12 C 189/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 016 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 1 016 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 29. 3. 2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 187 646,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou po připuštění jejího rozšíření domáhal po žalované zaplacení částky 1 016 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 11. 2013 kolem 20:00 hodin řídil [jméno] [příjmení] osobní vozidlo vlastníka [právnická osoba] tov. zn. BMW 535 D 560L [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“) v [obec a číslo] po ulici [ulice] ve směru jízdy od [část obce] k ulici [ulice]. V průběhu jízdy na křižovatce s ulicí [ulice] nedodržel bezpečnou vzdálenost, nedobrzdil vozidlo a zezadu narazil do před ním stojícího osobního vozidla žalobce zn. Mercedes Benz 221 MPZ [anonymizováno] [číslo] (D), který zde zastavil z důvodu kolony. V důsledku nárazu došlo k poškození vozidla žalobce v rozsahu: deformovaný levý zadní blatník, odřený lak na levém zadním blatníku, poškozený pravý zadní blatník, odřený lak na pravém zadním blatníku, promáčklý pravý zadní blatník, poškozená levá zadní směrovka a levé zadní světlo, poškozený lak na pátých zadních dveřích, promáčklé zadní páté dveře, deformace zadních pátých dveří, poškozený stěrač zadních pátých dveří, poškozený zámek zadních pátých dveří, poškozená pravá zadní směrovka, poškozené pravé zadní světlo, poškozené zadní víko motoru, poškozený výfuk, poškozený zadní nárazník, poškozený zadní držák registrační značky a zadní registrační značka, poškozený hlavový airbag řidiče, poškozená zadní část podlahy a zadní čelo. Shora uvedená poškození přitom vznikla v důsledku nárazu přední části škodícího vozidla do zadní části vozidla žalobce. Popsané poškození plně koresponduje s nehodovým dějem. Za účelem prokázání nehodového děje si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] od Ing. Zdeňka Mrázka, Ph.D. Tento ve svém znaleckém posudku shrnul, že poškození vozidel vzájemně korespondují svou polohou a výškou, a že rovněž charakter poškození odpovídá vzájemnému střetu. Dle odborného vyjádření Ing. Zdeňka Mrázka, Ph.D. činí výše majetkové újmy žalobce částku 1 016 100 Kč, což je rozdíl mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením ve výši 1 355 000 Kč a cenou využitelných zbytků ve výši 338 900 Kč. Žalovaná žalobci ani v návaznosti na výzvy pojistné plnění nevyplatila.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, když dále konstatovala, že žalobce netvrdí a ani neprokazuje, že škoda je následkem nehody zaviněné pojištěným [jméno] [příjmení], z žádného dokladu doloženého žalovanému toto ani nevyplývá. Žalovaná pověřila prošetřením pojistné události renomovaného likvidátora pojistných událostí [právnická osoba] s tím, likvidátor vydal zprávu o provedeném šetření, ze které plyne, že postavení vozidel po události neodpovídá reálné situaci, jinými slovy k poškození tvrzenému žalobcem nemohlo dojít v důsledku jím tvrzené pojistné události. Žalovaná postupovala v souladu s § 9 odst. odst. 2 a 3 zákona č. 168/1999 Sb., podle kterého je povinna vyplatit pojistné plnění do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události. Pokud pak neukončí šetření do 3 měsíců, je pojišťovna povinna oznámit pojištěnému vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření, což pojišťovna učinila. Pojišťovna vyzvala žalobce s ohledem na nesrovnalosti uvedené níže k zajištění poškozeného vozidla, což žalobce do dnešního dne neučinil.

