11 C 3/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 655 968,09 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 655 968,09 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 28. 11. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou ve znění soudem připuštěných rozšíření domáhal po žalované zaplacení částky 655 968,09 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 10. 2. 2009 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na jejímž základě jako pojistník uzavřel u žalované jako pojistitele pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Jednou z podnikatelských činností žalobce je poskytování technických služeb, včetně čištění všech typů železničních vagónů. Pojistná událost se týká škody způsobené na železničním vagónu [číslo] (dále jen„ Vagón“) pracovníkem žalobce, který dne 31. 3. 2017. Vagón čistil od uhelného prachu. Tuto činnost pracovník žalobce vykonával na základě objednávky ze dne 28. 2. 2017 pro klienta žalobce, společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], Slovensko, IČO (SR): [číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“). Společnost [anonymizováno] užívala Vagón na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 30. 6. 2015 se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“). Pracovník žalobce, aby vyčistil Vagón od uhelného prachu, jej z Vagónu odsával. Jelikož se mu nedařilo tímto způsobem Vagón dostatečně vyčistit, uzavřel ventil k nasávání vzduchu, aby zvýšil podtlak ve Vagónu a tím zvýšil sací výkon stroje. Tímto došlo k podtlaku a následné implozi a deformaci Vagónu. Společnost [anonymizováno] následně uhradila [právnická osoba] jako vlastníku Vagónu náklady na opravu Vagónu v celkové výši 26.964,61 Euro. Z důvodu odpovědnosti žalobce za škodu způsobenou na Vagónu (výše uvedený postup zaměstnance žalobce) požaduje [právnická osoba] po žalobci uhradit předmětných 26.964,61 Euro. Žalobce postupně sám uhradil [právnická osoba] celých 26.964,61 Euro. Výše pojistného plnění se tedy vypočte z žalobcem zaplacených 26.964,61 Euro, od kterých se odečte 10 % jako spoluúčast, zbývá tak částka 24.268,15 Euro. Předmětných 24.268,15 Euro se dle kurzu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankou ke dni 31. 3. 2017 (27,03 Kč/EUR), kdy došlo k poškození vagónu, tj. příslušné pojistné události, rovná 655.968,09 Kč. Žalobce řádně oznámil vznik výše shrnuté události žalované a ta byla žalovanou označena jako škodná událost [číslo]. Žalovaná opakovaně odmítá plnit. Žalovaná nejdříve odůvodnila své odmítnutí plnit tím, že se uplatní výluka z pojistného plnění v čl. 2 odst. 4 písm. d) všeobecných pojistných podmínek VPP OD 1/07 (dále jen„ VPP“), nebo žalobce údajně nepostupoval při výkonu své podnikatelské činnosti – čištění vagónu – správně. Když žalobce doložil, že jeho postup při čištění vagónu byl zcela obvyklý a nebyl v rozporu s žádnými normami, žalovaná odmítla poskytnout plnění z důvodu výluky v čl. 2 odst. 4 písm. b) VPP, neboť škoda údajně vznikla na věci žalobcem převzaté. K žádnému převzetí vagónu však nedošlo (žalobce čistil vagón na nádraží, kde jej jeho klient odstavil a pouze umožnil žalobci k vagónu přístup – o žádném převzetí vagónu nebylo nic sepsáno) a ani jednat nemohlo (žalobce nemá oprávnění k provozování železniční přepravy, takže ani nemohl vagón formálně převzít). Žalovaná však v další reakci uvedla, že důvodem jejího odmítnutí plnit je názor, že žalobce neodpovídá za vznik škody na vagónu. Podle všeobecných podmínek [právnická osoba], které jsou přílohou objednávky na čištění (včetně čištění Vagónu) z 28. 2. 2017 se právní vztahy mezi stranami (žalobcem a [právnická osoba]) řídí slovenským právem. Podle ust. § 420a odst. 3 zákona č. 40/1964 Zb., slovenského občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ SOZ“), se lze zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelskou činností (o kterou v tomto případě jde), jen kdyby žalobce prokázal, že škoda byla způsobená neodvratitelnou událostí, která nemá původ v podnikatelské činnosti, nebo vlastním jednáním poškozeného. O žádnou takovou výluku se v tomto případě nejedná. Vzhledem k tomu, že čištění Vagónu bylo prováděno průmyslovým vysavačem (tzv. sacím bagrem), lze v tomto případě uvažovat i o aplikaci ust. § 421a odst. 1 SOZ, podle kterého každý odpovídá za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje použitého k plnění závazku. Této odpovědnosti se nelze zprostit vůbec. I kdyby se vztah mezi žalobcem a [právnická osoba] ohledně škody na Vagónu řídil českým právem, tak podle ust. § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ NOZ“), žalobce odpovídá za škodu vzniklou z provozu jeho výdělečné činnosti bez ohledu na zavinění a bez ohledu na porušení povinnosti. Této odpovědnosti by se žalobce mohl zprostit, jen kdyby prokázal, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Okolnost, že pracovník žalobce čistil Vagón obvyklým způsobem, a že uzavření ventilu k nasávání vzduchu (kvůli zvýšení sacího výkonu poté, co se napoprvé nepodařilo Vagón zcela vyčistit) nebylo v rozporu s žádnými použitelnými normami, nenaplňuje uvedený liberační důvod.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, když dále učinila nesporným, že dne 10. 2. 2009 uzavřela s žalobcem pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne 11. 2. 2009. Podle článku II. je pojistnou smlouvou pojištěna odpovědnost za škodu, tzv.„ obecná odpovědnost“. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPP OD 1/07 (dále také jen„ pojistné podmínky“ nebo„ VPP OD“). V Článku 4 VPP OD jsou upraveny výluky z pojištění: V odst. 2 písm. b) pojistných podmínek je uvedeno:„ Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou na věcech, které nejsou ve vlastnictví pojištěného, které však pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti (zpracování, oprava, úprava, úschova, prodej, uskladnění, poskytnutí odborné pomoci apod.), dojde-li k jejich poškození, zničení nebo pohřešování. V odst. 2 písm. d) pojistných podmínek je uvedeno:„ Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou vyrobením vadného výroku; na věci dodané pojištěným nebo na věci, na které pojištěný vykonával objednanou činnost, pokud ke škodě došlo proto, že objednaná činnost byla vadně provedena nebo dodaná věc byla vadná.“ Vzhledem k tomu, že odmítnutí plnění bylo zcela v souladu s pojistnými podmínkami, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 10. 2. 2009 byla mezi žalobcem jako pojistníkem a pojištěným a žalovanou jako pojistitelem uzavřena pojistná smlouva [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu vztahující se na právním předpisem stanovenou odpovědnost pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislostmi s činnostmi pojištěného uvedenými ve výpisu z obchodního rejstříku nebo v souvislosti se vztahy z této činnostmi vyplývajícími, jestliže pojištěný za škodu odpovídá v důsledku svého jednání nebo vztahu z doby trvání pojištění a to v rozsahu vymezeném VPP OD 1⁄07. Limit pojištění činí 4 000 000 Kč, spoluúčast 10 %, min. 10 000 Kč.

4. Z výpisu veřejné části Živnostenského rejstříku s platností k 8. 1. 2018 soud zjistil, že žalobce disponuje od 24. 7. 2008 živnostenským oprávněním v oboru činnosti Poskytování technických služeb.

5. Z objednávky [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], objednala u žalobce dne 28. 2. 2017 čištění vlakového vozu (vagónu) v areálu [příjmení] [příjmení] Košice, [anonymizována tři slova], Košice, s termínem dodání 31. 5. 2017 za celkovou cenu 1 221,31 Eur.

6. Ze Všeobecných obchodných podmienok nákupu tovarov a služieb společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že dle čl. 20 na právne vztahy založené medzi zmluvnými stranami sa vzťahuje Slovenský právny poriadok.

7. Z Podrobného popisu vzniku škodné události [číslo] sepsaného jednatelem žalobce dne 27. 7. 2017, soud zjistil, že dne 31. 3. 2017 bylo plánováno provést čištění železničního vozu UACS v areálu [jméno], respektive [právnická osoba] v obci [obec] od nánosů uhelného prachu. Důvodem čištění byla plánovaná revize železničního vozu. S čištěním se započalo cca v 09:00 - příjezd techniky, napojení na potrubí železničního vozu, odtlakování, otevření poklopů na železničním vozu, spuštění odsávání. Cca v 09:30 došlo k vysávání z posledního kusu potrubí. Materiál se nedařilo spolehlivě odsát, a tak pro větší odsávací podtlak pracovník firmy [právnická osoba] uzavřel v cca 09:32 ventil, který slouží k odtlakování železničního vozu a zároveň k nasávání vzduchu při čištění. Následkem toho došlo v cca 09:33 k deformaci (implozi) železničního vozu. Příčinou vzniku deformace (imploze) železničního vozu bylo uzavření ventilu k odtlakování/ nasávání vzduchu při čištění pracovníkem firmy [právnická osoba]

8. Z dopisu společnosti [právnická osoba] ze dne 3. 8. 2017 soud zjistil, že tato společnost požadovala po žalobci náhradu škody za poškození železničního vozu [anonymizována čtyři slova] [číslo], který měla tato společnost pronajatý od [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], a to ve výši 26 964,61 Eur.

9. Fakturou [číslo] vystavenou [právnická osoba] dne 16. 10. 2017, s datem splatnosti dne 15. 11. 2017, vyfakturovala tato společnost žalobci náklady opravy výše poškozeného železničního vagónu v částce 26 964,61 Eur.

10. V odpovědi společnosti [právnická osoba], [IČO] na dotaz žalobce ohledně obvyklého postupu čištění železničních vozů od sypkých materiálů, uvedla, že má s tímto čištěním bohaté zkušenosti za posledních 15 let, a to v různých lokalitách v České republice a na Slovensku. Vzhledem k častému ulpívání materiálu v potrubí železničních vozů není často možno běžným podtlakem (který vytvoří sací bagr) tento materiál odsát. Jako běžný postup se v těchto případech používá přivření/zavření ventilu k odtlakování železničního vozu. Tento postup vede k úplnému odsátí materiálu zejména z potrubí železničního vozu. Jiný postup v takovéto situaci není možný.

11. Z ukončení šetření škodné události ze dne 16. 8. 2017 soud zjistil, že tohoto dne žalovaná ukončila šetření škodné události s odůvodněním, že se v daném případě jednoznačně jedná o vadně provedenou práci technikem žalobce, sjednané pojištění se na předmětnou škodnou událost s ohledem na čl. 4 odst. 2 písm. d) VPP OD 1⁄07 nevztahuje.

12. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní č.j. 01⁄VaV-ZP⁄2020 ze dne 2. 6. 2020 soud zjistil, že k poškození předmětného vagonu UACS došlo v důsledku dosažení kritického vnějšího přetlaku. To bylo způsobeno uzavřením ventilu, který slouží k odtlakování železničního vozu a zároveň k nasávání vzduchu při čištění, tj. vyrovnávání tlaku. V komoře se tak vytvořil přetlak, který způsobil ztrátu stability konstrukce v místě jejího lokálního pevnostního zeslabení. Předmětný vagon UACS není navržen na provoz v podtlakovém režimu, jedná se o přetlakový zásobník uhelného prachu. V případě, že železniční vagon není vybaven ochranným systémem proti vnějšímu přetlaku, tj. jako je tomu u předmětného vagonu UACS, nelze použít metodu pulsního přivření⁄zavření ventilu (v podrobnostech viz níže).

13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

14. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), v posledním platném znění, tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.

15. Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

16. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

17. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

18. Podle čl. 3 odst. 1 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPP OD 1/07 (dále jen„ VPP OD 1/07“) pojištění odpovědnosti za škodu se vztahuje na právním předpisem stanovenou odpovědnost pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného uvedenými v pojistné smlouvě.

19. Podle čl. 3 odst. 4 VPP OD 1/07 pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává a se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

20. Podle čl. 3 odst. 5 VPP OD 1/07 z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy, těmito VPP, příslušnými DPP a podmínek sjednaných v pojistné smlouvě škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

21. Podle čl. 4 odst. 2 písm. b) VPP OD 1/07 není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou na věcech, které nejsou ve vlastnictví pojištěného, které však pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti (zpracování, oprava, úprava, úschova, prodej, uskladnění, poskytnutí odborné pomoci apod.), dojde-li k jejich poškození, zničení nebo pohřešování.

22. Podle čl. 4 odst. 2 písm. d) VPP OD 1/07 není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou vyrobením vadného výrobku; na věci dodané pojištěným nebo na věci, na které pojištěný vykonával objednanou činnost, pokud ke škodě došlo proto, že objednaná činnost byla vadně provedena nebo dodaná věc byla vadná.

23. Podle čl. 15 VPP OD 1/07 Výklad Pojmů, vadným výrobkem se rozumí výrobek, který z hlediska bezpečnosti jeho užití nezaručuje vlastnosti, které od něj uživatel oprávněně očekává s ohledem na informace o výrobku poskytnuté dodavatelem, předpokládaný účel využití výrobku a dobu, kdy byl výrobek uveden na trh. Vadným výrobkem se rozumí také vadně vykonaná práce.

24. Nejprve se soud zabýval, zda je dána výluka dle výše citovaného čl. 4 odst. 2 písm. b) VPP OD 1/07, tj. zda činností žalobce na cizí věci, kterou žalobce převzal za účelem provedení objednané činnosti, došlo k jejímu poškození. Mezi stranami nebylo sporu, že k poškození železničního vagonu UACS [číslo] došlo při jeho čištění od uhelného prachu zaměstnancem žalobce dne 31. 3. 2017 v areálu společnosti [právnická osoba] v obci [obec]. V daném případě nelze hovořit o převzetí předmětného vagónu žalobcem, neboť zaměstnanec žalobce prováděl objednanou činnost, tj. čištění vagónu od uhelného prachu, na místě určeném společností [právnická osoba], kde jej společnost odstavila a umožnila žalobci přístup k předmětnému vagónu. Nedošlo tak k převzetí železničního vagónu žalobcem.

25. Pro posouzení, zda se na danou věc aplikuje výluka dle výše citovaného čl. 4 odst. 2 písm. d) VPP OD 1/07, je pak zásadní posouzení, zda ke škodě na železničním vagonu došlo proto, že objednaná činnosti, tj. čištění od uhelného prahu, byla žalobcem vadně provedena.

26. Za účelem zodpovězení odborných skutkových otázek týkajících se a souvisejících se stanovením příčiny poškození předmětného železničního vagonu ustanovil soud znalecký ústav České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, který měl ve znaleckém posudku zodpovědět následující otázky: 1) Jaký je řádný postup při čištění železničního vagónu vozu UACS od nánosů uhelného prachu? 2) Byl tento postup v posuzovaném případě dodržen? 3) V případě záporné odpovědi na otázku [číslo] uvést, jak a v čem se pracovník žalobce v daném případě od tohoto řádného postupu odchýlil? A zda nedodržení řádného postupu pracovníkem žalobce bylo výlučnou příčinou poškození železničního vagónu vozu UACS? 4) V případě kladné odpovědi na otázku [číslo] stanovit, co bylo příčinou poškození železničního vagónu vozu UACS.

27. Znalecký ústav České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní vypracoval znalecký posudek dne 2. 6. 2020 pod č.j. 01⁄VaV-ZP⁄2020. Znalecký ústav své odborné skutkové závěry dovozené v rámci znaleckého posudku, ve spojení s následným výslechem zpracovatele revizního znaleckého posudku doc Ing. Lukáše Krátkého, Ph.D., přesvědčivě a kategoricky odůvodnil. Vysvětlil, že k vyčištění vyprázdněných vagónů znečištěných jemnozrnným partikulárním materiálem se v současné době používají tyto metody: tryskání tlakovou vodou, ofukování tlakovým vzduchem, vysávání pomocí sacích zařízení, různé vzájemné kombinace předchozích metod, periodické naklápění vozu o 150-180, rázové zatížení vozu magnetickým vibračním systémem typu„ kladivo“. Nájemní smlouva mezi společnostmi [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] definuje pouze postup při čištění vagonů vodou, viz P1.

5. Manuál čištění vozů UACS, verze listopad 2009, viz příloha smlouvy P1.5, říká, že k čištění vagónu UACS lze použít pouze čistou vodu, nebo vodu s příměsí čisticích a neutralizačních přípravků. Teplota čisticího roztoku nesmí překročit teplotu 50 °C. V případě využití tlakových čisticích systému je povoleno čistění vnitřních stěn vagonu tryskami ve vzdálenosti minimálně 30 cm od stěny, přičemž pracovní tlak trysky musí být do 10 bar. Žalobce použil při čištění vagonu metodu odsávání nánosu uhelného prachu pomocí vzduchového odsávacího zařízení sacího bagru. Oficiální postup čištění vagonu UACS touto metodou není k dispozici. Znalecký ústav proto formuloval následující obecný postup pro čištění předmětného železničního vagónu UACS od nánosů uhelného prachu:

1. Připojení vzduchového odsávacího systému sacího bagru na potrubí železničního vozu.

2. Odtlakování železničního vozu otevřením průlezů a ventilů sloužících k nasávání vzduchu při čištění.

3. Spuštění vzduchového odsávacího systému sacího bagru.

4. Vyčištění komory vagonu UACS od nánosů uhelného prachu.

5. Odpojení vzduchového odsávacího systému sacího bagru.

6. Polohování všech vík, průlezů a ventilů do původního stavu. Znalecký ústav poptal postup čištění vozů u majitele vozu UACS, [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Zástupci společnosti zaslali podklady pro vyprazdňování typových vozů UACS; to je zajištěno pomocí přetlaku vzduchu, který je vháněn do jednotlivých komor zásobníkového prostoru vagonu UACS. [příjmení] vagonu UACS jsou navrženy jako tlakové nádoby s provozním tlakem 2,5 bar (a), ne na pracovní režim v podtlaku/vnějším přetlaku. Vagon je vybaven pouze jedním tlakovým zabezpečovacím ventilem, který je nařízený na vnitřní tlak 2,6 barů (a). Předmětný železniční vagon UACS není vybaven systémem ochrany proti podtlaku, resp. vnějšímu přetlaku. Znalecký ústav se proto dotázal zástupců [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení], zda rozhodnutí zaměstnance [anonymizována dvě slova] uzavřít průlezy a ventily sloužících k nasávání vzduchu bylo správné. Vyjádření zástupců [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo následující:,,U všech tlakových nádob musí být při čištění otevřeno víko domu, aby nedošlo k implozi. Proto musí být firma, provádějící čištění, náležitě proškolena. Manuál na čištění vozu nemáme. To je věc nájemce, aby vůz vyčistil na původní stupen, ve kterém mu byl vůz propůjčen.“ Pracovník firmy [anonymizována dvě slova] při čištění předmětného vagonu UACS však uzavřel ventil, který slouží k nasávání vzduchu při čištění, tj. vyrovnávání tlaku. Tím bylo docíleno hermeticky uzavřeného prostoru a v důsledku dosažení kritického tlaku byla pozorováno poškození vagonu. K vyjádření [právnická osoba] [obec] k častému ulpívání materiálu v potrubí železničních vagónů není často možno běžným podtlakem, který vytvoří sací bagr, tento materiál odsát. Jako běžný postup se v těchto případech používá přivření/zavření ventilu k odtlakování železničního vozu. Tento postup vede k úplnému odsátí materiálu zejména z potrubí železničního vozu. Jiný postup v takovéto situaci není možný“ znalecký ústav uvedl, že pokud je železniční vagon vybaven ochranným systémem proti vnějšímu přetlaku, lze použít metodu pulsního přivření/zavření ventilu k odtlakování železničního vozu a nasávání vzduchu k vyrovnání tlaku, ale jen mžikově v řádu jednotek sekund. Tlak v komoře začne exponenciálně klesat a to tím rychleji, čím větší je čerpací rychlost sacího bagru. Mžikově vzniklý zvýšení podtlak v systému vytvoří sílové účinky potřebné k porušení klenby uhelného prachu, což umožní jeho bezpečné odsátí i po nutném opětovném otevření diskutovaného ventilu. V případě, že železniční vagon není vybaven ochranným systémem proti vnějšímu přetlaku, tj. jako je tomu u předmětného vagonu UACS, nelze použít metodu pulsního přivření/zavření ventilu. V případě problémů ulpívání materiálu v potrubí se doporučuje využití rázového zatížení vibračním systémem, tryskaní tlakovým vzduchem, atd.

28. Znalecký ústav dále konstatoval, že každá konstrukce vagonu UACS je dle provozovatele ([anonymizováno 5 slov]) a objemu zásobníkového prostoru konstrukčně atypická. Tj. liší se stavebními rozměry, tloušťkou stěn zásobníkové komory, vyztužením atp. Konstrukce vagonu UACS [anonymizována dvě slova] je schopna odolat (8/5) 2,5= 3,23 krát vyššímu vnějšímu přetlaku než konstrukce předmětného vagonu UACS [anonymizováno]. Zásobníkové vagóny UACS jsou zpravidla konstruovány jako tlakové nádoby s vnitřním přetlakem a nejsou vybaveny systémem ochrany proti podtlaku, resp. vnějšímu přetlaku. Z tohoto důvodu je velmi žádoucí se vždy vyvarovat vzniku podtlaku v systému vagónu, který by mohl způsobit jejich poškození.

29. Znalecký ústav tedy dospěl k závěru, že pracovník [anonymizována dvě slova] při čištění nánosů uhelného prachu vzduchovým odsávacím systémem sacího bagru trvale uzavřel ventil předmětného vagonu UACS, který slouží k odtlakování železničního vozu a zároveň k nasávání vzduchu při čištění. Následkem toho došlo po cca minutě provozu vzduchového odsávacího systému sacího bagru k poškození železničního vozu. Modelový pevnostní výpočet demonstroval, že tlak v komoře klesá exponenciálně a to tím rychleji, čím větší je čerpací rychlost vzduchového odsávacího systému sacího bagru a čím menší je objem evakuovaného systému. Mezní hodnotě vakua se daný modelový systém blíží již za řádově jednotky minut od okamžiku spuštění vzduchového odsávacího systému sacího bagru. Analytický model zpracovatelů znaleckého posudku odhaduje, že kritické hodnoty přetlaku, řádově nižších desítek kPa, je dosaženo do minuty od okamžiku spuštění vzduchového odsávacího systému sacího bagru. Tj. za necelou minutu jeho provozu za předpokladu hermeticky uzavřeném systému hrozí náhlému prolomení, poškození válcové části komory. K poškození předmětného vagónu UACS došlo v důsledku dosažení kritického vnějšího přetlaku. Předmětný železniční vagón UACS není vybaven systémem ochrany proti podtlaku, resp. vnějšímu přetlaku, a proto trvalé uzavření ventilu k odtlakování železničního vozu a zároveň k nasávání vzduchu při čištění způsobilo poškození předmětného vagonu UACS.

30. Z předmětného znaleckého posudku tak vyplývá jednoznačný závěr, že k poškození železničního vagonu UACS [číslo] došlo tím, že zaměstnanec žalobce při jeho čištění od nánosů uhelného prachu vzduchovým odsávacím systémem sacího bagru trvale uzavřel ventil předmětného vagonu, který slouží k odtlakování železničního vozu a zároveň k nasávání vzduchu při čištění, čímž po cca minutě provozu vzduchového odsávacího systému sacího bagru došlo k poškození železničního vozu v důsledku dosažení kritického vnějšího přetlaku. Tento postup čištění předmětného vagonu UACS od nánosu uhelného prachu nebyl postupem řádným. Ačkoliv žalobce nedisponoval manuálem či jinými pokyny, které by obsahovaly doporučený (přípustný) postup odstranění nánosu uhelného prachu z železničního vagonu UACS vzduchovým odsávacím systémem sacího bagru, bylo povinností žalobce zajistit před započetím prací dostatečné informace o typu, vlastnostech a konstrukčním řešení daného železničního vagonu UACS a v souladu s nimi pak zvolit vhodný způsob čištění vagonu. To se však v posuzovaném případě nestalo.

31. Pokud žalobce namítá, že v daném případě nebylo čištění železničního vagonu provedeno vadně, neboť postup čištění vagonu odsáváním nebyl nijak regulován, nemohl tedy být v rozporu s žádnou normou, pokynem, technickým ani jiným předpisem či doporučením, soud podotýká, že pojem vadné činnosti je pro účely pojištění z předmětné pojistné smlouvy, tedy i pro účely posouzení, zda se v daném případě uplatní výluka z pojištění, závazně vyložen ve Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPP OD 1/07, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy, a to konkrétně v čl. 15 VPP, který stanoví, že vadným výrobkem se rozumí výrobek, který z hlediska bezpečnosti jeho užití nezaručuje vlastnosti, které od něj uživatel oprávněně očekává s ohledem na informace o výrobku poskytnuté dodavatelem, předpokládaný účel využití výrobku a dobu, kdy byl výrobek uveden na trh. Vadným výrobkem se rozumí také vadně vykonaná práce. Z výše uvedeného výkladu vadného výrobku pak lze dovodit, že vadně vykonanou prací se rozumí práce (činnost), která z hlediska bezpečnosti jejího provedení nezaručuje výsledek, který objednatel oprávněně očekává s ohledem na předpokládaný výsledek prací. V projednávané věci bylo znaleckým posudkem prokázáno, že čištění železničního vagonu UACS [číslo] od nánosů uhelného prachu vzduchovým odsávacím systémem sacího bagru při trvale uzavřeném ventilu vede nevyhnutelně k poškození železničního vagonu implozí v důsledku dosažení kritického vnějšího přetlaku, tedy takový způsob čištění jednoznačně nezaručuje výsledek, který společnost [právnická osoba] oprávněně očekávala.

32. S ohledem na výklad pojmu vadně vykonaná práce ve Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škodu VPP OD 1/07 pak soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování normami ČSN 690018 a ČSN ISO 8456 k prokázání obecných postupů a doporučení týkající se účelů konstrukcí jednotlivých nádob - násypky, sila, zásobníky, bunkry a obecně skladovací zařízení, které tyto normy obsahují.

33. Dále soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování souborem protokolů od konce roku 2014 do roku 2016, k prokázání, že žalobce totožné čištění železničních vagónů prováděl dlouhodobě bez jejich poškození, neboť pro posouzení, zda je dána výše citovaná výluka z pojištění, není relevantní způsob ani výsledek čištění železničních vagonů žalobcem v období předcházejícím posuzovanému poškození železničního vagonu, ke kterému došlo právě dne 31. 3. 2017.

34. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že k poškození železničního vagónu UACS [číslo] došlo dne 31. 3. 2017 v důsledku vadně provedeného čištění vagonu zaměstnancem žalobce. Byla tak naplněna výluka z pojištění stanovená čl. 4 odst. 2 písm. d) VPP OD 1/07 Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škodu, tudíž žalobci nevzniklo právo na vyplacení pojistného plnění, pročež soud žalobu ve výroku I. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, neboť žalovaná byla ve věci plně úspěšná, když žaloba byla zamítnuta. Ta se sestává ze spotřebované zálohy na náklady důkazu – znalecký posudek v částce 20 000 Kč, když žalovaná rozsah náhrady nákladů řízení omezila pouze na tuto položku nákladů řízení.

36. Obsah výroku III. je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení