10 C 86/2020

Plný text

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou zdejšímu soudu dne datum ve znění opravy z téhož dne a opravy ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 116 137 Kč z titulu pojistného plnění. Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo příjmení jiné havarijní pojištění vozidla příjmení jméno registrační značka (dále jen vozidlo). Dne datum najelo pojištěné vozidlo v ulici ulice v  obec na kus betonu, který poškodil převodovku. Škodu na pojištěném vozidle žalobce oznámil dne datum žalované, která celou věc řešila jako škodní událost číslo . Žalovaná dopisem ze dne datum odmítla vyplatit žalobkyni pojistné plnění za poškození vozidla, neboť podle jejího názoru nemohlo dojít k jeho poškození při najetí na kus betonu. Žalovaná při svém stanovisku vyšla ze znaleckého posudku celé jméno znalce , podle kterého není možné, aby došlo k poškození převodovky bez poškození jiných částí vozidla. S tímto závěrem však žalobkyně nesouhlasila a proto celou věc konzultovala se soudním znalcem celé jméno znalce , který potvrdil, že závěry znaleckého posudku celé jméno znalce jsou nesprávné. Podle znaleckého posudku vypracovaného celé jméno znalce totiž„ převodovka není„ utopená“ v nosném rámu, ale je ve stejné výšce jako rám i motor“. Tento znalec proto po technické stránce uzavřel, že není možné vyloučit poškození vozidla právě nárazem na kámen, jak to učinil celé jméno znalce ve svém posudku. Žalobkyně proto prostřednictvím svého advokáta zaslala dne datum žalované předsoudní výzvu spolu se znaleckým posudkem celé jméno znalce . Žalovaná však setrvala na svém stanovisku, a odmítla žalobci vyplatit pojistné plnění. Žalobce se proto znovu obrátil na celé jméno znalce s žádostí o vypracování znaleckého posudku, jehož předmětem by bylo vyčíslení škody vzniklé na pojištěném vozidle. Podle tohoto znaleckého posudku činí škoda na pojištěném vozidle 154.746 Kč včetně DPH. Po odečtení spoluúčasti ve výši 5 % má tedy žalobkyně nárok na pojistné plnění ve výši 147.009 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je plátcem DPH, snižuje se pojistné plnění o 21 %, tedy o sazbu této daně. Žalobkyně má proto nárok na pojistné plnění ve výši 116.137 Kč. Úroku z prodlení se domáhá žalobkyně od datum , neboť svůj nárok na pojistné plnění uplatnila dne datum .

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že k poškození vozidla nedošlo tak, jak deklaruje žalobkyně. Na základě znaleckého posudku vypracovaného Ing. celé jméno znalce má žalovaná za prokazatelně vyloučenou technickou slučitelnost deklarovaného nehodového děje s poškozením vozidla. Vychází též z ohledání místa, kde k pojistné události mělo dojít. Odborný kontrolní technik žalované byl po oznámení škodné události (tedy déle než po dvou měsících) prohlédnout místo, kde k poškození vozidla mělo dojít. Nenašel na místě žádné stopy úniku oleje, což by po takovém poškození daného vozidla mělo být patrné. Při deklarované události by došlo k úniku až 7,3 l převodového oleje. příjmení nenašel ani jiné stopy poškození vozovky kamenem. Ani z fotek, které poskytl žalobce, není patrná žádná stopa po oleji či poničení na vozovce, který by při takovém poškození z vozidla začal unikat. Z fotek ale rovněž není zřejmé, kdy došlo k jejich pořízení. Žalobkyní oslovený znalec celé jméno znalce se ve svém posudku nevyrovnává žádným způsobem s absencí poškození a znečištění místa deklarovaného nehodového děje. Tento posudek se stroze zaměřuje pouze na vozidlo, nikoli na nehodový děj jako celek a nepodává tak komplexní zhodnocení a posouzení technické slučitelnosti deklarovaného nehodového děje a poškození vozidla. Pokud jde o námitku technické neslučitelnosti deklarovaného nehodového děje a poškození vozidla, žalobce neuplatnil jiné škody na vozidla, ke kterým by při střetu s kamenem jistě došlo. Ani z jiných podkladů nevyplývá, že by došlo k jiným poškozením vozidla. Při kontaktu vozidla s betonovým úlomkem, který žalobkyně vyfotila a označila jako předmětný kámen, by došlo k rozsáhlejším poškozením spodní části vozidla, než k těm, která žalobce uplatnil. Žalovaná se navíc domnívá, že fotografie předložené žalobcem jsou upravené v photoshopu, tedy že„ kámen“ byl na vozovku přidán a nejde o skutečnost zachycenou bezprostředně po tvrzeném nehodovém ději. Není přitom objasněno, kde se kámen v době střetu s vozidlem měl nacházet. Žalovaná má za to, že deklarované poškození vozidla příjmení na spodní části převodovky beze stop dření za současného nepoškození jiných částí vozidla či komunikace nemá přímou příčinnou souvislost s popisovaným dějem a nevzniklo při najetí vozidla na daný kámen na daném místě a v daném čase.“, Žalovaná má za to, že k poškození nedošlo tak, jak tvrdí žalobkyně a že ji ta poskytla vědomě nepravdivé informace ohledně pojistné události, což je důvod pro neposkytnutí pojistného plnění dle čl. 18 odst. 3 písm b), bod i) VPP H číslo . Žalobkyně přistoupila k nahlášení pojistné události až po dvou měsících ode dne vzniku škody, čímž porušila povinnost postupovat bez zbytečného odkladu. Tímto byl žalované znemožněno ohledat místo nehodového děje bezprostředně po události a dále posoudit stav vozidla. Závěrem žalovaná namítla, že je sporná i výše škody vzniklá při škodní události, a to s ohledem na stáří vozidla (první registrace v roce 2014) a počet najetých kilometrů (300 000 km). Za takové situace nemůže žalovaná souhlasit s kalkulací opravy za použití originálních dílů. Skutkové posouzení:

3. Z pojistné smlouvy číslo ze dne datum uzavřené mezi žalovanou jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem a pojištěným soud zjistil, že předmětem této smlouvy bylo mimo jiné havarijní pojištění vozidla značka automobilu , VIN kód , tehdy bez registračního čísla. Jako pojistná částka byla uvedena obvyklá cena vozidla, přičemž spoluúčást činila 5%, minimálně však 5 000 Kč Smlouva byla uzavřena pro pojistné nebezpečí označené jako„ Základní havárie“. Další podmínky havarijního pojištění byla upraveny v pojistných podmínkách anonymizováno spisová značka . Z všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel spisová značka soud zjistil, že pojistné nebezpečí označené jako„ základní havárie“ se podle čl. 3 vztahuje na škodu vzniklou působením vnějších mechanických sil, zejména při střetu pojištěného vozidla s jiným vozidlem či překážku, při nárazu a pádu. Podle čl. 16 upravujícího postup a povinnosti v případě škodní události, jsou pojištěný a pojistník povinni mimo jiné zejména oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, podat vysvětlení za jakých okolností ke škodné události došlo, a o rozsahu následků této události, tyto skutečnosti prokázat a podat vysvětlení o právech třetích osob a posupovat v souladu s pokynu pojistitele. Podle číslo odst. 3 pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, uvedla vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčela.

4. Ze zápisu o oznámení o škodné události ze dne datum a záznamu telefonního rozhovoru z téhož dne má soud za prokázané, že příjmení příjmení jako jednatel žalobkyně nahlásila pojistnou událost, která se měla stát dne datum , až dne datum , přičemž jako důvod poškození uvedl najetí jím řízeného vozidla na betonový monolit s tím, že vozidlo není pojízdné, není ještě opraveno a je připraveno k prohlídce v autoservisu u J. příjmení v ulici ulice a číslo , obec . K prohlídce poškozeného vozidla žalovanou došlo hned následujícího dne datum , což má soud za prokázané zápisem o poškození vozidla ze dne datum vyhotoveného právnická osoba anonymizováno (kopie tohoto zápisu je součástí znaleckého posudku S. celé jméno znalce ).

5. Ze záznamu telefonního rozhovoru ze dne datum s asistenční službou týkajícího se odtahu vozidla soud zjistil, že příjmení příjmení při něm uvedl k dotazu pracovního asistenční služby, zda se jedná o poruchu nebo nehodu, následující: „ je to asi spíš porucha, vytekly provozní kapaliny a neřadí auto, vytekl olej“. K dotazu, zda je to automat uvedl„ ano, ale vyřadit půjde“.

6. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce ze dne číslo (správně zřejmě datum ) soud zjistil, že uvedený znalec dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že převodovka není„ utopená v nosném rámu a vzhledem k poškození vany motoru nelze popřít, že by převodovka byla poškozena nárazem na kámen. Posudek je velmi strohý a s výjimkou shora uvedeného znalec své závěry blíže nijak nezdůvodňuje. Přílohou posudku je 16 fotografií, kdy na fotografii čl. 5 je zřejmé poškození vany motoru na více místech odřením, na fotografii číslo odření nosného rámu, na fotografiích č číslo poškození převodovky a jejího krytu a na fotografiích číslo je zachyceno porovnání výše převodovky a rámu za pomocí vodováhy a vloženého prkna. Vložené prkno se svojí horní hranou dotýká převodovky a svoji spodní hranou je v úrovni nižší části podvozku vozidla v bezprostředním okolí převodovky.

7. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce číslo ze dne datum soud zjistil, že uvedený znalec vyšel ve svém posudku zejména z fotografií zachycujících spodní část poškozeného vozidla, přičemž dospěl k závěru, že u daného vozidla není spodní část automatické převodovky nejnižším místem vozidla. Níže se nachází vana motoru, spodní kryt motoru a pomocný rám. Protože z předložených podkladu je zřejmé a současně je i deklarováno pouze a výhradně poškození automatické převodovky, není technicky přijatelné, aby se kámen mohl dostat pod vozidlo v místě převodovky a poté ven mimo vozidlo bez jakéhokoliv dalšího poškození vozidla. Na poškozených místech, zejména u hlav šroubů je zřetelné hraněné poškození bez stop dření, tedy poškození vzniklá rázem od pevného předmětu. V místě poškození nejsou zřetelné stopy po možném pohybu kamene. Podle velikosti kamene lze dovodit, že kámen by se musel mezi vozidlem a komunikací pohybovat než by opustil vozidlo, tedy by zanechal další stopy na podvozkové části. Dle znalce tak k poškození vozidla nemohlo dojít v souvislosti s deklarovaným nehodovým dějem.

8. Z výslechu znalců celé jméno znalce a celé jméno znalce , kdy bylo přistoupeno též ke konfrontaci těchto dvou znalců, soud zjistil, že oba znalci setrvali na svých závěrech uvedených v písemném posudku. Znalec celé jméno znalce doplnil, že z důvodu předmětného poškození nemohlo dojít k omezení funkčnosti převodovky, praskliny bylo pouze vlasové a únik oleje z poškozené převodovky nebyl masivní. Pokud jde o výšku převodovky ve vztahu k výšce zbytku podvozku, znalec setrval na svém závěru, že jsou ve stejné úrovni, neboť to ověřil pravítkem a vodováhou. Tento závěr obhajoval i poté, co mu byla předložena fotografie číslo s vloženým prknem s tím, že se jedná o nešťastné foto. K možnému mechanizmu pohybu kamene pod vozidlem se nevyjádřil s tím, že dnes již nikdo neví, jako se kámen pod vozidlem pohyboval a že je zcela nedůležité, jak se z pod vozidla dostal pryč. Nebyl schopen ani uvést výškové poměry zadní části vozidla s tím, že kámen se mohl pootočit nejnižší stranou. Znalec celé jméno znalce při svém výslechu podrobně popsal fyzikální zákonitosti pohybu kamene pod vozidlem s tím, že pohybovou energii by ležícímu kameni udělilo vozidlo tím, jak na něj najelo. Kdyby se tím kámen rozrotoval a udeřil by do převodovky, pak by se nějaký čas mlel pod vozidlem (míněn opakovaně narážel), než by z pod něho„ vypochodoval“. Trhliny na převodovce označil jako vlasové, při kterých nemůže dojít k masivnímu úniku oleje. Únik oleje by byl minimální a takovéto poškození by nevedlo k omezení funkčnosti převodovky. Převodovka by byla funkční a vozidlo by bylo schopno další jízdy. Poté, co byl seznámen s dalšími fotografiemi podvozku vozidla, a to zejména fotografií číslo ze znaleckého posudku P. celé jméno znalce , znalec celé jméno znalce uvedl, že ve svém posudku vycházel z toho, že na fotografiích, kterými disponoval, jakož i v zápise o poškození vozidla, nebyla uvedena žádná další poškození. Pokud by ale vozidlo bylo poškozeno v tomto rozsahu v přední části vozidla, muselo by být poškozeno i v zadní části vozidla, než by se kámen z pod vozidla dostal ven. Přestože neví, jak stará jsou zbylá poškození, pokud by předpokládal, že k nim došlo při žalobkyní tvrzené události, musel by být kámen s ohledem na rozsah poškození vany vetší než 40 cm, protože vana byla poškozené v celé šíři souběžně. obec by se tam nemohl točit, prostě by musel dřít. Pokud jde o výšku převodovky ve vztahu k výšce zbytku podvozku, poukázal znalec na fotografii číslo ze znaleckého posudku P. celé jméno znalce s tím, že rozdíl ve výšce je právě o tloušťku prkna položeného na vodováhu.

