10 C 147/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mg. Alžbětou Pasternakovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 761 652,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci -) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 000 Kč od [datum] do [datum] -) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 481 413 Kč od [datum] do [datum] -) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 454 021 Kč od [datum] do [datum] -) úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 101 743 Kč od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 761 652,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 600 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 51 133 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 0 Kč, a to do tří dnů od právní moci v tomto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 2 229 429,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] při dopravní nehodě, kterou způsobil řidič vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (dále též jen jako„ předmětné vozidlo“) pan [jméno] [příjmení], utrpěl žalobce jako chodec, újmu na zdraví. Proti řidiči vozidla bylo zahájeno trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, neboť jel v obci nepovolenou rychlostí a nevěnoval se řízení. Žalobce v důsledku střetu utrpěl řadu závažných poranění, kdy mezi nejzávažnější patřilo zejména ložiskové poranění mozku, epidurální a subdurální krvácení, fraktura očnice a lebeční klenby, pohmoždění levé plíce, rána periokulární krajiny a vlasové části hlavy, fraktura okovce, rána předloktí, tříštivá fraktura diafýzy levé holenní kosti, nitrokloubní fraktura a nitrokloubní zlomeninu horního konce kosti holenní. Žalobce po dopravní nehodě trpí řadou trvalých následků, přičemž nejzávažnějším je poškození pravého kolene (omezená hybnost, kdy koleno nelze plně propnout, flexe je omezená na cca 40 – 50st a současně je patrná deformita kolene), což žalobce omezuje v jeho celkové mobilitě a není kvůli tomu schopen žádné větší fyzické námahy, ať již pracovní či volnočasové. Dále žalobce utrpěl poranění zraku resp. pravého oka, u kterého dochází ke zkreslenému vnímání tvaru objektů a je slabozraké. V oblasti obličeje v poraněné části mívá pocity nepříjemného trnutí a bolesti. Stav po zlomenině v oblasti levého lokte je relativně uspokojivý, ale podvědomě končetinu šetří před nadměrnou fyzickou zátěží. Zvýšená fyzická zátěž provokuje bolesti v bederní a křížové oblasti více vpravo. Náhrady škody se domáhá po žalované jako pojistiteli ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalovaná částka sestává z následujících nároků: -) bolestného ve výši 455 222,80 Kč, přičemž na bolestné žalované již uhradila 325 082 Kč -) ztížení společenského uplatnění (dále též jen„ ZSU“) ve výši 1 710 087 Kč -) nákladů vynaložených na znalecký posudek ve výši 20 570 Kč -) nákladů právního zastoupení vynaložených při uplatňování nároků vůči pojišťovně ve výši 43 550 Kč Pokud jde o vyčíslení nároku na bolestné a ZSU, vyšel žalobce ze znaleckého posudku MUDr. [anonymizována dvě slova] Tyto nároky žalobce u žalované uplatnil dne [datum]. Ohledně žalovanou vznesené obrany spočívající v námitce spoluzavinění předmětné nehody, žalobce nepřipustil jakoukoliv svoji spoluúčast s tím, že skutečnost, že nepřecházel po přechodu a byl pod vlivem alkoholu, neměla jakýkoliv vliv na vzniklou škodu. V době nehody byl oblečen v kontrastním oblečení a silnici přecházel v obci, kde oprávněně očekával, že řidiči budou dbát zvýšené opatrnosti. [obec] nehody bylo dostatečně osvětleno a řidiči vozidla nic nebránilo v tom, aby jej včas zaznamenal. Pokud jej nezaznamenal 20 metrů před přechodem, nezaznamenal by jej ani na přechodu samotném. Z důvodu překročení povolené rychlosti se jeho brzdná dráha prodloužila o 9 metrů, což žalobce jako chodec nemohl předpokládat. Skutečnost, že byl žalobce podnapilý, neměla žádný vliv na vznik dopravní nehody, přičemž žádný předpis nestanoví, aby byl chodec ve způsobilém stavu. Případné spoluzavinění žalobce na nehodě je natolik marginální, že se nemůže promítnout do výše pojistného plnění.

2. Žalovaná učinila nesporným, že předmětné vozidlo bylo u ní ke dni [datum] pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, jakož i to, že v uvedený den došlo k nehodě, při které byl žalobce těžce zraněn. Zároveň ale namítla, že předmětnou nehodu spoluzavinil žalobce, když v rozporu se zákonem přecházel vozovku mimo značený přechod pro chodce v podnapilém stavu a nikoliv kolmo, ale šikmo. Za adekvátní pak považuje snížení pojistného plnění o 30%, když vyšší míra odpovědnosti za zavinění nehody je dána na straně řidiče, což vyjádřila právě poměrem 70: 30 procentům. Taktéž žalobce totiž mohl předejít vzniku předmětné dopravní nehody, přičemž je nutné vzít v potaz i hypotézu, že žalobce při přecházení zavrávoral a udělal pohyb zpět do vozovky.

3. V návaznosti na postupná plnění žalovanou v průběhu soudního řízení vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět, přičemž částečných zpětvzetí žaloby bylo celkem pět. Žalobcem tvrzená doba plnění na jednotlivé nároky je uvedena v souvislosti s níže uvedenými usnesením soudu o částečném zastavení řízení. -) Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 10. 2020, č. j. 10 C 147/2020-66, bylo zastaveno řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 400 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 000 Kč od [datum] do zaplacení. Jednalo se o 100 000 Kč na bolestném a 300 000 Kč na ZSU s tím, že záloha na tyto nároky byla žalovanou uhrazena po podání žaloby dne [datum]. -) Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 11. 2020, č. j. 10 C 147/2020-77, bylo zastaveno řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 30 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 600 Kč od [datum] do zaplacení. Jednalo se o náklady spojené s právním zastoupením, přičemž žalovanou byly uhrazeny po podání žaloby dne [datum] -) Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 1. 2021, č. j. 10 C 147/2020-110, bylo zastaveno řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 481 413 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 481 413 Kč od [datum] do zaplacení. Jednalo se o částku 125 717 Kč na bolestném, 341 297 Kč na ZSU a 14 399 Kč za vypracování znaleckého posudku, přičemž žalovanou byly uhrazena po podání žaloby dne [datum]. -) Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 6. 2021, č. j. 10 C 147/2020-140, bylo zastaveno řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 454 021 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 454 021 Kč od [datum] do zaplacení. Jednalo se o doplatek na ZSU, přičemž k úhradě došlo dne [datum]. -) Usnesením zdejšího soudu ze dne 7.9.2021, č. j. 10 C 147/2020-233, bylo zastaveno řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 101 743 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 101 743 Kč od [datum] do zaplacení. Jednalo se o doplatek na bolestném, přičemž k úhradě došlo dne [datum].

4. Předmětem řízení tak zůstala částka 761 652,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z částky 400 000 Kč ode dne [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky 30 600 Kč ode dne [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky 481 413 Kč ode dne [datum] do [datum], zákonným úrokem z částky 454 021 Kč ode dne [datum] do [datum] a zákonným úrokem z částky 101 743 Kč ode dne [datum] do [datum]. Z částky 761 652,80 Kč pak 229 505,80 Kč odpovídá bolestnému, 513 026 Kč ZSU, 6 171 Kč nákladům na posudek a 13 950 Kč nákladům na právní zastoupení. Tyto nároky žalovaná odmítla uhradit s tím, že shora uvedené částky odpovídají 30% míře spoluzavinění na straně žalobce. Skutkový stav:

5. Strany učinily nesporným, že předmětné vozidlo bylo ke dni [datum], kdy byl žalobce jako chodec při přecházení silnice sražen předmětným vozidlem, odpovědnostně pojištěno u žalované. Mezi stranami je dále nesporný i základ jednotlivých nároků, a to 1 710 087 Kč pokud jde o ztížení společenského uplatnění, 780 544,80 Kč pokud jde o bolestné, 20 570 Kč pokud jde o náklady na znalecký posudek a 43 550 Kč pokud jde o náklady na právní zastoupení v předsoudní fázi, o čemž svědčí i to, že žalovaná na tyto nároky uhradila částky ve výši odpovídající 70% z každého jednotlivého nároku s tím, že ve zbytku namítá 30% spoluúčast. Žalovaná nijak nesporovala rozsah utrpěných zranění, tak jak jsou vylíčeny v žalobě, a poté, co uhradila v průběhu tohoto soudního řízení poslední částku ve výši 101 743 Kč, ani utrpěnou bolest či trvalé zdravotní následky v důsledku toho vzniklé.

6. Z Usnesení policie ČR č.j. KRPZ-62589-58/TČ-2019-151171-MIT ze dne 3.12.2019 má soud za prokázané, že policie zahájila trestní stíhání [anonymizováno]. [příjmení] pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se měl dopustit tím, že jako řidič osobního automobilu dostatečně nesledoval situaci v silničním provozu a jel v obci 60 km/h, přičemž při průjezdu křižovatkou narazil do chodce [jméno] [příjmení], kterého přehlédl, když přecházel mimo vyznačený přechod pro chodce z pohledu řidiče zleva, přičemž chodec utrpěl život ohrožující zranění, která jej citelně omezila v obvyklém způsobu života na dobu, která výrazně překročila hranici 6 týdnů.

7. Z úředního záznamu o podání vysvětlení L. [příjmení] ze dne [datum] a z protokolu o výslechu obviněného ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že řidič předmětného vozidla svoji výpověď pokud jde o rychlost jeho vozidla, jakož i směr pohybu žalobce v průběhu doby změnil. Dne [datum] uváděl rychlost vozidla bezprostředně před nehodou cca 45 km/h s tím, že těsně před střetem zaznamenal mihnutí se nějakého stínu z jeho pohledu zprava a poté již následovala ráno, na což reagoval okamžitým bržděním. Ze které strany chodec vstoupil a jak se pohyboval, nedokázal určit s tím, že jej uviděl těsně před střetem. Poté, co byl seznámen s usnesením o zahájení trestního stíhání, ještě setrval na tom, že jel rychlostí nižší než 50 km/h a že chodce absolutně neviděl. Nějaký objekt zaregistroval až těsně před střetem s tím, že vlastně neví, jak nehoda proběhla. Při výslechu dne [datum], kdy již byl seznámen se závěry znaleckého posudku, uvedl, že si je vědom svého zavinění s tím, že přehlédl chodce, který přecházel zleva doprava a že jeho rychlost mohla přesáhnout 60 km/h.

8. Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobcem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce si pamatuje okamžiky bezprostředně předcházející střetu s předmětným vozidlem. Po odchodu z hospody zamířil směrem šikmo vpravo do křižovatky ulic [ulice] a ulice, která vedla k jeho domovu (tj. ulice [ulice]). Před vstupem do silnice se rozhlédl, ale neviděl žádná světla. Vozovku přecházel šikmo běžnou chůzí, do stran se již nepodíval. Když byl téměř na druhé straně, ucítil silný náraz zprava. Co bylo poté, si již nevybavuje. V hospodě poseděl cca 2-3 hodiny, kolik toho vypil, si již nepamatoval, asi piva.

9. Z propouštěcí zprávy MUDr. [anonymizována dvě slova] z nemocnice ve [obec] ze dne [datum], kde byl žalobce hospitalizován bezprostředně po nehodě soud zjistil, že po nehodě v době přijetí do nemocnice měl v krvi hladinu alkoholu ve výši 2,46 promile.

10. Z relace o dopravní nehodě na č.l. 130 a fotografií na čl. 131-135 soud zjistil, že bezprostředně po nehodě se policie domnívala, že viníkem předmětné nehody byl žalobce, když náhle, zprava a v bezprostřední blízkosti vstoupil do jízdní dráhy předmětnému vozidlu. Uvedené však bylo vyvráceno níže uvedeným znaleckým posudkem Ing. [příjmení].

11. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], vypracovaného pro účely trestního řízení soud zjistil, že nehoda se stala ve [obec] dne [datum] v čase 22:50 hodin na rovném úseku silnice [ulice] v místě křížení se silnicí [ulice]. Celková šíře silnice [ulice] je 7,8 m Jeho výchozí bod měření (dále jen též VBM) znalec označil místo odpovídající konci křížení silnic [ulice] a [ulice] uvažováno ze směru jízdy předmětného vozidla. Přechod pro chodce je ve vzdálenosti 19 m za VBM. V úrovni VBM je prvně vidět světla vozidla přijíždějícího ze směru odkud přijelo předmětné vozidla ze vzdálenosti 140 až 150 m. [obec] střetu bylo dostatečně osvětleno pouličním osvětlením a na vzdálenost 60 m bylo možno jednoznačně rozeznat objekty nacházející se na vozovce, jakož i objekty nacházející se na levé i pravé straně komunikace. K samotnému střetu došlo cca 5 m před VBM, přičemž konečné místo dopadu žalobce bylo na začátku přechodu pro chodce, tj. cca 18 m za VBM. Dálka oblasti střepin činí 22 m. Pokud jde o technicky přijatelné postavení a chování žalobce před střetem, dospěl znalec na základě vzniklých poškození předmětného vozidla a zranění žalobce k závěru, že žalobce byl v okamžiku střetu natočen k vozidlu přibližně pravou stranou těla a mohl stát či se pohybovat pomalou chůzí rychlostí cca 2 km/h. Možnost, že by byl natočen k vozidlu levou stranou těla znalec (což byl odpovídalo tomu, že by přecházel z pohledu řidiče zprava doleva) znalec vyloučil jako technicky nepřijatelnou. Nebyly zjištěny znaky, že by se chodec těsně před střetem pohyboval rychlou chůzí např. 5 km/h. Podle znalce lze s ohledem na místo střetu a lokalizaci hospody, ze které žalobce vyšel, předpokládat, že silnici přecházel šikmo směrem k ulici [ulice] čtvrt. Za běžný způsob přecházení znalec označil chůzi o rychlosti 3,8 a 4,8 km/h. Řidiči vozidla se„ otevřel“ rozhled do místa nehody v okamžiku, kdy se nacházel cca 100 m od místa nehody, tj. cca 6 sekund před střetem (při rychlosti 60 až 65 km/h). Pokud by se žalobce v tomto okamžiku na komunikaci nacházel a byl v pohybu, řidič by jej mohl zaznamenat, zejména, pokud by se nacházel na vozovce v levém jízdním pruhu. Ze vzdálenosti 60 metrů od místa střetu, čemuž odpovídají 3 až 4 sekundy jízdy, by řidič musel zaznamenat chodce jak na levé, tak na pravé straně vozovky. Žalobce mohl zaznamenat světla předmětného vozidla na vzdálenost 140 – 150 metrů, tj. cca 8-9 sekund před střetem, s tím, že je mohl vnímat po celou tuto dobu. V okamžiku střetu se žalobce nacházel cca 2 metry od středové čáry vpravo nebo-li 1,5 metru od pravé přerušované čáry vymezující okraj jízdního pruhu předmětného vozidla. Ke střetu došlo ve vzdálenosti 22 až 23 metrů od vyznačeného přechodu pro chodce, přičemž nárazovou rychlost znalec stanovil na cca 60 až 65 km/h. Řidič předmětného vozidla mohl srážce zabránit intenzivním bržděním, přičemž při výše uvedené rychlosti by musel začít brzdit cca 2,7 sekundy před střetem, čemuž odpovídá vzdálenost 49 metrů. Při rychlosti 60 km/h by to bylo ve vzdálenosti 44m, při rychlosti 50 km/h by to bylo ve vzdálenosti 34 m. Možnost, že žalobce zavrávoral a začal couvat zpět do silnice, znalec označil jako taktéž technicky přijatelnou variantu průběhu nehody, nicméně že se tak skutečně stalo, nemá oporu v jakýchkoliv skutkových zjištěních znalce.

12. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] ze dne [datum] soud zjistil, že znalec ohodnotil vzniklou bolest 2 448 body, čemuž pak dle znalce měla odpovídat částka 835 380 Kč, přičemž znalec vyšel z hodnoty bodu 341,25 Kč rozhodnou pro rok 2020. Žalobce nicméně v žalobě vycházel z částky 780 054,80 Kč, což odpovídá hodnotě bodu ve výši 318,85 Kč pro bolesti vytrpěné v roce 2019. Pokud jde o ztížení společenského uplatnění, znalec dospěl k závěru, že procento z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení činí 12,52 %, čemuž pak odpovídá částka 1 710 087 Kč při výchozí rámcové částce 13 650 000 Kč. Za vypracování tohoto znaleckého posudku znalec žalobci vyúčtoval částku 20 570 Kč, což má soud za prokázané fakturou znalce [číslo]. Z lékařského posudku MUDr. [anonymizováno]. [příjmení] ze dne [datum] vyhotoveného na základě žádosti žalované soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť žalovaná přes své počáteční námitky ohledně správnosti závěrů posudku MUDr. [jméno] tento nakonec akceptovala a jí vyplacené částky odpovídají bodovému ohodnocení v něm stanovenému při zohlednění namítané míry spoluúčasti.

13. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci byla přiznána počínaje dnem [datum] invalidita II. stupně pro pokles pracovní schopnosti o 50% s tím, že rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu je stav po polytraumatu ze dne [datum]. Z lékařského posudku ze dne [datum] a dohody o ukončení pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce ukončil ke dni [datum] pracovní poměru u [právnická osoba] [právnická osoba] dohodou z důvodu zdravotní nezpůsobilosti.

14. Z lékařské zprávy ze dne [datum] na č.l. 10, lékařské zprávy na č.l. 18 ze dne [datum], lékařské zprávy o vyšetření ze dne [datum] na č.l. 222, lékařské zprávy ze dne [datum] na čl. 223, přehledu bolestného ze dne [datum] vypracovaného MUDr. [jméno], průkazu [obec] unie dento karate, fotografií kolene žalobce a výslechu žalobce soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, a to z toho důvodu, že základ nároku žalovaná nakonec nesporovala a po odečtení jí namítané spoluúčasti na něj v plném rozsahu plnila.

15. Skutečnost, že žalovaná plnila na jednotlivé nároky v termínech uvedených žalobce (odstavec 3 rozsudku), má soud za prokázanou dopisem žalované ze dne [datum] (záloha na újmu na zdraví – plnění poskytnuté před podáním žaloby), dopisem žalované ze dne [datum] (plnění na bolestné a náklady právního zastoupení - plnění poskytnuté před podáním žaloby), dopisem žalované ze dne [datum] (plnění na bolestné a ZSU - plnění poskytnuté po podání žaloby), dopisem žalované ze dne [datum] a výpisem z transakční historie ze dne [datum] (plnění na bolestné a ZSU - plnění poskytnuté po podání žaloby), dopisem žalované ze dne [datum] a výpisem z transakční historie ze dne [datum] (plnění na náklady právního zastoupení - plnění poskytnuté po podání žaloby), dopisem žalované ze dne [datum] a výpisem z transakční historie ze dne [datum] (plnění na bolestné, ZSU a náklady znaleckého posudku- plnění poskytnuté po podání žaloby), dopisem žalované ze dne [datum] a výpisem z transakční historie ze dne [datum] (plnění na ZSU - plnění poskytnuté po podání žaloby), dopisem žalované ze dne [datum] a výpisem z transakční historie ze dne [datum] (plnění na ZSU - plnění poskytnuté po podání žaloby).

16. Žalobce uplatnil u žalované dopisem ze dne [datum] nejprve nárok na náhradu bolestného v částce 464 245,60 Kč dle jeho vyčíslení MUDr. [jméno]. Následně žalobce uplatnil dopisem ze dne [datum], doručeným žalované téhož dne prostřednictvím e-mailu, nově na bolestném doplatek ve výši 259 444 K a nově nárok na náhradu ZSU ve výši 1 710 087 Kč a nákladů posudku ve výši 20 570 Kč s tím, že důvodnost svých nároků doložil znaleckým posudkem MUDr. [jméno] a fakturou za posudek. Žalovaná učinila doručení výzvy dne [datum] nesporným při jednání soudu dne [datum]

17. Z edukačního článku staženého ze stránek [webová adresa] soud zjistil, že rozdíl brzdné dráhy při jízdě rychlostí 50 km/h a 60 km/h je 9m (na místo 28m je to 37 m)

18. Předžalobní výzvu ze dne [datum] zaslal žalobce žalované téhož dne, což má soud za prokázané touto předžalobní výzvou a dokladem o odeslání datové zprávy. Právní hodnocení věci:

19. Po všech postupných úhradách a částečných zastaveních řízení zůstala předmětem řízení -) částka 761 652,80 Kč (což odpovídá rozdílenému názoru stran na otázky míry spoluzpůsobení újmy žalobcem a ve svém souhrnu představuje 30% z každého jednotlivého nároku) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení -) úroky z prodlení ze všech částek postupně uhrazených v průběhu tohoto řízení, a to za období od [datum] do dne jejich faktické úhrady.

20. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci žalované, ta vyplývá z ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen ProvVoz), podle kterého je poškozený oprávněn uplatnit svůj nárok na náhradu újmy podle § 6 přímo proti pojišťovně.

21. Podle ust. § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále též„ o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla. Podle ust. § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Podle ust. § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

22. Podle ust. § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

23. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále též„ ProvPoz“), je řidič povinen mimo jiné věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích. Podle ust. § 18 odst. 4 ProvPoz smí v obci jet řidič rychlostí nejvýše 50 km/h.

24. Podle ust. § 54 odst. 1 ProvPoz je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou "Přechod pro chodce", "Podchod nebo nadchod", musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo. Podle ust. § 54 odst. 2 ProvPoz mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. Podle ust. § 54 odst. 3 ProvPoz jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji.

25. V řízení bylo zejména znaleckým posudkem prokázáno, že řidič předmětného vozidla jel v obci rychlostí 60 až 65 km/h, čímž překročil maximální povolenou rychlost v obci dle ust. § 18 odst. 4 ProvPoz o 10 až 15 km/h. Pokud jde o další okolnosti nehody, z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce srazil ve vzdálenosti cca 22 metrů před přechodem, přičemž žalobce se v okamžiku střetu nacházel těsně za osou pravého jízdního pruhu vozovky, tj. cca 1,6 metrů od pravého okraje vozovky. Z výpovědi řidiče vozidla [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že pohyb žalobce po silnici zaregistroval až na poslední chvíli, přičemž brzdit začal až po nárazu. Řidič vozidla svoji verzi událostí ohledně průběhu nehodového děje v průběhu doby sice měnil (rychlost vozidla a směr pohybu žalobce), nicméně je zcela nepochybné, že žalobce na silnici zaregistroval až těsně před střetem, přestože výhledové a světelné podmínky v místě byly dobré, z čehož lze dovozovat, že porušil i ust. § 5 odst. 1 písm. b) ProvPoz, které stanoví povinnost sledovat situaci v provozu. O tom, že L. [příjmení] porušením shora uvedených dopravních předpisů zavinil předmětnou nehodu tak soud nemá pochyb. Dle názoru soud má nicméně nezanedbatelný podíl na spoluzpůsobení předmětné nehody taktéž žalobce, neboť i on se dopustil významného porušení dopravních předpisů. K překonání vozovky totiž nevyužil vyznačený přechod pro chodce, který se nacházel cca 20 metrů od místa nehody, jak mu ukládá ust. § 54 odst. 1 ProvPoz. Žalobce naopak vstoupil do silnice mimo přechod pro chodce a silnici přecházel nikoliv kolmo k její ose, jak mu taktéž ukládá zákon, ale šikmo směrem do křižovatky, což v důsledku znamenalo, že se na silnici zdržoval v rozporu s ust. § 54 odst. 3 ProvPoz nikoliv jen nezbytně nutný čas, ale výrazně déle. [obec] střetu s vozidlem bylo v podstatě již v křižovatce ulic [ulice] a [ulice], což je z hlediska přecházení vozovky naprosto nevhodné místo. Žalobci bylo po nehodě v krvi naměřeno 2,46 promile, což již odpovídá stavu těžké opilosti, kdy obecně známými a obvyklými průvodními jevy jsou výrazné zpomalení psychomotorického tempa, snížení pozornosti a reakčního času. Byť zákon na rozdíl od řidiče v případě chodce nestanoví zákaz požití alkoholu, má soud za to, že opilost žalobce přispěla k tomu, že žalobce buď nevěnoval dostatečnou pozornost situaci na silnici anebo ji špatně vyhodnotil. Pokud by se pohyboval normální chůzí (dle znalec cca 4,3 km/h), k překonání silnice o šířce 7,8 m by mu stačilo 6,5 vteřiny, přičemž světla blížícího se vozidlo mohl poprvé zahlédnout ve vzdálenosti 140 až 150 m od místa, kde následně došlo ke střetu. Z časového hlediska to znamenalo při rychlosti vozidla 60 až 65 km/h, že žalobce mohl přijíždějící vozidlo poprvé zaznamenat cca 8-9 vteřin před okamžikem střetu. Uvedenému pak mohl přizpůsobit své rozhodnutí, zda je bezpečné vstoupit do vozovky či nikoliv a zejména jakou rychlostí a jakým směrem se při přecházení vozovky pohybovat s ohledem na blížící se vozidlo. Námitku žalobce, že ve svých úvahách nemohl předvídat překročení rychlosti přijíždějícího vozidla, považuje soud na nepřípadnou, neboť i kdyby žalobce vozidlo zaregistroval (což se ale nestalo), překročení povolené rychlosti o 15 km/h není tak vysoké, aby uvedené mohl žalobce zohlednit ve svých úvahách o tom, zda má či nemá dostatek času vozovku bezpečně přejít. Pro představu při vzdálenosti 150 m by takové vozidlo dojelo na místo střetu namísto 8,33 vteřin za 10,8 vteřiny. Nicméně z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobce vyplynulo, že ač ten se rozhlédl, neviděl žádné přijíždějící vozidlo ani jeho světla. Pokud by tedy žalobce začal vozovku přecházet v okamžiku, kdy vozidlo ještě nemohl vidět, znamenalo by to, že měl dostatek času ji běžným způsobem bezpečně přejít. Jeho námitku ohledně prodloužení brzdné dráhy o minimálně 9 metrů považuje soud s ohledem na shora uvedené za nepřípadnou. Pokud jde o jeho další námitku, soud sice souhlasí s jeho názorem, že řidiči by se měli zejména v obci chovat obzvlášť obezřetně, neboť mohou očekávat výskyt chodců, nicméně uvedené nezbavuje chodce, jako účastníka silničního provozu, povinnosti chovat se taktéž v souladu s pravidly silničního provozu. Ze všech shora rozepsaných důvodů má soud za to, že námitka žalované, že žalobce vznik újmy spoluzpůsobil, je důvodná. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 4111/2011, ze dne 20.12.2011, konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený, a tedy v jakém rozsahu nese škodu sám, odvisí vždy od okolností konkrétního případu po porovnání všech příčin vzniku škody jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného. Otázka míry spoluzavinění není v judikatuře sjednocena a soudy v rámci volné úvahy nepoužívají žádná sjednocující kritéria, neboť zobecnění, tj. vytvoření obecného pravidla aplikovatelného na jiné obdobné případy, je zpravidla vyloučeno. Soud po posouzení všech okolností případu dospěl k závěru, že vyšší míra odpovědnosti za zavinění nehody je skutečně dána na straně řidiče vozidla a odpovídá žalovanou namítaným 70%. Pokud jde o žalobce, soud se domnívá, že svoji spoluúčast na škodní události nemístně bagatelizuje a že ta odpovídá 30%, neboť žalobce porušil vícero ustanovení zákona o silničním provozu a po komunikaci se pohyboval zcela nevhodným způsobem, neboť vozovku přecházel nejen mimo cca 20 metrů vzdálený přechod, ale navíc šikmo směrem do křižovatky a na vozovce se zdržoval, zřejmě v důsledku své opilosti, výrazně déle, než bylo nezbytně nutné.

26. Protože žalovaná všechny žalobcem uplatněné nároky uhradila do výše 70%, zamítl soud žalobu co do zbylých 30% z každého jednotlivého nároku, čemuž pak odpovídá částka 761 652,80 Kč s příslušenstvím. Soud žalobě naopak vyhověl co do úroků z prodlení z žalovanou uhrazených částek od [datum] do jejich zaplacení, neboť má za to, že žalobce svůj nárok řádně uplatnil a doložil již dne [datum] (znaleckým posudkem a fakturou za něj), o čemž svědčí to, že přes počáteční námitky žalovaná nakonec plnila v rozsahu dle tohoto znaleckého posudku. Žalovaná měla tři měsíce na to, aby provedla šetření pojistné události a sdělila výši pojistného plnění, což neučinila a ani žalobci nesdělila, proč ukončení šetření v této lhůtě není možné. Počínaje dnem [datum] se tak ocitla v prodlení s úhradou pojistného plnění, které trvalo až do okamžiku, kdy postupně na jednotlivé nároky plnila. Žalobci tak náleží zákonný úrok z prodlení z částky 400 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 481 413 Kč od [datum] do [datum], z částky 454 021 Kč od [datum] do [datum] z částky 101 743 Kč od [datum] do [datum]. Odlišná situace je však v případě nároku na náhradu nákladů právního zastoupení, který žalobce uplatnil v podstatě až žalobou samotnou (viz prohlášení právního zástupce žalobce při jednání dne [datum]) a žalovaná na něj plnila dne [datum]. K plnění tak došlo v zákonem stanovené lhůtě a žalovaná se proto nemohla ocitnout v prodlení. Proto soud žalobu pokud jde o nárok na úrok z prodlení z částky 30 600 Kč od [datum] do zaplacení zamítl jako nedůvodný.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu ve věci ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., podle kterého, byl-li vzat důvodně podaný návrh zpět pro chování žalovaného (zde plnění žalovanou v průběhu řízení), je žalovaný povinen nahradit náklady řízení. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 1 437 177 Kč (nároky uhrazené v průběhu řízení s výjimkou částky 30 600 Kč – viz zdůvodnění níže) a neúspěšný co do částky 792 252,80 Kč (součet zamítnuté částky 761 652,80 Kč a v průběhu řízení uhrazené částky 30 600 Kč na nákladech řízení, kdy ale žaloba byla předčasná), což představuje míru úspěchu ve výši 65,835% z předmětu řízení. Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že je na místě aplikovat ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého lze přiznat plnou náhradu nákladů řízení i při částečném úspěchu ve věci, pokud rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckému posudku nebo úvaze soudu. Citované ustanovení totiž dopadá na případy náhrady škody, kdy žalobce přesnou výši škody při podání žaloby nezná a teprve znalec ji v průběhu řízení vyčíslí. To ovšem neplatí, je-li znalecký posudek podkladem hodnocení, zda nárok vznikl, nebo v případech, kdy se posuzuje, zda je dáno spoluzavinění poškozeného apod. (srov. např. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.4.1975, sp. zn. 5 Cz 11/75 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [číslo], sp.zn. 25 Cdo 2699/2013).

28. Zástupce žalobce provedl ve věci celkem 13 úkonů právní služby, jejichž tarifní hodnota se v průběhu doby, jak byla žaloba částečně brána zpět, průběžně snižovala. Tarifní hodnota a z ní vypočtená odměna byla pro jednotlivé úkony následující: Tarifní hodnota 2.229.429,80 Kč, odměna 17.220 Kč -) Příprava a převzetí věci § 11 odst. 1, písm. a) AT -) Sepis žaloby ze dne [datum] § 11 odst. 1 písm. d) AT -) Zpětvzetí žaloby ze dne [datum] § 11 odst. 1 písm. d) AT Tarifní hodnota 1.829.429,80 Kč, odměna 15.620 Kč -) Zpětvzetí žaloby ze dne [datum] § 11 odst. 1 písm. d) AT Tarifní hodnota 1.317.416,80 Kč, odměna 13 580 Kč -) Sepis vyjádření k replice žalované ze dne [datum] § 11 odst. 1 písm. d) AT -) Zpětvzetí žaloby ze dne [datum] § 11 odst. 1 písm. d) AT Tarifní hodnota 863.395,80 Kč, odměna 11 780 Kč -) Sepis vyjádření k replice žalované [datum] 11 odst. 1 písm. d) AT -) [příjmení] s klientem [datum] § 11 odst. 1, písm. c) AT -) Ústní jednání dne [datum] § 11 odst. 1 písm. g) AT 15:06 – 17:08 (dva úkony) -) Sepis vyjádření ze dne [datum] § 11 odst. 1 písm. d) AT -) Zpětvzetí žaloby ze dne [datum] § 11 odst. 1 písm. d) AT Tarifní hodnota 761.652,80 Kč, odměna 11 380 Kč -) Ústní jednání dne [datum] § 11 odst. 1 písm. g) AT Odměna za shora uvedené úkony pak činí 176 500 Kč a náhrada 13 režijních paušálů á 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 AT částku 3 900 Kč, tj. celkem 180 400 Kč. S ohledem na míru úspěchu ve věci ve výši 65,835% z předmětu řízení, pak žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 51 133 Kč, což odpovídá 31,67% ze shora vynaložených nákladů řízení (úspěch ve výši 65,835% mínus neúspěch ve výši 34,165% = 31,67%).

29. Zpětvzetí žaloby ze dne [datum] co do částky 30 600 Kč soud nepovažuje za účelně vynaložený úkon právní služby, neboť pokud jde o nárok na úhradu nákladů právního zastoupení, tak ten byl žalován předčasně a žalovaná na něj plnila v zákonem stanovené lhůtě.

30. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

31. Pokud jde o výrok č. III. jímž byla žalované stanovena povinnosti uhradit poplatek ze žaloby, soud nedopatřením přehlédl, že k přechodu poplatkové povinnosti ve smyslu ust. § 2 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích dochází jen tehdy, pokud soud návrhu žalobce, který je od soudního poplatku osvobozen, vyhoví. Za vyhovující výrok ale nelze považovat usnesení o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, byť v tomto rozsahu lze uvedené považovat za úspěch žalobce. Rozsudkem samotným byl zbylý nárok žalobce (jistina) zamítnut a tak k přechodu poplatkové povinnosti nedošlo. Jelikož je ale soud vázán vyhlášeným výrokem, rozhodl tak, že soudní poplatek činí 0 Kč.