10 C 127/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mg. Alžbětou Pasternakovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 49 575 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 49 575 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 49 575 Kč od 30. 5. 2018 do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 62 849,13 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20.2.2019 domáhala po žalované zaplacení částky 49 575 Kč s příslušenstvím s titulu pojistného plnění. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 7. 8. 2015 pojistnou smlouvu pro pojištění podnikatelských rizik [číslo] jejíž součástí bylo i pojištění odpovědnosti za újmu. Dne 23. 11. 2017 uzavřela žalobkyně s paní [jméno] [příjmení] smlouvu o dílo, na jejímž základě se zavázala provést na jejím pozemku hydrogeologický vrt. Téhož dne žalobkyně vrt i provedla. Hydrogeologický vrt se po odvrtání a zapažení začal z důvodu tzv. artézských vod plnit vodou až začal přetékat. Přetok vody z vrtu se neuklidnil a nadále přetékal a zaplavoval pozemek. Proto žalobkyně přistoupila k nutné likvidaci vrtu, aby nebyly působeny další škody. Následně pak oznámila škodní událost žalované a požádala, aby jí v rámci pojištění byly uhrazeny vynaložené náklady na likvidaci způsobených škod a likvidaci vrtu, a to: a) částku 5.400 Kč jako náklady na odvodnění dotčeného pozemku a okolních pozemků; b) částku 41.575 Kč za likvidaci vrtu žalobkyní; c) částku 8.000 Kč uhrazenou žalobkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] za projekt likvidace, závěrečnou zprávu a geologický dozor. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 29. 5. 2018 s tím, že vyplatila pojistné plnění za nárok ad a) ve výši 4.400 Kč po zohlednění spoluúčasti ve výši 1.000 Kč. Pojistné plnění ohledně částek 41.575 Kč a 8.000 Kč zůstalo mezi stranami sporné. V rámci pojistného šetření žalovaná nechala zpracovat znalecký posudek, kterým bylo zjištěno, že příčina vzniku škody není v provozní činnosti žalobce, neboť se při vrtacích pracích nedají tzv. artézské vody předem lokalizovat ani jinak zjistit. Žalobkyně vyjádřila nesouhlas s výsledkem šetření pojistné události, nicméně žalovaná setrvala na svém odmítavém stanovisku s tím, že likvidace vrtu byla odstraněním vadného reklamovaného díla a nelze proto poskytnout pojistné plnění s ohledem na výluku uvedenou v čl. 2 odst. 3 písm. b) Zvláštních pojistných podmínek odpovědnosti za újmu [anonymizováno] [číslo]. Žalobkyně má za to, že žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění nedůvodně, neboť předmětem díla byl hydrogeologický vrt, tedy průzkum za účelem možnosti studny, nikoli studna samotná. Takový průzkum pak nezaručuje žádný konkrétní výsledek, neboť jeho cílem je průzkum, nikoli studna a z povahy věci tak nemůže mít vadu. Objevení artézských vod nelze podřadit pod odpovědnost za vady. Žalobkyně je vůči paní [příjmení] odpovědná za škodu na cizí nemovitosti podle § 2926 občanského zákoníku, a proto provedla likvidace průzkumného vrtu, ze kterého vytékala voda. V průběhu řízení žalobkyně opravila své tvrzení v tom směru, že přetékání vrtu začalo docházel bezprostředně po jeho zhotovení.

