11 C 41/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kubešovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 90 000 Kč s přísl.

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 75 850 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 5 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výše 3 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 90 000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil zejména tím, že s žalovanou uzavřel dne , datum, 2008 pojistnou smlouvu - , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které se žalovaná zavázala plnit žalobci v případě škodní události v rámci jeho uvedené podnikatelské činnosti. Žalobce v rámci své podnikatelské činnosti převzal od svého zákazníka , jméno FO, do opravy osobní vozidlo , tovární značka, , registrační značka , SPZ, , které bylo následně dne , datum, 2012 v prostorách žalobce poškozeno neznámým pachatelem. Žalobce proto provedl opravu a servis vozidla. Žalobce uvedl, že škodnou událost nahlásil dne , datum, 2012 písemně, kdy dále uvedl, že je naprosto běžnou praxí, že se v případě vzniku škody vše hlásí pouze telefonicky na linku dané pojišťovny a na základě telefonátu se začne pojistná událost likvidovat. Poškození vozidla nahlásil rovněž Policii. Policie České republiky trestní věc odložila a usnesení policie bylo žalované doručeno , datum, 2012. Žalovaná se ke škodné události nijak nevyjádřila, proto byla žalobcem urgována dne , datum, 2013.

2. Dále žalobce uvedl, že došlo k poškození a odcizení jednotlivých dílů vozidla, které musely být objednány a zakoupeny žalobcem. Jedná se tak o následující díly: disk, kryt zavazadlového prostoru, čalounění předních levých dveří, zadních pravých dveří, zadních levých dveřích, čtyři reproduktory, šest těsnění dveří, rádio značky , Anonymizováno, , anténa, přední kapota, pravé rameno stěrače guma stěračů. Žalobce pak do původního stavu musel dát levé zadní okno a okno zavazadlového prostoru, dále musel pořídit příchytky, čalounění, příchytné šrouby a provést manuální práce spočívající ve výměně a namontování náhradních dílů, vyklepání poškozených dílů, lakování, lepení. Vozidlo bylo poničeno převážně v jeho interiéru a žalobce tak objednával nové díly totožné barvy a typu. Žalobce uvedl, že kdyby nepředal zákazníkovi předmětné vozidlo v původním stavu, tak by jej zákazník nepřevzal, žalobce by musel na své náklady zajistit vozidlo náhradní, čímž by vzrostla škoda. Bezodkladným uvedením vozidla v předešlý stav tak žalobce dle svého názoru zabránil vzniku větší škody.

3. Žalobce zdůraznil, že je pojištěn pro případ odcizení cizích převzatých věcí na částku 400 000 Kč a dále je pojištěn na poškození movitých věcí na částku 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce požaduje po žalované uhrazení toliko částky 90 000 Kč, jedná se o škodu, která je v uvedených limitech. V případě pojištění věcí převzatých od zákazníků se navíc neuplatní časová cena, na kterou odkazuje žalovaná. Poté žalobce změnil svá žalobní tvrzení a uvedl, že pojistné plnění po žalované primárně nárokuje z titulu sjednaného dodatkového pojištění odpovědnosti za škodu, přičemž je zde sjednaný pojistný limit do výše 150 000 Kč. V uvedeném případě žalovaná nemá zkoumat časovou hodnotu poškozených věcí, ale způsobenou škodu má hradit ze sta procent. Dále žalobce zastává názor, že mu svědčí nárok na zaplacení pojistného plnění i z titulu pojištění pro případ odcizení souboru věcí, avšak pro žalobce je výhodnější pojištění odpovědnostní. Nakonec upozornil na to, že má nárok na úhradu škody i v případě, že by vozidlo nebylo opraveno. Žalobce však vozidlo řádně opravil a bylo předáno zpět zákazníkovi.

4. Dle autorizovaného dealera , Anonymizováno, vznikla žalobci podle ceníku ve vztahu k poškozeným a odcizeným věcem hmotná škoda ve výši 106 415 Kč, kdy současně k tomu musí být připočítána práce na vozidle ve výši 12 000 Kč, tj. celkem 118 415 Kč. Žalobce požadoval po žalované zaplacení menší částky, než je výše hmotné škody určená ceníkem, avšak žalovaná ničeho neuhradila.

5. Žalovaná žalobu neuznala ani zčásti. Namítala, že žalobce nesplnil svou povinnost ohlásit pojistnou událost bez zbytečného odkladu, neboť přestože žalobce tvrdí, že pojistnou událost ohlásil dne , datum, 2012, bylo žalované doručeno oznámení až , datum, 2023. Dále žalovaná namítala, že žalobce neuvedl časovou cenu vozidla, která je nezbytná pro zjištění výše pojistného plnění ani výši nákladů na opravu vozidla, jakožto i skutečnost, zda vozidlo bylo opraveno či nikoliv. Dále žalovaná uvedla, že částka ve výši 118 415 Kč, kterou žalobce uvedl jako předpokládaný náklad na opravu vozidla, je zcela nepřiměřená a zjevně přesahuje obvyklou cenu vozidla. Nakonec uvedla, že žalovanému uhradila dne , datum, 2016 částku ve výši 14 150 Kč představující časovou cenu vozidla po odečtení smluvně sjednané spoluúčasti ve výši 3 000 Kč.

6. Žalovaná uvedla, že aby byl žalobce aktivně legitimován domáhat se pojistného z pojištění odpovědnosti, musel by žalobce prokázat, že nahradil poškozenému škodu v penězích nebo uvedením do původního stavu, nadto vozidlo nemohlo být provozováno na pozemních komunikacích, neboť nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

7. Řízení bylo co do částky 14 150 Kč s příslušenstvím zastaveno usnesením ze dne 19. 9. 2016, č. j. 11 C 41/2016-57, neboť žalobce vzal žalobu částečně zpět a ve svém vyjádření uvedl, že navrhuje, aby v řízení bylo dále pokračování v částce 75 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 1. 4. 2013 do zaplacení.

8. Rozsudkem dne 17. 2. 2020, č. j. 11 C 41/2016-160, zdejší soud žalobu zamítl. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2021, č. j. 12 Co 156, 157/2021-197, byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně řádně poučit žalobce podle § 118a o. s. ř. V případě, že se taková potřeba v řízení vyskytne. Rozsudkem ze dne 27. 5. 2020, č. j. 11 C 44/2016-223 uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci částku 75 850 Kč. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2023, č. j. 11 Co 344/2022-253 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že v projednávané věci musí být aplikována ustanovení pojistné smlouvy a souvisejících pojistných podmínek týkající se pojištění pro případ odcizení, kdy pojištění pro případ odcizení bylo sjednáno na obvyklou cenu. Dále odvolací soud upozornil na judikaturu Nejvyššího soudu, která je ustálena v závěru, že přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci, a to buď v porovnání ceny obvyklé, jakou věc měla před poškozením s obvyklou cenou věci po poškození, nebo náhrada nákladů potřebných k tomu, aby si poškozený uvedl věc do stavu před poškozením, kdy tato náhrada představuje cenu opravy, sestávající z ceny provedených prací a ceny vyměněných dílů. Účelnost nákladů vynaložených na opravu se pak srovnává s hodnotou vozidla před poškozením, kdy pokud by náklady na opravu měly být vyšší než hodnota vozidla, představují tyto náklady opravu neúčelnou a poškozenému se hradí toliko pouze hodnota vozidla s odečtením ceny jeho použitelných zbytků. Odvolací soud tak uložil soudu prvního stupně vyzvat žalobce k doplnění tvrzení a důkazů, v jakém stavu bylo vozidlo převzato do opravy, jaké konkrétní prostředky žalobce na opravu vozidla vynaložil, a doplnění důkazů, že nárok na pojistné plnění byl ze strany žalobce uplatněn včas.

9. Strany označily za nesporné, že žalobce měl se žalovanou uzavřenou pojistnou smlouvu spolu s dodatky, v rámci kterých byla sjednána jednotlivá místa, na které se pojištění vztahovalo, pojistná událost se stala v místě pojištění , adresa, , kdy pro toto místo bylo sjednáno živelní pojištění, pojištění pro případ odcizení, pojištění pro případ vandalismu a pojištění odpovědnosti. Mezi stranami je rovněž nesporné, že pojištění trvalo i ke dni vzniku pojistné události. Žalovaná označila dále za nesporný rozsah poškození vozidla tak, jak byl žalobcem popsán, dále označila za nesporný rozsah odcizených součástí tohoto vozidla.

10. Soud provedl dokazování všemi listinnými důkazy založenými ve spisu. Soud zamítl návrh na vyžádání si a provedení důkazu likvidačním spisem žalované, neboť žalobce uvedeným návrhem reagoval na výzvu soudu k doplnění tvrzení, kdy samotná tvrzení nedoplnil, a soud má za to, že povinnost tvrzení nemůže být nahrazena výzvou na soud, aby si vyžádal patřičné důkazy.

11. Žalobce měl s žalovanou sjednanou pojistnou smlouvu označenou jako , Anonymizováno, s počátkem pojištění , datum, 2008, kdy bylo sjednáno pojištění majetku a pojištění odpovědnosti žalobce, a to pro místa pojištění 1) , adresa, , orientační č. , hodnota, , , adresa, , tj. pro místo, kde došlo k pojistné události (prokázáno pojistkou k pojistné smlouvě vyhotovenou , datum, 2008, Pojistnou smlouvou č. , hodnota, a dodatkem č. , hodnota, ). Pro výše uvedené místo bylo sjednání živelní pojištění, pojištění pro případ odcizení (se sjednanou obvyklou cenou), pojištění pro případ vandalismu. Dále v rámci dalších druhů pojištění bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu, kterým bylo sjednáno pojištění obecné odpovědnosti a odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Pojištění ve vztahuje na odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s předmětem činnosti pojištěného. Dalším druhem pojištění bylo dodatkové pojištění „, Anonymizováno, “, které se vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou na movité věci, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti, včetně motorových vozidel. Pojištění cizích věcí převzatých bylo sjednáno na obvyklou cenu, kdy za cizí převzaté věci byli považovány i motorová vozidla (prokázáno dodatkem č. , hodnota, k pojistné smlouvě). V případě škodné události se žalobce zavázal bez zbytečného odkladu pojistiteli událost oznámit, kdy pokud by tím žalobce ztížil šetření pojistitele, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plněné úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení povinnosti na rozsah plnění. (prokázáno Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti , Anonymizováno, ). Pojištění odpovědnosti za škodu bylo sjednáno pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě (prokázáno Zvláštními pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu , Anonymizováno, ). Dle ust. čl. , Anonymizováno, ZPP je pojistnou událostí poškození, zničení nebo odcizení pojištěné věci způsobené některým z pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě, které nastalo v době trvání pojištění a v místě pojištění. Z ust. čl. , Anonymizováno, ZPP pak vyplývá, že základní pojištění pro případ odcizení se vztahuje i na případ krádeže, při které pachatel prokazatelně překonal překážky chránící pojištěnou věc před odcizením. Podle ust. , Anonymizováno, ZPP byla-li pojištěná věc poškozena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li ujednáno jinak, aby jí pojistitel vyplatil z pojištění na obvyklou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí. Takové plnění však nepřevýší částku, která by byla dosažena při prodeji stejné nebo srovnatelné věci.

12. Žalobce převzal vozidlo reg. zn. , SPZ, dne , datum, 2012 na pravidelnou prohlídku po 10 000 km (prokázáno záznamem o zakázce č. , hodnota, ). Žalobce nahlásil Polici poškození osobního automobilu , tovární značka, , registrační značky , SPZ, , které mělo být poškozeno neznámým pachatelem (prokázáno úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne , datum, 2012). Policie trestní věc podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci, kterého se měl dopustit neznámý pachatel, odložila, neboť šetřením nebylo prokázáno, kdo byl tímto neznámým pachatelem (prokázáno usnesením Policie České republiky ze dne 3. 12. 2012).13. , jméno FO, potvrdil, že dal vozidlo do opravy žalobci dne , datum, 2012. Po opravě bylo vozidlo předáno zpět v pořádku, opravené a vlastník vozidla neměl žádné připomínky ani stížnosti, kdy žádné náklady p. , jméno FO, nehradil (prokázáno čestným prohlášením , jméno FO, ).

14. Jednotlivé položky na vozidle byly naceněny v systému , Anonymizováno, a činili částku 97 081,63 Kč (prokázáno vygenerovaným ceníkem).

15. Žalobce zaslal žalované dne , datum, 2013 dopis označený jako třetí nahlášení škodné události, ve kterém uvádí, že došlo ke škodné události a tuto škodnou událost popisuje. Dopis byl převzatý žalovanou , datum, 2013 (prokázáno dopisem ze dne , datum, 2013 spolu s razítkem žalované). Žalovaná následně , datum, 2013 potvrdila, že přijali hlášení o škodné události (prokázáno dopisem ze dne , datum, 2013). Poté žalovaná v rámci šetření škodné události opakovaně komunikovala se žalobcem, kterého vyzývala k předložení jednotlivých dokumentů (prokázáno dopisem ze dne , datum, 2014 a , datum, 2014 , datum, 2014 , datum, 2015). Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k ukončení šetření škodné události a zaplacení dlužné částky (prokázáno dopisem ze dne , datum, 2015 a , datum, 2016).

16. Vozidlo státní poznávací značky , SPZ, nemělo ke dni 1. 1. 2015 ani k roku 2014 nebo k roku 2013, 2012, 2011 sjednáno pojištění odpovědnosti, toto pojištění nebylo sjednáno ani k datu 31. 12. 2010, ani k datu 10. 4. 2012, jakožto ani k datu 19. 10. 2004 (prokázáno výpisy z české kanceláře pojistitelů). Vozidlo mělo pojištění odpovědnosti sjednáno v období od , datum, 2001 do , datum, 2004 (prokázáno výpisem z české kanceláře pojistitelů na č. l. 94).

17. Znalec , jméno FO, uvedl, že náklady pro uvedení vozidla do provozu činí 126 342 Kč. (prokázáno znaleckým posudkem číslo , Anonymizováno, ). Znalec , jméno FO, uvedl, že náklady na opravu vozidla vyčíslené znalcem , jméno FO, odpovídají použití nových náhradních dílů a servisní práci. Dále uvedl, že vozidlo bylo staré 16 let a nebyl zjištěn skutečný technický stav vozidla, avšak s ohledem na stáří vozidla by uvedená částka na opravu byla nerentabilní, hodnota starého vozu mohla činit 30-45 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem číslo , Anonymizováno, ).

18. Žalobce doložil soudu dopisy ze dne , datum, 2012, , datum, 2012, kdy s ohledem na to, že žalobce současně s těmito dopisy nepředložil doručenky či podací lístek vypovídající o tom, že dopisy byly zaslány žalované, soud z uvedených dopisů nemá za prokázané, že by žalobce nahlásil škodnou událost již v dubnu roku 2012.

19. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 3028 odst. 3 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého se řídí závazkové vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

20. Soud tak dále postupoval podle § 26 zákona č. 34/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění platném ke dni uzavření smlouvy je v případě vzniku pojistné události pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.

21. Podle § 44 odst. 1 zákona č. 34/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění platném ke dni uzavření smlouvy má z pojištění odpovědnosti za škodu pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

22. Soud se tak s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu zabýval nejprve včasností uplatněného nároku žalobce u žalované a dospěl k závěru, že nemá prokázáno, že by pojistná událost byla nahlášena žalované dne , datum, 2012 tak, jak žalobce uvedl. Žalobce nejenom k tomu nepředložil žádný listinný důkaz prokazující odeslání písemnosti z téhož dne, ale i samotná vyjádření žalobce se v průběhu řízení měnila. Žalobce ve své žalobě uvádí, že žalovanou o tom vyrozuměl dopisem ze dne , datum, 2012, kdy tento dopis předložil. Ale ve svém následujícím podání hovoří o běžné praxi informovat pojišťovnu o pojistné události telefonicky. Nakonec žalobce sděluje, že je běžnou praxí informovat pojišťovnu telefonicky, což učinil, ale současně zaslal žalované písemné oznámení. Odeslání (potažmo ani doručení) dopisu ze dne , datum, 2012 žalované nebylo v řízení prokázáno a žalobce patřičné důkazy nepředložil ani po poučení soudu. Pojistná událost se stala , datum, 2012 a soud má za prokázané, že žalované byla pojistná událost ohlášena až dne , datum, 2013. Z předložené pojistné smlouvy ani pojistných podmínek však nevyplývá žádná sankce v konkrétní výši pro pojistníka ohledně pozdního nahlášení pojistné události. Na výzvu soudu žalovaná uvedla, že nemůže odkázat na žádné konkrétní ustanovení smlouvy či pojistných podmínek, ze kterého by sankce pro žalobce vyplývala. Ze všeobecných pojistných podmínek se podává pouze to, že pokud pojistník nenahlásil škodnou událost bez zbytečného odkladu je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění úměrně k rozsahu porušení této povinnosti. Uvedené ustanovení však neuvádí konkrétní rozsah oprávnění pojistitele snížit pojistné plnění a žalovaná ani netvrdí, že pojistné plnění snížila o určitou částku s odkazem na porušení povinnosti žalobce nahlásit událost bez zbytečného odkladu při odůvodňování výše pojistného, které vyplatila. Žalovaná pouze opakovaně poukazuje na to, že žalobce nahlásil škodu po více jak jednom roce, ale bez uvedení toho, jaký by taková skutečnost měla mít na žalobce dopad. Přestože tak v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce oznámil pojistnou událost právě dne , datum, 2012 a soud má za prokázané, že pojistná událost byla ohlášena až , datum, 2013, nevyvozuje z toho pro žalobce žádné negativní důsledky.

23. V rozporu se závazným právním názorem soudu druhého stupně žalobce namítá, že požadavek obou soudů na doplnění tvrzení a předložení důkazů k tomu, jaké konkrétní prostředky vynaložil na opravu, není opodstatněný. V případě žalobce se jednalo o opravu starou více jak 10 let a žalobce byl nucen obstarat náhradní díly v Německu. Žalobce předložil oficiální ceník dealera značky , Anonymizováno, , který přestože náhradní díl nedodal, určil cenu podle VIN předmětného vozidla. Doklady o pořízených dílech se žalobci nepodařilo s ohledem na stáří případu vyžádat. Žalobce namítal, že by soud měl posoudit nárok žalobce podle sjednaného dodatkového pojištění odpovědnosti za škodu.

24. Soud v projednávané věci vycházel v prvé řadě z ustanovení § 420a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dle kterého je škoda způsobena provozní činností, je-li způsobena a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti, b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti. S ohledem na skutečnost, že škoda na vozidle byla způsobena jednání neznámého pachatele, který odcizil velké množství vybavení vozu, nejedná se o škodu způsobenou z provozní činnosti dle výše uvedeného ustanovení a neuplatní se tak pojištění odpovědnosti za škodu dle pojistné smlouvy. Dále soud vycházel ze Zvláštních pojistných podmínek, které jsou součástí Pojistné smlouvy. Dle těchto podmínek se pojištění odpovědnosti za škodu nevztahuje na škodu způsobenou odcizením věci ve střeženém objektu. Pojištění pro případ odcizení se vztahuje i na cizí věci převzaté jako jsou motorová a přípojná vozidla s registrační značkou. V projednávané věci se tak použije ustanovení smlouvy o pojištění pro případ odcizení. Pojištění těchto věcí se sjednalo na obvyklou cenu. V případě poškození věci pak vzniká oprávněné osobě právo, aby ji pojistitel vyplatil z pojištění na obvyklou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci, sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo znehodnocení s přihlédnutím k zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků. K uvedenému závěru dospěl rovněž odvolací soud.

25. V projednávané věci žalobce uvedl, že vozidlo nechal opravit a že tak po pojišťovně nárokuje škodu, která mu opravou vznikla, představující náklady na uvedení věci do stavu před poškozením. Soud tak v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu žalobce poučil o jeho povinnosti doplnit tvrzení jaké konkrétní prostředky vynaložil na opravu a označil k tomuto tvrzení důkazy. Žalobce v řízení uvedl, že náklady na náhradní díly vynaložil, že taková skutečnost se jeví jako logická. Neuvedl však již, jakou konkrétní částku skutečně vynaložil na opravu vozu. Žalobce pouze uváděl částku, za kterou je možné náhradní díly pořídit. Žalobce ani po poučení soudem neprokázal, jakou částku vynaložil na opravu vozidla když, ceník náhradních dílů představuje pouze cenu dílů nových, které mohly být žalobcem zakoupeny. Uvedený ceník však neprokazuje výdaje, které žalobce skutečně vynaložil. Nadto soud podotýká, že předložený cení se navíc nevztahuje k celé tvrzené částce, když žalobce tvrdí, že mu vznikla hmotná škoda ve výši 106 415 (bez ceny za práci) na materiálu a předkládaný ceník kalkuluje s částkou 87 081,63 Kč. Žalobce až v podání ze dne , datum, 2023 uvedl, že v ceníku nebyly omylem započteny další položky, které v tomto podání uvádí a jejíchž celkový součet již činí tvrzenou částku.

26. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdil, že vozidlo nechal opravit a žádá, aby mu byla stanovená peněžní náhrada za škodu způsobenou na věci, jakožto náhrada nákladů potřebných k tomu, aby vozidlo uvedl do původního stavu, nesplnil své břemeno důkazní, když neprokázal, jakou částku na opravu vynaložil. Předložený ceník je ukazatelem pouze předpokládaných nákladů na opravu. Tento ceník je navíc ve zjevném rozporu s úředním záznamem o podání vysvětlení, kde žalobceuvedl, že jednáním neznámého pachatele došlo k poškození dvou vozidel, kdy škoda je ve výši přibližně 30 000 Kč (tj. 15 000 Kč každý vůz). Na uvedeném závěru nic nemění ani závěry znaleckých posudků, které uvádějí částku nutnou na opravu vyšší než 120 000 Kč. Žádným z těchto důkazů nebylo prokázáno, kolik finančních prostředků žalobce na opravu skutečně vynaložil, jakožto ani to, zda vozidlo bylo ve všech těchto položkách opraveno, neboť i z čestného prohlášení p. , jméno FO, není možné dovodil, jaké všechny jednotlivé položky byly opraveny. Majitel vozidla ve svém prohlášení uvedl jen to, že vozidlo mu bylo předáno pravené.

27. Žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení dle závěrů odvolacího soudu, kdy na tuto výzvu žalobce tvrzení nedoplnil. Žalobce pouze uvedl, že zajisté musel vynaložit částku na opravu, neboť díly zadarmo by nikde nedostal. Osobně byl žalobce již konkrétně poučen k doplnění svých tvrzení při jednání dne 30. 6. 2023, kdy žalobce ani po tomto poučení důkazy nenavrhnul. Žalobce uvedl, že doklady již po 10 letech nemá k dispozici a nemůže doložit soudu náklady na opravu, které musel vynaložit. Soud bez výsledně odkazoval na své poučení rovněž při jednání dne 8. 2. 2024.

28. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že i kdyby žalobce prokázal, že vynaložil na opravu vozidla částku ve výši 118 415 Kč, jak žalobce tvrdí v žalobě, jednalo by se o částku neúčelnou s ohledem na hodnotu vozidla, kterou znalec vyčíslil v rozsahu 30-45 000 Kč. Rovněž v uvedeném případě by žalobce nemohl být úspěšný v celém rozsahu své žalované částky. Závěr o ne/účelnosti vynaložené částky na opravu, však s ohledem na nedostatek důkazů nelze učinit. S ohledem na neunesení břemene důkazního soud žalobu zamítnul (výrok I.).

29. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 400 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze 18 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne 15. 7. 2016, účast na jednání dne 16. 11. 2017, podání ze dne 18. 12. 2017, účast na jednání dne 13. 12. 2018, 15. 5. 2019, vyjádření ze dne 16. 10. 2019, účast na jednání dne 18. 11. 2019, 12. 2. 2020, účast na vyhlášení rozsudku dne 17. 2. 2020, vyjádření k odvolání ze dne 5. 2. 2021, účast na jednání u odvolacího soudu dne 21. 9. 2021, účast na jednání dne 9. 3. 2022, 18. 5. 2022, odvolání ze dne 11. 7. 2022, účast na jednání před odvolacím soudem dne 17. 1. 2023, účast na jednání dne 30. 6. 2023, 14. 9. 2023, 8. 2. 2024). Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za úkony, jež nejsou úkony ve věci samé (žádost o odročení jednání) Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).

30. Náklady řízení státu jsou tvořeny znalečným znalce , jméno FO, ve výši 3 500 Kč dle usnesení ze dne 23. 10. 2019, č. j. 11 C 41/2016-142, pravomocným dne 20. 11. 2019. Žalobce byl v řízení zcela neúspěšný. Soud proto v souladu s § 155 odst. 1 o. s. ř. výrokem III. tohoto rozsudku určil výši povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení státu.