11 C 199/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro zaplacení 59 370,52 Kč s přísl.

I. Pokud se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 59 370,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 29. 12. 2015 do zaplacení, žaloba se z a m í t á.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 11. 2016 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 59 370,52 Kč s příslušenstvím. Ve svém návrhu uvedl, že je vlastník minibusu tovární značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, (dále jen „vozidlo žalobce“ nebo „vozidlo , tovární značka, “), které užíval v rámci své podnikatelské činnosti v osobní silniční automobilové dopravě a k půjčování automobilů. Dne 15. 7. 2014 došlo zaviněním pojištěnce žalovaného k poškození uvedeného automobilu žalobce v jeho pravé boční části. Žalobce přistavil tento vůz dne 16. 7. 2014 k opravě do společnosti , právnická osoba, ., kde byl vůz opravován do 28. 7. 2014, přičemž na dobu opravy od 16. 7. do 28. 7. 2014 si žalobce pronajal náhradní vozidlo téže tovární značky a typu od společnosti , právnická osoba, za nájemné ve výši 2 712 Kč denně, celkem 35 256 Kč bez DPH, které uhradil v hotovosti. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení této částky, který mu sdělil, že charakter a výška poškození vozidla žalobce neodpovídají popsanému nehodovému ději, a proto pojistné plnění odmítá vyplatit. Žalobce dále uvedl, že částku požadovanou v žalobě vypočetl jako náklady na provedenou opravu jeho vozidla v částce 26 418,52 Kč (bez DPH) a za pronájem náhradního vozidla ve výši 35 256 Kč, celkem tedy 61 674,52 Kč, od čehož odečetl částku 2 304 Kč odpovídající pevným nákladům za 768 km v sazbě 3 Kč/km ujetých s náhradním automobilem, tzn. celkem 59 370,52 Kč. Žalobce se domáhal úroku z prodlení v zákonné sazbě ode dne 29. 12. 2015 do zaplacení, neboť žalovanou vyzval k plnění nejpozději do termínu 28. 12. 2015. Žalobce dále doplnil svá skutková tvrzení při ústním jednání soudu tak, že poškozené vozidlo bylo v době nehody zaparkováno, nemělo tedy žádného řidiče, a proto nemohl nikdo záznam o dopravní nehodě z 15. 7. 2014 podepsat. Po poučení soudem dle § 118a odst. 1 o.s.ř. při jednání dne 22.2.2024 (č.l. 311) žalobce dále dotvrdil průběh nehodového děje, a to, že poškozené vozidlo žalobce stálo výfukovou částí do chodníku, a do tohoto vozidla následně nabouralo škodící vozidlo tím, že zacouvávalo tak, že opět zadní výfukovou částí směřovalo k chodníku.

2. Žalovaný neuznal žalobu co do důvodu a celkové výše, navrhl zamítnutí žaloby. K žalobě se vyjádřil tak, že pojistné plnění nevyplatil, neboť neměl za prokázané, že k poškození vozidla došlo žalobcem popisovaným nehodovým dějem, dále zpochybnil nutnost a účelnost pronájmu náhradního vozidla a výši půjčovného s ohledem na stáří náhradního vozidla vyrobeného v roce 2004. Ve vztahu k nehodovému ději dále žalovaný uvedl, že v záznamu o dopravní nehodě není vyplněn řidič poškozeného vozidla, ani není pod záznamem podepsán. S ohledem na výšku poškozeného vozidla charakter jeho poškození neodpovídá tvrzenému nacouvání vozidla tovární značky , tovární značka, a poškození jeho zadního nárazníku. Žalovaný v reakci na provedené dokazování a závěry znaleckého posudku dále namítl, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

3. Soud I. stupně ve věci rozhodl dne 26. srpna 2020 rozsudkem č.j. 11 C 199/2016-139, kterým žalobu zamítl s odůvodněním, že nedošlo k žalobcem tvrzené nehodě dne 15. 7. 2014 a že provedeným dokazováním bylo vyvráceno, že svědek , jméno FO, označovaný v záznamu o dopravní nehodě z 15.7.2014 jako řidič škodícího vozidla způsobil poškození vozidla žalobce, tedy žalovanému nevznikla povinnost k náhradě škody. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze 16. července 2021 č.j. 14 Co 218/2021-175 mj. z důvodu, že z provedeného dokazování nelze dovodit, že k poškození automobilu žalobce nedošlo, a dále, že žalobce nebyl ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. poučen poté, co se žalobcem označenými důkazy nepodařilo prokázat, že jeho vozidlo bylo dne 15.7.2014 poškozeno vozidlem RZ: , Anonymizováno, , tedy nemohl být z důvodu neunesení důkazního břemene ve věci úspěšný.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

5. Z velkého technického průkazu (č.l. 6) bylo zjištěno, že jako vlastník vozidla registrační značky , SPZ, je od 3. 1. 2011 zapsán , Jméno žalobce, , IČO: , IČO žalobce, .

6. Ze záznamu o dopravní nehodě (č.l. 7) bylo zjištěno, že je v něm popisována dopravní nehoda dvou vozidel ze dne 15. 7. 2014, přičemž vozidlo A tovární značky , tovární značka, , registrační značky , SPZ, , pojištěné společnosti , právnická osoba, . mělo být řízeno , jméno FO, , datum narození , datum, , bydliště , adresa, , telefonní číslo, u čísla řidičského průkazu bylo uvedeno „ztracen ř. p.“ a skupina byla uvedena „B“. Vozidlo B, tovární značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , pojištěného , Jméno žalobce, (tj. žalobce), je uvedeno bez údajů o řidiči. V nákresu obsaženém v záznamu o dopravní nehodě je zachyceno nacouvání vozidla A do vozidla B v , adresa, v řadě stojících vozidel, kdy v tomto nákresu jsou rovněž zakreslena parkující vozidla na protější straně vozovky. Záznam obsahuje nečitelný podpis u řidiče vozidla A, žádný podpis u vozidla B.

7. Z výslechu svědka , jméno FO, (č.l. 122 an.) bylo zjištěno, že měl v minulosti půjčený služební automobil , tovární značka, , a to asi v roce 2014 nebo 2015, avšak neměl s ním žádnou nehodu. Svědek uvedl, že za svého života byl účasten dopravních nehod, ale zcela určitě do nikoho nenaboural. Dále uvedl, že nikdy neztratil řidičský průkaz. Po předložení předmětného záznamu o dopravní nehodě uvedl, že s touto nehodou dne 15. 7. 2014 určitě neměl nic společného a že předložený záznam nikdy neviděl. Co se týče předloženého záznamu, uvedl, že je to určitě „nafejkované“ a že sice osobní údaje na záznamu jsou jeho, ale nepsal je on, ani není pravdou, že ztratil řidičský průkaz.

8. Z daňového dokladu č. , hodnota, vystaveného , právnická osoba, . (č.l. 8), bylo zjištěno, že uvedená společnost vyúčtovala žalobci za opravu vozidla registrační značky , SPZ, celkem 31 967 Kč včetně DPH.

9. Z výpisu z účtu žalobce (č.l. 10) bylo zjištěno, že tuto částku ve výši 31 967 Kč dne 27. 2. 2015 uhradil.

10. Z listiny označené jako smlouva číslo , hodnota, (č.l. 12) bylo zjištěno, že je v něm uvedeno, že společnost , právnická osoba, předala dne 16. 7. 2014 vozidlo tovární značky , tovární značka, , obtížně čitelné registrační značky (zřejmě , Anonymizováno, ), řidiči , Jméno žalobce, (tj. žalobci) a dne 28. 7. 2014 je od něj převzala zpět. U kolonky „převzetí“ je na prvním místě uvedeno datum 28. 7. 2014 a pod ním teprve uvedeno datum 16. 7. 2024.

11. Z faktury č. , Anonymizováno, (č.l. 13) vystavené dne 28. 7. 2014 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, vyúčtovala žalobci za pronájem minibusu , tovární značka, SPZ , SPZ, termínu od 16. 7. do 28. 7. 2014 částku 35 256 Kč bez DPH, tj. 42 660 Kč včetně DPH.

12. Z příjmového dokladu označeného číslem , hodnota, (č.l. 14) bylo zjištěno, že v něm společnost , právnická osoba, potvrzuje přijetí částky 42 660 Kč od žalobce.

13. Z korespondence mezi stranami (č.l. 15, 16, 17, 18, 19, 20) bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě pojistného plnění v souvislosti s nehodou dne 15. 7. 2014 a žalovaný odmítl plnit.

14. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne 10.7.2022 (č.l. 197 an.) vyhotoveného , znalec, , znalcem z oboru ekonomika, strojírenství, doprava, , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že z poškození vzniklého dřením vozidla žalobce je zřejmé, že se škodící vozidlo pohybovalo podélně. Ze znaleckého posudku se podává, že není možné bezpečně stanovit nehodový děj, neboť není k dispozici zejména fotodokumentace poškození vozidla , tovární značka, (vozidla žalobce). Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že při zkoumání nehodového děje s ohledem na charakter a výšku poškození vozidla žalobce znalec dospěl k závěru, že jediný možný nehodový děj, aby k poškození vozu žalobce mohlo dojít, je ten, že vozidlo , tovární značka, couvalo zadní částí, přičemž vozidlo žalobce bylo zaparkované přední částí, tzn. bylo umístěno svou zadní částí do vozovky. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že je tento průběh nehodového děje zcela nelogický a nestandardní s ohledem na situaci v místě, a že vyznačení místa události na plánu v záznamu o dopravní nehodě z 15. 7. 2014 neodpovídá situaci na místě události, neboť silnice , adresa, je upravena pro jednosměrný provoz, kde vozidla parkují po pravé i levé straně komunikace v šikmém státní, a to vždy přední částí ve směru jízdy.

15. Z výslechu znalce , znalec, při ústním jednání konaném dne 13.2.2023 (č.l. 255 an.) bylo dále zjištěno, že znalec vyloučil kontakt předním nárazníkem škodícího vozidla, protože výškově neodpovídá, tedy přichází v úvahu pouze a výhradně zadní nárazník. Znalec se dále vyjádřil, že by škodící vozidlo , tovární značka, muselo najíždět zeshora, couvat, a tedy vozidlo žalobce zcela objet a podjíždět ho zespoda, což je nelogické a nestandardní. Dále znalec uvedl, že by bylo nestandardní, neobvyklé a nelogické, aby vozidlo , tovární značka, , které má na délku téměř 5,5 metru, 6m na úhlopříčku, parkovalo světlomety do komunikace, neboť si nedokáže představit, že se s tímto vozidlem někdo bude takto „motat“ na zaparkování, aby se tak „motal“ i na vyparkování, a dále, že toto parkování by bylo možné s ohledem na délku vozu pouze tehdy, kdyby na protější straně nestála žádná vozidla.

16. Svědek , jméno FO, (č.l. 312 an.) při svém výslechu uvedl, že nebyl přítomen u nehody. Svědek , jméno FO, dále uvedl, že to byl on, kdo řídil dne 15. 7. 2014 poškozený vůz, ale neví, o jaký vůz šlo, tj. zdali se jednalo o osobní vůz, dodávku či nákladní vůz. Z , adresa, měl odvážet klienty, čekal na ně, většinou mezitím šel hledat jídlo. Svědek , jméno FO, dále sdělil, že vyplnil záznam o dopravní nehodě z 15. 7. 2014. K předloženému záznamu o dopravní nehodě z 15. 7. 2014 vypověděl, že obě vozidla (A a B) stojí zadní částí k chodníku. Svědek , jméno FO, uvedl, že jím vyhotovený nákres na záznamu o dopravní nehodě odpovídal situaci a že by to zhruba tak řekl. Nepamatoval si, proč zakreslil v plánku v Záznamu o dopravní nehodě naproti parkující vozidla a jestli tam stála. Svědek , jméno FO, odmítl vyznačit na mapě místo, kde vozidlo stálo, s odůvodněním, že si to nepamatuje. Nepamatuje si ani to, zdali mu byl předložen nějaký doklad totožnosti řidiče nebo mu byly informace ohledně osoby řidiče škodícího vozidla nadiktovány. Svědek , jméno FO, nebyl schopen přesně říct, jakým způsobem se s řidičem škodícího vozidla po nehodě zkontaktoval, pouze, že mu asi volal a že mu tam snad řidič 2. vozu zanechal nějaký papírek nebo něco takového. Dále , jméno FO, uvedl, že mu přišlo jednodušší a asi do parkovacího místa zacouval, i když se jednalo o jednosměrnou ulici, nepamatuje si to.

17. Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, avšak neučinil z nich žádná pro věc podstatná zjištění, proto je blíže neuvádí.

18. K žalobci navrhovanému důkazu – zelené kartě od vozidla tov. zn. , tovární značka, , RZ , Anonymizováno, soud uvádí, že žalovaný dne 11. 3. 2024 sdělil, že se mu s ohledem na velmi dlouhou časovou prodlevu od tvrzené dopravní nehody nepodařilo kopii zelené karty v archivu dohledat. Nadto soud uvádí, že tento důkaz nepovažoval za rozhodný pro právní posouzení, neboť by ani doložení zelené karty nezhojilo neunesení důkazního břemene žalobce co se týče průběhu nehodového děje, při kterém mělo k poškození vozidla žalobce dojít, a jakým vozidlem bylo vozidlo žalobce poškozeno, proto dokazování v tomto směru soud považoval za nadbytečné. Stejně tak soud považoval za nadbytečné dokazování týkající se vytíženosti vozidla žalobce po dobu oprav poškozeného vozidla s ohledem na jeho podnikatelskou činnost, neboť toto dokazování by bylo relevantní až poté, co by žalobce unesl břemeno důkazní co se týče průběhu nehodového děje, osoby a vozidla, které poškození na vozidle žalobce způsobilo, když bez toho není prokázána ani pasivní věcná legitimace žalovaného.

19. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, výslechů svědků a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

20. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že v blíže nezjištěné době došlo k poškození vozidla žalobce, avšak již nebylo prokázáno, jakým způsobem k poškození vozidla žalobce došlo, kdy, a kdo jej způsobil.

21. Soud dospěl k závěru, že žalobcem nebylo prokázáno, že by se nehodový děj stal tak, jak jej tvrdil žalobce, a to po poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. při jednání dne 22.2.2024 (č.l. 311), kdy uvedl, že poškozené vozidlo žalobce stálo výfukovou částí do chodníku, a do tohoto vozidla následně nabouralo škodící vozidlo tím, že zacouvávalo tak, že zadní výfukovou částí směřovalo k chodníku. Stejně tak nebylo žalobcem prokázáno, že nehodu způsobilo vozidlo , tovární značka, , RZ , Anonymizováno, , pojištěné u žalované, řízené , jméno FO, , nar. , datum, . Žalobce byl soudem opakovaně poučen dle § 118 odst. 1, 3 o.s.ř. ohledně dotvrzení a prokázání průběhu nehodového děje i škodícího vozidla, a to mj. při jednání konaném dne 20.7.2023 (č.l. 273) a při jednání dne 22.2.2024 (č.l. 311), byl rovněž poučen o následcích nesplnění této výzvy. Tento skutkový stav zůstal stejný i po poučení žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., přičemž důkazy poté provedené ho nijak nezměnily.

22. Co se týče tvrzeného průběhu nehodového děje žalobcem, tedy, že vozidlo žalobce (zn. , tovární značka, ) při střetu stálo výfukovou částí do chodníku, tj. přední částí do silnice, toto tvrzení nebylo prokázáno a je v rozporu s nehodovým dějem popsaným znalcem v jeho znaleckém posudku. Ze znaleckého posudku vyplynul jako možný způsob nehodového děje pouze postavení vozidla žalobce zadní částí (výfukem) do silnice, což i koresponduje s obvyklým parkováním šikmo postavených vozidel v jednosměrné ulici, kde mělo ke střetu vozidel dojít. Žalobcem tvrzené postavení vozidla , tovární značka, zadní částí do chodníku bylo znalcem označeno při jeho výslechu za nestandardní, nelogické a neobvyklé. Při délce vozidla žalobce téměř pět a půl metru, 6m na úhlopříčku, by bylo možné zacouvání vozidlem žalobce pouze za předpokladu, že by na protější straně komunikace nestála žádná vozidla. V záznamu o dopravní nehodě z 15. 7. 2014 obsahujícím nákres nehody však jsou na protější straně zakreslena vozidla, za této situace by tedy nebylo možné vozidlem , tovární značka, do parkovacího místa zacouvat. Dále ze znaleckého posudku bylo prokázáno, že ulice, kde mělo k poškození vozidla žalobce dojít, je jednosměrná a vozidla parkují vedle sebe šikmo po směru jízdy po pravé i levé straně komunikace, a to vždy přední částí šikmo ve směru jízdy. Ze znaleckého posudku bylo také prokázáno, že možný nehodový děj, aby k poškození vozu žalobce vozidlem , tovární značka, mohlo dojít a tedy výšky vozu a poškození se shodovaly, je ten, že, že vozidlo , tovární značka, couvalo zadní částí, přičemž vozidlo žalobce bylo zaparkované přední částí, tj. bylo umístěno svou zadní částí směrem do vozovky, což je však v rozporu s tvrzením žalobce ohledně postavení vozidla žalobce při dopravní nehodě. Žalobcem tvrzený průběh nehodového děje (tj. předek vozidla žalobce do vozovky) znalec označil za zcela nelogický a nestandardní.

23. Výpověď svědka , jméno FO, soud hodnotí jako celkově nevěrohodnou, když svědek nedokázal odpovědět na řadu otázek s odůvodněním, že si to nepamatuje, a toto uváděl opakovaně, v průběhu svého výslechu měnil svou výpověď a odmítl zaznamenat do plánku místo nehody. Při svém výslechu , jméno FO, , který vozidlo před nehodou řídil, a tedy i zaparkoval, sice vypověděl, že do místa asi zacouval, že mu to přišlo jednodušší, ale nepamatuje si to. Tedy ani tímto výslechem svědka nebylo prokázáno tvrzení žalobce ohledně průběhu nehodového děje a postavení vozu , tovární značka, , když svědek , jméno FO, vypověděl, že si to nepamatuje. Svědek , jméno FO, však ani neupřesnil místo střetu vozidel v ulici a odmítl zakreslit místo na plánku, kde mělo ke střetu vozidel dojít, aby toto mohl soud porovnat s místem vyznačeným žalobcem po výzvě soudu. Svědek , jméno FO, rovněž nedokázal přesvědčivě vysvětlit, proč by couval do jednosměrné ulice a do parkovacího stání. Svědek , jméno FO, ani neupřesnil, jakým způsobem zjistil totožnost údajného škůdce – řidiče , jméno FO, , zdali mu předložil doklad totožnosti (v zápisu se žádné číslo o dokladu totožnosti nenachází – ani řidičský, ani občanský průkaz) nebo zdali mu identifikační údaje nadiktoval. Svědek , jméno FO, ani nedokázal přesně určit, jakým způsobem se s řidičem škodícího vozidla zkontaktoval po škodní události, které, jak uvedl, nebyl přítomen. Přestože svědek , jméno FO, uvedl, že nákres na záznamu o dopravní nehodě, který sám vyplnil, odpovídal situaci a že by to zhruba tak řekl, následně již nedokázal vysvětlit, proč zakreslil naproti parkující vozidla (za této situace by zacouvání vozu , tovární značka, nebylo možné), že si to nepamatuje a že tam možná žádná vozidla nebyla. Výpověď svědka , jméno FO, tak byla v této části vnitřně rozporná, změněná až po doplňujícím dotazu, a celkově nevěrohodná. Svědek, Anonymizováno, , jméno FO, také vypověděl, že do parkovacího místa asi zacouval, že mu přišlo jednodušší, avšak toto tvrzení bylo vyvráceno znaleckým posudkem a výslechem znalce, který uvedl, že by v , adresa, byl tento nestandardní a neobvyklý řidičský manévr s ohledem na délku vozidla , tovární značka, podstatně ztížený, resp. zcela vyloučený, pokud by na protější straně ulice parkovala vozidla, tedy nelze mluvit o „jednodušším“ způsobu parkování, jak se vyjádřil svědek , jméno FO, při svém výslechu. Soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že svědek , jméno FO, , který vozidlo žalobce v den tvrzeného střetu vozidel řídil a sepisoval záznam o dopravní nehodě, je v příbuzenském poměru se žalobcem (vztah otce a syna – sděleno právním zástupcem žalobce při jednání 25.6.2024 – viz nahrávka z jednání), ale rovněž je i jednatelem a 100 % společníkem spol. , právnická osoba, , IČO: , IČO, , od které si žalobce zapůjčil náhradní vozidlo po dobu oprav svého vozidla (které v době dopravní nehody řídil svědek , jméno FO, , jediný jednatel a společník spol. , právnická osoba, .). Údaje o společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , soud zjistil z veřejně dostupných zdrojů – obchodního rejstříku (www.justice.cz).

24. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že svědeckou výpovědí , jméno FO, nebyla prokázána tvrzení žalobce ohledně průběhu nehodového děje a že vozidlo žalobce bylo zaparkované výfukem k chodníku, když svědek , jméno FO, nebyl schopen s určitostí říct, zdali do místa zacouval, s odůvodněním, že mu to asi přišlo jednodušší a asi tam zacouval, ale nepamatuje si to. Výpovědí svědka , jméno FO, , ani jinými provedenými důkazy, tedy nebylo prokázáno, jakým způsobem došlo k poškození vozidla žalobce.

25. Pokud jde o tvrzení žalobce, že poškození vozidla žalobce bylo způsobeno vozidlem zn. , tovární značka, , RZ: , Anonymizováno, , který měl řídit , jméno FO, , toto rovněž nebylo provedenými důkazy prokázáno. S ohledem na soudem shledanou nevěrohodnost svědka , jméno FO, nebylo prokázáno, že údaje ze záznamu o dopravní nehodě z 15.7.2014 vyplněné svědkem , jméno FO, odpovídají skutečnosti a jsou pravdivé. Svědek , jméno FO, si rovněž nepamatoval, zdali mu řidič škodícího vozidla předložil doklad totožnosti nebo jen nadiktoval údaje. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo naopak prokázáno, že nehodu nezpůsobil, do nikoho nenaboural a záznam o dopravní nehodě nikdy neviděl, ani nikdy neztratil řidičský průkaz, což je v rozporu s tím, co je uvedeno v záznamu o dopravní nehodě z 15. 7. 2014. Soud neměl důvod pochybovat o důvěryhodnosti svědka , jméno FO, , u kterého nebyly zjištěny žádné užší vazby ani k jednomu z účastníků, a to na rozdíl od svědka , jméno FO, (viz předchozí bod). Svědek , jméno FO, vypověděl, že měl v období, kdy mělo k nehodě dojít, pronajaté vozidlo od autopůjčovny , právnická osoba, ., a toto vypověděl ještě předtím, než právní zástupce žalobce předložil soudu na jednání konaném dne 17.6.2020 fakturu č. , hodnota, vystavenou společností , právnická osoba, . společnosti , právnická osoba, . mající prokázat, že svědek , jméno FO, byl v rozhodné době, kdy mělo dojít k dopravní nehodě, zaměstnancem této společnosti. Žalobce ani nevysvětlil, jak tento daňový doklad 3. osoby, jehož není ani dodavatelem, ani odběratelem, získal (pozn. soudu - společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , byla v té době již zlikvidována, a to ke dni 13.5.2020 na základě rozhodnutí MS v Praze č.j. 85 Cm 729/2019 z 4.9.2019, jak soud zjistil z veřejně dostupných informací – obchodního rejstříku na wwww.justice.cz).

26. V záznamu o dopravní nehodě z 15. 7. 2014 chybí u osoby řidiče číslo řidičského průkazu (uvedeno, že byl ztracen), k identifikaci řidiče tedy slouží v Záznamu pouze jeho jméno, příjmení, datum narození a bydliště, což jsou však údaje, které lze zjistit, aniž by samy o sobě prokazovaly, že se uvedená osoba účastnila dopravní nehody a byla řidičem/viníkem. V záznamu o dopravní nehodě z 15. 7. 2014 je uvedeno i telefonní číslo, které se jeví stylem písma a sklonem písma odlišné od zbytku vyplněného záznamu o dopravní nehodě, což však není rozhodné, neboť se opětovně jedná o údaj zjistitelný. Jestliže žalobce v průběhu řízení poukazoval na to, že je v záznamu o dopravní nehodě u pojistitele uvedeno číslo zelené karty, ani to není žádný důkaz prokazující, že by byl řidičem vozidla , jméno FO, nebo že vozidlo zde uvedené, pojištěné u žalovaného, způsobilo dopravní nehodu. Uvedení čísla zelené karty na záznamu o dopravní nehodě samo o sobě neprokazuje, že vozidlo uvedené vč. čísla zelené karty v záznamu je viníkem dopravní nehody. Není úlohou soudu zjišťovat, kde, jak nebo kdy mohl žalobce číslo zelené karty cizího vozidla získat. Je na žalobci, aby nejen tvrdil, ale také prokázal, jak došlo ke škodní události a kdo a jaké vozidlo je viníkem nehody. Rovněž žalobce ani nevysvětlil, proč je ve smlouvě č. , hodnota, (č.l. 12) o pronájmu (náhradního) vozidla rovnou vyplněno datum převzetí a předání, což jednoznačně vyplývá z prvního data v kolonce „převzetí“, kde je na prvním místě uvedeno 28.7.2014, namísto 16.7.2014, od kdy mělo být náhradní vozidlo pronajato, a jak mohl žalobce již při uzavření smlouvy na zapůjčení náhradního vozu po (nezbytně nutnou) dobu oprav vědět, na jak dlouho bude náhradní vozidlo potřebovat s ohledem na opravu vozidla žalobce v servisu.

27. Žalobce ani přes opakované výzvy soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., jak uvedeno shora, neunesl břemeno důkazní týkající se prokázání skutkového (nehodového) děje. Z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by vozidlo žalobce parkovalo výfukem k chodníku, tj. přední částí do vozovky, a že by se nehodový děj stal tak, jak tvrdil žalobce. Žalobce ani neprokázal, že poškození vozidla žalobce bylo způsobeno vozidlem , tovární značka, , RZ: , Anonymizováno, , který měl řídit , jméno FO, . Soud proto považoval další dokazování a bližší hodnocení zbylých důkazů (viz stručně předchozí bod) v této věci za nadbytečné.

28. Soud zhodnotil důkazy a z nich plynoucí závěry nejen jednotlivě, ale i v celku, kdy tvrzení žalobce uvedená shora nebyla prokázána. Zásadní pro právní posouzení je, že nebylo prokázáno tvrzení žalobce, který, chce-li být ve věci úspěšný, musí unést nejen břemeno tvrzení, ale i důkazní.

29. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni škodní události, tj. ke dni 15. 7. 2014.

30. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni 15. 7. 2014, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

31. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

32. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

33. Podle § 2927 odst. 1 OZ, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

34. Podle § 1968 OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Jak uvedeno výše, ani po provedeném dokazování nebylo žalobcem prokázáno, že se nehodový děj – dopravní nehoda z 15.7.2014 stala tak, jak tvrdil žalobce, ani nebylo prokázáno, že dopravní nehodu způsobilo vozidlo , tovární značka, , RZ , Anonymizováno, , řízené , jméno FO, , nar. , datum, , pojištěné u žalovaného. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak ve výroku uvedeno, a žalobu zamítl.

36. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 400 Kč. Náklady se sestávají ze zaplacené zálohy na znalecký posudek žalovanou (č.l. 189 spisu) ve výši 8 000 Kč (a soudem spotřebovanou v plné výši), dále z odměny nezastoupeného účastníka za celkem 18 úkonů ve věci, a to za úkony: 1 úk. odpor z 8.2.2017 vč. odůvodnění, 13 úk. účast na jednání dne 21.6.2018 /č.l. 47/, 24.1.2019 /č.l. 75/, 3.7.2019 /č.l. 102/, 10.2.2020 /č.l. 113/, 17.6.2020 /č.l. 121/, 19.8.2020 /č.l. 164/, 17.1.2022 /č.l. 181/, 13.2.2023 /č.l. 255/, 20.7.2023 /č.l. 273/, 29.8.2023 /č.l. 281/, 19.12.2023 /č.l. 294/, 23.1.2024 /č.l. 298/, 22.2.2024 /č.l. 311/, 1 úk. závěrečný návrh z 30.7.2020 /č.l. 131/, 1 úk. vyjádření k odvolání žalobce z 2.3.2021 /č.l. 152/, 1 úk. otázky na znalce z 31.1.2022 /č.l. 191/, 1 úk. vyjádření ke znaleckému posudku z 30.9.2022 /č.l. 251/) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy 5 400 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.).