10 C 107/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 080 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 850 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení a dále 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 230 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 230 Kč od 7. 8. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 9 294 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 4. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 080 Kč s odůvodněním, že jí žalovaný v rozporu se smlouvou nevrátil poskytnutou zálohu ve výši 10 000 Kč, neuhradil celkem tři školení v celkové částce 2 850 Kč a dále neuhradil kupní cenu za vizitky v částce 230 Kč. Žalobkyně uzavřela dne 16. 8. 2018 s žalovaným smlouvu o spolupráci, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobkyni vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv specifikovaných touto smlouvou. Žalovaný se dále zavázal dodržovat interní předpisy, pokyny a zmocnění [anonymizováno], jejichž součástí je i odměňovací směrnice ze dne 1. 4. 2012. Žalovaný se dále zavázal, že uhradí školení a jiné společenské akce, jichž se zúčastní. Žalovaný se celkem přihlásil na tři školení, přičemž absolvoval školení v termínu 2. až 3. 10. 2018 a školení v termínu 16. až 17. 10. 2018. Školení v termínu 30. až 31. 10. 2018 se nezúčastnil, nicméně se ani řádně neodhlásil. Vznikla mu tak povinnost uhradit cenu celkem tří školení ve výši 950 Kč za každé. Žalobkyně dále poskytla žalovanému zálohu na úhradu správního poplatku ČNB, a to na základě dohody ze dne 25. 9. 2018. Tuto částku žalobkyně převedla v souladu s dohodou přímo na účet ČNB. Žalovaný se zavázal žalobkyni zálohu vrátit, jestliže nesplní podmínky pro výplatu bonusu dle čl. 3 dohody o spolupráci. Jelikož žalovanému nárok na bonus nevznikl, neboť neměl žádnou kladnou produkci, byl tak povinen zálohu ve výši 10 000 Kč vrátit, což ale neučinil. Žalovaný si dále objednal u žalobkyně v rámci výkonu své činnosti vizitky za cenu 230 Kč. Tyto vizitky byly žalovanému vyfakturovány v měsíci září 2018 fakturou [číslo]. Uvedené vizitky si žalovaný objednal při podpisu smlouvy a při tom odsouhlasil výši nákladů na jejich výrobu. Vizitky převzal v září 2018, přičemž jediným dokladem o objednání vizitek je záznam na výpisu z provozního účtu a vystavená faktura. Pokud jde o vrácení zálohy, rozhodný okamžik nastal k dvacátému dni sedmého měsíce následujícího po podpisu smlouvy, to je k 20. 3. 2019. Tuto zálohu měl vrátit žalovaný v celkem čtyřech splátkách ve výši 2 500 Kč měsíčně 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Skutkový stav:

3. Z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný disponuje živnostenským oprávněním s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, přičemž toto oprávnění vzniklo dne 21. 8. 2017.

4. Ze smlouvy o spolupráci uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 16. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný se zavázal pro žalobkyni vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv definovaných smlouvou a dále k následné péči o udržení uzavřených smluv dle interních předpisů a pokynů žalobkyně. Žalovaný se touto smlouvou dále zavázal dodržovat interní předpisy, pokyny a zmocnění žalobkyně. Z pokynů pro spolupracovníky [anonymizováno] účinných od 20. 2. 2009 soud zjistil, že cílem tohoto pokynu je nastavit metodiku a odpovědnost jednotlivých nadřízených při přihlašování podřízených na akce pořádané [anonymizováno], a to zejména na placená školení. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto pokynu podřízení jsou přihlašováni na akce na centrále prostřednictvím příslušného nadřízeného, do jehož skupiny patří, nebo se přihlašují samostatně podle podmínek stanovených centrálou pro daný typ akce. Není-li stanoveno jinak, je možné se z akce odhlásit nejpozději týden před datem jejího konání. Po tomto termínu není možné se z akce odhlásit a konkrétní podřízený, respektive nadřízený, který daného podřízeného doporučil, respektive přihlásil, nese veškeré náklady spojené s neohlášenou rezervací na danou akci. Podle čl. 4 odst. 1 těchto pokynů každý spolupracovník nese náklady akce dle podmínek stanovených centrálou pro danou akci, toto ztvrzuje přihlášením, respektive rezervací dané akce. V případě, že spolupracovník se dané akce neúčastní, aniž by byl řádně ohlášen, nese náklady akce, jakoby se na této akci zúčastnil.

5. Z dohody o poskytnutí zálohy na úhradu správního poplatku ČNB uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 25. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala k poskytnutí zálohy na úhradu správního poplatku – registraci PPZ ve výši 10 000 Kč s tím, že se jedná o zálohu na provizní bonus. Peněžní prostředky se žalobkyně zavázala složit přímo na účet České národní banky, a to na základě platební instrukce obdržené od ČNB po zaslání žádosti o registraci spolupracovníka do registru PPZ vedeného ČNB. Žalovaný se zavázal zálohu žalobkyni vrátit za podmínek uvedených v čl. 3 této dohody, pokud nebudou splněny podmínky pro výplatu bonusu. Podle čl. 3 odst. 1 dohody se žalobkyně a žalovaný dohodli na jednorázové formě zúčtování zálohy, a to nejpozději k dvacátému dni sedmého měsíce následujícího po podpisu smlouvy o spolupráci (dále jen rozhodný okamžik) a to formou zápočtu na bonus podle níže uvedených pravidel. Pokud nevznikne spolupracovníkovi na bonus nárok, pak se spolupracovník zavazuje vrátit poskytnutou zálohu žalobkyně, a to ve formě čtyř měsíčních splátek ve výši 2 500 Kč, přičemž první splátka bude splatná dvacátý den v měsíci následujícím po rozhodném okamžiku. Dle čl. 4 odst. 1 dohody pokud spolupracovník dosáhne kumulované produkce ve výši alespoň 15 000 brutto bodů za období šesti produkční měsíců po podpisu smlouvy o spolupráci do rozhodného okamžiku, vznikne spolupracovníkovi nárok na mimořádný provozní bonus ve výši odpovídající výši poskytnuté zálohy.

6. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] [číslo] platební instrukce České národní banky soud zjistil, že žalobkyně provedla dne 25. 9. 2018 pod variabilním symbolem sděleným Českou národní bankou platbu částky 10 000 Kč za registraci podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele.

7. Z výpovědi smlouvy o spolupráci ze dne 19. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vypověděla žalovanému spolupráci ke dni 31. 3. 2019.

8. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní soud zjistil, že ta vyúčtovala žalovanému za vizitky částku 230 Kč s datem splatnosti do 20. 10. 2018.

9. Ze screenu obrazovky interního systému žalobkyně na čísle listu 67 až 69 má soud za prokázané, že se žalovaný přihlásil k účasti na celkem třech školeních, a to v termínu od 2. 10. 2018 do 3. 10. 2018, v termínu od 16. 10. 2018 do 17. 10. 2018 a v termínu 30. 10. 2018 do 31. 10. 2018.

10. Z prezenčních listin na čísle listu 25 až 27 soud zjistil, že žalovaný svým podpisem stvrdil účast na školení konaném v termínu 2. až 3. 10. 2018 a v termínu 16. až 17. 10. 2018. Na prezenční listině ze školení konaného 30. až 31. 10. 2018 jeho podpis chybí.

11. Z faktur žalobkyně [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému účast na celkem třech školeních, a tato ve výši 950 Kč za každé. Mělo se jednat o školení konaná v termínu 2. až 3. 10. 2018, 16. až 17. 10. 2018 a 30. až 31. 10. 2018.

12. S provizní listiny na čísle listu 35 soud zjistil, že žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 230 Kč za vizitky, ve výši 3× 950 Kč za školení a dále ve výši 10 000 Kč za vyplacenou zálohu.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 7. 2019 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky dopisem ze dne 22. 7. 2019 podaným k poštovní přepravě téhož dne.

14. Z odměňovací směrnice soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť žalobkyní zmíněné ustanovení čl. X odst. 2 se týká vracení storna odměn. Podmínky vrácení vyplacené zálohy poskytnuté na základě dohody o jejím poskytnutí ze dne 24.9.2018 jsou upraveny přímo v této dohodě. Právní hodnocení:

15. Mezi stranami byla uzavřena smlouva obsahující prvky smlouvy o obchodním zastoupení ve smyslu ustanovení § 2483 a následujících o.z., smlouvy o zprostředkování ve smyslu ustanovení § 2445 a následujících o.z. a příkazní smlouvy (ustanovení § 2430 a následující o.z.), tedy smlouva smíšená předpokládaná ustanovením § 1746 odstavce 2 o.z., na které žalobkyně odkazovala. V návaznosti na ni strany uzavřely dohodu o poskytnutí účelově určené zálohy ve výši 10 000 Kč na provizní bonus. V souladu se smlouvou žalobkyně dohodnutou zálohu žalovanému řádně vyplatila, a to převodem přímo na účet ČNB. Žalovaný v řízení neprokázal (když toto ani netvrdil), že by v rozhodném období šesti měsíců po podpisu smlouvy o spolupráci dosáhl dohodnuté kumulované produkce alespoň ve výši 15 000 brutto bodů, a že by mu tím pádem vznikl nárok na bonus ve výši poskytnuté zálohy 10 000 Kč, jak bylo ujednáno. Vyplacenou zálohu tak byl dle smlouvy povinen vrátit ve čtyřech měsíčních splátkách, přičemž první z nich byla splatná dne 20.4.2019 a poslední z nich dne 20.7.2019, když rozhodný okamžik od které se odvíjel dohodnutý splátkový kalendář nastal dne 20.3.2019. Protože žalovaný neprokázal ani to, že by uvedenou zálohu žalobkyni vrátil zpět, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

16. Za důvodný považuje soud i nárok na úhradu tří školení za částku 950 Kč za jedno. Na základě provedeného dokazování soud nemá žádné pochybnosti o tom, že žalovaný se na daná školení přihlásil a byl seznámen s jejich cenou. Protože dle smlouvy si náklady školení nese spolupracovník sám (a to i v případě, kdy se přihlášeného školení nezúčastní, aniž by se včas odhlásil), je povinen uhradit žalobkyni cenu školení. Žalovaný nicméně netvrdil, že by se tak učinil, a proto soud žalobě vyhověl i pokud jde o tento nárok.

17. Nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném k datu splatnosti pohledávky žalobkyně. Nárok na zaplacení částky 1200 Kč pak vyplývá z ustanovení § 3 nařízení čísla 351/2013 Sb. v návaznosti na ustanovení § 513 o.z., neboť se jedná o příslušenství přiznané jistiny ve sporu mezi dvěma podnikateli jako paušální částky nákladů spojených s uplatněním žalované pohledávky.

18. V případě částky 230 Kč za vizitky dospěl soud k závěru, že žalobkyně přes poučení soudu neprokázala ani tvrzení o jejich objednání žalovaným, ani tvrzení o jejich dodání žalovanému. Z vystavené faktury a záznamu v interním provizním systému žalobkyně nelze učinit závěr o vzniku či existenci pohledávky. Skutečnost, že žalobkyně vystavila žalovanému faktury, nemá sama o sobě vliv na vznik soukromoprávních závazků mezi žalobkyní a žalovaným, neboť faktura je totiž pouze účetní doklad o zúčtování plnění závazku, jedná se tedy o jednostranné jednání žalobce, které žalovaného právně nezavazuje. Z tohoto důvodu soud žalobu co do částky 230 Kč s příslušenstvím zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná až na nepatrnou části předmětu řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 294 Kč Tyto náklady sestávají z -) zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč -) nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 8 494 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 660 Kč za účast na jednání soudu dne 13.1.2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 840 Kč za jednoduchou předžalobní upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 820 Kč ve výši 1 474 Kč. Doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu, jakož i účast u jednání dne 7.4.2021, nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad, neboť uvedená žalobní tvrzení měla být obsažena již v žalobě samotné. Kdyby je žalobkyně doplnila k výzvě soudu již před prvním jednáním ve věci, nebylo by ani nutné odročovat věc pouze z důvodu jejich doplnění. V případě předžalobní výzvy považuje soud za účelně vynaložený náklad pouze tzv. jednoduchou výzvu, neboť ust. 142a o.s.ř. které podmiňuje přiznání náhrady nákladů řízení odesláním předžalobní výzvy nestanoví, že ta by musela obsahovat skutkový a právní rozbor věci.

20. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.