10 C 712/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 59 613,56 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyně, jíž se domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 534 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 60 534 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení, částky ve výši 9 441,91 Kč, úroku z úvěru ve výši 20 % ročně z částky 54 054,36 Kč od 18. 6. 2025 do 11. 7. 2025 a úroku ve výši 12 % ročně z částky 54 054,36 Kč od 12. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 6. 2025 dosáhne částky 238 809 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 12. 2025 po žalovaném původně domáhala z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, zaplacení− částky 62 049,49 Kč (složené ze zbývající dlužné původní jistiny ve výši 54 054,36 Kč, dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 995,13 Kč)− smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč podle bodu 6.1 smlouvy,− nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 000 Kč podle bodu 6.2 smlouvy,− smluvní pokuty ve výši 10 362,35 Kč vypočtené podle bodu 6.5 smlouvy jako 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 62 049,49 Kč za každý den prodlení žalovaného od 18. 6. 2025 do zaplacení, kapitalizované ke dni vyhotovení žaloby,− úroku z prodlení z částky 66 045 Kč (součet částek 62 049,49 Kč, 1 996 Kč a 2 000 Kč zaokrouhlený směrem dolů) ve výši 12 % ročně od 18. 6. 2025 do zaplacení− úroku za poskytnutí úvěru ve výši 64,37 % ročně z částky 54 054,36 Kč (dlužné původní jistiny úvěru) od 18. 6. 2025 do 11. 7. 2025, kapitalizovaného na částku 2 230,56 Kč,− úroku za poskytnutí úvěru ve výši 12 % ročně z částky 54 054,36 Kč (dlužné původní jistiny úvěru) od 12. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 18. 6. 2025 dosáhne částky 238 809 Kč.Na základě shora uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne 8. 2. 2023 částku 71 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 64,37 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 4 146 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2023. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke hrazení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 16. 6. 2025 zesplatnila. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byla mu k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Žalovaný žalobkyni uhradil 22 splátek po 4 146 Kč, 4 splátky po 499 Kč a 3 splátky po 3 647 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 62 049,49 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V souvislosti s prodlením žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 996 Kč, náhrady nákladů v celkové výši 2 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru kapitalizované na částku 10 362,35 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení.

2. V podání ze dne 21. 12. 2025 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřila zejména na základě výpisů z databází NRKI, SOLUS a úplných výpisů z bankovních účtů, kde jsou uvedeny příjmy i výdaje, a na základě prohlášení žalovaného. Z výpisů z účtu za období říjen 2022 až leden 2023 byl ověřen pravidelný měsíční příjem žalovaného a jeho výdaje. Identita žalovaného byla ověřena z občanského průkazu.

3. Žalovaný v podání došlém soudu dne 9. 2. 2026 uvedl, že úrok ve výši 64 % považuje za lichvu, na poskytnutý úvěr již na splátkách uhradil 103 000 Kč. V době poskytnutí půjčky měl již 6 půjček v celkové výši přes 2 000 000 Kč, na jejichž splácení vynakládal přes 70 % svého příjmu. Dále uvedl, že je v exekuci.

4. Usnesením ze dne 19. 1. 2026, č. j. 10 C 712/2025-71, bylo řízení částečně zastaveno co do částky 6 431,44 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 511 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení a co do úroku ve výši 44,37 % ročně z částky 54 054,36 Kč od 18. 6. 2025 do 11. 7. 2025, neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu zpět, aniž by tvrdila, že jí bylo ze strany žalovaného po podání žaloby cokoli uhrazeno.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku předmětnou smlouvu o úvěru a že žalovaný na základě uzavřené smlouvy o úvěru obdržel od žalobkyně částku 71 000 Kč.

7. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je subjektem registrovaným u ČNB jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, a to jiného než na bydlení.

8. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a z oznámení o schválení úvěru ze dne 8. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 71 000 Kč s tím, že žalovaný jej splatí v 48 splátkách po 4 146 Kč měsíčně. Úrok byl sjednán ve výši 64,37 % ročně, RPSN činila 87,20 %. Smlouva o úvěru dále obsahovala ujednání o smluvních pokutách, o úhradě nákladů spojených s prodlením a o podmínkách, za kterých dojde k automatickému zesplatnění úvěru.

9. Z listiny s názvem karta klienta vyplývá, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem , hodnota, splátek po 4 146 Kč, 21 splátek po 499 Kč a 20 splátek po 3 647 Kč, tedy celkem 104 149 Kč (20 730 Kč + 10 479 Kč + 72 940 Kč).

10. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, za měsíc říjen 2022 a za období 1. 11. 2022-11. 11. 2022 a z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . za období od 12. 11. 2022 do 31. 1. 2023 soud zjistil, že průměrná výše příjmu žalovaného za období říjen 2022 až leden 2023 činila 36 350,50 Kč (aritmetický průměr částek 36 803 Kč, 36 296 Kč, 34 837 Kč a 37 466 Kč).

11. Z výpisů z účtů žalovaného za měsíce říjen 2022 až leden 2023 soud dále zjistil, že žalovaný již před poskytnutím předmětného úvěru splácel celou řadu půjček, přičemž jenom na splátkách úvěrů v uvedeném období hradil měsíčně 9 532 Kč. V říjnu 2022 se jednalo o dvě splátky ve výši 6 347 Kč a 3 185 Kč. V listopadu 2022 se jednalo celkem o pět splátek ve výši 1 968,31 Kč, 4 378,69 Kč, 1 875,48 Kč, 582,78 Kč a 726,74 Kč. V prosinci 2022 byly žalovaným hrazeny čtyři splátky ve výši 4 396,20 Kč, 1 950,80 Kč, 1 321,97 Kč a 1 863,03 Kč. V lednu 2023 žalovaný hradil čtyři splátky ve výši 4 413,78 Kč, 1 933,22Kč, 1 334,53 Kč a 1 850,47 Kč.

12. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, za období od 1. 11. 2022 do 11. 11. 2022 soud dále zjistil, že žalovanému byl dne 9. 11. 2022 vyplacen úvěr od společnosti Cofidis s. r. o. ve výši 200 000 Kč.

13. Z listiny s názvem výpis ze záznamu z registru Solus soud neučinil žádná podstatná skutková zjištění, neboť v tabulce na této listině jsou pouze identifikační údaje žalovaného, jinak je tabulka prázdná.

14. Z listiny s názvem NRKI na č. l. 13 soud zjistil, že žalovanému bylo přiřazeno skóre 410, což podle tohoto výpisu značí nízké riziko. Nicméně z uvedené listiny nevyplývá, jaká byla vstupní data pro výpočet uvedeného skóre. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že výpis z NRKI obsahuje i údaje o počtu žádostí o úvěr, o počtu poskytnutých úvěrů a celkovou částku, kterou žadatel o úvěr dluží. S ohledem na shora uvedená zjištění, že žalovaný splácel měsíčně několik půjček, má soud za to, že žalobkyně tu část výpisu z NRKI, která by obsahovala informace právě o žádostech o úvěr, o poskytnutých úvěrech a o celkové výši dluhu, účelově nepředložila.

15. Ze sestavy 1144 ARAD stažené z webových stránek České národní banky na č. l. 44 soud zjistil, že průměrná úroková sazba u úvěrů na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let činila 9,84 % ročně.

16. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 10. 11. 2025 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 10. 11. 2025 a podacím archem z téhož dne).

17. Z ostatních provedených důkazů (tj. listina s názvem informace pro klienta, listina s názvem důkaz o umístění dokumentů do klientské zóny, listina s názvem doklad o vyplacení úvěru, předsmluvní formulář na č. l. 16-18, oznámení žalobkyně ze dne 16. 5. 2025 na č. l. 21, čtyři upomínky na č. l. 22-25) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť měly prokázat nesporné skutečnosti nebo z nich s ohledem na níže uvedené právní posouzení neplynula významná skutková zjištění.

18. Na základě takto zjištěného skutkového stavu potom soud dospěl k následujícím právním závěrům.

19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „(SpotřÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. K tomu přistupuje, že podle § 84 odst. 2 SpotřÚ je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté spotřebitelem. Lze též využít databází, jejich prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele (§ 88 odst. 1 SpotřÚ).

22. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Podle § 75 SpotřÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

24. Po zhodnocení provedených důkazů má soud za to, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by posoudila jeho úvěruschopnost s odbornou péčí tak, jak jí ukládá zákon. Z jednotlivých výpisů z účtů žalovaného, které si žalobkyně opatřila před poskytnutím úvěru, bylo evidentní, že žalovaný již několik úvěrů splácí. S ohledem na množství splátek se tak žalobkyně měla zajímat, jaké je celkové zatížení žalovaného. Žalobkyně rovněž nijak nereflektovala, že žalovanému byl v krátké době před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Jelikož se žalobkyně celkovým zatížením žalovaného nijak nezabývala a úvěr ve výši 71 000 Kč mu poskytla, nedostála řádně své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného. Protože žalobkyně nesplnila svoji povinnost vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, považuje soud úvěrovou smlouvu na neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhá úroku, smluvených poplatků či smluvní pokuty. Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení.

25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Žalovanému byla vyplacena částka 71 000 Kč a žalovaný uhradil žalobkyni v součtu zpět 104 149 Kč. Z uvedeného tak vyplývá, že na straně žalovaného k žádnému bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně nedošlo, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, není žalovaný povinen platit jakékoliv poplatky či smluvní pokuty sjednané touto smlouvou. Nad rámec shora uvedeného považuje soud za vhodné podotknout, že i kdyby žalobkyně dostála své povinnosti řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného, dospěl by soud k závěru o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši sjednaného úroku 64,37 % ročně.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Úspěch žalovaného představuje i částečné zastavení řízení, neboť žalobkyně vzala žalobu zpět, aniž by jí bylo ze strany žalovaného čehokoli plněno. Náklady řízení žalovaného sestávají z nákladů řízení účastníka nezastoupeného advokátem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 3 úkony dle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné podání ve věci samé a účast na jednání) po 450 Kč ve spojení s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, aplikovaného per analogiam (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025).

28. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem.