10 C 72/2020

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní titul Alžbětou Pasternakovou v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného doručovací adresa adresa o zaplacení 148 342 Kč s přísl. <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 111 150 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 111 150 Kč od 21. 12. 2012 do zaplacení a dále na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 192 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 37 192 Kč od 21. 12. 2012 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 29.5.2020 se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále též jen jako„ Společnost“) s žalovaným dne 19.4.2008 uzavřel smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“) na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 222 200 Kč na pořízení vozidla Renault Mégane II 2.0 16V Dynamique Luxe Aut., [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“). Společnost [anonymizováno] dne 1.7.2010 zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [anonymizováno], [IČO]. Žalovaný však úvěr řádně nehradil a proto došlo k uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Součástí smlouvy bylo ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva k vozidlu, nicméně k jeho realizování nedošlo. Pohledávku za žalovaným [anonymizováno] vyčíslil v protokole o konečném vyrovnání ze dne 27.11.2012, který byl žalovanému doručen dne 6.12.2012. Tímto protokolem byl žalovaný vyzván ve lhůtě 14 dni od jeho doručení k úhradě dluhu sestávajícího z následujících položek: z dlužných úvěrových splátek a jiných plateb dle Smlouvy o úvěru, úroků za období ode dne splatnosti poslední splatné splátky do dne předčasného ukončení úvěrové smlouvy dle písm. A) bodu 1) Protokolu o konečném vyrovnání při realizaci zajišťovacího převodu práva ze dne 27. 11. 2012 (dále jen jako„ Protokol o konečném vyrovnání“) ve výši 13.913,71 Kč. Jedná se o dlužnou splátku č. 50 ve výši 5.156 Kč a č. 51 ve výši 6.393 a dále o částku odpovídající části dlužného úroku a poplatku za zpracování úvěru a pojištění ve výši 1.127,71 Kč. Úrok je narostlý ode dne splatnosti poslední vystavené splátky, tedy ode dne 19. 7. 2012, do dne zesplatnění úvěru, tedy do dne 27. 11. 2012, počítané z nesplacené jistiny 82.900,11 Kč. z nesplacené části jistiny dle písm. A) bodu 2) Protokolu o konečném vyrovnání ve výši 96.928,29 Kč. Tato částka odpovídá součtu nezaplacených částek úmoru, jistiny, ze splátek č. 52 až 72 dle splátkového kalendáře, který tvořil součást Smlouvy o úvěru. z příslušenství všech pohledávek, zejména úroků z prodlení dle písm. B) bodu 2) Protokolu o konečném vyrovnání ve výši 308 Kč. Jedná se o úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně za každý den prodlení z dlužné splátky dle čl. 4 VOP. ze smluvní pokutu dle písm. B) bodu 3) c) Protokolu o konečném vyrovnání ve výši 20.542 Kč dle bodu 5.1. písm. c) VOP, která odpovídá součtu veškerých nesplacených splátek dle splátkového kalendáře po odečtení zůstatku jistiny, která je účtována zvlášť, a přefakturovaného pojistného. z ostatních smluvních pokut dle písm. B) bodu 3) c) Protokolu o konečném vyrovnání ve výši 10.000 Kč. Jedná se o smluvní pokutu za povinnost nesplněnou v termínu dle úvěrové smlouvy, a to na základě čl. 5 b) VOP. V tomto případě bylo účtováno 2 x 5.000 Kč za včasné neuhrazení splátek, což nakonec vedlo k zesplatnění úvěru. z nákladů spojených s vymáháním nesplněných závazků klienta dle písm. B) bodu 4 Protokolu o konečném vyrovnání ve výši 1.200 Kč odpovídajících úhradě za prověření klienta [právnická osoba] [anonymizováno], která byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností 6. 11. 2012. z poplatku za předčasné ukončení Smlouvy o úvěru ve výši 5.000 Kč dle čl. 10 .1.

1. VOP odpovídající nákladům Společnosti, které jednorázově vynaložila při zpracování ukončení úvěrové smlouvy. Výše tohoto poplatku odpovídá 5 % z nesplacené části jistiny, minimálně však částce 5.000 Kč, jak je tomu v tomto případě. z ostatních dlužných závazků klienta ve výši 450 Kč odpovídajících poplatku za výzvu ve výši 150 Kč, a to při počtu tří odeslaných upomínek ze dne 27. 6. 2012, 24. 7. 2012 a 31. 7. 2012, a to v souladu s čl. 5 e) VOP.

2. Žalovaný uvedl, že nesporuje skutečnost, že úvěr byl uzavřen. V roce 2013 však podal návrh na insolvenci, která běžela téměř pět let. Žalobkyně však svoji pohledávku v insolvenčním řízení nepřihlásila a neměla by proto mít nárok na úroky z prodlení za dobu, kdy běžela insolvence. Insolvence sice nakonec neskončila oddlužením, nicméně v jejím rámci přihlášeným věřitelům uhradil cca 600 000 Kč. Kdyby žalobkyně svoji pohledávku přihlásila, byla z části uspokojena. Skutkový stav:

3. Ze smlouvy o úvěru č č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 19.4.2008 soud zjistil, že žalovaný jako podnikatel uzavřel se společností [anonymizováno] [právnická osoba], úvěrovou smlouvu, ve znění všeobecných obchodních podmínek verze (dále jen VOP), na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 222 200 Kč za účelem koupě vozidla zn. Renault Mégane II 2.0 16V Dynamique Luxe Aut., [registrační značka] k běžnému firemnímu podnikání v ceně 233 895 Kč od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Jako účet prodejce byl ve smlouvě uveden účet [číslo]. Žalovaný se zavázal uhradil úvěr v 72 měsíčních splátkách po 6 393 Kč. Součástí úvěrové smlouvy bylo též ujednání o havarijním pojištění vozidla uzavřeného Společností dle čl. 3 VOP s [právnická osoba] s ročním pojistným ve výši 8 607 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byl též splátkový kalendář, podle kterého splátky byly splatné vždy k 19. dni v měsíci, počínaje dnem 19.5.2008. Splátka ve výši 6 393 Kč v sobě zahrnovala též platbu pojistného na havarijní pojištění ve výši 717,25 Kč. Ze splátkového kalendáře je dále zřejmé jaká část z každé jednotlivé splátky připadá na úmor a jaká část na úrok. 4. [právnická osoba] soud zjistil, že dle čl. 5 odst. 5.1 není-li v úvěrové smlouvě nebo těmito podmínkami stanoveno jinak, je Společnost oprávněna v případě nesplnění jakékoliv povinnosti klienta vyplývající z úvěrové smlouvy požadovat po klientovi mimo jiné zaplacení a) prokazatelných nákladů spojených s vymáháním splnění povinnosti nebo se splněním povinnosti místo klienta; b) smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každou povinnost nesplněnou řádně a včas dle úvěrové smlouvy; c) smluvní pokuty ve výši odpovídající součtu veškerých nesplacených splátek dle splátkového kalendáře po odečtení zůstatku jistiny a přefakturovaného pojistného, e) smluvní pokuty ve výši 150 Kč za každou písemnou či faxovou výzvu či upomínku adresovanou klientovi nebo osobě poskytující zajištění klienta. Podle čl. 8 je Společnost oprávněna požadoval okamžité splacení úvěru nebo od smlouvy odstoupit mimo jiné z důvodu, že klient je v prodlení se splácením jakékoliv splátky úvěru či dalších plateb či jakékoliv jiné částky vzniklé na základě nebo v souvislosti s úvěrovou smlouvou. Odstoupení, popřípadě povinnost klienta splatil okamžitě úvěr dle čl. 8 VOP, nabývá účinnosti dvanáctý den po doručení nebo potvrzení oznámení Společnosti o uplatnění práva na okamžité splacení (čl. 8 písm. a VOP). Finanční vyrovnání stran pro případ zesplatnění úvěru je upraveno v čl. 10 [číslo] VOP. Odstoupí-li společnosti od úvěrové smlouvy nebo uplatní-li společnost právo na okamžitou splatnost úvěru podle článku 8 těchto podmínek, je společnost oprávněna požadovat po klientovi zaplacení souhrnu následujících plateb: a) dlužných úvěrových splátek a jiných plateb podle úvěrové smlouvy, jejíž splatnost nastala nejpozději dnem ukončení úvěrové smlouvy, pojistného a úroku za období ode dne splatnosti poslední splatné (tj. vystavené) splátky do dne předčasného ukončení úvěrové smlouvy a pojistného za období ode dne předčasného ukončení úvěrové smlouvy do konce pojistného období, nejsou-li tyto platby zahrnuty v jiných částech tohoto bodu podmínek. b) nesplacené části jistiny (tj. částí jistiny, jejíž splatnost měla nastat po splatnosti poslední splatné splátky), c) náhrady škody ve výši nákladů spojených s předčasným ukončením úvěrové smlouvy včetně nákladů vzniklých společností v souvislosti s případem zabavení vozidla, d) bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti s předčasným ukončením úvěrové smlouvy, e) dohodnutých smluvních pokut, poplatků a náhrady škody uvedených v těchto podmínkách, f) příslušenství všech pohledávek zejména úroků z prodlení a nákladů spojených s případným vymáháním dlužných částek, tj. zejména nákladů právního zastoupení společnosti, g) nesplacené částky pojistného za havarijní pojištění i) poplatek za předčasné ukončení ve výši 5 % nesplacené části jistiny (minimálně však 5.000 Kč + případné DPH, maximálně 30.000 Kč + DPH. Je výhradním právem společnosti rozhodnout o výši uplatňovaného nároku podle tohoto odstavce 10.1.1 podmínek. Splatnost plateb uvedených v odstavci 10.1.

1. VOP je 14 dní ode dne doručení protokolu o konečném vyrovnání. Podle čl. 4 VOP je-li Klient v prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, je Společnost oprávněna požadovat vedle běžného úročení stanoveného ve splátkovém kalendáři též zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužné částky za každý den prodlení.

5. Z výpisu z účtu u [obec] [anonymizováno] na čísle listu 54 soud zjistil, že Společnost zaslala dne 2.5.2008 na účet prodejce uvedený v úvěrové smlouvě částku 222 200 Kč, přičemž variabilní symbol platby odpovídá číslu úvěrové smlouvy.

6. Dopisem ze dne 29.7.2012 zaslaným žalovanému doporučeně na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě, uplatnila Společnost právo na okamžité splacení úvěru, přičemž tuto zásilku si žalovaný nepřevzal, což má soud za prokázané oznámením o uplatnění práva na okamžité zesplatnění úvěru ze dne 29.7.2012 a dodejkou s datem uložení zásilky dne 31.7.2012. Tímto dopisem Společnost dále vyzvala žalovaného k přistavení vozidla před sídlo společnosti.

7. Následně zaslala Společnost žalovanému protokol o konečném vyrovnání, který mu byl doručen dne 6.12.2012. Protokolem žalovaného vyzvala k zaplacení částky 148 342 Kč do 14 dni od jeho doručení, což má soud za prokázané protokolem o konečném vyrovnání ze dne 27.11.2012 a dodejkou s datem převzetí 29.11.2012. Jednotlivé položky uvedené v protokole se shodují s položkami, které ve svém souhrnu představují žalovanou částku.

8. Z faktury [právnická osoba] s.r.o. ze dne 23.10.2012 soud zjistil, že uvedená společnost s odkazem na blíže neupřesněnou mandátní smlouvy vyúčtovala společnosti s [právnická osoba] částku 1 200 Kč za prověření žalovaného.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 23.3.2020 a poštovní podacího archu ze dne 24.3.2020 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky.

10. Spol. [anonymizováno] zanikala vnitrostátní fůzí sloučením s nástupnickou společností [anonymizováno] [právnická osoba], na kterou přešlo celé její jmění, což je soudu známo z jeho činnosti. Z rámcové smlouvy o převodu vybraného portfolia pohledávek a movitých věcí uzavřené mezi společností [anonymizováno] [právnická osoba] jako převodcem a žalobkyní jako nabyvatelem ze dne 15.11.2013 a přílohy [číslo] identifikující jednotlivé pohledávky soud zjistil, že uvedená společnost postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené úvěrové smlouvy. Právní posouzení:

11. Pokud jde o právní posouzení věci, je třeba předně uvést, že s ohledem na skutečnost, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo v roce 2008, je případné věc posuzovat podle níže citovaných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.), a to s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), účinného od 1.1.2014, neboť právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé se řídí dosavadními právními předpisy.

12. V projednávané věci bylo zjištěno, že mezi společností s [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ze které vznikla Společnosti povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému vznikl závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve stanovených splátkách spolu s dalšími úhradami. Podle § 503 odst. 1 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatný i úroky, které se jej týkají. Podle odst. 2 mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatný i úroky z této splátky. Podle odst. 3 dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky, přičemž toto ustanovení má dispozitivní povahu. Pokud si to strany sjednají, je tudíž možné odstoupit od úvěrové smlouvy i pro prodlení i jen s jednou splátkou po dobu kratší než tři měsíce. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle § 349 odst. 1 obchodního zákoníku odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když v souladu s tímto zákonem projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je doručen druhé straně; po této době nelze účinky odstoupení od smlouvy odvolat nebo měnit bez souhlasu druhé strany. Podle § 351 odst. 1 obchodního zákoníku odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy. Podle ust. § 273 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit mimo jiné také odkazem na obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu připojené. K uzavření smlouvy lze užít smluvních formulářů užívaných v obchodním styku (odst. 2 citovaného ust.).

13. Společnost svou smluvní povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy splnila, což žalovaný ostatně ani nesporoval, když peněžní prostředky uhradila na účet prodejce vozidla. Žalovaný svou smluvní povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky Společnosti nesplnil, a právní nástupce Společnosti tak v souladu s úvěrovou smlouvou uplatnil žalobou nárok na zaplacení níže uvedených částek: -) 13 913,71 Kč jako dlužných splátek č. 50 a 51 a úroku a pojistného naběhlého do okamžiku zesplatnění. Podle čl. 10 .1.1 písm. a) žalobkyni náleží dlužné úvěrové splátky a jiné platby podle smlouvy, jejichž splatnost nastala nejpozději v den ukončení smlouvy, pojistné a úroky za období ode dne splatnosti poslední splatné splátky do dne předčasného ukončení smlouvy. Žalobkyně tak po právu nárokuje zaplacení části dlužné úvěrové splátky č. 50 ve výši 5 156 Kč, dlužné splátky č. 51 ve výši 6 393 Kč a dlužného úroku ve výši 1 127,71 Kč do okamžiku zesplatnění. Nárok žalobkyně tudíž odpovídá čl. 10 .1.1 písm. a) VOP a je důvodný. -) 96 928,29 Kč jako nesplacená část jistiny po zesplatnění K prokázání tohoto nároku žalobkyně předložila přehled rozepsaných splátek, z něhož vyplývá, že každá splátka v sobě obsahuje část úmorovou a část úrokovou, přičemž součet částek připadajících na úhradu jistiny (tj. úmor) zahrnuté do splátek č. 52 až 72 činí právě 96 928,29 Kč. Nárok žalobkyně tudíž odpovídá čl. 10 .1.1 písm. b) VOP a je důvodný. -) 308 Kč jako smluvního úroku z prodlení za období od splatnosti splátek č. 50 a 51 do okamžiku zesplatnění úvěru Tento nárok vyplývá z ust. čl. 4 VOP, ve kterém si strany ujednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení pro případ prodlení Klienta s úhradou jakékoliv splátky úvěru. Taktéž tento nárok žalobkyně je tudíž důvodný. Ve shora uvedeném rozsahu považuje soud žalobu za důvodnou, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku č. I. tohoto rozsudku. Pokud jde o úroky z prodlení, žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou shora uvedených nároků dnem 21.12.2012, a to uplynutím lhůty 14 dní od doručení protokolu o konečném vyrovnání, neboť zásilku obsahující tento protokol si žalovaný převzal dne 6.12.2012. Soud vázán návrhem žalobkyně ji proto přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5% denně, přestože ta by měla dle smlouvy nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% denně (což odpovídá úroku 18,25% ročně) Protože výše zákonného úroku z prodlení nepřesahuje výši smluveného úroku z prodlení, přiznání úroku v nižší míře nic nebrání. Zbylé nároky uplatněné v žalobě považuje soud za neopodstatněné a to z následujících důvodů: -) smluvní pokuta ve výši 20 542 Kč dle čl.5 písm. c) VOP odpovídající součtu veškerých nesplacených splátek po odečtení zůstatku jistiny, a přefakturovaného pojistného, Podle ust. § 544 odst. 1, 2 obč. zákoníku sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníků porušením povinnosti škoda nevznikla. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (ust. § 544 a násl. obč. zák.). Vznik práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty je tedy vázán na porušení povinnosti, k níž se dlužník na základě smlouvy zavázal; proto jednou z podmínek platnosti ujednání o smluvní pokutě je to, aby byla ve smlouvě určitým a srozumitelným způsobem vymezena povinnost, v důsledku jejíhož porušení má věřitel právo vůči dlužníku na zaplacení smluvní pokuty (viz. rozsudek NS sp.zn. 33 Cdo 2730/2008). Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Právní úkon je nesrozumitelný, jestliže nelze zjistit, jaký obsah jím měl být vlastně vyjádřen. Právní úkon je neurčitý tehdy, je-li vyjádření projevu vůle sice po jazykové stránce srozumitelné, avšak nejednoznačný a tím i neurčitý je jeho věcný obsah (má věcné nedostatky) V čl. 5 bod c) VOP chybí vymezení jakékoliv konkrétní povinnosti (použit pouze neurčitý termíny„ jakákoliv povinnost“), jejíž nesplnění má být sankcionováno pokutou ve výši odpovídající součtu veškerých nesplacených splátek po odečtení zůstatku jistiny a přefakturovaného pojistného. Z tohoto důvodu se soud domnívá, že ujednání o smluvní pokutě je absolutně neplatné pro neurčitost vymezení povinnosti, která má být smluvní pokutou zajištěna. Soud proto v této části žalobě nevyhověl. -) 10.000 Kč (2x 5 000 Kč) jako smluvní pokuta za nesplnění povinnosti stanovené ve smlouvě dle čl.5 písm. b) VOP, a to úhradu splátek č. 50 a 51 V případě této smluvní pokuty platí totéž, co bylo uvedeno výše pokud jde o smluvní pokutu ve výši 20 542 Kč. V čl. 5 b) VOP je totiž vymezení povinnosti, jejíž nesplnění je sankcionováno smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč, taktéž zcela neurčité. Podle zmíněného článku je povinnost vymezena termíny„ každá povinnost“ a„ jakákoliv povinnost“. Soud proto i tento nárok zamítl jako nedůvodný. -) 1 200 Kč jako náklady spojené s vymáháním nesplněných závazků (uhrazená faktura spol. [právnická osoba]) Pokud jde o tento nárok, žalobkyně přes poučení soudu neprokázala, že uvedená společnost pro její právní předchůdkyni jakoukoliv z jí uvedených činností směřujících k vymožení dluhu skutečně vykonala. Proto soud tento nárok zamítl jako nedůvodný. -) 5 000 Kč jako poplatek za předčasné ukončení úvěrové smlouvy dle č. 10.1.1.i) VOP Soud má za to, že tento poplatek má sankční povahu, neboť je účtován až v případě, že společnost požaduje okamžité splacení úvěru nebo od smlouvy odstoupí, a mají tudíž motivovat dlužníka k řádnému splnění smluvních povinností. Jedná se proto svou povahou o skrytou smluvní pokutu (§ 544 obč. zák., § 300 obch. zák.). Zaplacení této smluvní pokuty je ale vázáno na výzvu k okamžitému splacení pohledávky či na odstoupení od smlouvy Společností (byť pro porušení povinnosti žalovaným), nikoliv na protiprávní úkon žalovaného. V okamžiku porušení smluvní povinnosti žalovaným společnosti ještě nevzniká právo na zaplacení smluvní pokuty, neboť toto právo je spojeno až s následnou výzvou k okamžitému splacení pohledávky či s odstoupením od smlouvy společností. Jinak řečeno, smlouva o úvěru ukládá žalovanému povinnost zaplatit tuto skrytou smluvní pokutu jen za předpokladu, že společnost využije své právo požadovat okamžité splacení pohledávky či odstoupit od smlouvy. Takovéto ujednání o smluvní pokutě je však absolutně neplatné (§ 39 obč. zák.) pro rozpor s ustanovením § 544 odst. 1 obč. zák. – viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33Cdo 3455/2009. -) 450 Kč jako poplatek za odeslání tří zpoplatněných upomínek (3x 150 Kč) Žalobkyně přes poučení soudu neprokázala odeslání ani jedné z upomínek datovaných 27. 6. 2012, 24. 7. 2012 a 31. 7. 2012.

14. Soud proto ve shora uvedeném rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok č. II. rozsudku).

15. Pokud jde o námitku žalovaného, že žalobkyně nepřihlásila svoji pohledávku do insolvenčního řízení a nemá tudíž nárok na úhradu úroků, považuje ji soud za nedůvodnou, neboť zmíněné insolvenční řízení jak uvádí sám žalovaný, neskončilo oddlužením, se kterým by se pojilo dle ust. § 414 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, osvobození od placení do insolvenčního řízení nepřihlášených pohledávek. Je svobodnou volbou věřitele, zda své pohledávky do insolvenčního řízení přihlásí či nikoli. Nepřihlášením pohledávek se věřitel vystavuje riziku toho, že když soud rozhodne o splnění oddlužení a osvobození od placení pohledávek dle shora citovaného ustanovení, bude dlužník s touto obranou úspěšný. Pokud ale dlužník podmínky oddlužení nesplní a je soudem rozhodnuto o zrušení schváleného oddlužení, nebrání věřiteli nic v uplatnění celé pohledávky včetně úroků z prodlení.

16. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., a žalobci, který byl ve věci převážně úspěšný, přiznal poměrnou část nákladů řízení a to podle míry úspěchu ve věci, který činil 74,92% z předmětu řízení. Tomu pak odpovídá nárok na 49,84 % účelně vynaložených nákladů řízení (úspěch 74,92% - neúspěch 25,08% = 49,84%). Přiznaná částka na náhradě nákladů řízení je tvořena -) soudním poplatkem ve výši 7 418 Kč, -) odměnou za zastupování advokátem ve výši 7 060 Kč za 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání dne 27.1.2021), kdy odměna za jeden úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 AT činí 7 060 Kč -) odměnou za zastupování advokátem ve výši 3 530 Kč za 1 úkonů právní služby (jednoduchou předžalobní výzvu), kdy odměna za jeden úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) ve spojení s ust. § 11 odst. 2 AT činí 3 530 Kč -) částkou 1 200 na náhradě hotových výdajů za shora uvedené čtyři úkony právní služby po 300 Kč za každý dle § 13 odst. 3 AT, což -) částkou ve výši 800 Kč odpovídající náhradě za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 AT strávený cestou k soudu z místa sídla advokáta a zpět (8 půlhodin á 100 Kč) -) částkou ve výši 1 593,76 Kč odpovídající náhradě cestovních výdajů vynaložených za cestu k soudnímu jednání vozidlem zn. Opel Zafira, při průměrné spotřebě paliva Natural 8,06 l/100Km, vyhláškové ceně paliva 27,80 Kč a koeficientu náhrady 4,4 Kč/km -) a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 5 775,80 Kč, tj. celkem 40 697,55 Kč po zaokrouhlení. S ohledem na míru úspěchu ve věci pak žalobkyni náleží náhrada nákladů ve výši 20 284 Kč, což odpovídá 49,84 % z částky 40 697,55 Kč. V případě podání ze dne 5.8.2020 soud nepovažuje toto doplnění žalobních tvrzení za účelně vynaložený náklad, neboť žalobkyně veškerá tato tvrzení měla uvést již v žalobě samotné. V případě předžalobní výzvy považuje soud za účelně vynaložený náklad pouze jednoduchou výzvu, neboť ustanovení § 142a o.s.ř. nepodmiňuje přiznání náhrady nákladů řízení tím, aby taková výzva obsahovala skutkový a právní rozbor věci.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.