11 C 458/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s přísl.

I. Žaloba, dle níž by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení jdoucím z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení jdoucím z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení jdoucím z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů státu částku ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Prachaticích (věc pro místní nepříslušnost postoupena zdejšímu soudu usnesením OS [obec] č. j. EPR 51512/2015-3 ze dne 24.03.2015, potvrzené usnesením NS ČR č. j. 25 Cdo 3629/2015-37 ze dne 29.09.2015) dne [datum] domáhala na žalované úhrady jí uhrazených nákladů na léčení zranění své pojištěnkyně, jakožto účastnice veřejného zdravotního pojištění, paní [jméno] [příjmení] (narozena [datum]), která předmětná zranění utrpěla při dopravní nehodě dne [datum] v katastru obce Hracholusky, kterou způsobil pan [jméno] [příjmení] (narozen [datum]), k čemuž poukazuje na důkaz – rozsudek OS [obec] č. j. 1 T 149/2011 ze dne 18.01.2012, právní moc [datum]. Požadovaná výše náhrady v návrhu činí částku [částka], spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce [částka], a dále náhradu nákladů řízení (soudního poplatku) v částce [částka]. Výpočet návrhem požadované náhrady nákladů na léčení rekapituluje žalobkyně tak, že svůj nárok uplatňovala čtyřmi postupnými výzvami a to: 1) výzvou doručenou žalované dne [datum] částku [částka], kterou následně ponížila na částku [částka] na základě námitek žalované, na což žalovaná uhradila částku [částka]; 2) výzvou doručenou žalované dne [datum] částku [částka], na níž žalovaná uhradila [částka], 3) výzvou doručenou žalované dne [datum] částku [částka], kterou následně ponížila na částku [částka] na základě námitek žalované, na což žalovaná uhradila částku [částka], 4) výzvou doručenou žalované dne [datum] částku [částka], na níž žalovaná uhradila [částka]. Rozdíly mezi žalobkyní požadovanými a žalovanou hrazenými částkami shodně ke každé výzvě žalovaná odůvodňovala s tím, že stanovila míru spoluzavinění J. [příjmení] ve výši 50 % proto, že při předmětné dopravní nehodě nebyla připoutána bezpečnostním pásem a rovněž z toho důvodu, že měla vědomost o tom, že J. [příjmení] neměl řidičské oprávnění a o tom, že řídil pod vlivem alkoholu. Žalobkyně, když rekapituluje výše uvedené tvrzení žalované, k tomu obratem dodává, že se s žalovanou shodují v ponížení částek o 20 % s ohledem na nepoužití bezpečnostních pásů J. [příjmení], ale nesouhlasí s ponížením částek o dalších 30 % s tvrzením žalované, že J. [příjmení] věděla o požití alkoholu J. [příjmení] a o tom, že nemá řidičské oprávnění, k čemuž poukazuje na to, že toto tvrzení o vědomosti J. [příjmení] nemá oporu v dokazování provedeném v trestním řízení. Při shodě žalobkyně i žalované na ponížení částek o 20 % tak žalobkyně předmětem žaloby činí z výzvy [číslo]) částku [částka], z výzvy [číslo]) částku [částka], z výzvy [číslo]) částku [částka] a z výzvy [číslo]) částku [částka].

2. Žalobkyně přípisem ze dne [datum] (upřesněným přípisem doručeným dne [datum]) navrhla rozšíření svého návrhu tak, že žádala o rozšíření žalobního návrhu v rozsahu úhrady pokračujících nákladů na zdravotní služby v částce [částka], kdy tuto částku činí předmětem žaloby jako část nákladů, které žalovaná odmítla uhradit se stejným odůvodněním, jak je uvedeno výše. K tomu učinil následující důkazní návrhy: vyúčtování revizním lékařem žalobce ze dne [datum]; vyúčtování revizním lékařem žalobce ze dne [datum]; výzvu k úhradě žalovanému datovanou [datum], vč. doručenky. Rozšíření soud připustil usnesením č. j. 11 C 458/2015-70 ze dne 21.07.2016 (právní moc [datum]), co do zákonného úroku z prodlení usnesením č. j. 11 C 458/2015-368 ze dne 06.04.2018 (právní moc tohoto výroku [datum]). Svůj návrh po výzvě soudu žalobkyně doplnila přípisem doručeným dne [datum]. Zde, vedle rekapitulace toho, co bylo obsaženo již v návrhu, jímž bylo řízení zahájeno, upřesnila, že příčinná souvislost mezi úrazem a vynaloženými náklady zdravotní péče byla zjištěna revizními lékaři MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení], kteří učelnost těchto nákladů potvrdili. K výčtu těchto nákladů žalobkyně využila odkazu na přiložená vyúčtování. V přípise učinila následující důkazní návrhy: výzva z [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; znalecký posudek MUDr. [příjmení]; sdělení výše regresní náhrady; posouzení námitek zhotovené revizním lékařem VZP ČR, RP [obec]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; výzva ze dne [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; výzva ze dne [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; sdělení výše regresní náhrady; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; výzva ze dne [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; výzva ze dne [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum]; vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum].

3. Žalovaná přípisem doručeném soudu dne [datum] soudu oznámila, že žalobkyni uhradila na předmětu žaloby částku [částka] a rekapitulovala v něm své hodnocení spoluzavinění J. [příjmení] s tím, že náhrada po odečtení 50 % spoluzavinění J. [příjmení] je z její strany uhrazena. Tuto úhradu žalobkyně potvrdila přípisem doručeném soudu dne [datum] a v tomto rozsahu vzala svůj návrh zpět s tím, že ale zopakovala své dosavadní stanovisko co do míry spoluzavinění zavinění. Zastavení řízení v rozsahu výše uvedeného zpětvzetí bylo učiněno soudem usnesením č. j. 11 C 458/2015-368 ze dne 06.04.2018 (právní moc tohoto výroku [datum]).

4. Žalobkyně přípisem doručeném soudu dne [datum] doplnila svůj původní návrh o tvrzení, jež obsahovala podrobnější popis dopravní nehody a jejích důsledků na zdraví J. [příjmení]. V němž jinak rekapituluje zdravotní náklady tak, jak byly uvedeny v přípise ze dne [datum]. Toto vyčíslení žalobce opětovně rekapituloval ve svém přípisu doručeném soudu dne [datum], shodně v přípise doručeném soudu [datum] a v dalším přípise doručeném soudu [datum]. Toto vyčíslení bylo potvrzeno shodnou rekapitulací žalované doručené soudu [datum]. Žalobkyně formulovala svůj petit ve znění pozdějších doplnění tak, že navrhuje, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % jdoucím z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení; a dále náklady řízení.

5. Žalovaná ve svém odporu z [datum] doplněném přípisem z [datum] žalovaný nárok v celém rozsahu neuznala. Shodně tvrdila, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě v katastru obce Hracholusky, že ji způsobil [jméno] [příjmení] vozidlem tov. zn. Fiat Marea [registrační značka], které bylo pojištěno u žalované a že při dopravní nehodě byla zraněna J. [příjmení], potvrdila také, že na uplatněné nároky na náhradu nákladů léčení dosud uhradila žalobkyni [částka]. Jako důvod pro odepření rozdílu mezi jí vyplacenou náhradou a její žalobkyní požadovanou výší uvedla nesprávné účtování vynaložených nákladů zdravotní péče a spoluúčast J. [příjmení] na vzniku škody. K nesprávnému účtování žalovaná poukázala na některé, dle jejího tvrzení, nesprávně účtované položky k čemuž učinila důkazní návrh znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vč. doplnění z [datum]; vyúčtování zdravotní péče a zdravotní dokumentaci J. [příjmení]. K spoluúčasti J. [příjmení] na vzniku škody potvrdila žalovaná rekapitulaci jejích důvodů žalobkyní, tj. vyčíslení spoluviny ve výši 50 % pro nepřipoutání J. [příjmení] (kde poukázala na to, že se jedná o porušení povinnosti podle zákona o provozu na pozemních komunikacích a dále, že kdyby J. [příjmení] byla připoutána, pak by následky na jejím zdraví nebyly tak závažné a náklady na léčení tak nižší) a pro její rozhodnutí být spolujezdkyní při vědomosti o tom, že řidič J. [příjmení] nemá řidičské oprávnění a řídí pod vlivem alkoholu a THC k čemuž poukázala na ust. § 415 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ obč. zák.“), jež stanovilo tzv. obecnou prevenční povinnost, kterou měla J. [příjmení] svým chováním porušit a vystavit se svým chováním nepřiměřenému riziku a výrazně tak přispět ke vzniku škody. K výše uvedenému učinila následující důkazní návrhy: vyhotovení znaleckého posudku znalce z oboru kriminalistky, odvětví forenzní biomechaniky (jehož úkol vymezila tak, že znalec má poskytnout odborné vyjádření k tomu, zda by J. [příjmení] utrpěla stejně závažná poranění i při připoutání a popsal eventuální zranění a kvantifikuje vliv nepřipoutání na jejich rozsah); dále výslech J. [příjmení]; výslech [jméno] [příjmení]; rozsudek OS [obec] č. j. 1 T 149/2011).

6. V souladu s návrhem žalované byla ustanovena usnesením zdejšího soudu č. j. 11 C 458/2015-443 ze dne 30.10.2018 znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. Ve znalecké posudku uvádí, že„ Pokud by poškozená byla v průběhu dopravní nehody připoutána správně fungujícím tříbodovým bezpečnostním pásem, nemohlo by dojít k nekontrolovatelnému pohybu těla ve vozidle, což je zásadní moment. S velkou pravděpodobností by vzniklo zranění menšího rozsahu, zejména by nevznikly tak mnohočetné tržně zhmožděné rány, otevřené a závažné zlomeniny lebky včetně obličejového skeletu, tak mnohočetná a závažná poranění kostí a končetin. (…) Protože ale zatím nebyl proveden rozbor nehodového děje znalcem z odvětví silniční dopravy, nelze se k umístění poškozené na zadních sedadlech vyjádřit s větší pravděpodobností.“. Přičemž pro bližší upřesnění účinků nehodového děje znalkyně odkázala i ve svém doplnění znaleckého posudku na posouzení znalce z oboru doprava silniční – posuzování dopravních nehod s tím, že k připoutání bezpečnostním pásem zdůraznila, že při jeho použití by nedošlo k nekontrolovatelnému pohybu těla J. [příjmení] ve vozidle. Znalecký posudek z oboru doprava silniční – posuzování dopravních nehod byl zadán usnesením zdejšího soudu č. j. 11 C 458/2015-541 ze dne 04.09.2019. V něm znalec uvádí, že„ Rychlost při dopadu vozidla na střechu byla asi 42 km/h. Největší síly na tělo a největší poranění vzniklo právě při dopadu vozidla n střechu. (…) I v případě připoutání osoby středním břišním pásem (…) při dopadu střechou na rozhraní komunikace a příkopu jsou pak síly veliké. (…) Síly působící na nepřipoutanou osobu jsou asi o 30 % vyšší, než na připoutanou. Přesto jsou tyto hodnoty destruktivní.“.

7. Žalovaná se přípisem doručeném soudu dne [datum] vyjádřila k míře spoluodpovědnosti v tom smyslu, že má za to, že odpovědnost nesou J. [příjmení] a L. [příjmení] v plném rozsahu přesahujícím spoluzavinění J. [příjmení], na jejíž spoluodpovědností v míře 50 % trvá s tím, že k tomuto cituje rozsudek NS ČR ze dne 30.09.2009, sp. zn. 25 Cdo 2451/2007 a rozsudek NS ČR ze dne 29.01.2014, sp. zn. 25 Cdo 3171/2013, v nichž NS ČR shodně judikuje, že vědomé podstoupení jízdy, při níž řídí podnapilá osoba je nutné považovat za podstatné přispění ke vzniku škodného následku, a míru spoluúčasti v rozsahu 20- 30 % považuje za nepřiměřeně nízkou s tím, že v takovýchto případech míra spoluúčasti může dosahovat až 50 %. Dále pak žalovaná poukazuje, že na krácení ZSÚ v míře 50 % J. [příjmení] souhlasila v žalobě, kterou podala u zdejšího soudu proti žalované.

8. Svůj právní názor žalovaná rovněž rekapitulovala v reakci na výslechy provedené na ústním jednání dne [datum] z nichž měla za prokázané, že J. [příjmení] věděla o tom, že J. [příjmení] nemá řidičský průkaz (což dovozuje z výslechu samotné J. [příjmení]), dále že J. [příjmení] věděla o tom, že J. [příjmení] řídil pod vlivem alkoholu a THC, k čemuž poukázala na výpověď J. [příjmení], kdy naopak výpověď L. [příjmení] považovala za rozpornou, přičemž ale tyto blíže nespecifikuje, a výpověď J. [příjmení] o její vědomosti o pravidelném užívání marihuany J. [příjmení]. Skutečnost nepřipoutání J. [příjmení] má za prokázanou prostřednictvím listin z trestního spisu. Tímto přípisem zároveň žalovaná poukázala na rozsudek OS [obec], sp. zn. 20 C 37/2016 ze dne 27.02.2016, kde soud stanovil míru spoluzavinění ve výši 50 % pro vědomost o tom, že řidič neměl řidičské oprávnění a pro nepřipoutání bezpečnostním pásem.

9. Na druhém ústním jednání ve věci [datum] oba účastníci řízení učinili nesporným, že všechny úkony zdravotní péče co do rozsahu i ceny, které byly provedeny ve prospěch J. [příjmení], byly provedeny a vyúčtovány řádně. Za jedinou spornou otázku tak účastnici řízení označili spoluzavinění J. [příjmení]. Soud tak v souladu s ust. § 118 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. s. ř.“) rozhodl, že vzhledem ke shodným tvrzením účastníků nebudou pro nadbytečnost provedeny žádné důkazy směřující k prokázání oprávněnosti či výše účtovaných nákladů za zdravotní péči vynaloženou na J. [příjmení] a že dále budou provedeny pouze důkazy směřující k otázce případného spoluzavinění a míry tohoto spoluzavinění J. [příjmení]. Soud následně ve shodě s výše uvedeným rozhodnutím provedl následující důkazy: obsah listin z trestního spisu OS [obec] sp. zn. 1 T 149/2011 a to: protokol o nehodě v silničním provozu; protokol o výslechu obviněného; úřední záznam o podání vysvětlení J. [příjmení]; úřední záznam o doplnění podaného vysvětlení J. [příjmení]; úřední záznam o podaném vysvětlení L. [příjmení]; usnesení PČR, krajského ředitelství policie Jihočeského kraje z [datum] o zahájení trestního stíhání osoby; úřední záznam o podání vysvětlení J. [příjmení]; úřední záznam o podaném vysvětlení [příjmení] [příjmení]; úřední záznam o podaném vysvětlení D. [příjmení]; znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie; záznam o dechové zkoušce; protokol o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem; lékařská zpráva; trestní rozsudek ve věci. Dále soud na tomto jednání provedl následující důkazy: vyrozumění o ukončení vyšetřování ze dne [datum]; žaloba o zaplacení náhrady škody na zdraví, kterou poškozená [příjmení]. [příjmení] podala proti žalované. K žalovanou navrhovanému znaleckému posudku z oboru kriminalistiky, odvětví forenzní biomechaniky se žalobkyně vyjádřila tak, že jej považuje za nadbytečný vzhledem k tomu, že žalobce sám uznává spoluzavinění poškozené pro nepřipoutání, což považuje za nespornou skutečnost.

10. Na třetím ústním jednání ve věci [datum] byly provedené důkazy svědeckými výpověďmi. Vzhledem k vymezené sporné skutečnosti soud rekapituluje z výpovědí následující: J. [příjmení] uvedla, že bylo všeobecně známo, že jak L. [příjmení], tak J. [příjmení] kouří marihuanu. Ze samotného dne, kdy k nehodě došlo, si mnoho nepamatuje, neví, jak se dostala do vozidla. S J. [příjmení] se stýkali v intervalu 2-3 týdnů, kouřit marihuanu jej rovněž vídala. Četnost kouření marihuany nemůže, vzhledem k intervalu, v jakém se setkávali, posoudit. Věděla o tom, že J. [příjmení] nemá řidičské oprávnění. J. [příjmení] uvedl, že to, že s L. [příjmení] pili toho dne alkohol, to J. [příjmení] věděla, říkali to a mohla to i vidět. Při kouření marihuany je toho dne neviděla, ale věděla, že ji kouří. O tom, kde v automobilu J. [příjmení] seděla, si není jistý, ale má za to, že to bylo vzadu uprostřed. Připoutaný bezpečnostními pásy nebyl nikdo z nich. To, že byli pod vlivem alkoholu, J. [příjmení] nijak nekomentovala, brali to tak, že je to normální. L. [příjmení] uvedl, že neví, jestli J. [příjmení] věděla, že J. [příjmení] nemá řidičské oprávnění, ale proti tomu, že L. [příjmení] předal řízení J. [příjmení] nic nenamítala, nijak to nekomentovala. Ten den neviděl, že by J. [příjmení] kouřil nějaké jointy, ale obecně ví, že marihuanu kouřil, nemyslí si ale, že by to na něm bylo vidět. Nikdo v automobilu připoután nebyl. Uvádí, že J. [příjmení] nemohla vidět, že popíjeli nějaký alkohol, protože od té doby, co ji naložili, žádný nepili.

11. Na čtvrtém ústním jednání ve věci [datum] byl proveden důkaz znaleckým posudkem [číslo] k němuž účastníci řízení neměli výhrad a výslech znalce nepožadovali. V závěrečném návrhu žalobkyně uvedla, že na základě zpracovaného znaleckého posudku bylo prokázáno, že i při použití bezpečnostních pásů by došlo k těžkým zraněním a navrhla návrhu vyhovět. Žalovaná v závěrečném návrhu uvedla, že má za to, že bylo prokázáno, že J. [příjmení] nebyla připoutána bezpečnostním pásem. [jméno] [příjmení]. [příjmení] vypověděla, že věděla o tom, že pan [příjmení] neměl řidičské oprávnění. Rovněž má žalovaná za to, že bylo prokázáno, že J. [příjmení] věděla, že J. [příjmení] řídil pod vlivem alkoholu a THC. Ze znaleckých posudků poukazuje na to, že nejtěžší zranění J. [příjmení] byly způsobeny tím, že nebyla připoutána bezpečnostním pásem. Žalovaná se tak domnívá, že spoluzavinění J. [příjmení] v míře 50 % bylo žalovanou stanoveno oprávněně a v souladu s judikaturou NS ČR. Proto navrhla návrh, resp. žalobu zamítnout.

12. Z podání účastníků a postupu v řízení, resp. vyjádření účastníků na ústních jednání, došlo k vymezení shodných skutkových tvrzení tak, že se účastníci řízení shodují v tom, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě v katastru obce Hracholusky, že ji způsobil [jméno] [příjmení] vozidlem tov. zn. Fiat Marea [registrační značka], které bylo pojištěno u žalované a že při dopravní nehodě byla zraněna J. [příjmení] a dále oba účastníci řízení učinili nesporným, že všechny úkony zdravotní péče co do rozsahu i ceny, které byly provedeny ve prospěch J. [příjmení], byly provedeny a vyúčtovány řádně.

13. Za jedinou spornou otázku tak účastnici řízení označili spoluzavinění J. [příjmení]. Již z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyplývá, že žalobkyně připouští ponížení náhrad o 20 % s ohledem na nepoužití bezpečnostních pásů J. [příjmení], přičemž v této výši jí uhrazené náklady léčení nečiní předmětem tohoto řízení. Totéž žalobkyně zopakovala ve svém vyjádření na ústním jednání konaném dne [datum] k žalovanou navrhovanému znaleckému posudku z oboru kriminalistiky, odvětví forenzní biomechaniky když se žalobkyně vyjádřila tak, že jej považuje za nadbytečný vzhledem k tomu, že žalobce sám uznává spoluzavinění poškozené pro nepřipoutání bezpečnostním pásem, což považuje za nespornou skutečnost. Ze skutkových okolností tedy bylo nutné prokázat tvrzení žalované, že J. [příjmení] věděla o tom, že řidič J. [příjmení] neměl řidičské oprávnění a že řídil pod vlivem alkoholu a THC. Soud má za to, že lze mít prokázané to, že J. [příjmení] věděla o tom, že J. [příjmení] nemá řidičské oprávnění a to na základě její výpovědi na ústním jednání dne [datum] O vědomosti J. [příjmení] o tom, že J. [příjmení] řídil pod vlivem alkoholu lze s pravděpodobností, dle názoru soudu, usuzovat z výpovědi J. [příjmení] na témže ústním jednání, když vypověděl, že„ to, že s L. [příjmení] pili toho dne alkohol, to J. [příjmení] věděla, říkali to a mohla to i vidět.“. Toto sice zpochybňuje výpověď L. [příjmení], který uvedl,„ že J. [příjmení] nemohla vidět, že popíjeli nějaký alkohol, protože od té doby, co ji naložili, žádný nepili“ nicméně přihlédne-li soud k tomu, že podle výpovědí J. [příjmení] i L. [příjmení] společně s J. [příjmení] strávili ten den delší čas, jeví se její nevědomost, při zvážení těchto okolností, jako nepravděpodobná. Z výpovědí nicméně nelze usuzovat s dostatečnou pravděpodobností usuzovat, že by J. [příjmení] věděla o tom, že byl J. [příjmení] pod vlivem THC, nicméně, jak sama vypověděla, o opakovaném užívání marihuany rovněž vědomost měla a tak lze usuzovat, že i v tomto směru si měla J. [příjmení] počínat, s ohledem na tuto skutečnost, se zvýšenou opatrností. Důkaz žalované žalobou, kterou podala u zdejšího soudu proti žalované [příjmení]. [příjmení], s tím, že v ní J. [příjmení] uznává míru své spoluúčasti v rozsahu 50 %, soud nepovažuje za důkaz skutkových okolností o míře jejího zavinění, když, dle názoru soudu, samotné vyčíslení této míry je právní otázkou, přičemž tato žaloba o samotných skutkových okolnostech nic blíže neuvádí.

14. Aktivní legitimace žalobkyně je založena § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ ZVZP“), který stanoví, že„ Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny“. Pasivní věcná legitimace žalované je založena § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.

15. Samotné právo na náhradu nákladů žalobkyně je zvláštním ustanovením o náhradě škody k úpravě v občanském zákoníku. Vzhledem k tomu, že ke vzniku škodné události došlo [datum], stejně tak jako k úhradě nákladů zdravotní péče je, v souladu s ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, předmětný nárok posoudit podle ust. obč. zák. O odpovědnosti J. [příjmení] podle ust. § 420 obč. zák. není mezi účastníky řízení sporu. Pro spoluúčast J. [příjmení] platí ust. § 441, jež stanoví:„ Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.“ K spoluúčastí v režimu § 55 ZVZP judikoval NS ČR rozsudkem č. j. 21 Cdo 3845/2019-127, kde uvedl„ Ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění jakožto zvláštní ustanovení ve vztahu k ustanovením občanského zákoníku o náhradě škody zakládá zdravotní pojišťovně specifické právo požadovat od třetích osob náhradu škody spočívající v nákladech na poskytnuté služby hrazené ze zdravotního pojištění, které vznikly v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěncům zdravotní pojišťovny. Znamená to, že třetí osoba odpovídá zdravotní pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. V rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti nebo v jakém byl jejich vznik způsoben jednáním pojištěnce, třetí osoba za škodu podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojišťovně neodpovídá, neboť zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným jednáním třetí osoby. Jestliže právo na náhradu škody zdravotní pojišťovně v určitém rozsahu vůbec nevzniklo, není k náhradě v tomto rozsahu nikdo povinen a ohledně této části nákladů vynaložených na poskytnuté služby hrazené ze zdravotního pojištění nelze ani nikomu uložit platební povinnost.“.

16. Vezme-li pak soud, s ohledem na ustálenou judikaturu NS ČR, vč. té, na kterou poukázala žalovaná, v úvahu, že žalobkyně se rozhodla cestovat v automobilu aniž by použila bezpečnostních pásů, navíc řízeném řidičem, o němž prokazatelně věděla, že není držitelem platného řidičského oprávnění, a o němž s největší pravděpodobností věděla, že řídí pod vlivem alkoholu a mohla mít důvodně pochybnosti o tom, zda není pod vlivem THC, jeví se soudu stanovení spoluúčasti J. [příjmení] ve výši 50 % (při zahrnutí 20 %, které připustila i žalobkyně), jak uváděla žalovaná, za důvodné. To proto, že i kdyby se soudu nejevilo jako pravděpodobné, že o tom, že J. [příjmení] řídí pod vlivem, měla J. [příjmení] vědomost, nelze při„ vrstvení“ neopatrnosti J. [příjmení] ještě o to, že věděla, že J. [příjmení] není držitelem řidičského oprávnění, připustit spoluúčast pouze v míře 20 %, když pro takovéto snížení postačí i jen to, že nebyla připoutána bezpečnostním pásem. O nákladech řízení rozhodl soud na základě ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má nárok na náhradu nákladů řízení žalovaná, která byla ve věci úspěšná. Náklady řízení žalované se sestávají z náhrady hotových výdajů dle ustanovení § 13 odst. 1, 3 AT ve výši [částka] za 6 úkonů (vyjádření ve věci samé, účast na jednáních soudu) ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. O povinnosti žalobkyně uhradit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 se pak opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř.