12 C 175/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 265 314 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 265 314 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 7. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 153 110 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku, která bude určena v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobce se žalobou ve znění jejího částečného zpětvzetí domáhal zaplacení částky 265 314 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 7. 2014 došlo k pojistné události, konkrétně k poškození rodinného domu na adrese [adresa], v důsledku extrémní klimatické události v podobě přívalu vody způsobeného deštěm ze dne 2. 5. 2014. Silný přívalový déšť nejprve naplnil svody dešťové vody v ulicích nad předmětným domem, což vedlo k přetečení a naplnění celé ulice dešťovou vodou, jak potvrzují přiložené fotografie č. 1 a 2. Veškerá tato povrchová voda ze zpevněné komunikace [příjmení] [příjmení] se poté valila na pozemek domu, pod který se vsakovala. Došlo k podmáčení domu a v návaznosti ke zvlhnutí stěn v přízemí, trhnutí severní štítové stěny a praskání domu. Rodinný dům je ve vlastnictví žalobce a je pojištěn u žalované na základě pojistné smlouvy pod [číslo] která byla žalobcem uzavřena na počátku roku 2010. Součástí pojistné smlouvy jsou také Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění věci a jiného majetku a pojištění odpovědnosti za škodu občanů („ VPPMO [číslo]“), Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývané nemovitosti („ ZPP – N 1/07“). Žalobce u žalované pojistnou událost řádně nahlásil dne 1. 9. 2014, ta ji zaevidovala pod č. [rok]. Žalovaná v dopise ze dne 25. 11. 2014 žalobci oznámila, že žalobci nevzniklo právo na pojistné plnění a to z důvodu, že ke škodě došlo v důsledku objemových změn základové půdy v důsledku dlouhodobého působení okolních vlivů, kdy dle čl. 5 odst. 7.2 písm. a) ZPP – N 1/07 se pojištění nevztahuje na škody způsobené přímo či nepřímo v důsledku objemových změn základové půdy. Žalobce dopisem ze dne 21. 12. 2014 vyjádřil své odmítavé stanovisko se závěry žalované. Předmětný dům zde stojí již po dobu 80 let a v roce 2007 prošel celkovou rekonstrukcí a přístavbou. Po celou dobu užívání je dům stabilní bez projevů trhlin a prasklin. Ke způsobení škody na rodinném domě došlo až v důsledku nahodilého jevu v podobě přívalových dešťů. Uvedené tvrzení žalobce doložil vyjádřením statika [titul]. [jméno] [příjmení] k objektu rodinného domu ze dne 12. 10. 2014. Paní inženýrka ve vyjádření uvádí, že se trhliny v podzemním podlaží a přízemí objevily při poklesu založení severní štítové stěny, přičemž pokles základu vzniká podmáčením podloží. Dle provedené sondy do podlahy nebyla zjištěna existence spodní vody. K podmáčení podloží došlo při extrémním dešti, neboť se podél severního štítu valila povrchová voda ze zpevněné komunikace [anonymizováno] [příjmení] a vsakuje se tak do podloží. V závěru vyjádření paní inženýrka navrhuje možné řešení předejití opětovnému působení škody v důsledku dalších nahodilých událostí, a sice podchycení severního štítu a hlavně severozápadního rohu šroubovými mikropiloty s předpětím a sešitím trhlin. V závěru dopisu tak žalobce požádal žalovanou o opětovné posouzení pojistné události, neboť zde nedošlo ke škodě v důsledku objemových změn základové půdy v důsledku dlouhodobého působení okolních vlivů a není tak možné na danou pojistnou událost vztáhnout ustanovení čl. 5 odst. 7.2. písm. a) ZPP – N 1/07. Žalovaná zareagovala dopisem ze dne 28. 1. 2015, v němž uvádí následující zjištění. Při deštích voda zatékala k domu žalobce, nicméně záplava musí vzniknout tak, že se po silném dešti vytvoří venku vodní plocha s klidnou hladinou, která poté poškodí předmět pojištění dle ZPP – N 1/07 čl. 5 odst. 6.2, přičemž provedeným šetřením nevznikla v okolí stavby záplava dle definice žalované. Pro upřesnění příčiny požádala znalce z oboru stavebnictví pana [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], o vyhotovení znaleckého posudku. Znalec ve svém posudku ze dne 20. 11. 2014 uvádí, že samotnou příčinou poškození objektu je s vysokou pravděpodobností pokles základových konstrukcí, vyvolaný ztrátou pevnosti základové půdy jejím zavodněním. Dle žalované se tak na základě čl. 5 odst. 7.2 ZPP – N 1/07 pojištění na škody způsobené přímo nebo nepřímo v důsledku a) objemových změn základové půdy, c) poklesu půdy nevztahuje a uzavřela postup svých pracovníků jako správný. Žalobce k výše uvedenému uvádí, že znalec pan [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], vyhodnotil příčiny poruchy následovně. Samotnou příčinou poškození objektu je s vysokou pravděpodobností pokles základových konstrukcí vyvolaný ztrátou pevnosti základové půdy po jejím zavodnění. Dále uvádí, že vzhledem ke stáří objektu a skutečnosti, že provedené rekonstrukční práce neznamenaly žádné významné přitížení objektu, je zjevné, že nerovnoměrné poklesy severní štítové stěny byly vyvolány vnějšími vlivy, zejména možností zavodnění základové spáry. K samotnému zavodnění pozemku znalec dále konstatuje, že provedená úprava komunikace, které jsou opatřeny asfaltovým krytem, umožňuje stékání srážkové vody podél objektu z poměrně širokého okolí. Okraje komunikace jsou opatřeny betonovými obrubníky, které nejen vymezují šířku komunikace, ale rovněž mají znemožnit stékání srážkové vody na okolní pozemky. Nicméně provedení křižovatky ulic [ulice] a [příjmení] [příjmení] umožňuje stékání srážkové vody do travnatého pásu, tedy za betonové obrubníky, značné množství srážkové vody je tak sváděno přímo na pozemky k rodinným domům. Při intenzivních srážkách v podobě přívalových dešťů tak dochází k zavodnění pozemku. Z uvedeného lze vyvodit závěr, že vzhledem k tomu, že dům je používán více než 80 let bez jakýchkoli potíží a provedená rekonstrukce, tak jak uvádí znalec, neznamenala žádné přitížení objektu, ke škodě došlo v důsledku nahodilé události (přívalového deště), která následně způsobila podmáčení podloží, pokles založení severní štítové stěny a praskání domu. Ke škodě tedy nedošlo tak, jak uvádí žalovaná, v důsledku objemových změn základové půdy zapříčiněného dlouhodobým působením okolních vlivů, ale v důsledku nahodilé události v podobě přívalu vody způsobeného deštěm, tedy v důsledku záplavy. A vzhledem k tomu, že žalovaná v čl. 6 písm. b) ZPP – N 1/07 definuje záplavu také jako příval vody způsobený deštěm, nikoli tedy pouze tak, jak sama uvádí v dopise ze dne 28. 1. 2015, došlo k pojistné události a ke vzniku povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojistitel poskytne pojistné plnění pouze v případě, že škoda na pojištěném majetku vznikla v důsledku pojistného nebezpečí, pro něž je v pojistné smlouvě pojištění výslovně sjednáno. V pojistné smlouvě je jako rozsah pojištění sjednána varianta exkluziv, která jako pojistné nebezpečí zahrnuje mimo jiné i záplavu. Žalovaná dopisem ze dne 12. 3. 2015 uvedla, že je sice pravda, že záplavu definuje také jako příval vody způsobený deštěm, že v okolí předmětného domu sice tato záplava byla, ale pouze v okolí. Dle žalované příval vody musí působit přímo na předmět pojištění, aby mohla škodní událost označit za likvidní z pojistného nebezpečí„ záplava“. Žalobce své nároky uplatnil také předžalobní výzvou ze dne 16. 6. 2015. Požadovanou výši pojistného plnění stanovil žalobce v souladu s cenovou nabídkou provedení statistického zajištění poruch objektu od společnosti [právnická osoba], ze dne 15. 10. 2014.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že při šetření škodní události vyplynulo, že nebyla naplněna definice záplavy dle pojistných podmínek. V dokumentu hlášení o pojistné události ze dne 1. 9. 2014 sám žalobce uvedl, že došlo k opakujícímu se a tedy dlouhodobému jevu, kdy voda pronikala na pozemek a působila na stav základové půdy, nikoli však na přímo na dům žalobce. Při dalším šetření škodní události byl dne 4. 9. 2014 vypracován Zápis ke škodné události, ze kterého vyplývá, že došlo k opakovaným dešťům v červenci roku 2014. Žalovaná tedy neměla ani za prokázané, kdy ke škodní události mělo dojít, resp. bylo zjevné, že se jednalo o opakující se (dlouhodobý) jev a nikoli o jednu nahodilou událost. Tento názor potvrzuje i vyjádření statika, které předložil žalobce, ve kterém je uvedeno, že se„ (p) ři dešti podél severního štítu valí voda…„. Vzhledem k tomu, že již z předcházejících dokumentů bylo zjevné, že šlo o jev opakující se, pak nemohlo jít o jedinou konkrétní událost, ale naopak, jak potvrzuje uvedené vyjádření statika o jev, kdy se následně voda vsakuje a způsobuje tak objemové změny základové půdy a toto je pak důsledkem škody na nemovitosti. V rámci následného řešení stížnosti byla žalované předána i komunikace žalobce. I v ní sám žalobce uvádí, že„ (v ) minulém roce přišly dvakrát po sobě přívalové deště, které způsobily naplnění svodů dešťové vody v ulicích nad námi, což vedlo k přetečení a naplnění celé ulice dešťovou vodou, bohužel je to zde nešťastně řešeno a všechna ta voda, resp. větší část z ní, protekla k nám a sousedce na pozemek kolem domu se vsákla pod dům“. Opětovně tedy sám žalobce potvrzoval, že se jedná o jev, který se opakoval, resp. šlo o dlouhodobý jev, a nešlo o jednu konkrétní nahodilou událost. Názor žalované též potvrzuje faktický stav místa uvedené škodní události, kde nebyla zjištěna žádná kanalizační vpusť, a z konstelace terénu, komunikace kolem uvedeného objektu. Opětovně uvádí, že daný problematický terén potvrdil i sám žalobce ve své komunikaci a je též potvrzena posudkem ing. [příjmení]. Žalovaná má za to, že její tvrzení prokazuje i Zápis ke škodní události ze dne 28. 6. 2013, kde je přímo uvedeno,„ (P) ři dlouho trvajících deštích došlo k posunu zeminy“ a je tedy zjevné, že téměř jeden rok před škodní událostí docházelo v dané oblasti k objemovým změnám základové půdy a nikoli k záplavě dle znění pojistných podmínek. Žalovaná je tedy toho názoru, že sám žalobce potvrdil, že docházelo k opakujícím se srážkám, které vlivem okolního terénu stékaly na pozemek žalobce a zde se vsakovaly. Jak uvedl ing. [příjmení], právě zavodnění vyvolalo ztrátu pevnosti základových konstrukcí a pokles těchto konstrukcí ztrátou pevnosti základové půdy, s jehož závěrem se žalovaná ztotožňuje.

3. Žalobce v replice konstatoval, že předmětný dům žalobce na tomto místě stojí již po dobu 80 let a v letech 2007 až 2010 prošel celkovou rekonstrukcí a přístavbou. Po celou dobu užívání je dům stabilní bez projevů trhlin a prasklin. Ke způsobení škody na rodinném domě došlo až v důsledku nahodilého jevu v podobě přívalových dešťů, ne v důsledku dlouhodobého působení vody. Uvedené tvrzení žalobce doložil vyjádřením statika [titul]. [jméno] [příjmení] k objektu rodinného domu ze dne 12. 10. 2014, dle kterého se trhliny v podzemním podlaží a přízemí objevily při poklesu založení severní štítové stěny, přičemž pokles základu vzniká podmáčením podloží. Nicméně dle provedené sondy do podlahy nebyla zjištěna existence spodní vody, a tak k podmáčení podloží došlo při extrémním dešti, neboť se podél severního štítu valila povrchová voda ze zpevněné komunikace [anonymizováno] [příjmení] a vsakovala se do podloží. Dané tvrzení žalobce je rovněž podloženo znaleckým posudkem ze dne 2. 11. 2016 zpracovaným panem [titul]. [jméno] [jméno], který v závěru znaleckého posudku stanovil, že po doplnění průzkumů, výpočtů a ověření situace lze potvrdit, že uváděnou havárii způsobila extrémní klimatická událost, jejíž hodnoty lze zjistit a tato skutečnost navodila mimořádnou situaci. Jako příčinu poškození domu potvrdil [titul]. [jméno] vzlínání vlhkosti do zdí po přívalu vody způsobené přívalovým deštěm s tím, že v souladu s výpočty hlavní poškození domu bylo způsobeno především událostí ze dne 2. 5. 2014. V souvislosti s likvidací výše uvedené škody provedl dne 20. 10. 2014 znalec objednaný žalovanou pan [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] místní šetření v objektu nemovitosti a jejího okolí. Podle posudku tohoto znalce je samotnou příčinou poškození objektu s vysokou pravděpodobností pokles základových konstrukcí vyvolaný ztrátou pevnosti základové půdy po jejím zavodnění. Dále znalec uvádí, že vzhledem ke stáří objektu a skutečnosti, že provedené rekonstrukční práce neznamenaly žádné významné přitížení objektu, je zjevné, že nerovnoměrné poklesy byly vyvolány vnějšími vlivy, zejména možností zavodnění základové spáry. Ze všech těchto dokumentů jednoznačně vyplývá, že v důsledku velmi prudkého deště došlo k zaplavení pozemku žalobce, kdy se část této dešťové vody dostala i pod pojištěnou nemovitost, což vedlo k poškození předmětu pojištění. Žalobce s tvrzeními žalované uvedenými v jejím vyjádření nesouhlasí a je i nadále přesvědčen, že k podmáčení domu, zvlhnutí stěn v přízemí, trhnutí severní štítové stěny a praskání domu došlo v důsledku extrémně silného přívalového deště, tedy právě v důsledku nepředvídatelné a nahodilé skutečnosti, ne v důsledku dlouhodobého působení vody. Tato události je tedy kryta pojistnou smlouvou žalobce, neboť toto pojištění se vztahuje na škody způsobené mj. záplavou a událost, na základě které došlo k poškození pojištěného domu žalobce, zcela naplňuje definici záplavy, jak je uvedena v pojistných podmínkách k pojistné smlouvě. Žalobci tedy vznikl nárok na výplatu pojistného plnění od žalované. Dle přesvědčení žalobce je zcela lhostejno, zda k poškození pojištěné nemovitosti došlo v důsledku jediného nebo dvou přívalových dešťů, jež se v této oblasti vyskytly po sobě v krátkém časovém období. Podstatné je, že záplava kolem pojištěné nemovitosti žalobce prokazatelně vznikla a že tato záplavová voda rovněž vnikla pod pojištěnou nemovitost žalobce, a to přímo do jejích základů, kde dále působila a poškozovala pojištěnou nemovitost.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že žalobce jako pojistník a současně jako pojištěný a žalovaná jako pojistitel dne 4. 3. 2010 uzavřeli pojistnou smlouvu Pojištění věci a jiného majetku a odpovědnosti za škody [číslo] jejímž předmětem bylo mj. pojištění trvale obývané nemovitosti - rodinného domu ve vlastnictví žalobce na adrese [adresa] (dále jen„ předmětná nemovitost“), ve variantě Exluziv, se základní pojistnou částkou 4 500 045 Kč, se spoluúčastí 5 000 Kč. Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění věci a jiného majetku a pojištění odpovědnosti za škodu občanů VPPMO [číslo] a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývané nemovitosti ZPP- N 1/07. Předmětná nemovitost byla postavena asi před 80 lety, následně v roce 2010 byla dokončena rekonstrukce objektu, která započala v roce 2007. Jedná se o samostatně stojící rodinný dům, který vznikl přestavbou jedné části dvojdomu a domku v zahradě, kdy oba tyto objekty byly propojeny stavbou s plochou střechou. Objekt je částečně podsklepen a má jedno nadzemní podlaží. Základové konstrukce tvoří kamenné pásy, svislé nosné konstrukce jsou zděné, vodorovné nosné konstrukce z části tvoří cihelné klenby, z části jsou dřevěné trámové. [ulice] schodiště je betonové. Objekt je umístěn ve svahu, od místní komunikace je oddělený betonovým obrubníkem. Dne 2. 5. 2014 došlo v místě předmětné nemovitosti k přívalovému dešti. Před tímto přívalovým deštěm byla předmětná nemovitost bez projevů trhlin a prasklin. Dne 23. 7. 2014 zjistil žalobce poškození předmětné nemovitosti v rozsahu: v 1.PP (trhliny v severní obvodové stěně, trhlina v západní obvodové stěně v severní části u vstupních dveří, trhliny v příčce mezi částí vstupní a prádelnou, svislá trhlina v jižním rohu vstupní části), v 1. NP (dětský pokoj – vodorovné a svislé trhliny v SZ rohu místnosti, v koupelně – trhliny pod stropem, v chodbě – drobné svislé trhliny v rozích, obývací pokoj v části v původním objektu – svislá trhlina u nepůvodního otvoru ve stěně do přistavěné části obývacího pokoje), fasáda – porucha omítaného okolí vstupu do sklepa. Škodní událost byla žalobcem nahlášena žalované dne 1. 9. 2014. Žalovaná skončila šetření škodné události dne 25. 11. 2014 bez výplaty pojistného plnění. 5. [příjmení] [příjmení] nabídky provedení statického zajištění poruch objektu ze dne 15. 10. 2014 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o., nabídla provedení statického zajištění předmětné nemovitosti v částce 223 400 Kč bez DPH.

6. Z Posouzení příčin a rozsahu poškození rodinného domu v obci [obec], [adresa], ulice [ulice], zpracovaného [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] dne 2. 11. 2016, má soud za zjištěné, že zjištěné poruchy na rodinném domě žalobce jednoznačně nasvědčují o nerovnoměrném poklesu severní štítové stěny objektu, s větším poklesem na straně západní. Nerovnoměrné deformace se projevují vznikem trhlin ve zděných částech. Vlivem provázání jednotlivých konstrukcí se pak poruchy prokreslují i v částech 1. NP. Vzhledem ke stáří objektu a skutečnosti, že provedené rekonstrukční práce neznamenaly žádné významné přetížení objektu, je zjevné, že nerovnoměrné poklesy byly vyvolány vnějšími vlivy, zejména možností zavodnění základové spáry. Samotnou příčinou poškození objektu je s vysokou pravděpodobností pokles základových konstrukcí, vyvolaný ztrátou pevnosti základové půdy po jejím zavodnění. Zavodnění pozemku při intenzivních srážkách je tak umožněno provedenými stavebními úpravami komunikací, kdy není dořešen odvod srážkové vody – chybí kanalizační systém, provedení umožňuje stékání vody k rodinným domům.

7. Za znaleckého posudku znalce [titul]. [jméno] [jméno], č.j. 01-16 ze dne 2. 11. 2016 soud zjistil, že po doplnění průzkumů, výpočtů a ověření situace lze potvrdit, že uváděnou havárii způsobila extrémní klimatická událost, jejíž hodnoty lze zjistit, a tato skutečnost navodila mimořádnou situaci. V tomto případě je příčinou poškození domu vzlínání vlhkosti do zdí po přívalu vody způsobené situací ze dne 2. 5. 2014 Náklady na vypracování předmětného znaleckého posudku činily částku 4 600 Kč; tuto skutečnost soud zjistil z faktury č. 2016, vystavené dne 16. 11. 2016, s datem splatnosti 16. 12. 2016.

8. Z vyjádření statika k objektu RD [adresa] v ul. [ulice] – [obec], vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] dne 12. 10. 2014, soud zjistil, že ve sklepě domu byla provedena sonda do podlahy a nebyla zde zjištěna existence spodní vody. Při dešti se podél severního štítu valí povrchová voda ze zpevněné komunikace [ulice] a vsakuje se do podloží.

9. Z výslechu svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na místě rodinného domu osobně nebyla, byl tam její kolega, ona tedy viděla mapy a fotografie pořízené kolegou a zprávu o sondě vyhotovené kolegou. Sonda byla prováděna cca 60 cm pod úroveň základů, v této hloubce se nacházela jílovitopísčitá půda bez vody.

10. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [obec] škola báňská – [ulice] univerzita [obec], [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 7. 2020 č. [anonymizováno] [číslo] ve spojení s následným výslechem zpracovatele [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (dílčí skutková zjištění stran toho znaleckého posudku budou podrobněji rozvedena níže v části, kde jsou hodnocena) má soud za prokázané, že v posuzovaném případě došlo v důsledku jednorázového přívalu deště k výraznému snížení únosnosti základové půdy pod poškozenými stěnami. Nerovnoměrný pokles podloží pod základy poškození stěn byl zapříčiněn změnou vodního režimu v základové spáře v důsledku vsáknutí srážkové vody. Cena opravy rodinného domu byla stanovena na základě položkového rozpočtu a činí 264 400,74 Kč vč. DPH, přičemž i cena 270 314 Kč vč. DPH je cenou opravy obvyklou.

11. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly, není-li v zájmu přehlednosti a srozumitelnosti odůvodnění rozsudku dále uvedeno výslovně jinak.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), v posledním platném znění, tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.

14. Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

15. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

16. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

17. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění trvale obývané nemovitosti ZPP- N 1/07 (dále jen„ ZPP- N 1/07“) předmětem pojištění (dále jen pojištěné věci) mohou být obytné budovy uvedené v pojistné smlouvě včetně všech stavebních součástí a venkovních přípojek.

18. Podle čl. 4 odst. 3.1. písm. f) ZPP- N 1/07, ve variantě EXKLUZIV se pojištění vztahuje na škody způsobené povodní nebo záplavou.

19. Podle čl. 5 odst. 6.1. písm. b) ZPP- N 1/07 záplavou se rozumí příval vody způsobený deštěm.

20. Podle čl. 5 odst. 7.2. písm. a) ZPP- N 1/07 pojištění se nevztahuje na škody způsobené přímo nebo nepřímo v důsledku objemových změn základové půdy.

21. Podle čl. 7 odst. 3 ZPP- N 1/07 pojištění se na náhradě škody způsobené záplavou podílí spoluúčastí z pojistného plnění ve výši 5 000 Kč.

22. Podle čl. 22 odst. 1 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění věci a jiného majetku a pojištění odpovědnosti za škodu občanů VPPMO [číslo] (dále jen„ VPPMO [číslo]“) dojde-li v důsledku pojistné události k poškození pojištěného majetku, uhradí pojistitel přiměřený náklad na jeho opravu až do výše nákladu na jeho znovupořízení, maximálně však do výše horní hranice pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě pro jednotlivé předměty pojištění.

23. Podle čl. 7 odst. 5 VPPMO [číslo] pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.

24. Mezi účastníky byla sporná příčina poškození rodinného domě žalobce, tedy otázka, zda k jeho poškození došlo v důsledku pojistného nebezpečí záplavy, tedy škody způsobené přívalem vody způsobený deštěm, tak jak je definováno v citovaném článku čl. 5 odst. 6.1. písm. b) ZPP- N 1/07, a s tím související posouzení, zda se v daném případě jednalo o pojistnou událost.

25. K prokázání příčiny poškození rodinného dobu žalobce byl vypracován znalecký posudek znaleckého ústavu [obec] [anonymizována dvě slova] – [ulice] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 7. 2020 č. [anonymizováno] [číslo]. Zpracovatel znaleckého posudku [titul] [titul] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], své odborné skutkové závěry dovozené v rámci znaleckého posudku, ve spojení s následným výslechem, přesvědčivě a kategoricky odůvodnil. Vysvětlil, že s ohledem na provedenou rekonstrukci rodinného domu novými majiteli vycházel z listinných podkladů, obsažených ve spise. K charakteru poškození rodinného domu znalec uvedl, že se jedná o tahové trhliny, které vznikl v důsledku nerovnoměrného poklesu podloží pod základy poškozených stěn. Nerovnoměrný pokles podloží pod základy poškozených stěn byl zapříčiněn změnou vodního režimu v základové spáře v důsledku vsáknutí srážkové vody. Tím, že došlo ke změně vodního režimu v základové spáře, resp. v základové půdě, došlo k výraznému snížení únosnosti základové půdy pod těmito stěnami. Základová půda v důsledku toho nebyla schopna přenést svislá zatížení od stěn, čímž došlo k nerovnoměrnému sednutí základů, které bylo ve stěnách příčinou vzniku přídavných tahových namáhání. V důsledku vzniku přídavných tahových namáhání vzniklých nerovnoměrným sednutím základů a malé pevnosti zdiva v tahu došlo v příslušných stěnách ke vzniku trhlin. Sondy do podloží nebylo třeba. K výraznému snížení únosnosti základové půdy pod poškozenými stěnami došlo v důsledku jednorázového přívalového deště. Pokud před tvrzeným datem poškození domu docházelo k opakovaným přívalovým dešťům, přičemž při žádném z nich nedošlo k poškození domu, pak tyto srážky nevykazovaly dostatečnou intenzitu, aby způsobily podmáčení základové spáry, resp. základové půdy pod základy. Pokud by tomu tak bylo, pak by k poškození domu (ke vzniku trhlin ve stěnách) došlo již při některém z předešlých dešťových srážek. Je vyloučeno, že by opakovaně mohlo dojít k podmáčení základové půdy bez výše uvedených následků. To proto, že v okamžiku, kdy dojde ke zvýšení vlhkosti základové půdy, výrazně klesá její únosnost. Jinou příčinu poškození rodinného domu nelze prokázat. Jiná příčina (např. sesuv svahu, sesuv půdy, poddolování) nepřichází v úvahu. Cena opravy rodinného domu byla stanovena na základě položkového rozpočtu a činí 264 400,74 Kč vč. DPH, přičemž i cena 270 314 Kč vč. DPH je cenou opravy obvyklou, přiměřenou.

26. Předmětným znaleckým posudkem má tak soud za prokázané, že v projednávané věci došlo ke škodě na rodinném domě žalobce způsobené záplavou, tak jak je vymezena v čl. 5 odst. 6.1. písm. b) ZPP- N 1/07, tedy jednorázovým přívalem vody způsobeným deštěm, neboť i pokud by před tvrzeným datem poškození domu docházelo k opakovaným přívalovým dešťům, přičemž při žádném z nich nedošlo k poškození domu, což bylo účastníky učiněno nesporným, pak tyto srážky nevykazovaly dostatečnou intenzitu, aby způsobily podmáčení základové spáry, resp. základové půdy pod základy, přičemž je vyloučeno, že by opakovaně mohlo dojít k podmáčení základové půdy bez výše uvedených následků. Jelikož odborné závěry zpracovatele znaleckého posudku obsažené v předmětném znaleckém posudku svědčí o profesionálním a vyčerpávajícím přístupu zpracovatele znaleckého posudku při posouzení této odborné problematiky, neshledal soud důvodným návrh na vypracování revizního znaleckého posudku.

27. Výše pojistného plnění se pak odvíjí od výše nákladů na opravu poškozeného rodinného domu. Zpracovatel znaleckého posudku uvedl, že i částka 270 314 Kč vč. DPH je cenou opravy přiměřenou. Výše pojistného plnění tak činí rozdíl mezi touto přiměřenou cenou opravy rodinného domu a sjednanou spoluúčastí ve výši 5 000 Kč, tedy částku 265 314 Kč. Proto soud žalobě ve znění jejího částečného zpětvzetí ve výroku I. rozsudku vyhověl.

28. Pokud jde o úrok z prodlení, pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření dle čl. 7 odst. 5 VPPMO [číslo], tedy pokud žalobce požaduje úrok z prodlení od 1. 7. 2016, přičemž k ukončení šetření došlo nesporně dne 25. 11 2014, je takto požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši oprávněný.

29. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části, a proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 746 Kč, dále z odměny za 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na mediaci, doplnění podání ze dne 24. 4. 2017, doplnění podání ze dne 11. 6. 2018, replika ze dne 19. 7. 2018, účast na jednání soudu dne 27. 11. 2018, 27. 3. 2019 a 18. 1. 2021) 1 úkon za 9 380 Kč, dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 10 úkonů právní služby ve výši celkem 3 000, dále znalečné za znalecký posudek [titul]. [jméno] [jméno] v částce 4 600 Kč, dále spotřebovaná část zálohy za znalecký posudek ve výši 17 636 Kč, dále 21% DPH v částce 20 328 Kč, celkem tedy 153 110 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů povinen zaplatit ji advokátu. Nespotřebovaná část složených záloh bude žalobci samostatným usnesením vrácena.

30. Obsah výroku III. je odůvodněn dle § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle ust. § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.