11 C 213/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 19 332 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 19 332 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 15 972 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 19 332 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo ke škodní události, při které bylo poškozeno vozidlo značky Volkswagen Passat, rz [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví žalobce. Viník dopravní nehody, jakožto provozovatel vozidla, kterým byla škodní událost způsobena, měl u žalované řádně sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. V příčinné souvislosti s předmětnou škodní událostí byl zjištěn rozsah poškození technikem žalované následovně: Oprava: zadní nárazník, zadní víko, nápis, zadní spojler, koncové světlo, označení výbavy, vedení nárazníku, znak VW. Lakování: zadní víko, kryt zadního nárazníku, bok Na poškozeném vozidle byla provedena oprava autoservisem. Po provedení opravy byla žalobci vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] ve výši 66 635 Kč vč. DPH. Žalovaná vyplatila pojistné plnění pouze částečně, a to ve výši 45 010 Kč po odpočtu částky 19 332 Kč za optimalizaci a částky ve výši 2 293 Kč za dvojité účtování spojleru zadního nárazníku, kdy tento rozdíl ve výši 2 293 Kč žalobce nepožaduje. Oprava poškozeného vozidla servisem byla provedena v souladu s provedenou prohlídkou technikem žalované, přičemž při opravě byly použity nové originální díly. Žalobce má za to, že postup žalované při likvidaci pojistné události a výplata pojistného plnění nepředstavuje výši skutečné škody na poškozeném vozidle, v příčinné souvislosti se škodní události. Vzhledem k pojetí náhrady škody je dle názoru žalobce nutno při určení výše škody na vozidle vycházet z rozsahu, v jakém bylo zásahem škůdce poškozeno. Výše peněžité náhrady má odpovídat nákladům na uvedení do původního stavu, tj. do stavu před poškozením, které bylo nutno vynaložit k odstranění následků vzniklých v příčinné souvislosti s předmětnou škodní událostí. Žalobce má za to, že částka, kterou uhradil za opravu vozidla na základě faktury uvedené výše, odpovídá obvyklé ceně opravy poškozeného vozidla. Rozdíl mezi skutečnou výší škody představované obvyklou cenou opravy, jak byla fakturována žalobci, a vyplaceným pojistným plnění tedy činí 19 332 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že není pravdou, že žalobce na opravu vozidla použil nové originální díly. Dne [datum] totiž žalovaná provedla prohlídku vozidla po opravě, kdy z prohlídky bylo zjištěno měřením laku, že pravé zadní dveře, boční rám a zadní blatník a zadní kapota zůstaly původní - nebyly vyměněny za nové díly (byly pouze vyklepány a opraveny), natož za nové díly originální. Poškozené vozidlo totiž bylo opraveno v neautorizovaném servisu a žalobcem předložená faktura obsahuje položky za nákup nových originálních dílu, které však použity k opravě prokazatelně nebyly, když zde zůstaly díly původní. Navíc na zadním nárazníku žalovaná srazila 50 % ceny dílu a lakování, neboť byla opravena i poškození nesouvisející s dopravní nehodou (prasklina + odřenina na levém rohu) a žalobce dále požadoval zaplacení nesouvisejících poškození: levý zadní blok + nárazník + spoiler (ten však žalován není). Žalobce tedy nejen, že díly nevyměnil za nové originální, ale ponechal zde díly původní. Požaduje tak namísto zaplacení jejich opravy nákupní cenu nových náhradních dílů. Současně žalobce požaduje zaplatit i poškození s nehodou nesouvisejících.

3. Žalobce v doplnění žaloby nesouhlasil, že při opravě poškozené díly nevyměnil, ale pouze je opravil a bylo opraveno nesouvisející poškození. Pokud jde o náhradní díly, z faktury [číslo] vyplývá, že na opravu vozidla byly použity starší originální náhradní díly, nikoliv nové a takto byly rovněž i servisem fakturovány. Nepravdivé je tvrzení, že vozidlo bylo opraveno v neautorizovaném servisu, neboť servis [anonymizována dvě slova] je autorizovaným servisem. Žalobce dále nesouhlasil s postupem žalované, která údajně krátila plnění o 50 % z ceny náhradních dílů a lakování s odvoláním na předchozí oděrky na zadním nárazníku. I pokud by se na nárazníku nacházely provozní oděrky laku, pak tyto neměly žádný vliv na funkčnost těchto náhradních dílů a žalobce by nadále vozidlo užíval. Až v důsledku předmětné dopravní nehody došlo k poškození zadního nárazníku v takovém rozsahu, že byla nutná jeho výměna za nový díl. Jelikož byl měněn celý náhradní díl za nový, musel být jako takový lakován celý nový náhradní díl. Z technologického ani z estetického hlediska nelze lakovat pouze část dílů, neboť ten je dodáván s černým nebo šedivým podkladem a barva se míchá až dle konkrétní barvy vozidla, které je opravováno. Dle názoru žalobce je na vozidlo nutno nahlížet jako na funkční celek, kdy skutečnost, že bylo při opravě přelakováno i drobné poškození, nemá na tržní hodnotu vozidla žádný vliv.

4. Žalobce v dalším doplnění žaloby uvedl, že z nákupního dokladu k náhradním dílům je zřejmé, že jednotlivé díly určeny na výměnu, byly vyměněny tak, jak je deklarováno ve faktuře za opravu vozidla. Rozhodnutí, zda jednotlivé díly mají být opraveny nebo měněny, je v gesci na žalované, resp. technikovi žalované, který poškozené vozidlo prohlíží a rozsah poškození zapisuje do zápisu o poškození motorového vozidla. Žalobce na rozdíl od žalované nedisponuje takovými technickým znalostmi, aby dokázal posoudit správnost postupu žalované. Žalobce postupoval pouze v souladu s dohodou - zápisem o poškození vozidla, který určil, jakým způsobem se má poškození odstranit. Pokud by žalovaná v zápise o poškození motorového vozidla uvedla opravu dílů, žalobce by přistoupil k jejich opravě. V daném konkrétním případě však bylo technikem žalované rozhodnuto, že poškozené díly mají být vyměněny. Žalobce je názoru, že na něj přenášet odpovědnost za to určení způsobu opravy vozidla uvedeného v zápise o poškození vozidla, neboť takový postup staví žalobce do nerovné pozice ve vztahu k žalovaném, což nelze akceptovat. Žalobce dále odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. sp.zn. 25 Cdo 3118/2012) a Ústavního soudu ČR (např. sp.zn. II. ÚS 22221/07, nebo také sp.zn. I. ÚS 1902/13), jenž uvádí, že poškozenému má být reparována všechna škoda, která mu v souvislosti se škodní události vznikla. Pokud poškozený nechal vozidlo opravit, může být výše škody vyčíslena cenou opravu, která je v daném případě reprezentována fakturou za opravu vozidla.

5. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo značky Volkswagen Passat, rz [anonymizováno] [číslo] ve vlastnictví žalobce, a to zaviněným protiprávním jednáním řidiče vozidla Iveco [číslo] B, rz [anonymizováno] [číslo], které bylo k okamžiku dopravní nehody pojištěno u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (prokázáno Záznamem o dopravní nehodě ze dne [datum]). Dne [datum] technik společnosti [právnická osoba], p. [jméno] [příjmení] provedl prohlídku poškozeného vozidla žalobce a o této vyhotovil Zápis o poškození motorového vozidla, ve kterém označil díly na výměnu: Z-nárazník základov, vedení PZ-nárazníku, nápis Z L, konc-světlo vně P, spojler Z-nárazníku, víko Z, označení typu-motoru, ved vně P Z-nárazník, znak VW Zad, konc-světlo VNI P. [příjmení] v něm označil položky pro lakování: Z-víko lak nového díu, kryt Z-nárazníku K1N-lak nového dílu-plast, bok P lak po opravě (prokázáno předmětným Zápisem). Dne [datum] technik společnosti [právnická osoba], p. [jméno] [příjmení] provedl prohlídku poškozeného vozidla žalobce po opravě a o této vyhotovil Zápis o prohlídce vozidla po opravě, ve kterém na základě naměřených hodnot laku označil jako původní díl – neopraven: PZ dveře, P boční rám + Z blatník, Z kapota (prokázáno předmětným Zápisem). Autoservis Auto-Pilař spol. s r.o., [IČO], vystavil žalobci dne [datum] fakturu za opravu vozidla [číslo] znějící na částku 66 635 Kč vč. DPH, s datem splatnosti [datum], kde byla účtována výměna těchto náhradních dílů s 20% slevou: Z-nárazník základov, spojler Z-nárazníku, ved vně P Z-nárazník, vedení PZ-nárazníku, Z-víko, znak VW Zad, [ulice] spojler, konc-světlo VNI P, konc-světlo vně P (prokázáno předmětnou fakturou).

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba] do [datum] na pozici regionálního technika. Fotil a vypočítával škody, kontroloval faktury, prováděl i prohlídky po opravě. Vyhotovoval zápisy o poškození motorových vozidel a to podle [anonymizováno]. Skutečnost, zda jsou jednotlivé díly způsobilé tedy k výměně či k opravě, prvotní posouzení bylo podle rozsahu poškození těchto dílů, tedy velikosti poškození, deformací, případných nějakých zlomenin a podobně. Když si u nějakého poškozeného dílu nebyl jistý, zda je na výměnu, či ho lze pouze opravit, napsal tedy, že je díl na opravu, když potom klient díl vyměnil a prokázal účelnost výměny, záleželo na likvidaci, jak dále postupovat a jestli tedy tuto výměnu, pokud by byla zapsána oprava dílů, uznali. Pokud byl v kolonce díly na výměnu uvedený určitý díl, takovýto díl shledal nutným k výměně. Pokud je uveden v zápise o poškození motorového vozidla díl na výměnu a následně se zjistí, že díl nebyl vyměněn ale pouze opraven, toto se zjišťuje prohlídkou vozidla po opravě. Zjišťuje se, zda byl díl vyměněn, či nikoliv. Rozlišuje výměna za použití originálních náhradních dílů a použitých náhradních dílů, provádí se to tzv. měřením tloušťky laku. Pokud je vyměněn použitý náhradní díl, pokud je tedy dostupná faktura tohoto použitého staršího náhradního dílu, strhávala žalovaná z této faktury 20 %, 30 % nebo 50 % z kupní ceny použitého dílu. Výše srážky záležela na technické hodnotě vozidla, tzn., že čím nižší byla technická hodnota vozidla, tím vyšší byla srážka z ceny daného dílu. Tloušťkou laku měřením se posuzuje tedy tloušťka originálního náhradního dílu. Pokud byla po opravě naměřena tloušťka, která nekorespondovala s tloušťkou laku originálního náhradního dílu, zapisovalo se do zápisu o prohlídce po poškození vozidla, že tedy nedošlo k výměně dílu, ale pouze k opravě.

7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnancem společnosti [právnická osoba] na pozici regionálního technika, náplní jeho práce je fotit vozidla po nehodách, po opravě dělat prohlídky, dělat vstupní prohlídky k pojištění. Při měření tloušťky laku po opravě se jedná o porovnání s originálním náhradním dílem, kde tvoří tloušťka laku 80 až 130 mikronů, když jde o rozstřikový díl je to cca do 200 mikronů. Co se týče hodnoty nad tuto hranici, tedy 200 a výše, jedná se o opravu poškozených dílů. Může to být tloušťka laku z vrakoviště použitých starších dílů. Stoprocentně se nedá poznat, zda došlo k opravě dílu, či k výměně dílu za použitý náhradní díl pouze s ohledem na změřenou tloušťku laku. Avšak co se týče zápisu a prohlídky vozidla po opravě, co se týče pravých zadních dveří, kde tedy tloušťka zmíněného laku nepřesahuje víc jak 205 mikronů, pokud by došlo k výměně za použitý náhradní díl, buď by tedy musel být tento díl ve stejné barvě a pokud by tedy nebyl, musel by být přebroušen a přestříkán, a to by potom tloušťka laku dosahovala víc jak 250 mikronů. Co se týče položky pravého bočního rámu a zadního blatníku, kde taktéž naměřená tloušťka laku nepřesahuje 200 mikronů, boční rám se nedá vyměnit, musí se řezat a přestříkávat. Tedy při takovémto postupu při použitém náhradním dílu by tloušťka laku taktéž dosáhla přes 200 mikronů. Co se týče zadní kapoty, kde již některé hodnoty dosahují vyšší jak 600 mikronů, tyto hodnoty jsou vysoké a poukazují na to, že pod lakem byla větší vrstva kytu. Svědek stoprocentně nemůže popřít, že by mohl být tento díl vyměněn a namontován použitý jiný náhradní díl, avšak z osmdesáti procent tento díl poškozený byl tedy opravovaný, nikoliv vyměněný. Co se týče zjišťování, zda šlo pouze o opravu poškozeného dílu, toto se zjišťuje z fotografií před opravou. Zaměřuje se na místo, které bylo poškozené a v tomto místě potom měří tu tloušťku laku po opravě. Co se týče postupu při prohlídce po opravě poškozeného vozidla měření tloušťky laku jednotlivých dílů, svědek nejdříve změří tloušťku laku, pořídí fotografii z místa měření tloušťky laku místo měření potom zaznamená v kolonkách zápise o poškození motorového vozidla po opravě. Záznam„ off“ v zápisu o prohlídce vozidla po opravě u dílu zadní kapota, znamená tzv. overflow, tzn., že je to tloušťka laku nad [číslo] mikronů, tedy nad měřitelnou hodnotu.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že při dané dopravní nehodě došlo k poškození pravé zadní části vozidla VW. Co se týče nezbytného rozsahu opravy, znalec vyhodnotil, že vozidlo bylo technicky možné a vzhledem ke stáří vozidla (osmý rok) i odpovídající, klempířsky opravit, tedy dveře vyrovnat a pak bylo možné je lakovat o okenní výplně směrem dolů k liště, a to rozstřikem do 50 %. Dále pak rozstřikem lakovat zadní nárazník do 50 % a pravý zadní bok rozstřikem do 20 % Náklady na opravu vozidla v neautorizovaném servisu za použití dílů originální výroby pak činí částku 26 750 Kč vč. DPH. Měřením lakové vrstvy a prohlídkou vozidla bylo zjištěno, že u vozidla byla provedena oprava pravého zadního boku rozstřikem, výklopné dveře byly opraveny a přelakovány, zadní sdružená svítilna byla vyměněna za továrně jiný kus a zadní nárazník byl vyměněn za továrně jiný kus. Z výše uvedeného jej zřejmé, že zadní výklopné dveře byly sice opraveny v místě poškození, ale vrstvy vyrovnávacích tmelů je více než 10 mm.

