10 C 152/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mg. Alžbětou Pasternakovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 113 991 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 113 991 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 113 991 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 5 460 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky jako náhrady nákladů vynaložených na léčení poškozené [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že dne [datum] řidič [jméno] [příjmení] ve vozidle [příjmení] [příjmení] [registrační značka] (dále jen předmětné vozidlo) v obci [obec] srazil chodkyni [jméno] [příjmení] tlačící vozík při přecházení vozovky. Poškozená utrpěla zranění, která si vyžádala léčení v [nemocnice] a [nemocnice]. Žalobkyně uhradila poskytovatelům zdravotních služeb za její léčení celkem 569 955 Kč (61 304 Kč - ambulantní péče, 484 821 Kč - hospitalizační péče, 16 981 Kč - doprava, 1 116 Kč - léčiva, 5 733 Kč [anonymizováno]). Odpovědnost řidiče vozidla [jméno] [příjmení] vyplývá z pravomocného Trestního příkazu Okresního soudu v Pelhřimově č. j. 2 T 13/2021-53 ze dne 11.2.2021. Vozidlo bylo v době dopravní nehody pojištěno z titulu odpovědnosti u žalované. Žalovaná na základě výzev uhradila 455 964 Kč, s tím, že stanovila 20% míru spoluzavinění poškozené, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Dle šetření Policie ČR nebylo u poškozené zjištěno žádné protiprávní jednání, a proto žalobkyně požaduje doplacení částky 113 991 Kč. Žalobkyně uplatňuje svůj nárok dle ust. § 55 zák. č. 48/1997 Sb. a dle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že sice činí nesporným žalobkyní tvrzené okolnosti dopravní nehody, jakož i to, že v době nehody bylo vozidlo odpovědnostně pojištěno u žalované, nicméně má za to, že míra spoluúčasti poškozené na zavinění nehody činí 20%. Poškozená porušila při přecházení silnice povinnosti vyplývající z ust. § 54 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikací. Poškozená totiž nevynaložila potřebnou opatrnost při přecházení mimo přechod pro chodce, a to s ohledem na sníženou viditelnost z důvodu tmy, svůj věk a s tím spojené pohybové schopnosti. Poškozená jako chodkyně navíc tlačící vozík si zjevně nepočínala dostatečně opatrně, pokud překonávala komunikaci prostorem křižovatky. K nehodě pak došlo na rovném úseku komunikace, kde mohla žalobkyně pozorovat přijíždějící osvětlené vozidlo na delší vzdálenost. Naopak pro řidiče byla viditelnost s ohledem na světlené podmínky ztížena. Žalovaná se domnívá, že se poškozená nechovala rozumně s potřebnou mírou opatrnosti, a to zejména s ohledem na dobrou znalost místa dopravní nehody. Skutkový stav:

3. Vyúčtováním zdravotní péče týkající se léčby [jméno] [příjmení] v souvislosti s úrazem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vynaložila celkem na její léčbu částku 569 955 Kč, což navíc učinila žalovaná nesporným při jednání den [datum].

4. Z trestního příkazu [název soudu] č.j. 2 T 13/2021-53 ze dne 11.2.2021, v právním moci dne [datum], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl uznán vinným, že jako řidič předmětného vozidla dne [datum] v 16:20 po průjezdu křižovatkou ulice [ulice] a ulice [ulice] přehlédl zleva přecházející chodkyni tlačící před sebou vozík, [jméno] [příjmení], [datum narození], v důsledku čehož do chodkyně automobilem narazil a způsobil ji zlomeninu druhého až sedmého žebra vpravo, nalomení stydké kosti vpravo, zlomeninu horní části holení kosti vpravo, zlomeninu prvního bederního obratle, pohmoždění čela vpravo, pohmoždění obou kolen a hýžďové krajiny vpravo a otřes mozku, kterážto zranění si vyžádají léčení a omezení v obvyklém způsobu života v trvání delším jak šest týdnů, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví.

5. Z ortofotomapy místa nehody (č.l. 89 spisu) a panoramatického pohledu na místo nehody (č.l. 90 spisu) soud zjistil, že se jedná o přehlednou, v podstatě pravoúhlou křižovatku, přičemž v místech, kde poškozená přecházela, chodník přiléhá přímo k vozovce a není oddělen zeleným pásem. [obec] nemá vyznačený přechod pro chodce a ten se nenachází ani v okolí 50 metrů od předmětné křižovatky.

6. Z protokolu o silniční nehodě, plánku místa dopravní nehody a fotografií z místa nehody má soud za prokázané, že šíře vozovky v místě střetu činí 8 metrů, přičemž krevní stopy poškozené na zemi jsou ve vzdálenosti 6 metrů od levého okraje vozovky. Poškozená vstoupila do vozovky z pohledu řidiče předmětného vozidla z levé strany a v okamžiku střetu s vozidlem se tak nacházela výrazně za polovinou vozovky. V okamžiku nehody již byla tma, bylo polojasno a mrholilo. Viditelnost byla vlivem povětrnostních podmínek omezená.

7. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný na Policii ČR uvedl, že chodkyni zahlédl až na poslední chvíli, domníval se zprvu, že vidí postavu s kočárkem, stačil ještě strhnout řízení vlevo a začít brzdit, nicméně střetu již nezabránil. Potvrdil, že chodkyně v okamžiku střetu přecházela vozovku z jeho pohledu zleva do prava. Po silnici jel rychlostí 40 km/h. Jak mohl chodkyni přehlédnout, si nedokáže vysvětlit, přičítal to nedostatečnému veřejnému osvětlení a tmavému oblečení chodkyně. K zavinění nehody se nedokázal vyjádřit.

8. Z protokolu o výslechu [jméno] [příjmení] jako osoby podezřelé ze dne [datum] soud zjistil, že pokud jde o okolnosti nehody, jmenovaný uvedl totéž, co do shora uvedeného záznamu o podaném vysvětlení. Pouze pokud jde o zavinění nehody, uvedl, že za ni asi může on.

9. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaná na Policii ČR uvedla, že když vstupovala do vozovky, tak se rozhlédla a neviděla žádné přijíždějící vozidlo. V okamžiku střetu již byla za polovinou vozovky, vozidlo do okamžiku nárazu nezaregistrovala. Za nehodu dle jejího názoru nese vinu řidič, neboť v okamžiku střetu již přešla skoro celou vozovku.

10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 557 736 Kč přípisem ze dne [datum] a k úhradě částky 12 219 Kč jako nákladů na pokračující léčby přípisem ze dne [datum].

11. Žalovaná dopisy ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a [datum] oznámila žalobkyni poskytnutí pojistného plnění ve výši 390 415 Kč, 55 774 Kč a 9 775 Kč přičemž výslednou míru spoluviny poškozené stanovila na 20%. Dopisem ze dne [datum] žalovaná setrvala na svém stanovisku ohledně míry spoluviny poškozené s tím, že poškozená pro přecházení mimo přechod nezohlednila špatnou viditelnost a svoje pohybové možnosti. Právní hodnocení věci:

12. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci žalované, tak ta vyplývá z ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého je poškozená oprávněna uplatnit svůj nárok přímo proti pojišťovně, což i učinila. Skutečnost, že vozidlo viníka předmětné dopravní nehody bylo odpovědnostně pojištěno u žalované, učinila žalovaná nespornou. Žalovaná pojišťovna je pak povinna plnit v rozsahu daném ustanovením § 6 zák. č. 168/1999 Sb.

13. Podle ust. § 55 odst. 1 zák.č. 48/1997 Sb. má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

14. Podle ustanovení § 6 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3.

15. Podle ust. § 2918 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

16. Podle ust. § 54 zák. č. 361/2002 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, platí následující: (1) Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou "Přechod pro chodce", "Podchod nebo nadchod", musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo. (2) [příjmení] přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy. (3) Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na přechodu pro chodce nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor pro projetí těchto vozidel. Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec musí dát přednost tramvaji. (4) Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.

17. Podle ust. § 53 zák. č. 361/2002 Sb., pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

18. Mezi stranami je v podstatě sporná pouze míra spoluzavinění předmětné dopravní nehody chodkyní.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že na straně poškozené chodkyně nelze shledat jakékoliv spoluzpůsobení předmětné dopravní nehody. Poškozená byla v okamžiku střetu již za polovinou vozovky, takže z pohledu řidiče vozidla se nedá hovořit o tom, že by do vozovky vstoupila těsně před projíždějící vozidlo, tj. náhle a neočekávaně. Z provedeného dokazování též nevyplývá, že by se poškozená chodkyně v prostoru křižovatky jakkoliv bezdůvodně zdržovala či zastavovala, nebo že by vozovku nepřecházel kolmo k její ose. Řidič vozidla naopak uvedl, že v okamžiku střetu se chodkyně pohybovala z jeho pohledu zleva do prava. S ohledem na skutečnost, že ve vzdálenosti do 50 metrů se nenacházela žádná křižovatka s řízeným provozem ani značený přechod, a poškozená zvolila pro přecházení zcela přehledný úsek vozovky, poškozená neporušila žádnou ze shora uvedených povinností chodce. Poškozená rovněž nebyla povinna mít na sobě prvky z reflexního materiálu, neboť se pohybovala v obci, navíc v takové části, kde s ohledem na okolní hustou zástavbu mohou řidiči očekávat zvýšený pohyb chodců. Soud se naopak domnívá, že řidič přehlédl chodkyni proto, že se v nedostatečné míře věnoval situaci na vozovce. S ohledem na věk poškozené (82 let) a dále skutečnost, že před sebou ještě tlačila vozík, lze předpokládat, že se s největší pravděpodobností pohybovat pomalejší či středně rychlou chůzí v rozmezí cca 3,6 až 4,5 km v hodině, přičemž pravděpodobnější je spíše rychlost při spodní hranici shora uvedeného rozmezí. S ohledem na skutečnost, že místo střetu se nachází 6 metrů od levého okraje vozovky, při rychlosti chůze 3,6 km/h (tj. 1m/1s) se poškozená po vozovce pohybovala v okamžiku střetu již 6 sekund. Pokud by šla rychlostí 4,5 km/h, od okamžiku vstupu do vozovky do okamžiku střetu by uplynulo 4,8 sekund. Při rychlosti předmětného vozidla 40 km/h se tak vozidlo v okamžiku, kdy poškozená vstoupila do vozovky, nacházelo ve vzdálenosti 55 až 66 metrů od místa srážky, což v podstatě odpovídá dosvitu potkávacích světel vozidla. Přesto řidič vypověděl, že chodkyni zaregistroval až zcela na poslední chvíli. Soud proto dospěl k závěru, že odpovědnost za předmětnou nehodu nese výlučně řidič, když na straně poškozené neshledal jakékoliv spoluzavinění. Žalobkyně se tak po právu domáhá náhrady nákladů vynaložených na léčení poškozené v plné míře a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. Nárok na úrok z prodlení ze žalované částky vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., jeho výše pak z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 5 460 Kč. Shora uvedená částka přiznaná na náhradě nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 560 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý z následujících úkonů: -) Předžalobní výzva -) [příjmení] -) Účast u jednání dne [datum].

22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.