10 C 182/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 152 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 152 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení -) ve výši 8,05 % ročně z částky 5 850 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení -) ve výši 8,05 % ročně z částky 95 Kč od 29. 8. 2017 do zaplacení -) ve výši 8,05 % ročně z částky 3 207 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (viz poučení), odůvodnění tohoto rozsudku bude obsahovat jen náležitosti uvedené v ustanovení § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), tj. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou zdejšímu soudu dne 29. 6. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 9 152 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 12. 2016 dodávala žalované do odběrného místa [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Za období od 2. 1. 2017 do 29. 6.2017 jí při spotřebě elektrické energie ve výši 1,480 MWh vyúčtovala fakturou [číslo] částku 6 350 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 500 Kč činila konečná dlužná částka 5 850 Kč. Za období od 30. 6. 2017 do 12. 10. 2017 jí při spotřebě elektrické energie ve výši 0,734 MWh vyúčtovala fakturou [číslo] částku 3 207 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, požadovala žalobkyně po žalované dále smluvní poplatek v celkové výši 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti na základě ustanovení čl. II. bod 7) c) a V. písm. 2) a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny (dále jen„ VOP“). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 17. 6. 2020. Dne 17. 6. 2020 byla žalované zaslána předžalobní výzva, a to bez odezvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 12. 2016 plyne, že se společnost [právnická osoba] zavázala dodávat žalované od 3. 1. 2017 do odběrného místa na adrese [adresa]. Z faktury [číslo] plyne, že [právnická osoba] vyúčtovala žalované částku 5 850 Kč za spotřebu elektřiny v období od 2. 1. 2017 do 29. 6. 2017. Splatnost faktury byla stanovena na 17. 7. 2017. Z faktury [číslo] plyne, že [právnická osoba] vyúčtovala žalované částku 3 207 Kč za spotřebu elektřiny v období od 30. 6. 2017 do 12. 10. 2017. Splatnost faktury byla stanovena na 30. 10. 2017. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2020 plyne, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Z dopisu ze dne 17. 6. 2020 plyne, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 28 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve spojení s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná nesplnila povinnost plynoucí ze zákona a ze smlouvy, neboť neuhradila vyúčtovanou cenu na odebranou elektřinu, když nic takového netvrdila ani neprokazovala. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jakožto právnímu nástupci původního věřitele (§ 1879 o. z.) dlužnou částku. O úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 152 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.