10 C 158/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 479 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 479 Kč spolu ze zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 479 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (viz poučení), odůvodnění tohoto rozsudku bude obsahovat jen náležitosti uvedené v ustanovení § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 479 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne [datum] jako řidič osobního motorového vozidla [registrační značka] kontrolován hlídkou Policie České republiky. U žalovaného byla na základě orientačního testu na přítomnost jiných návykových látek pomocí detekční sady [anonymizována dvě slova] zjištěna pozitivní reakce na návykovou látku ze skupiny kanabinoidů. Vzhledem k pozitivnímu výsledku byl policisty vyzván k odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu v [nemocnice] na [obec], kam byl s jeho souhlasem převezen. Žalovaný se podrobil odbornému lékařskému vyšetření, jímž byl u žalovaného potvrzen pozitivní nález na kanabinoidy. Žalobkyně uhradila výše uvedenému zdravotnickému zařízení náklady na odborné lékařské vyšetření a vynaložila vlastní náklady. Nárok žalobkyně se tedy sestává z částky 256,75 Kč za vyšetření praktickým lékařem, z částky 3 137,20 Kč za vyšetření biologického materiálu a z částky 84,59 Kč za dopravu do zdravotnického zařízení. Pohledávka se stala splatnou dne [datum], žalovaný ji však ani přes výzvy žalobkyni neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání 5. Z provedených důkazů vyplynulo následující: Žalovaný dne [datum] řídil motorové vozidlo pod vlivem návykové látky, což bylo zjištěno při silniční kontrole policií a potvrzeno toxikologickým vyšetřením v [nemocnice]. Výzva k zaplacení nákladů ve výši 3 479 Kč, které v této souvislosti žalobci vznikly, byla žalovanému doručena dne [datum], přičemž den splatnosti byl stanoven [datum] Ani v reakci na výzvu k úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum] žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.

6. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně jako neuhrazený náklad na odborné lékařské vyšetření a dopravu do zdravotnického zařízení podle § 21 odst. 1 a § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (výrok II.).

8. Soud rozhodl o zaplacení soudního poplatku, a to tak, že žalovanému uložil povinnost jej zaplatit, neboť podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), se od poplatku osvobozuje mj. Česká republika. Podle ustanovení § 2 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V tomto řízení jde o případ, kdy žalobkyně je dle shora citovaného ustanovení od soudního poplatku osvobozena. Vzhledem k tomu, že soud žalobě vyhověl, a jelikož se zároveň nejedná o případ, kdy by žalovaný byl od soudního poplatku rovněž osvobozen, přešla poplatková povinnost na žalovaného. Soudní poplatek tak činí podle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (výrok III.).

9. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.