10 C 77/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mg. Alžbětou Pasternakovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Praha 1 proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k bytové jednotce č. , Anonymizováno, , vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, umístěné v domě č. p. , Anonymizováno, , stojícím na pozemku p. č. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, , nacházející se na pozemcích p. č. , Anonymizováno, , a spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, . č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, , LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej bytové jednotky č. , Anonymizováno, , vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, umístěné v domě č. p. , Anonymizováno, , stojícím na pozemku p. č. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy č. p. , Anonymizováno, , nacházející se na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na pozemku p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, . č. , Anonymizováno, p. č. , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, , LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi žalobce a žalovanou rovným dílem.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, na náhradě nákladů státu částku, která bude uvedena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci takovéhoto usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, na náhradě nákladů státu částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci takovéhoto usnesení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3.6.2020 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , LV č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, (dále jen „bytová jednotka“) s odůvodněním, že částí druhou notářského zápisu ze dne 16.2.2017, sp. zn. , Anonymizováno, N , Anonymizováno, (dále jen „notářský zápis“) bylo zúženo společné jmění účastníků řízení tak, že bytová jednotka byla převedena do podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované s tím, že podíly obou spoluvlastníků jsou shodné. Žalobce a žalovaná, kteří se v současné době rozvádějí, se nejsou schopni dohodnout na užívání a hospodaření s bytovou jednotkou. Po rozvodu lze očekávat vypořádání společného jmění manželů, o čem již teď strany diskutují. V rámci této komunikace vyzval žalobce žalovanou rovněž k vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalovaná nicméně zpochybnila platnost notářského zápisu. Předmětný notářský zápis obsahoval více právních jednání, která jsou plně oddělitelná, a jejich platnost je nutno posuzovat samostatně. Pokud jde o smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů, notářský zápis obsahuje prohlášení, které je plně v souladu s ust. § 70a odst. 1 NŘ, což prokazuje i skutečnost, že na jeho základě byl proveden vklad do katastru nemovitostí. Absence tohoto prohlášení ve vztahu ke smlouvě o rozšíření rozsahu společného jmění manželů nezpůsobuje neplatnost notářského zápisu, neboť v této části zápisu nejsou upraveny jakékoliv skutečnost zapisující se veřejného seznamu či veřejného rejstříku. V současné době užívá bytovou jednotku výlučně žalovaná, neboť žalobce se i se společnými nezletilými dětmi z bytu odstěhoval, aby děti nebyly účastny hádek rodičů. Tento stav žalobci nevyhovuje, žalovaná nicméně odmítá jakékoliv jeho návrhy na vypořádání spoluvlastnictví. Žalobce proto navrhuje přikázání bytové jednotky do jeho vlastnictví s tím, že by žalované vyplatil ½ její tržní hodnoty, popřípadě nařízení jejího prodeje a rozdělení zisku rovným dílem mezi účastníky.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že předmětný notářský zápis považuje za absolutně neplatný z důvodu jeho vad. Bytová jednotka tak nadále náleží do společného jmění manželů. Rozsah společného jmění manželů již byl v minulosti upraven notářským zápisem N , Anonymizováno, , Nz , Anonymizováno, o zúžení rozsahu společného jmění manželů ze dne , datum, , který se týkal úpravy v budoucnu nabytého majetku a dluhů. Znovu byl rozsah společného jmění upraven právě předmětným notářským zápisem, který fakticky obsahoval tři různá právní jednání, a to jeho zúžení, vypořádání a rozšíření. Důvod jeho neplatnosti je, že neobsahuje povinné náležitosti notářského zápisu stanovené v § 63 odst. 1. notářského řádu. Notářka uvedla, že účastníci před ní činí právní jednání, kterým je smlouva o modifikaci zákonného manželského majetkového režimu ve smyslu § 717 zákon o.z., což ale neodpovídá skutečnosti. Notářka také neuvedla označení, že notářský zápis obsahuje rovněž vypořádání společného jmění manželů (dále též jen SJM) ani následnou modifikaci (rozšíření) SJM oproti dosavadní již modifikované formě, přestože je to podle zákona povinnou náležitostí notářského zápisu. Další chybou označení obsahu právního jednání je nesprávné vymezení úkonu coby modifikace zákonného manželského majetkového režimu, neboť se jednalo o modifikaci již modifikovaného manželského majetkového režimu. Dále v notářském zápisu chybí náležitosti ve smyslu § 63 odst. 1 písm. j) notářského řádu, a to prohlášení podle § 70a odst. 1 písm. a) notářského řádu. Notářka totiž v části páté notářského zápisu uvedla pouze, že prohlašuje: „že a) právní jednání účastníků smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů je v souladu s právními předpisy“. Toto prohlášení se tak týká izolovaně jediného z obsažených právních jednání, tj. smlouvy o zúžení SJM, nicméně i tak není toto prohlášení úplné. Notářka totiž zcela pominula, zda jednání účastníků je v souladu s předchozím notářským zápisem o zúžení SJM, tzn. „dalšími dokumenty“. Zákon konkrétně nespecifikuje, s jakými konkrétními dokumenty musí být právní jednání v souladu, ale v dané situaci notářka z povahy věci musela posoudit, zda je zúžení SJM v souladu s již předchozím notářským zápisem o zúžení rozsahu společného jmění manželů ze dne , datum, a měla tuto okolnost v souladu s kogentní právní úpravou prohlásit. Prohlášení o souladu s obecně platnými právními předpisy bez zmínky o souladu s dalšími s daným jednáním spjatými dokumenty nelze považovat v duchu požadavku ust. §70a odst. 1 písm. a) NŘ za dostačující. Navíc podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (v souladu s § 70 NŘ) byla nejen dohoda o zúžení SJM, ale i dohoda o jeho vypořádání, jež upravovala kromě jiného rozsah spoluvlastnických podílů jednotlivých účastníků, na základě kterého byl podán návrh na vklad vlastnického práva do příslušného katastru nemovitostí. Prohlášení notářky se mělo týkat i tohoto jednání, což ale v notářském zápise chybí. Další povinná deklarace, která v notářském zápise absentuje, je prohlášení notáře o tom, že právní jednání účastníků o rozšíření SJM je v souladu s právními předpisy a dokumenty. V části třetí notářského zápisu v bodě „za dvanácté“ je totiž uvedeno: „Manželé , jméno FO, si ujednávají, aby tato smlouva o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu byla po nabytí její účinnosti zapsána do veřejného seznamu, kterým je Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený Notářskou komorou České republiky.“ Notářka věděla, že zápis bude podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (dle § 721 NOZ), ale do notářského zápisu nenapsala nutné odpovídající prohlášení. Vyjádření notářky ze dne 31.3.2020, že prohlášení ve smyslu § 70a odst. 1 NŘ jsou duplicitní, neboť pokud by právní jednání byla v rozporu se zákonem, musela by sepsání notářského zápisu odmítnout, pomíjí skutečnost, že prohlášení o souladu s předchozím notářským zápisem duplicitní nejsou. S ohledem na skutečnost, že modifikace SJM je přípustná výhradně ve formě notářského zápisu a vady předmětného notářského zápisu, má žalovaná za to, že pro modifikaci SJM nebyla dodržena zákonem vyžadovaná forma dohody tj. nebyla sepsána jako veřejná listina. Nedostatek příslušné formy pak má za následek nicotnost právního jednání. Použití nesprávné terminologie (modifikace zákonného rozsahu SJM, termín „náhradová pohledávka“ vztahující se k úpravě vypořádání majetku v souvislosti se smrtí jednoho z manželů) vzbuzuje pochybnost, zda si notářka náležitě uvědomila obsah právních jednání, které byly předmětem notářského zápisu a o tom, jakých vysvětlení či poučení se dostalo stranám od notářky. Chybně byla v notářském zápisu identifikována i bytová jednotka, neboť chybělo uvedení souvisejícího spoluvlastnického podílu na pozemku. Tato chyba byla odstraněna opravou notářského zápisu, který ale nemá potřebné náležitosti. Závěrem žalovaná uvedla, že právní jednání obsažená v předmětném notářském zápise nejsou obsahově oddělitelná, neboť všechna zde uvedená právní jednání byla vzájemně podmíněna. Bez rozšíření SJM by nedošlo k jeho zúžení. Podle žalované nelze pominout ani to, že vypořádání vztahů k bytové jednotce v konečném důsledku likviduje rozdílnost vnosů na její pořízení. Pokud by soud nicméně shledal notářský zápis jako platný, má za to, že žalobce nijak nedoložil zajištění financí potřebných k vypořádání podílu žalované.

3. Rozsudkem ze dne 10. 6. 2021 soud I. stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že notářský zápis, který v sobě zahrnoval tři právní jednání, a to zúžení společného jmění manželů, v rozsahu zúžení jeho vypořádání a v jiném rozsahu jeho rozšíření, není řádným a úplným ve smyslu § 70a notářského řádu ve vztahu k jednání o vypořádání a rozšíření, a proto jej nelze považovat za veřejnou listinu, na jejímž základě došlo k vypořádání SJM tak, že každý z účastníků nabyl ½ bytové jednotky včetně spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Pokud tedy nedošlo k platnému zúžení společného jmění manželů a jeho vypořádání ve vztahu k předmětné bytové jednotce, ta se nadále nachází ve společném jmění manželů a žaloba na zrušení a vypořádání neexistujícího podílového spoluvlastnictví nemůže být úspěšná.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, ve kterém namítl, že z textu předmětného notářského zápisu vyplývá, že notářka neměla pochybnosti o splnění podmínek a zákonných předpokladů nejen pro zúžení, ale i pro vypořádáním SJM a jeho následné rozšíření. Její prohlášení v části páté notářského zápisu se tak vztahuje k celému obsahu notářského zápisu, který žalovaná účelově dezinterpretuje. Ve smyslu § 716 ve spojení s § 555 občanského zákoníku poukázal na nutnost posuzovat právní jednání podle obsahu, kdy dle § 716 odst. 2 OZ se vyžaduje forma veřejné listiny pouze pro zúžení společného jmění a nikoliv pro jeho vypořádání. Závěr soudu I. stupně o nedostatku výslovného prohlášení notáře ve vztahu k druhé a třetí části notářského zápisu nemůže vést k závěru o neplatnosti vypořádání a k tomu, že bytovou jednotku spolu se spoluvlastnickým podílem na domu a pozemcích nenabyli účastníci každý ½ do svého podílového spoluvlastnictví. Odkazoval přitom na komentářovou literaturu a na povahu jednání notářů, kdy jsou pověřeni podle notářského řádu ze zákona osvědčováním právně významných skutečností, sepisováním prohlášení a vyhotovováním notářských záznamů. Pochybnosti o vzniku podílového spoluvlastnictví tak neměl ani katastr nemovitostí ve smyslu § 980 občanského zákoníku (fikce správnosti záznamu údajů v katastru nemovitostí); veřejné listiny, kterou je i notářský zápis, jsou přitom nadány ve smyslu § 567 občanského zákoníku ve spojení s § 134 o. s. ř. presumpcí jejich pravdivosti, pokud není prokázán opak.

5. Městský soud v Praze shora uvedený rozsudek usnesením ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, zrušil s tím, že při zkoumání obsahu dotčeného notářského zápisu se prvoinstanční soud dopustil přepjatému formalismu, a nesprávně posoudil dopad obsahu zmíněného notářského zápisu do právních poměrů účastníků (II. ÚS 1774/08, III. ÚS 351/04, II. ÚS 3381/10, Pl. ÚS 34/09). Soud I. sice správně citoval, že ve smyslu § 70 odst. 1 a 2 notářského řádu podkladový notářský zápis (sloužící jako podklad pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu nebo do veřejného rejstříku) musí obsahovat vyjádření notáře o splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu (§ 70a notářského řádu), posoudil však formalistickým a zcela izolovaným způsobem vyjádření notáře uvedené v části páté dotčeného notářského zápisu, když opominul posoudit jednání účastníků ve smyslu široce založené smluvní volnosti ve vztahu k úpravě manželského majetkového režimu, na kterém se právě účastníci dohodli před shora jmenovanou notářkou. Sepisování veřejných listin o právních úkonech přitom představuje základní druh notářské činnosti, které spolu s osvědčením právně významných skutečností a prohlášení charakterizuje notářskou činnost; v daném případě notářka osvědčila formální náležitosti takového notářského zápisu ve smyslu požadavků vyplývajících z § 62 a § 63 notářského řádu, kdy kromě projevu vůle účastníků tento notářský zápis projevuje i vůli notáře, který osvědčuje určité skutečnosti, které jsou právě předpokladem pro tuto formu právního úkonu, kdy po náležité poradě notář v právním vyjádření projevu vůle účastníků jejich úkon vtělí do písemné podoby těchto projevů při znalosti práva, respektujíce přitom skutečnou vůli účastníků právního vztahu. Notář přitom musí dbát, aby tento projev vůle účastníků byl v souladu s obecně závaznými právními předpisy či neporušoval zjevně rovnost stran (za předpokladu, že na nerovnosti stran účastníci výslovně netrvají), je povinen tyto strany ve smyslu shora uvedeném poučit a i objektivně jim vyložit obsah i důsledky právního úkonu, který hodlají svými akty učinit, kdy s ohledem na odbornost notáře se předpokládá nejen znalost právních předpisů, ale i princip nestrannosti notáře při jeho činnosti; obecně lze předpokládat, že profesionalita notáře a jeho odpovědnost za sepsaný notářský zápis je zárukou, že právní úkon bude účinný v této formě a bude odpovídat obecně závazným právním předpisům; notář je navíc ze zákona povinen provedení případného úkonu odmítnout, jestliže takový úkon těmto předpisům odporuje (a to v zájmu zajištění právní jistoty účastníků). Při sepisu úkonu účastníků zjevně notářka neshledala rozpor jednání účastníků s právními předpisy tak, aby účastníky o tomto poučila a odmítla provést zápis a naopak osvědčila, že projev účastníků odpovídá jejich skutečné vůli a sepsala tento podkladový notářský zápis. Odlišně od soudu I. stupně odvolací soud zastává názor, že z celého obsahu tohoto úkonu je zjevná provázanost jednotlivých kroků účastníků, kdy s ohledem na stav provedeného dokazování nelze uzavřít, že by bylo možno oddělit jednotlivé části notářského zápisu (část 1, část 2 a část 3) a že by připojení vyjádření notáře v části páté notářského zápisu sepsaného dne 16. 2. 2017 představovalo pouze izolované prohlášení o souladu jednání účastníků s právními předpisy pouze ve vztahu k zúžení rozsahu společného jmění manželů. Dle odvolacího soudu nelze vykládat obsah tohoto notářského zápisu zužujícím a formalistickým způsobem tak, jak provedl soud I. stupně a dospět tak k závěru, že prohlášení notáře o splnění náležitostí a podmínek stanovených zvláštními předpisy pro zápis zúžení společného jmění do veřejného seznamu a vůbec právní jednání účastníků týkající se manželského majetkového režimu by se vztahovalo pouze k první části, tj. ke zúžení rozsahu společného jmění manželů účastníků a že by tak účastníci na základě vypořádání dle tohoto notářského zápisu nenabyli předmětnou bytovou jednotku spolu s adekvátním podílem na domě i pozemcích blíže specifikovaných do podílového spoluvlastnictví.

6. Poté, co byla věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání, žalobce uvedl, že má zájem o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví s výhradou toho, že záleží na tom, jaká bude dle znaleckého posudku její cena. Žalobce dále učinil nesporným, že rozdělení předmětné bytové jednotky není možné a dále, že nebyly vypořádány všechny funkční pozemky a tyto pozemky jsou nadále v SJM manželů.

7. Při jednání dne 24.11.2022 žalobce uvedl, že za současné situace není schopen zajistit dostatek prostředků k vyplacení žalované a navrhl prodej nemovitosti ve veřejné dražbě, jak ostatně eventuálně navrhoval v žalobě samotné.

8. Taktéž žalovaná vyjádřila nejprve zájem o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví s tím ale, že vyplacení žalobce by bylo pro ni obtížné. V úvahu by dle žalované přicházela dohoda o vypořádání bytu v společném jmění manželů a možný zápočet. V bytě má zájem zůstat kvůli čtyřem společným dětem, o které převážně pečuje a které mají v bytě zázemí potřebné ke studiu. Nejstarší dcera je na základě svého přání ve výlučné péči žalobkyně a ostatní tři nezletilé děti jsou v tzv. asymetrické střídavé péči. Žalovaná dále učinila nesporným, že rozdělení bytové jednotky není možné, a to z technického hlediska. Žalovaná dále uvedla, že dle jejího názoru odvolací soud nesprávně posoudil platnost notářského zápisu, neboť se zabýval pouze zlomkem vytýkaných vad. Notář musí při sepisování notářského zápisu nejen dbát, aby projev vůle účastníků byl v souladu s obecně závaznými právními předpisy či neporušoval zjevně rovnost stran, ale je povinen tyto strany ve smyslu shora uvedeném poučit a i objektivně jim vyložit obsah i důsledky právního úkonu, který hodlají svými akty učinit. Notářský zápis vylučuje, že notář správně vyložil účastníkům obsah a důsledky právního jednání, neboť notář nezval v úvahu, jaký úkon přesně dělá, a v důsledky toho je přinejmenším důvodná pochybnost, že i související poučení účastníků bylo nesprávné. Notáři jako profesionálovi musel být zřejmý rozdíl mezi modifikací zákonného manželského majetkového režimu a mezi modifikací majetkového režimu odlišného od zákona a zejména pak rozdílný vliv těchto modifikací na majetek v SJM. Majetek v SJM získaný manželi v době, kdy měli zákonné SJM může být zcela odlišný od majetku, který manželé získali do SJM v době, kdy měli majetkový režim odlišný od zákona. Prohlášení notáře v napadeném notářském zápisu nesplňuje stanovené náležitosti pro žádný z úkonů. Notář kromě prohlášení, že jednání účastníků je v souladu s právními předpisy má prohlásit, že jednání účastníků je i v souladu dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis. Zúžení SJM v notářském zápise ze dne 16.2.2017 tak muselo být porovnáno s notářským zápisem o zúžení SJM účastníků ze dne 17.4.2014. Notář měl při sepisování notářského zápisu nejdříve vyhodnotit, zda kromě zákonné úpravy je nutný soulad notářského zápisu s jiným dokumentem. V dané situaci notář před sepisem notářského zápisu musel vyhodnotit, zda zúžení SJM je v souladu nejen se zákonem, ale i již s předchozí smluvní úpravou režimu SJM účastníků. Příslušné prohlášení notáře o souladu právního jednání účastníků smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů nejen, že v notářském zápisu absentuje, ale z pojmenování obsahu právního jednání je evidentní, že se notář souladem jednotlivých dokumentů nezabýval. Situace vzniklá nedodržením všech nutných náležitostí pro sepis a obsah notářského zápisu ukazuje, že prohlášení notáře dle § 70a notářského řádu není ustanovením duplicitním a tudíž nadbytečným. Naopak větší formálnost notářského zápisu eliminuje možnost chyb. Pokud by notář prohlásil, že jednání je v souladu s notářským zápisem z roku 2014 (předchozí modifikací SJM), je přinejmenším větší šance, že by si uvědomil, chybu v zákonem vyžadovaném označení právního jednání. Notářský zápis ze dne , datum, kromě neúplného poučení dle § 70a notářského řádu postrádá i povinnou náležitost dle § 63 odst. 1 písm. f) notářského řádu, neboť notář nesprávně označil obsah právního jednání. S odkazem na výše uvedenou citaci z usnesením Městského soudu v Praze, který zdůrazňuje notářské poučení účastníků s ohledem na dopad jejich právního jednání, žalovaná upozorňuje na nesprávné či přinejmenším neúplné poučení v části druhé, Za páté, NZ, neboť z tohoto bodu není zřejmé, zda žalovaná byla poučena o faktické výši nároku, kterého se vzdává. Žalovaná se nevzdala pouze hodnoty vnosu samotného, ale v neposlední řadě valorizace vnosu v hodnotě několika milionů Kč, o čemž opět chybí zmínka. Odvolací soud se ve svém kasačním usnesení zabýval pouhým zlomkem žalovanou vytýkaných vad notářského zápisu. Jejich důsledkem je mimo jiné i neplatnost úkonu pro absenci zákonem nezbytně požadované náležitosti. Odvolací soud ohledně nich tedy nevyslovil žádný právní názor, který by zavazoval soud prvního stupně a tomu tak nic nebrání, aby je z pohledu (ne)platnosti předmětného notářského zápisu opět vyhodnotil a přitom dospěl při aplikaci příslušných ustanovení notářského řádu k jedinému logickému závěru. Takovým závěrem může dle žalované být pouze to, že notářský zápis nelze považovat za platný. Žalovaná dále uvedla, že nedošlo k vypořádání všech funkčních pozemků a tyto pozemky jsou nadále v SJM manželů. V podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že jednání s notářkou, při které došlo k podpisu notářského zápisu, proběhalo tak, že notářka bez dalšího předložila účastníkům již předem vyhotovený notářský zápis, účastníci si zápis sami přečetli a podepsali. Doba sepisu notářského zápisu trvala přibližně několik minut. Při jednání notářka od žalované nezjišťovala, co má být obsahem notářského zápisu, nevysvětlovala důsledky právního jednání a vše se redukovalo pouze na kontrolu dokladů totožnosti a následný podpis notářského zápisu. Žalovaná ohledně obsahu notářského zápisu či jeho právních důsledků s notářkou nekomunikovala ani před jeho sepisem.

9. Při jednání dne , datum, žalovaná uvedla, že nemá zájem o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví, pokud by nemohlo dojít k zápočtu oproti nemovitosti ve společném jmění manželů.Skutkový stav:

10. Z notářského zápisu NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, ze dne , datum, sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil že žalobce a žalovaná se dostavili k notáři, aby uzavřeli smlouvu o modifikaci zákonného manželského majetkového režimu ve smyslu ustanovení § 717 o.z. Úvodní část obsahuje prohlášení o ověření totožnosti a svéprávnosti. V části první notářského zápisu je konstatováno, že žalobce a žalovaná jsou manžely, přičemž k uzavření manželství došlo dne , datum, , a dále, že dne , datum, uzavřeli smlouvu o modifikaci zákonného majetkového režimu formou jeho zúžení do budoucna, která se týkala veškerého do budoucna nabytého majetku a dluhů, a to včetně odkazu na notářský zápis č. NZ , Anonymizováno, , N , Anonymizováno, Manželé zároveň prohlásili, že v období ode dne uzavření manželství až do , datum, neuzavřeli žádnou smlouvu o rozšíření či zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů a dále, že ode dne vzniku manželství až do , datum, nabývali veškerý majetek do společného jmění manželů.V části druhé zápisu označené jako „Smlouva o modifikaci zákonného manželského majetkového režimu formou jeho zúžení týkající se majetku, který již tvoří společné jmění manželů a jeho vypořádání“, účastníci prohlásili, že do jejich společného jmění manželů spadá mimo jiné bytová jednotka (o velikosti 5+kk o výměře 142,5 m2) včetně příslušného podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech domu čp. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku p.č. , Anonymizováno, , a podílu o velikosti , Anonymizováno, na pozemcích p.č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, Ohledně předmětné bytové jednotky je uvedeno, že ji manželé nabyli do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, . majetková hodnota obchodního podílu ve výši 100% ve společnosti , právnická osoba, ., který nabyl manžel jako jediný společník za trvání manželství software s názvem , Anonymizováno, vytvořený za trvání manželství žalobcem.V případě bytové jednotky je sice uvedeno, že jednotka se nachází v domě čp. , Anonymizováno, , Anonymizováno, stojícího na pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , tento pozemek však není uveden mezi pozemky, jejichž spoluvlastnický podíl se převádí společně s bytovou jednotkou.Manželé se dohodli na zúžení rozsahu jejich společného jmění manželů v zákonném režimu tak, že shora uvedený majetek nebude náležet do jejich společného jmění. Tento majetek si pak strany vypořádaly tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně bude náležet ½ bytové jednotky a do výlučného vlastnictví žalovaného ½ bytové jednotky a shora uvedený software a obchodní podíl ve společnosti. Druhá část notářského zápisu dále obsahuje výslovné prohlášení stran, že vědomi si toho, že každý z manželů má právo žádat, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek a též k tomu, jak se každý z manželů zasloužil na nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění, nepožaduje žádný z manželů vůči druhému z manželů náhradovou pohledávku z titulu takto provedeného vypořádání, přičemž oba výslovně prohlašují, že je mezi nimi nesporné, že takto provedené vypořádání je vyvážené a vzájemně spravedlivé a to i přesto, že žalovaná vynaložila ze svého výhradního majetku na pořízení bytové jednotky částku 3 000 000 Kč a žalovaný se zasloužil z větší části o nabytí a udržení obchodního podílu , právnická osoba, . a software , Anonymizováno, .V části třetí notářského zápisu označené jako „Smlouva o modifikaci zákonného manželského majetkového režimu formou jeho rozšíření“ si strany ujednaly majetkový režim odlišný od zákonného režimu, a to rozšířením rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu tak, že do jejich společného jmění manželů budou nově náležet veškeré části výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti, tj. zejména příjmy, které některému z manželů vzniknou jakožto společníkovi obchodní korporace či družstva nebo které některému z manželů vzniknou z titulu výkonu funkce člena statutárního orgánu či jiného orgánu obchodní korporace, družstva či jiné právnické osoby.Část čtvrtá obsahuje kromě dalších ujednání z hlediska předmětu tohoto sporu nepodstatných, též ujednání, aby tato smlouva o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu byla po nabytí její účinnosti zapsána do veřejného seznamu, kterým je Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky.Část pátá označená jako „Vyjádření notáře o splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu podle § 70a notářského řádu“ obsahuje následující prohlášení: „Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v části prví tohoto notářského zápisu prohlašuji, že a) právní jednání účastníků smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů je v souladu s právními předpisy, b) splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu, c) byla splněny formality stanovené pro zápis do veřejného seznamu, které mohly být k okamžiku sepsání tohoto notářského zápisu splněny. V závěru zápisu je uvedeno, že zápis byl účastníky přečten, jimi v celém rozsahu schválen a poté před notářem vlastnoručně podepsán.

11. Z opravy notářského zápisu NZ 98/2017, N 80/2017 ze dne 27.3.2017 sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že jím byla opravena část druhá shora uvedeného notářského zápisu, a to pokud jde o vymezení bytové jednotky č. 2365/207 tak, že se doplňuje chybějící spoluvlastnický podíl na pozemku p.č. 1332/70. V závěru je uvedeno, že oprava byla vlastnoručně podepsána stranami.

12. V období od března 2020 do května 2020 si strany prostřednictvím svých právních zástupců vyjasňovaly své rozdílné názory na platnost shora uvedeného notářského zápisu, jakož i na vypořádání společného jmění manželů a podílového spoluvlastnictví. Pro rozdílnost názorů však nedospěli k dohodě. Uvedené má soud za prokázané korespondencí stran na č.l. 12 až 16 a 18 až 19 spisu, přičemž předžalobní výzva k vypořádání podílového spoluvlastnictví je ze dne 14.5.2020.

13. Z dopisu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 31.3.3020 soud zjistil, že se v něm jmenovaná notářka vyjadřuje k platnosti předmětného notářského zápisu s tím, že absence předepsaného vyjádření nečiní právní jednání neplatným a ujištění o splnění náležitosti a podmínek stanovených zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu je duplicitní k prvnímu vyjádření.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí LV 2307 a LV 2205, obé pro k.ú. , adresa, , soud zjistil, že účastníci mají ve společném jmění manželů bytovou jednotku č. 1181/15 v k.ú. , adresa, .

15. Poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, doplnil soud dokazování smlouvou o převodu vlastnictví jednotky uzavřenou dne 18.4.2006 mezi společností FINEP , právnická osoba, . jako prodávajícím a žalobcem a žalovanou jako kupujícími, ze které zjistil, že předmětem převodu byla bytová jednotka č. 2365/207 vymezená prohlášením vlastníka s tím, že s jednotkou přechází spoluvlastnický podíl na společných částech v rozsahu 1425/143997 a spoluvlastnický podíl k pozemkům parc.č 1332/1, pare. č. 1332/28, parc.č. 1333/64, parc. č. 1333/53, parc. č. 1333/56, parc.č. 1332/71, parc.č. 1332/70 pare. č. 1333/65, parc.č. 1332/105, parc. č. 1332/120, parc.č. 1332/114 parc. č. 1332/126, parc. č. 1332/128, parc. č. 1332/125 parc. č. 1332/124, parc.č. 1332/104, vše v k.ú. , adresa, , v rozsahu 1425/143997, a to za částku 5 284 913 Kč.

16. Ze znaleckého posudku č. 17/2022 , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6.7.2022 soud zjistil, že obvyklá cena nemovitosti činí 16 570 000 Kč. Znalec při jejím stanovení zohlednil dobrý stav bytu, lokalitu, v níž se byt nachází, jakož i kvalitní provedení bytového domu. Zjištěná administrativní cena ve výši 13 723 000 Kč dle znalce nedostatečným způsobem reflektuje enormní nárůst tržních cen srovnatelných bytů v podobných lokalitách. Při svém výslechu dne 24.11.2022 znalec uvedl, že v mezidobí, tj. od okamžiku vypracování posudku do doby jeho výslechu nedošlo ke změně jím stanovené ceny. Pokud jde o byty, které použil pro srovnání, znalec uvedl, že si je vědom, že se jedná o nabídkové ceny a proto použil koeficient 0,85 až 0,9 oproti inzerovaným cenám. Vyšel tedy z ceny bytů mezi 109 000 – 119 000 Kč/m2, přičemž se pohyboval někde mezi shora uvedeného rozpětí. Zohlednil při tom dobrý stav bytu, který je od roku 2006 pravidelně udržován. Pokud jde o připomínku žalované, že pozemky p.č. 1332/1 a p.č. 1332/28 jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného SJM, znalec uvedl, že skutečnost, že tyto pozemky nejsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované jej překvapila, nicméně to nic nemění na závěru ohledně jím stanovené obvyklé ceny.

17. Z notářského zápisu N 427/2014, NZ 377/2014 ze dne 17.4.2014 sepsaného , tituly před jménem, Davidm , jméno FO, jako zástupcem notářky , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalobce a žalovaná uzavřeli shora uvedeného dne Smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů ohledně v budoucnu nabytého majetku a dluhů, podle které do výlučného vlastnictví každého z manželů budou patřit veškeré příjmy, které by jinak tvořily společné jmění manželů, a to zejména příjmy ze závislé činnosti, z podnikatelské činnosti, představující podíl na zisku společníka, plynoucí z účastni ve statutárních orgánech, výnosy z nákupu nebo prodeje cenných papírů, příjmy z majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. veškerý majetek, který od uzavření této smlouvy nabude kterýkoliv z manželů, nebude náležet do společného jmění manželů, ale bude ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který jej nabude veškeré dluhu, včetně dluhů z podnikatelské či závislé činnosti některého z manželů, které byly uzavřeny jedním z manželů, nebudou společnými dluh ve společném jmění manželů, ale budou výlučnými dluhy toho z manželů, který takovou smlouvu uzavře. Veškeré dluhu vzniklé ze smluv o půjčce nebo o úvěru, které budou uzavřeny jedním z manželů, nebudou společnými dluhy ve společném jmění manželů, ale budou výlučnými dluhy toho z manželů, který takovou smlouvu uzavře.Žalobce a žalovaná se dále dohodli na zápisu této smlouvy do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Notářský zápis dále obsahuje prohlášení notáře o splnění předpokladů pro jeho sepsání.

18. Z e-mailové korespondence stran z října 2016 vyplývá, že žalobce a žalovaná měli rozdílné názory, jakou měrou by se měli podílet na financování domácnosti s tím, že si navzájem vyčítali nesplněné sliby a vyjasňovali si své stanoviska, pokud jde o možný odprodej nemovitosti v Chabrech, popřípadě její části. Z korespondence je zřejmé, že jejich vztahy v té době byly napjaté, žalovaná si stěžuje zejména na nedostatečný příspěvek žalobce na chod domácnosti a nedoložení výše jeho příjmů. Závěrem e-mailu ze dne 6.10.2016 si žalovaná ztěžuje, že je vyčerpaná, stresovaná finanční nouzí a že nemá peníze na slušný životní standart.

19. Z listiny označené jako „smlouva upravující poměry po případném rozvodu“ ze dne 2.1.2012 soud zjistil, že žalobce a žalovaná se ještě jako manželé zabývali způsobem rozdělení společného majetku tak, že by si předmětný byt nebo majetek za tento byt nabytý rozdělili rovným dílem, stejně tak jako peníze na osobních a spořících účtech. Zbylé dva byty si měli rozdělit tak, že byt K halštýři 11, nebo to co bylo nabyto za něj, měla nabýt žalovaná, a byt , adresa, , nebo to co bylo nabyto za něj, žalobce. Žalobcem vyvinuté programy, weby a společnost , právnická osoba, ., nebo to co bylo nabyto za ně, měly připadnou žalobci. Dále se dohodli bez zbytečného odkladu formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit rozsah SJM tak, aby výše dohodnuté dělení majetků pokud možno vyplývalo z občanského zákoníků a notářského zápisu i bez této smlouvy.

20. Žalovaná při své výpovědi uvedla, že sepsáním notářského zápisu se snažila vyjít vstříc žalobci, který na ni vyvíjel nátlak, že se s ní rozvede a nebude živit rodinu, pokud tak neučiní. Chtěla tímto způsobem zklidnit situaci a zároveň měla za to, že tak bude zohledněna i nějaká jistota pro ni, což mělo představovat právě opětovné rozšíření společného jmění manželů. Společné jmění manželů mělo být rozšířeno o všechny budoucí příjmy, měl to být stav, jako při uzavření manželství. Žalovaná dále uvedla, že se domnívala, že se jedná o spojený akt, kdy zrušením jednoho se ruší i druhé. Jednání s notářem vedl žalobce s tím, že jí byl notářský zápis předložen k podpisu bez vysvětlení právních následků. Po přečtení notářského zápisu neměla ani ona, ani žalobce žádné otázky. Notářka ji význam jednotlivých institutů neupřesnila. Přímé odpovědi na otázku, zda byla v notářském zápisu pasáž, které by jako osoba s vysokoškolským vzděláním neporozuměla, se žalovaná vyhnula s tím, že byla ve špatném psychickém stavu, protože dlouhodobě nespala a měla tehdy antidepresiva, což žalobce nevěděl. Podle jejího názoru, pokud několik let nespíte, dojde k zasažení kognitivních funkcí. Usilovala tehdy o záchranu manželství, celkové vyřešení situace, navzájem vstřícný krok, který měl vyřešit situaci obou stran, v době, kdy byla na mateřské dovolené se 4. dítětem, závislá na manželovi. Chtěla vyjít vstříc žalobci, aby se nebál, že se s ním chce rozvést. Zároveň tam ale měla být jistota pro ni, že pokud se bude chtít rozvést on, že tato notářská dohoda nebude platit, že to je na sebe navázané. Žádala manžela, aby tam bylo zahrnuté. Nikdy neměla v úmyslu vzdát se části svého zákonného podílu, čím měla na mysli, že pokud by došlo k rozvodu, tak by byl její podíl větší, neboť do koupě bytu vložila více peněz než žalobce. Své prohlášení o plné způsobilosti k právnímu jednání, brala tak, že jde o nějaké jednání založené na základě základních znalostí zákonů a nikoliv na profesionální znalosti, zde očekávala, že to provede notář. Na otázku, kdy zjistila, že podepsala něco, co nechtěla, žalovaná uvedla, že notářský zápis nechtěla nikdy podepsat, učinila tak ze zoufalství. Když přišel návrh na rozvod, oslovení právníci ji sdělili, že ta jistota, ve kterou doufala, tam zanesená není. Ke krizi manželství došlo již v roce 2011, poté se usmířili a dohodli na čtvrtém dítěti, po jehož narození na ni žalobce opět začal tlačit ohledně podpisu listin. Do tohoto zoufalství se dostala v roce 2013, přičemž úryvky uvedeného jsou zachyceny v mailové komunikaci. To, že se toto odehrálo, je právě v mailové komunikaci. Na otázku, co si představuje pod tím, že do výlučného vlastnictví , Jméno žalované, bude náležet ½ nemovitých věcí, žalovaná odpověděla tak, že to brala jako celek, Až na opakovaný dotaz uvedla, že pod tím rozuměla, že ji bude náležet ½ věcí.

21. Provedení výslechu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , jak navrhovala žalovaná, nebylo možné, neboť žalobce notářku nezprostil povinnosti mlčenlivosti.

22. Žalovaná dále navrhla k důkazu e-mailovou korespondenci stran z roku 2013, kterou ale nakonec nezaložila s odůvodněním, že jí nedisponuje, neboť již nemá přístup do schránky založené na doméně spravované žalobcem.Právní hodnocení:

23. Žalobce se podanou žalobou domáhá vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce s tím, že ta byla původně ve společném jmění manželů. Následně došlo notářským zápisem k jeho zúžení o tuto bytovou jednotku a jeho vypořádání tak, že každý z manželů nabyl ideální polovinu bytové jednotky.

24. S ohledem na vznesenou námitku neplatnosti notářského zápisu ze dne 16.2.2017 z důvodu jeho vad, se soud nejprve zabýval jeho platností, přičemž pokud jde o posouzení nedostatků předmětného notářského zápisu, je soud vázán závazným právním názorem odvolacího soudu uvedeným pod bodem 5. tohoto rozsudku.

25. Podle ust. § 716 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Podle odst. 2 smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

26. Ze shora uvedeného ustanovení vyplývá, že zákon připouští, aby si manželé ujednali manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, přičemž taková smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, čímž je míněn dle ust. § 3026 odst. 2 o.z. notářský zápis.

27. Zákon stanoví na notářský zápis určité požadavky, aby jej bylo možno považovat za veřejnou listinu – tyto jsou uvedeny v ust. § 63 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu (dále jen NŘ), přičemž v případě, že notářský zápis má být podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu či rejstříku, musí obsahovat též vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu, což je blíže rozvedeno v ust. § 70a NŘ.

28. Podle ust. § 62 odst. 1 NŘ notáři sepisují o právních jednáních notářské zápisy. Podle ust. § 63 odst. 1 NŘ notářský zápis musí obsahovat:a) místo, den, měsíc a rok právního jednáníb) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,c) jméno, příjmení, bydliště a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo,d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis,e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků anebo údaj o tom, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo zástupcem účastníka právnická osoba, údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost toho, kdo ji zastupuje,f) obsah právního jednání,g) údaj o tom, že byl notářský zápis po přečtení účastníky schválen,h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,j) další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.

29. Podle § 62 odst. 2 NŘ je účastníkem ten, kdo formou notářského zápisu sám právně jedná nebo ten, za něhož jeho jménem právně jedná jeho zástupce.

30. Podle ust. § 70 NŘ má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného seznamu“) nebo zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného rejstříku“), obsahuje také vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu.

31. Podle ust. § 70a odst. 1 NŘ ve vyjádření o splnění předpokladů pro sepsání notářského zápisu podle § 70 notář uvede,a) že právní jednání je v souladu s právními předpisy a případně s dalšími dokumenty, se kterými soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis,b) že právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku, neboc) že byly splněny formality, stanoví-li je pro právní jednání nebo pro zápis do veřejného seznamu nebo zápis do veřejného rejstříku zvláštní právní předpis, případně že bylo splnění formalit notáři doloženo.Podle odst. 2 nejsou-li splněny pro sepsání notářského zápisu o právním jednání, který má být podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, notář o tom účastníky poučí a notářský zápis sepíše, je-li to na něm účastníky požadováno. Ve vyjádření podle § 70 uvede, že sepsání notářského zápisu bylo na něm požadováno i po tomto poučení a dále uvedea) v čem spatřuje nesoulad s právními předpisy, případně s dalšími dokumenty, s nimiž soulad právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, nebob) jaké náležitosti, podmínky a případně formality, stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného rejstříku nebyly splněny.

32. Předmětný notářský zápis v sobě zahrnoval jednak zúžení společného jmění manželů, v rozsahu zúžení jeho vypořádání a naopak v jiném rozsahu jeho rozšíření. Soud souhlasí s žalovanou, že notářský zápis obsahuje žalovanou vytýkané formulační nepřesnosti, ty však dle názoru soudu nejsou takového charakteru, aby právní jednání v něm obsažené bylo neurčité nebo nesrozumitelné. V souvislosti se zúžením společného jmění manželů, jakož i jeho rozšířením, je v zápise používán termín modifikace zákonného manželského majetkového režimu, ač již byl jeho režim v minulosti modifikován, a to tím způsobem, že počínaje dnem 17.4.2014 došlo do budoucna k zúžení jeho rozsahu ohledně v budoucnu nabytého majetku a dluhů tak, že do výlučného vlastnictví každého z manželů budou patřit jím vygenerované příjmy, jím nabytý majetek, jakož i jím vytvořené dluhy. Předmětný notářský zápis na tuto smlouvu uzavřenou formou notářského zápisu výslovně odkazuje a obsahuje i stručné shrnutí jejího obsahu, z čehož je zřejmé, že se s ním notářka seznámila. Není tak pravdivé tvrzení žalované, že notářka nebyla s touto situací seznámena a uvedené nijak nezohlednila. Skutečnost, že obsahem notářského zápisu je více právních jednání, plyne již ze samotného členění notářského zápisu na jednotlivé části. Pokud jde o použití termínu náhradová pohledávka, obvykle užívaného v dědickém řízení, upozorňuje soud na to, že v odstavci, kde je tento termín použit, je obsažena taktéž citace ust. § 742 odst. 1 písm. c) o.z. (že každý z manželů má právo žádat co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek), citace ust. 742 odst. 1 písm. f) o.z (že se přihlédnu k tomu, jak se každý z manželů zasloužil na nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění), informace o vnosu žalobkyně ve výši 3 000 000 Kč použitého na koupi předmětné bytové jednotky, informace o větších zásluhách žalobce na nabytí a udržení obchodního podílu , právnická osoba, . a software , Anonymizováno, a zejména prohlášení stran, že takto provedené vypořádání je vyvážené a vzájemně spravedlivé s tím, že ani jen z manželů nepožaduje vůči druhému z manželů náhradovou pohledávku z titulu takto provedeného vypořádání. Toto ujednání neumožňuje jakékoliv pochybnosti stran jeho určitosti a výkladu jeho smyslu, jak se snaží žalovaná dovodit pouze na základě použití termínu náhradová pohledávka. Každá svéprávná osoba průměrného rozumu by z uvedeného vyvodila, že se tímto způsobem bez jakýchkoliv podmínek či výhrad vzdává do budoucna možnosti domáhat se náhrady svého „vnosu“ ve výši 3 000 000 Kč, a to za situace kdy byla seznámena s právní úpravou týkající se „vnosů“ do společného jmění manželů. Toto ujednání nebylo nijak podmíněné a z tvrzení žalované ani nevyplývá, že by po přečtení notářského zápisu tento svůj požadavek notáři jakkoliv vyjevila. Notář je samozřejmé povinen postupovat nestranně a objektivně oběma stranám vyložit obsah a důsledky právního jednání, které hodlají učinit, nelze však od něj očekávat, že bude pátrat po nevyjevené motivaci stran, popřípadě strany poučovat o možných důsledcích pro všechny situace, které do budoucna mohou teoreticky nastat. Žalovaná uvedla, že motivací pro uzavření smlouvy byla snaha zachránit manželství s tím, že pokud by se s ní chtěl žalobce rozvést, dohoda by neplatila. Z jejich tvrzení ale nijak nevyplývá, že by s uvedenými úvahami kdykoliv seznámila notáře sepisujícího notářský zápis. Naopak z notářského zápisu vyplývá, že se stranám dostalo dostatečným způsobem vyložení obsahu, jakož i důsledků právního úkonu, který hodlají učinit, a proto považuje soud námitky žalované, že notář od ní nezjišťoval, co má být obsahem notářského zápisu a ani ji nevysvětlil důsledky právního jednání, za účelové a nedůvodné.

33. Pokud jde o zbývající námitky žalované, týkající se toho, že prohlášení notáře obsažené v části páté zápisu nesplňuje zákonné náležitosti, poukazuje soud na podrobné odůvodnění odvolacího soudu, podle kterého je z celého obsahu notářského zápisu zjevná provázanost jednotlivých kroků účastníků, kdy nelze uzavřít, že by vyjádření notáře obsažené v části páté notářského zápisu představovalo pouze izolované prohlášení o souladu jednání účastníků s právními předpisy pouze ve vztahu k zúžení rozsahu společného jmění manželů. Dle závazného právního názoru odvolacího soudu nelze vykládat obsah tohoto notářského zápisu zužujícím a formalistickým způsobem s tím, že prohlášení notáře o splnění náležitostí a podmínek stanovených zvláštními předpisy pro zápis zúžení společného jmění do veřejného seznamu a vůbec právní jednání účastníků týkající se manželského majetkového režimu by se vztahovalo pouze k první části, tj. ke zúžení rozsahu společného jmění manželů účastníků a že by tak účastníci na základě vypořádání dle tohoto notářského zápisu nenabyli předmětnou bytovou jednotku spolu s adekvátním podílem na domě i pozemcích blíže specifikovaných do podílového spoluvlastnictví.

34. Předmětný notářský zápis není neplatný ani z toho důvodu, že smlouvou o zúžení společného jmění manželů a jeho vypořádání nebyly v případě bytové jednotky vypořádány i funkčně související pozemky, které jsou zapsány na zcela jiném listu vlastnictví.

35. S ohledem na shora uvedené tak soud považuje námitku žalované, že bytová jednotka je nadále součástí nevypořádaného společného jmění manželů, za nepřípadnou.

36. Podle ust. § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle ust. § 1140 odst. 1,2 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle ust. § 1141 odst. 1 o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle ust. § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

37. S ohledem na skutečnost, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, soud návrhu žalobce na zrušení spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce vyhověl, přičemž se zabýval tím, zda k podání návrhu nedošlo v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Za takovou skutečnost nelze bez dalšího považovat žalovanou zmíněný fakt, že předmětný byt s ní v současné době obývají též čtyři děti účastníků, přičemž tři s nich jsou ve střídavé péči obou rodičů, navíc za situace, kdy účastníci mají v nevypořádaném společném jmění manželů další bytovou jednotku v Praze.

38. Pokud jde o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, varianta rozdělení bytu s ohledem na jeho dispozici nepřipadá v úvahu, což ostatně učinili jak žalobce, tak žalovaná, nesporným. Pokud jde o variantu přikázání bytové jednotky za přiměřenou náhradu jednomu z účastníků, ani tato možnost nepřichází v úvaha, neboť ani jeden z nich nemá zájem o přikázání bytu do svého vlastnictví s odůvodněním, že nedisponuje prostředky na vyplacení druhého. Žalovaná sice upozorňovala na možnost úhrady přiměřené náhrady zápočtem oproti nemovitostem v zatím nevypořádaném společném jmění manželů, tato varianta však nemá oporu v zákoně. Za této situace soudu nezbylo, než rozhodnout o prodeji bytové jednotky ve veřejné dražbě s tím, že její výtěžek bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem. Pokud jde o takovýto způsob rozdělení výtěžku, považuje soud námitku žalované, že by se s ohledem na její vnos představující cca 57% pořizovací ceny bytové jednotky, jednalo o nemravně asymetrické vypořádání, za nedůvodnou. V případě předmětné bytové jednotky se žalovaná svobodně rozhodla na změně režimu jejího vlastnictví a výslovně prohlásila, že způsob vypořádání považuje za vyvážený a spravedlivý. To vše učinila za situace, kdy si byla vědoma svého vnosu ve výši 3 000 000 Kč a znalosti zákonné úpravy obsažené v § 742 odst. 1 o.z. Stejně tak považuje soud za nedůvodnou námitku žalované, že v důsledku špatného psychického rozpoložení v době sepisu notářského zápisu tomuto zápisu plně neporozuměla a že si ani neuvědomovala všechny jeho souvislosti. Z jí uváděných skutečností totiž nelze dovodit, že by žalovaná tehdy jednala v duševní poruše, která by ji činila neschopnou právně jednat ve smyslu ust. § 581 o.z. Z její výpovědi pouze vyplynulo, že v návaznosti na předmětný notářský záznam a v něm zachycené právní jednání, měla určitá očekávání stran toho, že tímto způsobem může zažehnat manželskou krizi. Skutečnost, že uzavření smlouvy v konečném důsledku nemělo pro ni očekávaný efekt, nemůže mít za důsledek neplatnost či neúčinnost předmětného právního jednání.

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Vyšel při tom z nálezu Ústavního soudu IV.ÚS 404/22 ze dne 5.4.2022 podle kterého zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Soud neshledal na ani jedné straně žádné mimořádné důvody (např. procesní postup některého účastníka řízení by bylo možno považovat za šikanózní výkon práva či obstrukční chování stěžující včasné vynesení soudního rozhodnutí) pro které by bylo možno postupovat podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení protistraně (výrok II.).

40. Stát má podle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože v případě stran se nedá hovořit o tom, že by jedna z nich byla úspěšnější, je každá z nich povinna zaplatit státu polovinu jím vynaložených nákladů. K datu vyhlášení tohoto rozsudku bylo vynaloženo z rozpočtových prostředků státu celkem 5 159 Kč (znalečné vyplacené , tituly před jménem, , jméno FO, ). O odměně znalce za účast při ústním jednání dne 24.11.2022 nebylo rozhodnuto, ale s ohledem na to, že záloha na náklady tohoto důkazu byla v plném rozsahu vyčerpána, bylo zřejmé, že i tato odměna bude vyplacena z prostředků státu. Protože v okamžiku rozhodnutí soudu nebyla ještě známa konečná výše nákladů státu, rozhodl soud tak, že výše částky bude uvedena v samostatném usnesení (výrok III a IV.).