12 C 18/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno žalované: Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vydání věci,

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni movité věci specifikované takto:Frigoglass Activator Slim, ev. č. (0530)56396272, výr. č. , IBAN, ,Frigoglass ICOOL 150, ev. č. (0530)56768337, výr. č. , IBAN, ,Frigoglass ICOOL 450, ev. č. (0530)56798309, výr. č. , IBAN, ,Frigoglass ICOOL 300, ev. č. (0530)56635905, výr. č. , IBAN, ,a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 1. 2024 se žalobkyně domáhala na žalované vydání celkem čtyř chladících zařízení na nápoje, blíže specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také souhrnně jen „Lednice“). Tyto Lednice žalobkyně na základě smlouvy o podpoře prodeje umístila do provozovny (stánek na pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , dále též jen „Provozovna“), kterou měla od žalované pronajatu společnost , právnická osoba, (dále též jen „Nájemce“). Výzvou ze dne 9. 6. 2023 žalovaná z titulu dlužného nájemného na straně Nájemce za užívaní Provozovny zadržela zde umístěné movité věci včetně Lednic. Poté co obchodní zástupce žalobkyně zjistil, že Provozovna je uzavřena a Lednice zadrženy žalovanou, pokoušela se žalobkyně s žalovanou dohodnout na vydání Lednic, která to však odmítla. Vzhledem k tomu, že žalovaná přes písemnou výzvu odmítla žalobkyni movité věci vydat, nezbylo žalobkyni, než se svého nároku domáhat soudní cestou. Žalobkyně zdůrazňuje, že Lednice jsou opatřeny velkoformátovými reklamními polepy s logy žalobkyně, nadto opatřeny řadou štítků s informací, že Lednice jsou majetkem žalobkyně. Žalovaná tak při zadržení Lednic nemohla být v dobré víře, že Lednice jsou ve vlastnictví Nájemce.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout z důvodu, že žalovaná byla při zadržení Lednic v dobré víře, že tyto jsou ve vlastnictví Nájemce, kdy jednatel nájemce byl přítomen záboru a neučinil vůči němu žádnou výhradu. Dle žalované nemá na její dobrou víru vliv označení Lednic reklamním logem či servisním štítkem; bez významu pro zadržovací právo jsou též případná ujednání mezi žalobkyní a Nájemcem.

3. Mezi účastníky je nesporné, že Provozovna (dle žalované tzv. , Anonymizováno, , adresa, ) byla žalovanou dána Nájemci do pronájmu a že na tomto místě došlo k zadržení Lednic, které jsou dosud v držení žalované. Sporný mezi účastníky zůstal vlastnický režim těchto Lednic a otázka dobré víry žalované při jejich zadržení.

4. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující podstatné skutečnosti:- dle informace o pozemku p.č. 1305/51 v katastrálním území , adresa, , číslo LV , Anonymizováno, z aplikace nahlížení do katastru nemovitostí (čl. 5 spisu) a dle výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , katastrální území , adresa, (čl. 50) je tento pozemek, jehož součástí je stavba bez čísla popisného či evidenčního, ve vlastnictví žalované- dle výpisu z obchodního rejstříku pro Nájemce (čl. 6) je jeho předmětem podnikání mj. hostinská činnost, jednatelem je , jméno FO, , narozený , datum- ze Smlouvy o způsobu podpory prodeje mezi žalobkyní a Nájemcem ze dne 24. 10. 2020 (na čl. 7, včetně Přílohy , právnická osoba, podmínek na čl. 8 spisu) se podává, že žalobkyně se zavázala k podpoře prodeje svých výrobků u Nájemce. V Příloze č. , hodnota, Nájemce výslovně potvrzuje, že je jediným provozovatelem Provozovny.- na celkem pěti fotografiích (čl. 9-11) jsou zachyceny chladící zařízení na nápoje; dle žalobkyně jde o předmětné Lednice vyfocené v Provozovně- na dvou fotografiích (čl. 16) jsou zachyceny servisní štítky žalobkyně; dle žalobkyně jde o obecný vzor štítků a nikoli štítky z předmětných Lednic- z celkem čtyř listin „Montážní a předávací protokol“ (čl. 12-15, duplicitně čl. 24-27) vyplývá, že v Provozovně byly postupně ve dnech 13. 12. 2019, 4. 3. 2020, 14. 7 2020 a 28. 4. 2021 instalovány čtyři chladící zařízení, výrobní čísla , IBAN, , , IBAN, , , IBAN, , , IBAN, , na zadrní straně listin vždy uvedena technická specifikace zařízení- dopisem „Výzva k plnění, Uplatnění zadržovacího práva, Sdělení ke zpřístupnění prostor“ ze dne 9. 6. 2023 (na čl. 18-19) informuje společnost , právnická osoba, . Nájemce o jeho dluhu vůči žalované ve výši 803 712 Kč a dále o uplatněné zdražovacího práva vůči movitým věcem dle přílohy. V rukou psaném seznamu movitých věcí (čl. 20) jsou uvedeny mj. 2x lednice velká , jméno FO, -, jméno FO, , 1x lednice , jméno FO, , 1x malá lednice , jméno FO, -, jméno FO, . K důkazu byla též založena fotografie těchto listin, tak jak se dle žalobkyně nachází umístěny ve výloze Provozovny (čl. 28-29), dále kopie s rukou psanou poznámkou o převzetí a nečitelným podpisem (čl. 51-52). Žalobkyně do spisu založila další barevnou fotokopii dopisu (čl. 56-57) a seznamu movitých věcí (čl. 54), včetně tří barevných fotografií zjevně nesouvisejících movitých věcí (čl. 55,58, 59) a doručenky datové zprávy zaslané Nájemci dne 9. 6. 2023 (na čl. 53)- dne 29. 8. 2023 žalobkyně žalované zaslala Žádost o vydání zadržovaného chladícího zařízení (na čl. 22-23, včetně průvodní e-mailové zprávy na čl. 17), kde uvedla, že Lednice jsou nezpochybnitelně ve vlastnictví žalobkyně- z mailové komunikace mezi účastníky na (čl. 21) se podává, že žalovaná žalobkyni s uplatněním nároku odkazuje na Nájemce, kdy uplatnění zadržovacího práva bylo dle ní po právu; žalovaná se následně informuje, že bylo zadržovací právo uplatněno ke všem čtyřem kusům lednic- dne 7. 11. 2023 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu (na čl. 34-34 spisu, včetně doručenek datové zprávy pro , právnická osoba, , žalovanou a právního zástupce žalované na čl. 31, 32, 33 spisu)- následně žalobkyně žalované ještě dne 12. 12. 2023 zaslala Výzvu před podáním žaloby (na čl. 35, včetně doručenky datové zprávy na čl. 30)

5. Soudem bylo na místě samém provedeno (ve skladu žalované, kde jsou aktuálně uskladněny zadržené Lednice) dne 30. 8. 2024 místní šetření. Zde bylo za účasti zástupců účastníků provedeno ohledání předmětných Lednic. Vzhled Lednic, včetně detailů servisních štítků, je zachycen na celkem 17 fotografiích pořízených soudem (čl. 68-72 spisu, na CD založeny ve spisu na čl. 73).

6. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.). Žalovaná uplatňuje zadržovací právo na základě § 2234 o.z., dle něhož „Pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní“. Dle § 1040 odst. 1 o.z. ten, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

7. Zásadní řešenou otázku pak dle soudu představuje, zda § 2234 o.z. pronajímatele zmocňuje k zadržení movitých věcí toliko ve vlastnictví nájemce anebo i věcí ve vlastnictví třetích osob, k nimž má nájemce právní titul. Jazykové vyjádření předmětného ustanovení připouští oba výklady, což ve svých rozdílných stanoviscích akcentují i žalobkyně a žalovaná. Daný institut byl do českého právního řádu zaveden až s o.z., neboť poněkud odlišná předchozí právní úprava pronajímateli vůči nájemci zřizovala zástavní právo, toliko na zajištění nájemného a jenom k „movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí“ (dle § 672 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, obč. zák.). Limitované zadržovací právo obsahovalo pouze ustanovení § 672 odst. 2 věta druhá obč. zák. dle něhož „Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do osmi dnů však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat.“ Odrazem předchozí právní úpravy je zřejmě nesystematické zařazení § 2234 o.z mezi ustanovení týkající se ukončení nájmu, přičemž zákonodárce v důvodové zprávě velmi stručně a nekonkrétně uvádí „Koncipuje se běžné zákonné zadržovací právo pronajímatele.“8. V otázce zda lze zadržet i movité věci třetích osob a zda při jejich zadržení musí být pronajímatel v dobré víře jednotné stanovisko nezujímá ani odborná literatura:a) „Zadržovací právo dle § 2234 lze zřejmě uplatnit i vůči věcem, které nejsou ve vlastnictví nájemce, pokud se nacházejí na nebo v předmětu nájmu a pokud je pronajímatel zadržel v dobré víře ohledně vlastnického práva nájemce. Při splnění podmínek § 1111 není zřejmě důvod pro vyloučení zadržovacího práva pronajímatele dle § 2234.“ (PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, marg. č. , hodnota, )b) „Zástavní právo (dle § 672 odst. 1 obč. zák., pozn. soudu) zatěžovalo i věci osob žijících ve společné domácnosti, zatímco komentované ustanovení umožňuje zadržet pouze věci nájemce.“ (HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 337, marg. č. , hodnota, .)c) „Z dikce nového ObčZ nelze bohužel jednoznačně dovodit, zda vzniká pronajímateli zadržovací právo pouze k věcem patřícím přímo nájemci či zda může zadržovací právo uplatnit též k věcem třetích osob, konkrétně ke všem movitým věcem, které nájemce umístil v či na předmětu nájmu či které tam byly umístěny s jeho souhlasem; termín „věci, které má nájemce na věci nebo v ní" zavedený novým ObčZ nelze v tomto ohledu považovat zrovna za šťastně zvolený, a to i s ohledem na to, že vlastnictví věci je jinak novým ObčZ definováno jako „vše, co někomu patří", tedy nikoli, co někdo „má" (§ 1011). Důvodová zpráva k novému ObčZ navíc navádí spíše k širšímu výkladu práv pronajímatele, když uvádí, že uvedené ustanovení poskytuje pronajímateli právo zadržet na úhradu pohledávek vůči nájemci movité věci nacházející se v předmětu nájmu, aniž by jakkoli naznačila, že by se mělo jednat jen o věci patřící nájemci. Zdá se tedy, že za jediné hledisko rozhodné pro vznik zákonného zadržovacího práva pronajímatele považuje přítomnost movitých věcí v či na předmětu nájmu. Pokud by však bylo z hlediska vzniku zadržovacího práva rozhodné jen samotné umístění věci v či na předmětu nájmu, postihovalo by zadržovací právo i věci osob na nájemci nezávislých, např. věci jeho zákazníků, které má nájemce v předmětu nájmu za účelem jejich opravy. Aby nedošlo k nedůvodnému postižení práv takových třetích osob, je třeba upřednostnit výklad, podle kterého svědčí zadržovací právo pronajímateli pouze ve vztahu k movitým věcem, jejichž vlastníkem je nájemce; u věcí umístěných nájemcem do předmětu nájmu či na něj se však bude vlastnictví nájemce k nim presumovat. Pokud je bude chtít jejich skutečný vlastník vyloučit z výkonu zadržovacího práva, bude muset své vlastnické právo k nim prokázat.“ (KABELKOVÁ, Eva, DEJLOVÁ, Hana. Nájem a pacht v novém občanském zákoníku. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2013, s. 111–112, marg. č. , hodnota, .).d) „Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, zákon č. 89/2012 Sb. počítá pouze se zadržovacím právem pronajímatele! Podle § 2234 má pronajímatel právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní. (Lze říci, že zadržet lze jen nájemcovu věc, a to jakoukoli – bez omezení, a to pro jakoukoli pohledávku pronajímatele vůči nájemci, ne tedy jen pro pohledávku nájemného).“ (, jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , Nájemní smlouva, zvláštní ustanovení o nájmu bytu § 663 - § 719 občanského zákoníku, , právnická osoba, ,2012).e) Z nové úpravy nevyplývá, zda pronajímatel může zadržet i věc, která není ve vlastnictví nájemce. Z věty "věci, které nájemce má na věci", lze dovodit pouze to, že jde o věci, které nájemce na pronajatou věc umístil, nikoli to, že musí být jejich vlastníkem. Odpověď nenalezneme ani v obecných ustanoveních o zadržovacím právu. Judikatura za účinnosti předchozí úpravy dospěla k závěru, že zadržet je možné i věc, která nepatří nájemci. Bude tedy asi patrně nutné přidržet se tohoto závěru Nejvyššího soudu, dokud nebude judikováno něco jiného. (Švestka , právnická osoba, J., Fiala J., Občanský zákoník: Komentář, Svazek V (§ 1721-2520), Wolters Kluwer, , adresa, ).

9. Soud se, při vědomí roztříštěnosti názorů odborné veřejnosti a absenci sjednocují judikatury, přiklání k výkladu § 2234 o.z., že zadržet lze pouze věci ve vlastnictví nájemce. K tomuto závěru soud vede jednak jazykový výklad, kdy obrat „nájemce má“ vykládá jakožto „nájemce vlastní“ (viz bod 8.c) shora). Dále uvedené ustanovení navazuje na starší právní úpravu, která ze jistých okolností umožnovala zadržovací právo pronajímatele, přičemž toto výslovně omezovala na věci nájemce a jeho členů jeho domácnosti. Pakliže by zákonodárce měl v úmyslu institut zákonného zástavního práva při transformaci do práva zadržovacího takovýmto zásadním způsobem rozšířit i na věci třetích osob, pak by dle soudu bylo ustanovení v tomto směru jednoznačněji vyjádřeno. Nadto i důvodová zpráva při své stručnosti hovoří o „běžném“ zadržovacím právu, což opět vede k soud závěru, že je myšleno toliko právo k věcem nájemce. Pro úplnost soud doplňuje, že Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2265/2005 se týká jiného právního institutu za předchozí právní úpravy a v dané věci ho nevnímá jako přiléhavý.

10. Již z výše uvedených důvodů by bylo na místě žalobě vyhovět, neb žalovaná v průběhu řízení vlastnické právo žalobkyně k Lednicím nezpochybňovala, toliko akcentovala svou dobrou víru při jejich zadržení. Soud předestírá, že by žaloba byla důvodná, i kdyby bylo nutno se zabývat otázkou dobré víry. Především z provedeného místního šetření má soud za prokázané, že všechny Lednice jsou na řadě míst označeny štítky, na nichž je uvedeno, že daná ve věc je ve vlastnictví žalobkyně. Dle soudu si lze obtížně představit jak pečlivěji by ještě žalobkyně mohla postupovat, aby z daných Lednic bylo i průměrnému uživateli po bližším prozkoumání zřejmé, že Lednice jsou v jejím vlastnictví. Skutečnost, že Lednice jsou pokryty velkoformátovými logy žalobkyně měla v očích soudu jen marginální význam při hodnocení dobré víry žalované. Jinými slovy, pokud žalovaná uvádí, že na sekundárním trhu lze běžně koupit chladící zařízení označená logy žalobkyně, je toto v zásadě bez významu pro absenci její dobré víry, neb tuto soud vyvozuje primárně ze servisních štítků na Lednicích. Z těchto důvodů tak pro zjevnou nadbytečnost nebyly provedeny důkazy třemi inzeráty z bazarových prodejů navržených žalovanou, jakož i výslech jednatele Nájemce.

11. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů, které soud posuzoval jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a pro uvedeném výkladu ustanovení § 234 o.z., dospěl k závěru, že žalobní nárok je po právu a žalovanou zavázal k vydání předmětných Lednic žalobkyni. Vzhledem k charakteru těchto movitých věcí a jejich uložení ve skladových prostorech žalované odlišných od jejího sídla soud stanovil pariční lhůtu na deset dní.

12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 3 800 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náhradou hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 6 úkonů (předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 23. 7. 2023 a příprava na něj, účast na místním šetření dne 30. 8. 2024, účast na jednání dne 17. 10. 2023) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.