10 C 134/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 32 774,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 500 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně proti žalovanému se zamítá co do částky 6 130 Kč, částky 2 144,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 630 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce , Jméno advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 646 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 774,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15.3.2023 uzavřela distančním způsobem se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě vyplatila na jeho účet peněžní prostředky ve výši 24 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit včetně smluvených úroků a dalších poplatků. Žalovaný požádal celkem sedmkrát o odkad splatnosti, takže splatnost úvěru nastala dne 9.6.2023. Žalovaný však svým povinnostem nedostál a na dluh vůbec ničeho neuhradil. Ke dni podání žaloby dlužil 24 500 Kč na jistině, 6 130 Kč na poplatcích za poskytnutí úvěru a 2 144,10 Kč na smluvní pokutě sjednané v čl. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, VOP za prodlení s úhradou dluhu (1% z dlužné jistiny po dobu trvání prodlení, přičemž žalobkyně omezila svůj nárok na prvních 90 dní prodlení). Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Opatřila si údaje o jeho příjmech a výdajích, dále jej lustrovala v různých registrech a vycházela též z údajů poskytnutých samotným žalovaným. Tyto údaje žalobkyně posoudila dle interní metodiky schválené ČNB. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného marně vyzvala k úhradě dlužné částky. V doplnění žaloby žalobkyně specifikovala registry, ve kterých prověřovala žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. Žalobkyně byla v rámci přípravy jednání usnesením soudu ze dne 9. 9. 2024, č. j. 10 C 121/2024-43, mimo jiné vyzvána, nechť označí důkazy k prokázání svých tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 15.3.2023 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala jako úvěrující poskytnout žalovanému jakožto úvěrovanému úvěr až do výše 24 500 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6130 Kč do 14.4.2023. RPSN úvěru činila dle smlouvy 1413,33 %. Smlouva byla označena variabilním symbolem , var. symbol, .

6. Z listiny „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ a z výpisu účtu č. , č. účtu, za březen 2023 soud zjistil, že na tento účet byla připsána částka 24 500 Kč pod VS , var. symbol, zaslaná žalobkyní. Vlastníkem tohoto účtu je žalovaný, což má soud za prokázané sdělením , právnická osoba, . z 11.11. 2024.

7. Z listiny nazvané Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . ve spojení s další interní listinou žalobkyně s názvem „identifikované příjmy“ soud zjistil, že žalobkyně počítala u žalovaného s příjmem 27 434 Kč měsíčně a pravidelnými výdaji na bydlení ve výši 15 000 Kč a dalšími nezbytnému výdaji ve výši 5 000 Kč. Z listiny s názvem Obecné principy posuzování a filozofie Společnost pak vyplývá, že žalobkyně vytvořila pro svoji potřebu dokument, v němž deklaruje, jak postupuje či jak by měla postupovat při ověření úvěruschopnosti spotřebitelů.

8. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období duben 2022 až leden 2023, který si žalobkyně opařila před uzavřením smlouvy, soud zjistil, že přinejmenším v posledních několika měsících před poskytnutím úvěru žalovaný značnou část svých příjmů prosázel (opakované převody na účty označené jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), přičemž např. v měsíci lednu 2023 prosázel 19 300 Kč (v cca 50 sázkách). V lednu 2023 jeho příjem ze zaměstnání činil 12 020 Kč a nemocenské dávky 14 452 Kč, v prosinci 2022 příjem činil 14 808 Kč a nemocenské dávky 2x 3 372 Kč, v listopadu 2022 příjem činil 31 147 Kč.

9. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno dopisem ze dne 24.3. 2024 a podacím lístkem z téhož dne).

10. Z dalších provedených důkazů (souhlas se zpracováním údajů, listina s názvem ověření autorizace totožnosti, listina s názvem , jméno FO, výpis, sazebník žalobkyně, listina s názvem údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně) soud neučinil s ohledem na níže uvedené právní posouzení žádné pro věc relevantní skutková zjištění.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni poskytnutí úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. K tomu přistupuje, že podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté spotřebitelem. Lze též využít databází, jejich prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele (§ 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Splnění povinností podle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., musí poskytovatel úvěru být schopen sám prokázat objektivními podklady, které měl k dispozici a na jejichž základě provedl odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Smysl zákonné povinnosti poskytovatele je v ochraně spotřebitele proti důsledkům možné neznalosti, nezkušenosti, tísně, lehkomyslnosti apod.

17. Ač žalobkyni muselo být z jí opatřených podkladů (výpisu z účtu žalovaného) zřejmé, že žalovaný přinejmenším v posledních několika měsících podstatnou část svých příjmů prosázel, tuto skutečnost nijak nezohlednila. Navíc vycházela u žalovaného z výrazně vyšších disponibilních příjmů, než ve skutečnosti s ohledem na nemoc dosahoval. Jeho faktické příjmy postačovaly pouze na pokrytí nákladů na bydlení a nezbytné výdaje v celkové výši 20 000 Kč, se kterými žalobkyně kalkulovala při výpočtu volných prostředků. Nebyl zde prostor pro jakékoliv jiné výdaje, natož pro sázení v takové míře, jak žalovaný činil. Pokud jde o tvrzení, že platební morálku žalovaného prověřila v celé řadě registrů, uvedené přes výzvu soudu žalobkyně nedoložila jediným výstupem. Soud tak má za to, že žalobkyně řádně nedostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na zjištěné skutečnosti neměla žalovanému vůbec úvěr poskytnout.

18. Protože žalobkyně neprokázala, že splnila svoji povinnost vyplývající ust. § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru považuje soud úvěrovou smlouvu v souladu s ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru za neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhala smluvených poplatků či smluvní pokuty. Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Žalovanému bylo vyplaceno 24 500 Kč, přičemž ten žalobkyni ničeho nevrátil (žalovaný, který zůstal v řízení zcela nečinný, toto tvrzení žalobkyně nikterak nevyvracel). O tuto částku se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, není žalovaný povinen platit jakékoliv poplatky či smluvní pokuty sjednané touto smlouvou. Soud proto žalobu ve zbytku zamítl jako nedůvodnou a to i pokud jde o úrok z prodlení. Vzhledem k neplatnosti smlouvy se žalovaný neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru teprve tímto rozsudkem.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci. Předmětem řízení byla částka 32 774,10 Kč plus úrok z prodlení, který soud za tímto účelem kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku (6 935 Kč). Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 24 500 Kč (což přestavuje 61,7 % z žalované částky), a neúspěšná co do částky 15 202 Kč (což přestavuje 38,3 %). Má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 23,40 % (61,7 – 38,3). Náklady řízení žalobkyně činí 2 764 Kč a z toho je:- částka 1 312 Kč za soudní poplatek za žalobu,- částka 900 Kč jako odměna advokátovi za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzva k plnění, 3. podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť po porovnání s ostatními žalobami žalobkyně dospěl soud k závěru, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu- částka 300 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.,- částka 252 Kč za náhradu advokátovi za daň z přidané hodnoty [21 % z (900 Kč + 300 Kč)] podle § 137 odst. 3 o. s. ř.Soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 646 Kč, což odpovídá 23,4 % z částky 2 764 Kč.Doplnění žaloby ze dne 5.12.2024 k výzvě soudu nepovažoval soud za účelně vynaložený úkon, neboť tato tvrzení měla a mohla být obsažena v žalobě samotné.

22. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

23. Lhůta k plnění uvedená ve výroku I. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť s ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že není v možnostech žalovaného s ohledem na výši dlužné částky uhradit závazek v zákonné pariční lhůtě 3 dnů.

24. Poučení: