11 C 173/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 228 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 72 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 12. 2017 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 139 110,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku, která bude určena v samostatném usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku, která bude určena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2. 1. 2015 uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno], přičemž v rámci této pojistné smlouvy bylo sjednáno pojištění pro případ odcizení osobního motorového vozidla AUDI [anonymizována dvě slova], rz [anonymizováno] [číslo], VIN: [anonymizováno], a to se spoluúčastí 5 % Součástí smlouvy jsou i všeobecné pojistné podmínky č. VPP [anonymizováno] [číslo]. Dle čl. 3 VPP se pojištění odcizení vztahuje i na krádež pojištěného vozidla (či jeho části). Dne 15. 12. 2016 došlo po 20:00 hod. na BČS [příjmení] na [anonymizována dvě slova] v obci [obec], okres [okres] krádeži pojištěného osobního motorového vozidla. Uvedeného dne tedy nastala škodná událost dle čl. 16 VPP. Tato škodná událost byla neprodleně žalobcem oznámena jak žalované (telefonicky), tak byla oznámena i na Policii ČR formou trestního oznámení na neznámého pachatele. Žalovaná tuto škodní událost zaevidovala pod [číslo]. Následně došlo ze strany Policie ČR k prověřování ve věci předmětné krádeže pojištěného vozidla v rámci úkonů trestního řízení. Výsledkem prověřování bylo vydání usnesení ze dne 10. 4. 2017, [číslo jednací], kterým bylo dle § 159a odst. 1 tr.ř. rozhodnuto odložení věci s tím, že pol. orgán dospěl k závěru, že ke krádeži nedošlo a žalobce si své oznámení tak říkajíc vymyslel. Toto rozhodnutí bylo z podnětu žalobce přezkoumáváno v konečném důsledku až na Krajském státním zastupitelství v [obec], které dospělo k závěru, že podnět k výkonu dohledu byl oprávněný a výše uvedené rozhodnutí pol. orgánu shledal nepřezkoumatelným a věcně vadným. Z podnětu KSZ v [obec] pak byl pol. orgán nucen věc znovu projednat a rozhodnout, když nově dospěl k závěru, že se trestný čin krádeže na pojištěném vozidle stal a dopustil se jen neznámý pachatel dle § 159a odst. 5 tr.ř., jak uvedl žalobce, což je obsahem usnesení ze dne 13. 10. 2017, [číslo jednací]. Tímto usnesením bylo pravomocně a s konečnou platností skončeno prověřování předmětné krádeže, která je rovněž i škodní událostí. S konečnou platností tedy bylo rozhodnuto o tom, že údaje o krádeži pojištěného vozidla uváděné žalobcem byly pravdivé, že ke krádeži došlo, bohužel se ale policii nepodařilo ztotožnit pachatele. Žalovaná odmítla žalobci vyplatit pojistné plnění s odůvodněním, že při nahlášení škodné události uvedl nepravdivé údaje. Žalovaná je povinna poskytnout žalobci plnění ve výši dle čl. 21 písm. c) VPP, tedy v ceně obvyklé pojištěného vozidla k datu předcházejícímu vzniku škodní události s odečtením spoluúčasti žalobce 5% dle čl. 22 VPP. Cena obvyklá pojištěného vozidla byla policejním orgánem v usnesení ze dne 13. 10. 2017 stanovena na částku minimálně 300 000 Kč. Z veřejně dostupné inzerce je pak možné dospět k závěru, že obdobné vozidlo se nyní prodává i za cenu kolem 500 000 Kč, když je nutné vzít v potaz, že se jedná o vozidlo vzácné s ohledem na skutečnost, že jich bylo vyrobeno jen asi [anonymizováno] kusů. Žalobce požaduje po žalované uhradit z titulu pojistného plnění částku ve výši 300 000 Kč, a to již po odečtení jeho spoluúčasti.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nárok uplatněný žalobou neuznala, když dále konstatovala, že ze šetření Policie ČR, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, Územní odbor [okres], Oddělení obecné kriminality, vyplynulo, že ke krádeži vozidla nemohlo dojít tak, jak uvedl žalobce, a proto žalovaná odmítla vyplatit pojistné plnění dle čl. 18, odst. 3, písm. b) i) všeobecných pojistných podmínek VPP [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná především poukázala na úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 24. 1. 2017, kdy byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení], který v inkriminované době odcizení vozidla žalobce parkoval se svým kamionem v prostorách čerpací stanice [příjmení] v obci [obec]. Uvedl, že si všiml pohybu a parkování vozidla, které mělo silný zvuk motoru. Vozidlo zastavilo v blízkosti jeho kamionu, když po zastavení vozidla nechal řidič běžet motor. Svědek [příjmení] odešel do budovy čerpací stanice, a když se po 15 minutách vrátil ke svému kamionu, všiml si, že zaparkované vozidlo vedle něj je stále nastartováno, přičemž uvedl, že se jednalo o vozidlo AUDI. Následně vozidlo z prostor čerpací stanice odjelo. Dále žalovaná odkázala na vyjádření Kriminalistického ústavu Policie ČR v [obec] sp.zn. KUP- [číslo] ze dne 6. 2. 2017 z něhož jednoznačně vyplývá, že klíč od vozidla, který byl předložen žalobcem, není příslušný k vozidlu Audi [anonymizováno], [VIN kód], a tímto klíčem není možné při standardní funkci elektronické výbavy ovládat odcizené vozidlo. Výpověď svědka [příjmení] i vyjádření Kriminalistického ústavu je tak v přímém rozporu s tvrzením žalobce, že vozidlo před opuštěním řádně uzamkl vložením klíče bez dálkového ovládání do zámku dveří. Žalovaná nesouhlasila ani s výší nároku, neboť v rámci šetření Policie ČR bylo vyžádáno odborné vyjádření k časové a místní hodnotě odcizeného vozidla, kdy byla pracovníkem autobazaru HH, se sídlem [adresa]. Předchozí majitel vozidla pak žalované sdělil, že vozidlo prodal žalobci za částku 240 000 Kč. Pokud by byl tedy žalobcův nárok řádně prokázán, je žalovaná toho názoru, že mu vznikla škoda maximálně ve výši 240 000 Kč.

3. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 2. 1. 2015 byla mezi žalobcem jako pojistníkem i pojištěným a žalovanou jako pojistitelem uzavřena pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] jejímž předmětem bylo mj. havarijní pojištění vozidla žalobce [příjmení] [anonymizována dvě slova], rz [anonymizováno] [číslo], [příjmení]: [anonymizováno], a to mj. s pojistným nebezpečím odcizení, s pojistnou částkou ve výši obvyklé ceny vozidla a spoluúčastí 5 %. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky pro havarijní pojištěné vozidel VPP [anonymizováno] [číslo].

4. Dne 15. 12. 2016 podal žalobce trestní oznámení na Obvodním oddělení policie v [obec], ve kterém uvedl, že dne 15. 12. 2016 vyjel z domu z adresy svého trvalého bydliště po 19:00 hodině večerní, a to proto, že jel přímo na benzinovou stanici [příjmení], jelikož sem sporadicky jezdí za účelem si popovídat se známou, která tam pracuje, dát si kafé, něco si tam přečíst a zpátky domů. Dnešního dne dorazil do [obec] ze směru od [obec], vlastně na benzinovou stanici [příjmení] dojel ve směru od [obec], kdy jsem před viaduktem odbočil doprava na benzinovou stanici [příjmení]. Na benzinovou stanici [příjmení] přijel v čase mezi 20:05 až 20:10, kdy projel mezi prostředními stojany benzinové stanice, poté zabočil doprava směrem na parkoviště, které se nachází vedle čerpací stanice spíše za ní. V době, kdy dorazil k tomuto parkovišti, byla všechna parkovací místa volná. Nachází se zde čtyři parkovací místa a on svým vozidlem zaparkoval na první parkovací místo z pohledu po levé straně, když stojí. Na toto místo zaparkoval tak, že zde zacouval, takže přední část vozidla směřovala směrem k bývalé [anonymizováno] a zadní částí zacouval až k obrubníku, kde začíná travnatá plocha, tedy vystupoval u druhého parkovacího místa. V době, kdy zde své vozidlo parkoval, si všiml, že zde byl zaparkovaný kamion s červenou kabinou. Poté, co své vozidlo v uvedených místech zaparkoval, nechal po dobu asi zhruba dvou minut běžet motor z důvodu dochlazování a poté zapalování vypl. Vzal si z vozidla peněženku, mobil měl u sebe, nic víc neměl, takže z vozidla vystoupil, uzamkl vozidlo tím způsobem, že vložil klíč do zámku ve dveřích řidiče, tento zámek je pouze v místě řidiče a otočením ve směru doprava vozidlo řádně uzamkl klíčem bez dálkového ovládání. O tom, že je vozidlo uzamčené, byl přesvědčen tím, že poté, co klíčem ve dveřích otočil, došlo k uzamčení všech čtyř dveří, zajely kolíky ve dveřích a rozblikala se kontrolka alarmu. Vozidlo nemá nijak speciálně zabezpečené, byl tam jenom klasický alarm co je dle tovární výroby, nemá zde aktivováno ani žádné sledovací zařízení. Od vozidla šel směrem k pumpě, ke stěně čerpací stanice LPG, kde se zdržel asi po dobu jedné minuty, jelikož zde učinil potřebu. Poté se již k vozidlu nevracel. Hned z tohoto místa odešel kolem čerpací stanice LPG přímo do vchodu benzinové čerpací stanice [příjmení] a hned si objednal kávu a sedl si a po vypití kávy si vzal nějaké časopisy a nechal si udělat čaj. Když šel od svého vozidla, nevšiml si pohybu žádných osob, možná někdo se tam pohyboval u náklaďáku, neví jistě, nevěnoval tomu pozornost. Na benzínce komunikoval se zaměstnankyní [jméno], dění kolem nevnímal, je to tam frekventované. Na benzinové stanici setrval zhruba do 22:10 hodin, kdy se rozloučil a odešel opět hlavními dveřmi ven směrem vozidlu, šel stejnou cestou, jak před tím od svého vozidla. Jakmile přešel stanici LPG, tak se mu rozevřel obzor parkoviště, které bylo zcela prázdné. Ničeho kolem si nevšiml, co tam stálo za auta nebo co za auta projížděla kolem, všiml si jen toho kamionu s tou červenou kabinou, který tam byl stále zaparkovaný, a on ihned pospíchal zpět na benzinovou stanici, byl totiž úplně v šoku, protože tohle se prostě nestává. Té [jméno] řekl, co se stalo, že to nechápe, že tam nemá auto, že je to asi špatný vtip. Ihned poté volal na linku 158, kde oznámil odcizení svého vozidla. Nemám na nikoho konkrétního žádné podezření. Byl výhradním a jediným majitelem tohoto vozidla, nikdo jiný s ním ani nikdy nejezdil, nikdy ho nikomu ani nepůjčil, to se nikdy nestalo. Vozidlo jsem zakoupil zhruba před třemi lety v [obec], kde toto vozidlo zakoupil od fyzické osoby za částku zhruba do 300 000 Kč, kdy vozidlo podrobil několika servisním úkonům, které ho řádově vyšly na další desítky tisíc. K vozidlu měl dvoje klíče, kdy v současně době má pouze jeden klíč, vzhledem k tomu, že ten druhý klíč poškodil - znehodnotil při sečení trávy, kdy mu vypadl z kapsy a on jej úplně rozsekal. Klíče nikdo jiný od vozidla neměl.

5. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistika odvětví mechanoskopie ze dne 6. 2. 2017, [číslo jednací], soud zjistil, že posuzovaným autoklíčem není možné při standardní funkci elektronické výbavy ovládat odcizené vozidlo. Transpondéry imobilizéru se liší a nelze je vzájemně zaměnit.

6. Z oodborného vyjádření z oboru kriminalistika odvětví mechanoskopie ze dne 15. 9. 2017, [číslo jednací], soud zjistil, že transpondér umístěný v klíči byl naprogramován pro jiné vozidlo, než Audi, které používá jiný typ transpondéru.

7. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství Zlínského kraje ze dne 13. 10. 2017, [číslo jednací], soud zjistil, že tímto byla podle § 159a odst. 5 trestního řádu odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádež podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel, tím, že v době od 20:12 hod. do 20:22 hod. dne 15.12.2016 na odstavné ploše pro motorová vozidla za benzinovou čerpací stanicí [příjmení], na [anonymizována dvě slova], v obci [obec], okres [okres], Zlínský kraj, nezjištěným způsobem vnikl do zde zaparkovaného a uzamčeného motorového vozidla značky AUDI [anonymizována dvě slova] černé barvy, [registrační značka], [příjmení] označení [anonymizováno], toto motorové vozidlo odcizil a tím tak způsobil [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání dle § 160 trestního řádu.

8. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že má zámečnickou firmu. Vyrábí autoklíče s imobilizérem téměř každodenně, je to obvyklá činnost. V tomto oboru má praxi 17 let. Po roce této praxe si do firmy zakoupili přístroj pro výrobu klíčů a dodávání imobilizéru, má s nimi tedy zkušenost již od začátku své praxe. Žalobce k němu přišel do prodejny s rozsekaným klíčem od svého vozidla, chtěl vyrobit nový klíč. Svědek tedy vyrobil nový klíč k vozidlu, a to tak, že zbytek – železo klíče dal do elektronické mašiny, tam byl dekódován ten klíč, dal tam nový a dal i imobilizér, což se rovná transpondéru a ten tedy přizpůsobil tomu vozidlu. Je tzv. řídící jednotka, kde jsou uloženy klíče a když tam svědek vstoupí, všechny se smažou a následně tam vloží nový klíč, tedy bez dalšího vstupu do diagnostiky je jiný klíč nefunkční. V autorizovaném servisu nejsou schopni poznat, že se jedná o imobilizér k danému vozidlu.

9. Obvyklá cena předmětného vozidla žalobce ke dni 15. 12. 2016 činila částku 240 000 Kč.

10. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] znalce z oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, ve spojení s jeho výslechem soud zjistil, že v klíči používaný transpondér je odlišný od transpondéru dodávaného v autoklíči v době výroby předmětného vozidla. Transpondér by nemohl komunikovat požadovaným způsobem s imobilizérem, důsledkem toho by nedošlo k přenosu požadovaných informací, a tím by nebylo možné pomocí předloženého autoklíče vozidlo nastartovat.

11. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo], znalce z oboru technické obory různé – trezory, pancéřové pokladny, mechanické zábranné systémy, ve spojení s jeho výslechem soud zjistil, že předmětným klíčem, resp. způsobem jeho výroby tak, jak popsal svědek [příjmení], v neautorizovaném servisu, bylo možno vozidlo žalobce nastartovat a odjet s ním. Postup výroby je pak následující: podle nepoškozeného dílu originál klíče (kovová část – planžeta se zuby uzávěru zámku) se nařeže na novém surovém klíči uzávěr zámku (tzv. zuby na klíči), poté se ve vozidle připojí zařízení, které komunikuje s elektronickým systémem vozidla, konkrétně s řídící jednotkou. Je několik takových zařízení od různých výrobců – např. Super Vag, TRS 5000, Track 7. Po propojení zařízení s řídící jednotkou lze vymazat původní klíče a do řídící jednotky nahrát nový klíč (duplikát). Informace z transpondéru klíče je zapsána do paměti řídící jednotky. Vložením klíče do spínací skříňky a otočením do startovací polohy přečte snímací cívka impuls a zašle ho do řídící jednotky, ta srovná správnost informace a povolí nastartování. Vzhled transpondéru není rozhodující. Důležité je, co umí. Transpondér v roce 2002 originál v klíči AUDI vypadal jinak, než vypadá v roce 2015 transpondér jiného výrobce. Naopak transpondér z roku 2015 toho umí mnohem více, komunikace s řídící jednotkou AUDI z roku 2002 je pro něj pouze podmnožinou jeho výkonnosti. Pokud Policie ČR neměla vozidlo žalobce, kde byla řídící jednotka, k dispozici a nemohli tedy zjistit, jaký transpondér byl v řídící jednotce naprogramován, nemohla dospět ke kategorickému závěru, že s předmětným klíčen nebylo možné nastartovat vozidlo žalobce.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

14. Podle § 2774 odst. 1 o.z., pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

15. Podle čl. 3 odst. 3 Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [číslo]“) pojištění lze sjednat mj. pro pojistné nebezpečí Odcizení, které se mj. vztahuje na krádež pojištěného vozidla.

16. Podle čl. 4 odst. 1 [anonymizováno] [číslo] je pojistnou událostí náhlá a nahodilá událost, která za trvání pojištění nastala na území platnosti pojištění a byla způsobena některým z pojistných nebezpečí, pro která bylo pojištění sjednáno. Pojistnou událostí však nejsou události ani případy výslovně uvedené ve výlukách z pojištění, dohodnuté v pojistné smlouvě a vyloučené právními předpisy.

17. Podle čl. 18 odst. 3 písm. b), i) [anonymizováno] [číslo] pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, uvedla vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčela.

18. Podle čl. 21 odst. 1 písm. c) [anonymizováno] [číslo] pojistitel poskytne pojistné plnění v případě odcizení pojištěného vozidla nebo jiného předmětu pojištění ve výši obvyklé ceny bezprostředně před pojistnou událostí.

19. Podle čl. 28 odst. 2 [anonymizováno] [číslo] krádeží se rozumí zmocnění se pojištěné věci s úmyslem nakládat s ní jako s věcí vlastní, při kterém pachatel prokazatelně násilným způsobem překonal překážky nebo opatření chránící pojištěnou věc před odcizením. Podmínka prokázání násilného překonání překážky neplatí, bylo-li odcizeno celé vozidlo nebo byl-li pachatel krádeže pravomocným rozhodnutím uznán vinným. Bylo-li však zjištěno, že pachatel nepřekonal překážku nebo opatření chránící pojištěnou věc před odcizením násilím, a to i v případě odcizení celého vozidla, nejedná se ve smyslu VPP HAV o krádež.

20. Mezi účastníky bylo spornou otázkou, zda k odcizení vozidla došlo tak, jak bylo žalobcem nahlášeno žalované, resp. Policii ČR.

21. Žalovaná vycházela při odmítnutí pojistného plnění ze dvou skutečností, které ji vedly k závěru, že k odcizení vozidla žalobce nemohlo dojít tak, jak žalobce tvrdil. Prvou byla výpověď [jméno] [příjmení], [datum narození], který se v době tvrzeného odcizení vozidla žalobce zdržoval na předmětném parkovišti benzínové čerpací stanice (BČS). Jeho výpověď však je v přímém rozporu se záznamem z bezpečností kamery z téhož dne. Ačkoliv p. [příjmení] vypověděl, že vozidlo žalobce přijíždělo do prostor BČS, když už on na tomto místě byl a odcházel od svého vozidla na BČS na kávu, z fotografií z kamerového záznamu vyplývá, že p. [příjmení] vchází do BČS dne 15. 12. 2016 v 20:01:31 a vozidlo žalobce vjíždí do prostor BČS až v 20:08:

31. Dále uvedl, že se z BČS vrátil ke svému vozidlu cca po 15 minutách, poté co do něj nastoupil, si začal číst noviny a asi po 15 – 20 minutách začalo vozidlo Audi odjíždět, přičemž za tu dobu nikoho okolo předmětného vozidla nezaznamenal, neviděl nikoho nastupovat, ani vystupovat. Z fotografií z kamerového záznamu však vyplývá, že p. [příjmení] odchází z BČS v 20:09:14 a v čase 20:12 přichází z parkoviště BČS žalobce a v 20:12 jde směrem k budově BČS, přičemž do budovy BČS vchází v 20:

12. Z dobu, co p. [příjmení] seděl na parkovišti ve svém vozidle, tak žalobce ze svého zaparkovaného vozidla Audi vystoupil a odešel na BČS. Kamerový záznam zachycující reálný průběh dané události je tak v přímém rozporu s výpovědí p. [příjmení], k danému sledu událostí proto nemohlo dojít tak, jak p. [příjmení] vypověděl, tedy tak, jak bylo zaznamenáno v Úředním záznamu o podaném vysvětlení ze dne 24. 1. 2017.

22. Dále byl tvrzený škodní děj znevěrohodněn vyjádřením Kriminalistického ústavu Policie ČR v [obec] sp.zn. [příjmení] [číslo] ze dne 6. 2. 2017, dle kterého klíč od vozidla, který byl předložen žalobcem, není příslušný k vozidlu Audi [anonymizováno], [VIN kód], a tímto klíčem není možné při standardní funkci elektronické výbavy ovládat odcizené vozidlo. Policie ČR však příslušnost zkoumaného klíče k danému vozidlu posuzovala pouze co do originální výbavy, tj. typu originálního klíče, který se v dané době ke zkoumanému vozidlu dodával, a to co se týče i transpondéru uloženého v klíči. V řízení však bylo prokázáno výslechem svědka [příjmení], že posuzovaný klíč k vozidlu nebyl klíčem originálním, nýbrž byl vyroben právě ve výrobně svědka [příjmení], nejednalo se tedy o původní klíč, který byl v dané době standardně dodáván k vozidlu žalobce. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ve spojení s jeho výslechem pak bylo prokázáno, že lze postupem uvedeným svědkem [příjmení] vyrobit klíč k vozidlu žalobce, kterým vozidlo bude možné nastartovat a s vozidlem odjet. Ostatně tento způsob výroby klíčů prokazuje i přiložená inzerce programů umožňujících tento postup, a to např. program SuperVag, který je podporován mj. pro modely vozidel Audi do roku 2013, a který jako funkce pro přípravu a učení klíčů uvádí: automatické rozeznávání typu řídících jednotek, export a příprava dat pro programování transpondérů, bezpečné zjištění a ověření PINu a Component security, zobrazení stavu imobilizéru, učení klíčů a kontrola mazání paměti závad imobilizéru. Oponentní znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] se touto možností výroby klíče vůbec nezabývá, nemožnost nastartování vozidla žalobce posuzovaným klíčem opět vztahuje k odlišnosti transpondéru dodávaného v autoklíči v době výroby předmětného vozidla. Za dané situace proto soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku k posouzení možnosti nastartování vozidla posuzovaným klíčem a výslechem Ing. [jméno] [příjmení], zpracovatele odborného hodnocení pro Policii ČR.

23. V dané věci proto dospěl soud k závěru, že žalovanou nebylo prokázáno, že by žalobce při uplatnění práva na pojistné plnění uvedl vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčel. V řízení bylo prokázáno, že dne 15. 12. 2016 došlo k pojistné události, tj. k odcizení vozidla žalobce způsobem uvedeným při uplatnění pojistného plnění u žalované, žalobci proto vzniklo právo na pojistné plnění, které je představováno obvyklou cenou vozidla bezprostředně před jeho odcizením, která byla mezi účastníky učiněna nespornou v částce 240 000 Kč. Od této je nutno odečíst sjednanou 5% spoluúčast (12 000 Kč), což činí částku 228 000 Kč, která byla žalobci ve výroku I. rozsudku přiznána. V rozdílu mezi předmětem řízení a částkou výrokem I. rozsudku přiznanou soud žalobu co do částky 72 000 Kč jako nedůvodnou zamítl. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení.

24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byl převážně úspěšný žalobce - z porovnání celkové žalobci přiznané částky 228 000 Kč s přísl. s částkou, ohledně níž byla žaloba zamítnuta 72 000 Kč s přísl. z celkového předmětu řízení rovnému součtu těchto částek 300 000 Kč. Žalobce byl tedy úspěšný v 76 % a neúspěšný v 24 %, pročež žalobci náleží 52 % (76 % - 24 %) na celkových vynaložených nákladech řízení. Proto mu soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává zaplaceného soudního poplatku v částce 15 000 Kč, dále z odměny za 18 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, podání ve věci samé ze dne 28. 11. 2019, podání ve věci samé ze dne 2. 4. 2021, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 15. 11. 2017, 2. 1. 2018, 18. 10. 2019, 6. 11. 2019, 28. 11. 2019, 19. 6. 2020, 26. 1. 2021, 1. 4. 2021, 14. 4. 2021 a 2. 6. 2021, účast na jednání soudu dne 7. 11. 2019, 22. 6. 2020, 19. 4. 2021 a 3. 6. 2021) 1 úkon za 9 500 Kč, v součtu 171 000 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 18 úkonů právní služby ve výši celkem 5 400 Kč, dále znalečné v částce 5 651 Kč za znalecký posudek Ing. A. [celé jméno znalce], dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 83 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 8 300 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k poradám s klientem v místě jeho bydliště dne 15. 11. 2017 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 3,9 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 28,6 Kč za 1 l, tj. ve výši 449,27 Kč; dne 2. 1. 2018 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 4,0 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 29,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 463 Kč; dne 18. 10. 2019 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 4,1 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 33,6 Kč za 1 l, tj. ve výši 489,27 Kč; dne 6. 11. 2019 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 4,1 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 33,6 Kč za 1 l, tj. ve výši 489,27 Kč; dne 19. 6. 2020 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 31,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 488,63 Kč; dne 26. 1. 2021 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 482,56 Kč; dne 1. 4. 2021 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 482,56 Kč; dne 14. 4. 2021 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 482,56 Kč a dne 2. 6. 2021 ve vzdálenosti 80 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 482,56 Kč (celkem 4 309,68 Kč). Dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu a zpět dne 7. 11. 2019 [okres] [obec] a zpět ve vzdálenosti 560 km, ze základní náhrady 4,0 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,7 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva BA ve výši 30,5 Kč za 1 l, tj. ve výši 3 384,36 Kč; dne 22. 6. 2020 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 640 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 31,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 3 909,11 Kč; dne 19. 4. 2021 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 640 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 3 860,48 Kč a dne 3. 6. 2021 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 640 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 6,0 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 3 860,48 Kč (celkem 15 014,43 Kč). Dále 21% DPH (z odměny, hotových výdajů, náhrady promeškaného času a cestovného celkem v částce 204 024,11 Kč) v částce 42 845 Kč, celkem tedy 267 520 Kč; 52 % pak činí částku 139 110,40 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon dne 26. 1. 2021 spočívající v přibrání znalce [příjmení] [celé jméno znalce], neboť se nejedná o úkon právní služby dle § 11 AT. Dále soud nepřiznal cestovné dne 28. 11. 2019, neboť se porada s klientem konala přímo v sídle právního zástupce žalobce.

25. Obsah výroku IV. a V. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.