10 C 195/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 203 151 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyně, jíž se domáhala po žalovaném zaplacení částky 203 151 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 203 151 Kč od 29. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému v rukám právního zástupce , Jméno advokáta B, na náhradě nákladů řízení částku 34 811,70 Kč do tří dnů o právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 203 151 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že mezi ní, jako nabyvatelem, a žalovaným, jako převodcem, byla dne 6. 3. 2016 uzavřena dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „bytové družstvo“). Žalovaný v této dohodě prohlásil, že nemá vůči bytovému družstvu žádné závazky, kromě plateb za dodávky médií a nesplacené anuity ve výši 683 066 Kč. Pro případ, že by skutečná částka anuity byla vyšší, zavázal se žalovaný uhradit žalobkyni vzniklý rozdíl. Žalobkyně následně zjistila, že ji žalobce uvedl v omyl, neboť vedle anuity měl jako člen družstva ještě jeden závazek, a to povinnost splácet část úvěru poskytnutého na rekonstrukci domu. Šlo o úvěr dle Smlouvy o úvěru č. 87/2013/K ze dne 15. 8. 2013, poskytnutý společností , právnická osoba, ., ve výši 10 331 346 Kč, z čehož původní výše úvěru připadající na žalovaného činila 280 535 Kč, čemuž odpovídala měsíční splátka člena družstva ve výši 1 138 Kč. Tento dluh žalovaného vůči družstvu byl převeden spolu s družstevním podílem na žalobkyni, aniž ta byla o této skutečnosti informována. Žalovaný tímto porušil svoji povinnost ze smlouvy a odpovídá za vzniklou škodu. Žalobkyně uhradila na tento úvěr celkem 203 151 Kč, přičemž tato částka představuje vzniklou škodu a pohledávku žalobkyně za žalovaným.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok považuje za nedůvodný a vznesl námitku promlčení. Žalovaný v prvé řadě namítal, že údaj o výši nesplacené části anuity uvedený v dohodě o převodu členských práv vychází z údajů poskytnutých účastníkům samotným bytovým družstvem, s čímž byla žalobkyně seznámena. Žalovaný dále namítl, že částka anuity ve výši 683 066 Kč byla v dohodě o převodu členských práv uvedena. Anuitou se při tom rozumí splátka člena družstva na úhradu dluhu družstva z úvěru, přičemž je nerozhodné, zda se jedná o úvěr jeden či vícero úvěrů a za jakým účelem byl úvěr poskytnut. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení žalované pohledávky, když je podle žalovaného nepochybné, že poměrná (anuitní) splátka dluhu z úvěru zmiňovaného v žalobě, musela žalobkyni stíhat hned ode dne nabytí členství v družstvu dle uzavřené dohody. Případný rozdíl mezi skutečnou a deklarovanou výší anuity tak byl splatný ihned po uzavření smlouvy o převodu členských práv v březnu 2016. Žalovaný proto namítl, že sporná pohledávka se začala promlčovat již v březnu 2016 a nejpozději v březnu 2019 se tak promlčela.

3. Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Z dohody o převodu členských práva a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu soud zjistil, že byla uzavřena dne 6. 3. 2016, kdy účastníci tuto dohodu podepsali, přičemž družstvu byla doručena dne 14. 3. 2016. Předmětem dohody byl podle článku II. převod veškerých členských práv a povinností včetně práva nájmu bytu č. , hodnota, z žalovaného na žalobkyni, přičemž finanční vypořádání mezi stranami bylo obsahem samostatné dohody. V článku III. odst. 3 bylo uvedeno, že převodce prohlašuje, že nemá jako člen bytového družstva a jako nájemce bytu vůči bytovému družstvu žádné závazky, vyjma plateb za dodávky médií poskytovaných příslušnými dodavateli vyúčtovaných vždy za příslušné dodavatelské období a vyjma nesplacené anuity dle článku III. odst. 4 této dohody. V článku III. odst. 4 převodce dále prohlásil, že na bytu je ke dni podpisu této dohody nesplacená anuita ve výši 683 066 Kč. V případě, že by skutečná částka byla vyšší, zavazuje se převodce uhradit vzniklý finanční rozdíl nabyvateli.

5. Ze sdělení bytového družstva ze dne 19. 2. 2025 soud zjistil, že celková výše anuity ke dni 31. 3. 2016 připadající na byt č. , hodnota, činila 912 222,3894 Kč, z čehož částka 683 066,1157 Kč připadala na úvěr poskytnutý na koupi domu a částka 229 156,2737 Kč připadala na úvěr poskytnutý na rekonstrukci domu. , jméno FO, , člen představenstva, který uvedené sdělení vystavil, si nebyl vědom vystavení jakéhokoliv písemného dokladu o sdělení těchto informací žalovanému v souvislosti s převodem družstevního podílu s tím, že veškeré informace byly sděleny pouze ústně. Skutečnost, že bytové družstvo čerpalo uvedené úvěry má soud rovněž za prokázanou potvrzením bytového družstva ze dne 9. 3. 2025, smlouvou o úvěru č. 88/2013-K, splátkovým kalendářem k ní, smlouvou o úvěru č. 87/2013/K, splátkovým kalendářem k ní a podmínkami pro poskytování úvěru.

6. Z výpisu pohybů na běžném účtu za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 a za období od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023 společně s výpočtovými listy ze dne 10. 4. 2016 a ze dne 2. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně hradila bytovému družstvu od 12. 1. 2022 do 12. 7. 2022 měsíčně částku 6 341 Kč a od 12. 8. 2022 do 12. 9. 2023 měsíčně částku 6 491 Kč s tím, že dne 23. 8. 2023 uhradila dále částku 179 253 Kč. K jednorázové úhradě částky 179 253 Kč odpovídající zbytku dlužné částky připadající na byt č. , hodnota, z titulu úhrady úvěru na rekonstrukci žalobkyně přistoupila poté, co bytové družstvo informovalo členy o konci fixace úrokové sazby a možnosti splacení úvěru/viz e-mail , Anonymizováno, ze dne 1. 4. 2023/.

7. Z výpočtového listu ze dne 10. 4. 2016 vystaveného žalobkyni jakožto člence družstva a obsahujícího rozpis úhrady za užívání bytu č. , hodnota, soud zjistil, že z celkové předepsané částky ve výši 6 361 Kč, připadala částka 3 307 Kč na splátku úvěru na dům a částka 1 138 Kč na splátku na rekonstrukci domu. Převzetí výpočtového listu stvrdila žalobkyně svým podpisem.

8. Z výpočtového listu ze dne 2. 8. 2022 soud zjistil, že dne 2. 8. 2022 byla na byt č. , hodnota, předepsána úhrada měsíčně celkem 6 491 Kč s tím, že z toho 3 307 Kč připadá na splátku úvěru na dům a 1 138 Kč na splátku na rekonstrukci domu.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 12. 2023 vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 229 156 Kč jakožto škody, která žalobkyni vznikla v souvislosti s převodem členství v bytovém družstvu z důvodu nepravdivého prohlášení žalovaného o výši závazku vůči družstvu. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne 6. 12. 2023 na adresu uvedenou v dohodě o převodu členských práv.

10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu potom soud dospěl k následujícím právním závěrům, přičemž vycházel zejména z následujících ustanovení právních předpisů.

11. Soud posuzoval právní poměry mezi účastníky vzniklé z uzavření dohody o převodu členských práv podle právních předpisů účinných v době jejich uzavření.

12. Podle § 736 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen „z. o. k.“), převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami.

13. Podle § 601 odst. 2 z. o. k. právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, ledaže smlouva určí účinky později.

14. Podle § 1914 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Podle odst. 2 cit. ust. potom platí, že je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

15. Podle § 1925 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

16. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení; nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

17. Podle § 2099 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096.

18. Podle § 2112 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná19. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

20. Podle § 610 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

21. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 cit. ust. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

22. Podle § 628 o. z. u práva, které musí být uplatněno nejprve u příslušné osoby, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy u ní bylo právo takto uplatněno.

23. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá 3 roky.

24. Soud v projednávané věci vycházel obecně z toho, že ujednají-li si strany ve smlouvě o převodu podílu v obchodní korporaci (mezi které bytové družstvo spadá), že převáděný podíl v obchodní korporaci musí mít určité vlastnosti, stávají se takto vymíněné vlastnosti vlastnostmi převáděného podílu podléhajícími právní úpravě odpovědnosti za vady zboží (k tomu lze odkázat již na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu k právní úpravě před účinností o. z., např. usnesení ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1109/2015, rozsudek ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 938/2012, rozsudek ze dne 15. 2. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2706/2016, nebo usnesení ze dne 26. října 2010, sp. zn. 29 Cdo 5452/2008, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo , hodnota, , ročník 2012, pod číslem , hodnota, , s tím, že od 1. 1. 2014 představuje podíl v obchodní korporaci věc v právním smyslu a na jeho převod se v závislosti na konkrétním projevu vůle převodce a nabyvatele podílu aplikuje bez dalšího právní úprava nabývání a jiných dispozic s věcmi jako např. smlouva kupní, darovací či směnná, jejichž právní úprava je převážně obsažena v o. z.). Pokud by tedy v projednávané věci žalovaný jako převodce v uzavřené dohodě o převodu členských práv, který se uskutečnil za úplatu sjednanou v samostatné dohodě o finančním vypořádání, prohlásil, že nemá jako člen bytového družstva a jako nájemce bytu vůči bytovému družstvu žádné další závazky vyjma závazků uvedených v čl. III. odst. 3 a 4 dohody, uvedené prohlášení by bylo nutné považovat za ujednání vlastností podílu v bytovém družstvu jako předmětu koupě ve smyslu § 2095 o. z. Ukázalo-li by se následně, že podíl v bytovém družstvu neměl ujednané vlastnosti, zakládala by tato skutečnost vadu předmětu koupě (viz § 2099 odst. 1 o. z.), která byla přítomna na věci již v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího (srov. § 2100 o. z.) a za kterou by byl žalovaný jako převodce v souladu s § 1914 odst. 2 o. z. odpovědný. Žalovaný by pak byl v souladu se smlouvou povinen uhradit žalobkyni rozdíl mezi deklarovanou výší anuity a faktickou výší anuity ke dni uzavření smlouvy.

25. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se však soud nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení, respektive opožděného uplatnění žalovaného nároku u soudu, ze strany žalovaného, přičemž ji shledal důvodnou. Žalobkyně (jako nabyvatel), pokud by jí soud vzhledem ke vznesené námitce opožděnosti ze strany žalovaného měl žalovaný nárok přiznat, byla povinna v souladu s § 2112 o. z. (srov. i § 1921 o. z.) vadu podílu v bytovém družstvu spočívající v existenci dodatečného dluhu spojeného s podílem, resp. dluhu přesahující výši ujednanou v čl. III odst. 4 dohody o převodu členských práv, žalovanému (jako převodci) vytknout ve lhůtě bez zbytečného odkladu, co ji mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Ohledně lhůty bez zbytečného odkladu lze obecně odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, ve kterém bylo mj. uvedeno, že „[z] časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ Zpravidla se bude vždy jednat o lhůtu řádu dnů či týdnů, popřípadě podle názoru soudu si lze představit i lhůtu v řádu měsíců, a to v závislosti na okolnostech konkrétního případu. V projednávaném případě však z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně se seznámila s předpisem plateb bytovému družstvu ze dne 10. 4. 2016, ze kterého je patrné, jaké splátky úvěrů má měsíčně bytovému družstvu hradit, přičemž uvedené následně i hradila, avšak nárok vůči žalovanému vznesla až v předžalobní výzvě ze dne 5. 12. 2023, tedy více jak 7 let po uzavření dohody o převodu členského podílu. Soud má za to, že žalobkyně se mohla s výší úvěru seznámit v přiměřené době maximálně v řádu týdnů poté, co se stala členkou bytového družstva a co jí byl doručen předpis plateb spojených s členstvím v bytovém družstvu. Za těchto okolností soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně uplatnila svůj nárok opožděně, když jej ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co ji mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, žalovanému v souladu s § 2112 o. z nevytkla.

26. Pro vyloučení pochybností soud dodává, že v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný jako převodce o vadě podílu věděl či musel vědět, avšak i kdyby žalobkyně vadu převáděného podílu vytkla včas bez zbytečného odkladu, co ji mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, nárok žalobkyně nárok z práv z vadného plnění uplatněný v tomto řízení by byl zcela jistě již promlčen podle § 619 ve spojení s § 628 odst. 1 o. z. v obecné tříleté promlčecí lhůtě (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2568/2012, jehož závěry se uplatní i po 1. 1. 2014, nebo i komentářovou literaturu k o. z. – ZAPLETAL, Jiří. § 2112 [Oznámení vady (reklamace)]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, , jméno FO, , BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, marg. č. , hodnota, .).

27. S ohledem na shora uvedené právní posouzení soud dospěl k závěru, že žalobkyně žalovaný nárok uplatnila opožděně a žaloba tak není v celém rozsahu důvodná. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 811,70 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 203 151 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí věcí, vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 770 Kč ve výši 6 041,70 Kč.

29. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem.