11 C 136/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 230 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 130 143 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 130 143 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 99 857 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 99 857 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 89 417 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 230 000 Kč s odůvodněním, že žalobce uzavřel dne [datum] se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění rekreační budovy nacházející se v [obec] [adresa], ulice [ulice]. Roční pojistné stanovila žalovaná ve výši 1 802 Kč. K této pojistné smlouvě žalovaná vystavila žalobci pojistku s tím, že objekt žalobce je pojištěn od [datum] na dobu neurčitou. Objekt byl pojištěn do částky 500 000 Kč. Dne [datum] došlo na pojištěném majetku žalobce ke škodné události, kdy byl zcela zničen dům [adresa] na ulici [ulice] v [obec] a také došlo k poškození stěny sousedního domu [adresa]. Žalobce ohlásil škodnou událost žalované dne [datum] s tím, že škoda na jeho majetku činí do 500 000 Kč. Přípisem ze dne [datum] bylo HZS Olomouckého kraje bylo žalobci sdělena pravděpodobná příčina škodné události a to požár střechy jeho domu v [obec]. Tato událost měla vzniknout dne [datum] asi mezi 3.15 hod. až 3.30 hod. Na základě výzvy žalované ze dne [datum], kdy bylo škodné události žalovanou přiděleno [číslo] žalobce zaslal žalované požadovaná zmocnění, a to dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanou sděleno žalobci, že škodná událost [číslo] byla uzavřena s tím, že nebude žalovanou poskytnuta žalobci žádná náhrada škody, a to s odůvodněním, že neměl žalobce údajně pravdivě odpovědět na dotazy žalované týkající se pojištění. K výzvě právního zástupce žalobce ze dne [datum] reagovala žalovaná tak, že svoje zamítavé stanovisko zopakovala a to aniž upřesnila, v čem by ml žalobce údajně porušit svoji povinnost při sjednávání pojištění u žalované. Žalobce se domnívá, že v souvislosti s pojistnou událostí mu vznikla škoda nejméně 230 000 Kč, jakožto hodnota zničené nemovité věci a náklady na její likvidaci.

2. Žalovaná ve vyjádření žalobou uplatněný nárok zcela neuznala, když dále konstatovala, že žalobce nahlásil škodnou událost, která se stala [datum] dne [datum], kdy mělo dojít k živelní škodné události, a to požáru pojištěné nemovitosti. Pojištěný objekt nebyl po předchozím poškození v roce 2012 opraven a objekt byl neobydlen. Rovněž likvidační služba uvedla v dopisu ze dne [datum], že žalobce přesto při sjednávání pojistné smlouvy shora citované, a to konkrétně na dotazy v části F - základní pojištění odpověděl, že konstrukční prvky jsou udržované a nepoškozené. Pokud by žalobce pravdivě odpověděl na všechny dotazy, pojistnou smlouvu by žalovaná nesjednala. V daném případě z výsledku šetření likvidační služby vyplynulo, že se jednalo o nemovitost dlouhodobě neudržovanou ve špatném technickém stavu a v tomto stavu byla nemovitost již před, sepisem pojistné smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému likvidační služba nárok žalobce na pojistné plnění uzavřela jako nelikvidní a škodní událost byla odložena bez náhrady škody.

3. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] uzavřel žalobce jako pojistník a pojištěný se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění rodinného domu na adrese [obec] [adresa] (viz pojistná smlouva). Dne [datum] v cca 22:00 hod. došlo k poškození rodinného domu požárem (viz zpráva Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje ze dne [datum]). Dne [datum] byla technikem žalované [jméno] [příjmení] provedena prohlídka poškozeného rodinného domu, při které bylo zjištěno, že objekt je ve velmi špatném stavu. Doporučil konzultaci s nadřízeným a výpověď PS (viz Zápis o prohlídce a rozsahu škody ze dne [datum]). Z likvidační zprávy k PU [číslo] ze dne [datum] vyhotovené likvidátorkou [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dům je v dezolátním stavu (pro bezdomovce, neudržovaný, nezabezpečený – návrh na výpověď PS). Klient informován, že úhrada bude jen za poškozené věci požárem – tj. dle zápisu omítky kuchyň a obývací pokoj, rám okna. Dne [datum] vypověděla žalovaná předmětnou pojistnou smlouvu [číslo] dle § 22 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě (viz Výpověď pojistné smlouvy [číslo]). Dne [datum] uzavřel žalobce jako pojistník a pojištěný se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění rekreační budovy na adrese [obec] [adresa]. V pojistné smlouvě bylo zaškrtnuto, že hlavní konstrukční prvky rekreační budovy jsou udržované a nepoškozené. [ulice] budova byla pojištěna na cenu časovou s pojistnou částkou 500 000 Kč a spoluúčastí 1 000 Kč (viz pojistná smlouva). Dne [datum] v cca 3:36 hod. došlo k poškození rodinného domu požárem (viz zpráva Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje ze dne [datum]). Dne [datum] byla technikem žalované [jméno] [příjmení] provedena prohlídka poškozeného rekreačního objektu, při které bylo zjištěno, že je zhašená konstrukce krovu – prohořelá, zjevně prohořelé stropy a poškozené hašením a dále zatékáním po odstranění krovů (viz Zápis o prohlídce a rozsahu škody ze dne [datum]). Z likvidační zprávy k PU [číslo] ze dne [datum] vyhotovené likvidátorkou [jméno] [příjmení] soud zjistil, že objekt nebyl napojen na přívod el. energie, objekt obýván nepřizpůsobivými osobami, pojištěná nemovitost je dlouhodobě neudržovaná a je celkově ve špatném technickém stavu, přičemž v tomto stavu byla předmětná nemovitost prokazatelně již před sepsáním pojistné smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému odstupuje pojistitel dle čl. 12 bod [číslo] Všeobecných pojistných podmínek a § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě od pojistné smlouvy [číslo]. Škodná událost je nelikvidní a bude odložena bez náhrady škody. Ze závěrečné zprávy pojistné události [číslo] sepsané dne [datum] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že po vypovězení předchozí pojistné smlouvy, byla získatelka této vypovězení pojistné smlouvy [jméno] [příjmení] informována o velmi špatném technickém stavu objektu. Vzhledem k tomu je naprosto nepochopitelné, že uzavřela dne [datum] na předmětný objekt novou pojistnou smlouvu, a to bez provedení jakýchkoli oprav, které by po stavební stránce uvedly objekt do pojistitelného stavu. Získatelka přiznala, že neprovedla prohlídku objektu a spokojila se s vyjádřením klienta, že nemovitost je v pořádku. Dne [datum] odstoupila žalovaná od pojistné smlouvy [číslo] neboť žalobce při sjednání pojistné smlouvy odpověděl na dotazy v části F. základní pojištění nepravdivě, že konstrukční prvky jsou udržované a nepoškozené (viz dopis žalované ze dne [datum]).

4. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se žalobcem jsou známí již několik let. [jméno] nemovitost zná asi 10 let nazpátek. Ví o tom, že v dané nemovitosti proběhly dva požáry. Co se týče stavu nemovitosti před prvním požárem, byla v použitelném stavu, nic moc. Pak viděl svědek nemovitost po prvním požáru, když pomáhal s vyklízením a zabezpečením objektu. Toto bylo cca 2 týdny po tomto požáru. Od této doby do doby druhého požáru nemovitost neviděl. Nemovitost neopravoval, neví, kdo ji opravoval, nevěděl nic o tom, jak byla opravována, o opravách s žalobcem nijak nehovořil. O druhém požáru se dozvěděl od žalobce, když se osobně potkali, často se osobně potkávají. Poté viděl nemovitost cca 2 týdny po požáru, kde zabezpečoval plot. Co se týče stavu nemovitosti po druhém požáru, dům byl bez střechy, pouze obvodové zdi. Nemovitost byla tzv. nepoužitelná. Zabezpečovací práce po prvním požáru sestávaly ze zatloukání oken prkny, zavření a zamčení dveří, natažení a napnutí plotu, obdrátování, aby se k domu nedalo vstoupit.

5. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce nezná, o rodinném domě nemá žádné bližší informace. Ví, kde byl situován a že vyhořel. Viděl ho poprvé asi v šesti letech. Ví, že tam dříve byla předzahrádka, byl na ni strom, přes který nebylo příliš vidět, a rodinný dům. O dům se nijak nezajímal, jen okolo procházel. Ví o jednom požáru. Byli tam hasiči, přijela pro něj Policie ČR někdy nad ránem asi okolo 01:30 hod. s tím, že byl přítomen tomuto požáru. Probíhal zákrok, hasilo se. Termín, kdy to bylo, neví. Poté se strhla střecha, dům nebyl obyvatelný. Střecha spadla. Dům byl z vepřovic, takže byl poškozený. Po zásahu se hasiči domlouvali, že jeden z hasičů tam zůstane a bude nemovitost hlídat, aby se znovu nevznítila. O druhém požáru neví, byl přítomen pouze tomu jednomu požáru, kdy došlo k vyhoření domu. Stav objektu po tom požáru, u kterého byl přítomen, mu blíže není znám. Zda byl poté opravován, vůbec neví, nemá o tom žádné informace, nedokáže se vyjádřit, resp. že po tom požáru, u kterého byl, rozhodně nemovitost nikdo neopravoval. Ten stav nemovitosti byl neutěšený. Pověřoval místostarostku, aby zjišťovala na stavebním úřadě informace co je možné s nemovitostí udělat, neboť zde chyběla součinnost od žalobce. Poté však nakonec k nějakému odstranění došlo. Nyní je dům částečně zdemolován, možná i úplně, neví. Neví úplně přesně, v jakém stavu byla nemovitost před tím požárem, který registroval. Dům z venku nepůsobil, že by do něj bylo investováno. Nevšiml si, že by byl nějak opravován zvnějšku. Stav vevnitř mu není znám. Když byl přítomen požáru, padaly tam nějaké domněnky, které se týkaly toho, zda požár nebyl způsoben nějakými neutěšenými osobami. Žalobce v té době v nemovitosti nebydlel, neobýval ji.

6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná od vidění. Nějaký bližší vztah k němu nemá. O předmětném domě toho příliš neví. Před rokem 2012, kdy mělo dle tvrzení žalobce dojít k prvnímu požáru, byl dům opuštěný již nějakou dobu nájemníky. Nájemníci se o tento dům nestarali. Dům byl obyvatelný, ale bylo poznat, že v něm dlouho nikdo nebyl. Elektřina ani plyn již v tom roce 2012 u domu nebyly zavedeny. O prvním požáru v roce 2012 nic nevěděl, neregistroval jej. Zvnějšku nebylo nic poznat, tudíž mu ani poškození není známo. Žádná rekonstrukce tohoto objektu po tom údajném prvním požáru neprobíhala, ničeho si nevšimnul, nic neregistroval. Co se týče požáru v červnu 2013, byl to svědek, kdo volal hasiče. Požár proběhl někdy nad ránem. Po požáru vše vyhořelo. Byly tam nějaké nebezpečné materiály, které shořely. Spadla i jeho obvodová zeď - štít. Hasiči hasili jeho dům. Po tomto požáru na nemovitosti zůstaly pouze obvodové zdi, jinak se jednalo o ruinu. Žádné opravy zde neprobíhaly. Nyní jsou tam pouze obvodové zdi, ruiny tam zůstaly. Nějakou část pozemku oplotili sousedé, protože jim patřil. Neví, že by byly evidovány nějaké stížnosti před požárem. Ten dům byl zvenku, no nebyl udržovaný, nic se tam nevylepšovalo, nic se neopravovalo. Poslední nájemce tam topil kamínky, tekla mu voda. Dům odpovídal stylu života lidí, kteří v něm bydleli. Co se týče střechy nemovitosti před požárem, byl tam nějaký eternit, střecha odpovídala přiměřeně vlivům přírody, které na ni působily. Jednalo se o střechu, která tam byla od začátku, co byla nemovitost postavena.

7. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] jeho dodatku ve spojení s výslechem zpracovatele Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že stáří domu podle použitých materiálů a konstrukčního řešení odhadl na první třetinu dvacátého století. Stavba je v původním stavu bez rekonstrukcí a modernizací. Prvky krátkodobé i dlouhodobý životnosti jsou původní. Stavba je odpojena od všech inženýrských sítí, není obydlena a její technický stav to ani neumožňuje. Prvky dlouhodobé životnosti (svislé nosné konstrukce, stropy, krov) jsou na hranici nebo za hranicí životnosti. Prvky krátkodobé životnosti (okna dveře, podlahy, omítky, vnitřní rozvody a vybavení) jsou za hranicí své životnosti. Fyzické opotřebení stavby odhadl na 85 %. Celkový stav stavby neumožňuje ekonomickou opravu a rekonstrukci. Stav domu po požáru [datum]: po tomto požáru byla zničena celá střecha včetně krovu, střešní krytiny a klempířských prvků, komínové zdivo, byla ohořelá záhlaví stropních trámů a poškozené zdivo přístavku. Ohořelé zbytky se nacházely v okolí stavby. Stav domu ke dni místního šetření [datum]: po požáru [datum] byly ze stavby odvezeny všechny zbytky střešní a stropní konstrukce a další materiály. Zbyly zde pouze obnažené stěny z nepálených cihel, které se vlivem vlhkosti rozpadly tak, že dnes nejsou patrné ani rozměry stavby. Stavba je neoplocená a volně přístupná. Stav stavby po požáru [datum]: tento požár poškodil vnitřní prostory domu v kuchyni a pokoji a poškodil okenní rám. Škoda byla vyčíslena na 6, 871,49 Kč. Škoda nebyla odstraněna, pouze byla stavba zabezpečena proti vniku osob. Toto poškození stavby není v ocenění uvažováno. Z charakteru poškození stavby a stavebních prací vyplývá, že po bouracích pracích nezůstanou žádné využitelné zbytky. Při stanovení nákladů nabylo bráno v úvahu poškození požárem [datum]. Přiměřené náklady na opravu nemovitosti v rozsahu poškození požárem [datum] snížené o celkové opotřebení činí k datu ocenění 47 346 Kč. Přiměřené náklady na znovupořízení stavby, snížené o celkové opotřebení, činí k datu ocenění (po zaokrouhlení) 131 143 Kč. Dle znaleckého ústavu se v daném případě jedná o totální škodu, možnost opravy objektu do stavu před druhým požárem je pouze v teoretické rovině.

8. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), v posledním platném znění, tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.

11. Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

12. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

13. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

14. Podle § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.

15. Podle čl. 10 odst. 1 písm. b) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo] (dále jen„ M [číslo]“) kromě dalších povinností stanovených právními předpisy jsou pojistník a pojištěný povinni odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se pojištění.

16. Podle čl. 12 odst. 7 M [číslo] pojistitel může z důvodů zákonem stanovených od pojistné smlouvy odstoupit nebo plnění z pojistné smlouvy odmítnout. Od pojistné smlouvy lze odstoupit i po vzniku pojistné události.

17. Podle čl. 23 odst. 2 písm. a) M [číslo] byla-li věc pojištěna na časovou cenu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil v případě zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci a upravenou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo zhodnocení věci (např. opravou, modernizací) z doby před pojistnou událostí a o cenu využitelných zbytků.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla v posuzované věci oprávněna odstoupit od předmětné pojistné smlouvy. Ačkoliv žalobce jako pojistník a pojištěný nepravdivě odpověděl žalované jako pojistiteli při sjednání pojistné smlouvy na dotazy ohledně stavu pojišťovaného objektu, kdy jeho základní konstrukční prvky rozhodně nebyly v době uzavření druhé pojistné smlouvy v dobrém stavu a udržované, žalovaná si byla neutěšeného stavu nemovitosti žalobce velmi dobře vědoma, což vyplývá z prohlídky objektu po prvním požáru, z likvidační, jakož i závěrečné zprávy k první pojistné události, a přesto i při vědomosti špatného stavu nemovitosti uzavřela druhou pojistnou smlouvu. Není tedy splněna podmínka § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, že by žalovaná při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřela. Liknavost získatelky pojistné smlouvy, pí. [jméno] [příjmení], jde plně na vrub žalované. Taktéž nebyla splněna zákonem stanovená lhůta pro odstoupení od pojistné smlouvy, neboť o špatném stavu nemovitosti žalobce žalovaná věděla již v okamžiku uzavření druhé pojistné smlouvy, lhůta dvou měsíců dle § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě uplynula ještě před vznikem druhé pojistné události a právo žalované odstoupit od pojistné smlouvy tudíž zaniklo.

19. Soud tak dospěl k závěru, že žalobci vzniklo právo na pojistné plnění. Výše pojistného plnění byla stanovena na základě znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] jeho dodatku ve spojení s výslechem zpracovatele Ing. [jméno] [příjmení], dle jehož závěrů vyplývá, že se v případě poškození nemovitosti žalobce druhým požárem jedná o totální škodu, oprava objektu je ekonomicky nevýhodná. V případě totální škody se pak dle výše citovaného čl. 23 odst. 2 písm. a) M [číslo] stanoví pojistné plnění, byla-li věc pojištěna na časovou cenu, částkou odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci a upravenou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo zhodnocení věci (např. opravou, modernizací) z doby před pojistnou událostí a o cenu využitelných zbytků. Tuto znalecký ústav stanovil ve výši 131 143 Kč. Od této částky je nutné odečíst sjednanou spoluúčast ve výši 1 000 Kč, tudíž pojistné plnění činí částku 130 143 Kč. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení (výrok I). Co do rozdílu mezi předmětem řízení a výrokem I. přiznanou částku (230 000 Kč – 130 143 Kč), tj. v částce 99 857 Kč soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť rozhodnutí o výši plnění záleželo na znaleckém posudku. Proto soud žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, přičemž za tarifní hodnotu soud vzal částku žalobci přiznanou, tj. 130 143 Kč. Náhrada nákladů řízení se sestává ze soudního poplatku v částce 11 500 Kč, dále z odměny za 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění v hodnotě 1/2 úkonu, žaloba, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) 1 úkon za 6 340 Kč, v součtu 60 230 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 10 úkonů právní služby ve výši celkem 3 000 Kč, dále z cestovného dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 396 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 32 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 639 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 396 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 32 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 639 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 110 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 32 Kč za 1 l, tj. ve výši 733 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět celkem ve výši 258 Kč a cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 396 km, ze základní náhrady 4,7 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 44,5 Kč za 1 l, tj. ve výši 3 218 Kč, celkem tedy v částce 9 487 Kč a dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 52 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 5 200 Kč, celkem tedy 89 417 Kč.

21. Obsah výroku IV. je opodstatněn tím, že v době rozhodování soudu o věci samé nebylo rozhodnuto o znalečném za úkon spočívající ve výslechu znalce při jednání soudu dne [datum], a tudíž není možno rozhodnout o částce, kterou je žalobce, pokud se jedná o náklady řízení připadající na znalecký posudek, státu uhradit. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.