9. Z Dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že z prohlídky vozidla technikem pojišťovny po provedené opravě je zřejmé, že zadní výklopné dveře nebyly vyměněny za továrně jiný kus, ale byly pouze opraveny. Lze usuzovat, že nebyly měněny ani za díl již použitý, neboť poškození by muselo být na stejném místě a podobného rozsahu. Taková výměna by pak ztrácela smysl. Údaj žalobce, že při opravě vozidla byly dveře vyměněny za použitý díl, tak lze považovat jako technicky nepřijatelný.

10. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne [datum], kdy vyplatila žalobci pojistné plnění za opravu vozidla v částce 45 010 Kč vč. DPH s odůvodněním, že předložená faktura přesahuje obvyklé náklady na opravu, z tohoto důvodu byl proveden odpočet z fakturovaného materiálu dle optimalizace v částce 19 332 Kč a vyúčtovaný 2x spojler zad. nárazníku v částce 2 293 Kč.

11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

12. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

13. Podle ust. § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

14. Podle ust. § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

15. Podle ust. § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

16. Podle ust. § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

17. Podle ust. § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

18. Podle ust. § 2951 odst. 1 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

19. Podle ust. § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

20. Mezi účastníky byla spornou pouze jediná skutečnost, a to obvyklá cena účelné opravy předmětného vozidla.

21. Co se týče obvyklé ceny opravy vozidla, odpovídá ustáleným závěrům soudní praxe posouzení, dle něhož, pokud je způsobena škoda na vozidle (§ 2951 odst. 1 o.z.), má poškozený vždy právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla (obvyklou cenou) před poškozením a totožně stanovenou cenou vozidla ve stavu po poškození (§ 2952 o.z.). Rozhodne-li se poškozený pro provedení opravy a jedná-li se o postup objektivně účelný (§ 2951 o.z.), což je případné posuzované věci, zakládá mu to právo výběru požadovat škodu vyčíslenou i dalším způsobem, a to ve výši tržní hodnoty opravy, s případným odpočtem zhodnocení, pokud k němu po provedené opravě dojde. Zhodnocení poškozeného vozidla opravou je pak dáno jen tehdy, pokud došlo ke zvýšení jeho obvyklé (tržní) ceny, nikoliv např. jeho tzv. technického zhodnocení apod.

22. V nálezu sp.zn. II. ÚS 2221/07 Ústavní soud konstatoval, že nelze přehlédnout, že poškozenému bylo ono tzv. zhodnocení vozidla protiprávním jednáním v podstatě vnuceno. Opravou vozidla přitom poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou. Pokud oprava vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se Ústavnímu soudu spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet za zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Ústavní soud nevylučuje, že poškozený může být i v důsledku účelně provedené opravy jednoznačně a nepochybně obohacen oproti stavu před nehodou, taková situace bude ovšem spíše výjimečná, plynoucí např. z již dřívějšího značného opotřebení (poškození) často vyměňovaných dílů, přičemž by tyto okolnosti navíc musely převážit nad obvyklým snížením tržní hodnoty havarovaných vozidel. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by však vzhledem ke všem výše rozvedeným argumentům mělo být pravidlem.

23. Dle nálezu sp.zn. I. ÚS 1902/13 pak dle Ústavního soudu s výše uvedeným souvisí také otázka samotné účelnosti opravy. V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Existují také různé způsoby, jak jednotlivé díly získat. Po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl stářím odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu pokud takový díl k dispozici je, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu. Důraz na kvalitu dílu se pak pochopitelně bude odvíjet od jeho reálného vlivu na bezpečnost řízení vozidla. Byť prakticky každá součást automobilu může přímo či nepřímo svou poruchovostí ohrozit bezpečnost řidičů, kvalita např. brzdového systému se v tomto ohledu jeví zjevně důležitější než kvalita stěračů.

24. Ačkoliv žalobce požaduje pojistné plnění ve výši ceny opravy provedené výměnou výše specifikovaných náhradních dílů, v řízení bylo prokázáno, a to Zápisem o prohlídce vozidla po opravě a výše citovaným znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], vč. jeho Dodatku [číslo] že výměna těchto náhradních dílů provedena nebyla, došlo pouze k jejich opravě. Tímto způsobem opravy pak byly vozidlu navráceny původní vlastnosti před jeho poškozením, přičemž nedošlo provedenou opravou k jeho zhodnocení. Tvrzení žalobce, že způsob opravy vozidla výměnou daných dílů, byl žalovanou odsouhlasen prostřednictvím technika žalované, který do Zápisu o poškození vozidla určil díly na výměnu, se sice zakládá na pravdě, ale je nutné rozlišovat situaci, kdy poškozený podle způsobu opravy dle Zápisu o poškození vozidla postupuje, tedy označené díly při opravě vymění, přičemž se následně prokáže, že výměna nutná nebyla a postačovala pouze oprava daných dílů, a situaci, kdy poškozený podle Zápisu nepostupuje, tedy díly nevymění, následně však vyžaduje proplacení opravy vozidla v rozsahu zaznamenaném v Zápisu. V prvním případě je dáno na straně poškozeného legitimní očekávání, že odsouhlasený způsob opravy bude žalovanou taktéž uhrazen, a to bez ohledu na následné výsledky dokazování o účelnosti takového způsobu opravy. V druhém případě však poškozený podle určeného způsobu opravy žalovanou nepostupuje, avšak cenu opravy dle určeného způsobu požaduje po žalované proplatit. Takovému jednání poškozeného však nelze přiznat právní ochranu za situace, kdy je prokázáno, že daný způsob opravy výměnou dílů účelný není, neboť postačuje pouze oprava těchto dílů, přičemž opravou poškozených dílů dojde k navrácení původního stavu vozidla před škodní událostí. S ohledem na výše uvedená východiska proto obvyklá cena účelné opravy vozidla žalobce v neautorizovaném servisu za použití originálních náhradních dílů činí částku 26 750 Kč vč. DPH. Jelikož žalovanou již bylo vyplacenou pojistné plnění za poškození vozidla ve vyšší částce (45 010 Kč vč. DPH), nárok žalobce na doplatek pojistné plnění neshledal soud oprávněným, a proto žalobu jako nedůvodnou ve výroku I. rozsudku zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, neboť žaloba byla zamítnuta, a proto jí soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává z odměny za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, doplnění vyjádření ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku, vyjádření k dodatku znaleckého posudku a účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]) 1 úkon za 1 900 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 8 úkonů právní služby ve výši celkem 2 400 Kč, a dále 21% DPH v částce 2 772 Kč, celkem tedy 15 972 Kč.

26. Obsah výroku III. je opodstatněn tím, že v době rozhodování soudu o věci samé nebylo rozhodnuto o znalečném za úkon spočívající ve výslechu znalce při jednání soudu dne [datum], a tudíž není možno rozhodnout o částce, kterou je žalovaná, pokud se jedná o náklady řízení připadající na znalecký posudek, státu uhradit. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle ust. § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.