11 C 151/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 373 053 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 373 053 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 65 053 Kč od 24. 3. 2017 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 230 000 Kč od 5. 9. 2018 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 78 000 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 68 912 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění připuštění její změny domáhala po žalované zaplacení částky 373 053 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem domu [adresa], v katastrálním území Unhošť, který je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno. Žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] týkající se pojištění majetku. Dne 7. září 2014 došlo ke škodní události, kdy nemovitost žalobkyně byla při živelné události poškozena v důsledku pádu stromu. Strom se zlomil při silném větru a spadl na dům. Svým pádem poškodil střechu a do domu následně zateklo, což poškodilo vnitřní vybavení. Pojistná událost byla žalobkyní řádně a předepsaným způsobem oznámena žalované pod číslem události [číslo], kdy jako příčina vzniku škody byla uvedena živelná událost, v jejímž důsledku strom na dům spadl. Oznámení škodné události obdržela žalovaná dne 28. prosince 2016. Žalobkyně byla žalovanou následně vyzvána k doložení žalovanou požadované dokumentace/podkladů k události. Tyto byly žalované poskytnuty. Dne 20. března 2017 byla žalobkyně písemně seznámena s výsledkem řešení pojistné události ze strany žalované. Žalovaná uvedla, že vyhodnotila provedené místní šetření technika a předložené informace týkající se došetření příčiny vzniklé škody, z nich však dle žalované nebylo prokázáno, že k uváděnému poškození došlo v důsledku pádu stromu na rodinný dům, a proto se v uvedeném případě nejedná o pojistnou událost a žalovaná není oprávněna poskytnout z této škody pojistné plnění. Žalovaná odmítla žalobkyni plnit přesto, že v den vzniku škodné události prokazatelně v místě vzniku škodné události byla evidována vichřice a žalovaná dále svědecky doložila, že k pádu stromu na dům došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v době vzniku pojistné události řádně pro případ vzniku výše specifikované škody pojištěna, žádá žalobkyně náhradu škody vzniklé odepřením pojistného plnění ze strany žalované. Žalobkyně si nechala v roce 2014 provést od společnosti [právnická osoba], zabezpečení stavby, za které uhradila dne 12. 12. 2014 částku 65 053 Kč včetně DPH. Opravu poškozené části domu následně provedla společnost morez bau s.r.o. za částku ve výši 308 000 Kč vč. DPH. K úhradě vynaložených nákladů vyzvala žalobkyně žalovanou dne 23. 3. 2017.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nárok žalobkyně neuznala co do základu, když dále konstatovala, že pojistná smlouva [číslo] byla uzavřena dne 10. 2. 2012. Jedná se o pojistnou smlouvu o pojištění rodinného domu a domácnosti [anonymizována dvě slova]. Pojištění rodinného domu bylo sjednáno na cenu novou s pojistnou částkou 1 500 000 Kč. Spoluúčast byla sjednána ve výši 1 000 Kč. K citované pojistné smlouvě se vztahují pojistné podmínky, a to: Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo], Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a staveb M [číslo], Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění domácností M [číslo]. Pokud k pojistné události mělo dojít dne 7. 9. 2014 a pojistná událost byla žalované oznámena dne 28. 12. 2016, tedy po uplynutí doby dvou a čtvrt roku, pak takové oznámení pojistné události nelze označit za řádné. Podle VPP M -100/05, čl. X., odst. 2, písm. b), c) a d) je mimo jiné povinností pojistníka toto: bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, neměnit stav způsobený škodou události bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dob pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba bezpečnostních, hygienických, ekologických, nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku, nebo s odstraněním jeho zbytku začít dříve. V těchto případech je pojistník povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu škození, např. šetřením provedeným policií, nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem, umožnit pojistiteli prohlédnout poškozenou věc a zajistit důkazy o vzniku škody a jejím rozsahu. V době nahlášení pojistné události byl již údajně spadlý strom odstraněn a údajná škoda, která měla vzniknout na střeše domu, byla opravena. Porušením povinností uvedených ve druhé a třetí odrážce je sankcionováno tím, že pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění – čl. XII, odst. 4 VPP – M -100/05. Žalobkyně prokazuje vznik pojistné události čestnými prohlášeními dvou svědků, aniž by žalované předložila jakoukoliv fotodokumentaci či filmový záznam. Na tyto nedostatky byla žalobkyně opakovaně upozorňována přípisy žalované ze dne 30. 12. 2016, 23. 1., 20. 3., 27. 3. a 4. 10. 2017. S ohledem na shora uvedené proto žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že poprvé po vzniku škodní události byl stav nemovitosti změněn bezprostředně po vzniku škodní události zabezpečovacími pracemi, aby na nemovitosti nevznikaly již žádné další škody, což žalobkyně učinila v souladu s pojistnými podmínkami dle pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neměla v úmyslu náhradu této škody požadovat po žalované, nebyla v tuto dobu škodní událost hlášena. Žalobkyně po vzniku škodné události zabezpečila především nemovitost samotnou, jak ji zavazují právní předpisy a pojistná smlouva. Při bezprostředním odstraňování spadlého stromu byl přítomen manžel žalobkyně, pan [příjmení] [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení]. Svědkem odstraňování stromu byl dále také pan [jméno] [příjmení]. Stav nemovitosti bezprostředně po vzniku škodní události je rovněž možno prokázat výslechem svědků [jméno] [příjmení], jednatele společnosti morez bau s.r.o. a pana [jméno] [příjmení], ekonomického ředitele společnosti morez bau s.r.o., který na základě zjištěných stavebních poruch způsobených pádem stromu vypracoval rozpočet na opravu těchto poruch. Důkazy o rozsahu poškození nemovitosti spadlým stromem byly jasně viditelné i při prohlídce nemovitosti technikem ze [právnická osoba] [anonymizováno]. Předmětný strom se nachází na pozemku, p. [číslo] v katastrálním území Unhošť, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno. Tento pozemek je ve vlastnictví žalobkyně a sousedí s pozemkem [číslo] na kterém se nachází předmětná nemovitost – dům [adresa]. Strom je umístěn zhruba 1,9 m od západní stěny nemovitosti. Jedná o švestku domácí o výšce přibližně 8 m, průměru kmene přibližně 45 cm ve výšce 50 cm nad terénem, starou přibližně 60 let. Odlomena byla část horní koruny ve výšce přibližně 1,8 m a tato dopadla na dům vzdálený přibližně 1,9 m od osy stromu, kde prorazila asfaltovou střešní krytinu a podkladní prkno šířky přibližně 30 cm. Poškození nemovitosti nevzniklo pouze samotným pádem stromu na nemovitost, a s tím souvisejícím mechanickým poškozením, ale hlavně zatečením vody do stropní části nemovitosti pod její mechanicky poškozenou část. Následky zatečení vody se neprojevily okamžitě, ale až v horizontu několika měsíců, kdy v průběhu podzimu 2016, kdy se na stropě koupelny začaly objevovat rezavé skvrny v místech uchycení rákosové rohože ke stropní konstrukci. S postupujícím podzimem se začaly objevovat rovněž poruchy na zdech koupelny. Dalším šetřením bylo zjištěno, že při poškození střechy došlo k zatečení do konstrukce zateplení stropu, konkrétně do tepelně izolační vaty, ze které vlhkost dále prosakovala do nižších konstrukcí. Vzhledem k době vzniku stavby, tj. v roce 1930, se jednalo o rákosový strop a zdivo bylo z nekvalitního nepáleného zdiva („ vepřovice“). Dlouhodobé působení vlhkosti tak mělo na tyto konstrukce destruktivní vliv.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 10. 2. 2012 byla mezi žalobkyní jako pojistníkem a pojištěným a žalovanou jako pojistitelem uzavřena Pojistná smlouva o pojištění rodinného domu a domácnosti [anonymizována dvě slova] [číslo] kterou bylo sjednáno mj. pojištění rodinného domu ve vlastnictví žalobkyně na adrese [adresa], ve variantě [anonymizováno], mj. působením některého z živelných pojistných nebezpečí, a to se spoluúčastí 1 000 Kč. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou mj. i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M -100/05 a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a staveb M [číslo].

5. Z Oznámení škodné události majetku ze dne 28. 12. 2016 má soud za prokázané, že tohoto dne nahlásil manžel žalobkyně škodní událost – pád stromu švestky na rodinný dům žalobkyně, ke kterému mělo dojít dne 7. 9. 2014.

6. Ze Zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne 30. 12. 2016 soud zjistil, že tohoto dne provedl místní šetření technik společnosti [právnická osoba], p. [příjmení] [příjmení], ve kterém mj. uvedl, že v době prohlídky z venkovní části je rodinný dům již opraven.

7. Ze Zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne 14. 3. 2017 soud zjistil, že tohoto dne provedl doprohlídku rodinného domu žalobkyně technik společnosti [právnická osoba], p. [příjmení] [příjmení], kdy v zápise dále uvedl, že v době prohlídky nelze zjistit příčinu, z jakého důvodu je dána nová krytina a opravena fasáda. Klient dle sdělení žádnou fotodokumentaci pádu stromu již nemá.

8. Z Přílohy k faktuře ze dne 12. 12. 2014, vystavené společností [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že nejpozději k tomuto datu byly na rodinném domě žalobkyně provedeny v Příloze specifikované stavební práce.

9. Z Žádostí o dodání dokumentů k vyřízení předmětné škodní události ze dne 30. 12. 2016 a dne 23. 1. 2017 má soud za prokázané, že těmito žalovaná vyzvala žalobkyni mj. k dodání fotodokumentace poškozených věcí a k dodání průkazné fotodokumentace po vzniku škody.

10. Z dopisu žalované ze dne 20. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaná žalobkyni oznámila, že vyhodnocením místního šetření technika a předložených informací týkajících se došetření příčiny vzniklé škody, nebylo prokázáno, že k poškození došlo v důsledku pádu stromu na rodinný dům, nejedná se tedy o pojistnou události, a proto žalovaná není oprávněna poskytnout z této škody pojistné plnění.

11. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), v posledním platném znění, tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.

14. Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

15. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

16. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

17. Podle čl. I. odst. 1 písm. a) Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění budov a staveb M [číslo] (dále jen„ M [číslo]“) předmětem pojištění je trvale obývaný rodinný dům včetně jeho stavebních součástí, příslušenství a přípojek, (dále jen„ rodinný dům“).

18. Podle čl. II. odst. 1 M [číslo] pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci působením některého z živelních pojistných nebezpečí.

19. Podle X. odst. 2 písm. c) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo] (dále jen„ M [číslo]“) nastane-li škodná událost, je oprávněná osoba také povinna neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto případech je povinna zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem.

20. Podle čl. XII. odst. 4 M [číslo] pojistitel není povinen plnit, jestliže pojištěný porušil některou z povinností uvedených v článku X. odst. 2 písm. c) a d).

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, neboť byly naplněny podmínky pro odmítnutí žalované plnit z předmětné škodní události pojistné plnění žalobkyni dle výše citovaného čl. XII. odst. 4 M [číslo] ve spojení s čl. X. odst. 2 písm. c) M [číslo].

22. Ačkoliv žalobkyně tvrdí, že k poškození jejího rodinného domu pádem stromu došlo již dne 7. 9. 2014, nahlásila danou škodní událost žalované až dne 28. 12. 2016. V průběhu tohoto časového období již na poškozené nemovitosti provedla zabezpečovací práce, kterými změnila stav nemovitosti způsobený tvrzenou škodní událostí. Takto učinit mohla pouze za předpokladu, pokud před započetím těchto prací zabezpečila dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem. Výčet důkazů o rozsahu poškození v předmětném čl. X. odst. 2 písm. c) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo] je výčtem demonstrativním, tedy nikoliv úplným a konečným.

23. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v daném případě nebylo provedeno na místě rodinného domu žalobkyně před započetím zabezpečovacích prací šetření policií či jinými vyšetřovacími orgány. Nebylo sporu ani o tom, že o rozsahu poškození před započetím zabezpečovacích prací nebyl pořízen filmový záznam. Konečně ani příslušné fotografie zachycující stav rodinného domu žalobkyně před započetím zabezpečovacích prací nebyly žalované ani soudu předloženy.

24. V reakci na poučení a výzvu soudu dle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, zda a jaké zabezpečila žalobkyně důkazy o rozsahu poškození nemovitosti, žalobkyně označila výslech svého manžela [příjmení] [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení], kteří byli přítomni odstraňování spadlého stromu. Dále žalobkyně k rozsahu poškození nemovitosti pádem stromu navrhla výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří vypracovali za společnost morez bau s.r.o. rozpočet na opravu stavebních poruch způsobených pádem stromu. Dále žalobkyně uvedla, že důkazy o rozsahu poškození nemovitosti spadlým stromem byly jasně viditelné i při prohlídce nemovitosti technikem společnosti [právnická osoba] K rozsahu poškození rodinného domu následným zatečením žalobkyně dále označila čtyři fotografie pořízené dne 14. 3. 2017.

25. Dle názoru soudu však žádný z navržených důkazů neodpovídá charakteru důkazů příkladmo uvedených v citovaném čl. X. odst. 2 písm. c) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo], neboť dle náhledu soudu z tohoto článku vyplývá, že se musí jednat o takové důkazy, které nestranně a objektivně s dostatečnou přesností zachycují stav poškozené nemovitosti bezprostředně po jejím poškození a umožňují následné přezkoumatelné vyhodnocení rozsahu poškození a s tím souvisejícího výpočtu případného pojistného plnění. Tomuto však neodpovídají navržené výslechy svědků, neboť se jednak jedná o subjektivní popis rozsahu poškození rodinného domu žalobkyně, přičemž popis poškození by s ohledem na časový odstup od tvrzeného vzniku škodní události, tj. cca 6 let, nesplňoval taktéž požadavky na dostatečnost takového důkazu, tzn. detailnost zachycení rozsahu poškození. Zápis o poškození vyhotovený technikem společnosti [právnická osoba] taktéž nezachycuje stav rodinného domu bezprostředně po tvrzeném poškození, jelikož byl pořízen až více než dva roky po tvrzeném datu škodní události, tedy již ve stavu, kdy byly na rodinném domě provedeny zabezpečovací práce. Totožně fotografie poškozeného rodinného domu pořízené dne 14. 3. 2017 nezachycují stav rodinného domu před započetím zabezpečovacích prací, tudíž nezachycují stav rodinného domu bezprostředně po jeho poškození.

26. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila povinnost jí uloženou čl. X. odst. 2 písm. c) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo], a proto byla žalovaná oprávněna odmítnout poskytnout žalobkyni pojistné plnění dle čl. XII. odst. 4 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo], a proto soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku I. rozsudku zamítl.

27. Pro nadbytečnost pak soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem svědků: Ing. [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k prokázání rozsahu poškození rodinného domu žalobkyně a taktéž zamítl návrhy na doplnění dokazování místním šetřením a vypracováním znaleckého posudku z oboru stavebnictví k prokázání příčinné souvislosti poškození rodinného domu žalobkyně v důsledku pádu stromu.

28. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla zcela úspěšná, jelikož žaloba byla zamítnuta, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Ta se sestává z odměny za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 9. 11. 2018 a účast na jednání soudu dne 11. 11. 2019) 1 úkon za 9 500 Kč a z odměny za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT (vyjádření ze dne 2. 2. 2021 a účast na jednání soudu dne 18. 2. 2021) 1 úkon za 9 820 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 5 úkonů právní služby ve výši celkem 1 500 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 11. 11. 2019 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,1 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5, [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 33,1 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 458,80 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 18. 2. 2021 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 453,47 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 24 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 2 400 Kč a dále 21% DPH v částce 11 959,98 Kč, celkem tedy 68 912 Kč.