10 C 9/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mg. Alžbětou Pasternakovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 101 061 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 101 061 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 159 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení] částku 50 065 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem na elektronický platební rozkaz ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 101 220 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná mu neuhradila v domě zapsaném na [list vlastnictví], k.ú. [anonymizováno] (dále jen předmětná nemovitost), jehož je vlastníkem, následují služby a energie, které zde společně se svými dětmi spotřebovala. Jedná se o: -) Elektřinu za období od [datum] do [datum] ve výši 5.191 Kč, přičemž na vyúčtovanou spotřebu byly započítány zálohy, které zaplatil bratr žalobce ve výši 3 000 Kč, takže celkem zbýval k úhradě nedoplatek ve výši 2.191 Kč, který žalobce za žalovanou zaplatil dne [datum]. Za následující období žalobce uhradil 11 záloh po 1.400 Kč, tedy celkem 15.400 Kč. Poté obdržel žalobce vyúčtování za spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 12.734 Kč, kdy vznikl přeplatek ve výši 2.666 Kč, který byl použit na platbu záloh na další období. Předepsané měsíční zálohy na další období činily 11x 1.190 Kč měsíčně, které žalobce uhradil (ve výši 2.666 Kč přeplatkem z vyúčtování), tedy celkem 13.090 Kč. Následně žalobce obdržel vyúčtování spotřeby elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 10.840 Kč, tímto vyúčtováním vznikl přeplatek ve výši 2.250 Kč a na další období byly předepsány měsíční zálohy ve výši 1.050 Kč měsíčně. Za platby za spotřebu elektřiny tak žalovaná dluží žalobci k [datum] nedoplatek z vyúčtování ke dni [datum] ve výši 2.191 Kč, vyúčtování spotřeby ke dni [datum] ve výši 12.734 Kč, vyúčtování spotřeby ke dni [datum] ve výši 10.840 Kč a červnovou a červencovou zálohu po 1.050 Kč, tedy 2.100 Kč, celkem částku 27.865 Kč. -) Zemní plyn za období od [datum] do [datum] ve výši 11.189 Kč, přičemž na vyúčtovanou spotřebu byly započítány zálohy, které zaplatil bratr žalobce v celkové výši 4.000 Kč, celkem zbýval k úhradě nedoplatek ve výši 7.189 Kč, který žalobce zaplatil dne [datum]. Předmětnou fakturou byly předepsány měsíční zálohy na další období ve výši 1.520 měsíčně. Žalobce uhradil všech 11 záloh po 1.520 Kč, tedy celkem 16.720 Kč. Poté obdržel žalobce fakturu za spotřebu plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 20.798 Kč, vzniklý nedoplatek ve výši 4.078 Kč žalobce uhradil. Zálohy předepsané na další období činily 1 990 Kč, které žalobce v počtu 11 taktéž uhradil, celkem se jednalo o 21.890 Kč. Následně obdržel žalobce vyúčtování za spotřebu plynu za období od [datum] do [datum] ve výši 19.383 Kč. Tímto vyúčtováním vznikl přeplatek ve výši 2.507 Kč, který byl žalobci vrácen. Na další období jsou předepsány měsíční zálohy ve výši 1.950 Kč měsíčně. Za platby za spotřebu plynu tak žalovaná dluží žalobci k [datum] nedoplatek z vyúčtování ke dni [datum] ve výši 7.189 Kč, vyúčtování spotřeby ke dni [datum] ve výši 20.798 Kč, vyúčtování spotřeby ke dni [datum] ve výši 19.383 Kč a červencovou zálohu ve výši 1.950 Kč, tedy celkem částku 49.320 Kč. -) [příjmení] a stočné – spotřeba k prosinci 2017 byla předmětem soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 55/2018 a stejně tak předepsané zálohy za leden a únor 2018 ve výši 1.050 Kč měsíčně. Žalobce však za žalovanou dále platil od března 2018 do prosince 2018 zálohy ve výši 1.050 Kč měsíčně. Poté obdržel žalobce fakturu za vodné a stočné za období od [datum] do [datum] na celkovou výši 10.994 Kč. Protože žalobce uhradil všech 12 záloh po 1.050 Kč, vznikl mu přeplatek ve výši [číslo]. Po odečtení 2 záloh, které nebyly žalovanou dosud zaplaceny, ale jsou předmětem jiného soudního řízení, se tak žalobce domáhá z tohoto vyúčtování částky 8.894 Kč. Od ledna 2019 byly předepsány měsíční zálohy ve výši 900 Kč měsíčně, které také hradí žalobce. Za platby za vodné a stočné tak žalovaná dluží žalobci k [datum] nedoplatek z vyúčtování ke dni [datum] ve výši 8.894 Kč a zálohy za leden – červenec 2019 (7 x 900) ve výši 6.300 Kč, tedy celkem částku 15.194 Kč. -) Odvoz komunálního odpadu – žalobce uhradil za období od [datum] do [datum] částku 2.772 Kč, když tato služba se platí pololetně vždy ve výši 924 Kč za každé pololetí. Poplatek za 1. pololetí 2017 ještě uhradil bratr žalobce a poplatek za druhé pololetí 2017 je předmětem jiného soudního řízení. Poplatek za odvoz komunálního odpadu za 2. pololetí 2019 není dosud splatný. Za platby za odvoz komunálního odpadu tak žalovaná dluží žalobci k [datum] celkem částku 2.772 Kč. -) Odvoz bioodpadu – žalobce uhradil celkem za období od [datum] do [datum] částku 3.510 Kč, když tato služba se platí 1 x ročně vždy ve výši 1.170 Kč. Za odvoz bioodpadu za rok 2019 zaplatil žalobce za žalovanou poplatek již v dubnu 2019. Za platby za odvoz bioodpadu tak žalovaná dluží žalobci k [datum] celkem částku 3.510 Kč. -) Poplatek za internet ve výši 499 Kč měsíčně hradil nejprve bratr žalobce, poté byla smlouva k [datum] převedena na žalobce. Žalobce hradil poplatek po dobu od [datum] do [datum], protože mu jej ale žalovaná odmítala proplácel, požádal žalobce [datum] o zrušení služby, k čemuž došlo dne [datum]. Žalobce za žalovanou zaplatil 5 x 499 Kč a za poslední měsíc poskytování služeb jen poměrnou část ve výši 64,38 Kč. Za platby za internet tak žalovaná dluží žalobci k [datum] celkem částku 2.559 Kč. Celková pohledávka žalobce za žalovanou činí ke dni [datum] částku 101.220 Kč. Na výzvy k úhradě dluhu žalovaná nereagovala, proto ji žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum].

2. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že odběr elektřiny odhlásil ke dni [datum] a plynu ke dni [datum]. V této souvislosti obdržel vyúčtování plynu ke dni ukončení odběru na částku 1 790,96 Kč, což představovalo přeplatek ve výši 4 059 Kč po zohlednění záloh ve výši 5 850. Dle vyúčtování elektřiny činila její celková spotřeba ke dni ukončení odběru 2 627, 35 Kč, což při uhrazených zálohách ve výši 4 200 Kč představovalo přeplatek ve výši 1 573 Kč. V mezidobí dále obdržel vyúčtování vodného stočného ke dni [datum] na částku 8 059,68 Kč.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce svoji žalobu zpět co do částky 159 Kč s odůvodněním, že tato částka představuje rozdíl mezi přeúčtovanými zálohami a skutečně odebraným plynem. Současně uvedl, že žalobu nijak nerozšiřuje o další jím uvedené platby.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ohledně předmětné nemovitosti probíhá mezi ní a jejím manželem [jméno] [celé jméno žalobce] spor, kdy se žalovaná v procesním postavení žalobkyně domáhá určení, že žalovaný je majitelem předmětné nemovitosti. Žalovaná totiž zjistila, že její manžel bez jejího souhlasu převedl předmětnou nemovitost na svého bratra v rozporu s ust. § 747 zákona č. 89/2012 Sb. Žalobce nabyl vlastnické právo k předmětné nemovitosti protiprávně a žaloba je tak mimo jiné předčasná. Navíc žalobce vstoupil do závazkových vztahů s dodavateli ještě v době trvání jejího manželství z [jméno] [celé jméno žalobce] bez jejího souhlasu. Žalovaná dále namítla nedostatek pasivní věcně legitimace, neboť v předmětné nemovitosti žije více osob (její dcera, syn a jeho přítelkyně), jejich spotřeba je rozdílná. [jméno] žalovaná se v nemovitosti zdržuje sporadicky, neboť víkendy a léto tráví na chatě. Žalovaná dále podrobně popsala vývoj událostí kolem předmětného domu od okamžiku jeho pořízení, stejně tak jako průběh rozpadu jejího manželství a s tím spojené opatrovnické řízení týkající se tehdy nezletilé dcery. Skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], [list vlastnictví] k.ú. [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že žalobce je v katastru nemovitostí veden jako vlastník parcely [číslo] parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům (dále jen předmětná nemovitost). Předmětnou nemovitost nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum].

6. Pokud jde o níže uvedená vyúčtování, všechna se týkají předmětného domu, přičemž jako odběratel je vždy uveden žalobce.

7. Z vyúčtování elektřiny za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba činila 5.191Kč a nedoplatek po zohlednění záloh 2 191 Kč s tím, že zálohy na další období byla stanoveny ve výši 1 400 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu žalobce na č.l. 22-28 spisu má soud za prokázané, že žalobce v termínu uhradil 11 záloh po 1 400 Kč, jakož i vyúčtovaný nedoplatek. Z vyúčtování elektřiny za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba činila 12 734,47 Kč Kč a vzhledem k zaplaceným zálohám tak vznik přeplatek ve výši 2 666 Kč, který převeden na zálohy na další období. Zálohy na další období byly stanoveny ve výši 1 190 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu žalobce na č.l. 30-37 spisu má soud za prokázané, že žalobce v termínu uhradil 8 záloh po 1 190 Kč a jednu zálohu ve výši 904 Kč. Z vyúčtování elektřiny za období od od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba činila 10 840,23 Kč vzhledem k zaplaceným zálohám tak vznik přeplatek ve výši 2 250 Kč, který byl převeden na zálohy na další období. Zálohy na další období byly stanoveny ve výši 1 050 Kč měsíčně. Z vyúčtování elektřiny za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že spotřeba činila 2 627,35 Kč, což při uhrazených zálohách ve výši 4 200 Kč představovalo přeplatek ve výši 1 573 Kč. Uhrazení záloh ve výši 900 Kč za období srpen a září 2019 žalobcem má soud za prokázané výpisy z jeho účtu na č.l. 143 a 144 spisu. Žalobce tak celkem uhradil za elektřinu za období od [datum] do [datum] částku 28 392,35 Kč, přičemž v případě posledního vyúčtování je předmětem žaloby pouze částka 2 100 Kč, čemuž pak odpovídá částka 27 865 Kč po zaokrouhlení.

8. Z vyúčtování plynu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba činila 11 189,24 Kč a nedoplatek po zohlednění záloh ve výši 4 000 Kč pak 7 189,28 Kč. Na další období byly stanoveny zálohy ve výši 1 520 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu žalobce na č.l. 43-49 spisu má soud za prokázané, že žalobce v termínu uhradil 11 záloh po 1 520 Kč, jakož i vyúčtovaný nedoplatek. Z vyúčtování plynu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba činila 20 797,79 Kč a nedoplatek po zohlednění záloh ve výši 16 720 Kč pak 4 077,79 Kč. Na další období byly stanoveny zálohy ve výši 1 990 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu žalobce na č.l. 49 a [číslo] spisu má soud za prokázané, že žalobce v termínu uhradil 11 záloh po 1 990 Kč, jakož i vyúčtovaný nedoplatek. Z vyúčtování plynu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba činila 19 383,06 Kč a přeplatek po zohlednění záloh ve výši 21 890 Kč pak 2 507 Kč. Na další období byly stanoveny zálohy ve výši 1 950 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu žalobce na č.l. 64 spisu má soud za prokázané, že žalobce v termínu uhradil zálohu za července 2019 ve výši 1 990 Kč. Z vyúčtování plynu za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že spotřeba činila 1 790,96 Kč, což představovalo přeplatek ve výši 4 059 Kč po zohlednění záloh ve výši 5 850. Uhrazení dvou záloh ve výši 1950 Kč za srpen září 2019 má soud za prokázané výpisy z účtu žalobce na č.l. 147 a 148 spisu. Žalobce tak celkem uhradil za plyn za období od [datum] do [datum] částku 49 161 Kč po zaokrouhlení.

9. Z vyúčtování vody za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že celková spotřeba činila 10 994 Kč a přeplatek 1 606 Kč po zohlednění záloh ve výši 12 600 Kč. Na další období byly stanoveny zálohy ve výši 900 Kč měsíčně. Platbu 12 záloh po 1 050 Kč v celkové výši 12 600 Kč má soud za prokázanou výpisem z účtu žalobce na č.l. 65 -70 spisu, platbu záloh ve výši 900 Kč má soud za prokázanou výpisy z účtu žalobce na č.l. 73-79 spisu. Z vyúčtování vodného stočného ke dni [datum] soud zjistil, že spotřeba činila částku 8 059,68 Kč, přičemž ve vyúčtování byly zohledněny zálohy ve výši 9 900 Kč. Platby záloh ve výši 900 Kč za období od srpna 2019 do listopadu má soud za prokázané výpisy z účtu žalobce na č.l. 151-154 spisu. Žalobce tak celkem uhradil za vodné a stočné v období od [datum] do [datum] částku 16 953 Kč po zaokrouhlení, přičemž v případě vyúčtování za rok 2018 je předmětem řízení pouze částka 8 894 Kč, neboť platba záloh ve výši 2 100 Kč je předmětem jiného řízení. V případě vyúčtování za rok 2019 se žalobce domáhá úhrady pouze částky 6 300 Kč. Shora uvedenému pak odpovídá částka 15 194 Kč.

10. Z výzvy Magistrátu [anonymizováno] [obec] ohledně poplatku za komunální odpad vystavené za období roku 2018 a 1. pololetí roku 2019 má soud za prokázané, že poplatek činil za jedno pololetí 924 Kč. Úhradu tohoto poplatku žalobcem za shora uvedené období má soud za prokázanou výpisy z jeho účtu na č.l. 82 a 84 spisu.

11. Z faktur [právnická osoba] za svoz bioodpadu za rok 2017, 2018 a 2019 má soud za prokázané, že roční poplatek činil 1 170 Kč. Úhradu tohoto poplatku žalobcem za shora uvedené období má soud za prokázanou výpisy z jeho účtu na č.l. 86 a 88 spisu.

12. Fakturou O2 [právnická osoba] za internet za celkem šest měsíců v období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že měsíční poplatek činil 499 Kč a poplatek za poslední vyúčtování za období čtyř dnů částku 64,38 Kč. Úhradu tohoto poplatku žalobcem za shora uvedené období má soud za prokázanou výpisy z účtu žalobce na č.l. 98-100 spisu.

13. Z výpovědí svědků [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalované], dětí žalované, soud zjistil, že předmětnou nemovitosti v letech 2017 až 2019 obývali se svojí matkou, přičemž oba v té době studovali. V domě se dále často zdržovala přítelkyně syna [jméno]. Kdo a kolik spotřebovává, co se týká energií či vody, nijak nesledují. V minulosti se domnívali, že energie v domě platí jejich otec, neboť tím argumentoval v opatrovnickém řízení ohledně výživného na [jméno].

14. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky doporučeným dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě téhož dne, a to ve lhůtě do [datum]. Výzva obsahovala podrobný rozpis uhrazených služeb.

15. Z protokolu o jednání ze dne [datum] z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp.zn. 0P 337/2016, a to konkrétně výpovědi žalované, soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení a rozhodnutí této věci. Totéž platí i pro protokol z jednání ze dne [datum] ve věci vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 12 C 55/2018, kde je zaznamenána výpověď svědků [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalované].

16. Návrh žalované na provedení důkazu spisem Energetického úřadu soud zamítl, neboť na jakém základě se žalovaná popřípadě její syn domohli uzavření smluv s dodavateli pro další období je z hlediska tohoto sporu zcela bezpředmětné. Soud též zamítl provedení důkazu celou složkou dokumentů zahrnujících korespondenci žalované s žalobcem ohledně placení médií, korespondenci její dcery ohledně placení médií, korespondenci jejího syna s žalobcem ohledně vypnutí internetu, korespondenci s právní zástupkyní [příjmení] ohledně protiprávního nabytí nemovitosti, vyjádření policie ohledně odpojení médií, dokumenty vztahující se k řízení u Energetického regulačního úřadu a dále dokumentů v nichž má manžel žalované tvrdit, že média platí on, neboť tyto důkazy žalovaná označila a předložila při jednání dne [datum] v rozporu s koncentrací řízení, ke které došlo při jednání dne [datum]. Právní posouzení 17. Žalobce se domáhá po žalované bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce, kterou uhradil za elektřinu, plynu, vodné a stočné, odvoz odpadu a internetové připojení v předmětném domě, který v rozhodném období výlučně užívala žalovaná a její dvě děti, popřípadě jejich návštěvy. Žalovaná argumentovala tím, že žalobce se stal vlastníkem předmětného domu protiprávně. Soud podotýká, že pro posouzení této věci je vlastnictví předmětné nemovitosti zcela irelevantní, neboť rozhodující je to, kdo dané služby fakticky uhradil a kdo je spotřeboval. Pro úplnost soud dodává, že při posledním jednání ve věci žalovaná uvedla, že její žaloba o určení, že vlastníkem domu je její manžel, byla pravomocně zamítnuta. Žalovaná nepopřela, že v předmětném domě v rozhodném období žila, popřípadě, že by žalobcem tvrzená spotřeba neodpovídala skutečnosti, pouze namítla, že dům vedle ní užívaly též její tehdy studující děti [jméno] a [jméno] a jeho přítelkyně [jméno] [příjmení]. [jméno] se v domácnosti vyskytuje sporadicky, neboť víkendy a letní prázdniny tráví na chatě. Svoji obranu v zásadě staví na tom, že žalobce ji měl umožnit vstoupit do smluvních vztahů s dodavateli, kterým by neměla problém platit. Protože z provedeného dokazování je zřejmé, že jak zálohy, tak vyúčtování veškerých shora uvedených služeb v předmětném období v celkové výši 101 061 Kč (27 865 Kč za elektřinu, 49 161 Kč za plyn, 15 194 Kč za vodné a stočné, 2 772 Kč za odvoz odpadu, 3 510 Kč za odvoz bioodpadu a 2 559 Kč za internet) uhradil žalobce, kterého dodavatelé těchto služeb evidují jako odběratele, žalobce se tak důvodně domáhá po žalované zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z. totiž platí, že ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaná netvrdila, že by mu na uvedené cokoliv uhradila. Její námitku nedostatku pasivní věcné legitimace považuje soud za nedůvodnou, neboť v případě bezdůvodného obohacení více osob spočívající v užívání cizí věci bez jejího reálného rozdělení a bez dohody o způsobu užívání, platí solidární odpovědnost dlužníků (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2002 sp.zn 33 Odo 542/2002-155 nebo též Nejvyššího soudu ze dne 5.8.2014 sp.zn. 28 Cdo 1941/2014), takže žalobce je v takovém případě oprávněn domáhat se celého plnění po kterémkoliv z nich, tudíž i po žalované. Protože žalovaná netvrdí, že by mezi osobami zdržujícími se v předmětné domácnosti existovala nějaká dohoda o způsobu užívání, která by jejich solidární odpovědnost vylučovala, vyhověl soud žalobě co do částky 101 061 Kč v plném rozsahu. Závěrem soud podotýká, že žalovaná při své obraně zcela pomíjí fakt, že totožnou částku by musela uhradit dodavatelům, pokud by s nimi byla ve smluvním vztahu ona sama.

18. Nárok na úrok z prodlení z částky 101 061 Kč vyplývá z ust. § 517 odst. 1,2 obč. zák., podle kterého je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení pak vyplývá z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky dopisem ze dne [datum], a to ve lhůtě do [datum]. Ode dne následujícího, tj. od [datum], se žalovaná již ocitla v prodlení a žalobce se oprávněně domáhá úroku z prodlení v zákonné výši.

19. Zamítavý výrok se týká úroku z prodlení z částky 159 Kč, o kterou vzal žalobce svoji žalobu zpět z důvodu obdržení vyúčtování. Ve zpětvzetí žaloby žalobce opomněl vzíti žalobu i co do příslušenství a proto soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, když žalobce měl neúspěch ve zcela nepatrné části předmětu řízení (viz výrok II). Žalobci tak náleží náhrada nákladů ve výši 50 065 Kč, sestávající z následujících položek: -) zaplacený soudní poplatek ve výši 4 049 Kč -) odměna za právní zastoupení za osm úkonů právní služby po 5 180 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen AT, za převzetí zastoupení, sepsání návrhu na EPR, vyjádření k odporu, doplnění tvrzení ze dne [datum] ve vazbě na nová vyúčtování a účast u tří soudních jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] -) odměna za právní zastoupení za jeden právní služby po 2 590 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen AT, za jednoduchou předžalobní výzvu, neboť zákon nepodmiňuje přiznání náhrady nákladů řízení výzvou obsahující skutkový a právní rozbor. -) sedm režijních paušálů po 300 Kč za shora uvedené úkony právní služby, tj. 2 100 Kč -) náhrada za promeškaný čas ve výši 800 Kč za čas strávených dvěma cestami ze sídla advokátky ([anonymizováno]) k soudu ([obec]) a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) AT ve spojení s ustanovením § 14 odst. 3 AT. -) náhrada cestovních nákladů za cestu [značka automobilu] na shora uvedené trase v délce 50 km za jednu cestu, tj. při dvou cestách 100 km v celkové výši 707 Kč, při průměrné spotřebě 9,6 l/ km, ceně benzínu 27,80 Kč a paušální náhradě 4,40 Kč/km -) 21% DPH z odměny a paušálních náhrad za první čtyři úkony právní služby, neboť advokátka byla plátkyní DPH do [datum], čemuž odpovídá částka 4 059 Kč. Pokud jde o podání, jímž byla vzata žaloba částečně zpět, soud tento úkon nepovažuje za účelně vynaložený, neboť zpětvzetí žaloby mohlo být součástí podání ze dne [datum], ve kterém žalobce doplnil svá tvrzení o obdržení dalších vyúčtování a jak toto ovlivňuje výslednou dlužnou částku.

21. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

23. Závěrem soud ještě uvádí, že o vrácení zbytku zálohy složené žalovanou na náklady důkazu rozhodne soud samostatným usnesením poté, co nabude právní moci usnesení o přiznání svědečného svědkovi [příjmení] [celé jméno žalobce].