3. Žalovaná v doplnění vyjádření uvedla, že zadala vypracování znaleckého posudku nezávislému znalci Ing, Andreji Haringovi, který ve svém znaleckém posudku dospěl k závěru, že na základě posouzení provedené simulace průběhu nehodového děje a analýzy zadokumentovaného poškození vozidel BMW 535, rz [anonymizováno] [číslo] a MERCEDES BENZ, rz [anonymizováno] [číslo], je průběh zadokumentované dopravní nehody z technického hlediska nepřijatelný. Z technického hlediska je nepřijatelné, aby zadokumentovaný rozsah poškození vozidel vznikl při posuzované dopravní nehodě. Zadokumentované poškození vozidel z technického hlediska neodpovídá střetu popsanému ve formuláři Oznámení škodné události a dále tak, jak je zachyceno v dokumentaci k č. PU [číslo] a č. PU [číslo] a rozsah poškození vozidel z technického hlediska také neodpovídá popisovanému vzniku a průběhu dopravní nehody.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že k datu tvrzené dopravní nehody, tj. 15. 11. 2013 byl vlastníkem vozidla Mercedes Benz 221 MPZ [anonymizováno] [číslo] (D) (dále jen„ předmětné vozidlo“) žalobce. Specifikace předmětného vozidla je obsahem technického průkazu SRN č. D U [číslo]. Rozsah poškození předmětného vozidla při tvrzené dopravní nehodě je obsahem Zápisu o poškození motorového vozidla ze dne 22. 11. 2013. Oznámení o vzniku škodné události učinil žalobce dne 18. 11. 2013. Z Uplatnění nároku – povinné ručení ze dne 18. 11. 2013 soud zjistil, že žalobce uvedl jako viníka dopravní nehody, ke které mělo dojít dne 15. 11. 2013 v 20:00 hodin v [obec a číslo], na křižovatce ulice [ulice], pana [jméno] [příjmení], řidiče vozidla BMW 535, rz [anonymizováno] [číslo], přičemž průběh dopravní nehody popsal tak, že pan [jméno] [příjmení] nedobrzdil a narazil do vozidla před sebou. V Protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne 15. 11. 2013 se uvádí následující vylíčení událostí: dne 15. 11. 2013 kolem 20:00 hodin řídil [jméno] [příjmení] osobní vozidlo tov. značky BMW 535 D 560L, rz [anonymizováno] [číslo]. Vozidlo řídil v [obec a číslo], po ulici [ulice], ve směru jízdy od [část obce] k ulici [ulice], přičemž v průběhu jízdy, na křižovatce s ulicí [ulice] nedodržel bezpečnostní vzdálenost a zezadu narazil, do před ním stojícího osobního vozidla tov. značky Mercedes Benz 221, MPZ [anonymizováno] [číslo] (D), které řídil [celé jméno žalobce], který zastavil z důvodu kolony. Při dopravní nehodě došlo pouze k poškození zúčastněných vozidel. Na místě dopravní nehody nebylo žádným z účastníků uplatňováno zranění. Výsledek dechové zkoušky na alkohol byl negativní. [ulice] závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Vozidlo tov. značky BMW 535 D 560L, rz [anonymizováno] [číslo], bylo k datu tvrzené dopravní nehody pojištěno u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

5. Mezi účastníky je sporné, zda k tvrzenému rozsahu poškození předmětného vozidla došlo při žalobcem deklarovaném nehodovém ději dne 15. 11. 2013.

6. Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že stav předmětného vozidla Mercedes v době, kdy jej kupoval, byl v pořádku. Prodávající mu k dotazu řekl, že vozidlo bylo bouráno na zadek, nicméně že to bylo opraveno na 100 %. Do doby, než došlo k nehodě, když vozidlo převážel z [příjmení], tak s ním najel asi 900 km. K průběhu dopravní nehody uvedl, že bylo tak osm sedm hodin, byla tma. Dostal se za kolonu, přibrzdil, chtěl to vzít doleva, držel ruce na volantu a na brzdě a pak viděl světla a došlo k nárazu. Když chtěl odbočit doleva, tak dvě auta projela, před žalobcem bylo tak 5 až 6 aut. Když došlo k nehodě, každý jel pryč, nikdo nevystoupil. Když došlo k nárazu, držel se žalobce pevně volantu, opěrkou se praštil do hlavy a zapřel se také pořádně do brzdy.

7. Svědek [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedl, že v [obec] boural s vozidlem pouze jednou. Nevzpomíná si na bližší datum dopravní nehody. K dopravní nehodě došlo tak, že nedobrzdil a naboural do vozidla před sebou. Nevzpomínal si, jestli vozidlo před ním v době nárazu jelo, či stálo. Nevzpomínal si, jakou rychlostí se svým vozidlem jel. Nevzpomínal si, zda vozidlo, do kterého narazil, viděl ještě před nárazem, či až v okamžiku nárazu. Byla volána policie, nevěděl však, kdo ji volal. Nevzpomínal si, zda viděl nějaké úlomky z vozidel, či střepy z vozidel po nárazu a ani nevěděl, jaká byla denní doba a viditelnost v době nárazu.

8. K posouzení odborné otázky technické přijatelnosti vzniku tvrzených poškození vozidla při deklarovaném nehodovém ději účastníci předložili znalecké posudky splňující požadavky na ně kladené § 127a o.s.ř. Žalobce předložil znalecký posudek Ing. Zdeňka Mrázka, Ph.D. [číslo] dle jehož závěrů poškození vozidla odpovídá průběhu nehodového děje uváděného žalobcem. Žalovaná předložila znalecký posudek Ing. Andreje Haringa [číslo] který obsahuje závěry o technické nepřijatelnosti vzniku tvrzených poškození vozidla při deklarované dopravní nehodě. Jelikož předložené znalecké posudky obsahují protichůdné odborné závěry znalců stran technické přijatelnosti vzniku tvrzených poškození vozidla při deklarovaném nehodovém ději, které nebyly odstraněny ani následnými výslechy a konfrontací znalců, přistoupil soud k zadání revizního znaleckého posudku. Tento byl vypracován znaleckým ústavem ANEXSIS s.r.o. pod č. A [číslo] ve spojení s Doplňkem [číslo].

9. Znalecký ústav ANEXSIS s.r.o. své odborné skutkové závěry dovozené v rámci revizního znaleckého posudku, ve spojení s následným výslechem zpracovatele Ing. Libora Kopala, přesvědčivě a kategoricky odůvodnil. Vysvětlil, že k danému problému, zda v daném místě a čase došlo ke střetu předmětných vozidel, je nutno přistupovat komplexně bez oddělování simulačního řešení střetu od vzájemné korespondence vozidel, výpovědi řidiče BMW, ale rovněž i dalších markant předmětné události. Toto komplexní posouzení lze pak nazvat jako tzv. posouzení plauzibility (hodnověrnosti) nehodového děje. Znalecký ústav konstatoval, že vozidla vykazují výrazné vzájemné korespondenční specifické znaky, které zcela jednoznačně ukazují na vzájemný střet vozidel. Je však nutné upozornit na z technického hlediska podivný stav, který snižuje tzv. technickou plauzibilitu nehodového děje, a to samotný charakter poškození vozidel, kdy dle výškového porovnání poškození je zřejmé, že ani u jednoho z vozidel v okamžiku střetu nedocházelo ke vzniku klopného momentu z důvodu brzdění jednoho či obou vozidel. Z poškození jednoznačně vyplývá, že vozidlo BMW patrně bez intenzivního brzdění narazilo do pomalu jedoucího či stojícího vozidla Mercedes, který v tomto okamžiku rovněž intenzivně nebrzdil. Pokud by vozidlo BMW intenzivně brzdilo, došlo by k nějakému klopnému momentu, kdy dojde k poklesu přídě vozidla, který může být až 6 až 12 centimetrů, což by vyústilo k čistému podjetí přední části nebo podélníku vozidla BMW, tedy k podjetí výztuhy vozidla Mercedes, přičemž vozidlo Mercedes by utrpělo mnohem menší poškození z hlediska rozsahu, než vozidlo BMW. Ke klopnému momentu by nedošlo pouze v případě, pokud by vozidlo BMW bylo brzděno mírně a pozvolně, či pouze ruční brzdou, přičemž obě tyto eventuality opět neodpovídají běžnému jednání řidiče vozidla, když náhle zjistí, že hrozí náraz do před ním stojícího vozidla, tedy takové jednání opět vykazuje znaky neplausibility. Průběh nehodového děje, který lze považovat za jediný pravděpodobný a přípustný je ten, při kterém vozidlo BMW v době střetu, resp. bezprostředně před střetem, nebylo brzděno. Vozidlo Mercedes mělo nulovou rychlost a bylo provozně brzděno 3 ms-2. Po střetu byla vozidla intenzivně brzděna. Řidič vozidla BMW se buď zcela fatálně nevěnoval řízení, anebo se jedná o úmyslné jednání s cílem narazit do zadní části vozidla Mercedes. Další nejasností z průběhu nehodového děje je, proč řidič vozidla Mercedes zastavil v křižovatce, dle záznamu o dopravní nehodě„ z důvodu kolony vozidel“, avšak v případě zastavení v koloně by se mělo před vozidlem Mercedes nacházet další vozidlo. Typickým jevem při nehodách v koloně vozidel bývá tzv. řetězová dopravní nehoda, tedy že vozidlo zastaví cca do 3 metrů od vozidla před ním stojícím a následně dojde při střetu s vozidlem, které nedobrzdilo, k odhození tohoto vozidla do před ním stojícího vozidla. Tedy před vozidlem Mercedes patrně žádné vozidlo nestálo, jinak by k tomuto došlo, neboť střetem došlo k posunutí vozidel o 4,5 m. Výše zmíněné zjištění lze považovat za další prvky, které snižují tzv. technickou plauzibilitu nehodového děje jako náhodně vzniklé v daném místě a čase.