9. Z výpovědi jednatele žalobkyně jméno příjmení soud zjistil, že důvodem pro odstavení vozidla nebyla jeho nefunkčnost, ale skutečnost, že jako řidič chtěl zkontrolovat stav vozidla poté, co najel na kámen. Po zastavení na vhodném místě za křižovatkou zjistil, že z auta vytéká olej a proto se rozhodl nepokračovat v jízdě. V daném okamžiku nezaznamenal žádnou závadu na převodovce, která by mu bránila pokračovat v jízdě. Dále již nejel z toho důvodu, že unikal olej. Jmenovaný dále uvedl, že na prohlídku od pojišťovny čekal poměrně dlouho, než měli zájem. Chvíli trvalo, než je přijali v autoservisu, aby se vozidlo dalo na hever. Pojišťovna mohla přijít kdykoliv, což ji opakovaně nabízel. Po nějaké době tam byl jeden pán, který to pouze nafotil, likvidátora to v podstatě nezajímalo.

10. Žalovaná odložila škodnou událost bez náhrady s odůvodněním, že předmětné poškození nemohlo vzniknout při žalobkyní tvrzeném nehodovém ději, což má soud za prokázané dopisy žalované ze dne datum a ze dne datum .

11. Z následujících listin soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, a to s ohledem na jeho závěr, že k pojistné události nedošlo způsobem uvedeným žalobkyní, což bude podrobněji rozvedeno níže. Jedná se o znalecký posudek P. celé jméno znalce ze dne datum ohledně ceny opravy vozidla, velký technický průkaz vozidla, emailovou korespondenci žalobkyně s asistenční službou na čl. 86-87 ohledně odtahu vozidla, fotografie z místa poškození vozidla na čl. 72 až 85 a olejových skvrn na čl. 99-100 a videozáznam z místa tvrzeného poškození. Ze stejného důvodu soud zamítl další důkazní návrhy žalobkyně, a to fotodokumentací z prohlídky pojištěného vozidla provedené žalovanou, vyžádání si informace od žalované ohledně počtu pojištěných vozidel a uplatněných nároků z havarijního pojištění žalobkyní, výslech pracovníka autoservisu jméno příjmení , ohledání předmětného vozidla, zadání znaleckého posudku z oboru doprava ohledně posouzení technické přijatelnosti poškození vozidla a vyjádření, zda žalovaná provedla analýzu hlášení pojistné události softwarem prověřujícím pravdivost hlášení. Právní posouzení:

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle pojistné smlouvy včetně příslušných pojistných podmínek a podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).

13. Podle ust. § 2758 odst. 1 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

14. Podle ust. § 2796 odst. 1 o.z. nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

15. Podle ust. § 2797 odst. 1 o.z. pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § číslo šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že poškození vozidla nedošlo způsobem popsaným žalobkyní. Ač se znalecké posudky znalců celé jméno znalce a celé jméno znalce v závěru ohledně technické slučitelnosti deklarovaného nehodového děje a poškození vozidla rozcházejí, v jednom se shodují. Oba znalci zjistili na převodovce pouze vlasové trhliny, při kterých nemohlo dojít k masivnímu úniku oleje. Únik oleje by byl minimální a takovéto poškození by nevedlo k omezení funkčnosti převodovky. Uvedené ostatně potvrdil při svém výslechu i jednatel žalované, který uvedl, že zastavil proto, aby zkontroloval stav vozidla po najetí na kámen. Když zjistil, že vytéká olej, rozhodl se nepokračovat v jízdě. K výslovnému dotazu, zda zaznamenal nějakou závadu na převodovce, která by mu bránila v jízdě, uvedl, že nikoliv. V jízdě nepokračoval kvůli zjištěnému úniku oleje. Uvedené je ale v příkrém rozporu s tím, co uvedl do telefonu, když žádal asistenční službu a odtah vozidla. K dotazu zda je to porucha nebo nehoda doslova uvedl„ je to asi spíš porucha, vytekly provozní kapaliny a neřadí auto, vytekl olej“. K dotazu, zda je to automat uvedl„ ano, ale vyřadit půjde“, což opět svědčí pro závěr, že převodovka nebyla funkční. V doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že příjmení příjmení odstavil vozidlo proto, že to začalo následně škubat a mělo problémy s řazením. Bezprostředně po nárazu vozidlo nesignalizovalo žádnou závadu a motor běžel standardně. To, že k poškození vozidla z technického hlediska nemohlo dojít způsobem tvrzeným žalobkyní, vyplývá i z posudku znalec celé jméno znalce , který své závěry ohledně možného mechanizmu pohybu kamene pod vozidlem logicky a přesvědčivě zdůvodnil, což se již nedá říct o závěrech posudku znalce celé jméno znalce , které byly velmi kusé a blíže nijak nezdůvodněné. Mechanizmu pohybu kamene se znalec celé jméno znalce zcela vyhnul, a když byl konfrontován s fotografií číslo na které je zachyceno prkno vložené pod převodovkou dokládající odlišnou výšku převodovky vzhledem k okolní části podvozku, uvedené odbyl, že se jedná o nešťastné foto. Pokud je o další poškození podvozku, vana nese znaky dření po celé své šířce, přičemž na převodovce jsou poškození rázového charakteru. Otázky vzbuzuje též skutečnost, proč žalobkyně otálela s nahlášením pojistné události více než dva měsíce, čímž v podstatě znemožnila pojišťovně jakékoliv šetření týkající se průběhu nehodového děje. Zdůvodnění žalobkyně, že měla pojistnou událost za nahlášenou okamžikem, kdy kontaktovala asistenční službu, shledává soud jako dětinské. Soud nicméně považuje pro posouzení věci za zcela zásadní nikoliv možný pohyb kamene pod vozidlem, ale právě shora uvedený rozpor v tom, že převodovky měla být i po poškození plně funkční, což ale neodpovídá obsahu zaznamenaného telefonního rozhovoru ohledně odtahu vozidla. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že by k deklarovanému poškození došlo pří jí tvrzeném nehodovém ději, což by jinak spadalo pod sjednané pojistné nebezpečí„ základní havárie“. Za této situace žalovaná oprávněně odmítla poskytnout pojistné plnění a soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou.

17. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého plně úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Přiznaná částka na náhradě nákladu řízení ve výši 44 141 Kč po zaokrouhlení je tvořena -) odměnou za zastupování advokátem ve výši 34 680 Kč za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, odůvodnění odporu ze den datum a vyjádření ze dne datum , účast u ústního jednání dne datum v délce trvání 3: 45 min (což odpovídá dvěma úkonům) a účast u jednání dne datum v rozsahu nepřekračujícím dvě hodiny, kdy odměna za jeden úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) ve spojení s ust. § 11 odst. 1 AT činí 5 780 Kč, -) náhradou hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za 6 shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč za každý dle § 13 odst. 3 AT, -) 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ze shora uvedené odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 7 660,80 Kč.

18. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť soud neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou.