10 C 24/2026
č. j. 10 C 24/2026-132
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 84 § 86 § 87
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 183 470,32 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni 61 371,08 Kč a dále částku 72 865,33 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba žalobkyně, jíž se domáhala po žalované zaplacení částky 22 661,98 Kč, částky 26 571,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 494,91 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 81 633,06 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 700,57 Kč za období od 3. 10. 2025 do 12. 1. 2026, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 84 033,06 Kč od d 13. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 15 906,22 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 96 881,26 Kč od 13. 1 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 194,84 Kč za období od 3. 10. 2025 do 12. 1. 2026 a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 99 437,26 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce , Jméno advokáta, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 294,53 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 13. 1. 2026 domáhala zaplacení částky 84 033,06 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 494,91 Kč, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 81 633,06 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 700,57 Kč od 3. 10. 2025 do 12. 1. 2026, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 84 033,06 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi stranami dne 26. 1. 2024 (dále jen „smlouva č. , hodnota, “) a dále částky 99 437,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 906,22 Kč, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 96 881,26 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 194,84 Kč od 3. 10. 2025 do 12. 1. 2026 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 99 437,26 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi stranami dne 7. 10. 2023 (dále jen „smlouva č. , hodnota, “).
2. Svůj návrh odůvodnila tak, že smlouvou č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2023 byl sjednán úvěrový rámec ve výši 104 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky, a to vždy do 20. dne v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaná na základě Smlouvy 7310074437 načerpala celkem částku 180 700 Kč a žalobkyni uhradila částku celkem ve výši 107 834,67 Kč, která byla adekvátně započítána na úrok, jistinu a poplatky. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni 18. 9. 2025 zesplatnila. V souladu se smlouvou byla žalované naúčtována smluvní pokuta v celkové výši 1 500 Kč za opakovaná prodlení s úhradou splátek předcházejících zesplatnění, náklady na vymáhání ve výši 900 Kč a poplatky ve výši 156 Kč (součet 4 poplatků za vedení účtu po 39 Kč)
3. Na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2024 byl sjednán úvěrový rámec ve výši 86 000 Kč. Žalovaná se smlouvou č. , hodnota, zavázala poskytnutý úvěr včas splácet v měsíčních splátkách, jejichž výše byla stanovena na 3,06 % z výše sjednaného úvěrového rámce, a to vždy do 20. dne v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaná načerpala celkem částku 143 815,08 Kč a žalobkyni uhradila částku celkem ve výši 82 444 Kč, která byla adekvátně započítána na úrok, jistinu a poplatky. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni 18. 9. 2025 zesplatnila. V souladu se smlouvou byla žalované naúčtována smluvní pokuta v celkové výši 1 500 Kč za opakovaná prodlení s úhradou splátek předcházejících zesplatnění a náklady na vymáhání ve výši 900 Kč.
4. Před poskytnutím obou úvěrů žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované zejména kontrolou v registrech a databázích, výpočtem tzv. minimálního limitu splátky (MLS) a zjišťováním kreditního skóre žalované. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, avšak neúspěšně.
5. Soud ještě před ústním jednáním vyzval žalobkyni usnesením ze dne 9. 2. 2026, č. j. 10 C 24/2026-49, aby doplnila svá tvrzení a uvedla mj., k jakým konkrétním zjištěním dospěla při ověřování úvěruschopnosti žalované, tj. jaké zjistila její příjmy, výdaje a případné další závazky a označila důkazy k prokázání svých tvrzení.
6. Žalobkyně v doplnění žaloby učiněném na výzvu soudu uvedla, že ke zjištění skutečnosti, zda žalovaná bude schopna splácet úvěr poskytnutý na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2023 užila výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (dále jen „MLS“), provedla lsutraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“ a dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem „klient v NRKI nenalezen – pozitivní hodnocení“, v registrech CEE a ISIR žalovaná nebyla nalezena. Výsledky z registrů jsou patrné v úvěrové kartě. V případě smlouvy č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2024 žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované obdobným způsobem, a to provedením výpočtu MLS a lustrací žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR se stejnými výsledky jako v případě předchozí úvěrové smlouvy. Nadto si žalobkyně k ověření příjmové a výdajové stránky opatřila výpis z účtu za období od 29. 10. 2023 do 26. 1. 2024, přičemž žalovaná v průběhu kontraktačního procesu uvedla, že jejím zaměstnavatelem je , právnická osoba, ., od níž v uvedeném období přicházely pravidelné platby. Při výpočtu limitu splátky s ověřenou výší příjmu došlo k pozitivnímu vyhodnocení. Z výpisů z účtu jsou patrné tzv. zbytné a jednorázové výdaje, o kterých lze předpokládat, že mohou být po převzetí úvěrového závazku omezeny.
7. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
8. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a následujícímu závěru o skutkovém stavu.
9. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 7. 10. 2023 a přílohy č. , hodnota, k úvěrové smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 60 000 Kč s tím, že úroková sazba činila 26,28 % ročně a RPSN činila 29,7 %. Úvěr měl být splácen měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. Strany si dále ujednaly, že v případě opožděné splátky je žalobkyně oprávněna žalované mimo jiné naúčtovat účelně vynaložené náklady vymáhání ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky, přičemž pokud je výše dlužné splátky nižší než 500 Kč, může být účtována pokuta maximálně ve výši dlužné částky. Žalobkyně vycházela z čistého příjmu žalované ve výši 45 000 Kč a co se týče výdajů, tak z částky 13 000 Kč jako výdajů na bydlení, částky 9 500 Kč, která představuje splátky jiných úvěrů a z částky 6 000 Kč představující jiné výdaje.
10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy č. , hodnota, a z výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce listopad 2023, prosinec 2023, červenec 2024, srpen 2024, září 2024, říjen 2024 a prosinec 2024 soud zjistil, že žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, čerpala v období od 24. 11. 2023 do 6. 12. 2024 částku celkem ve výši 180 700 Kč.
11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad sestaveného žalobkyní k číslu smlouvy , Anonymizováno, na č. l. 21-24 soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni v souhrnu 107 834,67 Kč, a to za období od prosince 2023 do června 2025.
12. Z úvěrové zprávy na č. l. 35–39 soud zjistil, že žalobkyně disponovala informací, že žalovaná měla ke dni uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, jeden existující úvěr, u něhož byla v září 2023 nesplacená jistina ve výši 1 144 037 Kč, přičemž tento úvěr byl poskytnut v červenci 2023 a žalovaná na něj měla měsíčně splácet částku 9 796 Kč. Žalobkyně rovněž disponovala informací, že celkem , hodnota, žádostí o úvěr bylo žalované jenom v letech 2022 a 2023 odmítnuto.
13. Z interní listiny žalobkyně na č. l. 40 nazvané „Karta klienta“ vyplývá, že žalobkyně v případě úvěru č. , hodnota, počítala u žalované s příjmem 45 000 Kč měsíčně a měsíčními výdaji domácnosti ve výši 28 500 Kč, aniž by bylo zřejmé, zda a jakým způsobem uvedené ověřila. Dle této listiny měla dne 7. 10. 2023 učinit též dotazy na vícero registrů (JAP_PUJCKA, NRKI, CEE, MVCR, ISIR), kdy výstupy z těchto registrů žalobkyně vyhodnotila jako „OK“, aniž by byl zřejmý konkrétní obsah sdělení.
14. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 26. 1. 2024 a přílohy č. , hodnota, k úvěrové smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 55 000 Kč s tím, že úroková sazba činila 27,90 % ročně a RPSN činila 31,8 %. Úvěr měl být splácen měsíčními splátkami ve výši 3,061 % z úvěrového rámce, tj. ve výši 1 684 Kč. Strany si dále ujednaly, že v případě opožděné splátky je žalobkyně oprávněna žalované mimo jiné naúčtovat účelně vynaložené náklady vymáhání ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky, přičemž pokud je výše dlužné splátky nižší než 500 Kč, může být účtována pokuta maximálně ve výši dlužné částky. Žalobkyně vycházela z čistého příjmu žalované ve výši 38 500 Kč a co se týče výdajů, tak z částky 11 000 Kč jako výdajů na bydlení, částky 11 600 Kč, která představuje splátky jiných úvěrů a z částky 3 000 Kč představující jiné výdaje.
15. Z opisu výpisu proplacení smlouvy č. , hodnota, , z výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce říjen až prosinec 2024 a z výpisů z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce leden 2024, březen 2024, červen 2024 a říjen 2024 soud zjistil, že žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, čerpala v období od 29. 1. 2024 do 2. 12. 2024 částku celkem ve výši 143 815,08 Kč.
16. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad sestaveného žalobkyní k číslu smlouvy 7401280420 na č. l. 18-19 soud zjistil, že žalovaná v období od února 2024 do června 2025 uhradila žalobkyni v souhrnu 82 444 Kč.
17. Z úvěrové zprávy na č. l. 25–29 soud zjistil, že žalobkyně disponovala informací, že žalovaná měla ke dni uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, tři existující úvěry, u nichž činily nesplacené jistiny v prosinci 2023 částky 59 228 Kč, 10 951 Kč a 1 114 649 Kč. Žalovaná na již poskytnuté úvěry splácela měsíčně 2 splátky po 508 Kč a 1 splátku ve výši 9 796 Kč. Žalobkyně rovněž disponovala informací, že od poskytnutí předchozího úvěru č. , hodnota, se počet odmítnutých žádostí zvýšil z počtu 12 na 13.
18. Z interní listiny žalobkyně na č. l. 30 nazvané „Karta klienta“ vyplývá, že žalobkyně v případě úvěru č. , hodnota, počítala u žalované s příjmem 38 500 Kč měsíčně a měsíčními výdaji domácnosti ve výši 25 600 Kč, aniž by bylo zřejmé, zda a jakým způsobem uvedené ověřila. Dle této listiny měla dne 23. 1. 2024 učinit též dotazy na vícero registrů (JAP_PUJCKA, NRKI, CEE, MVCR, ISIR), kdy výstupy z těchto registrů žalobkyně vyhodnotila jako „OK“, aniž by byl zřejmý konkrétní obsah sdělení19. Žalobkyně si v případě žádosti o úvěr č. , hodnota, opatřila výpis z účtu žalované č. , č. účtu, za období od 29. 10. 2023 do 26. 1. 2024, ze kterého jsou patrné následující příchozí úhrady od , právnická osoba, , které představovaly pravidelný příjem žalované: dne 9. 11. 2023 příchozí úhrada ve výši 36 642 Kč, dne 8. 12. 2023 příchozí úhrada ve výši 41 391 Kč a dne 10. 1. 2024 příchozí úhrada ve výši 35 837 Kč.
20. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky (prokázáno dopisem ze dne 8. 10. 2025 a poštovním podacích archem ze dne 9. 10. 2025).
21. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádné pro věc relevantní skutkové závěry, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení.
22. Právní posouzení:
23. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
25. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
26. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni poskytnutí úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
27. K tomu přistupuje, že podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté spotřebitelem. Lze též využít databází, jejich prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele (§ 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
28. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
29. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Splnění povinností podle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., musí být poskytovatel úvěru schopen sám prokázat objektivními podklady, které měl k dispozici a na jejichž základě provedl odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Smysl zákonné povinnosti poskytovatele je v ochraně spotřebitele proti důsledkům možné neznalosti, nezkušenosti, tísně, lehkomyslnosti apod.
30. Z provedeného dokazování je zřejmé, že před uzavřením první úvěrové smlouvy č. , hodnota, dne 7. 10. 2023 žalobkyně nepožadovala po žalované dostatečné doložení jejích příjmů a výdajů. Z výpisu z NRKI přitom muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovaná měla ke dni uzavření smlouvy již jeden existující úvěr ve vysoké výši, přičemž nesplacená jistina tohoto úvěru činila v září 2023 1 144 037 Kč. Tento závazek navíc vznikl krátce před poskytnutím úvěru č. , hodnota, a žalovaná byla před jeho poskytnutím řadou dalších institucí odmítnuta. Žalobkyně tedy zejména nijak neprokázala, že by se reálně zabývala skutečnými příjmy a výdaji žalované a vycházela pouze z údajů sdělených žalovanou. Za této situace nemohla oprávněně dospět k závěru, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Podle citovaného ustanovení proto neměla žalované spotřebitelský úvěr poskytnout.
31. Pokud jde o druhou úvěrovou smlouvu č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2024, pak si žalobkyně sice obstarala výpisy z účtů žalované za tři předcházející měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy, z nichž si mohla ověřit výši příjmů žalované, avšak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně se nijak nezabývala skutečnými výdaji žalované, když vycházela z výše výdajů sdělené žalovanou. Současně nijak nezohlednila, že žalovaná již měla úvěr u žalobkyně i další závazky u jiných institucí. Z těchto skutečností přitom mělo být žalobkyni zřejmé, že žalovaná není schopna své závazky a výdaje hradit jinak než prostřednictvím dalších úvěrů, kterými dalšími úvěry pouze tzv. vytlouká klín klínem, což měla žalobkyně vyhodnotit jako skutečnost svědčící jednoznačně v neprospěch úvěruschopnosti žalované. Žalovaná tak v žádném případě nebyla schopna další úvěr splácet, a žalobkyně jí proto neměla žádný další úvěr poskytnout.
32. Namítala-li žalobkyně v průběhu řízení, že žalovaná mohla být po uzavření úvěrových smluv zdrženlivá ve zbytných výdajích, je tato argumentace nepřípadná. Žalovaná měla již v době uzavírání obou smluv významné úvěrové závazky, které ji ani v minulosti nevedly k omezení výdajů.
33. Protože žalobkyně v případě obou úvěrových smluv nesplnila svoji povinnost vyplývající ust. § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, považuje soud obě úvěrové smlouvy v souladu s ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru za neplatné, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhá smluveného úroku, poplatků či smluvních pokut. Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení.
34. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
35. Žalované bylo na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, vyplaceno celkem 180 700 Kč, přičemž z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná uhradila žalobkyni na daném závazku v souhrnu 107 834,67 Kč. O rozdíl mezi těmito částkami se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně a v tomto rozsahu, tedy co do částky 72 865,33 Kč soud žalobě vyhověl.
36. Žalované bylo na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, vyplaceno celkem 143 815,08 Kč, přičemž z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná uhradila žalobkyni na daném závazku v souhrnu 82 444 Kč. O rozdíl mezi těmito částkami se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně a v tomto rozsahu, tedy co do částky 61 371,08 Kč soud žalobě vyhověl.
37. Vzhledem k tomu, že obě úvěrové smlouvy jsou neplatné, není žalovaná povinna platit žádné smluvní pokuty, poplatky či smluvní úroky sjednané touto smlouvou. Žalovaná se rovněž neocitla v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s citovaným zákonným ustanovením teprve tímto rozsudkem. Soud proto žalobu zamítl v rozsahu všech těchto nároků převyšujících samotnou nevrácenou jistinu poskytnuté částky.
38. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci. Předmětem řízení byla částka 183 470,32 Kč plus žalobkyní kapitalizované úroky ve výši 15 494,91 Kč, 2 700,57 Kč, 15 906,22 Kč, 3 194,84 Kč a další žalobkyní nekapitalizované úroky, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 522,79 Kč, 2 488,75 Kč, 2 994,02 Kč a 2 944,97 Kč. Celkem tak byla předmětem řízení částka 231 717,39 Kč. Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 134 236,41 Kč (61 371,08 Kč + 72 865,33 Kč), což představuje 57,93 %, a neúspěšná co do částky 97 480,98 Kč, což představuje 42,07 %. Má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 15,86 % (57,93 % - 42,07 %).
39. Náklady řízení žalobkyně činí 52 298,40 Kč a sestávají z následujících položek:a) soudní poplatek za žalobu ve výši 9 174 Kč;b) odměny advokáta stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 183 470,32 Kč sestávající z částky 8 460 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba včetně jejích doplnění, účast na jednání dne 16. 4. 2026);c) čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.;d) daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 640 Kč ve výši 7 484,40 Kč.
40. Soud tedy přiznal žalobkyni proti žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8 294,53 Kč, což odpovídá 15,86 % z částky 52 298,40 Kč.
41. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
42. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 87 odst. 2 zákona spotřebitelském úvěru s tím, že ve výroku I. soud určil lhůtu 30denní. K tomu ho vedla zjištění v řízení učiněná týkající se tíživé finanční situace žalované. Lze předpokládat že částka, v níž byla žalobkyně úspěšná, je částkou pro žalovanou významnou, kterou nedisponuje ze dne na den a kterou si bude muset pod tíhou rozsudku opatřit.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.