2. Žalovaná nejprve namítla, že s ohledem na odpovědnostní pojištění ji není zřejmé, proč se žalobkyně domáhá vyplacení pojistného plnění jako pojištěnému a nikoliv poškozenému a dále, že postrádá tvrzení o výši újmy vzniklé paní [příjmení]. Dále namítla, že odpovědnostní pojištění se vztahuje na povinnost nahradit újmu včetně újmy způsobené vadou výrobku a vadou práce po předání. Podle čl. 2 odst. 3 písm. b) ZPP pojistitel neposkytne plnění z vadného plnění (vady, záruky) a náklady spojené s uplatněním těchto práv. Žalovaná uznala jako oprávněný pouze nárok na nahrazení nákladů na odvodnění předmětného pozemku ve výši 5.400 Kč a nákladů na elektrickou energii spotřebovanou při odvodnění pozemku ve výši 747 Kč. Na základě ust. § 2926 ObčZ, je možné do výpočtu skutečné škody, resp. pojistného plnění, zahrnout pouze náklady spojené s opravou, úpravou poškozené nemovitosti a nikoli předmětu plnění díla a likvidaci předmětu díla, neboť náklady na odstranění takovéhoto vadného díla nese zhotovitel a nejde tudíž o škodu vzniklou objednateli jako 3. osobě. Příčina vzniku škody totiž není v provozní činnosti pojištěného. Žalobkyní provedené dílo nevykazovalo vzhledem k navrtání artézské vody stanovené nebo dohodnuté vlastnosti, které lze od hydrogeologického vrtu očekávat, zejména se zřetelem k předpokládanému účelu, jemuž má sloužit. Při provádění průzkumných vrtů a vrtacích prací obecně nelze tzv. artézské vody předem lokalizovat a ani jinak zjistit, což vyplývá i z jí předloženého znaleckého posudku. Žalobkyni tak nevznikl nárok na úhradu pojistného plnění v rozsahu nákladů na likvidaci hydrogeologického vrtu, neboť dle pojistné smlouvy není v daném případě žádné pojistné riziko, ze kterého by mohla žalovaná tyto náklady hradit. V případě nákladů na likvidaci hydrogeologického vrtu se nejedná o škodu, ale o vadu vlastního díla, na kterou se vztahuje již zmíněná výluka ust. čl. 2 odst. 3 písm. b) ZPP.

3. Rozsudkem ze dne 7. 4. 2021 č.j. 10C 127/2019-140 soud I. stupně žalobu v plném rozsahu zamítl s odůvodněním, že se nejedná o objektivní odpovědnost a že na straně žalobkyně chybí zavinění.

4. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně odvolání, v kterém namítla, že ust. § 2926 o. z. zakládá objektivní odpovědnost, je to zřejmé jak z textu ustanovení, tak z jeho účelu. Podle tohoto ustanovení odpovídá osoba provádějící oprávněné práce vlastníkovi poškozené nemovitosti, jedná se tak o odpovědnost blízkou odpovědnosti z provozní činnosti, kdy škůdce sice neporuší žádnou svojí povinnost, ale poškozenému vznikne provozní činností škoda, škůdce pak nese odpovědnost bez ohledu na zavinění, neboť je to on, a nikoli poškozený, kdo má prospěch z provozní činnosti.

5. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil. Uvedla, že napadené rozhodnutí je věcně správné. Dodala, že občanský zákoník jednotlivé skutkové podstaty škodných jednání vyžadujících zavinění na straně škůdce výslovně neoznačuje, pouze stanoví liberační důvody nesouvisející se zaviněním, popřípadě zcela liberaci vylučují. Ztotožnil se závěrem soudu I. stupně o nezbytnosti zavinění na straně žalobkyně pro vznik její povinnosti k náhradě škody paní [příjmení] s tím, že není dáno. Protože pojištění se vztahuje na povinnost nahradit újmu, za kterou pojištěný odpovídá, soud I. stupně žalobu zamítl důvodně, ačkoli žalovaná svou původní argumentaci postavila zejména na skutečnosti, že v daném případě neexistuje pojistné riziko, ze kterého by bylo možné náklady na odstranění hydrogeologického vrtu hradit.

6. Odvolací soud shora uvedený rozsudek zrušil s tím, že soud I. stupně věc nesprávně právně posoudil, když dovodil, že pro aplikaci ust. § 2926 o. z. je nezbytné, aby škůdce vznik škody zavinil. Ve světle komentářových stanovisek, jak je sám soud I. stupně cituje, a většinového výkladu uvedeného zákonného ustanovení právní praxí, především ovšem s ohledem na znění samotného ustanovení odvolací soud zastává názor, že odpovědnost založená ust. § 2926 o. z. je odpovědností objektivní, takže není vyžadováno zavinění na straně škůdce. Provoinstančnímu soudu vrátil věc se závazným názorem ohledně objektivní povahy odpovědnosti založené ust. § 2926 o. z. s tím, že v dalším řízení se musí soud vypořádat s námitkami žalované, tedy to, že není zřejmé, proč žalobce žádá vyplacení pojistného pojištění sobě a ne poškozené, že žalobce dostatečně netvrdí skutečnosti rozhodné pro posouzení výše uplatněné újmy a konečně, že náklady na likvidaci hydrogeologického vrtu nebyly vynaloženy jako náhrada škody, ale šlo o vadu díla, na kterou se vztahuje výluka z pojištění podle ujednání účastnic, k čemuž provede a zhodnotí účastnicemi navržené důkazy. Skutkový stav:

7. Z pojistné smlouvy [číslo] o pojištění podnikatelských rizik uzavřené mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem ze dne 7. 8. 2015 soud zjistil, že předmětem této pojistné smlouvy bylo i pojištění odpovědnosti za újmu. Podle čl. 1 odst. 1 je pojistník zároveň pojištěným. Podle čl. 3 odst. 1 se pojištění vztahuje na povinnost nahradit újmu, včetně újmy způsobené vadou výrobku a vadou práce po předání. Pojištění se vztahuje na povinnost nahradit újmu způsobenou v souvislosti s předmětem činnosti pojištěného vymezeného v čl. 1 odst.

2. Limit pojistného plnění činí 5 000 000 Kč a spoluúčast 1 000 Kč. Předpokladem plnění pojistitele je současné splnění následujících podmínek, a to a) újma byla způsobena v souvislosti s činností, která spadá do předmětu činnosti pojištěného vymezeného v čl. 1 odst. 2; b) pojištěný je v době vzniku škodné události oprávněn k provozování příslušné činnosti na základě obecně závazných právních předpisů; c) odpovědnost za újmu způsobenou v souvislosti s příslušnou činností není z pojištění vyloučena touto pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami, nebo zvláštními ujednáními vztahujícími se k pojištění. Podle čl. 1 odst. 2 úvodní ustanovení je předmět činnosti pojištěného ke dni uzavření této smlouvy vymezen v následujících přiložených dokumentech, a to ve výpise ze živnostenského rejstříku ze dne 7. 8. 2015. Pro pojištění sjednané touto smlouvou platí mimo jiné Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti [anonymizováno] [číslo] a zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za újmu [anonymizováno] [číslo]. Jako počátek doby trvání pojištění byl sjednán den 8. 8. 2015. Pojištění bylo sjednáno na dobu jednoho roku. Pojištění se prodlužuje o další pojistný rok, pokud některá ze smluvních stran nesdělí písemně druhé straně nejpozději 6 týdnů před uplynutím příslušného pojistného roku, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pojištění však zaniká nejpozději k 7. 8. 2025. Podle zvláštních smluvních ujednání k pojištění odpovědnosti za újmu platí, je-li jakékoliv ustanovení těchto zvláštních smluvních ujednání v rozporu s ustanovením pojistné smlouvy, má přednost příslušné ustanovení pojistné smlouvy.

8. Z výpisu z živnostenského rejstříku ke dni 7. 8. 2015, na který odkazuje shora uvedená pojistná smlouva, soud zjistil, že žalobkyně mimo jiné disponovala živnostenským oprávněním s předmětem podnikání„ Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, které zahrnuje též přípravné a dokončovací stavební práce a specializované stavební činnosti.

9. Podle Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti [anonymizováno] [číslo], a to konkrétně čl. 11, pojistné plnění je omezeno horní hranicí, která je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění (odst. 1). Pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, prokáže a šetření pojistitele potvrdí, že se jedná o nahodilou událost krytou pojištěním, to je existuje povinnost pojistitele plnit a je zjištěn rozsah této povinnosti (odst. 2). Oprávněnou osobou je pojištěný, není-li v pojistné smlouvě nebo v ostatních ustanovených podmínkách vztahujících se ke sjednanému pojištění uvedeno jen jinak (odst. 3). Oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění dohodnutou spoluúčastí. Spoluúčast může být vyjádřena pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací. Spoluúčast pojistitel odečte od celkové výše pojistného plnění. Celkovou výši pojistného plnění se rozumí částka, v níž by bylo stanoveno pojistné plnění před odečtením dohodnuté spoluúčasti. Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje dohodnutou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne. V pojištění odpovědnosti za újmu se náhrada újmy vyplácí poškozenému po odečtení spoluúčasti od celkové výše pojistného plnění (odst. 4). Pojistné plnění se poskytuje v penězích. To platí i v případě, kdy je vypláceno pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za újmu a pojištěný je povinen způsobenou újmu nahradit uvedením do předešlého stavu (odst. 5).

10. Ze zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu [anonymizováno] [číslo] (dále jen ZPP [anonymizováno] [číslo]) soud zjistil, že podle čl. 1 se pojištění vztahuje na právním předpisem stanovenou povinnost pojištěného nahradit nemajetkovou újmu nebo škodu uvedenou v dalších odstavcích tohoto článku za předpokladu, že byla způsobena jinému v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného, pro které je pojistnou smlouvou sjednáno pojištění. Podle odst. 3 tohoto článku v případě újmy na hmotné věci poskytne pojistitel náhradu škody způsobené na věc jejím poškozením, zničením nebo ztrátou. Podle čl. 2 ZPP [anonymizováno] [číslo] stanovujícího výluky z pojištění, a to konkrétně odst. 3 písm. b) pojistitel neposkytne plnění za práva z vadného plnění (vady, záruky) a náklady spojené s uplatněním těchto práv. Podle čl. 5 je pojistnou událostí uplatnění oprávněného nároku na náhradu újmy vůči pojištěnému, pokud je s ním spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. Podle odst. 2 tohoto článku pojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění za předpokladu, že příčina vzniku újmy to je porušení právní povinnosti nebo jiná právní skutečnost v jejím důsledku újma vznikla, nastala v době trvání pojištění.

11. Ze smlouvy o dílo – hydrologický vrt/vrtaná studna uzavřené mezi žalobkyní jako zhotovitelem a [jméno] [příjmení] jako objednatelem ze dne 23. 11. 2017 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala provést následující práce: zajištění realizace hydrogeologického vrtu (případně vrtané studny pokud je vydáno stavební povolení) do požadované hloubky dle potřeby a možnosti realizace studny. Při hloubce vrtu nad 30 m lze vrtat pouze po projednání s příslušným obvodním báňským úřadem a krajským úřadem životního prostředí. Smlouva dále obsahuje vrtný průměr, závazek osadit vrt PVC rourou a dále provést obsyp vrtu praným štěrkem. Dále se zavázala provést informační čerpací zkoušku a v případě potřeby vyčištění vrtu od nejhrubšího zákalu a odvrtání rmutu. Cena díla byla stanovena na částku 38 224 Kč, včetně DPH. Smluvní strany se dále dohodly, že v případě, že ve vrtu nebude žádná voda, uhradí objednatel pouze dopravu strojů. Pokud si objednatel zajistí vytýčení vrtu sám, hradí náklady v plné výši a nebudou brány žádné záruky na stálý přítok vody. Vlastní vytýčení místa bude uvedeno v poznámce této smlouvy.

12. Z předávacího protokolu k hydrogeologickému vrtu ze dne 23. 11. 2017 soud zjistil, že vrt byl proveden do hloubky šestnáct a půl metru a že vrt od počátku přetékal, takže ani nebyla provedena čerpací zkouška.

13. Mezi stranami není sporu o tom, že výskyt artézských vod v místě vrtu nebylo možné předem zjistit.

14. Z rozpočtu vypracovaného [jméno] [příjmení] ze dne 19. 12. 2017 soud zjistil, že jmenovaný vyčíslil náklady na opravu přetokového vrtu ve [obec] u [obec] na částku 183 252 Kč bez DPH, přičemž oprava vrtu zahrnovala převrtání a vystrojení za použití tlakového záhlaví. Likvidaci přetokového vrtu vyčíslil na částku 148 852 Kč bez DPH, přičemž práce zahrnovaly převrtání a cementaci.

15. Z rozpisu ceny likvidace vrtu soud zjistil, že žalobkyně nacenila likvidaci vrtu vlastními prostředky na částku 41 575 Kč, což zahrnovalo převrtání původního vrtu, použití pomocného pažení a dále likvidaci vrtu pomocí těsnícího bentonitu, zatěžkávaným štěrkem a betonovou zátkou. Další náklady vyčíslila na částku 7 000 až 9 000 Kč za práci odpovědného řešitele a dále na částku 5 400 Kč na odvodnění dotčeného pozemku a pozemků okolních.

16. Z faktury [číslo] vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobkyni soud zjistil, že jmenovaný tímto vyúčtoval žalobkyni za likvidaci průzkumného vrtu, a to konkrétně geologický projekt prací, závěrečnou zprávu a geologický rozbor částku 8 000 Kč.

17. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě soud zjistil, že žalobkyně ze svého účtu vedeného u [anonymizována dvě slova] odeslala dne 12. 2. 2018 částku 8 000 Kč na účet uvedený ve faktuře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod variabilním symbolem této faktury.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znaleckým ústavem [anonymizováno] na základě objednávky žalované soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že v dané věci se s ohledem na hloubku vrtu nejednalo o hornickou činnost a že žalobkyně při provádění prací nic neporušila ani nezanedbala. Znalecký ústav si přibral ke zpracování posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – hydrogeologa a soudního znalce v oboru geologie. Podle znaleckého ústavu lze náklady na likvidaci vrtu žalobkyní považovat za akceptovatelné.

19. Při jednání dne 18.5.2022 učinila žalovaná nesporným, že žalobkyní vynaložená částka na likvidaci vrtu ve výši 49 575 Kč představuje v daném čase a místě obvyklou cenu za likvidaci takovéhoto vrtu.

20. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21.12.2017 soud zjistil, že ta vyzvala žalovanou k náhradě škody z průzkumného hydrogeologického vrtu s tím, že tento vrt od počátku přetékal.

21. Z dopisu žalované ze dne 29. 5. 2018 soud zjistil, že žalovaná vyčíslila vzniklou škodu na pozemku [jméno] [příjmení] na částku 6 147 Kč s tím, že ze znaleckého posudku vyplývá, že příčina vzniku škody není v provozní činnosti pojištěného, neboť artézská voda se nedala předem nijak zjistit ani lokalizovat. Do výpočtu skutečné škody tak zahrnula pouze náklady spojené s odvodněním pozemku. Dále uvedla, že součástí pojistného plnění není předmět díla a likvidace předmětného díla. Náklad na odstranění vadného díla nese zhotovitel a nejde tudíž o škodu vzniklou objednateli. Od výše uvedené škody ještě odečetla spoluúčast ve výši 1 000 Kč.

22. Z dopisu žalované ze dne 26. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná odmítla pojistné plnění ve vztahu k zaslepení vrtu s odůvodněním, že sjednané pojištění odpovědnosti za újmu se vztahuje na povinnost nahradit újmu, včetně újmy způsobené vadou výrobku a vadou práce, která se projeví po předání. Podle čl. 2 odst. 3 b) pojistných podmínek však pojišťovna neposkytne plnění za práva z vadného plnění a náklady spojené s uplatněním těchto práv. Vzhledem k tomu, že pojištěný se zavázal provést dílo na svůj náklad a nebezpečí, sjednané pojištění se nevztahuje na plnění za práva z vadného plnění. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 12. 6. 2018 soud zjistil, že žalobkyně tímto vyslovila prostřednicím svého právního zástupce nesouhlas s odmítnutím pojistného plnění.

23. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 25. 7. 2018 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyslovila nesouhlas s vyřízením pojistné události s tím, že paní [příjmení], pro kterou prováděl vrt, se vůči němu nedomáhá nároku z vadného plnění ale nároku podřaditelného pod ustanovení § 2926 občanského zákoníku, tedy coby škody způsobené na nemovité věci při oprávněném provádění prací.

24. Z dopisu žalované ze dne 28. 8. 2018 soud zjistil, že tímto žalovaná upřesnila své předchozí vyjádření s tím, že dle jejího názoru se jedná o vadu díla, neboť pojištěný se zavázal zrealizovat hydrogeologický vrt do požadované hloubky dle potřeby pro možnou realizaci studny. Náklady spojené s likvidací vrtu považuje proto za reklamaci provedeného díla.

25. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 17. 9. 2018 soud zjistil, že žalobkyně tímto pojišťovně sdělila, že trvá na své právní argumentaci, že průzkumný vrt, tedy předmět díla, nemá žádné konkrétní vlastnosti, které je nutno naplnit a při jejichž nedosažení by mohl být vadný. S ohledem na tuto skutečnost pak nemůže být řeč o vadě díla. V dané věci došlo ke škodě ve smyslu ustanovení § 2696 občanského zákoníku, a proto žádá, aby pojišťovna přehodnotila svůj postoj k uplatněnému nároku na náhradu škody ve výši 49 575 Kč.

26. Z dopisu žalované ze dne 3. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaná tímto dopisem sdělila právnímu zástupci žalobkyně, že setrvává na svém původním stanovisku ohledně neposkytnutí pojistného plnění s tím, že dle Všeobecných pojistných podmínek pojistitel neposkytne plnění za práva z vadného plnění a náklady spojené s uplatněním těchto práv. Žalobkyní provedené dílo nevykazovalo vzhledem k navrtání artézské vody dohodnuté vlastnosti, které lze od hydrogeologického vrtu očekávat. Likvidace vrtu není škodou vzniklou na nemovitosti v důsledku prací pojištěného, ale jedná se o odstranění provedeného díla.

27. Návrh žalobkyně na zadání znaleckého posudku ohledně stanovení obvyklé ceny prací směřujících k zaslepení vrtu soud zamítl z toho důvodu, že při posledním jednání učinila žalovaná částku 49 575 Kč jako obvyklou cenu těchto prací za nespornou. Právní hodnocení:

28. Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

29. Podle ust. § 2861 odst. 1 o.z. z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Podle odst. 2 shora citovaného ustanovení poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon.

30. Podle ust. § 2865 odst. 1 o.z. nebyl-li ujednán limit pojistného plnění, hradí pojistitel poškozenému škodu, popřípadě jinou újmu, v plné výši. Nahradil-li pojištěný škodu nebo újmu, na niž se vztahuje pojištění, má proti pojistiteli právo na náhradu až do výše, do které by jinak byl povinen plnit poškozenému pojistitel.

31. Podle ust. § 2615 odst. 1 o.z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotovitel.

32. Podle bodu 14 přílohy [číslo] nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, stanovující obsahovou náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností, spadají mezi specializované stavební činnosti zejména studnařské práce zahrnující mimo jiné zřizování vrtaných studení v délce do 30 m, pokud nejde o geologický průzkum. Žalobkyně, která disponuje živnostenským oprávněním pro obor specializované stavební činnosti, tak byla oprávněna k provedení vrtu a na případnou újma způsobenou v souvislost s touto činností pak dopadá ujednání stran o pojištění odpovědnosti za újmu.

33. Mezi stranami je spor o to, zda skutečnost, že z předmětného vrtu nekontrolovatelně vyvěrala voda, zakládá odpovědnost žalobkyně za takto vzniklou škodu na pozemku ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a zda přetékání vrtu představuje vadu díla či nikoliv.

34. Podle ust. § 2926 o.z. kdo byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

35. Podle § 2951 o.z. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle ust. § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

36. Soud, vycházeje ze závazného právního názoru odvolacího soudu o objektivní povaze odpovědnosti žalobkyně za škodu způsobenou na nemovité věci, a to podle ust. § 2926 obč. zák. (viz výše bod 6 odůvodnění) se dále zabýval tím, zda došlo ke splnění podmínek, za kterých je pojišťovna povinna plnil z pojištění odpovědnosti za újmu. Dle pojistné smlouvy se pojištění vztahuje na újmu včetně újmy způsobené vadou výrobku a vadou práce po předání za podmínek, že: -) újma byla způsobena v souvislosti s činností, která spadá do předmětu činnosti pojištěného vymezeného v čl. 1 odst. 2 smlouvy, -) žalobkyně byla oprávněna k provozování této činnosti i v době vzniku škodné události -) odpovědnost za újmu způsobenou v souvislosti s příslušnou činností nebyla vyloučena pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami či zvláštními ujednáními Pokud jde o první dvě shora uvedené podmínky, pojištěné činnost byly v čl. 1 odst. 2 vymezeny odkazem na výpis z živnostenského rejstříku ze dne 7.8.2015, ve kterém je uvedeno, že žalobkyně byla k tomuto datu držitelem živnostenského oprávnění s předmětem podnikání„ Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ zahrnujícím mimo jiné„ Přípravné a dokončovací práce, specializovaná stavební činnost“, což podle shora uvedeného nařízení zahrnuje i oprávnění k provádění studnařských prací zahrnujících mimo jiné zřizování vrtaných studení v délce do 30 m, pokud nejde o geologický průzkum. Žalobkyně byla oprávněna k této činnosti i v době vzniku škodné události. Že by žalobkyně tyto podmínky nesplňovala, ostatně nerozporovala ani sama žalovaná.

37. Pokud jde o podmínku, zda odpovědnost za újmu nebyla vyloučena pojistnou smlouvou, potažmo pojistnými podmínkami, se názor stran rozchází. Žalovaná namítla, že vytékání vody z vrtu představuje vadu díla jako takového, a že na uvedené dopadá výluka z pojištění uvedená v čl. 2 odst. 3 písm. b) zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu [anonymizováno] [číslo] Náklady na odstranění vadného díla tak mají jít za jeho zhotovitelem a nejedná se tudíž o škodu vzniklou objednateli jako třetí osobě.

38. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o dílo prováděla na předmětném pozemku vrt včetně jeho zapažení a obsypání. Při realizaci vrtu narazila na tzv. artézskou vodu a vrt začal následně nekontrolovatelně přetékat. Soud souhlasí s žalobkyní, že přetékání vody z vrtu nelze považovat za vadu díla, neboť uvedené nebylo způsobeno tím, že by vrt byl proveden v rozporu s obecně uznávanými postupy či jiným nesprávným způsobem, nebo že by neměl dohodnuté parametry, ale pouze a jen výskytem artézských vod v místě vrtu. Vrt jako takový (tj. samotný vrt, osazení roury a obsyp vrtu) neměl žádné vady, které by byly příčinou nekontrolovaného vyvěrání vody na povrch a zaplavení přilehlého pozemku. Obě strany v podstatě učinily nesporným, že výskyt artézské vody na daném místě se dokonce ani nedal předvídat. Z dopisu paní [příjmení] ze dne 21.12.2017 nijak nevyplývá, že by namítala provedení vrtu v rozporu se smlouvou, popřípadě vytýkala jakékoliv vady díla, a uvedené ostatně netvrdí ani sama žalovaná. Nelze proto souhlasit s jejím názorem, že dílo vzhledem k navrtání artézské vody nevykazovalo stanovené či dohodnuté vlastnosti, které lze od hydrogeologického vrtu očekávat. Důvodem zaslepení vrtu tak nebyl nevhodný způsob jeho provedení a ani žádné jeho vady, ale činností žalobkyně nijak neovlivněný a neovlivnitelný výskyt artézské vody. Na samotný výskyt artézských vod v místě vrtu je nutno pohlížet jako na objektivně existující skutečnost mající původ v místních hydrogeologických poměrech, což rozhodně nelze označit za vadu žalobkyní prováděného díla. Žalovanou namítaná výluka z pojištění dle čl. 2 odst. 3 písm. b) ZPP [anonymizováno] [číslo], že pojistitel neposkytne plnění za práva z vadného plnění tak na uvedený případ nedopadá. Přetékající vrt tak lze považovat za škodu na pozemku ve smyslu ust. § 2926 o.z., za kterou žalobkyně na základě tohoto ustanovení odpovídá bez ohledu na její zavinění, přičemž jediným možným způsobem, jak zabránit zaplavování pozemku a s tím souvisejícím dalším škodám, byla jeho likvidace.

39. Podle ust. § 2951 o.z. se škoda nahrazuje primárně uvedením od předešlého stavu, což žalobkyně učinila, když vrt na svůj náklad zaslepila. Protože žalobkyně tímto způsobem nahradila škodu, na niž se vztahuje pojištění, má dle ust. § 2865 odst. 1 o.z. proti žalované právo na náhradu až do výše, do které by jinak byla povinna plnit poškozené jako pojistitel. Podle ust. čl. 11 odst. 5) VPP [anonymizováno] [číslo] pojistných podmínek má žalobkyně, i v případě, že škodu nahradila uvedením do předešlého stavu, nárok na pojistné plnění v penězích. Žalobkyně se tak oprávněně domáhá pojistného plnění, a to ve výši nákladů vynaložených na zaslepení vrtu, když výše pojistného plnění byla limitována dle smlouvy částkou 5 000 000 Kč a na předmětnou pojistnou událost bylo zatím vyplaceno pojistné plnění ve výši 5 147 Kč (za odvodnění pozemku).

40. Náklady na zaslepení vrtu vynaložené žalovanou činily 49 575 Kč, přičemž se jednalo o ekonomicky méně náročnou variantu, než jeho převrtání a osazení tlakovou zhlavím. Žalobkyně si nechala vypracovat projekt likvidace od [anonymizována dvě slova], za který uhradila 8 000 Kč, a samotné zaslepení vrtu pak provedla svépomocí, přičemž náklady s tím spojené vyčíslila na částku 41 575 Kč. Žalovaná pak při jednání dne 18.5.2022 v podstatě učinila výši škody vzniklé na pozemku nespornou, neboť uznala, že částka 49 575 Kč představuje v daném čase a místě cenu obvyklou za likvidaci takovéhoto vrtu. Z tohoto důvodu pak nebylo nutné zadat ke stanovení obvyklé ceny takovýchto prací znalecký posudek, jak navrhovala žalobkyně.

41. Pokud jde o námitku žalované ohledně nezbytnosti výplaty pojistného plnění poškozené (a nikoliv žalobkyni), považuje ji soud za nedůvodnou, neboť z provedeného dokazovaní jednoznačně vyplynulo, že vzniklou škodu žalobkyně sama nahradila a je tudíž oprávněna domáhat se náhrady po žalované jako pojistiteli ve smyslu ust. § 2865 o.z. Protože sjednaná spoluúčast ve výši 1 000 Kč byla již zohledněna při výplatě části pojistného plnění z téže pojistné události za odvodnění pozemku, přiznal soud žalobkyni náklady vynaložené na likvidaci vrtu v plném rozsahu, a to včetně zákonného úroku z prodlení počínaje dnem 30.5.2018. Žalovaná totiž ukončila šetření pojistné události dopisem ze dne 29.5.2018, kterým odmítla plnit na nárok uplatněný touto žalobou s odůvodněním, že se jedná o náklady na odstranění vadného díla a nikoliv o škodu vzniklou objednateli. Počínaje dnem následujícím se tak žalovaná ocitla v prodlení. Nárok na úrok z prodlení z dlužné částky vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. výše (8,5% ročně) pak z ustanovení § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky z ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

42. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého plně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Přiznaná částka na náhradě nákladu řízení ve výši 62 849,13 Kč zahrnuje následující položky: zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 1 984 Kč zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 2 479 Kč. odměnu za zastupování advokátem ve výši 37 200 Kč za 12 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne 7.10.2019, ze dne 19.1.2021, ze den 11.3.2021, odvolání ze dne 21.5.2021, vyjádření ze dne 25.10.2021, účast u dvou soudních jednání dne 25.6.2020, dne 7.4.2021, dne 22.9.2021 a dne 18.5.2022, kdy odměna za jeden úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 AT činí 3 100 Kč, paušální náhradu výdajů ve výši 3 600 Kč za 12 shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT 2 400 Kč jako náhrada za promeškaný čas za 24 započatých půlhodin strávených na čtyřech cestách k soudnímu jednání ze sídla advokáta ([obec]) k soudu ([obec]) a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) AT ve spojení s ustanovením § 14 odst. 3 AT 1 224,72 Kč jako náhradu cestovních nákladů za cestu automobilem zn. Mazda, [registrační značka] na shora uvedené trase v délce 210 km za cestu k ústnímu jednání dne 25.6.2020 při průměrné spotřebě 5,1 l/km, ceně benzínu 32 Kč a paušální náhradě 4,20 Kč/km 1 221,74 Kč jako náhradu cestovních nákladů za cestu automobilem zn. Mazda, [registrační značka] na shora uvedené trase v délce 210 km za cestu k ústnímu jednání dne 7.4.2021 při průměrné spotřebě 5,1 l/km, ceně benzínu 27,80 Kč a paušální náhradě 4,40 Kč/km 1 221,74 Kč jako náhradu cestovních nákladů za cestu automobilem zn. Mazda, [registrační značka] na shora uvedené trase v délce 210 km za cestu k ústnímu jednání dne 22.9.2021 při průměrné spotřebě 5,1 l/km, ceně benzínu 27/ 80 Kč a paušální náhradě 4,40 Kč/km 1 384,34 Kč jako náhradu cestovních nákladů za cestu automobilem zn. Mazda, [registrační značka] na shora uvedené trase v délce 210 km za cestu k ústnímu jednání dne 18.5.2022 při průměrné spotřebě 5,1 l/km, ceně benzínu 37,10 Kč a paušální náhradě 4,70 Kč/km 10 133,13 Kč jako 21% DPH ze shora uvedené odměny a náhrad, neboť advokát je plátcem DPH (§ 151 odst. 3 o.s.ř.), Doplnění žalobních tvrzení ze dne 21.10.2019 k výzvě soudu považuje soud za účelně vynaložený náklad, neboť uvedená tvrzení mohla žalobkyně uvést již v žalobě samotné 43. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

44. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.