10 C 21/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně doručovací adresa adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 215 633 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 250 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v nichž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení</b> <b>-) částky 9 263,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 263,45 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) částky 11 613 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 652 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 32 947,80 Kč,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne 7. 2. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady bolestného, částky ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady ztížení společenského uplatnění, částky ve výši 10 981 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů spojených s péčí o zdraví, částky ve výši 4 652 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady ztráty na výdělku, to vše v souvislosti s újmou na zdraví, kterou žalobkyně utrpěla dne 9. 2. 2016 při dopravní nehodě, kterou zavinil [jméno] [příjmení], jehož vozidlo bylo v den nehody pojištěno u žalované.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 3. 2020, č. j. 10 C 21/2020-45, bylo řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 731 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 731 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení zastaveno. Důvodem zpětvzetí žaloby byla úhrada nákladů vynaložených na lázeňskou péči zdravotní pojišťovnou žalobkyně. Dále bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 7. 2020, č. j. 10 C 21/2020-94, zastaveno řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 190 736,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 7. 2. 2020 do zaplacení a částku ve výši 505 783 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 7. 2. 2020 do zaplacení. Zpětvzetí žaloby zdůvodnila tím, že v mezidobí obdržela posudek [anonymizována dvě slova] týkající se ohodnocení bolestného o ztížení společenského uplatnění, který před tím neměla k dispozici. Nakonec bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 11. 2020, č. j. 10 C 21/2020-114, zastaveno řízení co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 494 217 Kč. Důvodem zpětvzetí žaloby byla úhrada této částky žalovanou z titulu ztížení společenského uplatnění, přičemž o výplatě plnění ji žalovaná informovala dopisem ze dne 6.10.2020.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 12. 2020, č. j. 10 C 21/2020-117, byla připuštěna změna žaloby, s tím, že po této změně se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 263,45 Kč (z titulu bolestného), spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od 7. 2. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 494 217 Kč od 7. 2. 2020 do 7. 10. 2020, částky ve výši 11 863 Kč (z titulu ztráty na výdělku) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 902 Kč od 7. 2. 2020 do zaplacení a částky 250 Kč (z titulu nákladů léčení) s úrokem z prodlení ve výši 10% od 7.2.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

4. Žalovaná nerozporovala skutkové okolnosti dopravní nehody a nečinila sporným, že žalovaná byla odpovědnostním pojistitelem. Žalovaná však navrhla zamítnutí žaloby s tím, že veškeré nároky žalobkyně jsou promlčeny, neboť bolest žalobkyně vznikla dne 9. 2. 2016 a ztížení společenského uplatnění vzniklo 9. 4, 2016; nejspíše však již dne 16. 2. 2016. Vědomost o odpovědném nabyla žalobkyně z potvrzení o registraci škodné události, které jí bylo zasláno dne 18. 2. 2016. Pokud jde o délku promlčecí doby, odkázala žalovaná na rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 ze dne 28. 11. 2019.

5. Žalobkyně k námitce promlčení uvedla, že žalovaná tuto námitku vznesla v rozporu s dobrými mravy, a to především proto, že sama již dříve opakovaně respektovala praxi čtyřleté promlčecí lhůty a tuto námitku uplatnila teprve v návaznosti na vydání rozsudku NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 a neodráží tedy její původní právní názor. Rovněž uvedla, že počátek běhu subjektivní promlčecí doby je dle usnesení NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1089/2006 dán tzv. ustálením zdravotního stavu, přičemž tento okamžik může být určen pouze znalcem a není předmětem laických úvah ani právního posouzení.

6. S ohledem na vznesenou námitku promlčení a níže uvedené závěry, se soud v první řadě zabýval tvrzeními a důkazy, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti námitky promlčení. Skutkový stav:

7. Ze záznamu o dopravní nehodě ze dne 9. 2. 2016 soud zjistil, že téhož dne v 7:20 došlo k dopravní nehodě, kdy [jméno] [příjmení], jako řidič vozidla zn. Seat, [registrační značka], narazil zezadu do vozidla zn. Audi A3, [registrační značka], v němž cestovala žalobkyně, přičemž oba řidiči shodně označili za viníka nehody [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Protokol je podepsán též žalobkyní jako řidičkou vozidla Audi. V době nehody bylo vozidlo zn. Seat odpovědnostně pojištěno u žalované, přičemž číslo zelené karty bylo [spisová značka] a pojistníkem byl [jméno] [příjmení]. Ze zprávy oblastní nemocnice [právnická osoba] ze dne 9.2.2016 soud zjistil, že bezprostředně po shora uvedené nehodě byla žalobkyně ošetřena na ortopedicko-úrazovém oddělení této nemocnice s tím, že se k vyšetření dopravila sama a trpí C p mírným omezením rotací, pohyb dobrý, perif. HK v pořádku. Byl jí doporučen šetřící režim, analgetika a měkký límec na 2-3 týdny. Žalovaná pokud jde o okolnosti dopravní nehody, jakož i pokud jde o skutečnost, že je odpovědnostním pojistitelem za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla ničeho nenamítala. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 27.2.2020 soud zjistil, že žalobkyně na policii ČR k nehodě ze dne 9.2.2016 uvedla, že vozidlo řízené [anonymizována dvě slova] narazilo do jejího vozidlo zezadu v okamžiku, kdy ona sama zastavila na zúžené vozovce poté, co zastavilo i vozidlo před ní. Na nemocenské byla asi jeden týden, poté si ještě vzala cca týden dovolené. Krční límec nosila cca 1 měsíc. Na policii se dostavila dle svého vyjádření na doporučení žalované, u které uplatnila odškodnění úrazu. Skutečnost, že po nehodě byla doma 14 dní, žalovaná uvedla i při vyšetření dne 10.3.2016, což soud zjistil ze zprávy [anonymizováno] [příjmení] ze dne 10.3.2016.

8. Žalobkyně byla v důsledku úrazu v pracovní neschopnosti v období od 9. 2. 2016 do 15. 2. 2016, což má soud za prokázané rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti ze dne 15.2.2016. Dle potvrzení jejího zaměstnavatele [právnická osoba] s.r.o. ze dne 14.3.2016 činila ztráta na výdělku za shora uvedené období pracovní neschopnosti 4 652 Kč. Podle dalšího nedatovaného potvrzení o ztrátě na výdělku vystaveného [právnická osoba] [anonymizováno]. činila ztráta na výdělku částku 11 517 Kč a výše náhrady mzdy částku 2 043 Kč. Při jednání právní zástupce žalobkyně uvedl, že žalobkyně netvrdí, že by k výplatě náhrady za mzdu za dobu trvání pracovní neschopnosti došlo v jiném termínu, než při nejbližší výplatě mzdy.

9. Dne 9. 2. 2017 žalobkyně uhradila částku ve výši 250 Kč za ošetření u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], což má soud za prokázané účtenkou ze dne 9. 2. 2017 a fyzioterapeutickou zprávou z téhož dne týkající se kontroly cviků a palpačního nálezu.

10. Dopisem ze dne 5. 2. 2020 podaným k poštovní přepravě téhož dne vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady ztížení společenského uplatnění, částky ve výši 10 981 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů spojených s péčí o zdraví, částky ve výši 4 652 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady ztráty na výdělku a částky 32 622 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na právní zastoupení. Prokazuje to kopie předžalobní výzvy ze dne 5. 2. 2020 a kopie podacího lístku ze dne 5. 2. 2020. Předžalobní výzvu zaslal žalobce žalované též mailem, což má soud za prokázané mailovou odpovědí žalované ze dne 6.2.2020. Žalovaná potvrdila registraci škodné události dopisem ze dne 18.2.2016, kterým zároveň vyzvala žalovanou k doložení nároků.

11. V průběhu března 2020 se měla žalobkyně dostavit k lékaři sjednanému žalovanou, nicméně k vyšetření nedošlo z epidemiologických důvodu, které v té době v České republice panovaly, což má soud za prokázané emailovou korespondencí žalobkyně a [anonymizováno] [příjmení] na č.l. 67 spisu.

12. Žalovaná následně zadala [anonymizována dvě slova] vypracování znaleckého posudku za účelem stanovení ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění v důsledku předmětné nehody. Znalec tento posudek vypracoval dne 23.6.2020. Ztížení společenského uplatnění stanovil na 3,02% z rámcové částky pro rok 2020 (čemuž odpovídá částka 494 217 Kč) a jako datum ustálení zdravotního stavu uvedl den 17.2.2020. Znalec dospěl k závěru, že žalobkyně i přes dodržování daných doporučení trpí dvakrát do měsíce bolestí krční páteře a někdy i dolních zad, což ji vyřazuje z plnění jakýchkoliv aktivit. Omezení v souvislosti s jím vymezenými aktivitami a činnostmi hodnotil jako lehkou obtíž, s výjimkou aktivit sportovních, kdy zásah hodnotil jako středně těžkou obtíž, a to s ohledem na předchozí sportovní úspěchy. Bolestné za pohmoždění krajiny krční páteře ohodnotil 35 body (čemuž odpovídá částka 9 263,45 Kč). V případě bolestného znalec uvedl, že nenastaly komplikace léčení, které by vedly k navýšení odškodnění.

13. Žalovaná dopisem ze dne 6. 10. 2020 žalobkyni oznámila, že vyplatila žalobkyni pojistné plnění sestávající z náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 494 217 Kč a z náhrady za znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, což má soud za prokázané oznámením o poskytnutí pojistného plnění ze dne 6. 10. 2020. Tato částka byla žalované poukázána dne 7.10.2020 (viz detail transakce 7.10.2020 na č.l. 113).

14. Z dopisu žalované ze dne 14.3.2018 soud zjistil, že žalovaná informovala žalobkyni o přiznání pojistného plnění z pojistné smlouvy [číslo] pro omezení hybnosti páteře lehkého stupně ve výši 12 000 Kč.

15. Z následujících listin soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, a to buď z toho důvodu, že se týkají nároků, které již nejsou předmětem tohoto řízení, nebo z toho důvodu, že se soud s ohledem na vznesenou námitku promlčení nezabýval důvodností nároku ani jeho výší. Jedná se o zprávu ošetřujícího lékaře a lékařské zprávy na č.l. 14-16, 18, 39, vyúčtování lázeňské péče a propouštěcí zprávy z lázní, výpis ze zdravotnické dokumentace, průkaz s termíny návštěv rehabilitace, pracovní smlouvu žalobkyně ze dne 16.6.2014, likvidační zpráva ze dne 9.4.2020, znalecký posudek [anonymizována dvě slova] ze dne 16.3.2020, evidenční listy za rok 2015 a 2016 a potvrzení o hrubém příjmu žalobkyně za rok 2015. Právní hodnocení:

16. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci žalované, řidič vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] byl odpovědnostně pojištěn u žalované pojišťovny a žalobkyně je tak oprávněna podle ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. (dále jen PojOdp) uplatnit svůj nárok přímo proti pojišťovně, což i učinila. Pojišťovna je pak povinna plnit v rozsahu daném ustanovením § 6 PojOdp. Podle § 6 odst. 2 shora PojOdp nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému: a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle ust. § 9 odst. 2 PojOdp plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončí šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění. Podle § 9 odst 3 PojOdp je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen: a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

17. Jak již bylo uvedeno výše, z důvodu hospodárnosti řízení, považoval soud za nejefektivnější nejdříve se vypořádat se vznesenou námitkou promlčení. Zjišťování předpokladů pro posouzení důvodnosti námitky promlčení se totiž soudu jeví jako hospodárnější než zjišťování oprávněnosti a výše všech nároků. I když samozřejmě platí, že nárok, který nevznikl, se nemůže promlčet, lze žalobu zamítnout pro promlčení a nezkoumat, zda nárok a v jaké výši vůbec vznikl.

18. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u soudu dne 7.2.2020.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovanou vznesená námitka promlčení je z větší části důvodná, přičemž námitkou promlčení bylo nutné se zabývat zvlášť ke každému uplatněnému nároku, neboť počátek promlčecí doby počíná běžet u každého z nich samostatně. Při posouzení námitky promlčení vycházel soud z níže uvedených ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., a dále z rozsudku NS 25 Cdo 1976/2019.

20. Podle § 619 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 1 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

21. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

22. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

23. Podle § 626 o. z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

24. Podle § 635 odst. 2 o. z. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

25. Soudní praxe i právní teorie promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva; znamená výrazné oslabení subjektivního práva oprávněného účastníka, neboť promlčením sice jeho nárok nezaniká, nemůže však být soudem přiznán, jestliže povinný před soudem čelí uplatněnému právu námitkou promlčení. Nárok oprávněného účastníka trvá i nadále, stává se však prostřednictvím soudu nevymahatelným.

26. Pokud jde o vztah ust. § 626 o. z a § 635 odst. 2 o. z. soud poukazuje na podrobné zdůvodnění v rozhodnutí Nejvyššího soud č. j. 25 Cdo 1976/2019 ze dne 28. 11. 2019. U práva na pojistné plnění stanoví ustanovení § 626 o. z. počátek promlčecí lhůty k okamžiku uplynutí jednoho roku od pojistné události. Jedná se o objektivní promlčecí lhůtu, která začíná běžet bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen ustanovením § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Objektivní promlčecí lhůtu práva na náhradu škody upravuje ustanovení § 636 odst. 1 o. z., podle kterého se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Obě dvě promlčecí lhůty (objektivní a subjektivní) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Obecně však platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Účelem ustanovení § 635 odst. 2 o. z. je sjednocení konce promlčecí lhůty u práva na náhradu škody a práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Má zamezit situacím, kdy může poškozený vymáhat pojistné plnění po pojišťovně, i když je nárok vůči poškozenému promlčen. Z toho vyplývá, že závazek z pojištění odpovědnosti má akcesorickou povahu k povinnosti pojištěného nahradit vzniklou újmu, která je tudíž předpokladem vzniku práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti. Opačná situace by zjevně odporovala zásadě zákazu obohacení z pojištění a koncepci pojistného zájmu zakotvené v ustanovení § 2761 o. z. Slovo„ nejpozději“ v ustanovení § 635 odst. 2 o. z. znamená, že právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v ustanovení § 626 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody. Promlčecí lhůta u práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden rok od pojistné události. Subjektivní promlčecí lhůta u práva na náhradu škody počíná v souladu s § 619 odst. 1 o. z. běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. U práva na náhradu škody okolnosti rozhodné specifikuje ustanovení § 620 odst. 1 o. z., podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Z výše uvedeného je patrné, že počátek běhu subjektivní lhůty pro náhradu škody se nemusí shodovat s okamžikem pojistné události a může nastat později.

27. Pro posouzení námitky promlčení jsou rozhodné okolnosti zakládající počátek běhu promlčení lhůty a délka promlčecí lhůty. V daném případě tedy kdy se žalobkyně dověděla o škodě a o osobě povinné k její náhradě. Kdo je osobou odpovědnou za vznik škody bylo žalobkyni známo již v den nehody (tj. dne 9. 2. 2016), což je patrné ze záznamu o nehodě z téhož dne podepsaného žalobkyní, ve kterém je uvedeno celé jméno, datum narození a bydliště viníka nehody [anonymizována dvě slova]. Pokud jde o vědomost žalobkyně ohledně vzniklé škody, tu je nutné posoudit u každého nároku zvlášť.

28. Náklady spojené s péčí o zdraví: Žalobkyně se o škodě dozvěděla dne 9. 2. 2017, tedy dnem vynaložení nákladů za ošetření na rehabilitaci ve výši 250 Kč. Počínaje dnem 9. 2. 2017 žalobkyně mohla poprvé uplatnit své právo na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví vůči škůdci. Konec tříleté subjektivní promlčecí lhůta na náhradu škody vůči škůdci tak připadl na 9.2. 2020, neboť podle ust. § 605 odst. 2 o.z. konec lhůty nebo doby určené podle let připadá na den, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta či doba počítá. Žalobkyně podala žalobu dne 7. 2. 2020 a nárok na zaplacení nákladů spojených s péčí o zdraví ve výši 250 Kč tak není promlčen.

29. Bolestné: Žalobkyně utrpěla při nehodě pohmoždění oblasti krční páteře, přičemž při léčení nenastaly žádné komplikace. V rámci bolestného se odškodňuje bolest vytrpěná v souvislosti s úrazovým dějem či bolest spojená s léčením a odstraněním následků utrpěných při nehodě. Za bolest ve shora uvedeném smyslu nelze považovat případné chronifikované bolestivé stavy vyvolané větší fyzickou zátěží v běžném životě či předcházející sportovní aktivitou. Taková bolest se již odškodňuje v rámci ztížení společenského uplatnění jako trvalý následek újmy na zdraví, což je ostatně zřejmé i ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. Žalovaná již dne 15.2.2016 ukončila pracovní neschopnost. Nicméně ještě jeden týden setrvala doma na dovolené. Dle názoru soudu tak nejpozději dnem 23.2.2016, kdy se žalobkyně vrátila do práce, bylo možno objektivně provést bodové ohodnocení bolestného. Konec tříleté subjektivní promlčecí lhůta na náhradu škody vůči škůdci tak připadl na 23.2.2019. Pro stanovení bodového ohodnocení bolesti nebylo zapotřebí, aby došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně, neboť tento okamžiku je rozhodný z hlediska ztížení společenského uplatnění a možnosti jeho ohodnocení. Pokud by soud akceptoval argumentaci žalobkyně, že se o vzniku škody dozvěděla až okamžikem, kdy bylo provedeno bodové ohodnocení bolestného znaleckým posudkem, přistoupil by v podstatě na to, že počátek běhu promlčecí lhůty by nevycházel z objektivně stanovitelného okamžiku, ale byl by plně v rukou žalované. Dokud by žalobkyně jako poškozená nepřistoupila k zadání takového posudku, běh promlčecí lhůty by nemohl ani začít.

30. Ztráta na výdělku: Žalobkyně se o škodě spočívající ve ztrátě na výdělku za období od 9.2.2016 do 15.2.2016 dozvěděla okamžikem vyplacení náhrady mzdy v nejbližším výplatním termínu, tj. nejpozději 31.3.2016. Subjektivní promlčecí lhůta na náhradu škody vůči škůdci tak uplynula dne 31.3.2019.

31. Soud se nicméně musel dále zabývat tím, zda žalovaná nevznesla námitku promlčení v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně namítala, že žalovaná již dříve opakovaně respektovala praxi lhůty de facto čtyřleté a tuto námitku vznesla teprve v návaznosti na vydání rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, což neodráží její původní právní názor. Žalobkyně odkázala na webové stránky žalované, kde v sekci„ řešení škod u pojištění osob“, pododdílu„ jak postupovat v případě škody“, je uvedeno, že pro oznámení úrazu platí tříletá promlčecí doba, která začíná běžet rok po datu vzniku pojistné události.

32. Po zhodnocení všech okolností případu se soud nedomnívá, že by námitka promlčení byla žalovanou vznesena v rozporu s dobrými mravy. Z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná v listinách adresovaných žalobkyni uvedla, že by promlčecí doba v tomto konkrétním případě byla čtyřletá. Ani skutečnost, že žalovaná námitku promlčení neuplatnila dříve, nesvědčí o nemravném jednání žalované, neboť uplatnění námitky promlčení je právem nikoli povinností. K závěru, že by žalovaná cíleně uváděla své klienty či poškozené v omyl ohledně délky promlčecí lhůty nelze dospět ani na základě informací zveřejněných na jejích webových stránkách, neboť stránky, na které odkazuje žalobkyně, se týkají pojištění osob, tj. klientů, se kterými je žalovaná ve smluvním vztahu. Žalobkyně se ale domáhá uplatněných nároků z titulu pojištění odpovědnosti škůdce.

33. S ohledem na shora uvedené soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl žalobě co do zaplacení částky 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, neboť žalovanou vznesenou námitku promlčení považuje soud ve vztahu k tomuto nároku za nedůvodnou. Úrok z prodlení soud nedopatřením přiznal již od data 7.2.2020, ač se žalovaná ocitla v prodlení až dnem 7.5.2020, tj. dnem následujícím po uplynutí tříměsíční lhůty od řádného uplatnění a doložení tohoto nároku žalovanou. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z., jeho výše pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném k datu splatnosti pohledávky žalobkyně.

34. Nárok na náhradu bolestného ve výši 9 263,45 Kč s příslušenstvím a nárok na náhradu ztráty na výdělku ve výši 11 613 Kč s příslušenstvím soud zamítl z důvodu jejich promlčení. Soud žalobu rovněž zamítl co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 494 217 Kč od 7. 2. 2020 do 7. 10. 2020 (kapitalizovaného ve výši 32 947,80 Kč). Nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění žalobkyně poprvé uplatnila až předžalobní výzvou předanou k poštovní přepravě dně 5. 2. 2020, doručenou až v průběhu tohoto řízení. Svůj nárok ale doložila až znaleckým posudkem ze dne 23.6. 2020, jenž byl přílohou jejího podání ze dne 2.7.2020, které bylo žalované doručeno dne 20.7.2020. Žalovaná náhradu za ztížení společenského uplatnění vyplatila žalobkyni dne 7. 10. 2020, a to ve výši odpovídající tomuto znaleckému posudku. Soud konstatuje, že žaloba byla v tomto rozsahu v podstatě předčasná, a žalobkyně tak nemá nárok na úrok z prodlení, jelikož žalovaná nebyla v době vyplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyni v prodlení. Skutečnost, že se žalobkyně z objektivních důvodů nedostavila ke zdravotnímu vyšetření v březnu 2020 k lékaři stanovenému žalovanou, jak bylo původně plánováno, a že si následně nechala vypracovat vlastní posudek, nelze klást k tíži žalované. Žalované nic nebránilo, aby si tento posudek nechala vypracovat kdykoliv předtím sama, popřípadě, aby uvedenou skutečnost doložila jiným relevantním způsobem. Za nepřípadnou považuje soud též námitku žalované, že žalované muselo být zřejmé, že žalobkyni vznikne ztížení společenského uplatnění a že toto bude do budoucna uplatňovat po žalované jako odpovědnostním pojistiteli škůdce, neboť v roce 2018 ji žalovaná poskytla pojistné plnění z titulu úrazového pojištění sjednaného u žalované. Plnění poskytnuté z tohoto titulu má zcela jiný právní základ a skutečnost, že žalovaná shledala, že byly splněny podmínky pro jeho výplatu, ještě automaticky neznamená, že na základě toho bylo možno dovodit i povinnost k výplatě konkrétní výše plnění z toho důvodu, že je současně odpovědnostním pojistitelem škůdce.

35. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. podle kterého by převážně úspěšná žalovaná měla nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Za úspěch žalovaná soud považuje nejen zamítavý výrok č. II., ale též první dvě usnesení o částečném zastavení řízení, neboť procesní zavinění na zastavení řízení nese žalobkyně (důvodem zpětvzetí žaloby nebylo chování žalované). Pokud jde o částečné zastavení řízení co do částky 494 217 Kč požadované z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění, žalovaná sice plnila po podání žaloby, nicméně stále v zákonem stanovené lhůtě poté, co ji byl nárok žalovanou prokázán. Žaloba byla proto v tomto rozsahu podána předčasně. Protože se ale žalovaná na jednání soudu dne 23. 6. 2021 náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

36. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.