10 C 112/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 144 157,04 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 144 157,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 144 157,04 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], na náhradě nákladů řízení částku 114 594 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobci se vrací nespotřebovaná část zálohy složené na náklady důkazu ve výši 9 658 Kč.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] po žalované zaplacení částky 14 0157,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o spolupráci v realitní oblasti, jejímž předmětem byl závazek žalobce pro žalovanou zařizovat za provizi obchodní záležitosti v realitní oblasti. V období rozhodném pro žalobou uplatňovaný nárok působil žalobce u žalované na pozici realitního oblastního ředitele, v důsledku čehož mu vznikal nárok na provizi rovněž z obchodních případů realizovaných realitními makléři v řídící působnosti žalobce. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalovaná žalobci, že odstupuje od smlouvy od spolupráci v realitní oblasti z důvodů v tomto dopise uvedených. S těmito důvody a tvrzeními žalovaný nesouhlasil a ohradil se proti nim svým dopisem ze dne [datum], současně však sdělil žalované, že nemá zájem o další spolupráci mimo jiné s ohledem na obsah dopisu a souhlasil s ukončením spolupráce. Žalobci po dobu trvání smlouvy o spolupráci v realitní oblasti vznikl nárok mimo jiné na uhrazení provize v celkové výši 281 915,54 Kč za níže uvedené obchodní případy označené v evidenci žalovaného takto: -) [spisová značka] - klient [jméno] [příjmení] - číslo smlouvy [číslo] – provize ve výši 137.758,50 Kč – bylo vyplaceno – není předmětem žaloby -) [spisová značka] - klient [jméno] [příjmení] - číslo smlouvy [číslo] podřízený makléř [jméno] [příjmení], Generální provize 325.150,4 Kč, rozdílová nevyplacená provize (12%) činila 47.211,84 Kč vč. DPH; -) [spisová značka] - klient [jméno] [jméno] [příjmení] - číslo smlouvy [číslo]; podřízený makléř [jméno] [příjmení], Generální provize 180.000 Kč, rozdílová nevyplacená provize (14%) činila [číslo] vč. DPH; -) [spisová značka] - klient [jméno] [příjmení] - číslo smlouvy [číslo] podřízený makléř [právnická osoba], Generální provize 165.500 Kč, rozdílová nevyplacená provize (25 %) činila [číslo] vč. DPH; -) klient [jméno] [příjmení] bez čísla smlouvy - podřízený makléř [jméno] [příjmení], Generální provize 265.000 Kč, rozdílová nevyplacená provize (4,5 %) činila [číslo] vč. DPH -) [spisová značka] - klient [jméno] [příjmení] - číslo smlouvy [číslo] - makléř [jméno] [příjmení], podřízený manažerovi [jméno] [příjmení], který byl přímo podřízený žalobci, Generální provize [číslo], rozdílová nevyplacená provize (4,5%) činila 1960 vč. DPH. Žalovaná prováděla v případě provize v souladu s článkem 8. smlouvy o spolupráci v realitní oblasti ve spojení s § 28 zákona č. 235/2004 Sb. tzv. samofakturaci a v souvislosti se shora uvedenými obchodními případy sama vystavila za žalobce fakturu na částku 281.915,54 Kč, ze které ale žalobci vyplatila pouze 137.758,50 Kč, zbývající částka ve výši 144.157,04 Kč zůstala žalovanou neuhrazena, a to i po obdržení předžalobní výzvy. Žalobce dále uvedl, že byť byla smlouva o realitní činnosti ze dne [datum] uzavřena v písemné podobě, jejím podepsaným zněním žalobce nedisponuje a obsah smlouvy dokládá smlouvou shodného obsahu uzavřenou mezi žalovanou a dalším spolupracovníkem, a to A. Casinem, přičemž znění smluv nebylo možné v jednotlivých případech měnit. Odměňování bylo stranami ujednáno v příslušné Provizní směrnici, která byla součástí Sbírky interních předpisů žalované. Provizní směrnice rozlišuje provizi vzniklou uskutečněním Vlastní produkce (tedy osobním zprostředkováním realitního obchodu) a rozdílovou provizi vzniklou Nadřízenému v případě uskutečnění realitního obchodu osobou v postavení Podřízeného. Výše této odměny je stanovena jako součin (a) rozdílu tzv. Koeficientu /procentuálního vyjádření podílu na odměně/ Nadřízeného a Koeficientu Podřízeného a (b) celkové neboli Generální provize získané všemi realitními obchody uskutečněnými tzv. Podřízeným v daném období. Splatnost provize byla stranami dohodnuta do 15. dne následujícího měsíce po daném produkčním měsíci, což v případě uplatněného nároku bylo do [datum], jak ostatně uvedla žalovaná na jí vystaveném daňovém dokladu. Pokud jde o konkrétní činnost při uskutečňování každého jednotlivého obchodního případu, příslušní, jemu“ podřízení”, makléři zajišťovali pro klienty (prodávajícího a kupujícího) kompletní realitní transakci. Žalovaná se podílela jen na inzerci nemovitostí v realitních serverech, poskytnutí CRM a tvorbu realitních smluv interním právním oddělením. Žalovaná ani žádný jeho zástupce s klienty nekomunikoval, veškerou komunikaci a řízení procesů zajišťoval příslušný makléř, případně ve spolupráci s nadřízeným, bylo-li to třeba, tedy se žalobcem. Činnost makléře ve spolupráci s jeho nadřízeným (žalobcem) zahrnovala vše od získání zakázky, tedy dohody s prodávajícím a tzv. náběru nemovitosti, přes její přípravu, náklady na fotografa, homestaging, video a další marketing zakázky, provádění prohlídek, komunikaci se zájemci o koupi, moderování připomínkového řízení o znění kupních smluv, komunikace s finančními poradci či bankami ohledně hypoték, podávání listin na katastrální úřad, kontroly lhůt, předání nemovitosti zájemcům, opatřování podkladů pro uvolnění výplaty kupních cen z úschovy a iniciace výplaty.

2. Žalovaná v odporu uvedla, že popírá oprávněnost uplatněného nároku. Pokud jde o spolupráci mezi účastníky, jako takovou ji nerozporuje, ale nemůže se vyjádřit k jejímu obsahu. Žalobcem uváděné obchodní případy není schopna z důvodu nedostatečných tvrzení identifikovat. Žalovaná neeviduje ve svém systém žádný závazek vůči žalobci, částku ve výši 137 758,50 uvedenou v jí vystaveném daňovém dokladu [číslo] ze dne [datum] žalobci řádně uhradila, přičemž se jednalo o provizi za vlastní produkci žalobce. Žalovaná nikdy nevystavila žalobcem tvrzený daňový doklad [číslo] na částku 281 915,54 Kč a popírá tedy jeho pravost. V dalším podání ze dne [datum] žalovaná namítla, že sporuje jak uzavření smlouvy, tak žalobcem tvrzený rozsah sjednané spolupráce. Současně s tím žalovaná uvedla, že žalobce přehlíží ujednání [číslo] odst. 3 smlouvy, dle kterého makléř nebude po dobu trvání spolupráce vykonávat jinou nebo obdobnou podnikatelskou činnost. V srpnu 2019 žalobce nicméně působil jako realitní makléř [právnická osoba], pro kterou realizoval prodej bytu na [obec a číslo], což přestavovalo závažné porušení smlouvy o spolupráci. Žalovaná dále uvedla, že ji není známo, na jakém základě měl žalobce přístup do interního informačního systému žalované s tím, že sporuje realizaci žalobcem tvrzených obchodů jím uvedenými makléři jakož i to, že by tito makléři byli podřízenými žalobce. Skutkový stav:

3. Ze smlouvy o spolupráci v realitní činnosti verze [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a [příjmení] [příjmení] jako makléřem soud zjistil, že předmětem smlouvy byl závazek makléře pro žalovanou a na její účet zařizovat za provizi obchodní záležitosti v rámci realitní činnosti žalované, což zahrnovalo zejména -) jednání se zákazníky žalované, vyhledávání potenciálních zákazníků, uzavírání rezervačních a zprostředkovatelských smluv se zákazníky ohledně nákupu, prodeje, pronájmu nemovitostí, vyhledávání zájemců o nákup a pronájmu nemovitostí -) vyvíjení činnosti k získávání dalších makléřů pro spolupráci a činnost při vedení skupiny makléřů ve smyslu interních předpisů -) shromažďování informací o potřebách zákazníků/potenciálních zákazníků, zpracování a třídění těchto informací za účelem jejich využití žalovanou nebo jinými makléři. Žalovaná se zavázala zaplatit makléři za vykonanou činnost provizi dle smlouvy a příslušných interních předpisů s tím, že žalovaná vede v rámci interního informačního systému příslušný účet makléře, ze kterého se převádí prostředky na bankovní účet makléře. Podle čl. 3 bod 2 odst. 5 se makléř zavazuje bezpodmínečně dodržovat interní předpisy, pokyny a zmocnění. Makléř je povinen postupovat s odbornou péčí, poskytovat žádané služby zákazníkům a odpovídajícím způsobem vystupovat vůči potenciálním zákazníkům. Podle čl. 1 odst. 1 se interními předpisy pro účely smlouvy rozumí veškeré dokumenty, které jsou součástí sbírky interních předpisů vedené žalovanou. Součástí sbírky interních předpisů jsou zejména: organizační směrnice, provizní směrnice a provozní směrnice s tím, že tyto předpisy jsou přílohou předmětné smlouvy. Interním informačním systémem se pro účely smlouvy rozumí elektronické systémy žalované se zabezpečenými dálkovými přístupy, využívanými žalovanou a makléři ke zpracování veškerých informací nezbytných v rámci plnění předmětu smlouvy, zejména zpracování osobních údajů, evidence zákazníků, evidence makléřů, evidence zprostředkovaných smluv a výpočty provizí. Způsob stanovení výše provize makléře a její splatnost určuje provizní směrnice. Provizní směrnice obsahuje datum, ke kterému vstupuje v platnost. Podle čl. 3 bod 2 odst. 3 makléř není oprávněn po dobu trvání smlouvy vykonávat jinou podnikatelskou nebo obdobnou činnost související s předmětem této smlouvy nebo jakýmkoliv způsobem působit v oblasti zprostředkování nebo uzavírání předmětných smluv, čímž jsou míněny rezervační smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, realizační smlouvy a smlouvy o budoucí realizační smlouvě. Článek 8 obsahoval ujednání o tzv. samofakturaci. Makléř zmocnil žalovanou k vystavování daňových dokladů ve smyslu ustavení § 28 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Podle odst. 2 tohoto ustanovení žalovaná poskytne makléři daňový doklad jako soubor ve formátu pdf, a to prostřednictvím interního informačního systému. Pokud makléř nevznese žádné námitky ohledně daňového dokladu do pěti pracovních dnů od jeho vystavení, bude se mít za to, že je daňový doklad makléřem schválen. Byl-li daňový doklad makléřem schválen, nemůže makléř uplatnit vůči žalované jakékoliv, ani budoucí nároky, spojené s případnou nesprávností takovéhoto daňového dokladu vystaveného žalovanou v rámci samofakturace. Zatímco text celé smlouvy včetně označení žalované je vytisknut, jména [jméno] [příjmení] jakož i jeho další identifikační údaje jsou vepsány rukou do předepsané kolonky.

