvěřuje, k tomuto sporu jí víceméně nic neřekl, jen tak povšechně, že prodával paní dům a nedostal zaplacenou provizi. Nijak podrobně to nerozebírali. O povaze vztahu žalobce a žalované nic neví. Když byla konfrontována s obsahem svého písemného vyjádření adresovaného soudu ze dne 14.2. 2020, svědkyně uvedla, že si za ním stojí. Když byla dotazovaná na to, co ji motivovalo k jeho napsání, sdělila, že je to nějaký nesmysl, aby mezi nimi byl nějaký vztah. Přestože žalovanou nikdy neviděla, domnívala se tak na základě jejího věku a že žalobce byl vždy na mladší. Když měla vysvětlil rozpory uvedené v prohlášení (kde uvedla, že žalobce vždy platil výživné spolehlivě a pravidelně a ve vyšších částkách, než byl povinen) a v mailu ze dne 23.2. 2016, tak uvedla, že ji tedy evidentně něco dlužil, ale potom ji to doplatil, takto brala jako smazané. Svědkyně dále uvedla, že neví, kde žalobce pořídil věci pro syna, které ji následně poslal. Důvodem jejího poděkování žalované za věci pro syna bylo to, že se následně dozvěděla od žalobce nebo žalované, že věci byli údajně od ní, každý ale tvrdil něco jiného. Jak se k ní dostala tato informace, svědkyně nebyla schopna konkretizovat, stejně tak jako to, jakým způsobem navázala komunikaci s žalovanou, se kterou se podle svých slov nikdy nesetkala. Na všechny otázky v tomto směru odpovídala nekonkrétně a velmi vyhýbavě, stejně tak jako na otázky, co ji vedlo k napsání prohlášení adresovanému soudu. Jeho obsah podle svých slov s žalobcem nijak nekonzultovala a vyšla pouze ze zdůvodnění odporu žalované, které ji žalobce poslal. Motivaci proč tak učinila, nedokázala nijak logicky vysvětlit. Když se měla vyjádřit ke svému mailu, ve kterém varuje žalovanou před žalobce s tím, že ten na ni chystá něco velmi nekalého, uvedla, že tím měla na mysli žalobu o zaplacení. Slova o chystané pomstě odbyla tím, že o tom, že by plánoval třeba její zastřelení, neví. Celá její výpověď vyzněla silně nevěrohodně.

22. Listiny, se kterými byla svědkyně [příjmení]. [příjmení] konfrontována, jsou následující: 1/ Její dopis ze dne 14. 2. 2020 adresovala přímo zdejšímu soudu, ze kterého soud zjistil, že žalobce jmenovanou nechal nahlédnout dle jejího prohlášení do zdůvodnění odporu žalované ze dne 13. 11. 2019 a jmenovaná považovala za nezbytné, aby se jako matka nezletilého [jméno] [příjmení], který je zároveň synem žalobce, vyjádřila k jednotlivým tvrzením žalované. Pokud jde o placení alimentů, pak prohlásila, že žalobce platí alimenty vždy spolehlivě a pravidelně navíc ve vyšších částkách, než je jeho zákonná povinnost. Od žalované nikdy žádnou platbu neobdržela. Ohradila se taktéž proti tvrzení o nemajetnosti žalobce s tím, že vlastní vozidlo značky BMW, má zařízený ateliér na [část obce] a pozemky na [anonymizováno] a dále podíl na nebytovém skladu na [část obce]. Vyloučila, že by žalovaná mohla žít s žalobcem od března 2015 od dubna roku 2016, neboť žalobce dobře zná a ten není žádný gerontofil, pokud je pravda, že žalovaná se narodila v roce [rok]. Celý spor o nezaplacení zbytku provize považuje za očividnou pomstu zhrzené bohaté ženy, která patrně očekávala za své peníze i služby gigola. 2/ Její email ze dne 5. 6. 2016, ze kterého soud zjistil, že jmenovaná tímto děkuje žalované za pořízení dětského oblečení pro jejich syna s tím, že toto oblečení jí předal žalobce. Jmenovaná zároveň žalovanou varuje, že na ni žalobce chystá něco nekalého, z čeho by mohla mít nepěkný střet se zákonem. Žalobce si na ní přichystal pomstu, za to, že mu nevyplatila peníze. Email obsahuje dotaz, zda by žalovaná nestála o jisté informace, které by ji pomohly vyhnout se problémům se zákonem a dále nabídku osobní schůzky, kde vše jmenovaná vysvětlí s tím, že ženy mají držet spolu. 3/ Její email ze dne 23. 2. 2016 adresovaný žalobci ohledně dlužného výživného a potřebného vybavení, jehož obsah je podrobněji popsán pod bodem 26. tohoto rozsudku.

23. Svědek [jméno] [příjmení], který svůj vztah k žalobci označil jako obchodní, při své výpovědi uvedl, že se s žalovanou setkal jednou při příležitosti prohlídky bytu. Měl v té době zájem o koupi činžovního domu a zároveň vlastnil byt 2+1 na [anonymizována dvě slova]. Žalobce mu zprostředkoval schůzku s žalovanou, která se uskutečnila dne 4.3.2015. Následně si byl prohlédnout dům v [anonymizována dvě slova], přičemž domem jej provedl žalobce. O dům neměl kvůli jeho stavu zájem. Měl za to, že žalobce tam byl v pozici realiťáka, neboť se na něj obracel převážně v těchto věcech. Přestože v úvodu svého výslechu uvedl, že neví, co je předmětem řízení, a že se na jednání nijak nepřipravoval, následně nedokázal hodnověrně vysvětlit, proč si dohledával v diáři, kdy se odehrála prohlídka jeho bytu. K tomu soud podotýká, že přesné datum této schůzky bylo důležité jen z toho důvodu, že právě k termínu konání této schůzky žalobce v průběhu řízení vztáhl datum, kdy mělo dojít k uzavření ústní smlouvy. Výslechem svědkyně [příjmení] [jméno]. [příjmení] (podrobněji rozebráno níže) soud následně zjistil, že tento svědek nepopsal pravdivě povahu a kvalitu jeho vztahu s žalovaným, když uvedl, že se setkávají jen velmi málo a v podstatě, když po něm potřebuje něco pracovního. Z emailové dokumentace ze dne 16.3.2016 předložené žalovanou navíc vyplynulo, že se žalobce se svědkem v březnu 2016 domlouval ohledně daňových nákladových dokladů s tím, že žalobce uzavřel komunikaci slovy, že„ je zapotřebí optimalizovat“.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], bratra žalobce, soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení této věci, neboť tento svědek nedisponoval jakýmikoliv poznatky o práci žalobce či jeho vztazích v inkriminovanou dobu, které by nabyl v tuto dobu na základě vlastního pozorování či jen na základě informací sdělených žalobcem. Aniž kdy viděl žalovanou, jejich vztah vyloučil jen na základě toho, že žalobce se nikdy nevázal a byl na mladší ženy. Od žalobce měl informaci, že žalobkyně je starší o 15 let (pozn. soudu: žalobce je ročník [rok] a žalovaná ročník [rok]). Z jeho výpovědi dále vyplynulo, že žalobce jej v minulosti neseznámil s žádnou s jeho známostí, s výjimkou matky svého syna, kterou viděl jedenkrát v životě a nepamatuje si ani její jméno. Když byl dotazován, na to, co myslel tím, že žalobce se živí odhady, svědek opakovaně zdůraznil, aniž se jej na to kdo dotazoval, že na to měl oprávnění, že to určitě neprováděl načerno.

25. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], dlouholeté kamarádky žalobce a jeho bývalé partnerky, soud zjistil, že žalobce ji dlouhodobě vypomáhá s vyzvedáváním její dcery ze školky/školy. Do konce roku 2015 do mohlo být tak dvakrát – třikrát do měsíce, od začátku roku 2016, kdy si rozšířila úvazek, výrazně častěji (2x až 4x do týdne). Na základě toho se domnívá, že v letech 2015 a 2015 nemohl žít mimo [anonymizováno]. Svědkyně dále uvedla, že v roce 2015 a 2016 se živil tím, že řešil ty [obec], zařizoval něco pro pana [příjmení] a spolupracoval s panem [příjmení]. Žalobce se jí měl před jeho návštěvou žalované v Americe svěřit s tím, že ta na něj tlačí, aby to byl vztah nejen pracovní, ale i soukromý. Do Ameriky jel proto, aby žalované pomohl s prodejem blíže neurčené nemovitosti v Americe. Když před cca 1,5 až 2 roky byl žalobce hospitalizován na [příjmení] (pozn. výslech svědkyně proběhl dne 3.6.2021), docházel tam za ním pan [příjmení]. S panem [příjmení] je žalobce hodně v kontaktu, jezdí s ním do domu jeho matky v [anonymizováno], buď pracovat nebo jen tak na dovolenou na dva či tři dny. S žalovanou se svědkyně osobně nesetkala.

26. Svědek [jméno] [příjmení], známý žalobce, se setkal s žalovanou pouze jednou, a to když jej navštívila společně s žalobcem v jeho ateliéru, aby si prohlédl a nafotil její sbírku loutek. Schůzka trvala cca 15 – 20 minut. Bylo to někdy v roce 2014, 2015 s tím, že svědek nedokázal jejich setkání blíže časově zařadit. Nicméně uvedl, že žalobce a žalovaná se oslovovali příjmením a v jejich chování nezaznamenal žádné důvěrnosti. V minulosti jej žalobce neseznámil s žádnou ze svých partnerek.

27. Z výseků SMS komunikace vedené mezi žalobcem a žalovanou v období července 2015 až 10.dubna 2016 soud zjistil, že je vedena ve velmi neformálním duchu a jsou v ní takové sdělení, jako že za 15 minut bude už doma a podobně. Část zpráv je velmi osobního a intimního charakteru, např. ve zprávě ze dne 17. 2. 2016 vyzývá žalobce žalovanou, aby poslala pana [příjmení] pryč, protože jede domů. Korespondence z dalšího dne se týká toho, že je„ zmatlán“ a že jej ponechali samotného gay klubu. Ještě v SMS zprávě ze dne 10.4.2016 se dotazuje, jak se šípková [jméno] vyspinkala. Emailem ze dne 4.1.2016 žalovaná potvrdila žalobci, že ji nevadí, že žalobce zfalšoval její podpis na blíže neupřesněných dopisech slovy„ Zdendo ty můžeš všechno, hlavně já nic nemusím dělat“. Z emailové korespondence žalobce ze dne 8. 11. 2015 na čísle listu 228 soud zjistil, že žalobce přeposlal žalované email týkající se měr svého syna za účelem nákupu oblečení bez jakéhokoliv průvodní informace. Z emailu žalobce ze dne 23. 2. 2016 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobce ji přeposlal obratem (13 minut po jeho obdržení) email své bývalé partnerky z téhož dne, jímž ho upomínala o výživné a vybavení bytu. V přeposlaném mailu [jméno] [příjmení] uvádí, že dlužné alimenty volají a kde tedy jsou peníze, které ji dluží. V emailu není zmíněna konkrétní částka, pouze obsahuje dotaz, kdy bude uhrazeno dlužné výživné, přičemž je hodně vysoká. V emailu dále zmiňuje, že se bude stěhovat a potřebuje nějak dát dohromady zařízení do baráku s tím, ať tedy toto pomůže sehnat. Email obsahuje seznam možného zařízení od elektrospotřebičů přes větší nábytek až po koberce. Z emailu žalobce ze dne 24. 2. 2016 adresovaného žalované bez jakéhokoliv průvodního textu soud zjistil, že jí přeposlal upomínku poskytovatele telefonních služeb na částku 1 541 Kč. Tento dluh žalovaná uhradila převodem ze svého účtu ještě téhož dne, což má soud za prokázané výpisem z jejího účtu. Emailem ze dne 9. 4. 2016 žalobce žádá žalovanou o laskavost spočívající v tom, že by nechala přivydělat jeho známému ostříháním stromů. Žalovaná dále disponovala několika písemnostmi osobní povahy, jakými jsou dopis žalobce ze dne 8. 9. 2014, kde žádal odbor výstavby městské části [obec a číslo] o posouzení jeho ateliéru tak, aby si tam mohl přihlásit trvalou adresu či dokumenty vztahujícími se k jeho evidenci na úřadu práce.

28. Obsah emailové i SMS komunikace se změnil počínaje dnem 11.4.2016, kdy žalobce emailem ze dne 11. 4. 2016 požádal žalovanou o výjimečné rychle proplacení druhé zálohové faktury [číslo] [rok] obsažené v příloze s tím, že je zaneprázdněn organizací pohřbu svého kamaráda a urychlená platba mu usnadní situaci. V tomto emailu žalobce žalované poprvé vyká a podepisuje se jako [titul] [celé jméno žalobce]. Žalovaná na toto reagovala obratem emailem z téhož dne, kde píše, že žádná dohoda neexistuje a nechápe, proč jí začal vykat a nebere jí telefon. Dále uvádí, a že když s tím před rokem začínali, tak se jej několikrát ptala, že když jí s tím bude pomáhat, tak, aby se předem domluvili na ceně, aby později nevznikly dohady. Dále zde uvádí, že trval na tom, aby toto neřešila s tím, že ona se mu to snažila vynahrazovat jinak. Nechápe, proč ji den předtím nic neřekl a poslal ji fakturu. V reakci na to se žalobce v emailu z téhož odvolává na ústní dohodu a platbu podle spokojenosti klienta s tím, že pokud bude považovat svoji odměnu za nepřiměřenou skutečně odvedené práci, pokusí se o smírné řešení, a pokud se ani tak nedohodnou, předá věc soudu. V mailu označuje žalovanou jako kolenovrtku, před kterou byl varován. V dalším mailu z téhož dne žalobce obviňuje žalovanou z podrazu s tím, že jednal s [anonymizováno] [příjmení] o průběhu akce a dalších investicích. Dále v něm uvedl, že mu jmenovaný vyložil, jak žalované vysvětlil, že v domě nemá co dělat a proč tam smrdí. Závěrem vyzývá žalovanou, ať dále zváží účast na pohřbu. V SMS zprávách ze dne 12.4.2016 (viz skreeny obrazovky telefonu na č.l. 238) oslovuje žalovanou„ ty mrdko“ a vyhrožuje jí ostudou. V podobném duchu se nese též emailová korespondence z dubna a května 2016 adresovaná známým žalované, zaslaná v kopii též žalované, kde o žalované hovoří jako o„ té blbce, která vometla jeho nejlepšího kamaráda, za což ji dostane do vězení“. Opakovaně zde v souvislosti s žalovanou nebo jejími známými užívá„ vulgární oslovení“, což má soud za prokázané emailovou korespondencí na čísle listu 239.

29. Z plné moci ze dne 9. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaná zplnomocnila žalobce, přičemž ten je v této plné moci identifikován celým svým jménem, datem narození a místem bydliště, ale nikoliv identifikačním číslem, k jednání o prodeji a podmínkách prodeje domu [ulice a číslo], a to vyjma podpisu kupní smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí kupní či směnné či k jakémukoliv jinému zatížení či znehodnocení uvedené nemovitosti, dále k doměření jednotlivých bytů a provedení pasportizace, k nahlížení do dokumentace u Stavebního úřadu, zpracování prodejní dokumentace a pořízení kopií nájemních smluv a seznamu nájemců s kontakty.

30. Soud má dále za prokázané, že v souvislosti s prodejem domu [ulice a číslo] žalobce provedl některé dílčí úkony. V březnu zajistil u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vypracování průkazu energetické náročnosti budovy, což má soud za prokázané průkazem ze dne 14.3.2015 a výpovědí svědka [příjmení]. Z žádosti o předběžné stanovisko ohledně oprav a vestavby půdních bytů ze dne 3. 1. [číslo] a sdělení Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 18. 1. 2016 a sdělení Národního památkového ústavu ze dne 2. 2. 2016 soud zjistil, že zjišťoval stanovisko shora uvedených úřadů k realizaci oprav a vestavby. Z emailové korespondence žalobce a žalované založené ve spise na čísle listu 286 až 289 soud zjistil, že žalobce navrhoval žalované ještě v dubnu 2015, aby nejprve učinila prohlášení vlastníka a dům rozdělila na jednotlivé bytové jednotky. Dále žalované přidělil několik úkonů souvisejících s prodejem domu, a to aby vypracovala tabulku nájemců, dodala mu podklady pro vymáhání dlužného nájemného a veškeré smlouvy týkající se domu (jeho správy, dodávky vody, elektřiny, pojištění, svozu odpadu apod.). Dále ji žádá nechť upozorní nájemce na nutnost„ vyvalení kauce ve výši jednoho nájmu“ a dále nutnost sepsání nábytku žalované. Dne 16. 4. 2015 jí sděluje, že domeček v [anonymizováno] nabídl prvnímu vážnému investorovi za 29 000 000 Kč s tím, že mu zůstaly klíče od vstupu, tak ho, popřípadě provede. Žalobce si vedl tabulku zájemců s daty sjednaných prohlídek zejména v druhé polovině roku 2015 a na počátku roku 2016 a dále si schraňoval vizitky, o kterých uvádí, že se jedná o případné zájemce. Dále založil pro prodej domu zvláštní emailovou adresu a to [email] a sdělil žalované heslo k této adrese. Poplatek za aktivaci inzerátu ve výši 99 Kč ale uhradila žalovaná, která k tomu byla vyzvána emailem žalobce ze dne 2. 7. 2015 s dovětkem„ já smrdím korunou“. Email obsahoval taktéž potřebné platební údaje. Uvedenou platbu provedla žalovaná ještě téhož dne ze svého účtu. Ze SMS zprávy ze dne 14. 10. 2015 soud zjistil, že jeden ze zájemců, a to [jméno] [příjmení] opětovně kontaktoval žalovanou za účelem zajištění prohlídky s tím, že na prohlídce se nelze domluvit s žalobcem. Žádá o možnost prohlédnutí si domu s tím, že po žalobci ani žalované nechtějí žádnou provizi. Z mailová korespondence vedené s [anonymizováno]. [příjmení] ze [právnická osoba] [anonymizováno] z období od 27.1.2016 do 11.2.2016 na č.l. 385 spisu vyplývá, že žalobce dojednal s tímto zájemcem opakovanou prohlídku. Ze zápisu ze dne 21. 2. 2016 soud zjistil, že žalobce vyhotovil záznam o jednání konaném dne 19. 2. 2016 v restauraci se zástupcem kupujícího – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž tohoto jednání se dále účastnili žalobce a žalovaná. Je zde shrnuto jaké kroky byly zatím provedeny, a jaké kroky je ještě potřeba učinit, aby došlo k uzavření kupní smlouvy. Žalobce podle něj zaslal zájemci dokumentaci týkající se domu [ulice a číslo], návrhy kupní smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí kupní a návrh úschovy kupní ceny u [anonymizována dvě slova] s tím, že jednání o úschově kupní ceny u [anonymizována dvě slova] nebylo úspěšné, a proto zájemce navrhl advokátní úschovu a dále uzavření přímo kupních smluv. Žalovaná měla za úkol předat obratem [anonymizováno]. [příjmení] znalecký posudek k převodu nemovitosti, který měla obdržet ve středu 24.

2. Žalovaná se dále zavázala předat kupující straně kopie uzavřených smluv týkající se domu [ulice a číslo] (týkající se dodávky vody, elektřiny, odpadu, pojištění, správy domu) a žalobce se zavázal přeposlat návrh nových smluv o pronájmu bytů a nebytových prostor a dále zajistit projednání úschovy. Návrh kupní smlouvy se zavázal předložit kupující s tím, že jej měl patrně vypracovat advokát [anonymizováno] [jméno]. Žalobce se dále podílel na dojednávání obsahu kupní smlouvy, způsobu úhrady kupní ceny a s tím související smlouvy o advokátní úschově. K uzavření smlouvy o smlouvě budoucí či k bankovní úschově navrhované žalobcem nakonec nedošlo (viz mailová korespondence žalobce s kupujícím a [anonymizováno] bankou na č.l. 97 a 98 spisu). Dále žalobce zajistil vyhotovení znaleckého posudku stanovujícího cenu předmětné nemovitosti pro účely daňového přiznání a dne 13.4.2016 podání daňového přiznání včetně znaleckého posudku, přičemž je ve formuláři uveden jako kontaktní osoba (viz. přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí opatřené podacím razítkem Finančního úřadu ze dne 13. 4. 2016. Žalobce dále zajistil pro žalovanou v prosinci 2015 prodeji ratanového nábytku v ceně 2 500 Kč a lovecké trofeje v ceně 18 300 Kč, přičemž peníze utržené prodejem složil v hotovosti na účet žalované, což má soud za prokázané fotografiemi na čísle listu 195, podacími lístky na čísle listu 197 a podacím lístkem k dobírce na čísle listu 197.

31. Z emailové korespondence na čísle listu 253 až 265, vedené se zájemci o dům [ulice a číslo] za období od července roku 2015 do března 2016 soud zjistil, že odpovědi zájemcům jsou podepsány iniciály [anonymizováno], část korespondence je vedena v anglickém jazyce. Jedná se řádově o komunikaci s cca patnácti zájemci, přičemž obsahem komunikace je obvykle sjednávání termínu možné schůzky.

32. Emailem ze dne 17. 4. 2016 žalobce informoval kupujícího, že dne 13. 4. 2014 podal daňové přiznání a následně doručil kopii tohoto schovateli [anonymizováno] [příjmení]. Současně v tomto emailu upozorňuje žalovanou, která ale nefiguruje mezi adresáty emailů, že do uvedeného dne nedorazila na jeho účet druhá záloha za odvedené služby ve směšné výši 50 000 Kč, která nepokrývá ani jeho režijní náklady. Od této ostudné skutečnosti bude informovat sousedy a nájemníky v [obec], [obec] a na [anonymizováno].

33. Z emailu žalobce ze dne 3. 5. 2016 adresovaného celé řadě osob z okolí žalované (mimo jiné též zástupci kupujícího) soud zjistil, že žalobce vznesl dotaz, jak to vypadá s převzetím nemovitosti a označil zúčastněné jako amatéry, kteří mu neodpověděli. Dále v emailu uvedl, že aby mohl zažalovat prodávající kolenovrtku potřebuje dokončit poslední stadium, a to předání movitých věcí. Na tento email reagoval zástupce kupujícího ([anonymizováno] [příjmení]) mailem ještě z téhož dne, kde mu sdělil, že obě strany provedly veškeré kroky dle smlouvy beze zbytku. Dále v něm uvedl, že žalobce jako třetí strana nikde nefiguroval, takže sdělování jakýchkoliv dalších informací považuje za bezpředmětné. Dále jej žádá, aby jej již nekontaktoval s tím, že jakoukoliv následujících komunikaci považuje za nežádoucí. Stejně tak vyloučil jakoukoliv případnou budoucí spolupráci. Emailem ze dne 16. 5. 2016 upozornil žalobce kupujícího na skutečnost, že dosud nebyl předložen [příjmení] [příjmení] předávací protokol domu [ulice a číslo], což znamená, že doposud nebyla uvolněna částka 350 000 Kč. Email končí větou„ předání se rozhodla milostivá vykonat sama – kde to vázne?“. [anonymizováno] [příjmení] na toto nereagoval následujícího dne s tím, že děkuje za upozornění a obratem toto napraví. Závěrem poděkoval za věcnou komunikaci.

34. Provedení některých prohlídek a angažování se žalobce při kompletaci podkladů k domu má soud dále za prokázané výpověďmi následujících svědků.

35. Svědkyně [jméno] [příjmení], zájemkyně o koupi domu, uvedla, že v této souvislosti jednala pouze s žalobcem, který ji provedl nemovitostí a předal příslušné podklady. O povaze vztahu žalobce a žalované svědkyně nic nevěděla s tím, že věděla, že žalobce není vlastníkem nemovitosti. Činnost žalobce hodnotila jako profesionální, podal ji perfektní informace, nic nepřikrášloval. Po přeložení korespondence svědkyně doplnila, že prvotní kontakt se odehrál před inzertní portál, kdy email přišel majitelce. Zpátky dostala informaci, že je na [anonymizováno] a že pověřila žalobce. Ten vystupoval jménem žalované. Emailovou korespondencí se [anonymizováno]. [příjmení] z období od 30.11.2015 až 3.12.2015 na č.l. 389 až 392 má soud za prokázané, že žalovaná této zájemkyni sdělila, že po dobu její nepřítomnosti v ČR pověřila jednáním o prodeji žalobce s tím, že ten se jí ozve, pokud je přímý zájemce.

36. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který v minulosti s žalobcem spolupracoval na realitních projektech a který jejich vztah popsal jako obchodní, soud zjistil, že na předmět sporu (nezapalcená provize) usoudil pouze z označení účastníků řízení a výše žalované částky. Dle jeho názoru je to jediná spojnice mezi ním, žalovanou a žalobcem v této konstelaci. O dům v [anonymizována dvě slova] mě zájem, žalobce mu poslal nějaké podklady, byl si jej prohlédnout pouze zvenku, což mu stačilo. Cena na něj byla příliš vysoká, čekal, že se sníží. Svědek dále uvedl, že když mu to žalobce nabízel ke koupi, tak se jej ptal na jeho provizi, ale bylo mu odpovězeno, že provizi má od prodávajícího. I tak by mu dal ale 50 000 Kč neboť je rád, že mu takové věci nabízí. S majitelkou domu se nikdy nesetkal. Není mu nic známo o podrobnostech právního vztahu mezi žalobcem a žalovanou, žádnou smlouvu vidět nepotřeboval, neboť žalobci věří. O tom, že by měl žalobce v té době pozastavenou živnost, nic neví. Když byl dotázán, zda žalobce bral běžně provize od obou stran, uvedl, že nikoliv, měli jen nepsanou dohodu, že když někoho zastupuje a nedostane provizi, tak mu ji dá svědek. Když byl upozorněn na to, že zároveň vypověděl, že byl informován, že bude mít provizi od prodávající, a že by mu i tak dal padesát tisíc, uvedl, že by to žalobci dal, ale on byl většinou tak korektní, že je nechtěl. Svědkovo vysvětlení provize vyznělo nepřesvědčivě.

37. Z výpovědi Svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že byl se svým nadřízeným na prohlídce domu [ulice a číslo], přičemž nic bližšího si k tomu nevybavoval. Kdo byl přítomen prohlídce za prodávající stranu si nepamatoval s tím, že pokud žalobce disponuje jeho vizitkou, tak se asi museli vidět. Žalovanou nikdy neviděl. Žalobce se na něj obrátil emailem cca tři čtvrtě roku před soudním jednáním. Následně ještě hovořil s žalobcem telefonicky, řekl mu tehdy, že ač neví, jaká je skutková podstata, tak mu to připadá neseriózní. Když byl soudem dotázán, co mu připadalo neseriózní, tak se poměrně zmateně snažil vysvětlit, že z uvedeného pochopil, že žalobce nedostal nějakou provizi, což pochopil z mailu.

38. Z výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] soud zjistil, že se na něj žalobce v červenci 2015 obrátil s tím, že je pověřen prodejem domu [ulice a číslo], o který [anonymizováno] projevila zájem již v minulosti. Svědek od žalobce obdržel podklady k domu a byla mu umožněna jeho prohlídka. Veškerá jednání vedl s žalobcem, se kterým jednal ohledně jiných záležitostí již v minulosti. O dům nakonec neměli zájem kvůli jeho ceně. Když se následně zajímal, jak dopad jeho prodej, žalobce mu sdělil dosaženou cenu a dále to, že nedostal provizi. Toto mu sdělil někdy v roce 2016. Svědkovi nebylo známo nic o tom, kdy a v jaké formě uzavřeli žalobce a žalovaná zprostředkovatelskou smlouvu.

39. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba] [anonymizováno], soud zjistil, že jmenovaný měl v této společnosti na starosti mimo jiné vyhledávání investičních příležitostí. Prodej domu [anonymizována dvě slova] našel na internetovém stránkách [webová adresa], tam uvedená kontaktní osoba paní [celé jméno žalované] jej odkázala na žalobce s tím, že není v ČR. Ten mu poté poskytl podklady k nemovitosti. Setkal se s oběma, kdo z nich jej prováděl nemovitostí, si již nevybavoval. Jaký byl mezi nimi vztah neví, nezjišťoval to. Část dokumentace mu poskytla i žalovaná.

40. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], o nichž žalobce tvrdí, že to jsou jím vyhledaní zájemci o prohlídku, soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť tito svědci si žalobce ani prohlídku domu [ulice a číslo] nepamatovali.

41. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ten neví nic o ujednání mezi žalobcem a žalovanou ohledně prodeje domu [ulice a číslo]. Detaily jejich spolupráce nijak nezkoumal, nebylo to pro něj důležité. Že žalobce zastupuje žalovanou, dovodil z jeho vystupování. Veškeré podklady mu předal žalobce, a to v souvislosti s oceněním nemovitosti pro účely úvěrového řízení u [obec] spořitelny pro zájemkyni paní [příjmení]. Když následně vypracovával posudek pro účely stanovení daně z nabytí nemovitosti, žádné další podklady již nepotřeboval. Fakturu vystavil na žalovanou na pokyn žalobce a ona mu ji uhradila převodem na účet. V této souvislosti svědek uvedl, že téměř všechny platby přímá převodem na účet a že platby v hotovosti jsou výjimečné. Když měl uvést, komu a jakým způsobem posudek předal, uvedl, že nevzpomíná, že jej nejspíš posílal poštou na adresu určenou žalobcem. Kvůli námitce Finančního úřadu ještě vyhotovil dodatek posudku, za který již nic neúčtoval. Domnívá se, že tento dodatek zaslal poštou žalobce. Když byl konfrontován s tím, že v prohlášení uvedl, že dodatek předal osobně v kavárně na [anonymizováno], uvedl, že je to možné, že už přesně neví. Pokud jde o níže uvedené prohlášení ze dne 4.12.2019, svědek uvedl, že jeho obsah formuloval nikoliv on, ale žalobce. Prohlášení mu poslal emailem a svědek dle svých slov části, které se mu nezdály přesné, upravil. Při výslechu nicméně uvedl, že ta část, kde uvádí, že si nevybavuje majitelku, není přesná, neboť žalobkyně byla přítomna prohlídce.

42. Z prohlášení vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 4. 12. 2019 soud zjistil, že jmenovaný zde potvrzuje, že se na něj obrátil žalobce s tím, aby se vyjádřil k okolnostem zpracování znaleckého posudku [číslo] 2016. Jmenovaný v tomto prohlášení uvedl, že vypracoval celkem posudky dva, přičemž první byl určen pro a [jméno] [příjmení], zájemkyni o koupi domu. V souvislosti s vypracováním tohoto znaleckého posudku jej žalobce provedl domem a zaslal mu příslušné podklady. Druhý znalecký posudek si u něj objednal žalovaný někdy koncem února 2016 s tím, že je připraven podpis kupní smlouvy. Osobně si převzal dvě vyhotovení posudku. Vzhledem k formální vadě znalec následně vypracoval 11. 7. 2016 dodatek, přičemž tento dodatek mu předal v kavárně v ulici [ulice]. Toto prohlášení obsahuje dále sdělení jmenovaného, že mu není nic známo ohledně sporu o zaplacení provize vedeného mezi žalobcem a žalovanou s tím, že všechny věci týkající se ocenění nemovitosti obstarával žalobce, protože žalovanou si v paměti vůbec nevybavuje.

43. Svědek [příjmení] [příjmení] následně po svém výslechu písemně sdělil soudu, že po nahlédnutí do výpisu s účtu zjistil, že faktura nebyla uhrazena převodem na účet, ale hotově při jeho předání žalobci, k čemuž došlo dne 24.2.2020 v kavárně na [anonymizováno] Částku ve výši 14 000 Kč téhož dne vložil na svůj účet, což doložil výpisem z tohoto účtu.

44. Ze znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] stanovujícího cenu předmětné nemovitosti pro účely stanovení daně z převodu nemovitosti soud zjistil, že posudek byl vyhotoven dne 23. 2. 2016. Následně dne 11. 7. 2016 vypracoval shora uvedený znalec ještě dodatek číslo jedna k tomuto posudku s tím, že zjištěná cena je neměnná, nicméně je zde odkaz na aktuální znění vyhlášky ministerstva financí číslo 53/2016 Sb. Uvedený doplněk znaleckého posudku předložil žalobce [příjmení] úřadu dne 13. 7. 2016, což má soud za prokázané podáním Finančnímu úřadu s podacím razítkem ze dne 13. 7. 2016. Z daňového dokladu vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný vyúčtoval žalované za vypracování znaleckého posudku částku 14 520 Kč s tím, že faktura byla vystavena dne 23. 2. 2016. Na faktuře je uvedeno bankovní spojení a variabilní symbol pro úhradu faktury.

45. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že byl osloven někdy v roce 2015 žalobcem, aby vypracoval průkaz energetické náročnosti domu [ulice a číslo]. Domem jej provedl žalobce, který mu předal i potřebné podklady. Domnívá se, že faktura za posudek mu byla uhrazena převodem, posudek předal žalobci. Obsah níže uvedeného prohlášení ze dne 3.12. 2019 formuloval v plném rozsahu žalobce, který mu je přinesl vytištěné k podepsání. Sám v něm žádné úpravy nedělal, neboť jeho obsah odpovídal pravdě. Znění prohlášení zevrubně probrali na jejich předchozí schůzce. Svědkovi nebylo nic známo ohledně povahy vztahu žalobce a žalované, nebylo to pro něj podstatné.

46. Ze sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 12. 2019 soud zjistil, že jmenovaný v něm potvrzuje, že bylo vypracováno k žádosti žalobce, aby se vyjádřil k okolnostem zpracování průkazu energetické náročnosti domu [ulice a číslo]. Prohlášení obsahuje celkem 4 body s tím, že posudek si u něj objednal žalobce, který mu předal i potřebné podklady a tento posudek následně jmenovaný předal žalobci v březnu 2015. Prohlášení obsahuje dále sdělení, že o údajném soudním sporu o zaplacení provize není jmenovanému nic známo.

47. Žalobce při své výpovědi popřel, že by měl kdy s žalovanou partnerský vztah. Skutečnost, že žalovaná popsala jejich vztah jako vztah druh a družka, je pro něj šokující. Žalovaná jej nutila, aby za ní jezdil do [obec], aby tam zůstával. Jemu se to ale nelíbilo. Seznámili se prostřednictvím společného kamaráda [jméno] [příjmení], který jej měl žalované doporučit jako zprostředkovatele na prodej domu [ulice a číslo]. Jejich vztah rychle přerostl v kamarádský, občas ji posílal lechtivé emaily. Na začátku března sesumíroval na základě žalovanou dodaných podkladů, že by šlo dům prodat za 29 nebo 30 miliónů. Samotnou smlouvu uzavřeli ústně dne 4.3. 2015 před prohlídkou bytu na [obec] s tím, že žalobce vykoná komplexni služby za 3% z prodejní ceny. Uzavření smlouvy nebyl nikdo další přítomen. Náklady s tím spojené měly jít kompletně za žalobcem. V průběhu doby byla smlouva rozšiřována o další pomoc, např. návrh kuchyně. Když se měl vyjádřit k tomu, proč v žalobě tvrdil, že smlouva byla uzavřena až v květnu 2015, žalobce uvedl, že se spletl, což následně dohledal ve své korespondenci. Zpočátku prodej nikde neinzerovali, neboť žalovaná si to nepřála, poprvé byl dům inzerován až listopad 2015, přičemž inzerát sestavil žalobce a zřídil k tomu i emailovou adresu. Když se měl žalobce vyjádřit, proč tento inzerát hradila žalovaná a proč v průvodním mailu uváděl„ já smrdím korunou“ žalobce uvedl, že neměl na účtu peníze a připadalo mu rychlejší, aby tuto drobnou částku uhradila žalovaná. Musel by jít do počítače a zadat převodní příkaz, což trvá podstatně delší dobu. Měl samozřejmě dostatek peněz v trezoru, ale na účtu měl problém s cash-flow. Na otázku jak to jde dohromady s jeho tvrzením, že veškeré náklady měl nést on, žalobce uvedl, že hradil např. stokorunový kolek a měl náklady spojené se zařízením prodeje jejich věcí. Protože pro ni dělal spoustu věcí, které jejich dohoda neobsahovala, měl za to, že to pro žalovanou není žádný problém. Když se měl vyjádřit, jak se žalovaná dostala k např. k jeho dokladům z úřadu práce, žalobce uvedl, že to neví, že si myslel, že je to snad veřejná listina. Žádné takové listiny u žalované neměl. Žalobce při svém výslechu dále uvedl, že při komunikaci se zájemci pod text„ prodejem jsem pověřila pana architekta“ dával iniciály v.s. nebo [celé jméno žalované], přičemž důvod toho nedokázal logicky vysvětlit. Žalobce dále uvedl, že navrhoval žalované jako výhodnější rozprodej domu po jednotkách, k čemuž ale nedošlo. V souvislosti s prodejem připravit potřebnou dokumentaci a provedl celou řadu prohlídek se zájemci a následně se podílel na přípravě dokumentace potřebné k uzavření smlouvy a úschově kupní ceny. Dále zařídil podání daňového přiznání. V souvislosti s úhradou ceny za znalecký posudek týkající se ceny nemovitosti žalobce vyloučil, že by akceptoval cenu 14 000 Kč, neboť za přiměřenou považoval částku tak 7 000 až 8 000 Kč. Doklad nechal vystavit na žalovanou z toho důvodu, že on sám daní paušálem. Když mu byl předestřen jeho email ze dne 11.4.2016 a byl vyzván, proč se v něm odvolává na odměnu dle spokojenosti a nikoliv na konkrétní částkou nebo procento, žalobce uvedl, že žalovaná to ví, tak není důvod to opakovat. Žalovaná byla rozhodnuta nic mu nezaplatit, že neuznává vůbec nic, že záloha je neplatná. Z telefonické komunikace s ní pochopil, že považuje ústně uzavřenou smlouvu za neprokazatelnou. Když se měl vyjádřit, proč na konečné faktuře uvedl jako datum zdanitelného plnění den 1.6.2016, žalobce uvedl, že tento údaj je na faktuře určené fyzické osobě nesmyslný a že toto datum nic neznamená, že si patrně vzpomněl, že je to svátek dětí nebo něco takového. Datum splatnosti stanovil jako 14 dní ode dne vystavení faktury s tím, že o splatnosti faktury se s žalovanou konkrétně nebavili, ale běžné klišé je, že prodávající zaplatí provizi, až bude moci nakládat s penězi, když je dostane z advokátní úschovy. Pokud jde o jakékoliv zálohy, ty sjednány nebyly, platbu první zálohy považuje je hezký krok ze strany žalované. Druhou zálohovou fakturu vystavil z toho důvodu, že jim zemřel společný přítel. Jejím proplacením by žalovaná pomohla pozůstalým. K dotazu na jakém základě se domáhal úhrady celé provize prostřednictvím svého právního zástupce (dopisem [anonymizováno] [příjmení] ze dne 24.6.2016), když ještě ani nevystavil konečnou fakturu a byl si vědom toho, že druhá zálohová faktura nemá oporu ve smluvním ujednání, reagoval tak, že to je dotaz spíše na jeho právního zástupce. Žádná konkrétní faktura v dopise zmíněna není, jen bylo patrné, že bude veden spor u soudu. Výpověď žalobce v části týkající se toho, na základě čeho byl ve faktuře stanoven datum její splatnosti, byla rozporuplná a vyhýbavá. Jeho vysvětlení k pozastavené živnosti v rozhodném období a vedení na úřadu práce jako nezaměstnaného bylo pro soud zcela nepochopitelné. Žalobce uvedl, že je bohém a umělec a tyto termíny jej moc nezajímají. Mohlo se stát, že by nemovitost byla za uvedenou cenu neprodejná a on by musel tuto smlouvu sám vypovědět nebo se dohodnout, zda je o jeho služby ještě zájem. Pokud ne, tak by pokračoval v podpoře. Když se měl vyjádřit k ceně posudku od [anonymizováno] [příjmení], kdy v průběhu řízení vyloučil, že by za posudek zaplatil takto vysokou částku, žalobce po odmlce uvedl:„ ale co, proces se blížil ke konci, tak tuším, že jsem tu částku prostě vyplatil v hotovosti a byl jsem rád, že je posudek hotovej“ Dále uvedl, že již nechtěl šetřit a smlouvat, protože celý proces se chýlil ke konci, ač mu částka připadala vysoká s ohledem na to, že již jeden posudek vyhotovoval pro banku. Uvedené vyzněno jako okamžitý nápad na nepříjemnou otázku, na kterou žalobce neměl logickou odpověď s ohledem na to, co v minulosti tvrdil. Pro přehlednost soud připomíná, že téhož dne, kdy mělo dojít k předání a zaplacení posudku, žalobce požádal žalovanou o úhradu dluhu za telefon ve výši cca 1 500 Kč.

48. Z výpovědi žalované soud zjistil, že ji s žalobcem seznámil jejich společný kamarád. Od března začali být více než kamarádi. Žalobce ji nabídl, že ji pomůže s prodejem domu [ulice a číslo]. Chtěla se s ním tehdy konkrétně domluvit, aby později nevznikly dohady, což žalobce odmítl s tím, že pro něj žalovaná dělá dost. Jejich vztah byl intimní a rozpadl se někdy kolem Velikonoc 1016. Chtěla po něm tehdy, ať vyřeší své problémy s alkoholem. Někdy v dubnu 2016 začal vyhrožovat jejím sousedům [anonymizováno], psal jim sprosté dopisy. Zálohovou fakturu žalobci zaplatila, neboť mu chtěla pomoc s nastartováním živnosti. Žalovaná dále uvedla, že řadu prohlídek se zájemci domluvila a následně provedla ona sama. Oba posudky platila ona, protože žalobce na to neměl peníze. Žalovaná potvrdila, že žalobce se podílel na komunikaci se zájemci, absolvoval s ní prohlídky se zájemci a připravil některé podklady k domu, přičemž některé z nich ona sama ani nepovažovala za nutné. Její výpověď byla velmi obšírná, nicméně její valná část souvisela s projednávanou věcí jen okrajově.

49. Ze zálohové faktury [číslo] [rok] vystavené žalobcem, kde jako příjemce je uvedena žalovaná, soud zjistil, že tato faktura byla vystavena dne 3. 3. 2016, přičemž předmět plnění je v této faktuře popsán následujícím způsobem:„ fakturujeme vám dle dohody vypracování prodejní dokumentace domu [adresa] [ulice] ulice, [obec a číslo] - fotografie, doměření stávajícího stavu domu, dvakrát výpis z katastru nemovitostí, obstarání průkazu energetické náročnosti, obstarání stanoviska stavebního odboru a městské části [obec a číslo] a památkářů a obstarání znaleckého posudku“. Faktura zněla celkem na částku 50 000 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalobce číslo [bankovní účet] vedeného u [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že dne 7. 3. 2016 obdržel žalobce platbu ve výši 50 000 Kč, přičemž protiúčet byl označený jménem žalované a platba byla identifikována jako [anonymizováno] [číslo] [rok] [ulice a číslo]. Před připsáním této částky byl zůstatek účtu [anonymizováno] Kč.

50. Z faktury [číslo] [rok] na částku 835 000 Kč vystavené žalobcem soud zjistil, že se jedná o fakturu s datem vystavení 10. 7. 2016 a datem splatnosti 25. 7. 2016 s tím, že jako datum uskutečnění zdanitelného plnění byl uveden den 1. 6. 2016. Faktura byla vystavena za komplexní realitní technicko-právní servis s tím, že se má jednat o běžnou provizi dle odměny za obstarání prodeje domu [adresa] s pozemkem v [anonymizováno] ulici a za další služby spojené s výběrem a koupí náhradního bytu v [obec], pořízení prodejní fotodokumentace sbírek, poradenství architekta při výběru kuchyňské linky a zajištění ubytování pro přítelkyni. Jako příjemce je uvedena žalovaná s tím, že od částky 885 000 Kč byla odečtena záloha 50 000 Kč zaplacená dne 7. 3. 2016. Záloha [číslo] bez uvedení částky je uvedena jako neproplacena Jako výše provize je uvedena částka 885 000 Kč jako 3 % z dosažené kupní ceny 29,5 milionů Kč. Tuto fakturu zaslal žalobce žalované doporučeně, což má soud za prokázané podacími lístky ze dne 13. 7. 2016 na čísle listu 9. Podací lístky ze den 18.4.2016 na čísle listu 142 zase prokazují odeslání zálohové faktury 51. Dopisem ze dne 26. 4. 2016 se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] označuje za právního zástupce žalobce a dotazuje se žalované, zda bude ve sporu o neproplacení provize za kompletní servis při prodeji předmětné nemovitosti právně zastoupena či nikoliv. Dopisem ze dne 26. 4. 2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] informoval žalobce o převzetí právního zastoupení žalované, a to ve věci řešení jeho údajné pohledávky vyplývající ze druhé zálohové faktury ze dne 11. 4. 2016 a dále ve smyslu tvrzených údajných nároků dle mailové komunikace z 11. a 12. 4. 2016 s tím, že vznesené nároky žalovaná považuje za nedůvodné a nedoložené. Emailem ze dne 2. 5. 2016 se osoba podepisující jménem [příjmení] [příjmení] označil za zástupce věřitele, kterému žalovaná neuhradila fakturu za služby spojené s prodejem nemovitosti. Upozorňuje, že její jméno se ocitne v internetové databázi dlužníků a stejně tak na sociálních sítích, dokud nebude dlužná částka uhrazena. Dopisem ze dne 4. 5. 2016 potvrdil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] skutečnost, že obdržel informaci o právním zastoupení žalobce a dále uvedl, že vznesené nároky považuje žalovaná za nedůvodné a nedoložené.

52. Z dopisu žalobce ze dne 1. 6. 2016 soud zjistil, že žalobce v něm obviňuje advokátní kancelář žalované, že mu zabránila dokončit předávací protokol nemovitosti a že se již necítí být vázán přáním žalované, aby se zdržel šíření pravdivých informací s tím, že korespondenci zpřístupní obyvatelům domu [ulice a číslo]. Uvedené mu připadá za vhodné proto, že se všemi nájemci musel narovnat smluvní vztahy a všichni vědí, oč se v kauze jedná. Nemůže se zdržet ani zajištění důkazu přečinu a zločinů žalované, a to především krácení daně z příjmu fyzických osob, porušování domovní svobody a podobně.

53. Dopisem ze dne 26. 6. 2019 sdělila žalovaná žalobci, že považuje veškeré jeho nároky za neoprávněné s tím, nechť do budoucna kontaktuje jejího právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

54. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 7. 2016 soud zjistil, že žalovaná odmítla nárok žalobce na zaplacení částky 835 000 Kč jako neoprávněný s tím, že i předchozí zálohové faktury ze dne 3. 3. 2016 a ze dne 11. 4. 2016 považuje za nedůvodné. Dále je zde uvedeno, že žalovaná žádá o zaplacení omylem vyplacené částky ve výši 50 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení s tím, nechť žalobce sdělí právní titulu tvrzeného nároku, a to zejména co a kdy bylo mezi žalobcem a žalovanou sjednáno.

55. Dopisem ze dne 17. 7. 2019 podaným k poštovní přepravě následujícího dne vyzval žalobce žalovanou k úhradě žalované částky s tím, že jinak se obrátí na soud. Uvedené má soud za prokázané předžalobní výzvou ze dne 17. 6. 2019 a podacími lístky ze dne 18. 6. 2019.

56. Obě strany založily na podporu svých tvrzení řadu listinných důkazů, ze kterých soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení této věci. Jedná so o kupní smlouvu o převodu vlastnictví nemovitostí uzavřenou mezi žalovanou a manžely [příjmení] ze dne 8. 9. 2012, email ze dne 8. 5. 2012 na čísle listu 294 týkající se vypracování kuchyně, čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne 31. 10. 2012 týkající se zápůjčky částku 40 000 Kč a korespondence týkající se vymáhání úhrady dluhu [anonymizováno]. [příjmení], směnka [anonymizováno]. [příjmení], transakční historie ohledně platy částky 1 210 Kč itentifikovan jako [příjmení] záloha, sms korespondence týkající se téhož, koncept smlouvy o budoucí kupní smlouvě, která nebyla nakonec uzavřena, návrh kupní smlouvy s revizemi na čísle listu 32 až 39, návrhy nájemních smluv k jednotlivým bytům v domě [ulice a číslo] na čísle listu 40 až 107. Právní hodnocení:

57. Podle ust. § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále též jen o.z., smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle odst. 2 je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

58. Podle ust. § 2448 odst. 1 o.z. bylo-li ujednáno, že zprostředkovateli vznikne právo na provizi, až třetí osoba splní povinnost ze zprostředkované smlouvy, zaplatí zájemce provizi i tehdy, oddálilo-li se, či zmařilo-li se splnění této povinnosti z důvodů, za něž zájemce odpovídá. Má-li být výše provize určena podle rozsahu plnění třetí osoby, započte se do základu i plnění neuskutečněné z důvodů, za něž odpovídá zájemce.

59. Podle § 2449 o.z. zprostředkovatel má právo na náhradu nákladů spojených se zprostředkováním, pokud nebyla ujednána provize. Byla-li provize ujednána, má se za to, že provize zahrnuje i tyto náklady.

60. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce své tvrzení o uzavření smlouvy o zprostředkování prodeje domu [ulice a číslo] za provizi ve výši 3% z dosažené prodejní ceny domu neprokázal. V tomto závěru, vedle provedených důkazů soud utvrzuje skutečnost, že žalobce jednak postupně upravoval svá tvrzení tak, aby vyhovovala jeho verzi událostí, jednak ve vícero případech se snažil ovlivnit výpovědi jim navržených svědků ve svůj prospěch tím, že jim až v souvislosti s probíhajícím soudním řízením předestřel svoji verzi událostí. Zejména žalobcova tvrzení ohledně doby uzavření smlouvy prošla vývojem – zatímco v žalobě tvrdil, že smlouva byla uzavřena v květnu 2015, při prvním jednání ve věci dne 20.2.2020 nebyl schopen k výzvě soudu, kdy přesně a za jakých okolností došlo k uzavření smlouvy, doplnit svá tvrzení, aby následně v doplnění žaloby ze dne 23.3.2020 uvedl, že smlouva byla uzavřena dne 4.3.2015, aniž by konkretizoval bližší okolnosti jejího uzavření, jak byl soudem vyzván. Za této situace je s podivem, do jakých podrobností popsal okolnosti uzavření smlouvy v rámci svého účastnického výslechu o půl roku později, aniž by bylo zřejmé, na základě čeho se náhle rozpomněl na všechny jím uvedené detaily. Uzavření smlouvy žalobce vztáhl k datu 3.4.2015, kdy proběhla prohlídka bytu svědka [příjmení]. Výpověď tohoto svědka hodnotí soud nicméně jako nevěrohodnou, a to jednak kvůli tomu, že zatajil skutečnou povahu jejich vztahu, jednak kvůli vyhýbavému až krkolomnému vysvětlení, proč si před jednáním zjišťoval termín jejich schůzky, ač zároveň tvrdil, že se na jednání nijak nepřipravoval a ani nevěděl, co je předmětem řízení. Jediným důvodem toho mohlo být, že žalobce potřeboval naroubovat termín uzavření smlouvy na nějakou událost, kterou by mohl konkretizovat datem. Pokud jde o zatajení povahy jejich vztahu, z výpovědi svědkyně [příjmení] vyplynulo, že svědek [příjmení] je blízkým přítelem žalobce, ač ten popsal svůj vztah jako obchodní s tím, že se moc nestýkají. Shora uvedená svědkyně uvedla, že pan [příjmení] žalobce před cca 1,5 – 2 roky navštěvoval v nemocnici a žalobce s ním opakovaně jezdí do domu jeho matky pracovat na zahradě či jen tak na dovolenou. Pokud jde o účastnickou výpověď žalobce, tu soud hodnotí celkově jako účelovou a nevěrohodnou z vícero důvodů. Když byl totiž žalobce konfrontován s jakýmikoliv důkazy, které neodpovídali jeho verzi události, žalobce jejich význam bagatelizoval či podával jejich evidentně zkreslený výklad, ve kterém se často nesmyslně zaplétal. Pokud jde o jeho vztah s žalovanou, ten popsal pouze jako přátelský. Důrazně popřel, že by jejich vztah přerostl do vztahu partnerského, intimního. Toto je však v příkrém rozporu s výpověďmi vícero svědků, kteří měli opakovaně příležitost vnímat jejich interakci při neformálních kontaktech v místě bydliště žalované (svědci [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení]), a kteří potvrdili partnerskou povahu jejich vztahu. Výpovědi všech těchto svědků hodnotí soud jako nevyhýbavé a hodnověrné, přičemž tito svědci hodnotili jejich vztah zejména na základě toho, co sami pozorovali. Tedy na základě interakce žalobce a žalované, které byli v rozhodné době přítomni, nikoliv výhradně z toho, co jim sdělila jedna ze stran. Výpověď žalobce ohledně povahy vztahu dále zásadně koliduje s obsahem komunikace stran zachycené v mailech a sms zprávách z té doby. Jejich vzájemné zprávy jsou důvěrné a intimní povahy. Žalobce se snažil význam těchto důkazů zlehčovat, popřípadě jim přikládal jiný význam s tím, že je bohémská a umělecká duše. Toto jeho vysvětlení ale nemůže obstát, pokud soud vezme v potaz četnost jeho výskytu v domě v [obec], okolnosti za jakých tam pobýval a jak se tam choval, jakož i zapojení žalované do vysoce soukromých záležitostí žalobce týkajících se nezletilého syna žalobce. Partnerská povaha vztahu je i vysvětlením pro to, že žalovaná disponovala dokumenty žalobce soukromé povahy, jako je rozhodnutí úřadu práce o výši přiznané podpory v nezaměstnanosti či jeho„ obchodní“ korespondence s [anonymizováno]. [příjmení]. Toto nejsou dokumenty, které by mohla žalovaná získat z veřejných zdrojů nebo dokumenty, které jako profesionál necháte povalovat u svého klienta, pro kterého máte zprostředkovat prodej nemovitosti v řádech desítek miliónů. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce při své výpovědi o povaze jejich vztahu, jakož i o uzavření smlouvy, lhal. Jím označení svědci ([anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [příjmení]), kteří byli slyšeni k povaze jejich vztahu, v podstatě o privátních záležitostech žalobce nic nevěděli a nemohli se k nim pochopitelně ani vyjádřit. Svědkyně [příjmení] [příjmení] vyloučila to, že by žalobce a žalovaná mohli mít partnerský vztah jen na základě toho, že její dceru vyzvedával v [obec] ze školky, přičemž v roce 2015 se tak dělo 2x až 3x a od roku 2016 až 3x až 4x týdně. V této souvislosti soud podotýká, že větší doba trvání vztahu spadá do roku 2015, přičemž většinu ledna 2016 byl žalobce na návštěvě žalované v Americe. K rozpadu vztahu došlo v průběhu března 2016 o Velikonocích, přičemž žalovaná netvrdila, že by žalobce u ní bydlel každý den, ale že u ní často pobýval jako její partner. Až na svědky [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] se žalobcem označení svědci s žalovanou nesetkali a nebyli tudíž přítomni jejich vzájemné interakci. Svědek [příjmení] se s žalovanou viděl patrně v samotných počátcích její známosti s žalobcem, protože si ještě vykali. Všichni ostatní svědci veškeré své poznatky o povaze vztahu čerpali z toho, co se dozvěděli výhradně od žalobce. [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vyloučil možnost vztahu na základě zkreslené informace ohledně věku žalované, kterou měl od žalobce. Jak už bylo uvedeno výše, v neprospěch žalobce dále hovoří to, že žalobce měl evidentně snahu ovlivnit obsah výpovědi některých svědků. Např. svědkům [příjmení] a [příjmení] předem formuloval obsah jejich písemných prohlášení určených soudu týkajících se okolností vypracování posudků, jejich předání a úhrady. Přinejmenším z výslechu svědka [příjmení] vyplynulo, že obsah„ jeho prohlášení“ neodpovídal tomu, co si svědek ve skutečnosti pamatoval. Svědkyni [příjmení] dal bez zřejmých důvodů k dispozici odpor žalované obsahující její podrobnou argumentaci v této věci. Svědkovi [příjmení], když jej žádal o svědeckou výpověď, sdělil, že se soudí s žalovanou o provizi a podal mu to takovým způsobem, že svědek, který si jejich jediné setkání stěží vybavoval, celou věc hodnotil tak, že nevyplacení provize ve výši 850 000 Kč považuje za neseriózní. Pokud mělo dojít k uzavření zprostředkovatelské smlouvy již v březnu 2015, je zvláštní, že k udělení plné moci došlo až dne 9. 11. 2015 v časové návaznosti na odjezd žalované do Ameriky, přičemž žalobce v ní není identifikován jako podnikatel identifikačním číslem, ale datem narození. Navíc je zde zmocnění k celé řadě činností (doměření jednotlivých bytů a provedení pasportizace, nahlížení do dokumentace u stavebního úřadu), které by soud očekával, že již budou dávno provedeny, pokud by žalobce jako profesionální zprostředkovatel již více než půl roku nemovitost aktivně nabízel k prodeji.

61. Tvrzení žalobce ohledně výše sjednané odměny je v rozporu s jeho mailem ze dne 11.4.2016, kde se odvolává na ústní dohodu a platbu dle spokojenosti, přičemž jeho vysvětlení, co tím mínil, které podal v rámci své účastnické výpovědi bylo velmi krkolomné a nevěrohodné. Navíc v době uzavření smlouvy měl žalobce pozastavenou živnost, byl veden na úřadu práce a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Veškeré tyto rozpory žalobce nedokázal nijak uspokojivě objasnit a jejich význam pouze zlehčoval. Jediným osamoceným důkazem na podporu tvrzení žalobce tak zůstává proplacená zálohová faktura na částku 50 000 Kč, což v kontextu shora uvedeného k prokázání uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu neobstojí. Žalovaná popsala, co ji vedlo k jejímu proplacení a její vysvětlení považuje soud ve vazbě na ostatní zjištěné skutečnosti za věrohodné. Žalovaná nikdy nepopírala, že ji žalobce s prodejem domu pomáhal, nicméně se tak mělo dít jako bezúplatná partnerská úsluha bez nároku na odměnu. Pokud by mezi stranami skutečně mělo dojít o uzavření zprostředkovatelské smlouvy zahrnující vyřízení všech záležitostí spojených s prodejem domu, není zřejmé, z jakého důvodu by se žalovaná podílela na celé řadě aktivit s tím spojených, jako je např. komunikace se zájemci, provádění prohlídek či platba zadané inzerce. V kontextu žádosti žalobce o zaplacení inzerátu či korespondence vedené se zájemci přes realitní portál podepsané žalovanou, vyznívá vysvětlení žalobce jako účelové a nevěrohodné. S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že žalobce neprokázal uzavření jím tvrzené zprostředkovatelské smlouvy.

62. Žalobcem provedené úkony při prodeji domu [ulice a číslo] soud hodnotí jako výpomoc poskytnutou v rámci partnerského vztahu, která nezakládá jakýkoliv právní vztah, z něhož by mohl žalobci vzniknout nárok na zaplacení jakékoliv odměny.

63. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

64. Soud se dále zabýval, zda není na místě, posoudil nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. V tomto směru soud poskytl žalobci patřičné pouční a vyzval jej k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, což ale žalobce v soudem stanovené lhůtě neučinil. S ohledem na to, by se jako bezdůvodné obohacení daly posoudit pouze žalobcem tvrzené platby na znalecký posudek a posudek týkající se energetické náročnosti. Soud má nicméně za to, že žalobce neprokázal, že by tyto posudky uhradil on ze svých prostředků. Žalobce nedisponuje žádným dokladem o úhradě některého z posudků v hotovosti či převodem, přičemž svědek [příjmení] uvedl, že se domnívá, že jeho posudek byl uhrazen převodem. Výpovědní hodnotu svědectví [anonymizováno] [příjmení] v části týkající se předání posudku a platby za něj shledává soud v podstatě jako nulovou, a to s ohledem na rozpory, které soud zaznamenal mezi jeho výpovědí, jeho písemným prohlášením ze dne 4.12.2019 a jeho dodatečným sdělením ze dne 16.10.2020 ohledně způsobu platby. Zatímco v prohlášení ze dne 4.12.2019 vztáhl ke kavárně [ulice] předání dodatku posudku, v dopise ze dne 16.10.2020 uvedl, že na tomto místě došlo k předání samotného posudku a k jeho úhradě v hotovosti, čímž opravil svoji původní výpověď, že k platbě došlo převodem. Pokud jde o způsob předání posudku a jeho doplňku, při výpovědi uvedl, že posudek nejspíš zaslal poštou a jako doplněk poštou, což opět neodpovídá tomu, co je uvedeno v „ jeho“ prohlášení. Z uvedeného vyplývá, že buď si svědek ve skutečnosti nic nepamatoval, nebo je snadno ovlivnitelný, pokud mu někdo předestře svoji verzi událostí. Navíc ze zápisu ze schůzky konané 19.2.2016 vyhotoveného žalobcem dne 21.2.2016 vyplývá, že jedním z úkolů žalované bylo předání tohoto posudku kupujícímu, přičemž tento posudek měla obdržet dne 24.2.2016. Pokud by tento posudek měl převzít žalobce, nedává smysl, proč by tímto byla úkolována žalovaná. Pominout nelze ani zásadní rozpory v tom, kolik byl ochoten žalobce za předmětný posudek zaplatit a kolik tento posudek stál. Jak již soud uvedl výše, žalobcovo zdůvodnění úhrady podle něj předraženého posudku v rámci účastnické výpovědi bylo v kontextu toho, co uvedl dříve, nelogické. S ohledem na shora uvedené, má soud za to, že není důvod přiznat žalobci byť jen část žalované částky ani z titulu plnění bez právního důvodu ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Soud proto zamítl žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou.

65. Podle ust. § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle ust. § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle ust. § 619 odst. 1,2 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 2 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

66. Závěrem soud podotýká, že i kdyby žalobce prokázal uzavření smlouvy o jím tvrzeném obsahu, byl by jeho nárok s ohledem na jeho tvrzení ohledně splatnosti odměny promlčen, neboť běh promlčecí doby se nemůže odvíjet od jednostranně uvedeného data na konečné faktuře. Žalobce jak v doplnění žaloby ze dne 23.3.2020, tak v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že právo na provizi mu vzniklo okamžikem uvolněním kupní ceny pro žalovanou. K tomu došlo v případě poslední části kupní ceny ve výši 350 000 Kč dne 1.6.2016 a žalobce se tak mohl domáhat počínaje tímto dnem úhrady provize, pokud by skutečně došlo k uzavření jím tvrzené smlouvy. Žaloba byla nicméně podána dne 23.7.2019, z čehož je zřejmé, že se tak stalo po uplynutí tříleté promlčecí doby.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 240 767,90 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 835 000 Kč sestávající z částky 11 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 11 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odůvodnění odporu ze dne 13. 11. 2019) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 660 Kč za účast na jednání soudu (dne 20. 2. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 11 660 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu (dne 19. 3. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., z částky 11 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 20. 3. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 27. 4. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 660 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu dne 14. 10. 2020), z částky 11 660 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu dne 15. 10. 2020), z částky 11 660 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu dne 3. 6. 2021) a z částky 5 830 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí (dne 10. 6. 2021) dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 500 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 197 990 Kč ve výši 41 577,90 Kč a dále zálohy na náklady spojené s provedením důkazu – výslechu svědka dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 1 200 Kč.

68. Soud nepřiznal žalované náhradu za odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 14. 10. 2019, neboť odpor a následné vyjádření je nutno považovat za jeden úkon. Soud dále nepovažuje za účelné náklady na další poradu s klientem dne 1. 11. 2019, neboť tato porada je již obsažena v úkonu převzetí a přípravy zastoupení. S ohledem na povahu sporu, toho, co bylo mezi stranami sporné a co bylo předmětem dokazování, nepovažuje soud za účelně vynaloženými náklady rovněž další porady s klientem, a to dne 24. 4. 2020, 6. 10. 2020 a 28. 5. 2021.

69. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

70. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

71. Vzhledem k tomu, že žalobce zaplatil dne 18. 6. 2020 na záloze na výslechy svědků (včetně výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]) částku ve výši 20 000 Kč a že z této zálohy bylo vyplaceno pouze svědečné svědku [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 2 844 Kč a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši 6 133 Kč, rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku o vrácení zbytku zálohy složené na náklady důkazu ve výši 11 023 Kč žalobci.

72. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila dne 29. 5. 2020 na záloze na výslechy svědků (včetně výslechu svědka [jméno] [příjmení]) částku ve výši 12 500 Kč a že z této zálohy bylo vyplaceno pouze svědečné svědku [jméno] [příjmení] ve výši 1 200 Kč, rozhodl soud ve výroku IV. tohoto rozsudku o vrácení zbytku zálohy složené na náklady důkazu ve výši 11 300 Kč žalované.