10 C 56/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 46 894,63 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce, jíž se domáhal po žalované zaplacení částky 46 894,63 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 46 894,63 Kč od 8. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce , Jméno advokáta B, na náhradě nákladů řízení částku 36 990 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 6. 3. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 46 894,63 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 8. 1. 2024 do zaplacení. Žalovaná částka sestává z neoprávněně vyplacené odměny ve výši 20 000 Kč, z neoprávněně vyplacené nemocenské ve výši 5 406 Kč, ze škody ve výši 15 000 Kč vzniklé propadnutím voucherů a ze škody ve výši 6 488,63 Kč vzniklé neúčelným pořízením software.

2. Žalobce uvedl, že žalovaná zastávala u žalobce na základě smlouvy o výkonu funkce ředitele uzavřené mezi účastníky dne 20. 12. 2022 (dále jen „Smlouva o výkonu funkce“) v období od 7. 9. 2018 do 31. 10. 2023 funkci ředitele – statutárního orgánu. Dne 22. 10. 2023 si žalovaná bez jakéhokoliv oprávnění vyplatila částku 20 000 Kč jako „zálohu na odměnu za měsíc říjen 2023, a dne 13. 4. 2023 si rovněž bez jakéhokoliv oprávnění zaslala částku 5 406 Kč (z toho 5 331 Kč jako „nemocenské“ a 97 Kč jako „nedefinované“), čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. V článku 4.1 a čl. 4.2 Smlouvy o výkonu funkce byla sjednána odměna za výkon funkce ředitele ve výši 60 000 Kč hrubého měsíčně, přičemž tato odměna byla splatná měsíčně v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni řediteli vznikl nárok, a to v pravidelném termínu výplat mezd žalobce. Jakákoliv jiná plnění bylo možné řediteli poskytnout pouze se souhlasem správní rady žalobce. Správní rada žalobce však k vyplacení shora uvedených částek souhlas neposkytla. Nárok na částku 20 000 Kč jakožto součást její měsíční mzdy žalované ani nevznikl, neboť podle čl. 4.10 Smlouvy o výkonu funkce v případě, že výkon funkce ředitele zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku žalobce, plnění řediteli nebude poskytnuto, ledaže správní rada žalobce rozhodne jinak. Hospodářský výsledek žalobce za měsíc říjen 2023 byl v důsledku porušení péče řádného hospodáře ze strany žalované natolik nepříznivý, že se žalobce dostal do situace, kdy neměl ani na výplatu všech mezd svých zaměstnanců, přičemž této situace si žalovaná byla jednoznačně vědoma, neboť ji sama zapříčinila. Pochybení žalované, kterými přispěla k nepříznivému hospodářskému výsledku spočívala v nezajištění řádného financování, takže žalobce neměl žádné finanční prostředky, a to ani na mzdy zaměstnanců. Uvedené vyšlo najevo v říjnu 2023, nicméně se jednalo o problém za celý rok 2023. Nepříznivou finanční situaci žalovaná řešila mimobankovními půjčkami od společnosti , Anonymizováno, , případně půjčkami od žalované. K tomu žalobce dále uvedl, že v roce 2023 hospodařil odhadem s částkou 6 až 8 milionů. Dále žalovaná způsobila žalobci škodu ve výši 15 000 Kč, neboť žalobci nepředala žádné informace o charitativních voucherech v hodnotě 15 000 Kč s platností do 31. 10. 2023 (dále jen „Vouchery“) od společnosti , právnická osoba, , provozující dovoz jídla pod značkou „, Anonymizováno, “, které následně propadly a nemohly tak být využity pro klienty žalobce. Uvedeným jednáním tak žalovaná porušila péči řádného hospodáře. Další porušení péče řádného hospodáře žalovanou představovalo neúčelné pořízení software , Anonymizováno, od společnosti , právnická osoba, ., za 6 488,63 Kč v roce 2023, neboť tento software ze strany žalobce nikdy nikdo nepoužíval, pořízení tohoto software nebylo nutné, žalobce od tohoto software nemá ani žádné přístupové údaje, neboť mu je žalovaná po skončení její funkce nepředala. Pořízením uvedeného software žalobci vznikla škoda ve výši 6 488,63 Kč. Žalovaná žalobkyni na dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku nezaplatila ničeho.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně, neboť je v plném rozsahu nedůvodný. Učinila nesporným, že u žalobce vykonávala v období od 7. 9. 2018 do 31. 10. 2023 funkci statutárního orgánu, konkrétně ředitele. Ostatní žalobcem tvrzené skutečnosti však sporovala. K nároku na vrácení odměny ve výši 20 000 Kč za měsíc říjen 2023 uvedla, že tato částka žalované náleží dle čl. 4.1 Smlouvy o výkonu funkce ředitele, neboť odměna za výkon funkce ředitele činí dle uvedeného článku 60 000 Kč měsíčně, v říjnu 2023 funkci ředitele – statutárního orgánu vykonávala, péči řádného hospodáře při výkonu své funkce neporušila a částka byla vyplacena ve formě zálohy dne 22. 10. 2023 v souladu s běžnou praxí žalobce. Je to naopak žalobce, kdo je v prodlení se splněním smluvního závazku dle čl. 4.1 Smlouvy o výkonu funkce ředitele, a to v rozsahu 40 000 Kč jako doplatku odměny za říjen 2023, přičemž žalobce je se splněním této povinnosti v prodlení od 13. 11. 2023, neboť splatnost odměny nastala 12. 11. 2023 (12. den následujícího měsíce je u žalobce pravidelným termínem výplaty mezd). Ze strany žalované proto k žádnému bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce nedošlo, žalovaná měla na vyplacení zálohy na odměnu právní nárok. Pokud by žalovaná vznik bezdůvodného obohacení připustila, což však striktně odmítá, pak by takový případný dluh žalované zanikl na základě žalovanou provedeného zápočtu její pohledávky na zaplacení odměny za výkon funkce ředitele – statutárního orgánu v měsíci říjnu 2023, který žalovaná provedla vůči žalobci dopisem ze dne 21. 12. 