11 C 28/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3 140 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 3 140 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 222 572 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 8 se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 3 140 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce se žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] s pojištěním nemovitosti na adrese [adresa], a to na částku plnění 3 140 000 Kč. Dne [datum] došlo k pojistné události – k požáru pojištěné nemovitosti. Dopisem ze dne [datum] žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy bez výplaty pojistného plnění s odůvodněním, že z šetření pojistné události v roce 2015 bylo zjištěno, že předmět pojištění nebyl trvale obýván od roku 2012, tedy v době sjednání pojistné smlouvy. Žalobce nesouhlasí s tím, že by byla nemovitost v době uzavření pojistné smlouvy neobývána a že by byla ve špatném technickém stavu. V době uzavření pojistné smlouvy žalobce pojištěnou nemovitost sám obýval a nemovitost rekonstruoval. Nadto žalobce nesouhlasil s odstoupením od smlouvy, jedná se o ryze účelový úkon, přičemž žalovaná nedodržela lhůtu pro odstoupení od smlouvy stanovenou zákonem o pojistné smlouvě.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě konstatovala, že žalobce v pojistné smlouvě pod písm. F. uvedl, že jde o rodinný dům, který je trvale obýván, a že hlavní konstrukční prvky rodinného domu jsou udržované a nepoškozené – jedná se o nosné konstrukce (zdivo, stropy, krov, apod.) a střešní krytinu, klempířské prvky (parapety, žlaby, svody, apod.), elektroinstalace a vodovodní a kanalizační instalace. Jedná se o nepravdivá tvrzení, neboť v potvrzení o přijatém oznámení paní [jméno] [příjmení], vlastnice předmětné nemovitosti, ze dne [datum], vystaveného Policií ČR, obvodním oddělením [obec], oznamovatelka uvedla, že„ ... v neobývaném domě úmyslně založil požár,...“ V usnesení Policie ČR, obvodní oddělení [obec], ze dne 23. 4. 2015 č. j. KRPS-75093- 24/TČ-2015-010512-ČER o odložení věci se uvádí, že neznámý pachatel„ vnikl nezajištěnými vraty na pozemek, kde v neobývaném, nezajištěném domě úmyslně založil požár, čímž došlo...“ Dále se citované usnesení odvolává na Odborné vyjádření vyšetřovatele požáru HZS [obec] nadprap. [příjmení], který uvedl, že dům je bez přípojky plynu, vody a elektrické energie, a že vytěžením sousedů bylo zjištěno, že se v nemovitost zdržovali bezdomovci. Ze zprávy ČR – Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, Územní odbor [obec] vyplývá, že„ objekt byl šest let bez přípojek elektrické energie, plynu a vody.“ Neudržovanost objektu a poruchy konstrukcí pak má žalovaná za prokázané znaleckým posudkem znaleckého ústavu [příjmení] expert [číslo] 2015. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou podle bodu D. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo] (dále jen VPP) a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a staveb M [číslo]. Podle čl. X. odst. 1, písm. b) VPP je pojistník a pojištěný povinen odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele týkajících se pojištění. V čl. XII. odst. 7 je pak upravena možnost pojistitele z důvodů zákonem stanovených odstoupit od pojistné smlouvy, a to i po vzniku pojistné události, tedy z důvodů uvedených v § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb. Na základě výše uvedeného žalovaná přípisem ze dne [datum] od předmětné pojistné smlouvy odstoupila s tím, že smlouva se podle § 23 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě od počátku ruší.

3. Žalobce v doplnění žaloby mj. uvedl, že dodavatelem elektrické energie do nemovitosti byla nejprve společnost [právnická osoba] Žalobce měl v nájmu vedlejší dům provozovaný jako restaurace [anonymizováno] v [obec] ulici v [obec]. Od ledna 2012 tedy žalobce el. energii odebíral z tohoto vedlejšího domu přes prodlužovací kabely. Do objektu restaurace měl sjednánu dodávku el. proudu od Centropolu. Po ukončení nájmu objektu restaurace uzavřel žalobce dohodu o odběru el. energie pro svůj dům s dalším nájemcem restaurace p. [příjmení]. Plyn byl dodáván společností [právnická osoba], a to do roku 2011. Žalobce potom již dodávku plynu nepotřeboval. Dům vytápěl přenosnými plynovými kamny na plynové bomby. Plyn již nepotřeboval ani na vaření, protože v objektu restaurace měl velkou kuchyň, vařil tam a domů si jídlo nosil hotové. Vodu žalobce odebíral od [právnická osoba] [právnická osoba] – [právnická osoba], a to i v objektu restaurace.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] uzavřel žalobce jako pojistník se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu o pojištění rodinného domu [anonymizováno] [číslo] s místem pojištění [ulice a číslo], [PSČ] [obec], s předmětem pojištění rodinného domu na novou cenu, s pojistnou částkou 3 140 000 Kč. V pojistné smlouvě žalobce uvedl, že rodinný dům je trvale obýván, nosné konstrukce (zdivo, stropy, krov apod.) a střešní krytina jsou udržované a nepoškozené, klempířské prvky (parapety, žlaby, svody apod.) jsou udržované a nepoškozené, elektroinstalace a vodovodní a kanalizační instalace jsou udržované a nepoškozené. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky M xanon [číslo] a Zvláštní pojistné podmínky M [číslo] (prokázáno předmětnou pojistnou smlouvou). Dne [datum] došlo k požáru předmětné nemovitosti. Dopisem ze dne [datum] žalovaná odstoupila od dané pojistné smlouvy s odůvodněním, že bylo zjištěno, že pojištěná nemovitost je dlouhodobě neudržovaná a je celkově ve špatném technickém stavu, přičemž ve špatném technickém stavu byla nemovitost již v době sepsání pojistné smlouvy. Taktéž je v rozporu se zjištěnou skutečností, že je nemovitost trvale obývána (prokázáno předmětným dopisem).

5. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne 23. 4. 2015, č.j. KRPS-75093-24/TČ-2015-010512-ČER, soud zjistil, že tímto byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu Poškození cizí věci podle § 228/1,3d) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel, tím, že dne [datum] v době od 01:30 hodin do 01:50 hodin v [obec] ul. [adresa] v neobydleném RD, překonal uzamčení vrat, vnikl na pozemek, a v domě založil požár, čímž došlo k zahoření čtyřech místností domu, se způsobenou škodou na objektu ve výši 1 900 000 Kč, ku škodě [jméno] [příjmení] a na uložených věcech v celkové hodnotě 128 400 Kč ku škodě [celé jméno žalobce], čímž způsobil škodu poškozením ve výši 2 028 400 Kč poškozeným [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání dle § 160 trestního řádu. V odůvodnění usnesení bylo mj. uvedeno, že dům je bez přípojky plynu, vody a elektrické energie, dle šetření v ul. [ulice] procházejí bezdomovci.

6. Z Odborného vyjádření Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne xanon xanon [číslo], č.j. KRPS-75093-20/TČ-2015-010512-ČER, soud zjistil, že rodinný dům je dle majitelky několik let neobydlený, přípojky vody, plynu a elektrické energie jsou odpojeny.

7. Z Protokolu o ohledání místa činu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne [datum] soud zjistil, že předmětem ohledání je neobydlený rodinný dům, elektroinstalace je v době ohledání nefunkční.

8. Z Odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, územní odbor [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že rodinný dům je šest let neobydlený a je bez přípojky plynu, vody a elektrické energie.

9. Z Dohody o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce a p. [jméno] [příjmení] dohodli, že žalobce umožní p. [příjmení] jako nájemci hostince [příjmení] [příjmení] mj. provádět zazbožnění a přesun uhlí přes pozemek [ulice a číslo] a p. [příjmení] přenechá žalobci propojku elektrické energie z hostince do budovy [ulice a číslo], dále mu poskytne potřebné množství vody k užívání jmenovaného objektu.

10. Z Odpovědi Vodohospodářské [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že v období od [datum] až [datum] nebyla k odběrnému místu [ulice a číslo], [PSČ] [obec], dodána žádná voda prostřednictvím sítí, odběr 0 m3. V období [datum] až [datum] byla fakturována pouze pevná (paušální) složka ceny, která není vázána na odebrané množství. Dne [datum] byl odběr na žádost odběratele ukončen, byl odebrán vodoměr a přípojka zaslepena.

11. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že adresa [adresa] adresou OPM, jedná se o korespondenční adresu zákazníka. Adresa odběrného místa žalobce je [ulice a číslo], [PSČ] [obec].

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že za žalovanou uzavíral předmětnou pojistnou smlouvu. Obecně před uzavřením pojistné smlouvy obhlíží nemovitosti, zda mají parametry, za kterých lze ještě pojistnou smlouvu sjednat a uzavřít. Když je něco rizikového, pojistnou smlouvu nesjednává. Co se týče dané nemovitosti před uzavřením pojistné smlouvy, svědek šel kolem, cca 1 až 2 minuty se zastavil přímo u daného rodinného domu. Byl to starší domek, nenašel tam nic, co by bylo špatně. Při obhlídce nemovitosti se svědek zaměřuje na konstrukční prvky, prasklé zdivo, praskliny v konstrukčních prvcích, zda nemovitost stoji rovně, chybějící okapy. Žádné z těchto problémů a vad daná nemovitost neměla. V pojistné smlouvě kolonka u rodinného domu, zda je nemovitost obývaná, vždy se ptá klienta, zda je daná nemovitost obývaná. V předmětné věci si nevzpomněl, zda mu klient před uzavřením pojistné smlouvy uvedl, zda je nemovitost obývaná, či nikoliv, avšak zpravidla tedy vždy do pojistné smlouvy vepisuje to, co mu klient sdělí. Pokud tedy zaškrtl, že byla obývaná, nejspíše mu toto klient sdělil, jinak by to tam nezapsal. Do nemovitosti dovnitř nevstoupil. O stavu elektroinstalace, vodovodní instalace, kanalizace před podpisem pojistné smlouvy svědek ničeho neví. Stropy byly v pořádku. Měl možnost je vidět pohledem z ulice. Byla tam dvě okna, je tam tedy zběžně vidět. [příjmení] svědek neviděl. Klenba domu byla kamenná, zdivo bylo nejspíše z cihel. Střešní krytinu svědek viděl pohledem z ulice pouze z jedné strany. Taktéž tedy zdivo viděl pohledem z ulice pouze z jedné strany.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je sestrou žalobce. [příjmení] rodinného domu byla svědkyně v době uzavírání pojistné smlouvy. V době uzavírání pojistné smlouvy v roce 2012 žila v předmětné nemovitosti matka svědkyně a žalobce. Matka přestala obývat danou nemovitost začátkem léta 2012 z důvodu úmrtí. Po smrti matky se svědkyně s bratrem dohodli, že žalobce bude nemovitost bezplatně nadále užívat. Naposledy byla svědkyně v dané nemovitosti na podzim roku 2014, kdy bratr onemocněl. Dále po sdělení nemoci šel bratr na operaci. Střídavě bydlel i u přítelkyně, když bylo potřeba. Jeho věci zůstaly v předmětném rodinném domě. Svědkyně Policii ČR ani hasičskému záchrannému sboru neřekla, že by byla nemovitost několik let neobydlená. V daném případě pouze při zásahu řekla, že nemovitost v tomto případě je aktuálně k okamžiku požáru neobydlená, že tedy rodiče zemřeli a bratr je u přítelkyně. Co se týče stavu energií, svědkyně po smrti matky dorovnala veškeré dluhy, co se těchto energií týče. Dále to tedy bylo na žalobci si to všechno zařídit tak, aby se o to postaral sám, proto se tomu dále svědkyně nevěnovala, nezabývala se tím, žádné upomínky jí nechodily. V září roku 2014 byla svědkyně na chvíli uvnitř nemovitosti, elektřina určitě šla, svítilo se tam. Co se týče plynovodu, takto netuší, tím se nezabývala. Co se týče oprav na nemovitosti od roku 2012 do roku 2015, svědkyně viděla nové okapy, vnímala, že vypadá nově střecha z jedné strany z pohledu do ulice. Po požáru vyklízela věci z rodinného domu, snažila se tento vyčistit. V roce 2017 vyklizený vyčištěný dům prodala za 1 300 000 Kč, bylo to prakticky za cenu pozemku. Nový majitel tento dům strhl, vystavěl nový.

14. Z výpovědi svědka [celé jméno žalobce] soud zjistil, že je synem žalobce. Poprvé nemovitost viděl asi ve svých čtyřech letech. V nemovitosti uvnitř byl naposledy před požárem. Po požáru už uvnitř nebyl, ale až do dnešního dne chodí kolem. Po požáru vyklízel nemovitost. S babičkou býval v nemovitosti cca do roku 2008, než onemocněla na rakovinu a potřebovala se s ohledem na svůj zdravotní stav přestěhovat. Přestěhovala se do bytu v panelovém domě. Jednalo se cca o rok 2010 až 2012, svědek si přesně na daný rok nepamatuje. Jednalo se o panelový dům v [obec]. V průběhu obývání rodinného domu svědkem byly na nemovitosti prováděny opravy omítek vnitřních, otloukání, nahození nových omítek, podlah, vytrhání starého lina, dání nové plovoucí podlahy. Dále podhledy ze sádrokartonu, dále nové okapy, dále rekonstrukce střechy. Jednalo se o běžnou údržbu, oprava prasklých tašek, nikoliv ve větším rozsahu. Dále trámová výměna u komínů z vnitřku, dané tedy nové trámy kolem komínu. Dále postupná oprava vnitřních schodů, když tedy docházelo k praskání dřevěných schodnic. Dále výměna okna na verandě, výměna prasklého skla u dalších oken.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se velice dobře znal s otcem žalobce. Tak se tedy seznámil i s žalobcem. Mají mezi sebou přátelské vztahy, vídají se. Předmětný rodinný dům viděl svědek poprvé cca v roce 1990 až 1992. Stav nemovitosti v roce 2012 z ulice nemovitost byla bez fasády, vypadalo to tedy jako před rekonstrukcí, jako by byla nemovitost připravena na rekonstrukci. Co se týče stavu střechy, netuší, nevzpomíná si, jak vypadala. Stav nemovitosti uvádí jako dobrý. [jméno] uvnitř bylo, hrál počítač, netuší, zda byl zaveden plyn a zda byly dodávky plynu. Byla mu uvařena káva, z toho dovozuje, že tedy i voda byla přítomna v dané nemovitosti. Svědek v době před požárem pravidelně žalobce v dané nemovitosti navštěvoval. Kdykoliv ho navštívil, žalobce byl v dané nemovitosti přítomen. Nikdy v předmětném rodinném domě nebyl na zahradě a v koupelně. Ví tedy, kde se nacházejí, ale nikdy tam neotáčel kohoutkem nebo nesplachoval toaletu, aby zjistil, zda teče voda. Čaj a káva byly pravidelně přinášeny.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl obchodním partnerem žalobce. Byl v rodinném domě žalobce cca třikrát až čtyřikrát. Se žalobcem začali obchodovat cca před deseti lety, tzn. v roce 2010. Poté žalobce s ohledem na svůj negativní zdravotní stav svou podnikatelskou činnost utlumil. Jedná se tak cca o rok 2014, 2015. Setkávali se především v kanceláři žalobce. Svědek nevěděl, že by v rodinném domě žalobce došlo k požáru. Rodinný dům žalobce byl normální starý dům. [příjmení] omítek, střechy si svědek nepamatoval. Svědek nevěděl, zda se uvnitř nemovitosti svítilo, zda šla elektřina. Předpokládá to, že by tam tedy neseděli po tmě. Co se týče vody a plynu, nepamatoval si. Svědek se zabývá komínovou technikou a při návštěvě v rodinnému domě žalobce se tedy žalobce radil se svědkem ohledně plánu žalobce na rekonstrukci komínu.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že již tři roky nepůsobí u Hasičského záchranného sboru. Požár rodinného domu byl cca v roce 2014, nebo v roce 2015. Byl na místě požáru, prováděl šetření na místě. Náplní jeho práce bylo zjišťování příčin požáru. Na místě hovořil s Policií ČR, dále hovořil s paní z rodiny, s [jméno] [příjmení]. Hovořili ohledně vztahu k objektu. Bylo p. [příjmení] sděleno, že není majitelkou. Uvedla, že objekt nechala odpojit od plynu, elektřiny a vody. Svědek si nevzpomněl, že by mu p. [příjmení] něco říkala o obydlenosti, ale pokud je to tedy v záznamu takto uvedeno, takto tak bude. Je postupováno v souladu se závaznými právními předpisy při vyhotovování odborného vyjádření. V době vzniku požáru v nemovitosti nikdo uvnitř nebyl. V době ohledání nenašli jiné připojení na odběr elektřiny. Zjistilo by se, pokud by tam byl nějaký jiný kabel z jiné nemovitosti.

18. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] 2015 ve spojení s výslechem zpracovatele znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že dne [datum] provedl místní šetření, ze kterého zjistil, že stavebně technický stav objektu odpovídá jeho stáří a použitým materiálům (smíšené zdivo - zejména opuka). Objekt není stažen věncem, ani není provedeno žádné jiné ztužující opatření. Na objektu je zanedbaná údržba, venkovní omítky degradované, pojivo zvětralé, bez souvislosti s PU. Objekt v minulosti několikrát přestavován včetně zřízení nových a zazdění starých otvoru. Trhliny na objektu vznikly v minulosti v souvislosti se zmíněnými přestavbami. Procházejí římsou a pokračují okolo otvoru místy s nejmenší tuhostí. Nelze vyloučit mírnou progresi při vzniku PU. Vzhledem k provedení obvodových masivních zdí z neprokázaného zdicího materiálu vznikají neřízené trhliny ve zdiv u a jeho deformace. Tyto trhliny jsou staticky nevýznamné, deformace zdí jsou estetické, zřejmé, viditelné (stáří objektu a způsob realizace z kamenného zdivá). Konstrukce krovu nevykazuje žádné deformace či poklesy v místě trhlin. Krytina na hranici své životnosti. Do krovu nezatéká, hniloba nezjištěna. V interiéru patrné trhliny zejména v omítkách (odstranění a znovu provedení), další trhlina v místě provedené zděné příčky, bez zásadního statického významu zapravení. Popis charakteristik jednotlivých poruch na fasádě viz fotodokumentace. V objektu provedeny obnovy a úpravy spíše interiérové. Objekt bez hydroizolace, částečně řešeno výstavbou předstěn. Některé části objektu mohly být staré 300 až 400 let. Na objektu byly zjištěny některé statické poruchy, které byly staršího data a nevznikly v důsledku požáru. Konstrukční prvky domu jsou základy, krov, svislé a vodorovné nosné konstrukce. Základy byly původní. Byly to stěny ze smíšeného zdiva a v průběhu tam byly přidávány různé vyzdívky. Základy tedy byly se statickými poruchami, byly tam svislé trhliny, které nevznikly v důsledku požáru. Co se týče krovu, ten nebyl požárem zasažený a byl minimálně dvakrát předělávaný. Byl taktéž v neutěšeném stavu. Konstrukční prvky domu nebyly udržované. Nepoškozené z těchto prvků byla střešní krytina a konstrukce krovu. Byly trhliny ve zdivu z ulice, trhliny ve fabionu, což je vrchní část zděné konstrukce pod okapem. Zdivo bylo neprovázané, z tohoto důvodu vznikají poruchy. Jednalo se o masivní původní kamenné zdivo. Poruchy tohoto charakteru vznikají zatékáním vod do podzákladí. Tyto poruchy zdiva mohly být i na objektu i 100 let. K datu uzavření pojistné smlouvy tj. k datu [datum] tam tyto poruchy zdiva na objektu rozhodně byly přítomny. Na střešní krytině byly opravy lokálního charakteru, jedná se o výměnu několika pálených střešních krytin. Celkově krytina byla v havarijním stavu, byla to dožilá střecha.

19. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

20. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), v posledním platném znění, tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.

21. Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

22. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

23. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

24. Podle § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.

25. Podle § 23 odst. 3 věta prvá zákona o pojistné smlouvě odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší.

26. Podle čl. XII. odst. 7 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M xanon [číslo] pojistitel může z důvodů zákonem stanovených od pojistné smlouvy odstoupit nebo plnění z pojistné smlouvy odmítnout. Od pojistné smlouvy lze odstoupit i po vzniku pojistné události.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná oprávněně odstoupila od předmětné pojistné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, a to znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] ve spojení s výslechem zpracovatele znaleckého posudku ing. [příjmení], že konstrukční prvky pojištěného objektu nebyly k datu uzavření pojistné smlouvy udržovány, část konstrukčních prvků byla k datu uzavření pojistné smlouvy poškozená, a to zejména zdivo, ve kterém byly zjištěny trhliny, které mohly být přítomny na objektu až 100 let. Taktéž střešní krytina byla tzv.„ dožilá“, na hranici životnosti. Žalobce však při sjednání pojistné smlouvy uvedl, že konstrukční prvky objektu byly udržované a nepoškozené. Žalobce tak na dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění odpověděl nepravdivě, přičemž žalovaná by při pravdivém zodpovězení, tedy při zjištění skutečného stavu objektu, pojistnou smlouvu neuzavřela.

28. Dle náhledu soudu bylo v řízení taktéž prokázáno, že k datu uzavření pojistné smlouvy nebyl rodinný dům trvale obýván. Tuto skutečnost má soud za prokázanou Odborným vyjádřením Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, územní odbor [obec] ze dne [datum] ve spojení s výslechem svědka [příjmení], dle kterých bylo na základě místního šetření po požáru objektu zjištěno, že dům je bez přípojky plynu, vody a elektrické energie. Tvrzení žalobce o dodávkách elektrické energie pomocí kabelu z restaurace Kotor soud neshledal věrohodným, neboť svědek [příjmení] jednoznačně a přesvědčivě vypověděl, že pokud by se na místě šetření v objektu po požáru nacházel nějaký kabel, zcela jistě by byla hasičským záchranným sborem jeho přítomnost zaznamenána. Absence dodávek vody k datu uzavření pojistné smlouvy byla prokázána Odpovědí Vodohospodářské [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne [datum], ze které vyplývá, že za období od [datum] do [datum] nebyla dodána a odebrána v pojistném objektu žádná voda a následně dne [datum] byl odběr na žádost odběratele ukončen, byl odebrán vodoměr a přípojka zaslepena. V kontextu výše uvedených skutečnosti pak soud shledal výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [celé jméno žalobce] a [příjmení] nevěrohodnými, když stav nemovitosti uváděný svědkem [příjmení] neodpovídá stavu zjištěném znaleckým ústavem, stav obyvatelnosti, jakož i možnost odběru energií v objektu uváděné svědky [příjmení], [celé jméno žalobce] a [příjmení] jsou v přímém rozporu se skutečnostmi zjištěnými při místním šetření hasičského záchranného sboru a skutečnostmi sdělenými vodohospodářskou společností.

29. Žalovaná zjistila skutečnosti opravňující odstoupit od smlouvy nejdříve dne [datum], kdy byl vyhotoven znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], ze kterého bylo možné zjistit stav dané nemovitosti. Jelikož odstoupila od smlouvy dne [datum], bylo dané právo uplatněno v souladu s § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě ve lhůtě 2 měsíců od zjištění takové skutečnosti. Odstoupením od smlouvy byla pojistná smlouva zrušena od počátku, tudíž žalobci nevzniklo právo na pojistné plnění. Proto soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku I. rozsudku zamítl.

30. Pro nadbytečnost pak soud zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování k prokázání technické specifikace a stavu nemovitosti před požárem, jakož i stavu nemovitosti po požáru.

31. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, neboť žalovaná byla ve věci plně úspěšná, když žaloba byla zamítnuta. Ta se sestává z odměny za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] – 2x 2 započaté hodiny, dne [datum]) 1 úkon za 20 860 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 8 úkonů právní služby ve výši celkem 2 400 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,1 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 33,6 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 469 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 31,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 471 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 31,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 471 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne [datum] [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 453 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 48 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 4 800 Kč a dále 21% DPH v částce 38 628 Kč, celkem tedy 222 572 Kč.

32. Obsah výroku III. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož neúspěšnému žalobci bylo osvobození od soudních poplatků pravomocně přiznáno, nebylo státu přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.