4. Podle sbírky interních předpisů (verze ze dne [datum]), a to konkrétně části upravující definici pojmů, se kariéra makléře skládá z následujících typů a pozic: a) z makléřské kariéry, která zahrnuje pozice realitní makléř junior I, realitní makléř junior II, realitní makléř, realitní makléř senior a realitní makléř exkluzivní. b) z manažerské kariéry, která zahrnuje realitní makléř senior, realitním manažer, realitní oblastní ředitel a realitní regionální ředitel. Koeficientem pozice se rozumí koeficient určený pro výpočet provize makléře na dané pozici. Makléřem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má s žalovanou uzavřenou smlouvu o spolupráci v realitní činnosti. Nadřízený je makléř, do jehož celkové produkce se započítává vlastní produkce podřízených v rámci jeho skupiny a který se o své podřízené stará a řídí jejich činnost, čímž má nárok na rozdílovou provizi (viz článek IV. provizní směrnice). Nadřízeným se může stát makléř od pozice realitní makléř senior v rámci manažerské kariéry. Organizační struktura se skládá z následujících pozic, které může makléř získat: realitní makléř junior, realitní makléř, realitní makléř senior, realitní manažer, realitní oblastní manažer, realitní regionální ředitel, samostatný realitní makléř, top realitní makléř a realitní makléř exkluzivní. Podřízený je makléř, který patří do skupiny nadřízeného. Pozice je označení stupně v organizační struktuře makléřů. Produkcí se rozumí uskutečněný realitní obchod, kdy vlastní produkcí se rozumí uskutečněné realitní obchody sjednané osobně daným makléřem, skupinovou produkcí se rozumí součet vlastních produkcí všech podřízených daného nadřízeného a celkovou produkcí se rozumí součet vlastní produkce daného nadřízeného a celkové produkce všech jeho podřízených ve stejné nebo nižší pozici. Skupinou se rozumí skupina podřízených daného nadřízeného. Organizační směrnice jako součást interních předpisů stanoví jednak povinnosti makléře, jednak podmínky pro získání a udržení pozice. Tabulka [číslo] organizační směrnice stanovuje konkrétní podmínky pro získání každé jednotlivé pozice, jakož i podmínky pro udržení této pozice. Nicméně s ohledem na skutečnost, že žalovaná vznesla tvrzení o tom, že žalobce nemohl splňovat podmínky pro dosažení jím tvrzené pozice až v rámci závěrečného návrhu po koncentraci řízení, považuje soud za bezpředmětné blíže rozvádět uvedené podmínky, neboť touto námitkou se soud vůbec nezabýval. Podle provizní směrnice účinné od 13. 2. 2019 se tato směrnice vztahuje na všechny uskutečněné realitní obchody makléřů sjednané v době platnosti této směrnice. Datum rozhodné pro nastavení období pozice do makléřské uzávěrky je datum zveřejnění zakázky pod smlouvou interním informačním systému, případně datum uzavření realizační smlouvy u doplňkových produktů. Podle čl. 2 této provizní směrnice se k jednotlivým pozicím váží následující koeficienty pozic, které jsou platné a účinné počínaje dnem [datum] včetně: Realitní makléř junior - 25 %, Realitní makléř - 30 %, Realitní makléř senior - 36 % Realitní manažer - 42,5 % Realitní oblastní ředitel - 47 % Realitní regionální ředitel - 50 % Samostatný realitní makléř - 40 % Top realitní makléř - 44 % Realitní makléř exkluzivní - 48 % Podle článku 3 se provize za vlastní produkci vypočte jako součin generální provize za daný uskutečněný realitní obchod a koeficientu pozice pokud není pro konkrétní realitní obchod dohodnuto jinak. Podle čl. 4 má nadřízený nárok na rozdílovou provizi, která se vypočte podle následujícího vzorce (koeficient pozice nadřízeného minus koeficient pozice přímého podřízeného) krát generální proize celkové produkce přímého podřízeného za příslušný uskutečněný realitní obchod. Pokud rozdíl koeficientů pozic nadřízeného a podřízeného není kladný, je rozdílová provize nulová. Podle čl. 10 je výplatní termín provizí nejpozději patnáctý den v měsíci následujícím po daném realitním produkčním měsíci, nebo následující pracovní den, je-li patnáctý den měsíce sobota, neděle či svátek, nestanoví-li žalovaná, například z provozních důvodů pro konkrétní měsíc jinak. Termín pro odevzdání smluvní dokumentace na centrálu za předpokládané realitní obchody je nejpozději do 10 dnů od podpisu realizačních smluv. Provize všech makléřů za uskutečněné realitní obchody pokud žalovaná neurčí jinak, je za daný realitní produkční měsíc provizního účtu vyplacena na bankovní účty makléřů ve výplatním termínu. 5. [ulice] směrnice upravuje mimo jiné velmi podrobným způsobem nakládání s veškerou smluvní dokumentací, kdy stanovuje makléřům povinnost ukládat od interního informačního systému skeny v podstatě všech smluv (zprostředkovatelské, rezervační, předmětné smlouvy, jakož i vyjmenované související dokumenty), a to i těch, kterých nebyla žalovaná smluvní stranou. Zároveň nebyl makléř oprávněn uchovávat kopie dokumentů či je archivovat v jiné formě, než uvedené v interních předpisech a pokynech. Předmětné smlouvy a související dokumenty, kde byla žalovaná smluvní stranou a které byly určeny interním pokynem byli makléři povinni v originále předat na centrálu (oddíl 2. Nakládání s právní dokumentací při realizaci obchodů – čl. I.). Všechny doručované předmětné smlouvy a související dokumenty k zakázce byl makléř povinen uvést na formuláři Soupis realitních dokumentů, přičemž formulář Soupis realitních obchodů byl automaticky generován v interním informačním systému (oddíl 6. Zpracování produkce – administrativní postupy).

6. Z dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobci a nazvaného jako Odstoupení od smlouvy o spolupráci v realitní činnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tímto žalobci oznámila, a to s odkazem na čl. 6 [číslo] odst. 1 smlouvy o, že s okamžitou platnosti odstupuje od smlouvy o spolupráci s tím, že smlouva zanikne okamžikem doručení odstoupení. Jako důvod uvedla, že žalobce porušil svoji povinnost dle čl. 3 odst. 3 smlouvy nevykonávat jinou podnikatelskou nebo obdobnou činnost související s předmětem smlouvy, přičemž bylo zjištěno, že působí jako realitní makléř pro [právnická osoba], což je závažným porušením smlouvy. Dále mu vytkla, že dlouhodobě neplnil svoji funkci oblastního ředitele a neposkytoval podřízením makléřům podporu a zázemí, které je s touto funkcí spojeno a ke kterému se zavázal. S ohledem na výše uvedené, a že nárok na rozdílovou provizi za příslušný produkční měsíc náleží vždy za plnění předmětu smlouvy a že žalobce v měsíci srpnu toto nesplnil, nevznikl mu nárok na rozdílovou provizi za měsíc srpen, a proto mu nebude vyplacena. Odstoupení obsahuje citaci ustanovení čl. 3 odst. 2 smlouvy o spolupráci, které je totožného znění jako čl. 3 odst. 2 shora uvedené smlouvy o spolupráci uzavřené s [anonymizována dvě slova].

7. Žalobce ve svém dopise ze dne [datum] v reakci na shora uvedené odstoupení uvedl, že trvá na uhrazení rozdílové provize za měsíc srpen v plném rozsahu, jakož i rozdílové tipařské provize. Odstoupení chápe jako návrh na ukončení smlouvy, se kterým souhlasí, neboť se cítí být dotčen takovými útoky. Spolupráci považuje za ukončenou k [datum]

8. Z trojstranné smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manžely [příjmení] jako prodávajícími, [jméno] [příjmení] jako kupující a žalovanou jako zprostředkovatelem soud zjistil, že žalovaná inkasovala z tohoto obchodu provizi ve výši 200 255 Kč. Žalovaná byla při uzavření smlouvy zastoupena [právnická osoba] s.r.o., za kterou jednal její jednatel [jméno] [příjmení]. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že tento obchod pro žalovanou a na její účet zařídila společnost [právnická osoba], přičemž svědek nejprve s žalovanou spolupracoval jako fyzická osoba, což ostatně dosvědčuje i shora uvedená smlouva o spolupráci. Kdy přesně došlo k podpisu smlouvy o spolupráci, si svědek nevybavoval s tím, že to bylo někdy v roce 2013, kdy žalovaná začínala. Návrh smlouvy o spolupráci vypracovala žalovaná, pokud následně docházelo k aktualizaci interních dokumentů, makléři byli s tímto seznamování nejprve prostřednictvím nadřízených, později v rámci systému, kde se objevovaly tyto nové dokumenty, se kterými bylo nutné elektronicky projevit souhlas. Do interního systému získal přístup až po podpisu smlouvy o spolupráci. Svědek sám působil po celou dobu spolupráce na pozici realitního makléře. Přesným zařazením žalobce ve struktuře žalované si svědek nebyl jistý s tím, že byl v nejvyšší struktuře a že z hlediska provizního systému byl nad ním a proto měl nárok na část provize ze všech jím realizovaných obchodů. Žalobce byl jeho přímý nadřízený, nikdo dalšími mezi ním a žalobcem nebyl. Žalobce své povinnosti nadřízeného ve vztahu k němu plnil a v případě potřeby mu byl nápomocen. Při prodeji bytu manželů [příjmení] se s ním hodně radil, neboť šlo a atypickou situaci, kdy byt původně chtěl koupit pár, ale nakonec byt koupila pouze paní z tohoto páru. Spolupráci s žalovanou, která trvala cca dva roky, společnost [právnická osoba] ukončila na jaře 2019. Prodej bytu manželů [příjmení] byl jeden z posledních realizovaných obchodů, přičemž provizi z tohoto obchodu svědek obdržel. Z dosažené generální provize měl dostat podíl i žalobce, který byl jeho nadřízeným. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná zprostředkovala prodej jeho nemovitosti, přičemž za žalovanou jednal právě [jméno] [příjmení]. Přesnou výši sjednané provize za to si svědek již nepamatoval s tím, že to bylo něco kolem 300 000 Kč. Provizi uhradil tak, o její výši byla ponížena vyplacená kupní cena. Provizi si rovnou strhala žalovaná. Poté, co mu byla předložena jím uzavřená kupní smlouva ze dne [datum], potvrdil její pravost.

9. Z trojstranné smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manžely [příjmení] a [anonymizováno] jako prodávajícími, manžely [příjmení] jako kupující a žalovanou jako zprostředkovatelem soud zjistil, že žalovaná inkasovala z tohoto obchodu provizi ve výši 217 800 Kč. Žalovaná byla při uzavření smlouvy zastoupena Ing. [jméno] [příjmení]. Z trojstranné smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manžely [příjmení] jako prodávajícími, manžely [příjmení] jako kupujícími a žalovanou jako zprostředkovatelem soud zjistil, že žalovaná inkasovala z tohoto obchodu provizi ve výši 393 432 Kč. Žalovaná byla při uzavření smlouvy zastoupena Ing. [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spolupráci s žalovanou navázal v listopadu 2013, přičemž do [anonymizována dvě slova] je přivedl žalobce, který tam působil tam jako oblastní ředitel. Nejprve byl žalobcem zaškolen na pozici realitního makléře, postupně se vypracoval na pozici senior realitní makléř. Žalobce byl jeho nadřízený, přičemž postupem času se žalobce vypracoval na regionálního ředitele. Svědek dále uvedl, že žalobce odešel od žalované někdy v září nebo v říjnu roku 2019, přičemž v té době působil na pozici regionálního ředitele. Návrh smlouvy o spolupráci obdržel svědek od žalobce, který jej oslovil s nabídkou. Má za to, že ke smlouvě nebyly uzavřeny dodatky, akorát když povýšil, tak se mu v návaznosti na to zvýšila procenta z odměny. Odměňování fungovalo na principu multilevel marketingu, takže z jím dosažených provizí obdržel nějaká procenta i žalobce. Svědek dále potvrdil, že mu žalobce u obou shora uvedených obchodů vypomáhal jako jeho nadřízený. Úroveň spolupráci s žalobcem hodnotil svědek jako velmi dobrou. Po nahlédnutí do provizní směrnice svědek uvedl, že mu jako senior realitnímu makléři příslušela ze shora uvedených obchodů odměna ve výši 36% z generální provize, přičemž její výpočet provedla žalovaná poté, co odevzdal celou složku případu na centrále.

10. Ze smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi T. [příjmení] jako prodávajícím a [anonymizováno]. [příjmení] jako kupující soud zjistil, že kupující podle čl. 4 této smlouvy složila před jejím podpise na základě dohody o zablokování prodeje nemovitosti uzavřené s žalovanou blokační poplatek ve výši 320 650 Kč s tím, že namísto vydání blokačního poplatku prodávajícímu bude ke dni uzavření kupní smlouvy započten oproti provizi pro zprostředkovatele, kterou je prodávající povinen uhradit. Předmětem kupní smlouvy byla bytová jednotka [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek] a kupní cena činila 5 300 000 Kč. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že uzavření shora uvedené kupní smlouvy zprostředkoval za žalovanou tento svědek. Svoji provizi z tohoto obchodu obdržel, část provize měl dostal též žalobce jako jeho nadřízený a dále pan [příjmení], který mu dal tip na tento obchod. Spolupráci s žalovanou zahájil někdy na konci roku 2018, působil na pozic realitní manažer, v průběhu doby se jeho pozice nijak nezměnila. Žalobce byl jeho přímým nadřízeným, mezi nimi nebyl již nikdo další. Žalobce v té době působil na pozici regionální ředitel. Návrh smlouvy o spolupráci mu předložil žalobce, v návrhu před podpisem nic neměnil. Přesnou výši rozdílové provize náležející žalobci jako jeho nadřízenému se svědek nepamatoval s tím, že to vycházelo z karierního řádu a tam obsažené tabulky, kde byla každé pozici přiřazena výše provize. Do interního systému žalované měl přístup na základě přihlašovacích údajů, které obdržel od žalované poté, co podepsal smlouvu. To, že byl žalobce jeho nadřízeným, bylo uvedeno právě v tomto interním systému. Žalobce jako jeho nadřízeným mu byl v případě potřeby vždy nápomocný, obracel se na něj, když si s něčím nevěděl rady.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v srpnu či září 2014 uzavřel s žalovanou smlouvu o spolupráci, ale fakticky činný pro ni začal být až od ledna 2015 Smlouva se uzavírala na formuláři žalované, do které se vepsaly pouze jeho identifikační údaje. Je mu známo, že to tyto smlouvy se obecně neupravovaly, což ví proto, že tyto smlouvy následně uzavíral se svými podřízenými jako manažer. Bylo mu řečeno, že smlouvy jsou natolik„ vychované“, že se do nich nijak nezasahuje. Žalobce měl celou řadu podřízených, což se v průběhu doby měnilo, přičemž svědek potvrdil, že on, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli podřízenými žalobce. [jméno] [příjmení] byl současné podřízeným svědka. Svědek dále uvedl, že zná [jméno] [příjmení] jako fyzickou osobu, to zda měl ještě nějaké s.r.o. netušil. K obchodnímu případu klienta [jméno] [příjmení] se nedokázal vyjádřit s tím, že pro něj je určující lokace bytu nebo jméno pronajímatele, nikoliv nájemce. Pokud jde o výpis na č.l. 12 potvrdil, že takto vypadaly provizní výpisy žalované. Po předložení provizní listiny svědek uvedl, že v případě provize za obchod uskutečněný [anonymizováno]. [příjmení] měl žalobce obdržel rozdílovou provizi ve výši 4,5 % (rozdíl mezi pozicí realitní manažer a realitní oblastní manažer). Ve struktuře žalované byl svědek zařazen pod žalobce, který byl na pozici oblastního ředitele. Následně žalobce postoupil na pozici regionálního ředitele, kdy se tak stalo, si svědek nepamatoval. Žalobce podle něj řádně plnil své povinnosti nadřízeného. Souhlas se změnou interních předpisů ze strany makléřů probíhal tím způsobem, že po přihlášení museli„ odklinout“ změnu v pop up okénku, jinak je systém nepustil dále. Do interního systému žalované byl umožněn přístup až po podpisu smlouvu a vygenerování e-mailu. K ukončení jeho spolupráce s žalovanou (obdržel okamžité ukončení) došlo cca 1 měsíc před tím, než odešel také žalobce.

12. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že spolupráci s žalovanou navázal v podzim roku 2014, přičemž si tímto datem nebyl zcela jistý. Strany uzavřely písemnou smlouvu o spolupráci na formuláři žalované s tím, že obsah smlouvy nemohl nijak ovlivnit, jen ji podepsat. Touto smlouvou již nedisponuje, neboť ji někde založil při stěhování. Změny smlouvy bylo prováděny tím způsobem, že při přihlášení do interního systému„ vyskočilo oznámení o změně“ které musel potvrdit. Jím založené provizní listiny jsou printscreeny obrazovky z interního systému z doby, kdy měl ještě přístup do systému žalované, údaje v těchto listinách nijak neupravoval. Výše jeho provize se odvíjela od pozice makléře, který případ zpracovával, přičemž všichni makléři uvedeni v provizním výpise byli ve struktuře pod žalobcem, přičemž mezi panem [příjmení] a žalobcem byl ještě pan [příjmení]. V případě rozdílové provize část inkasoval samotný makléř, část žalobce jako jejich nadřízení a zbytek zůstal na centrále. V případě odměny z obchodního případu [jméno] [příjmení], pak uvádím, že výše jeho provize nevycházela z rozdílu mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ale mezi žalobcem a panem [příjmení], který byl jeho nadřízený. Výše provize pana [příjmení] vycházela z rozdílu mezi ním a [jméno] [příjmení]. Pro [právnická osoba] [anonymizováno] začal pracovat až [datum].

13. Z listiny na č.l. 12 obsahující přehled obchodních případů – detail divize [anonymizováno] za období srpen 2019 – soud zjistil, že žalovaný je na něm označen jako realitní oblastní manažer – neaktivní. Jedná o výpis stažený z interního systému žalované, a to prostřednictvím jejich webových stránek, přičemž je zřejmé, že se tak stalo v době, kdy měl žalobce do systému přístup (je zde přihlášen pod názvem [celé jméno žalobce]. Ve výpise je uvedeno celkem šest realizovaných obchodů, které jsou mimo jiné konkretizovány jménem realizátora, jménem klienta, produktem, číslem smlouvy, výši generální provize, rozdílovkou v procentech, podílem splacení a výší provize. Jedná se o následující obchody -) prodej nájemního domu – realizováno žalobcem – klient [anonymizována dvě slova] provize 137 758,50 Kč - není předmětem tohoto řízení, neboť tato provize byla dle shodného tvrzení stran vyplacena -) prodej pozemků – realizováno [jméno] [příjmení] – klient [příjmení], generální provize – 325 150,40 Kč, rozdílovka – 12%, částka provize – 47 211,84 Kč -) prodej bytu – realizováno [jméno] [příjmení] – klient [příjmení], generální provize – 180 000 Kč, rozdílovka 14%, částka provize – 30 492 Kč -) prodej bytu – realizováno [právnická osoba] – klient [příjmení], generální provize – 165 500 Kč, rozdílovka 25%, částka provize - 50 063,75 Kč -) prodej bytu – realizováno [jméno] [příjmení] – klient [příjmení], generální provize – 265 000 Kč, rozdílovka 4,50%, částka provize - 14 429,25 Kč -) pronájem bytu – realizováno [jméno] [příjmení] klient [příjmení] - generální provize – 36 000, rozdílovka 4,50%, částka provize – 1 960,20 Kč Výše shora uvedených generálních provizí dosažených makléři [příjmení], [příjmení] a [právnická osoba] odpovídá provizím uvedeným ve shora uvedených kupních smlouvách bez DPH (s [anonymizováno] smlouvy klienty [příjmení], kde nebyla smlouva doložena). Jejich celková výše pak činí 281 915,54 Kč včetně vyplacené provize z obchodního případu klienta [anonymizováno]. [příjmení]. Ač žalovaná popřela pravost této listiny s tím, že správnou a pravou je jí předložená provizní listina obsahující jedinou položku, a to provizi ve výši 137 758,50 Kč za obchod realizovaný přímo žalobcem, dospěl soud k závěru, že tomu tak není. Byť si je soud vědom, že v dnešní době není technicky nijak složité vytvořit věrohodně vypadající výpis obsahující nepravdivé údaje, má za to, že se tomu tak nestalo. Údaje v tomto výpise uvedené (zejména výše dosažených generální provizí v celkem čtyřech obchodních případech z pěti) totiž přesně korespondují s ostatními provedenými důkazy, a to zejména se shora uvedenými kupními smlouvami a výpověďmi všech slyšených svědků – makléřů podřízených žalobci. Výpovědi všech těchto svědků, jakož i výpověď samotného žalobce, hodnotí soud jako nevyhýbavé a věrohodné a pokud v nich jsou nějaké nepřesnosti (např. přesné časové zařazení některých událostí – přesné datování navázání spolupráce, docílené pozice v určitém časovém okamžiku či přesná výše docílená provize apod.), přikládá uvedené na vrub tomu, že od předmětných události již uplynula značná doba. Žalovaná se naopak velmi úzkostlivě snažila vyhnout jakémukoliv vyjádření k těmto obchodům či modelu spolupráce s žalobcem a jeho zařazení ve struktuře žalované. K výzvě soudu učiněné při jednání dne [datum], když se měla žalovaná vyjádřit k jednotlivých obchodům uvedeným v provizní listině předložené žalobcem (kdy obchody byly specifikovány číslem smlouvy, jménem klienta a jménem makléře a typem obchodu, přičemž tyto informace ji byly známy z podání žalobce ze dne [datum], které obdržela dne [datum]) uvedla, že není s to jednotlivé obchody bez upřesnění nemovitosti katastrálním číslem specifikovat. S ohledem na to, jak má žalovaná nastavené procesy ohledně evidence a nakládání s veškerou dokumentací (zahrnující povinnost makléře ukládat veškeré smlouvy a související dokumentaci od interního informačního systému) si lze stěží představit, že by žalovaná nebyla schopna na základě těchto údajů identifikovat předmětné obchody. Stejně tak se žalovaná vyhnula vyjádření k obsahu listiny, jíž odstoupila od spolupráce s žalobcem, kde jednak výslovně zmiňuje datum uzavření smlouvy o spolupráci, jednak uvádí, že žalobci nevznikl nárok na rozdílovou provizi za měsíc srpen pro porušení smlouvy. V případě, že by v daném měsíci žalobci skutečně žádný nárok na rozdílovou provizi nevznikl, není zřejmé, proč žalovaná považovala za nezbytné uvedené tímto způsobem zdůraznit. S ohledem na to, že obsah kupních smluv potvrdil správnost výše generálních provizí uvedených v provizní listině předložené žalobcem, a to celkem ve čtyřech obchodních případech z pěti, dospěl soud k závěru, že listina jako taková je pravá a že jsou správné i ostatní v ní uvedené údaje relevantní pro posouzení důvodnosti nároku žalobce, a to -) údaj o dosažené výši generální provize a z toho se odvíjející rozdílové provize v případě klientky [jméno] [příjmení], byť žalobce nepředložil důkaz o zprostředkování tohoto obchodního případu (uzavření nájemní smlouvy k bytu) -) údaj o procentuální výši rozdílové provize ve zbylých čtyřech obchodních případech s ohledem na pozici žalobce, na pozici pořízených makléřů realizujících obchodní případy a akutálně platnou provizí v době zveřejnění zakázky pod smlouvou v interním informačním systému Tvrzení žalované popírající pravost této listiny považuje soud za účelovou obranu a naopak se domnívá, že provizní listina za srpen 2019 žurnalizovaná na č.l. 73 (obsahující pouze jediný obchodní případ žalobce s provizí ve výši 137 758,50 Kč za vlastní produkci – klient [anonymizováno]. [příjmení]), byla žalovanou vytvořena dodatečně a jejím jediným účelem je znevěrohodnit žalobcem uplatněný nárok a jím předložené listiny. Z provizního výpisu na č.l. 14 za měsíc srpen 2019 soud zjistil, že je v něm vykázaná provize ve výši 281 915,54 Kč s tím, že k výplatě náleží 137 758,50 Kč a to ke dni [datum]. Ve výpise je dále vykázáno saldo makléře ke dni [datum] ve výši 144 157,04 Kč. V provizním výpise na č.l. 13 za září 2019 je opět uvedeno saldo makléře ve výši ve výši 144 157,04 Kč, a to k datu [datum] s tím, že částka určená k výplatě je 0 Kč. Totožné částky jako shora uvedené výpisy obsahuje i daňový doklad/provizní výpis [číslo] ze dne [datum] na č.l. 15 opatřený razítkem žalované. Taktéž o pravosti těchto tří listin nemá soud jakékoliv pochybnosti, a to z důvodů uvedených výše. Naopak za dodatečně účelově vytvořený výpis považuje žalovanou předložený daňový doklad/provizní výpis [číslo] ze dne [datum] na č.l. 72, ve kterém je uvedena pouze provize ve výši 137 758,50 Kč a částka určená k výplatě ve výši 137 758,50 Kč Tyto upravené údaje pak žalovaná převzala i do následného kontrolního hlášení za měsíc září 2019 vyhotoveného dne [datum], kde je v případ daňového dokladu [číslo] uvedena částka 113 850 Kč plus 21% DPH.

14. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě částky 144 157,04 Kč do sedmi kalendářních dnů dopisem ze dne [datum].

15. Z konceptu smlouvy o spolupráci v realitní činnosti verze [číslo] na č.l. 5 – 11 soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť se jedná o verzi užívanou poté, co nabyl účinnosti nový občanský zákoník, zatímco žalobce uzavřel s žalovanou spolupráci za účinnosti zákona č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

16. Z dodatku ke smlouvě o spolupráci v realitní činnosti uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, a to pouze předložené druhé strany tohoto dodatku, soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro jiné posouzení věci, neboť neobsahuje změnu žádného ustanovení, které by bylo podstatné z hlediska vzniku nároku na provizi či její splatnost.

17. Soud neučinil žádné skutkové zjištění ani ze stránek stažených z internetu na čl. 89 až 90, o který žalovaná tvrdí, že pocházejí ze současné doby, neboť žalobce svoji spolupráci se [právnická osoba] reality po ukončení spolupráce s žalovanou nijak nesporuje. Pokud jde o print screen obrazovky telefonu se záznamem sms komunikace na č.l. 89, jakož i záznam telefonního rozhovoru (který má dle žalované prokazovat porušení čl. 3 odst. 3 smlouvy o spolupráci, a to že žalobce byl v srpnu 2019 činný jako makléř pro jinou společnost) nelze z nich učinit jakýkoliv závěr o době jejich vzniku. Navíc žalovaná netvrdila, že by uvedené mělo za následek zánik nároku na rozdílovou provizi, ale pouze to, že tímto je vyloučena realizace jakékoliv spolupráce žalobce s žalovanou v této době. Uvedené ale bylo zcela jednoznačně vyvrácené shora provedenými důkazy. Právní hodnocení:

18. Byť se nezachovalo písemné vyhotovení smlouvy, má soud za prokázané, že mezi stranami byla dne [datum] uzavřena nepojmenovaná smlouva obsahující prvky smlouvy o obchodním zastoupení ve smyslu ustanovení § 652 a následujících zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen ObchZ) a smlouvy o zprostředkování ve smyslu ustanovení § 642 a následujících ObchZ, tedy smlouva smíšená předpokládaná ustanovením § 269 odst. 2 ObchZ, a to o totožném obsahu, jako je smlouva uzavřená v prosinci 2013 mezi [anonymizováno]. [příjmení] a žalovanou. Soud totiž považuje za velmi nepravděpodobné, že by žalovaná, která funguje na principu multi level marketingu, uzavřela právě s žalobcem obsahově odlišnou smlouvu než s ostatními spolupracovníky v té době. Žalovaná totiž vytvořila velmi obsáhlý soubor interních předpisů, které byly nedílnou součástí uzavřených smluv a které obsah těchto smluv velmi zásadním způsobem dotváří. Pokud by je nebylo možné vztáhnout na všechny spolupracující makléře, jejichž pozice ve společnosti se mohla průběžně měnit v závislosti na splnění parametrů obsažených v organizační směrnici, lze si stěží představit funkčnost celého systému. Navíc slyšení svědci potvrdili, že návrhy smluv o spolupráci vždy předkládala žalovaná a jejich obsah nebyl v jednotlivých případech nijak upravován. Svědek [příjmení]. [anonymizováno] výslovně uvedl, že byl jako manažer žalovanou instruován, že do obsahu smluv o spolupráci nemá být nijak zasahováno. O uvedeném dle názoru soudu svědčí i smlouva uzavřená s [anonymizována dvě slova], která je celá vytisknuta až na identifikační údaje makléře, které jsou vepsány ručně do předtištěné kolonky. S ohledem na provázanost systému odměňování jednotlivých makléřů v závislosti na jejich pozici ve struktuře žalované si lze stěží přestavit, že by rozdílová provize, která je předmětem tohoto řízení, mohla být v případě některých spolupracovníků nastavena jiným způsobem, neboť by to nabouralo funkčnost celého systému. Žalovaná navíc v průběhu doby vytvořila propracovaný způsob, jak docílit toho, aby všichni makléři v co nejkratším termínu akceptovali jí provedené změny interních předpisů. Pokud totiž došlo k jejich změně, nebylo makléřům umožněno vstoupit do interního systému, ve kterém se vyhotovovaly veškeré zásadní smluvní dokumenty, jakož i podklady pro fakturaci, dokud tyto změny neakceptovali způsobem stanoveným žalovanou. Kdyby žalovaná skutečně uzavřela s žalobcem smlouvu o jiném obsahu, popřípadě by se na dané obchodní případy vztahovala odlišná individuální ujednání o odměně, zcela jistě by žalovaná takovouto argumentaci použila. Žalovaná naopak zvolila strategii, kdy v podstatě neříká tak, ani tak, ale jen popírá veškerá tvrzení žalobce a namítá neunesení důkazního břemene z jeho strany.

19. S ohledem na shora uvedené tak má soud za prokázané, že žalobce se zavázal pro žalovanou zařizovat záležitosti v realitní oblasti a žalovaná se mu za to zavázala platit provizi, jejíž výše se ovíjela od jeho zařazení ve struktuře a výše dosažené generální provize. Vedle provize za vlastní produkci měl žalobce nárok taktéž na tzv. rozdílovou provizi z obchodů realizovaných jeho podřízenými, a to z titulu dosažené manažerské pozice ve struktuře žalované. V rozhodné době žalobce působil na pozici realitní oblastní ředitel. Uvedené má soud za prokázané jednak uvedením této pozice žalobce ve všech provizních listinách (ať již předložených žalobcem nebo žalovanou), jednak výpověďmi svědků – makléřů. [příjmení] [příjmení], [příjmení], [právnická osoba] a [anonymizováno] potvrdili, že byli ve struktuře vytvořené žalovanou podřízení žalobci, a dále, že realizovali jím tvrzené obchody, za které sami obdrželi provize. Žalobci tak náleží rozdílová provize ze všech těchto obchodních případů (v případě svědka [příjmení] část rozdílové provize z obchodu realizovaného jeho podřízeným [anonymizováno]. [příjmení]), a to v procentuální výši uvedené v provizním výpise na č.l.

12. Byť ve výpise uvedené provize plně neodpovídají procentuálnímu vyčíslení provize dle provizní směrnice účinné od 13.2.2019, má soud za to, že je tomu tak proto, že část obchodních případů byla pravděpodobně„ nabrána“ ještě za účinnosti předchozí odměňovací směrnice, na což poukázala i žalovaná, aniž by ale uvedla, jakou výši odměny tato předchozí směrnice stanovovala. Soud vědom si důkazní tísně žalobce, který již nemá přístup k jakýmkoliv smluvním dokumentům z doby jeho působení pro žalovanou, za situace, kdy žalovaná sporuje všechna jeho tvrzení, ale sama nenabízí vlastní verzi událostí podloženou listinnými důkazy, dospěl k závěru, že pokud jde o výši rozdílové provize z jednotlivých obchodů, lze vyjít právě z jejího vyčíslení v předmětném výpise na č.l. 12 spisu, který soud považuje za pravý s tím, že zde uvedená procenta odpovídají relevantní směrnici s ohledem na okamžik„ nabrání“ zakázky. Jak již bylo uvedeno výše, byť to žalovaná sporovala, ve výpise uvedené generální provize přesně odpovídají provizím bez DPH dosažených žalovanou v jednotlivých obchodních případech (s výjimkou obchodního případu klienta [anonymizováno]. [příjmení] – viz výše) a rozdílová provize z nich vyčíslená žalovanou pak činí celkem částku 144 157,04 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud přiznal žalobci žalovanou částku, která svou výší odpovídá nevyplaceným rozdílovým provizím z pěti shora uvedených obchodních případů, a to včetně úroku z prodlení ve výši 10% ročně z této částky počínaje [datum]. Splatnost těchto provizí nastala dne [datum], neboť se jednalo o obchody za produkční měsíc srpen, přičemž patnáctý den v měsíci následujícím po daném produkčním měsíci byl ujednán jako výplatní termín v čl. X. provizní směrnice. Nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném k datu splatnosti pohledávky žalobce.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byla v řízení plně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 114 594 Kč Tyto náklady sestávají z -) zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 208 Kč -) zálohy složené na výslech svědků [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení], kdy svědkům byla vyplacena celkem částka 2 842 Kč. -) nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 82 800 Kč (12x 6 900 Kč) stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za následujících 12 úkonů právní služby: převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, vyjádření se k odporu ze dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum] v délce trvání do dvou hodin, účast u soudního jednání dne [datum] v délce trvání 4 hodiny 32 min. (tj. tři úkony), účast u soudního jednání dne [datum] v délce trvání 2 hodiny 33 min (tj. dva úkony) a účast u soudního jednání dne [datum] v délce trvání do dvou hodin, -) dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (3 600 Kč) a -) daně z přidané hodnoty ve výši 18 144 Kč (21 % z částky 86 400 Kč) Doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu ze dne [datum] nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad, neboť uvedená žalobní tvrzení mohla a měla být obsažena již v žalobě samotné.

21. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. Soud dále vrátil žalobci nespotřebovanou část zálohy složené na náklady důkazů ve výši 9 658 Kč. Žalobce celkem složil zálohu ve výši 12 500 Kč, ze které bylo vyplaceno na svědečném 1 842 Kč svědkovi [příjmení]. [příjmení] (viz usnesení ze dne 12.11.2021 č.j. 10C 112/2020-127) a 1 000 Kč svědkovi [příjmení]. [příjmení] (viz usnesení ze dne 31.1.2022 č.j. 10C 112/2020-201)