2023. Tvrzení žalobce, že žalovaná zřejmě přispěla k nepříznivému hospodářskému výsledku žalobce, považuje žalovaná za nepravdivé a účelové. Žalobce tvrdí vznik škody ve výši cca 20 000 Kč, a to u organizace, která hospodařila řádově s 8 miliony, tudíž případná škoda v uvedené výši nemůže takové organizaci způsobit nepříznivý hospodářský výsledek. Tvrzení, že žalobce neměl dostatek prostředků na výplatu mezd svých zaměstnanců, nejsou pravdivá. Dne 16. 11. 2023 bylo z účtu žalobce odcizeno zhruba 300 000 Kč, takže minimálně tato částka musela být na účtu žalobce v době, kdy funkce žalované u žalobce končila. K nároku na zaplacení částky 5 406 Kč představující nemocenské žalovaná uvedla, že tato částka byla žalované vyplacena v souladu s doporučením hlavní účetní žalobce pro mzdy, paní , jméno FO, . Žalovaná byla v měsíci březnu 2023 několik dní v pracovní neschopnosti. V souladu s čl. 5.1 Smlouvy o výkonu funkce ředitele vyplacení nemocenského z hlediska povinností všech zúčastněných konzultovala s již zmíněnou paní , jméno FO, , která žalované sdělila, že na vyplacení nemocenské má žalovaná nárok. O všech krocích žalovaná žalobce informovala. Uvedená částka byla vyplacena převodem na účet, nejednalo se tak o žádné skryté jednání. Podle čl. 12.13 písm. m) zakladatelské listiny žalobce správní rada žalobce kontroluje vedení účetnictví žalobce. Pokud správní rada žalobce měla za to, že částka byla vyplacena neoprávněně, měla k dispozici nástroje, jak tuto transakci zpochybnit nebo vyzvat žalovanou k vrácení prostředků, avšak nic z toho správní rada neučinila. Ke zpochybňování této úhrady však došlo až od chvíle, kdy žalovaná začala požadovat doplacení své odměny za měsíc říjen 2023. Žalovaná zdůraznila, že o všech ve prospěch žalované vyplacených částkách byla správní rada informována emailem žalované ze dne 17. 7. 2023, avšak správní rada uvedenou transakci nijak nesporovala. K nároku na náhradu škody ve výši 15 000 Kč za propadlé Vouchery žalovaná uvedla, že to byla právě ona, kdo zajistil spolupráci žalobce a společnosti Delivery , právnická osoba, republic s. r. o. a kdo dojednal možnost poskytování těchto Voucherů jako daru. Otázka poskytnutí Voucherů byla řešena s jejich poskytovatelem již v měsíci říjnu 2023, kdy žalovaná vykonávala funkci ředitele – statutárního orgánu žalobce. V čerpání služeb , Anonymizováno, však nastala komplikace spočívající v tom, že standardní čerpání služeb , Anonymizováno, nebylo možné, neboť lokality , adresa, byly mimo dovážkovou zónu této služby. Za této situace tak žalovaná dohodla se zástupcem poskytovatele voucherů, paní , jméno FO, , možnost prodloužení čerpání (platnosti) Voucherů do 31. 12. 2023 s tím, že v mezidobí bude bližším způsobem dojednáno, jakým způsobem bude nejefektivnější Vouchery s přihlédnutím k absenci rozvozu čerpat. Z důvodu ukončení působení žalované u žalobce a s tím spojeného časově náročného období měsíce října 2023 žalovaná finální dojednání poskytnutí Voucherů delegovala na svou podřízenou paní , jméno FO, . Řešení této sponzorské činnosti tak nespadalo do výlučné kompetence ředitele – statutárního orgánu, a proto žalovaná nemůže být z tohoto titulu jakkoliv odpovědná. Žalovaná se nedopustila žádného protiprávního jednání, nad rámec svých povinností zajistila možnost čerpání Voucherů a učinila vše proto, aby Vouchery mohly být čerpány. Nadto na poskytnutí daru v podobě Voucherů žalobce nemá žádný právní nárok a bylo zcela na poskytovateli Voucherů, zda Vouchery žalobci poskytne, v jakém rozsahu tak učiní, zda jejich platnost prodlouží apod. Žalovaná neměla možnost nic z uvedeného jakkoliv ovlivnit, zvláště ne po svém konci ve funkci. Ohledně nákupu software , Anonymizováno, od společnosti , právnická osoba, . ve výši za 6 488,63 Kč žalovaná uvedla, že již při svém nástupu k žalobci v roce 2018 zjistila naléhavou potřebu u žalobce zavést systém CRM (Customer Relationship Manager), neboť klíčová část financování žalobce je založena na dlouhodobých partnerstvích (sponzoringu, dárcovství) a nejenže bylo nutné tato obchodní (dárcovská) partnerství zachovat, ale bylo a stále je nezbytné nacházet a poptávat další zdroje financování v rámci tzv. fundraisingu. Za účelem dosažení co nejužšího komunikačního vztahu s potenciálními dárci žalovaná v roce 2018 rozhodla o pořízení programu CRM Dynamics, programu Techsoup. , jméno FO, doby se však začaly projevovat nevýhody uvedeného systému včetně jeho nízké efektivity, přičemž tyto nedostatky mělo odstranit právě zavedení systému , Anonymizováno, , který by s ohledem na své přívětivé uživatelské prostředí zajistil vyšší efektivitu a lepší zacílení fundraisingových kampaní. Kompletní zavedení nového systému bylo plánováno do konce roku 2023. Není pochybením žalované, že se žalobce následně rozhodl na takto vytvořenou platformu nenavázat, případně od projektu zcela odstoupit. Přístupové údaje žalovaná nezadržovala ani nezničila. Naopak se snažila být žalobci nápomocna i v období po skončení její funkce. Žalobce se přesto na žalovanou za celou dobu ani jednou neobrátil s tím, aby mu poskytla jakékoliv přístupy k softwaru. Žalovaná tak předpokládala, stejně jako v případě voucherů , Anonymizováno, , že je tato problematika vyřešena. Nadto žalobce na přímou nabídku pomoci ze strany žalované učiněnou v písemné formě dne 16. 11. 2023 nijak nereagoval. Žalovaná tak má za to, že nejednala protiprávně. Pokud by bylo soudem zjištěno, že žalobou uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5 406 Kč a na náhradu škody ve výši 21 488,63 Kč existuje, žalovaná vůči takovému nároku uplatňuje námitku započtení svého splatného nároku ve výši 40 000 Kč na zaplacení odměny za výkon funkce ředitele v říjnu 2023, která jí žalobcem nebyla dosud uhrazena. V rozsahu, v jakém se tyto pohledávky kryjí, zanikají. Zbývající část žalobou uplatněného nároku ve výši 20 000 Kč jako bezdůvodného obohacení žalovaná již započetla vůči svému nároku již dopisem adresovaným žalobci ze dne 21. 12. 2023.Skutkový stav:

4. Ze smlouvy o výkonu funkce ředitele uzavřené mezi žalobcem (dále též jen jako „Ústav“) a žalovanou ze dne 20.12.2022 soud zjistil, že žalovaná se zavázala vykonávat funkci ředitele Ústavu tak, jak povinnosti ředitele vyplývají či v příslušné době budou vyplývat z obecně závazných právních předpisů, zejména z občanského zákoníku a ze zakládací listiny Ústavu, a to za podmínek stanovených touto smlouvou. K jejím povinnostem patřilo zejména zajistit řádné vedení účetnictví, předkládání účetních závěrek Ústavu a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty správní radě, informovat správní radu o záležitostech Ústavu, realizovat rozhodnutí přijatá správní radou, zajistit přípravu výročních zpráv a ročního rozpočtu Ústavu, zajistit, aby činnost Ústavu byla v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, zajistit důvěrnost informací týkajících se Ústavu, zastupovat Ústav ve vztahu k třetím osobám (bod 1.4 smlouvy). Žalobkyni podle bodu 4.1 jako ředitelce příslušela odměna ve výši 60 000 Kč hrubého měsíčně, splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni řediteli vznikl nárok, a to v pravidelném termínu výplat mezd v Ústavu. Ústav se dále zavázal poskytnout řediteli mimo jiné 4 týdny volna a 4 dny free days v kalendářním roce a volno ve dnech státních svátků s tím, že za tyto dny bude řediteli náležet odměna, jako kdyby vykonával funkci. Dle bodu 4.10 smlouvy v případě, že výkon funkce ředitele zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku Ústavu, plnění podle čl. 4 (nebo jakákoliv jeho část) řediteli nebude poskytnuto, ledaže správní rada rozhodne jinak. Podle čl. 5.1 pokud ředitel nebude schopen funkci vykonávat pro nemoc nebo z jiného důvodu, je povinen postupovat podle platných vnitřních předpisů upravujících pracovní neschopnost. Podle čl. 5.2 má ředitel nárok na nekrácenou měsíční odměnu bez ohledu na to, zda se v případě nemoci osobně podílel na činnosti Ústavu či nikoli, a to za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, avšak maximálně za tři pracovní dny za kalendářní rok. V preambuli smlouvy je dále uvedeno, že ředitel byl zvolen do funkce v souladu se zakladatelkou listinou a se svým výslovným souhlasem.

5. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná v srpnu 2023 rezignovala na funkci ředitelky Ústavu s tím, že její funkce zanikla k 31.10.2023 a dále, že částka 5 406 Kč vyplacená žalobcem žalované v dubnu 2023 představovala náhrada mzdy za dobu nemoci v období, kdy žalovaná působila již jako ředitelka Ústavu.

6. V období mezi rezignací žalované na funkci ředitelky a zánikem funkce žalovaná činila kroky k předání jí vykonávané agendy, přičemž mailem ze dne 10.10.2023 oslovila členy správní rady, a to R. , adresa, , I. Čebišovou a I. Muzikovou s tím, že zadání ohledně předání agendy a přístupů v zápise rady ze dne 13.9. a 27.9. není komplexní a upozornila je, že při mailové komunikace jednotlivých bodů hrozí ztráta informací. Požadovala proto po správní radě určení osoby, která bude písemný předávací protokol přebírat s tím, že např. některé přístupy jsou nepředatelné jiné osobě, než statutárnímu zástupci. Dále vyzvala radu ke stanovení konkrétního termínu pro předání, a to v období od 23.10. do 27.

10. Žalovaná dále v mailu zmínila, že o výše uvedenou spolupráci žádala radu již v předchozí komunikaci uskutečněné v srpnu 2023 /prokázáno mailem žalované ze dne 10.10.2023 na č.l. 51/. Mailem ze dne 16.10.2023 žalobkyně urgovala shora uvedené členy správní rady o sdělení osoby její nástupce a dále jim sdělila jména osob, které se ujmou jednotlivých činností spojených s fundraisingem. Přílohou mailu byly dokumenty týkající se jednotlivých akcí /prokázáno mailem žalované ze dne 16.10.2023 na č.l. 52/. Mailem ze dne 31.10.2023 adresovanému R. Němcovi žalovaná jmenovaného informovala o tom, že určení zástupce dne 26.10. a stanovení předání na 30.10., kdy čerpá dovolenou, považuje za nešikovné neboť předání mělo proběhnout již v předchozím týdnu s tím, že o určení zástupce žádala již od srpna. Dále jej v krátkosti informovala o předání agendy k některým projektům s tím, že bude i nadále k dispozici na mailu kvůli případným dotazům ke kontokorentu. Přílohou mailu bylo vícero dokumentů s následujícími názvy: předávací protokol, dotace, přístupy s vazbou na statutární orgán, příkazy a odvody – oprava, SP cíle a akční plán /prokázáno mailem žalované ze dne 31.10.2023 na č.l. 53/.

7. Po zániku funkce ředitelky žalovaná oslovila mailem ze dne 16.11.2023 členy správní rady a ředitele s nabídkou dobrovolnické výpomoci s tím, že nadále dostává od týmu dotazy ohledně činnosti Ústavu. Nabídla možnost schůzky za účelem opětovného probrání předaných materiálů za účasti vedoucích manažerů organizace /prokázáno mailem žalované ze dne 16.11.2023 na č.l. 54/. V následném mailu ze dne 16.11.2023 adresovaném správní radě žalovaná konstatovala, že s ohledem na to, že nabízené konzultace nebylo třeba, bere to tak, že je vše v pořádku /prokázáno mailem žalované ze dne 1.12.2023 na č.l. 54/.

8. Z rozhodnutí ředitele ústavu datovaného 6.11.2023 /čl. 22/soud zjistil, že , jméno FO, jako nový ředitel žalované rozhodl o vyplacení odměn členům správní rady za říjen 2023 tak, že I. Muzikové a I. Čebišov náleží odměny ve výši 13.500 Kč, a R. , adresa, odměna ve výši 32 500 Kč. V rozhodnutí je dále konstatováno, že ke dni 31.10.2023 skončila žalovaná ve funkci ředitele, a je v něm uveden výčet činností správní rady za říjen 2023. V čl. II. rozhodnutí je uvedeno, že na základě rozhodnutí správní rady ze dne 31.10.2023 nebude vyplacena žalované žádná odměna za výkon funkce za měsíc říjen 2023 z důvodu porušení povinností ředitele stanovených smlouvou, konkrétně povinnosti realizovat rozhodnutí přijatá správní radou, tj. že žalovaná nepředala při ukončení výkonu funkce řádně a včas agendu předsedovi správní rady a nesplnila jí uložené úkoly.

9. Dne 22.10.2022 byla z účtu žalobce vyplacena žalované částka 20 000 Kč s poznámkou 10/2023 záloha na odměnu/prokázáno výpisem bankovní transakce na č.l. 9/.

10. Dopisem ze dne 2.1.2024 vyzval žalobce žalovanou k úhradě částky 21 488,63 Kč z titulu náhrady škody za propadlé vouchery a neúčelně pořízený software , Anonymizováno, a k úhradě částky 25 408 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněně vyplacenou zálohu na odměnu (20 000) Kč), nemocenskou (5 331 Kč) a nedefinovanou platbu ve výši 97 Kč. Výzva dále obsahovala výčet pochybení, kterých se žalovaná měla dle žalobce dopustit /prokázáno dopisem žalobce ze dne 2.1.2024 na č.l. 13-15/. Dalším dopisem ze dne 6.1.2024 vyzval žalobce žalovanou prostřednictvím právního zástupce k úhradě částky 46 894,63 Kč s tím, že se jedná o předžalobní výzvu. Zároveň žalobce v tomto dopise odmítl oprávněnost jednostranného zápočtu žalované v odpovědi na předchozí výzvu s tím, že žalované za měsíc říjen 2023 nevznikl jakýkoliv nárok na odměnu /prokázáno dopisem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6.1.2024 na č.l. 16-20 a doručenou DS ze dne 6.1.2024/.

11. K úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč a náhradě škody za propadlé vouchery byla nicméně žalovaná vyzvána žalobcem již dříve, a to dopisem ze dne 7.12. 2023, neboť prostřednictvím svého právního zástupce uplatněné nároky odmítla již dopisem ze dne 21.12.2023 s tím, že naopak uplatňuje k zápočtu svoji pohledávku ve výši 60 000 Kč z titulu odměny za měsíc říjen 2023 oproti pohledávce žalobce uplatněné z titulu údajného nároku na vrácení zálohy vyplacené dne 22.10.2023. Tímto dopisem žalovaná dále vyzvala žalobce k úhradě zbytku nevyplacené odměny ve výši 40 000 Kč včetně úroku z prodlení /prokázáno dopisem , tituly před jménem, J. Matějíčka ze dne 21.12.2023 na č.l.49/.

12. V listopadu 2023 proběhla mailová komunikace mezi S. , jméno FO, píšící z adresy , e-mail, a , jméno FO, z , Anonymizováno, ohledně možnosti prodloužení platnosti voucherů v hodnotě 15 000 Kč s odvoláním na předchozí dohodu učiněnou s paní , jméno FO, . Mailem ze dne 23.11.2023 M. , jméno FO, možnost prodloužení platnosti voucherů definitivně odmítl. O této skutečnosti S. , jméno FO, informovala R. , adresa, mailem ze dne 13.12.2023 s tím, že i jí bylo původně paní , jméno FO, potvrzena možnost jejich prodloužení /prokázáno mailovou komunikace na č.l. 23-24/.

13. Z faktur společnosti , právnická osoba, . na č.l. 143-145 soud zjistil, že měsíční předplatné za používání software činilo v rozmezí 393,25 Kč až 786,50 Kč včetně DPH a v jednom případě částku 983,13 Kč, přičemž za období od ledna 2023 do prosince 2023 se jednalo celkem o částku 6 488,63 Kč. Předplatné bylo hrazeno převodem z účtu žalobce /viz výpis na č.l. 146/.

14. Z výpisů z účtu žalobce č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že k 1.11.2023 činil zůstatek na tomto účtu cca 9 000 Kč, přičemž v tomto měsíci byl žalobce oprávněn čerpat kontokorent ve výši 2 000 000 Kč. Dne 15.11.2023 na tento účet byla převedena z účtu žalobce č. , č. účtu, částka 360 000 Kč, která byla obratem použita na výplatu mezd nebo jejich částí, o čemž svědčí uvedení jmen a údaj 2023/10 v popisu platby. K dalšímu platbám z účtu, a to opět na mzdy došlo dne 24.11.2023, přičemž na jejich úhradu byl využit kontokorent, přičemž na konci tohoto měsíce byl zůstatek na účtu -751 211,58 Kč. Z výpisů dále vyplývá, že žalobci bylo umožněno čerpat kontokorent ve výši 1 500 000 Kč také v měsících leden 2023 až červenec 2023, kdy žalobce této možnosti aktivně využíval. K uhrazení kontokorentu došlo v červenci 2023. V období srpna 2023 až října 2023 nebyl kontokorent sjednán /prokázáno výpisy účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . na č.l. 151-178/.

15. Z výpisů z účtu žalobce č. , č. účtu, vedeného u Fio Bank a.s. soud zjistil, že na tento účet byla dne 1.11.2023 připsána částka 900 000 Kč, kdy jako plátce byla označena „Loro stavební spořitelna“ s poznámkou charitativní finanční dar. Na začátku měsíce listopadu bylo z účtu provedeno vícero plateb, přičemž z větší části se jednalo o platby určené finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám či správě sociálního zabezpečení či o platby energií. Ještě poté co byla převedena dne 15.11.2023 platba ve výši 360 000 Kč na shora uvedený účet žalobce vedený u , právnická osoba, ., bylo na účtu dostatek prostředků, aby z něj mohlo být v celkem , hodnota, platbách odcizeno dne 16.11.2023 níže uvedených 362 926 Kč /prokázáno výpisy účtu , č. účtu, vedeného u Fio Bank a.s. na č.l. 262- 352 /.

16. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení , jméno FO, ze dne 16.11.2023 na č.l. 181 soud zjistil, že jmenovaná se dostavila na Policie ČR kvůli tomu, že z účtu žalobce vedeného u Fio Bank byly bez jejího vědomí odeslány transakce v celkové výši 362 926 Kč, a to dne 16.11.2023. Stalo se tak poté, co předchozího dne prováděla prostřednictvím internetového bankovnictví platby a neuvědomila si, že klikla ve vyhledávači na nesprávný odkaz. Jednotlivé platy byly převedeny na účet č. , č. účtu, a na účet č. , č. účtu, .

17. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 25.2.2025 č.j. 45 C 51/2024-131 soud zjistil, že tímto dosud nepravomocným rozsudkem bylo vyhověno žalobě , Jméno žalované, proti , Jméno žalobce, ., kdy předmětem řízení byl nárok na vyplacení odměny za výkon funkce ředitelky za měsíc říjen 2023 ve výši 40 000 Kč. Z odůvodnění vyplývá, že , Jméno žalobce, . netvrdil a neprokázal natolik závažná pochybení ředitelky, která by jej opravňovala k uplatnění výluky z ujednané smluvní odměny. V uvedeném řízení byl jako svědek vyslechnut , tituly před jménem, , jméno FO, z jehož výpovědi vyplývá, že žalovaná rezignovala na svoji funkci v srpnu 2023 a proto správní rada obratem vypsala výběrové řízení na nového ředitele. Vybraný kandidát nicméně nabídku nakonec odmítl, a proto se svědek následně ujal této funkce po dohodě se správní radou sám. Jmenovaný dále při své výpovědi uvedl, že organizace nebyla G. , jméno FO, prakticky vůbec předána, a že již předtím jako ředitelka neplnila úkoly zadané správní radou. Po nástupu do funkce pak zjistil, že na účtu organizace nejsou žádné peníze. Jeho výpověď byla velmi obsáhlá, nicméně s ohledem na skutečnost, že jmenovaný byl vyslechnut jako svědek také v tomto řízení, považuje soud za stěžejní níže uvedenou výpověď, která se vztahovala k nárokům projednávaným v tomto řízení.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že je zakladatelem žalobce. V minulosti u žalobce působil ve správní radě a po odchodu žalované působil jako ředitel žalobce. Jmenovaný uvedl, že v té době zjistil, že není dostatek prostředků na výplaty, a proto narychlo dojednal kontokorent u , právnická osoba, . Mzdy pak byly vyplaceny z části ze zůstatku na účtu, zčásti právě z tohoto kontokorentu. K částce 900 000 Kč připsané na účet žalobce na začátku listopadu 2023 se nedokázal vyjádřit, dokud mu nebyl předložen k nahlédnutí výpis z účtu. Taktéž nebyl schopen z paměti uvést ani přibližnou částku odcizenou z účtu žalobce v listopadu 2023, kdy již zastával funkci ředitele s tím, že část peněz již byla vrácena zpět. Jak vysoká částka byla dosud vrácena nedokázal uvést. Svědek dále uvedl, že na zálohách na mzdy bylo vyplaceno 360 895 Kč a na doplatku mzdy pak 349 000 Kč z připsaného kontokorentu, přičemž to, že mzda nebude vyplacena v plné výši v termínu sdělil zaměstnancům dne 13.11.2023. Když měl svědek vysvětlit, jak je možné, že dne 16.11.2023 došlo k odcizení částky cca 360 000 Kč z bankovního účtu žalobce, když zároveň uvádí, že žalobce neměl v té době prostředky na výplatu zbytku mzdy ve výši cca 350 000 Kč, svědek uvedl, že již tehdy věděl, že situace kolem mezd bude řešena kontokorentem, přičemž si chtěl ponechal na účtu u Fio Bank nějaké prostředky na nepředvídané výdaje. V souvislosti s odcizením peněz uvedl, že ke krádeži došlo poté, co paní , jméno FO, prováděla poprvé samostatně platby, přičemž ji žalovaná nepředala přístup do bankovnictví. Dle svědka žalovaná neprováděla finanční řízení, v důsledku čehož vznikla ztráta ve výši 2 000 000 Kč. Pokud měl konkretizovat pochybení žalované svědek uvedl, že uvedené nedokáže specifikovat s tím, že šlo o odpovědnost ředitelky. Uvedl pouze, že zvyšovala mzdy, aniž by dokázal uvést jakékoliv k tomu se vztahující údaje. Ohledně programu , Anonymizováno, uvedl, že do něj nikdy nevstoupil, pouze se informoval, zda, kdo a k čemu tento software používá. O to, zda je software funkční se nezajímal. Protože mu žalovaná nepředala informace o programu a nikdo o něm nikdo nic nevěděl, dal pokyn k jeho zrušení. Přístupové údaje k programu získal v prosince od paní , jméno FO, . Ohledně propadlých voucherů , Anonymizováno, uvedl, že žalovaná nikomu neřekla o nutnosti jejich využití a proto propadly, byť se tomu žalobce snažil následnou komunikací zabránit. Dále uvedl, že žalovaná zadala zpracování účetnictví formě, která toho nebyla technologicky schopna, neboť neznala standardy vedení účetnictví neziskové organizace.

19. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , bývalé zaměstnankyně žalobce, soud zjistil, že práci pro žalobce ukončila v červnu 2024. V době před odchodem žalované od žalobce, kdy v práci panovala napjaté atmosféra, žalovaná pracovala více z domova, nicméně s každým si udělala schůzku. Jí samotné předala vše, co měla. Mezi žalovanou a správní radou v té době panovalo napjetí, svědkyně se doslechla zvěsti o odcizení peněz Portusu , adresa, s.r.o. žalovanou, přičemž zdrojem těchto informací byla správní rada. Svědkyně dále uvedla, že ví o plánu zavést software , Anonymizováno, , ona sama jej ale nikdy nepoužívala. Před svým odchodem ji žalovaná předala heslo k tomuto software. Ohledně propadlých voucherů svědkyně nevěděla nic podstatného, neboť tato agenda se jí netýkala a informace měla pouze z doslechu.

20. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dříve , jméno FO, , soud zjistil, že v období srpna až října roku 2023 pracovala jako externista pro , Anonymizováno, . Dostala zadání, aby vybrala nějakou neziskovou organizaci, kterou by , Anonymizováno, v rámci sponzorství podpořila. Svědkyni zaujal žalobce, a proto oslovila žalovanou s nabídkou širší podpory, do které spadala i nabídka darování voucherů v hodnotě 15 000 Kč měsíčně. Tyto měly být žalobcem rozděleny mezi jednotlivé znevýhodněné osoby. Vouchery za měsíce září a říjen s platností vždy na jeden měsíce zaslala žalované, aniž by byla uzavřena jakákoliv smlouva. Pokud jde o platnost voucherů, byla žalovanou oslovena ohledně možnosti jejich prodloužení, na což ji sdělila, že to není problém. Protože u , Anonymizováno, končila k 31.10.2023, předala tuto agendu svému kolegovi. S žalovanou o prodloužení voucherů komunikovala výhradně v době, kdy ještě pracovala u , Anonymizováno, . V době, kdy už u , Anonymizováno, nepracovala, ji kontaktovala paní , jméno FO, , přičemž z konverzace s ní nabyla dojmu, že ji kódy nebyly předány. Jmenovanou odkázala na kolegu s tím, že už tam nepůsobí. Stejně postupovala, když ji ještě v roce 2024 kontaktovala s dotazem na vouchery žalovaná. Z výpovědi svědkyně dále vyplynulo, že její představa byla taková, že ústav za vouchery nakoupí a nákup předá klientům. Dále si pamatovala, že v té době nebylo možné doručení zboží do , adresa, .

21. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že ohledně voucherů , Anonymizováno, usilovala o formální zpracování daru kvůli účetnictví, neboť předmětné vouchery obdržela mailem s tím, že jsou určeny přímo pro klienty a žalobce to má zprocesovat. Hledala proto cestu, jako celou věc formálně uchopit. Kupóny nemohly být předány klientům, neboť ti je nebyli kvůli svému hendikepu schopni čerpat. Uvedená komunikace probíhala až do druhé poloviny října, kdy žalovaná informovala paní , jméno FO, , že bude odcházet, a tudíž věc bude dále vyřizovat paní , jméno FO, . Ohledně programu , Anonymizováno, žalovaná uvedla, že ten využívala pouze ona, neboť do něj zatím vkládala data a učila se v něm pracovat. Zamýšlela tímto programem nahradit stávající CRM systém, neboť se obávala ztráty dat v případě kolapsu staršího serveru, kde byla uložena data žalobce. Program , Anonymizováno, považovala za modernější řešení vhodné zejména pro práci s větším množstvím individuálních dárců. Do systému postupně vložila 6000 kontaktních údajů na dárce. Nastavení systému bylo časově náročné a jeho zavedení do týmu plánovala až po ukončení nastavení. Při odchodu nabídla , jméno FO, zaučení v tomto systému a dále převedla přístupová práva na emailový účet paní , jméno FO, . O tom, že si vyplatí zálohu na odměnu za říjen 2023 správní radu neinformovala. Žalovaná dále vypověděla, že z důvodu nejistoty ohledně čerpání kontokorentu, který se snažila dojednat, kontaktovala dlouhodobého sponzora „Buřinku“ s tím, zda by mohl poskytnout obvyklý dar ve výši 900 000 Kč o dva měsíce dříve, čehož i dosáhla. Žalobce byl totiž ve ztrátě, a to v důsledku toho, že předchozí tři roky byly velmi náročné kvůli covidu v letech 2020 – 2021 a vládnímu provizorium v roce 2022, což ovlivnilo poskytování dotací neziskovému sektoru. Uvedené bylo také důvodem, proč byl v předchozím období čerpán kontokorent.

22. Z listiny na č.l. 25, kdy se má patrně jednat o „výplatní pásku“ žalované za měsíc říjen 2023, soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť tato listina neobsahuje obvykle uváděné údaje. Dále soud neučinil žádné skutkové závěry rozhodné pro posouzení věci- z dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 31.10.2023 na č.l. 55, jímž jménem R. , adresa, vyzývá žalobce k úhradě zbytku odměny za výkon funkce člena správní rady za měsíc září 2023,- z darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako dárcem a společností , právnická osoba, jako obdarovaným na částku 70 000 Kč, neboť tato se nijak nevztahuje k předmětu řízení23. Soud dále zamítl pro nadbytečnost návrh žalobce na výslech členky správní rady paní , jméno FO, , návrh na opětovný výslech , jméno FO, (zda byli dotyční informování o programu , Anonymizováno, ) a dále návrh na výslech , jméno FO, (k užívání systému , Anonymizováno, ).

24. Soud taktéž zamítl z důvodu nadbytečnosti návrh žalované na výslech svědka Tomby k otázce vyplácení záloh, paní , jméno FO, k otázce okolností vyplacení nemocenské a návrh na vznesení dotazu na společnost , Anonymizováno, (k čemu slouží jeho software) a společnost Delivery Hero (kdo je získal ke spolupráci).

25. Shrnutí skutkového stavu: Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně od 20.12.2022 do října 2023 vykonávala činnost ředitelky žalované. Dle smlouvy o výkonu funkce ředitelky jí za to příslušela odměna ve výši 60 000 Kč, jejíž splatnost byla ujednána vždy v pravidelném termínu výplat mezd v následujícím kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni řediteli vznikl nárok. Výjimkou pak měla být situace, kdy výkon funkce ředitele zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku Ústavu. Žalovaná rezignovala v srpnu 2023 na funkci ředitelky Ústavu, přičemž ve funkci skončila ke dni 31.10.2023. Žalovaná prostřednictvím e-mailové korespondence informovala žalobce o nutnosti předání jí vykonávané agendy, přičemž v e-mailu z 10.10.2023 podrobně rozebírala jednotlivé pokyny správní rady a k těmto jednotlivým bodům se vyjadřovala a navrhovala řešení. Maily žalované a výpověďmi svědků bylo prokázáno, že žalovaná rozdělila mezi jednotlivé pracovníky úkoly, které je zapotřebí dokončit a před svým odchodem zaslala žalobci soubor s přístupy vázanými na osobu ředitele. Dále aktivně upozorňovala správní radu žalobce na nutnost včasného předání své agendy a opakovaně žádala o jmenování osoby, které by mohla tuto agendu předat. Současně informovala žalobce o jednotlivých osobách, kterým předala agendu a které ji mohou zastoupit do doby, než bude jmenován nový ředitel. Nejpozději dne 31.10.2023 pak předala žalobci i předávací protokoly, přístupy a další podklady a dále nabídla možnost následné pomoci v případě potřeby. Za měsíc říjen obdržela žalovaná za výkon funkce ředitelky odměnu ve výši 20 000 Kč, kterou si nechal vyplatil již dne 22.10.2023 formou zálohy, aniž by toto mělo oporu v uzavřené smlouvě, a aniž by o této skutečnosti informovala správní radu žalobce. Zbytek odměny za říjen 2023 ve výši 40 000 Kč žalobce žalované nevyplatil. Žalované byla dále v dubnu 2023 vyplacena náhrada mzdy za dobu nemoci ve výši 5 331 Kč a dále částka 97 Kč, kdy nebylo zřejmé, co je důvodem platby. Poté co byla žalovaná vyzvána k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč uplatnila žalovaná dopisem ze dne 21.12.2023 zápočet oproti nevyplacené odměně ve výši 60 000 Kč za měsíc říjen 2023. Ještě v době svého působení u žalobce žalovaná předjednala s paní , jméno FO, možnost prodloužení platnosti voucherů , Anonymizováno, , expirujících koncem října 2023 a agendu s tím spojenou ještě před svým odchodem předala paní , jméno FO, . K prodlužení platnost voucherů nakonec nedošlo z důvodu odchodu paní , jméno FO, z , Anonymizováno, taktéž ke konci října 2023 a převzetí její agendy jiným pracovníkem, který o tomto ujednání nebyl informován. Za předplatné programu , Anonymizováno, uhradil žalobce v roce 2023 částku 6 488,63 Kč, přičemž s tímto programem pracovala zatím u žalobce pouze žalovaná, a to tak, že do něj postupně vkládala vetší množství kontaktů. Po vložení dat a seznámení se s možnostmi systému měla žalovaná v úmyslu program zpřístupnit i dalším zaměstnancům, k čemuž ale nedošlo z důvodu ukončení její činnosti pro žalobce. Před svým odchodem žalovaná předala žalobci přístupové údaje do systému , Anonymizováno, , přičemž její nástupce R. , jméno FO, rozhodl o ukončení předplatného, aniž by si sám nebo prostřednictvím někoho jiného ověřil, jaká data byla do programu vložena a k čemu je program využitelný. Pokud jde o finanční situaci žalobce na přelomu října a listopadu 2023, tak na jeho účtu byl dostatek prostředků pro výplatu mezd za říjen 2023, přičemž žalovaná ještě před svých odchodem vyjednala dřívější poskytnutí pravidelného daru ve výši 900 000 Kč, kdy tato částka byla připsána na účet žalobce dne 1.11.2023. K pokrytí svého provozu prostředky z kontokorentu žalobce přistoupil již v minulosti, např. v první polovině roku 2023, kdy opakované čerpal z kontokorentu ve výši 1 500 000 Kč.Právní hodnocení:

26. Dle ust. § 408 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z.) ředitel je statutární orgán ústavu. Statut může pro tento orgán zvolit i jiné označení, pokud tím nevzbudí klamný dojem o jeho povaze. Ředitel nemůže být členem správní rady a byla-li zřízena dozorčí rada nebo jiný orgán obdobné povahy, pak ani členem takového orgánu.

27. Dle ust. § 410 o.z. správní rada volí i odvolává ředitele, dohlíží na výkon jeho působnosti a rozhoduje o právních jednáních ústavu vůči řediteli; není-li určeno jinak, projevuje za ústav při těchto právních jednáních vůli předseda správní rady.

28. Dle ust. § 414 o.z. neurčí-li zakládací listina, že členům orgánů ústavu náleží za výkon funkce odměna a způsob jejího určení, platí, že řediteli náleží odměna obvyklá a má se za to, že funkce členů ostatních orgánů jsou čestné. V takovém případě určí výši odměny ředitele nebo způsob jejího určení správní rada.

29. Podle § 412 odst. 1 o.z. Neurčí-li zakladatelské právní jednání další omezení, uděluje správní rada předchozí souhlas k právnímu jednání, kterým ústava) nabývá nebo pozbývá vlastnického práva k nemovité věci,b) vlastní nemovitou věc zatěžuje,c) nabývá nebo pozbývá právo autorské nebo průmyslové nebod) zakládá jinou právnickou osobu nebo se na takové osobě podílí vkladem.Podle odst. 2 neurčí-li zakladatelské právní jednání něco jiného, uděluje správní rada předchozí souhlas i k právnímu jednání, kterým ústav nabývá nebo pozbývá vlastnické právo k movité věci, jejíž hodnota je vyšší než hodnota zakázky malého rozsahu podle zákona upravujícího veřejné zakázky.

30. Pokud jde vrácení částky 20 000 Kč vyplacené v říjnu 2023 jako zálohu na odměnu za říjen 2023, založil žalobce uplatněný nárok na tvrzení, že žalované za tento měsíc nevznikl jakýkoliv nárok na odměnu, neboť svoji funkci nevykonávala řádně. Soud má za to, že žalobce neprokázal, že by žalovaná výkonem funkce přispěla k nepříznivému hospodářskému výsledku žalobce. Jeho obecná tvrzení o nedostatečném zajištění financování žalobce se nijak neprokázalo, přičemž samotná skutečnost, že žalovaná byla v roce 2023 ve ztrátě ještě neznamená, že se žalovaná dopustila jakéhokoliv pochybení, neboť tato skutečnost mohla mít objektivní příčiny, za něž žalovaná nenesla odpovědnost. Aby žalobce mohl odepřít vyplacení smluvené odměny žalované, musel by tvrdit a prokázat odpovědnost žalované za konkrétní závažná pochybení, která měla přímý a významný vliv na hospodářský výsledek. Této své povinnosti však žalobce nedostál. Naopak jeho tvrzení o nezajištění prostředků na platy zaměstnanců za měsíc říjen 2023 bylo provedenými důkazy vyvráceno, neboť na počátku listopadu 2023 bylo i bez prostředků z kontokorentu na účtu žalobce dostatek prostředků jak na odvody, tak na platy zaměstnanců a nebyl tak důvod, aby ve výplatním termínu nebyla zaměstnancům vyplacena mzda v plné výši. I po vyplacení části mzdy dne 15.11.2023 bylo na účtu žalobce dostatek prostředků na výplatu zbytku mzdy, o čem svědčí skutečnost, že následujícího dne byla z tohoto účtu odcizena částka lehce přesahující částku odpovídající nevyplaceným mzdám. Navíc i v minulosti řešil žalobce momentální nedostatek prostředků kontokorentem, k čemuž nakonec přistoupil i v listopadu 2023. Soud má za to, že žalobce a jeho nový ředitel , Anonymizováno, . , jméno FO, od určitého okamžiku hodnotí jakékoliv své problémy jako důsledek činnost žalované, o čemž svědčí např. jeho , adresa, který i napadení, Anonymizováno, účtu žalobce v listopadu 2023 dal do souvislosti s tím, že žalovaná řádně nepředala přístupové údaje k účtu, byť jediným důvodem bylo zvolení špatného odkazu v internetovém vyhledávači , Anonymizováno, . , jméno FO, . Výpověď , Anonymizováno, . , adresa, hodnotí soud jako vysoce tendenční, kdy jmenovaný na otázky týkající se konkrétních pochybení žalované stran hospodaření odpovídal vyhýbavě a naopak zdůrazňoval drobná pochybení, jejichž existence byla nakonec vyvrácena (propadlé vouchery a pořízení neúčelného softwaru). Stejně tak se ukázalo jako nepravdivé tvrzení žalobce o nepředání přístupových údajů k programu , Anonymizováno, . O účelovosti tvrzení ohledně pochybení vedoucího k nepříznivému hospodářskému výsledku žalobce svědčí dle názoru soud i obsah „Rozhodnutí ředitele ústavu ze dne 6.11.2023“, kde je jako důvod nevyplacení odměny za říjen 2023 uvedeno něco zcela jiného, a to nepředání agendy a neplnění uložených úkolů (aniž by tyto byly blíže specifikovány). Protože žalobce nespecifikoval přes výzvu soudu žádné jiné pochybení než nezajištění dostatků prostředků na mzdy zaměstnanců (viz jednání ze dne 13.3.2025), soud neshledal žádný důvod, proč by žalované neměl vzniknout v měsíci říjnu 2023 nárok na smluvenou odměnu ve výši 60 000 Kč, z níž dosud obdržela formou zálohy 20 000 Kč. Žalobce se tak neoprávněně domáhá vrácení částky 20 000 Kč, a to bez ohledu na skutečnost, že tuto částku si žalovaná nechala vyplatit dříve, než ji na ni vznikl dle smlouvy nárok. Její splatnost totiž nastala společně se mzdami za měsíc říjen 2023, což byla pravděpodobně dne 15.11.2023 (s ohledem na vyplacení mezd zaměstnancům tohoto dne), nejpozději však posledního dne listopadu 2023 (viz ust. § 141 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle kterého mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.). Soud proto žalobu co do částky 20 000 Kč včetně příslušenství zamítl jako nedůvodnou, neboť vyplacených 20 000 Kč nepředstavuje bezdůvodného obohacení na straně žalované, ale část dohodnuté odměny.

31. Pokud jde o vrácení částky 5 331 Kč vyplacené jako náhrada mzdy za dobu nemoci a částky 97 Kč vyplacené společně s ní z neznámého důvodu, členové statutární orgánů zapsaných ústavů, stejně tak jako statutárové obchodních korporací, neuzavírají s korporací pracovní smlouvu jako zaměstnanci, nýbrž uzavírají s touto korporací smlouvu o výkonu funkce (viz. též rozhodnutí Nejvyšší soud ze dne 28.6.2018 sp.zn. 29 Cdo 3487/2016). Odměny statutárního orgánu sice podléhají zdravotnímu a sociálnímu pojištění jako mzdy zaměstnanců, ale v prvním 14 dnech pracovní neschopnosti, byť je statutární orgán nemocensky pojištěn, nemá nárok na poskytnutí náhrady, pokud si strany neujednají smlouvou něco jiného. Statutární orgán totiž není zaměstnancem, přičemž náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem za prvních 14 dní trvání pracovní neschopnosti přísluší právě zaměstnanci (viz ust. § 192 zákoníku práce). Předmětnou smlouvou nebylo mezi stranami ujednáno cokoliv o nároku na náhradu mzdy v případě nemoci za dobu prvních 14 dní trvání nemoci a žalovaná ani nic takového netvrdí. Svoji obranu založila na tvrzení, že uvedenou částku přijala v dobré víře, že na ni má nárok, po konzultaci s účetní žalobce. Protože ale žalovaná nebyla zaměstnankyní žalobce nedopadá na vyplacené plnění § 331 zákoníku práce, podle kterého vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalované byla částka 5 406 Kč vyplacena nedůvodně, přičemž v případě částky 97 Kč ani není zřejmé, co bylo důvodem její výplaty, když tvrzení žalované, že šlo o nedoplatek odměny za jiné období bylo uplatněno až po koncentraci řízení. Částka ve výši 5 406 Kč tak představovala bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu ust. § 2991 odst. 1,2 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku, dále jen o.z., která byla žalovaná žalobci jako ochuzenému povinna vydat. Protože ale žalovaná v rámci podání ze dne 28.3.2024 uplatnila zápočet oproti nevyplacenému zbytku odměny ve výši 40 000 Kč, shledal soud za nedůvodný i tento nárok. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 shora citovaného ustanovení se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Žalovaná v řízení prokázala, že ji vznikl za říjen 2023 nárok na odměnu, ze které ji žalobce dosud dluží 40 000 Kč, přičemž tato odměna byla splatná nejpozději do konce listopadu 2023. Okamžikem doručení oznámení o kompenzaci tak došlo k zániku této žalobcovy pohledávky v plném rozsahu. Pokud jde o vznik nároku na odměnu za říjen 2023 odkazuje soud na odůvodnění uvedené v předchozím odstavci.

32. Taktéž v případě náhrady škody za propadlé vouchery a neúčelně pořízený software dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V případě software , Anonymizováno, považuje soud jeho pořízení za běžné manažerské rozhodnutí, ke kterému byla žalovaná z titulu své funkce oprávněna, aniž byl bylo nutné nechat si tuto marginální investici schválit např. správní radou. Pokud její nástupce shledal, že žalobce pod jeho vedením nemá pro tento program využití, navíc v situaci, kdy si vůbec neověřil, jaká data jsou v programu zadána a jaké jsou možnosti jeho využití, nelze toto klást žalované k tíži. Tento nárok žalobce lze označit v podstatě za šikanózní, neboť pořizovací náklady na software z hlediska rozpočtu, se kterým žalobce ročně hospodařil, představovaly zcela zanedbatelnou částku. Z provedeného dokazování navíc vyplynulo, že jeho pořízení bylo motivováno jednak snahou žalované o minimalizovaní rizik spojených se ztrátou kontaktů, jednak snahou o modernější správu velkého množství kontaktů a práci s nimi. Z provedených důkazů navíc vyplynulo, že tvrzení žalobce o nepředání přístupových údajů k tomuto programu bylo zcela nepravdivé. Soud neshledal pochybení ani v případě propadlých voucherů, neboť žalovaná prokázala, že ještě v době působení u žalobce činila kroky k prodloužení jejich platnosti, neboť dar bylo nutno smluvně řádně podchytit, a protistranou byla ujištěna, že to bude možné. V dané situaci nemohla udělat nic dalšího, než že před svých odchodem konečným vyřízením záležitosti pověřila někoho jiného, což i učinila. Pokud protistrana poté změnila svůj postoj k prodloužení voucherů nelze to klást k tíži žalobkyně. Soud proto zamítl žalobu i pokud jde o částku 21 488,63 Kč s příslušenstvím.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 36 990 Kč po zaokrouhlení a sestává z:a) odměny za zastupování advokátem podle § 8 odst. 1, § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) za 9 úkonů právní služby po 2 980 Kč za úkon při tarifní hodnotě 46 894,63 Kč (příprava a převzetí zastoupení, odpor, písemné podání ze dne 7. 3. 2025, 20. 3. 2025, účast na jednání dne 13. 3. 2025, 21. 5. 2025 delší jak 2 hod., 7. 8. 2025 delší jak 2 hod. dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t.,b) náhrady hotových výdajů advokátovi za první 2 úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024,c) náhrady hotových výdajů advokátovi za ostatních 7 úkonů právní služby učiněných po 1. 1. 2025 po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025,d) 21 % DPH ve výši 6 419,70 Kč (počítáno z částky 30 570 Kč).

34. Žalovaná dále uplatnila nárok na náhradu nákladů za 2 porady s právním zástupcem za účelem přípravy na jednání, kdy v prvním případě mělo dojít k přípravě na jednání, kde měla být vyslechnuta svědkyně , jméno FO, , a v druhém případě k přípravě na jednání, kdy měla proběhnout účastnická výpověď žalobkyně. Soud nicméně tyto další porady neshledal za účelně vynaložený náklad, a proto náhradu odměny včetně režijního paušálu a DPH za tyto nepřiznal.

35. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovanou, jíž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto tak, že žalobce je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalované.

36. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou.