11 C 48/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 53 105 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 388 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 388 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 35 717 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 35 717 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 510 Kč do tří od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se podanou žalobou po připuštění jejího rozšíření domáhal po žalované zaplacení částky 53 105 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které došlo k poškození vozidla žalobce [příjmení] [jméno], rz [anonymizováno] [číslo], a to provozem vozidla pojištěného u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Škoda spočívá v ceně opravy vozidla, kdy žalobce vyčísluje doplatek v částce 27 421 Kč, a v ušlém zisku v požadovaném doplatku v částce 25 684 Kč. Výše škody na motorovém vozidle žalobce stanovená odhadem žalované na částku 21 856 Kč, neodpovídá nákladům, které žalobce musí účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci za předpokladu obvyklého způsobu provádění oprav a údržby za užití obvyklých cen náhradních dílů a práce. Škoda byla minimálně nedůvodně krácena odhadem o 50 %. Nárok ušlého zisku nebyl žalovanou za dobu 21 dnů akceptován. Žalovanou bylo namísto vyčísleného ušlého zisku ve výši 36 540 Kč zaplaceno pouze 10 856 Kč. [příjmení] se stala dne [datum], pojistná událost a škoda byla bezprostředně uplatněna u žalované. Pojišťovna trvala na prohlídce automobilu před zahájením opravy, prohlídka se však konala až dne [datum]. Nebýt škodné události žalobci by zisk neušel. Žalobce přišel o celou nasmlouvanou zakázku. Výpočet žalované zahrnuje jakousi amortizaci vozidla. Žalovaná odečetla tedy amortizaci a rovněž vyčíslené náklady na provoz. Žalobce si údržbu provádí sám, a tedy k výzvě žalované zaslal, kolik jej údržba vozidla stojí. Žalovaná však odečítá obojí, žalobce má však za to, že lze toliko odečíst paušál za ujetý kilometr, což je však také sporné, protože v tomto paušálu je zahrnuta i skutečnost, že vozidlo stárne, což stárne i v případě, že je odstaveno z důvodu poškození. Žalobce běžně vozidla nepůjčuje, jde o občasnou činnost, když nemožnost půjčovat poškozené vozidlo žalobce zasáhla již jen z toho důvodu, že nemohl výpadek příjmu pokrýt z půjčovného za jiná vozidla a nemohl sjednat další případné zakázky pro vozidlo v opravě, na které byla předtím sjednána zakázka na dobu 21 dní. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu dne [datum], když žalovaná na tuto odpověděla dopisem ze dne [datum], kdy uplatněný nárok žalobce neuznala.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že vyplatila žalobci dne [datum] jako náhradu škody na vozidle pojistné plnění ve výši 21 856 Kč. Toto pojistné plnění bylo na základě požadavku žalobce stanoveno rozpočtem nákladů na opravu poškozeného vozidla. Dále žalobce uplatnil u žalované náhradu za ušlý zisk, neboť v důsledku dopravní nehody nemohlo vozidlo [příjmení] [jméno] zůstat v pronájmu zákazníkovi žalobce, kdy tento pronájem měl trvat od [datum] do [datum], tedy celkem 21 dní. Na základě odborného vyjádření, které si žalovaná nechala vypracovat za účelem stanovení výše náhrady za ušlý zisk, vyplatila žalovaná žalobci dne [datum] pojistné plnění v celkové výši 10 856 Kč. Dle žalované výše skutečné škody na vozidle zohledňuje obvyklý způsob provádění oprav a údržby a vychází z obvyklé ceny náhradních dílů a prací. Přihlíží se i k technickému stavu vozidla, k jeho opotřebení a stáří. Výpočet škody na vozidle žalobce byl proveden se započtením hodnoty dostupných, kvalitativně srovnatelných náhradních dílů, respektive úhradou 50 % ceny nových originálních náhradních dílů. Žalobce sám ve svém písemném sdělení adresovaném žalované uvedl, že údržba vozidla byla zajišťována výhradně vlastními silami za použití náhradních dílů druhovýroby. Ke stanovení výše škody na vozidle žalobce žalovaná dále uvádí, že tato byla kalkulována expertním systémem Audatex, a to na základě doložené dokumentace, prokázaného rozsahu poškození a zápisu o poškození motorového vozidla ze dne [datum]. Stanovením výše nároku ušlého zisku byla pověřena specializovaná externí likvidační společnost [právnická osoba], kterou byla výše denní újmy stanovena na základě žalobcem předložených podkladů v částce 1 357 Kč. Dle odborného vyjádření [právnická osoba] s.r.o. byla žalobci jako náhrada ušlého zisku vyplacena částka 10 856 Kč. Žalobce požaduje, aby mu byl nahrazen ušlý zisk za celkovou dobu 21 dní, tedy dobu, po kterou byl dle žalobce zmařen pronájem vozidla. Žalovaná však s tímto nesouhlasí a namítá, že nárok na náhradu ušlého zisku je možno přiznat výhradně po dobu výpadku provozu poškozeného vozidla, přičemž časová náročnost opravy by v daném případě dosahovala 2,5 hodiny čisté mechanické a klempířské práce a dále tři hodiny lakování. Do provedené likvidace bylo včetně rezerv zahrnuto celkem 8 dní nemožnosti provozu poškozeného vozidla, což je doba dostatečná k uvedení vozidla do původního stavu.

3. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které došlo k poškození vozidla žalobce [příjmení] [jméno], rz [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ předmětné vozidlo“), a to provozem vozidla pojištěného u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Rozsah poškození vozidla v důsledku dané dopravní nehody je obsahem Zápisu o poškození motorového vozidla ze dne [datum]. Dne [datum] uzavřel žalobce jako pronajímatel s p. [jméno] [jméno] jako nájemcem smlouvu o nájmu dopravního prostředku, na jejímž základě přenechal pronajímatel nájemci k užívání předmětné vozidlo na dobu od [datum] 8:00 hodin do [datum] 18:00 hodin a nájemce se zavázal zaplatit nájemné v částce 1 800 Kč (prokázáno nájemní smlouvou a dílčí objednávkou, oboje ze dne [datum]). Předmětné vozidlo bylo nájemci předáno dne [datum] v 8:00 hodin a zpět vráceno pronajímateli dne [datum] v důsledku poškození vozidla dopravní nehodou (prokázáno předávacím protokolem ze dne [datum]). Z Výpočtu ušlého zisku vyhotoveného žalobcem soud zjistil, že žalobce údržbu vozidla zajišťuje sám za použití náhradních dílů z druhovýroby. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne [datum], kdy stanovila pojistné plnění s DPH rozpočtem nákladů na opravu vozidla v celkové výši 21 856 Kč (prokázáno Sdělením výše pojistného plnění ze dne [datum]). Žalovaná ukončila šetření pojistné události – ušlý zisk dne [datum], kdy stanovila pojistné plnění v celkové výši 10 856 Kč (prokázáno Sdělením výše pojistného plnění – ušlý zisk ze dne [datum]).

4. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že si vozidlo od žalobce půjčoval pravidelně, neboť měl tažné zařízení na 2 tuny. Vlastní vozidlo měl poškozené. Předmětné pronajaté vozidlo potřeboval z důvodu stěhování těžších věcí. Vozidlo si pronajal na delší dobu, asi tak 14 dnů až měsíc. Jednalo o běžnou cenu pronájmu, cenu žalobce učinil svědkovi lepší, neboť už předtím mu pronajímal vozidlo, takže byli spolu takto domluveni. Svědek jel s vozidlem do [obec], táhl tedy i svůj vlek s tímto vozidlem. Stala se tam nehoda u nákupního centra, ihned zavolal žalobci a ten s ním ukončil nájemní smlouvu. Na vozidle byla poškozena přední část a přední registrační značka. Vozidlo bylo před dopravní nehodou opotřebeno obvykle k běžnému užívání, bez známky poškození. Svědek vozidlo převezl sám do servisu. Účastnil se prohlídky technikem servisu p. [příjmení]. Po dopravní nehodě žalobce již nedisponoval jiným vozem, proto svědek musel zařídit pronájem vozidla jiným způsobem. Svědek si dále již nevypůjčil žádné jiné vozidlo, řešil to výpomocí od jiné osoby, objednal si dopravu. Náhradní vozidlo svědek akutně potřeboval ihned po poškození pronajatého vozidla, jelikož musel vyklízet dům, a tedy bylo to nezbytně nutné. Pokud by bylo vozidlo opraveno dříve, měl by opětovně zájem o jeho pronájem.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že vyhotovoval Zápis o poškození předmětného vozidla. Při vyhotovování záznamů svědek vypisuje stav vozidla, který zadokumentuje fotoaparátem⁄mobilním telefonem, zapisují se tam viditelná poškození. Při první nebo druhé prohlídce se nepátrá po tom, zda se jedná o díly originální nebo použité či aftemarketové, pouze pokud by to bylo na první pohled viditelné, že se jedná již o starší díly, tak se to do zápisu zaznamená. Pokud by byla vznesena nějaká námitka oproti Zápisu o poškození motorového vozidla, byla by v tomto zápisu uvedena.

6. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo], soud zjistil, že obvyklá cena opravy předmětného vozidla v neautorizované opravně za použití originálních náhradních dílů činí částku 48 800 Kč vč. DPH. Obvyklá cena opravy předmětného vozidla v neautorizované opravně za použití aftermarketových náhradních dílů činí částku 29 300 Kč vč. DPH. Obvyklou dobu opravy pak znalec stanovil minimálně 14 dnů ode dne poškození [datum] do dne předání [datum]. Pevné náklady na provoz vozidla za 1 km stanovil znalec v částce 6,31 Kč, tedy za dobu 14 dnů při průběhu 50 km⁄den v částce 4 400 Kč vč. DPH. Jelikož při opravě vozidla nebyla měněna ani celkově opravována žádní hlavní skupina ani podskupina, kdy byly měněny pouze díly spojené montážní technologií, nedošlo výměnou dílů ke zhodnocení vozidla. Vzhledem ke stáří vozidla nedošlo poškozením a následnou opravou vozidla ke znehodnocení vozidla.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

9. Podle § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

10. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

11. Podle § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

12. Podle § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

13. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

14. Podle § 2951 odst. 1 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

15. Podle § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

16. Co se týče obvyklé ceny opravy vozidla, odpovídá ustáleným závěrům soudní praxe posouzení, dle něhož, pokud je způsobena škoda na vozidle (§ 2951 odst. 1 o.z.), má poškozený vždy právo na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou vozidla (obvyklou cenou) před poškozením a totožně stanovenou cenou vozidla ve stavu po poškození (§ 2952 o.z.). Rozhodne-li se poškozený pro provedení opravy a jedná-li se o postup objektivně účelný (§ 2951 o.z.), což je případné posuzované věci, zakládá mu to právo výběru požadovat škodu vyčíslenou i dalším způsobem, a to ve výši tržní hodnoty opravy, s případným odpočtem zhodnocení, pokud k němu po provedené opravě dojde. Zhodnocení poškozeného vozidla opravou je pak dáno jen tehdy, pokud došlo ke zvýšení jeho obvyklé (tržní) ceny, nikoliv např. jeho tzv. technického zhodnocení apod.

17. V nálezu sp.zn. II. ÚS 2221/07 Ústavní soud konstatoval, že nelze přehlédnout, že poškozenému bylo ono tzv. zhodnocení vozidla protiprávním jednáním v podstatě vnuceno. Opravou vozidla přitom poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou. Pokud oprava vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se Ústavnímu soudu spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet za zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Ústavní soud nevylučuje, že poškozený může být i v důsledku účelně provedené opravy jednoznačně a nepochybně obohacen oproti stavu před nehodou, taková situace bude ovšem spíše výjimečná, plynoucí např. z již dřívějšího značného opotřebení (poškození) často vyměňovaných dílů, přičemž by tyto okolnosti navíc musely převážit nad obvyklým snížením tržní hodnoty havarovaných vozidel. Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by však vzhledem ke všem výše rozvedeným argumentům mělo být pravidlem.

18. Dle nálezu sp.zn. I. ÚS 1902/13 pak dle Ústavního soudu s výše uvedeným pak souvisí také otázka samotné účelnosti opravy. V závislosti na konkrétních poškozených dílech je obvykle možné daný díl nahradit dílem novým či použitým, značkovým i neznačkovým. Existují také různé způsoby, jak jednotlivé díly získat. Po poškozeném samozřejmě nelze požadovat, aby např. objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl stářím odpovídající dílu, který byl během nehody poškozen. Na druhou stranu pokud takový díl k dispozici je, není v zásadě důvod jej k opravě nevyužít. Stejně jako při volbě mezi značkovým a neznačkovým dílem je ovšem nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla (případně vyloučit jeho možné zhodnocení) riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu. Důraz na kvalitu dílu se pak pochopitelně bude odvíjet od jeho reálného vlivu na bezpečnost řízení vozidla. Byť prakticky každá součást automobilu může přímo či nepřímo svou poruchovostí ohrozit bezpečnost řidičů, kvalita např. brzdového systému se v tomto ohledu jeví zjevně důležitější než kvalita stěračů.

19. Soud vycházel při stanovení obvyklé ceny opravy vozidla žalobce z podaného znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], přičemž vyšel z varianty opravy v neautorizovaném servisu, neboť žalobce neprokázal, že by bylo vozidlo servisováno v autorizovaném servisu, a za částečného použití aftermarketových dílů, které byly v posuzované době k dispozici. Jak znalec totiž následně doplnil a vysvětlil, kvalitativně srovnatelné díly aftermarketu jsou díly, které vyrábí buď výše uvedený výrobce dílů pro prvomontáž (originálních dílů), avšak v důsledku tzv.„ blokové výjimky“ v ČR platné od [datum], je oprávněn tyto díly dodávat na volný trh pod svým výrobním označením (bez uvádění např. VW, [příjmení], [jméno]). Jedná se o díly certifikované kvality, které jsou vyráběny buď stejnou, nebo častěji velmi obdobnou technologií, jako díly originální a splňují tedy původní požadavky automobilky na kvalitu. Současně jsou v této kategorii i výrobci, kteří nemuseli dodávat díly přímo pro automobilku, ale jsou vlastníky potřebného certifikátu kvality (např. se účastnili finálního výběru pro dodávku dílu pro automobilku, ale nebyli schopni dodat potřebné množství atd.), ale mají potřebný technologický certifikát kvality. Všichni zde uvedení výrobci většinou vyrábějí díly dvojí cenové úrovně a dvojí úrovně kvality - tzv. TOP kvalita a CERT (certifikovaná kvalita) - zde je výše zmíněný rozdíl např. v materiálovém složení (lehce odlišná technologická vlastnost plastů, jiná použitá barviva, technologické úpravy povrchu atd. atd.). Výše uvedená kvalita aftermarketových náhradních dílů pak plně vyhovuje požadavkům stanoveným nálezem Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 1902/13, kdy takovouto opravou bude vozidla navráceno ve stav před dopravní nehodou, přičemž nedojde k tržnímu znehodnocení ani zhodnocení vozidla opravou. Obvyklá cena opravy tak činí částku 29 300 Kč vč. DPH.

20. U nároku ušlého zisku z uzavřené smlouvy o nájmu předmětného vozidla bylo výslechem svědka [jméno] [jméno] prokázáno, že by měl zájem o opětovný pronájem předmětného vozidla, pokud by bylo opraveno dříve. Proto soud vycházel z obvyklé doby opravy stanovené znaleckým posudkem, tj. 14 dnů, při sjednané sazbě nájemného 1 800 Kč za 1 den, tj. 25 200 Kč, přičemž je nutné odečíst pevné náklady na provoz vozidla, které znalec stanovil za období 14 dnů v částce 4 400 Kč vč. DPH. Ušlý zisk žalobce tak činí částku 20 800 Kč.

21. Žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění za poškození vozidla v částce 21 856 Kč, proto doplatek pojistného plnění činí částku 7 444 Kč (29 300 Kč - 21 856 Kč). Pojistné plnění z titulu ušlého zisku vyplatila žalovaná žalobci v částce 10 856 Kč, doplatek pojistného plnění tak činí částku 9 944 Kč (20 800 Kč - 10 856 Kč). Proto soud žalobci přiznal doplatek pojistného plnění v celkové částce 17 388 Kč O úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1970 o.z., výše úroku pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení (výrok I). Co do rozdílu mezi předmětem řízení a výrokem I. rozsudku přiznanou částkou (53 105 Kč - 17 388 Kč), tj. v částce 35 717 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná - z porovnání celkové žalobci přiznané částky 17 388 Kč s přísl. s částkou, ohledně níž byla žaloba zamítnuta 35 717 Kč s přísl. z celkového předmětu řízení rovnému součtu těchto částek 53 105 Kč s přísl. Žalovaná byla tedy úspěšná v 67 % a neúspěšná v 33 %, pročež žalované náleží 34 % (67 % - 33 %) na celkových vynaložených nákladech řízení. Proto jí soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává z paušální náhrady celkem ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů (vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ze dne [datum] o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu; 34 % pak činí částku 510 Kč.

23. Obsah výroku IV. a V. je odůvodněn dle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.