10 C 153/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno proti žalovanému: Česká republika - Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o určení dědického práva

I. Zamítá se žaloba, aby bylo určeno, že žalobce , Jméno žalobce, , narozený , Datum narození žalobce, , je dědicem ze závěti po zůstavitelce paní , jméno FO, , narozené 25. 4. 1946, zemřelé 20. 9. 2023, v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal určení, že je dědicem ze závěti po zůstavitelce paní , jméno FO, , zemřelé , datum, (dále též jen jako zůstavitelka). K podání žaloby byl odkázán jako účastník pozůstalostního řízení usnesením vydaným v dědickém řízení. Jeho nevlastní matka mu v závěti sepsané dne , Anonymizováno, odkázala veškerý majetek, přičemž tuto závěť sepsala v Nemocnici , adresa, , kde pobývala. Žalovaná v dědickém řízení platnost této závěti napadla. Předmětná závěť byla sepsána na žádost zůstavitelky sociální pracovnicí nemocnice J. , jméno FO, , která byla následně i jedním ze svědků pořízení závěti. Závěť splňuje veškeré zákonné náležitosti, přičemž obě svědkyně, tj. , jméno FO, a , jméno FO, , podpisem závěti stvrdily, že zůstavitelka před nimi výslovně prohlásila, že se jedná o její poslední pořízení. Tyto svědkyně neměly jakýkoliv zájem na obsahu samotného pořízení a jejich podpisy na závěti jsou úředně ověřený paní J. , jméno FO, . , jméno FO, lze navíc v podstatě považovat za třetího faktického svědka pořízení závěti. , jméno FO, při svém výslechu potvrdila, že byla zůstavitelku požádána o sepsání závěti v tom smyslu, že vše odkazuje žalobci jako svému nevlastnímu synovi, a dále, že na zůstavitelku v tomto směru nikdo nevyvíjel jakýkoliv nátlak. Allografní závěť tak splňuje veškeré zákonné náležitosti.

2. Žalovaná namítla, že z dokazovaní provedeného v průběhu dědického řízení vyplynulo, že nebyly splněny veškeré zákonné náležitosti potřebné pro platnost allografní závěti, a to, že zůstavitelka před dvěma současně přítomnými svědky dala najevo, že předmětná listina obsahuje její poslední vůli. Žalovaná má s ohledem na obsah výpovědi paní , jméno FO, a paní , jméno FO, pochybnosti, zda zůstavitelka takovýto projev vůbec učinila. Navíc není vyloučeno, že zůstavitelka v době pořízení závěti trpěla kognitivní poruchou, v jejímž důsledku ani nebyla schopna pořídit platné poslední pořízení.Skutkový stav:

3. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, které nabylo právní moci dne , datum, , soud zjistil, že tímto usnesením bylo žalobci uloženo, aby podat do svou měsíců od právní moci tohoto usnesení proti České republice žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti s tím, že pokud žaloba nebude v uvedené lhůtě podána, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v jeho neprospěch.

4. Z listiny nazvané jako Závěť soud zjistil, že se jedná o tzv. allografní závěť, to je případ, kdy listina nebyla sepsána vlastní rukou zůstavitele. Jedná se o text vytištěný na jedné straně listu o velikosti A4. Zůstavitelka , jméno FO, jí odkazuje veškerý svůj majetek , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, , jako svém nevlastnímu synovi. Jako náhradního dědice ustanovila jeho manželku , jméno FO, , nar. , datum, . Bezprostředně nad podpisem zůstavitelky je prohlášení, že uvedené je její poslední vůle. Pod podpisem zůstavitelky je uveden následující text: „Prohlašujeme, že před námi paní , jméno FO, výslovně projevila, že listina obsahuje její poslední vůli a jejím projevu jsme byly současně přítomny“. Pod tímto prohlášením je vyhrazeno místo pro podpisy svědků a pod ním je uveden přeškrtnutý údaj „V Praze“ který je nahrazen rukou psaným údajem „V Měšicích“ a datum , datum, vyhotovené razítkem. V místě vyhrazeném pro podpis svědka 1 je čitelně podepsána , jméno FO, , v místě vyhrazeném po podpis svědka 2 je nečitelný podpis , jméno FO, . Jak podpis zůstavitelky, tak podpisy obou svědkyň, jsou úředně ověřeny pracovnicí , právnická osoba, , adresa, , jméno FO, . Ověřovací doložky ze dne , datum, mají číslo , Anonymizováno, , přičemž jako první byl ověřen podpis zůstavitelky, poté podpis J. Trkové a nakonec podpis M. , jméno FO, .

5. Z protokolu sp.zn. , Anonymizováno, , sepsaného dne , datum, notářskou tajemnicí , jméno FO, obsahujícího výpověď , jméno FO, , sociální pracovnice nemocnice , adresa, , soud zjistil, že jmenovaná v řízení před notářem uvedla, že byla paní , jméno FO, požádána o sepsání závěti. Ta před ní opakovaně vyjádřila přání odkázat vše nevlastnímu synovi, což měla slíbit svému manželovi. Obsah závěti ji sdělila u ní v kanceláři, svědkyně poté na počítači závěť sepsala a text předala paní , jméno FO, . Den nato se dostavila paní , jméno FO, , aby ověřila podpisy na závěti. , jméno FO, se zeptala paní , jméno FO, , zda ví, co podepisuje. Ta potom závěť podepsala a po ní ji podepsala taktéž ona jako svědkyně. V místnosti byli kromě zůstavitelky, paní , jméno FO, a svědkyně ještě další ležící pacienti. , jméno FO, se ji nikdy neptal na to, zda paní , jméno FO, pořídila závěť.

6. Z protokolu sp.zn. , Anonymizováno, , sepsaného dne , datum, notářskou tajemnicí , jméno FO, obsahujícího výpověď , jméno FO, , fyzioterapeutky pracující v nemocnici , adresa, , soud zjistil, že jmenovaná v řízení před notářem uvedla, že byla paní , jméno FO, požádána, aby byla jako svědek při podepisování závěti paní , jméno FO, . , jméno FO, si před ní závěť přečetla, nikdo na ni nečinil žádný nátlak a pak listinu podepsala. Při tom úkonu paní , jméno FO, nic neřekla, paní , jméno FO, po přečtení ukázala na místo, kam se má podepsat. Kdo závěť sepsal, neví, když tam přišla, listina už byla vytištěna. V místnosti se dále ještě nacházela paní , jméno FO, , matrikářka, která ověřila podpis. , jméno FO, před ní neřekla nic v tom směru, že se jedná o její závěť. Poté, co závěť podepsala paní , jméno FO, , listinu podepsala i ona s tím, že její podpis matrikářka ověřila. Předtím jako svědek závěť nikdy nepodepisovala, byla to ojedinělá situace. Pokud jde o duševní stav paní , jméno FO, , uvedla, že ta měla výkyvy, jak to u starých lidí bývá. Trpěla demencí a občas byla dezorientovaná, nevěděla, kde je a kdo je. Někdy zase byla v pořádku.

7. Z výpovědi , jméno FO, , bývalé pracovnice matriky na Obecním úřadě v Měšicích, soud zjistil, že v rámci výkonu pracovních povinností opakovaně ověřovala pravost podpisů pacientů pobývajících v nemocnici v Měšicích. Obvykle o to byla požádána sociální pracovnicí nemocnice. Případ paní , jméno FO, si již nevybavovala, dokázala popsat jen standardní průběh toho, jak probíhá ověřování podpisů v takovéto situaci s tím, že „prostě tam byla listina, přečetla se listina, která se ověřovala“. Nebyla si jistá, kdo listinu přečetl s tím, že to mohla být ona nebo paní nebo „prostě kdo“. Pokud listinu předčítá ona, tak se poté ptá dotyčného, zda souhlasí s podpisem této listiny. To si vyslechnou i přítomní svědci, poté přijde na řadu podpis dotyčného a poté svědků. Konkrétní detaily případu paní , jméno FO, si nicméně nebyla schopna vybavit. Svědkyně dále uvedla, že v každém případě se listina musela nahlas přečíst, dotyčná pak musela dát souhlas, tedy že souhlasí s podpisem toho, co bylo přečteno, a svědkové, aby taky slyšeli, že to bylo přečteno. Jakým způsobem paní , jméno FO, vyjádřila svůj souhlas si nepamatovala, pokud byl jej ale nevyslovila, nedošlo by na podpisy. Všichni svědci tam museli být přítomni, a to s občanskými průkazy, není možné, aby se někdo dostavil později. Jako první se podepsala paní , jméno FO, a poté svědci. Svědci tam museli být přítomni po celou dobu všeho, co předcházelo podpisu. Pokud by měla pochybnosti, že paní , jméno FO, nerozumí tomu, co podepisuje, tak by její popis neověřila. Pokud se dotyčného při ověřování podpisu ptá, zda souhlasí, má za to, že se ptá jak na to, zda souhlasí s obsahem, tak se svým podpisem.

8. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , fyzioterapeutky pracující v nemocnici , adresa, , soud zjistil, že stejně tak jako jiní zaměstnanci, bývá občas požádána sociální pracovnicí, aby něco podepsala jako svědek. Takto byla požádána, aby jako svědek podepsala závěť paní , jméno FO, . Zrovna totiž cvičila s jiným pacientem na stejném pokoji, jako byla paní , jméno FO, . Na pokoj přišla paní , jméno FO, a paní , jméno FO, , šly za paní , jméno FO, a něco si tam domlouvaly. Nevěnovala tomu nějak pozornost, věnovala se své práci. Po nějaké chvíli, co tam byly, za ní přišla paní , jméno FO, , zda by mohla dělat svědka. Nejdříve si šla pro občanku, poté se vrátila na pokoj, dala občanku paní , jméno FO, , a ta jí sdělila, že bude podepisovat závěť. , jméno FO, podepsala závěť před ní. Čtení závěti nebyla přítomna a s paní , jméno FO, nijak nekomunikovala, „byl tam jen ten podpis“. Sama závět nečetla a ani před ní paní , jméno FO, neříkala cokoliv v tom směru, že uvedená listina obsahuje její poslední vůli. Pokud v řízení před notářem uvedla, že si před ní paní , jméno FO, závěť přečetla, tak uvedené mínila tak, že ten papír měla před sebou. Zda ho četla, neví, prostě na něj koukala. Když tehdy uvedla, že jej četla, mínila tím tohle. Zda jej paní , jméno FO, skutečně četla, nemůže potvrdit. Že bude svědkem závěti se dozvěděla až na pokoji, přičemž se pro ni jednalo asi o první takovýto případ. Pamatovala si totiž, že si musela dojít pro občanský průkaz. V ostatních případech, když něco podepisoval, tak občanský průkaz nebyl zapotřebí. K podpisu závěti ji vyzvala paní , jméno FO, . Pokud se měla vyjádřit ke zdravotnímu stavu zůstavitelky k okamžiku sepsání závěti, svědkyně uvedla, že na to by měl odpovědět lékař. Podle ní zůstavitelka nebyla orientována časem a místem, věděla, kdo je.

9. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , č. účtu, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že , jméno FO, jím byla omezena ve svéprávnosti tak, že není mimo jiné způsobilá nakládat s majetkem, jehož cena přesahuje částku 500 Kč týdně a ve stejném rozsahu uzavírat jakékoliv smlouvy, činit právní jednání související s jejím zdravotním stavem včetně rozhodování o léčbě, pořizovat závěť, dědickou smlouvu nebo dovětek. Jejím opatrovníkem byl jmenován žalobce, který se řízení účastnil jako navrhovatel. Dalším účastníkem řízení bylo Obvodní státní zastupitelství pro , adresa, . Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že soud dospěl k závěru, že zůstavitelka trpí demencí ve středním stadiu rozvoje, přičemž se jedná o duševní poruchu, která není jen přechodná a která závažným způsobem ovlivňuje její schopnost právně jednat, a to i v běžných záležitostech zejména na základě znaleckého posudku ÚVN ze dne 27.5.2023, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Při zhlednutí zůstavitelky soudem dne , datum, v nemocnici v Měšicích bylo zjištěno, že ta je trvale upoutána na lůžko, sama se ani neposadí. Sice je orientována osobou, ale složitější skutečnosti není schopna upřesnit, plete si data a místa. Ohledně navrhovatele, kterého označovala jako svého synovce, uvedla, že mu důvěřuje. Byla si vědoma nějakého řízení ohledně svého bytu.

10. Řízení o úpravu svéprávnosti zůstavitelky inicioval žalobce podáním ze dne , datum, , přičemž v návrhu uvedl, že v posledním čase jeho nevlastní matka není schopna racionálního úsudku. V listopadu až prosinci 2021 s ním přestala komunikovat a neodpovídala mu na telefony. Když po ní na začátku roku , Anonymizováno, začal pátrat, neboť mu při návštěvě u ní v bytě nikdo neotevřel, zjistil, že v lednu 2022 byla převezena po úrazu do nemocnice. Pravděpodobně tehdy ležela až týden v bytě na zemi a nemohla se zvednout. Následně zjistil, že někdy v té době uzavřela zůstavitelka darovací smlouvu na svůj byt ve prospěch , jméno FO, , aniž by si např. vymínila věcné břemeno dožití. Dále uvedl, že dle ošetřující lékařky již v té době trpěla zůstavitelka demencí. Taktéž sociální pracovnice paní , jméno FO, mu sdělila, že zůstavitelce se zhoršuje psychický stav a její vnímání světa není vždy v souladu s realitou (viz návrh žalobce na zahájení řízení o omezení svéprávnosti , jméno FO, ze dne , datum, ).

11. Po skutkové stránce soud uzavřel, že při pořízení allografní závěti , jméno FO, dne 23.6.2022 zůstavitelka neučinila jakékoliv prohlášení v tom smyslu, že se jedná o její poslední vůli, a to v přítomnosti dvou současně přítomných svědků. V závěti jsou uvedeny jako svědkyně závěti paní , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž M. , jméno FO, byla přítomna pouze tomu, jak zůstavitelka hledí na papír obsahující text závěti, a následně podpisu závěti zůstavitelkou, aniž ta by své jednání jakkoliv komentovala. O to, aby vystupovala jako svědek závěti, byla požádána J. , jméno FO, . Podpisy zůstavitelky i svědkyň ověřovala pracovnice , právnická osoba, , adresa, paní , jméno FO, .Právní hodnocení:

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalobce byl odkázán k podání této žaloby usnesením vydaným v pozůstalostním řízení na základě postupu soudu podle § 170 odst. 1 z. ř. s. za účelem vyřešení sporu o dědické právo. Jelikož usnesení, kterým byl žalobce odkázán k podání žaloby, nabylo právní moci dne 7.9.2024, a žaloba byla podána dne 4.10.2024, je zřejmé že byla podána včas v soudem stanoveného dvouměsíční lhůtě. S ohledem na to, že zákon předjímá podání této žaloby za účelem řešení sporné otázky, zda je žalobce dědicem po zůstavitelce, není zapotřebí zkoumat naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

13. Podle § 1475 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Podle § 1475 odst. 3 o. z., komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

14. Podle § 1494 odst. 1 věta první o. z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

15. Podle § 1496 o. z. Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou.

16. Podle § 1532 o. z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

17. Podle § 1533 o.z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

18. Podle § 1354 o.z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

19. Podle rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.8.2018, sp.zn. 21 Cdo 1706/2018, u allografní závěti, tj. závěti, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou a jen ji vlastnoručně podepsal, platí, že taková listina sama o sobě není – na rozdíl od holografní závěti – spolehlivým dokladem toho, že skutečně obsahuje poslední vůli zůstavitele. Zákon u ní proto požaduje, a to pod sankcí neplatnosti právního úkonu, aby zůstavitel před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a aby se svědci na závěť podepsali; povolání svědků závěti slouží (mimo jiné) k tomu, aby tyto osoby mohly potvrdit, že jde o zůstavitelovu pravou závěť v případě, objeví-li se po smrti zůstavitele pochybnosti, zda se skutečně jedná o jeho poslední vůli, tedy – řečeno jinak – aby tím bylo věrohodným způsobem osvědčeno, že závěť vskutku obsahuje poslední vůli zůstavitele.

20. Podle § 1539 odst. 1 o.z. svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. Podle odst. 2 svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí.

21. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jedna ze svědkyň závěti, a to M. , jméno FO, , na závěť pouze připojila svůj podpis, aniž by byla přítomna jakémukoliv prohlášení zůstavitelky o obsahu listiny. Pouhé hledění do listiny obsahující závěť nelze považovat za projevení vůle způsobem nevzbuzujícím pochybnost. To, že by zůstavitelka učinila zákonem vyžadované prohlášení, a to za současné přítomnosti obou svědkyň závěti, nevyplývá ani z výpovědi paní , jméno FO, učiněné před notářem jako soudním komisařem. Tuto svědkyni ohledně bližších okolností pořízení závěti zůstavitelkou nicméně nebylo možné v tomto řízení vyslechnout, neboť v mezidobí zemřela. Pokud jde o výpověď paní , jméno FO, , tj. úřednice ověřující pravost podpisů, ta si konkrétní okolnosti pořízení závěti již vůbec nevybavovala a byla schopna popsat pouze to, jak obecně postupuje u ověřování podpisů. , jméno FO, při pořizování závěti rozhodně nevystupovala v pozici svědka, ale pouze jako úřední osoba ověřující pravost podpisů. Za svědka závěti je totiž možno považovat pouze osobou, která je takovouto funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna, což nebyl případ paní , jméno FO, . Za svědka pořízení závěti není možno považovat kohokoliv, kdo byl tomuto úkonu přítomen pouze náhodně, byť by šlo např. o osobu ověřující pravost podpisu zúčastněných. Pokud tedy žalobce namítá, že je nutné na paní , jméno FO, pohlížet jako na dalšího faktického svědka pořízení závěti, a to s ohledem na skutečnost, že i ona připojila na závěť svůj podpis, soud upozorňuje, že závěť a prohlášení o pravosti podpisu zůstavitele na závěti jsou dvě rozdílné listiny v právním smyslu slova, i když jsou obsaženy na jediném materiálním nosiči (listu papíru). První z nich obsahuje projev zůstavitelovy poslední vůle, druhá pak prokazuje, že zůstavitel závěť podepsal. (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8.11.2017, sp.zn. 25 Cdo 3504/2017, podle kterého jedná-li se o případ, kdy advokát osvědčil, že zůstavitel před ním závěť podepsal, případně advokát závěť sám sepsal, obsahuje listina s prohlášením o pravosti podpisu také podpis advokáta. Podpis advokáta na listině s prohlášením pravosti podpisu však ani v tomto případě nemůže nahradit chybějící podpis advokáta vystupujícího v pozici svědka ve smyslu § 476b obč. zák. v textu samotné závěti, a to již proto, že se jedná o podpis obsažený v listině vždy odlišné od závěti a mající rozdílný účel. Na věci pak nemůže nic změnit ani to, zda byl advokát v konkrétní věci oprávněn prohlášení o pravosti podpisu vystavit, či nikoliv).

22. S ohledem na skutečnost, že nebyla splněna podmínka zakotvená v § 1534 o.z., tedy že zůstavitelka před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásila nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti dala najevo (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.5.2000 sp.zn. 21 Cdo 2985/1999), že předložená listina obsahuje její poslední vůli, dospěl soud k závěru, že předmětná závěť je neplatná. Protože žalobce dovozuje své dědické právo právě z této závěti, nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

23. S ohledem na shora uvedené, považoval soud za nadbytečné zabývat se podrobně druhou námitkou žalované, a to, zda zůstavitelka byla v době pořízení závěti k tomuto právnímu jednání způsobilá ve smyslu ust. § 581 o.z., podle kterého není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Byť k omezení svéprávnosti zůstavitelky ve shora uvedeném rozsahu došlo až cca jeden rok po pořízení předmětné závěti, považuje soud nicméně za vhodné podotknout, že provedené důkazy týkající se následného omezení svéprávnosti zůstavitelky vzbuzují silnou pochybnost, zda v době pořízení závěti byla zůstavitelka k takovému právnímu jednání způsobilá. K pořízení závěti totiž došlo po zahájení řízení o omezení svéprávnosti. Ze samotného návrhu na jeho zahájení vyplývá, že zůstavitelka na tom nebyla duševně nejlépe přinejmenším od ledna 2022, kdy svůj byt darovala třetí osobě. Protože ale k zamítnutí žaloby postačuje závěr o tom, že allografní závěť nesplňuje shora uvedené zákonné požadavky, nepovažoval soud za nutné se tímto hlouběji zabývat. Prokazovaní duševního stavu zůstavitelky ke dni pořízení závěti by totiž vyžadovalo rozsáhlé dokazování, které by ale na výsledku řízení nemohlo zhola nic změnit.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle ust. § 137 odst. 2 o.s.ř. a která nedoložila výši hotových výdajů, přiznal náhradu ve výši 1 200 Kč. Tato částka sestává ze čtyř paušálních náhrad á 300 Kč za vyjádření ze dne 7.11.2024, vyjádření ze dne 21.2.2025 a účast u jednání dne 23.1.2025 a dne 10.4.2025.

25. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.