11 C 147/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 102 925 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39 308 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 4. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 63 617 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 4. 2017 do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 9 583 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 102 925 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 8. 6. 2016 byla jednáním pojištěnce žalované způsobena škoda na automobilu žalobce tov. zn. MAN, [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], rz [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ automobil“). Dne 9. 6. 2016 pověřený pracovník žalované zástupce [právnická osoba] sepsal za přítomnosti žalobce [příjmení] o poškození motorového vozidla a na základě tohoto žalobce předal automobil k opravě [právnická osoba] automobilové opravy spol. s r.o., [IČO] (dále jen„ opravárenská firma“). Po provedení opravy opravárenská firma žalobci fakturovala cenu za dílo daňovým dokladem [číslo] na částku 176 808 Kč bez DPH, kterou žalobce předložil k úhradě žalované. Oznámením o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ze dne 4. 8. 2016 žalovaná sdělila žalobci, že výše pojistného plnění podle jejího výpočtu činí částku 73 883 Kč, a že tuto je ochotna plnit jako celkovou výši způsobené škody. Ohledně zbytku uplatněného nároku ve výši 102 925 Kč fakturované ceny za dílo žalovaná žalobci plnění odmítla. Částku 73 883 Kč následně žalovaná uhradila na účet opravárenské firmy. Žalovaná na svém stanovisku setrvala i po výzvě zástupce žalobce ze dne 29. 8. 2016, byla k zaplacení částky 102 925 Kč opětovně vyzvána dne 28. 2. 2017. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 1. 3. 2017.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když dále učinila nesporným, že k poškození vozidla tov. zn. MAN, [anonymizováno] 26 [anonymizováno], rz [anonymizováno] [číslo] došlo dne 8. 6. 2016, žalovaná prošetřila pojistnou událost pod [číslo] žalovaná žalobci uhradila částku ve výši 73 883 Kč. Za sporné skutečnosti žalovaná označila způsob provedení opravy (preference opravy před výměnou některých dílů – zejména ve vztahu k výměně svazků kabelů), počet hodin nezbytných pro opravu poškozeného vozidla a počet hodin pro lakování, cenu dílů, které byly použity pro opravu, objektivitu způsobu stanovení výše škody a pojistného plnění, výši pojistného plnění, která měla být ze strany žalované uhrazena. Dle žalované žalobcem doložená cena opravy není cenou v čase a místě obvyklou a není stanovena objektivním způsobem. Prosté doložení faktury není pro takový případ dostačující. S ohledem na stav a stáří vozidla a jeho nájezd (842.377 km) nebylo navíc účelné provést opravu prostřednictvím originálních a značkových náhradních dílů.

3. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že dne 8. 6. 2016 došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce tov. zn. MAN, [anonymizováno] 26 [anonymizováno], rz [anonymizováno] [číslo], a to zaviněným protiprávním jednání řidiče vozidla pojištěným pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Rozsah poškození vozidla žalobce je obsahem Zápisu o poškození vozidla ze dne 9. 6. 2016 Technická specifikace vozidla je obsahem technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo]. Opravy a údržba vozidla byly prováděny u [právnická osoba] automobilové [anonymizováno], spol. s r.o., [IČO], tedy nikoliv u autorizovaného servisu vozidel MAN. Žalobce nechal po předmětné dopravní nehodě vozidlo opravit u [právnická osoba] automobilové [anonymizováno], spol. s r.o., [IČO], která mu vyúčtovala provedení opravy fakturou [číslo] vystavenou dne 24. 6. 2018, s datem splatnosti 8. 7. 2016, znějící na částku 176 808 Kč bez DPH (prokázáno předmětnou fakturou). Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 4. 8. 2016 s tím, že žalobci vyplatila pojistné plnění z titulu ceny opravy v částce 73 883 Kč bez DPH s odůvodněním, že pojistné plnění bylo vyplaceno ve výši účelně a nezbytně vynaložených nákladů na uvedení poškozeného vozidla do původního stavu s ohledem na technický stav a stáří vozidla před poškozením. Nebyly akceptovány kabelové svazky v ceně 13 898 Kč, neboť nebyla prokázána nutnost výměny za nové. Dále z ceny náhradních dílů byla odečtena částka 51 062 Kč odpovídající opotřebení a technickému stavu vozidla před poškozením. Výpočet této částky byl proveden na základě individuálního posouzení stavu vozidla. Z ceny režijního materiálu byla odečtena částka 2 395 Kč, z ceny mechanické práce byla odečtena částka 35 550 Kč a z ceny lakování byla odečtena částka 20 Kč (prokázáno Oznámením o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti ze dne 4. 8. 2016). Ze znaleckého posudku znalce Stanislava Bartoně [číslo] ve spojení s jeho výslechem soud zjistil, že obvyklá ceny opravy vozidla žalobce po předmětné dopravní nehodě v neautorizovaném servisu za použití originálních náhradních dílů činí částku 148 300 Kč bez DPH a v neautorizovaném servisu za použití aftermarketových (neoriginálních) náhradních dílů činí částku 113 191 Kč bez DPH (dílčí skutková zjištění stran tohoto znaleckého posudku budou podrobněji rozvedena níže v části, kde jsou hodnocena).

4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

5. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

6. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

7. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení, Podle ust. § 9 odst. 1 tohoto zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

8. Podle § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

9. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

10. Podle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

11. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

12. Mezi účastníky byla sporná obvyklá cena opravy vozidla žalobce v rozsahu poškození, ke kterým došlo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou dne 8. 6. 2016.

13. V souladu s ustálenými závěry soudní praxe platí, že je-li způsobena škoda na vozidle, má poškozený vždy právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla před poškozením a totožně stanovenou cenou vozidla ve stavu po poškození. Rozhodne-li se poškozený pro provedení opravy a jedná-li se o postup objektivně účelný, o čemž není mezi účastníky sporu, zakládá mu to právo výběru požadovat škodu vyčíslenou i dalším způsobem, a to ve výši tržní hodnoty opravy, s případným odpočtem zhodnocení, pokud k němu po provedené opravě dojde.

14. Opravou vozidla přitom poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou. Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, není spravedlivé, aby byli poškození nuceni doplácet za zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Poškozený samozřejmě může být i v důsledku účelně provedené opravy jednoznačně a nepochybně obohacen oproti stavu před nehodou, taková situace bude ovšem spíše výjimečná, plynoucí např. z již dřívějšího značného opotřebení (poškození) často vyměňovaných dílů, přičemž by tyto okolnosti navíc musely převážit nad obvyklým snížením tržní hodnoty havarovaných vozidel. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by však vzhledem ke všem výše rozvedeným argumentům mělo být pravidlem (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2221/07 ze dne 19. 3. 2008).

15. S uvedeným pak souvisí také otázka samotné účelnosti opravy. V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Existují také různé způsoby, jak jednotlivé díly získat. Po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl stářím odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu pokud takový díl k dispozici je, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu. Důraz na kvalitu dílu se pak pochopitelně bude odvíjet od jeho reálného vlivu na bezpečnost řízení vozidla. Byť prakticky každá součást automobilu může přímo či nepřímo svou poruchovostí ohrozit bezpečnost řidičů, kvalita např. brzdového systému se v tomto ohledu jeví zjevně důležitější než kvalita stěračů (viz nález Ústavního soudu I. ÚS 1902/13 ze dne 11. 6. 2014).

16. Ke stanovení obvyklé ceny opravy poškozeného vozidla žalobce byl znalcem Stanislavem Bartoněm vypracován znalecký posudek [číslo]. Znalec Bartoň své odborné skutkové závěry dovozené v rámci znaleckého posudku, ve spojení se svým následným výslechem, přesvědčivě a kategoricky odůvodnil. Znalec konstatoval, že z fotodokumentace poškození vozidla a spisových podkladů lze vyhodnotit, že došlo pouze k poškození kabiny, výbavy kabiny a elektrické instalace. Elektrická instalace je z klasického kabelového vedení a je možné provést opravu. Díly, které byly při prohlídce označeny jako nutné na výměnu, odpovídají doporučené opravárenské technologii výrobcem vozidla pro opravu vozidla. Elektrická instalace v přední části vozidla ke světlometům je klasická instalace a je možná její oprava, není tedy nutné ji vyměnit za továrně nový kus. Obvyklá ceny opravy vozidla v neautorizovaném servisu za použití originálních náhradních dílů činí částku 148 300 Kč bez DPH. Opravu vozidla bylo možno provést i s jinými než s originálními náhradními díly, tyto díly byly v tuto dobu v nabídce, přičemž součet jejich ceny činí 20 455 Kč bez DPH. Pokud by byla provedena oprava neoriginálními náhradními díly, nedošlo by ke snížení hodnoty vozidla, přičemž se jedná o takové náhradní díly, které následně neovlivní provoz tohoto vozidla. Jelikož cena originálních náhradních dílů, které bylo při opravě účelné vyměnit, činí částku 55 564 Kč, v případě opravy za pomoci neoriginálních náhradních dílů by byla cena opravy snížena v rozdílu hodnoty těchto náhradních dílů.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že obvyklá cena opravy vozidla žalobce po jeho poškození při dopravní nehodě dne 8. 6. 2016 činí částku 113 191 Kč bez DPH. Takto stanovená cena opravy odpovídá výše citovaným premisám stanoveným judikaturou Ústavního soudu, kdy neoriginální náhradní díly potřebné k opravě byly v době poškození a v době provedení opravy v nabídce, jejich použitím při opravě vozidla nedojde k ovlivnění bezpečnosti provozu vozidla a při opravě za pomoci neoriginálních náhradních dílů nedojde k tržnímu zhodnocení vozidla. Bylo tak prokázáno, že oprava vozidla za použití neoriginálních náhradních dílů je opravou účelnou, kdy touto dojde k navrácení vozidla do původního stavu před předmětnou dopravní nehodou.

18. Jelikož žalovaná již žalobci plnila pojistné plnění v částce 73 883 Kč bez DPH, činí oprávněný doplatek pojistného plnění částku 39 308 Kč bez DPH (113 191 – 73 883), která byla žalobci ve výroku I. rozsudku přiznána. Co se týče úroku z prodlení, žalovaná skončila své šetření pojistné události dne 4. 8. 2016 (§ 9 odst. 2 ZoP), tudíž je úrok z prodlení požadován od 1. 4. 2017 oprávněně a takto byl i žalobci přiznán. Co do rozdílu mezi předmětem řízení a částkou ve výroku I. přiznanou (102 925 – 39 308 Kč), tj. v částce 63 617 Kč pak soud ve výroku II. rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná - z porovnání celkové žalobci přiznané částky 39 308 Kč s přísl. s částkou, ohledně níž byla žaloba zamítnuta 63 617 Kč s přísl. z celkového předmětu řízení rovnému součtu těchto částek 102 925 Kč. Žalovaná byla tedy úspěšná v 62 % a neúspěšná v 38 %, pročež žalované náleží 24 % (62 % - 38 %) na celkových vynaložených nákladech řízení. Proto jí soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává z odměny za 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne 3. 4. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku a účast na jednání soudu dne 5. 12. 2019 a 26. 8. 2021) 1 úkon za 5 220 Kč, v součtu 31 320 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 6 úkonů právní služby ve výši celkem 1 800 Kč a dále 21% DPH v částce 6 930 Kč, celkem tedy 39 930 Kč; 24 % pak činí částku 9 583 Kč.

20. Obsah výroku IV. a V. je odůvodněn dle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle ust. § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.