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

11. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 8. 2013, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

12. Podle § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

13. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

14. Podle § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

15. Podle § 9 odst. 2 ZoP plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

16. Podle § 427 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v posledním platném znění (dále jen„ obč. zák.“), fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

17. Podle § 442 odst. 1 obč. zák., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

18. Podle § 442 odst. 2 obč. zák., škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

19. Podle § 443 obč. zák., se při určení výše škody na věci vychází z ceny v době poškození.

20. S ohledem na § 3028 odst. 3, resp. § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen„ o.z.“), účinného od 1. 1. 2014, je třeba věc posuzovat podle výše citovaných ustanovení obč. zák. a ZoP, neboť tvrzené právo žalobce mělo vzniknout před tímto datem.

21. Soud hodnotil provedené důkazy v souladu s § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Provedenou svědeckou výpověď, jakož i účastnickou výpověď žalobce, má soud za nevěrohodné, neboť v řízení bylo revizním znaleckým posudkem znaleckého ústavu ANEXSIS s.r.o. zcela jednoznačně prokázáno, že k tvrzeným poškozením vozidla žalobce nemohlo dojít při deklarovaném nehodovém ději. K zadokumentovaným poškozením vozidla mohlo dojít pouze při takovém nehodovém ději, při kterém by škodící vozidlo BMW nebrzdilo, či brzdilo velice mírně a pozvolně, což je v přímém rozporu jak se samotným žalobním tvrzením„ v průběhu jízdy na křižovatce s ulicí do [obec] nedodržel bezpečnou vzdálenost, nedobrzdil vozidlo“, tak s tím, co žalobce uvedl žalované při nahlášení škodné události„ pan [jméno] [příjmení] nedobrzdil a narazil do vozidla před sebou“ a taktéž s výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že k dopravní nehodě došlo tak, že nedobrzdil a naboural do vozidla před sebou. Pokud by totiž [jméno] [příjmení] s vozidlem BMW před střetem intenzivně brzdil, nedošlo by k poškození předmětných vozidel v takovém rozsahu, jak bylo zadokumentováno v Zápisech o poškození vozidel, neboť, jak bylo zjištěno z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu ANEXSIS s.r.o. ve spojení s výslechem jednoho ze zpracovatelů, Ing. Libora Kopala, pokud by vozidlo BMW intenzivně brzdilo, došlo by k nějakému klopnému momentu, kdy dojde k poklesu přídě vozidla, který může být až 6 až 12 centimetrů, což by vyústilo k čistému podjetí přední části nebo podélníku vozidla BMW, tedy k podjetí výztuhy vozidla Mercedes, přičemž vozidlo Mercedes by utrpělo mnohem menší poškození z hlediska rozsahu, než vozidlo BMW. Ke klopnému momentu by nedošlo pouze v případě, pokud by vozidlo BMW bylo brzděno mírně a pozvolně, či pouze ruční brzdou, přičemž obě tyto eventuality opět neodpovídají běžnému jednání řidiče vozidla, který náhle zjistí, že hrozí náraz do před ním stojícího vozidla, tedy takové jednání opět vykazuje znaky neplausibility. Průběh nehodového děje, který lze považovat za jediný pravděpodobný a přípustný je ten, při kterém vozidlo BMW v době střetu, resp. bezprostředně před střetem, nebylo brzděno. Další skutečností, která vyvrací průběh nehodového děje tvrzený žalobcem, je, že ačkoliv žalobce stál se svým vozidel v koloně, kdy sám vypověděl, že před ním stálo 5 až 6 vozidel, nedošlo k typické řetězové reakci, tedy k nárazu do před ním stojícího vozidla, ačkoliv bylo zadokumentováno, že střetem došlo k posunutí vozidel o 4,5 metrů.

22. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že popisovaným nehodovým dějem nedošlo ke škodě na vozidle žalobce Mercedes Benz 221 MPZ [anonymizováno] [číslo] (D) provozem vozidla BMW 535, rz [anonymizováno] [číslo], pročež tedy žalované nevznikla povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění dle § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, a proto soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku I. rozsudku zamítl.

23. Pro nadbytečnost soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení] k prokázání stavu vozidla žalobce v době jeho zakoupení žalobcem, jakož i rozsahu havárie a opravy poškození vozidla žalobce v době před jeho zakoupením žalobcem.

24. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, neboť žalovaná byla ve věci plně úspěšná, když žaloba byla zamítnuta. Ta se sestává z odměny za 13 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), a to 4 úkony (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 1. 10. 2015, účast na mediačním setkání, vyjádření ze dne 22. 4. 2016) 1 úkon za 9 940 Kč, a 9 úkonů (účast na jednání soudu dne 7. 9. 2017, 20. 3. 2018, 18. 12. 2018, vyjádření ze dne 15. 1. 2019 a ze dne 6. 2. 2019, vyjádření ke znaleckému posudku, vyjádření k doplňku [číslo] znaleckého posudku a účast na jednání soudu dne 4. 3. 2021) 1 úkon za 12 380 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, v součtu za uvedených 13 úkonů právní služby ve výši 3 900 Kč a 21% DPH v částce 32 566,80 Kč, celkem tedy 187 646,80 Kč. Soud nepřiznal žalované odměnu za podání ze dne 25. 8. 2015, v němž žalovaná toliko vyjadřuje odpor proti vydanému platebnímu rozkazu. Je sice pravda, že podání odporu má v řízení zásadní účinky, nelze však přehlédnout, že podání odporu je nepochybně výsledkem tzv. převzetí a přípravy, takže podání, v němž je uvedeno toliko, že účastník odpor podává, nevyžaduje poté žádné právní úsilí (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2020, č.j. 36 Co 122/2020-85).

25. Obsah výroku III. je opodstatněn tím, že v době rozhodování soudu o věci samé nebylo rozhodnuto o znalečném za úkon spočívající ve výslechu znalce při jednání soudu dne 4. 3. 2021, a tudíž není možno rozhodnout o částce, kterou je žalobce, pokud se jedná o náklady řízení připadající na znalecký posudek, státu uhradit. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.