10 C 52/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 92 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 43 943 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně proti žalované se zamítá co do částky 24 951 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 128,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 074,20 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 876,56 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 26 876,56 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, a dále co do částky 23 956 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 091,28 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 310,19 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 679,20 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 26 679,20 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 92 850 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , jako poskytovatelem úvěru, a žalovanou, jako úvěrovaným, došlo v roce 2022 k uzavření dvou úvěrových smluv.

2. Dne 17. 10. 2022 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru 1“) jejíž součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty téhož dne v hotovosti finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázal úvěr uhradit ve 18 měsíčních splátkách po 3 057 Kč, které v sobě zahrnovaly i úroky a poplatky v celkové výši 25 018 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, přičemž poslední splátku uhradila dne 22.6.2023. Celkem ve splátkách uhradila pouze 8 057 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024. Ze smlouvy 1 se tak žalobkyně domáhá:- celkové dlužné částky ve výši 45.899,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 26.679,20 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 19.219,80 Kč- kapitalizovaných úroků ve výši 2.310,19 Kč,- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5.091,28 Kč,- úroků ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.679,20 Kč od 22.10.2024 do zaplacení,- úroků z prodlení ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.679,20 Kč od 22.10.2024 do zaplacení.

3. Dne 9. 11. 2022 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru 2“) jejíž součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty téhož dne v hotovosti finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázal úvěr uhradit ve 18 měsíčních splátkách po 3 080 Kč, které v sobě zahrnovaly i úroky a poplatky v celkové výši 25 437 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, přičemž poslední splátku uhradila dne 22.6.2023. Celkem ve splátkách uhradila pouze 8 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024. Ze smlouvy 2 se tak žalobkyně domáhá:- celkové dlužné částky ve výši 46.951,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 26.876,56 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 20.074,44 Kč- kapitalizovaných úroků ve výši 2.074,20 Kč,- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5.128,94 Kč,- úroků ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.876,56 Kč od 22.10.2024 do zaplacení,- úroků z prodlení ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.876,56 Kč od 22.10.2024 do zaplacení.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil následující závěr o skutkovém stavu.

6. Dne 17.10. 2022 společnost , právnická osoba, (dále jen „poskytovatel“) a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o úvěru 1, na základě které poskytovatel úvěru poskytl žalované v hotovosti 30 000 Kč v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 22 156 Kč vrátit v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 3 057 Kč. Ze smluvních podmínek vyplývá, že úroková sazba činila 60,20% ročně a RPSN úvěru činila 88,62 %. /viz smlouva o úvěru 2, zákaznická karta, smluvní podmínky/ Poskytovatel při uzavření smlouvy vycházel z toho, že žalovaná má čisté příjmy 10 600 Kč, další čisté příjmy domácnosti 15 000 Kč, interní splátky 3 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 2 000 Kč, nemá jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a nemá bankovní účet. /viz zákaznická karta/7. Dne 9. 11. 2022 poskytovatel a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o úvěru 2, na jejímž základě poskytovatel úvěru poskytl žalované v hotovosti 30 000 Kč v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 25 437 Kč vrátit v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 3 080 Kč. Ze smluvních podmínek vyplývá, že úroková sazby činila 68,80% ročně a RPSN úvěru činila 104,32%. /viz smlouva o úvěru 2, zákaznická karta, smluvní podmínky/ Poskytovatel při uzavření smlouvy vycházel z toho, že žalovaná má čisté příjmy 10 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 16 000 Kč, interní splátky 6 057 Kč, odhadované měsíční výdaje 2 000 Kč, nemá jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a nemá bankovní účet. /viz zákaznická karta/8. Žalovaná uhradila na pohledávku ze smlouvy o úvěru 1 částku 8 057 Kč a na pohledávku ze smlouvy o úvěru 2 částku 8 000 Kč. /viz tabulka umoření i tvrzení žalobkyně/9. Pohledávky z uvedených smluv o úvěru byly postoupeny na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024, příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek obsahující přehled postoupených pohledávek a potvrzení o úhradě úplaty za postoupení pohledávek/, což bylo žalované oznámeno, přičemž před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. /viz oznámení ze dne 21.10. 2024 o postoupení pohledávek a podací lístek k doporučené zásilce ze dne 11.11.2024, předžalobní výzva ze dne 31.12.2024 a podací lístek k doporučené zásilce z téhož dne/10. Ze statistických údajů ČNB – sestavy 1144 – uvádějící úrokové sazby u Korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v říjnua listopadu roku 2022 soud zjistil, že v případě úvěrů poskytnutých v tomto období domácnostem na spotřebu s dobou splatnosti 1 až 5 let činil úrok v průměru 10,12 % a 10,21 % ročně. /viz listina stažená ze stránek ČNB Sestava 1144/11. Z dalších provedených důkazů soud neučinil s ohledem na níže uvedené právní posouzení žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu potom soud dospěl k následujícím právním závěrům.

13. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud posuzoval právní poměry mezi účastníky vzniklé z uzavření smlouvy o úvěru podle právních předpisů účinných v době jejich uzavření.

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „(SpotřÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. K tomu přistupuje, že podle § 84 odst. 2 SpotřÚ je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté spotřebitelem. Lze též využít databází, jejich prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele (§ 88 odst. 1 SpotřÚ).

17. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně neposoudil úvěruschopnost žalované. Splnění povinností podle § 84 a násl. SpotřÚ, musí poskytovatel úvěru být schopen sám prokázat objektivními podklady, které měl k dispozici a na jejichž základě provedl odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Smysl zákonné povinnosti poskytovatele je v ochraně spotřebitele proti důsledkům možné neznalosti, nezkušenosti, tísně, lehkomyslnosti apod. Poskytovatel úvěru v projednávané věci nedostatečně ověřil uváděný příjem žalované jako žadatele o úvěr, když neměl ani u jedné smlouvy o úvěru k dispozici jakékoliv podklady k příjmům žalované, nebo je měl, ale žalobkyně uvedené nebyla schopna v řízení nijak prokázat. Obdobná situace platí i v případě výdajů žalované, kdy poskytovatel úvěru v zákaznické kartě uvedl částku 2 000 Kč, avšak uvedené nijak neověřoval, resp. žalobkyně uvedené soudu neprokázala. Přestože se deklarované výdaje ve výši 2 000 Kč měsíčně musí každému s ohledem na cenu potravin, základních hygienických potřeb a energií jevit jako značně podhodnocené, poskytovatel úvěru se s tímto spokojil a nic dalšího v tomto směru nezjišťoval ani neověřoval. Z provedených důkazů nijak nevyplývá ani to, že by ověřoval alespoň náklady spojené s bydlením, které obvykle představují nejvýznamnější výdaj každé domácnosti. Žalobkyně soudu dále nijak nedoložila, že by poskytovatel prověřil žalovanou v jakýchkoliv registrech způsobilých osvědčit její platební morálku ve vztahu k jiným závazkům. Soud tak má za to, že poskytovatel úvěru řádně nedostál své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované a s ohledem na zjištěné skutečnosti neměl žalované vůbec úvěr poskytnout.

20. Protože žalobkyně neprokázala, že poskytovatel úvěru splnil svoji povinnost vyplývající § 86 odst. 1 SpotřÚ, v souladu s § 87 odst. 1 SpotřÚ je nutné úvěrovou smlouvu považovat za neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhala smluvených poplatků či úroků. Na poskytnuté plnění je potom nutné nahlížet jako na bezdůvodné obohacení.

21. Žalované bylo vyplaceno 2x 30 000 Kč, přičemž poskytovateli úvěru žalovaná vrátila na smlouvu 1 částku 8 057 Kč a na smlouvu 2 částku 8 000 Kč. Rozdíl ve výši 43 943 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované a proto soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. vyhověl. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, není žalovaná povinna platit jakékoliv poplatky či úroky sjednané touto smlouvou. Soud proto žalobu ve zbytku zamítl výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou, a to i pokud jde o úrok z prodlení. Vzhledem k neplatnosti smlouvy se žalovaná neocitla v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 SpotřÚ teprve tímto rozsudkem. Tuto lhůtu soud určil v délce uvedené ve výroku tohoto rozsudku, když soud má ze skutkových zjištění (s přihlédnutím k tomu, že žalovaná byla v průběhu celého řízení zcela nečinná a nutnost stanovení delší lhůty netvrdila) za to, že lhůta k plnění stanovená podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) by byla pro žalovanou příliš přísná a neodpovídala by jejím možnostem.

22. Soud na tomto místě považuje za vhodné podotknout, že i kdyby nedospěl k závěru o neplatnosti smlouvy ze shora uvedených důvodů, má soud za to, že by ke stejnému závěru o neplatnosti smlouvy dospěl z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy. Sjednaná úroková sazba ve výši 60% a 68% ročně, totiž u obou smluv cca šestinásobně překračuje průměrnou úrokovou sazbu v době a místě poskytnutí úvěru, jak bylo zjištěno provedeným dokazován a jak je i soudu známo z jeho úřední činnosti.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že převážně úspěšní ve věci byla žalovaná, které však vzhledem k její nečinnosti v řízení žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.