10 C 180/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně proti žalované se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce , Jméno advokáta, na náhradě nákladu řízení částku 1 351 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 16.5.2023 byla uzavřena mezi Zaplo , právnická osoba, . jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem smlouva o poskytnutí úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do 19.7.2023. K vyplacení úvěru došlo dne 16.5.2023 převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná nicméně v dohodnuté lhůtě a ani později úvěr nesplatila. Zaplo , právnická osoba, . svoji pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2022. K úhradě dluhu nedošlo ani poté, co žalobkyně zaslala žalované dne 15.12.2023 předžalobní výzvu., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že poskytovatel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované lustracemi v registrech CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a na základě informací sdělených dlužníkem. Příslušnou dokumentací ohledně provedených lustrací, jakož ani dokumentací o tvrzených příjmech a výdajích žalované, žalobkyně nicméně nedisponuje.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil následující závěr o skutkovém stavu.

5. Na základě úvěrové smlouvy , Anonymizováno, ze dne , datum, ve spojení s výpisem z běžného účtu žalované č. , č. účtu, dospěl soud k závěru, že dne 16.5.2023 byla mezi , právnická osoba, jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského (dále jen „smlouva o úvěru“) jíž se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 16 000 Kč a tuto částku rovněž bezhotovostně žalované poskytl téhož dne převodem na její účet. Úvěr byl poskytnut bezúročně s tím, že doba splatnosti zapůjčených prostředků činí 30 dní. Strany si dále ujednaly možnost prodloužení doby splatnosti úvěru opakovaně o dalších 30 dnů vždy za jednorázový poplatek ve výši 3 680 Kč./viz smlouva o úvěru, výpis z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za měsíc květen 2005/6. Společnost , právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2022 včetně výseku přílohy identifikující pohledávku za žalovanou/, o čemž byla žalovaná informována dopisem poskytovatele úvěru ze dne 15.12.2023 /viz dopis , právnická osoba, ze dne 15.12.2023 a podací lístek k doporučené zásilce z téhož dne/. Společně s vyrozuměním o postoupení byla žalované zaslána předžalobní výzva /viz. dopis , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15.12.2023/.

7. Z dalších provedených důkazů /obchodní podmínky Zaplo finance s. r. o./ soud neučinil žádné skutkové závěry rozhodné pro posouzení věci, a to s ohledem na níže uvedené právní hodnocení.

8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „(SpotřÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. K tomu přistupuje, že podle § 84 odst. 2 SpotřÚ je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté spotřebitelem. Lze též využít databází, jejich prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele (§ 88 odst. 1 SpotřÚ).

12. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Splnění povinností podle § 84 a násl. SpotřÚ, musí poskytovatel úvěr být schopen sám prokázat objektivními podklady, které měl k dispozici a na jejichž základě provedl odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Smysl zákonné povinnosti poskytovatele je v ochraně spotřebitele proti důsledkům možné neznalosti, nezkušenosti, tísně, lehkomyslnosti apod. Byť žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované, nenabídla k prokázání tohoto svého tvrzení ani jeden důkaz. Tvrzené lustrace tak zůstaly v rovině neprokázaných tvrzení stejně tak, jako tvrzení, že poskytovatel úvěru vycházel z tvrzení dlužníka o výši jeho výdajů a příjmů. Soud má za to, že poskytovatel úvěru se ve skutečnosti úvěruschopností žalované vůbec nezabýval a na tuto svoji zákonnou povinnost ze soudu neznámých důvodů zcela rezignoval.

15. Protože žalobkyně neprokázala, že by poskytovatel úvěru splnil svoji povinnost vyplývající ust. § 86 odst. 1 SpotřÚ, v souladu s § 87 odst. 1 SpotřÚ je nutné úvěrovou smlouvu považovat za neplatnou a na poskytnuté plnění soud hledí jako na bezdůvodné obohacení na straně žalované.

16. Žalované bylo vyplaceno celkem 16 000 Kč, přičemž žalovaná netvrdila, natož že by prokázala, že žalobkyni či poskytovateli úvěru cokoliv uhradila zpět. O tuto částku se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně jako právní nástupkyně poskytovatele úvěru a v tomto rozsahu je povinna bezdůvodné obohacení vydat zpět. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 16 000 Kč (viz výrok č. I.) Ve zbytku soud zamítl žalobu jako nedůvodnou, když vzhledem k neplatnosti smlouvy se žalovaná neocitla v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru teprve tímto rozsudkem.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci. Předmětem řízení byla částka 16 000 Kč plus úrok z prodlení, který soud za tímto účelem kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku (4 050 Kč). Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 16 000 Kč (což přestavuje 80 % z žalované částky) a neúspěšná co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 050 (což přestavuje 20 %). Má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 60% (80%– 60%). Náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a z toho je:- částka 800 Kč za soudní poplatek za žalobu,- částka 600 Kč jako odměna advokátovi za 3 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzva k plnění, 3. podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť po porovnání s ostatními žalobami žalobkyně dospěl soud k závěru, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu- částka 300 Kč jako náhrada hotových výdajů advokátovi za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.,- částka 378 Kč za náhradu advokátovi za daň z přidané hodnoty [21 % z (1 500 Kč + 300 Kč)] podle § 137 odst. 3 o. s. ř.Soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 351 Kč, což odpovídá 60 % z částky 2 252 Kč.Doplnění žaloby ze dne 6.2.2025 k výzvě soudu nepovažoval soud za účelně vynaložený úkon, neboť tato tvrzení měla a mohla být obsažena v žalobě samotné.

18. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Lhůta k plnění uvedená ve výroku I. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť s ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že není v možnostech žalovaného s ohledem na výši dlužné částky uhradit závazek v zákonné pariční lhůtě 3 dnů.