11 C 14/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 28 265 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 265 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 31. 8. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 265 Kč od 16. 8. 2016 do 30. 8. 2016 zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 43 284 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 28 265 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22. 6. 2016 došlo k dopravní nehodě, která byla způsobena provozem vozidla tov. zn. Škoda Felicia, rz [anonymizováno] [rok], jehož provozovatelem je [jméno] [příjmení], který měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u žalované. Při této dopravní nehodě došlo k poškození vozidla žalobkyně, tedy vozidla tov. zn. Volkswagen Golf, rz [anonymizováno] [číslo]. Poškozené vozidlo bylo opraveno, tedy uvedeno do původního stavu před škodní událostí, a to v [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], když celkové náklady na opravu poškozeného vozidla pak představují částku ve výši 86 174 Kč vč. DPH. Náklady na opravu poškozeného vozidla jsou pak plně v souladu s kalkulací nákladů za opravu, a tedy se jedná o cenu zcela obvyklou. Žalobkyně uplatnila u žalované jakožto přímý nárok vzniklou škodu, když však žalovaná do současné doby uhradila na náhradu škodu toliko částku ve výši 57 909 Kč vč. DPH s tím, že prvotně bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 49 699 Kč a na základě žádosti právního zástupce žalobkyně došlo k doplatku ve výši 8 210 Kč. Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že žalovaná dluží žalobkyni doplatek ve výši 28 265 Kč. Jelikož si žalobkyně nechala poškozené vozidlo opravit na částku ve výši 86 174 Kč, tedy za částku zcela obvyklou v místě a čase a plně odpovídající kalkulaci nákladů za opravu, kdy na opravu poškozeného vozidla byly použity nové náhradní díly, domnívá se pak, že žalovaná nezákonným a svévolným způsobem krátila pojistné plnění zcela neoprávněně. V daném případě došlo k opravě vozidla tak, aby bylo z technického hlediska vozidlo stejně provozuschopné jako před škodní události. Zcela zjevně pak oprava poškozeného vozidla nepřinesla žalobkyni zcela zjevný přínos. Jelikož žalovaná nezaplatila na dlužnou částku ničeho, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který bude počítán od 16. 8. 2016, tedy den následující ode dne, kdy žalovaná ukončila šetření a poskytla žalobkyni pojistné plnění.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, když dále konstatovala, že žalobkyně v žalobě netvrdí rozsah poškození vozidla. Pouze uvádí, že za opravu vynaložila 86 174 Kč a žalovaná zaplatila 57 909 Kč. Žalobkyně by tedy měla v prvé řadě tvrdit rozsah poškození vozidla a doložit fakturu za opravu a fakturu za nákup nových originálních dílů, když jejich použití v žalobě tvrdí. Místo toho dokládá kalkulaci oprav. Žalovaná podotkla, že byla provedena prohlídka po opravě, tudíž je zřejmé, jaké náhradní díly byly na vozidlo skutečně namontovány. Faktura pana [příjmení] s odkazem na přiložený výpočet expertního systému SilverDat není skutečnou škodou. Vozidlo bylo v době nehody více než 12 let staré, na konci své životnosti, de facto pojízdným vrakem. Žalobkyně byla již jeho čtvrtým majitelem. Všechny tyto skutečnosti mají vliv na výši skutečné škody. Žalovaná je přesvědčena, že v tomto stavu je žalobu možné odmítnout.

3. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že při předmětné dopravní nehodě došlo k poškození zadní části vozidla žalobkyně, a to zadní kapoty, zadního čela, zadního nárazníku, zadního spojleru, středního držáku nárazníku, podložky registrační značky, levé a pravé zadní lampy, plastového prahu pátých dveří, těsnící gumy pátých dveří, pravého zadního plastového nadkolí, motorku stěrače, levého a pravého držáku nárazníku, pravé zadní větrací mřížky a pravé zadní očnice pro světlomet. Z Protokolu o prohlídce je pak zřejmé, že žalovaná je srozuměna s opravou poškozeného vozidla a tedy jeho uvedením do původního stavu, když pokud jde o poškozené části vozidla, poškozené v důsledku předmětné dopravní nehody, pak se jedná o tyto: zadní kapota, zde bude oprava provedena výměnou, zadní čelo, zde bude oprava provedena výměnou a vytažením, zadní nárazník - zde bude oprava provedena výměnou, zadní spojler - zde bude oprava provedena výměnou, střední držák nárazníku - zde bude oprava provedena výměnou, podložka registrační značky - zde bude oprava provedena výměnou, levá a pravá zadní lampa - zde bude oprava provedena výměnou, plastový práh pátých dveří - zde bude oprava provedena výměnou, těsnící guma pátých dveří - zde bude oprava provedena výměnou, pravé zadní plastové nadkolí - zde bude oprava provedena výměnou, motorek stěrače - zde bude oprava provedena výměnou, levý a pravý držák nárazníku - zde bude oprava provedena výměnou, pravá zadní větrací mřížka - zde bude oprava provedena výměnou, pravá zadní očnice pro světlomet - bude opraven, dále bude opravcem provedeno vytažení zadní části vozu, oprava registrační značky a pravý zadní podběh bude opraven vytažením. Pokud jde tedy o náhradní díly, které na opravu poškozeného vozidla byly použity, pak k tomuto žalobkyně dokládá fakturu z [příjmení] [příjmení] ze dne 29. 6. 2016 a dne 1. 7. 2016, ze které je zřejmé, které náhradní díly opravce zakoupil u jmenovaného prodejce, a které byly tedy použity na opravu poškozeného vozidla. Pro opravu vozidla bylo použito nových originálních dílů, což žalobkyně dokládá výše uvedenou fakturou a též kalkulací nákladů na opravu, kdy u každé položky náhradního dílu je uvedena jeho číselná identifikace. Pokud jde tedy o rozpis faktury za opravu, pak na náhradních dílech včetně drobného materiálu opravce účtoval celkem částku ve výši 43 197 Kč bez DPH, tedy částku ve výši 52 269 Kč vč. DPH. Do současné doby však žalovaná, pokud jde o náhradní díly, uhradila žalobkyni toliko částku ve výši 29 573 Kč. Tato částka však zdaleka nepokrývá ani částku vynaloženou opravcem na nákup nových náhradních dílů. Pokud jde o rozsah provedených prací, pak opravce tyto účtoval v celkové výši 13 348 Kč bez DPH, tedy v částce 16 151 Kč vč. DPH, když na opravu poškozeného vozidla vykonal práce v rozsahu celkem 28,40 hodin za hodinovou sazbu ve výši 470 Kč bez DPH, kdy provedl mj. upnutí vozidla na rovnací stolici, vytažení zadní části, výměnu poškozených dílů a opravu poškozených dílů vozidla, které žalovaná požadovala opravit, nikoli vyměnit. Rozsah prací byl žalovanou akceptován v plné výši. Vozidlo bylo též lakováno, kdy náklady na lakování představují celkem částku ve výši 14 272 Kč bez DPH, tedy v částce 17 270 Kč vč. DPH. Pokud jde o hodinovou sazbu, kterou žalovaná žalobkyni do současné doby uhradila, pak se jedná o sazbu ve výši 350 Kč. K tomuto pak žalobkyně dokládá vyjádření žalované, kterým disponuje opravce, ze kterého je pak zřejmé, že žalovaná v jiné škodné události dne 25. 4. 2016 jmenovanému opravci zasílá vyjádření, dle kterého„ v případě opravy neautorizovaným opravcem jakékoli značky bude žalovaná akceptovat maximální hodinovou sazbu ve výši 450 Kč bez DPH bez rozdílu druhu práce“. V této souvislosti si žalobkyně opakovaně dovoluje uvést, že i přes to vyjádření, kterým opravce disponoval necelé dva měsíce před předmětnou dopravní nehodou, opět žalovaná zcela svévolně uhradila pouze hodinovou sazbu ve výši 350 Kč bez DPH. Pokud však žalovaný bude sporovat výši nákladů za opravu, žalobkyně se domnívá, že je na místě vypracovat znalecký posudek soudním znalcem. Pro úplnost žalobkyně odkázala na rozhodnutí ÚS ČR ze dne 19. 3. 2008, sp.zn. II. ÚS 2221/07 a na rozhodnutí Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 29. 6. 2007, sp. zn. 4 C 212/2005 (publikované v Soudních rozhledech 1/2008), kdy okresní soud konstatoval, že není možné po poškozeném požadovat, aby doplácel na nehodu, pokud opravou vozu, který by jinak poškozený nemohl v důsledku zavinění jiného užívat, nedošlo k zcela zjevnému přínosu pro poškozeného.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 22. 6. 2016 v 19:15 hodin došlo k dopravní nehodě v obci [obec], ulice [ulice], kdy došlo k poškození vozidla ve vlastnictví žalobkyně tov. zn. Volkswagen Golf, rz [anonymizováno] [číslo], a to vozidlem tov. zn. Škoda Felicia, rz [anonymizováno] [číslo], které bylo v rámci pojištění odpovědnosti jeho provozu k datu předmětné nehody pojištěno u žalované; tyto skutečnosti má soud za prokázané Potvrzením o účasti na dopravní nehodě Policie ČR, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje evid. číslo KRPP [číslo] [číslo] ze dne 24. 6. 2016. Vozidlo Škoda Felicia řídil v době dopravní nehody p. [jméno] [příjmení], který byl trestním příkazem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 15. 8. 2016, č. [číslo jednací] uznán vinným z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, přičemž trestní příkaz nabyl právní moci dne 27. 8. 2016; tyto skutečnosti má soud za prokázané předmětným trestním příkazem. Vozidlo žalobkyně bylo při dopravní nehodě poškozeno v následujícím rozsahu: zadní kapota, zadní čelo, zadní nárazník, zadní spojler, střední držák nárazníku, podložka registrační značky, levá a pravá zadní lampa, plastový práh pátých dveří, těsnící guma pátých dveří, pravé zadní plastové nadkolí, motorek stěrače, levý a pravý držák nárazníku, pravé zadní větrací mřížky a pravé zadní očnice pro světlomet; tuto skutečnost má soud za prokázanou Zápisem o poškození motorového vozidla ze dne 17. 6. 2016 a 28. 6. 2016. Vozidlo žalobkyně bylo opraveno v [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO], kdy autoservis vyúčtoval žalobkyni cenu opravy ve výši 86 173,51 Kč vč. DPH; tyto skutečnosti má soud za prokázané fakturou [číslo] vystavenou dne 15. 7. 2016 s datem splatnosti 15. 8. 2016. Pro opravu vozidla žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] zakoupil náhradní díly dne 29. 6. 2016 u společnosti [právnická osoba] za celkovou částku 40 167 Kč vč. DPH; tuto skutečnost má soud za prokázanou Vyúčtováním zakázky č. [anonymizováno] ze dne 29. 6. 2016. Tržní cena opravy poškozeného vozidla žalobkyně v neautorizovaném servisu za použití originálních náhradních dílů odpovídá částce 86 173,51 Kč vč. DPH, přičemž po provedení této opravy nedošlo ke zvýšení tržní ceny předmětného vozidla; tyto skutečnosti má soud za prokázané ze znaleckého posudku znaleckého ústavu ANEXSIS s.r.o. č. A - 115 ze dne 23. 3. 2020, ve spojení s obsahem výslechu jeho zpracovatelů (v podrobnostech viz níže). Žalovaná skončila své šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit z předmětné pojistné události dne 15. 8. 2016; tuto skutečnost má soud za prokázanou ze Sdělení výše pojistného plnění z téhož dne. Žalovaná uhradila žalobci pojistné plnění představující náklady na opravu poškozeného vozidla v částce 57 909 Kč vč. DPH. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

5. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

6. Podle ust. § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

7. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

8. Podle ust. § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

9. Podle ust. § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

10. Podle ust. § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

11. Podle ust. § 2951 odst. 1 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

12. Podle ust. § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

13. Mezi účastníky byla spornou pouze jediná skutečnost, a to obvyklá ceny opravy předmětného vozidla. Žalovaná namítá, že žalobkyní nebylo prokázáno, že při opravě vozidla byly použity originální náhradní díly, přičemž opravu lze provést taktéž za použití tzv. aftermarketových náhradních dílů, či použitých náhradních dílů, kdy taktéž dojde k uvedení vozidla do stavu před dopravní nehodou, přičemž cena opravy vozidla bude nižší než při použití originálních náhradních dílů.

14. Co se týče obvyklé ceny opravy vozidla, odpovídá ustáleným závěrům soudní praxe posouzení, dle něhož, pokud je způsobena škoda na vozidle (§ 2951 odst. 1 o.z.), má poškozený vždy právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla (obvyklou cenou) před poškozením a totožně stanovenou cenou vozidla ve stavu po poškození (§ 2952 o.z.). Rozhodne-li se poškozený pro provedení opravy a jedná-li se o postup objektivně účelný (§ 2951 o.z.), což je případné posuzované věci, zakládá mu to právo výběru požadovat škodu vyčíslenou i dalším způsobem, a to ve výši tržní hodnoty opravy, s případným odpočtem zhodnocení, pokud k němu po provedené opravě dojde, nikoli však vyčíslené prostřednictvím tzv. amortizace apod. Kritérium rozhodne-li se pro provedení opravy však neznamená, že oprava vozidla musí být též skutečně provedena, nýbrž to, že provedení takové opravy musí být postupem účelným a žalobce se domáhá zaplacení částky ceně takové opravě odpovídající. Významné je jedině to, jaká je výše objektivně stanovených nákladů na opravu vzniklého poškození v čase a místě vzniku škody obvyklých, protože při určení výše škody dle ceny opravy, tj. dle ceny uvedení do předešlého stavu, se jedná o jeden ze dvou způsobů vyjádření peněžité náhrady zmenšení majetkového stavu poškozeného, který je ekvivalentem hodnot, které je nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu a takto je lze chápat jedině objektivně. Pokud by totiž výše škody byla závislá na tom, zda poškozený věc skutečně opravil či nikoliv, byl by obsah pojmu škoda popírán tím, že by se výše škody stávala závislou na zcela nahodilých okolnostech, které jsou pro ni právně nerozhodné (rozh. sp.zn. 1 Cz 82/88, v : Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 25/1990, či rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2575/2000 ze dne 19.9.2002). Dále platí, že kritérium nejnižší možné ceny opravy není ustálenou soudní praxí dlouhodobě sdílené (k tomu dále srov. např., mutatis mutandis, usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 3369/2013 ze dne 11.2.2014, n. sp.zn. 28 Cdo 4137/2011 ze dne 13.6.2012, neboť cenu je namístě určit jako cenu obvyklou /tržní/, protože takto stanovená cena prospívá zachování rovnovážného stavu mezi účastníky, jelikož se neblíží ani jedné z krajních hodnot /nejvyšší či nejnižší/), jež by mohly zvýhodňovat jednoho z účastníků právního vztahu). Zhodnocení poškozeného vozidla opravou je pak dáno jen tehdy, pokud došlo ke zvýšení jeho obvyklé (tržní) ceny, nikoliv např. jeho tzv. technického zhodnocení apod. Současně v této souvislosti platí, že nedopovídá realitě běžného života, aby poškozený, který vznik škody nezavinil ani porušením právní povinnosti nezpůsobil, byl nucen po vzniku škody provádět komplikovaná a náročná šetření za účelem zjištění nejnižší ceny náhradních dílů odpovídajících charakteristice dílů poškozených, a za tímto účelem např. objíždět vrakoviště (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 2221/07 nebo I. ÚS 1902/13 ze dne 11.6.2014) nebo aby použil tzv. aftermarketové (neoriginální) díly, resp. díly z druhovýroby, za situace, kdy takové díly co do přesnosti, kvality a výdrže mají horší kvalitu než díly originální.

15. Za účelem prokázání obvyklé ceny opravy předmětného vozidla byl účinně žalobkyní navržen znalecký posudek, který byl vypracován znalcem Ing. Antonínem Pospíchalem pod [číslo] ze dne [datum]. Následně žalovaná předložila znalecký posudek znalce Aleše Kohouta [číslo] ze dne [datum]. Jelikož předložené znalecké posudky obsahují protichůdné odborné závěry znalců stran obvyklé ceny opravy vozidla, přičemž rozpory nebyly odstraněny ani výslechem a konfrontací znalců, přistoupil soud k zadání revizního znaleckého posudku. Tento byl vypracován znaleckým ústavem ANEXSIS s.r.o. pod č. A - [anonymizováno].

16. Znalecký ústav ANEXSIS s.r.o. své odborné skutkové závěry dovozené v rámci revizního znaleckého posudku, ve spojení s následným výslechem zpracovatelů revizního znaleckého posudku, přesvědčivě a kategoricky odůvodnil. Vysvětlil, že při zjištění rozsahu poškození vycházel ze Zápisu o poškození vytvořeného technikem společnosti [právnická osoba] ze dne 27. 6. 2016 a 28. 6. 2016 a fotodokumentace, která byla technikem vytvořena. Dále uvedl, že dle metodiky Znaleckého standardu I /2005 mají při opravě být použity originální náhradní díly. S tímto se znalecký ústav ztotožnil, obzvláště v případě, že se jedná o díly, které jsou nosné a mají přímou souvislost s tuhostí vozidla resp. jeho bezpečností; toto bez ohledu na stáří vozidla. Při opravě staršího vozidla dochází k technickému zhodnocení (prodloužení životnosti) některých skupin vozidla, avšak s ohledem na současný trh s ojetými vozidly lze tvrdit, že při opravě vozidla následkem dopravní nehody dochází k tržnímu znehodnocení. Trh negativně reaguje na opravované vozidlo po poškození, obzvlášť v případě, že opravou bylo zasahováno do nosných částí vozidla. Tedy výsledkem je, že oprava, při které se dodrží technologický postup výrobce a za použití originálních nebo druhovýrobových dílů první jakosti, nedojde u takto starého vozidla ani ke zhodnocení ani ke znehodnocení. Co se týče kvality aftermarketových náhradních dílů nebo použitých originálních náhradních dílů, je obecně známo, že aftermarketové díly mohou být vyráběny i mimo zařízení, která vyrábí originální díly. V takovém případě tyto díly mají jinou kvalitu použitého materiálu, někdy i jinou tloušťku a případně i nesedí přesně rozměry. Tyto náhradní díly jsou levnější, čili jsou vyrobeny levnějším způsobem, levnější technologií. Není u nich vždy zaručena dostatečná kvalita. Některé aftermarketové díly jsou dostatečné kvality, odpovídající novým nebo originálním dílům od výrobce, některé ne. Bohužel na trhu nelze zcela distingovat, které z těchto dílů jsou v dostatečné kvalitě a které nikoliv. U některých takovýchto dílů je nedostatečná kvalita zjevná na první pohled, u některých dílů to však není zjevné. Například u výfukového systému lze vidět nekvalitní provedení spárů, či je zjevná absence dostatečné povrchové ochrany. Dále u karosářského dílu, jako je samotný blatník, který vlastně je jeden kus plechu, pokud se takový díl nenamontuje na vozidlo, tak se nedá poznat jen tak běžným pohledem, že třeba má špatné rozměry. Lze to při porovnání s jiným dílem, vyloženě ale nelze, když není ke srovnání totožný kvalitní díl. Není to vždy očividně zjevné. Poškozené nosné díly by neměly být měněny za aftermarketové či použité originální náhradní díly. Dále kupříkladu u zadních světlometů je to velký rozdíl ve výrobě kvality, protože některé světlomety se vyrábí buď v Polsku nebo na Tchaj-wanu, a nedosahují kvality originálních náhradních dílů, neboť do nich automaticky zatéká nebo mají jiné výrobní vady. Neoriginální díly bývají vyrobeny z jiného materiálu, z jiného plastu, přičemž originální plast se při střetu prohne, kdežto aftermarketový díl praskne a vznikají lomy, které mohou způsobit ještě více škody. Co se týče prací ohledně rovnání na stolici (upnutí na rovnací stolici, vytažení zadní části a rovnání bočního vnějšího plechu), znalecký ústav uvedl, že zpětně bez prohlídky vozidla se nelze vyjádřit, zda bylo bezvýhradně nutné vozidlo upevňovat na rovnací stolici, avšak z dostupné fotodokumentace je patrné, že síly nárazu nebyly směrované do osy podlahy a nosníků zavazadlového prostoru a deformaci nižšího rozsahu nese pouze zadní čelo ve vyšších pozicích. Tedy by měla dostačovat pouze oprava výměnou zadního čela. Co se týče obvyklého obecného postupu opravce vozidel, zda se řídí při opravě na základě údajů zapsaných v Zápise o poškození vozidla, zpracovatelé znaleckého posudku konstatovali, že se opravce samozřejmě řídí tímto zápisem, vychází z tohoto zápisu, pokud je tam tedy napsáno, že by mělo být provedeno vytažení zadní části vozu, není důvod, proč by opravce tento úkon neučinil. Fakturovaná částka 86 174 Kč včetně DPH za situace, kdy jsou v rozsahu opravy začleněny i úkony upnutí na rovnací stolici, vytažení zadní části a rovnání bočního vnějšího plechu, je částkou opravy přiměřenou, přičemž danou opravou byly vozidlu navráceny jeho původní vlastnosti, přičemž oprava směřovala pouze k odstranění následků škodní události.

17. Lze tedy uzavřít, že výše uvedeným právním kritériím určení tržní ceny opravy odpovídá částka 86 174 Kč vč. DPH, která odpovídá objektivní tržní ceně opravy při použití originálních náhradních dílů. Pokud žalovaná namítá, že žalobkyně v řízení neprokázala, že při opravě vozidla byly skutečně použity nové originální náhradní díly, tak jak byly [příjmení] [jméno] [příjmení] fakturovány, soud opakovaně uvádí, že není rozhodné, jakým způsobem byla oprava vozidla provedena, či zda byla vůbec provedena. Zásadní je pouze výše objektivně stanovených nákladů na opravu vzniklého poškození v čase a místě vzniku škody obvyklých. Z tohoto důvodu proto také soud pro nadbytečnost zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem opravce k prokázání skutečnosti, že vozidlo bylo opravováno novými originálními náhradními díly, dále protokolem o prohlídce vozidla po opravě a výslechem technika, který prováděl kontrolu po opravě.

18. Ohledně možnosti provedení opravy aftermarketovými díly či použitými originálními náhradními díly, soud uvádí, že tuto variantu opravy nelze a priori odmítnout a vyloučit, je ale nezbytné při takovémto způsobu opravy vozidla zkoumat kvalitu takovéhoto náhradního dílu a s tím související vliv na bezpečnost silničního provozu při opravě vozidla takovýmto náhradním dílem. Jak totiž konstatoval Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. I. ÚS 1902/13 (bod 22.):„ V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Existují také různé způsoby, jak jednotlivé díly získat. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu. Důraz na kvalitu dílu se pak pochopitelně bude odvíjet od jeho reálného vlivu na bezpečnost řízení vozidla. Byť prakticky každá součást automobilu může přímo či nepřímo svou poruchovostí ohrozit bezpečnost řidičů, kvalita např. brzdového systému se v tomto ohledu jeví zjevně důležitější než kvalita stěračů.“ Znalecký ústav ANEXSIS s.r.o. v revizním posudku jednoznačně zhodnotil kvalitu aftermarketových dílů, kdy konstatoval že aftermarketové díly vyráběné mimo zařízení vyrábějící originální díly mají jinou kvalitu použitého materiálu, někdy i jinou tloušťku a případně i nesedí přesně rozměry. Jsou vyrobeny levnějším způsobem, levnější technologií. Na trhu nelze zcela distingovat, které z aftermarkeových dílů jsou v dostatečné kvalitě a které nikoliv, když u některých takovýchto dílů je nedostatečná kvalita zjevná na první pohled, u některých dílů to však není zjevné. Aftermarketové náhradní díly by neměly být užity při opravě dílů, které jsou nosné a mají přímou souvislost s tuhostí vozidla resp. jeho bezpečností bez ohledu na stáří vozidla. I u jiných náhradních dílů je obecně horší kvalita aftermarketových náhradních dílů, a to např. u zadních světlometů, kdy některé světlomety se vyrábí v Polsku či na Tchaj-wanu, nedosahují kvality originálních náhradních dílů, neboť do nich automaticky zatéká nebo mají jiné výrobní vady. Dále neoriginální náhradní díly bývají vyrobeny z jiného materiálu, z jiného plastu, přičemž originální plast se při střetu prohne, kdežto aftermarketový díl praskne a vznikají lomy, které mohou způsobit ještě více škody. Z výše uvedeného je možné dospět k závěru, že obvykle aftermarketové náhradní díly nedosahují kvality dílů nových originálních, kdy jejich nedostatečná kvalita může být zjevná již na první pohled, nebo při porovnání s originálním náhradním dílem, popř. na pohled zjevná není, ale projeví se právě při jeho poškození, za situace kdy je takový náhradní díl vyroben z takového materiálu a takovou technologií, která nezajišťuje bezpečnost provozu vozidla při provedení opravy takovýmto náhradním dílem.

19. Soud taktéž shledal účelnými úkony opravy upnutí na rovnací stolici, vytažení zadní části a rovnání bočního vnějšího plechu. Ačkoliv znalecký ústav ANEXSIS s.r.o. v revizním znaleckém posudku dospěl k závěru, že dle fotodokumentace vozidla ve spojení s odbornými znalostmi a zkušenostmi zpracovatelů posudku z jejich praxe s vysokou pravděpodobností nebylo nutné vozidlo upevňovat na rovnací stolici, je třeba dle náhledu soudu vycházet ze skutečnosti, že výše uvedené úkony opravy byly uvedeny v Zápise o poškození vozidla, a to po provedené kontrole technikem společnosti [právnická osoba], tedy osobou odborně způsobilou k posouzení rozsahu poškození vozidla, jakož i k posouzení nutných a účelných úkonů (prací) pro uvedení vozidla do stavu před jeho poškozením. Pokud tato osoba do Zápisu o poškození vozidla zapsala takovéto úkony pro opravu vozidla, vytvořila tak legitimní očekávání na straně poškozené žalobkyně, že považuje daný způsob opravy ze způsob nutný a účelný. Soud samozřejmě reflektuje skutečnost, že tento zápis není pro opravce vozidla dokumentem stanovujícím závazný postup provedení opravy, avšak opravce se takovýmto zápisem řídí a pokud je tam zaznamenán určitý způsob opravy, není důvod, proč by opravce takové úkony při opravě neučinil, což potvrdili i zpracovatelé revizního znaleckého posudku. Za takové situace nepovažuje soud spravedlivým odmítnutí vyplacení pojistného plnění v rozsahu ceny těchto úkonů opravy. V zájmu úplnosti lze v této souvislosti dodat, že bylo revizním znaleckým posudkem prokázáno, že po takto provedené opravě nedošlo ke zvýšení tržní ceny předmětného vozidla oproti jeho stavu před nehodou, což odpovídá obecné zkušenosti, dle které zpravidla po provedené opravě ke zvýšení takové ceny nedochází. Opravou byly vozidlu navráceny jeho původní vlastnosti, přičemž oprava směřovala pouze k odstranění následků škodní události 20. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Provoz vozidla, kterým měla být předmětná nehoda způsobena, byl v rámci pojištění odpovědnosti jeho provozu (§ 1 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 ZoP) pojištěn u žalované na základě pojistné smlouvy, který tak odpovídá za škodu způsobenou na předmětném vozidle (§ 6 odst. 2 písm. b) ZoP, ve spojení s ust. § 2927 odst. 1 o.z.), resp. způsobené každou osobou, která odpovídá za škodu způsobenou vozidlem uvedeným v pojistné smlouvě (§ 6 odst. 1 ZoP).

21. Žalobkyně prokázala, že škoda způsobená na předmětném vozidle odpovídá celkem částce 86 174 Kč vč. DPH, představující náhradu nákladů na opravu předmětného vozidla. Jelikož žalovaná stran nákladů na opravu vozidla již žalobkyni vyplatila částku 57 909 Kč vč. DPH, činí neuhrazená částka nákladů na opravu vozidla 28 265 Kč vč. DPH, a proto soud uložil ve výroku I. rozsudku žalované povinnost zaplatit žalobkyni právě tuto částku.

22. Jelikož žalovaná skončila své šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti plnit dne 15. 8. 2016, je úrok z prodlení z částky přisouzené ve výroku I. důvodný od 31. 8. 2016, neboť v prodlení se zaplacením dlužné částky se žalovaná ocitla 15 dnů poté (ust. § 9 odst. 2 ZoP), když poslední den 15 denní lhůty připadl na 30. 8. 2016. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení částky 28 265 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 31. 8. 2016 do zaplacení (výrok I. rozsudku) a nemá nárok na úrok z prodlení z částky 28 265 Kč od 16. 8. 2016 do 30. 8. 2016 (výrok II. rozsudku).

23. Byl tak zjištěn skutkový stav, dle něhož z důvodu poškození vozidla Volkswagen Golf, rz [anonymizováno] [číslo], vzniklého při dopravní nehodě nastalé dne 22. 6. 2016 v 19:15 hodin v obci [obec], ulice [ulice], náleží žalobkyni od žalované částka 28 265 Kč, kterou byla žalovaná povinna uhradit do 31. 8. 2016, což dosud neučinila.

24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladu řízení. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 131 Kč, dále z odměny za 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, odvolání, podání ve věci samé ze dne 7. 1. 2019, podání ve věci samé ze dne 9. 2. 2019, podání ve věci samé ze dne 10. 5. 2020, účast na jednání soudu dne 18. 4. 2019, 5. 9. 2019 a 7. 12. 2020) 1 úkon za 2 260 Kč, v součtu 22 600 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 10 úkonů právní služby ve výši celkem 3 000 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 18. 4. 2019 Plzeň – Praha a zpět ve vzdálenosti 190 km, ze základní náhrady 4,1 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,8 l, 4.5 l, 5.3 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 33,1 Kč za 1 l, tj. ve výši 1 112,31 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 5. 9. 2019 Plzeň – Praha a zpět ve vzdálenosti 190 km, ze základní náhrady 4,1 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,8 l, 4.5 l, 5.3 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 33,1 Kč za 1 l, tj. ve výši 1 112,31 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 7. 12. 2020 Plzeň – Praha a zpět ve vzdálenosti 190 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,8 l, 4.5 l, 5.3 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 32 Kč za 1 l, tj. ve výši 1 120,24 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 30 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 3 000 Kč, dále ze spotřebované zálohy na náklady důkazu – znalecký posudek Ing. Pospíchala v částce 3 500 Kč a dále 21% DPH v částce 6 708,42 Kč, celkem tedy 43 284 Kč.

25. Obsah výroku IV. je opodstatněn tím, že v době rozhodování soudu o věci samé nebylo rozhodnuto o znalečném za úkon spočívající ve výslechu zpracovatelů revizního znaleckého posudku při jednání soudu dne 7. 12. 2020, a tudíž není možno rozhodnout o částce, kterou je žalovaná, pokud se jedná o náklady řízení připadající na znalecký posudek, státu uhradit. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle ust. § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.