Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

12 C 205/2023

č. j. 12 C 205/2023-234

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 28 Co 124/2025-255

Rozhodnuto 2024-12-19 · ECLI:CZ:OSPH08:2024:12.C.205.2023.1

  1. OS Praha 8 12 C 205/2023-234
  2. MS Praha 28 Co 124/2025-255

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vypořádání zaniklého společného jmění manželů,

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují nemovité věci: pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. , hodnota, , adresa, , to vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, ;práva a povinnosti z účtu č. , č. účtu, , vedeného u , jméno POpráva a povinnosti z účtu č. , č. účtu, , vedeného u , jméno PO, ,práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním připojištění č. 026026151, vedené u , jméno PO, .,práva a povinnosti ze smlouvy o stavebním spoření č. 4987322101, vedené u , jméno POII. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalované přikazují práva a povinnosti z účtu č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, .

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku 1 800 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FOIV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 6. 2023 domáhal vypořádání zaniklého společného jmění účastníků (dále jen „SJM“) s tím, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne 17. 6. 2020. Předmětem řízení (vypořádání) učinil žalobce následující položky: nemovité věci: pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. 24 , adresa, , to vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „Nemovitosti“), a dále pět bankovních produktů s různými pohledávkami/zůstatky: 1) účet č. , č. účtu, u , jméno PO, , 2) účet č. , č. účtu, u , jméno PO, 3) smlouva o penzijním připojištění č. 026026151 u , jméno PO, ., 4) smlouva o stavebním spoření č. , hodnota, u , jméno PO, a 5) účet č. , č. účtu, , právnická osoba, . (dále též jen „Bankovní produkty“). Žalobce navrhl, aby do jeho výlučného vlastnictví byly přikázány Nemovitosti, práva a povinnosti z bankovních produktů č. , hodnota, ) -4), s tím, aby žalované byla přikázána práva a povinnosti z bankovního produktu č. 5) a žalobci uložena povinnost žalobkyni zaplatit na vyrovnání jejího podílu částku určenou soudem. Žalobce popřel, že by probíhaly vnosy, resp. tzv odklony strany masy SJM, případně k těmto námitkám nelze přihlížet, neb byly učiněny více než tři roky po pravomocném zániku manželství. Dále žalobce navrhl, že je ochoten žalované při přiřknutí Nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví vyplatit na vypořádacím podílu více, než činí jedna polovina majetku v SJM.

2. Žalovaná se podáním ze dne 30. 8. 2023 k žalobě vyjádřila, tak, že žalobcem předestřený způsob vypořádání SJM odmítá. Žalovaná namítla, že na zakoupení Nemovitostí se zásadním způsobem podílela její matka , tituly před jménem, , jméno FO, , která žalované v roce 2010 poskytla na nákup části Nemovitostí částku 800 000 Kč. Žalovaná navrhla, aby nemovitosti byla přiřknuty do jejího výlučného vlastnictví, případně, aby byly účastníky darovány do podílového vlastnictví nezletilých dětí účastníků. Žalobkyně dále ve vztahu ke tvrzenému vnosu do majetku účastníků ze strany její matky navrhla disparitní vypořádání masy SJM v poměru 70:30 ve prospěch žalované. Stran Bankovních produktů účastníků žalovaná uvedla, že žalobce ještě před zánikem manželství prováděl nadměrné výběry z účtu u , jméno PO, přičemž navrhla aby soud od tohoto ústavu zjistil pohyby na účtu a k případným „odklonům“ ze strany žalobce přihlédl při svém rozhodování. Žalovaná taktéž namítla, že žalobce má možnost se rekreovat v nemovitosti v katastrálním území , adresa, .

3. V proběhu řízení účastnící učinili nespornou masu SJM ke dni zániku SJM (při žalovanou uplatněných námitkách vnosů a odklonů ze SJM), kterou měly tvořit toliko shora uvedené Nemovitosti a Bankovní produkty. Účastnící výslovně uvedli, že žádné další věci ani práva či povinnosti do mas SJM nespadají, jakkoli byly účastníky akcentovány ve vzájemné komunikaci a některých vyjádřeních učiněných směrem k soudu (vybavení domácnosti movitými věcmi, osobní automobil, obchodní podíly žalobce). Dále v průběhu řízení označili za nesporné zůstatky, případně pohledávky z Bankovních produktů v následující částkách:1) účet č. , č. účtu, u , jméno PO, – záporný zůstatek ve výši -65 024,20 Kč2) účet č. , č. účtu, u , jméno PO, – nulový zůstatek3) smlouva o penzijním připojištění č. 026026151 u , jméno PO, . - kladný zůstatek ve výši 159 883 Kč4) smlouva o stavebním spoření č. 4987322101 u , jméno PO, - kladný zůstatek ve výši 96 117,65 Kč5) účet č. , č. účtu, , jméno PO, . - kladný zůstatek ve výši 135 594,12 KčÚčastnící se také shodli, jakým způsobem jím mají být přiřknuty práv a povinnosti z těchto bankovních produktů (žalobci produkty č. 1)-4), žalované produkt č. 5)

4. Mezi účastníky tak zůstalo sporné, kterému z nich mají být přiřknuty Nemovitosti, přičemž oba účastnící měli zájem o nabytí těchto Nemovitostí, kdy soud již na přípravném jednání konstatoval, že na případném darování nemovitostí dětem by se oba účastnící museli shodnout. Dále mezi účastníky zůstala sporná otázka případných vnosů do SJM formou finančního daru pro žalovanou a případné odklony finančních prostředků žalobcem z bankovních účtů před zánikem manželství.

5. Soud z předložených listinných důkazů zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu, č. j. 24 C 28/2019-59, který nabyl právní moci dne 17. 6. 2020, bylo rozvedeno manželství účastníku (na čl. 7-8 spisu). Ohledně Nemovitostí byl ohledně Nemovitostí zjištěny tyto skutečnosti:- Nemovitosti specifikované v čl. 1) shora jsou dle výpisu z katastru nemovitostí LV 52 pro katastrální území , adresa, (na čl. 12 spisu) v SJM účastníků- dle odhad obvyklé ceny Nemovitostí od společnosti , jméno PO, (čl. 57-58) tato dosahuje částky 2 682 400 Kč + 371 260 Kč- Nemovitosti byly účastníky zakoupeny ve dvou transakcích v letech 2010 a 2015 (dle kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitých věcí ze dne 9. 7. 2015 na čl. 59-60, včetně plné moci dne na čl. 61 a kupní smlouvy ze dne 15. 11. 2020 na čl. 62-63, duplicitně na čl. 84-85) a částečně předány předávacím protokolem ze dne 14. 12. 2010 (čl. 86 spisu)- v souvislosti s nákupem Nenovostí byla dále uzavřena smlouva o rezervaci se společností , jméno PO, ze dne 25. 10. 2020 (na čl. 79), smlouva o úschově ze dne 11. 11. 2010 na (čl. 81-82 spisu), sepsán protokol o ukončení spolupráce se společností , jméno PO, . ze dne 14. 12. 2020 (čl. 83 spisu),Dále se z výpisu aplikace nahlížení do katastru nemovitostí pro katastrálním území , adresa, , LV 23 (na čl. 66, včetně kopie katastrální mapy na čl. 67) podává, že žalobce byl ke dni 7. 11. 2023 vlastníkem tří parcel, přičemž součástí jedné je stavba domu. Na čl. 112-114 jsou pak založeny tři fotografie, které mají dle žalované zachycovat předmětný dům v k.ú. , adresa, .

6. K zodpovězení mezi účastníky sporné otázky obvyklé ceny Nemovitostí soud ustanovil , právnická osoba, , znaleckou kancelář z oboru ekonomika – oceňování nemovitých věcí k podání znaleckého posudku. Ze znalcem vypracovaného znaleckého posudku č. , č. účtu, (založen na čl. 132-165 spisu) se podává, že znalec dospěl k obvyklé ceně nemovitosti 2 806 000 Kč. Účastnící výslech znalec nepožadovali a proti závěrům znaleckého posudku zjevně nebrojili.

7. Solventnost ohledně vyplacení poloviny ceny Nemovitostí druhému z účastníků byla prokázána- potvrzením o zůstatku na účtu od , jméno PO, ze dne 11. 11. 2024, na č. l. 208 spisu- usnesením o dědictví od Obvodního soudu pro Prahu 3, čj. 13 D 254/2023-100, na č. l. 209-210 spisu- prohlášením , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 18. 11. 2024, na č. l. 213 spisu- výpisem z bankovního účtu pro , tituly před jménem, , jméno FO, u , jméno PO, na č. l. 214 spisu8. Vzhledem k nesporným tvrzením účastníků o rozsahu majetku v SJM a stavu Bankovních produktů nebyly žádné pro řízení podstatné skutečnosti zjištěny z následujících důkazů:- notářský zápis sp. zn. NZ 2233/2010 sepsaný notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, na č.l. 9 spisu- výpis z běžného účtu u společnosti , jméno PO, č.ú. , č. účtu, na č.l. 13 spisu- výpis ze spořícího účtu společnosti , jméno PO, na č.l. 14 spisu- smlouva o penzijním připojištění smlouva č. 026026151 u společnosti , jméno PO, na č.l. 15 spisu- výpis za rok 2020 ohledně penzijního připojištění společnosti , jméno PO, na č.l. 16 spisu- smlouva o stavebním spoření u , jméno PO, na č.l. 17 spisu- dopis „potvrzení o přijetí návrhu smlouvy o stavebním spoření“ na č.l. 18 spisu- výpis z vkladového účtu u , jméno PO, na č.l. 19 spisu- výpis z účtu u , jméno PO, na č.l. 20 spisu- veřejný výpis registru ekonomických subjektů na osobu žalobce na č.l. 39 spisu- výpis z běžného účtu , jméno PO, č.ú. , Anonymizováno, na č.l. 42- výpis z účtu , jméno PO, , číslo účtu , Anonymizováno, na č.l. 65, 68 a 69 spisu9. Právní posouzení: To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona (§ 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „o.z.“). Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu. (§ 708 odst. 2 o.z.). Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (§ 709 odst. 1 o.z.). Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny (§ 710 o.z.). Není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví (§ 712 o.z.). Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně (§ 736 o.z.). Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o.z.). Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1 o.z.). Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (§ 742 odst. 2 o.z.).

10. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů a argumentace účastníků soud konstatuje, že je třeba přisvědčit názoru žalobce, podepřeného relevantní judikaturou, že k námitkám žalované ohledně tvrzených vnosů, resp. odklonů nelze přihlížet, neb tyto byly v řízení uplatněny až více než tři roky po zániku manželství účastníků. Dle Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008 „může soud vypořádat jen ten majetek, hodnoty a závazky tvořící společné jmění manželů, které účastníci navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku. Tento závěr platí i ve vztahu k návrhům toho z manželů, kterému byla žaloba o vypořádání společného jmění doručena po třech letech od zániku společného jmění manželů“. Obdobná pravidla platí o vypořádaní tzv. vnosů, kdy dle Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2570/2013, „se předmětem soudního vypořádání mohou stát pouze ty vnosy vynaložené z výlučného majetku na společný majetek, které účastníci učinili předmětem sporu, a to v tříleté lhůtě od zániku SJM; jinak je nelze vypořádat ani v případě, že společný majetek, na který byly vynaloženy, byl v této lhůtě navržen k vypořádání.“ Dle Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1486/2019, pak tvrzené vnosy nelze povětšinou hodnotit ani jako kritérium pro disparitu vypořádacích podílů. K zavedené soudní praxi soud toliko dodává, že žalované při zachování pravidla vigilantibus iura nic nebránilo, aby ve lhůtě tří let od rozvodu manželství sama podala žalobu na vypořádání SJM s uvedenými argumenty, nadto za situace, kdy bylo mezi účastníky o vypořádání komunikováno v první polovině roku 2023 (dle předložené konverzace na čl. 29-37 spisu).

11. Pokud soud dospěl k závěru, že k tvrzeným vnosům a odklonům není možno přihlížet, bylo nutno rozhodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnického práva k Nemovitostem. Žalobce v průběhu řízení i v rámci závěrečného návrhu učinil nabídku, že žalované na vypořádacím podílu zaplatí více, než by byla polovina hodnoty SJM účastníků, konkrétně částku 1 800 000 Kč. Žalovaná argumentovala jednak shora uvedenou zásluhovostí na pořízení Nemovitostí a dále vlastnictvím nemovitosti žalobcem v obci , adresa, . Při vypořádání Bankovních produktů při respektování nesporných tvrzení účastníků o zůstatcích, byla žalobci přiřknuta aktiva v celkové výši 190 976, 45 Kč a žalované ve výši 135 594,12 Kč. Žalobce by tak na vypořádacím podílu jen při zohlednění Bankovních produktů měl žalované vyplatit částku ve výši 27 691,17 Kč. Polovina hodnoty Nemovitostí pak dle závěrů znaleckého posudku činí 1 403 000 Kč, kterou by měl ten z účastníků jemuž budou přiřknuty, nahradit účastníku druhému. Z pohledu soudu uvedená nabídka žalobce uhradit žalované nad rámec poloviny hodnoty SJM částku cca 370 000 Kč představuje zcela zásadní důvod pro přiřknutí Nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce. Argumenty předestřené žalovanou mají v očích soudu nepoměrně nižší význam při zhodnocení otázky, který z účastníků by měl Nemovitosti nebýt do výlučného vlastnictví. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že výslech matky žalované byl realizován toliko k zhodnocení zásluhovosti při nabytí nemovitostí (přičemž k tvrzenému vnosu nebylo možno v rámci vypořádání přihlížet), kdy po potvrzení výše uvedené nabídky žalobce byl tento v zásadě bez významu pro rozhodnutí soudu. Otázka v jakém režimu byla částka 800 000 Kč historicky poskytnuta již nehrála větší roli, z těchto důvodů tak soud neprováděl dokazovaní zřejmě si vzájemně odporujícími listinami o poskytnutém daru (čl. 102), resp. půjčce (na čl. 217). Bez většího významu pak bylo taktéž tvrzené vlastnictví nemovité věci žalobce v obci , adresa, , k čemuž žalobce jednak uvedl, že daný dům jednak obývá jeho otec a že v průběhu soudního řízení na něj tuto nemovitost převedl. Z pohledu soudu je pak rozhodnutí o vypořádání SJM adekvátní pro oba účastníky, neb žalobce nabyl Nemovitosti, tak jak navrhoval ve své žalobě a žalované byla přiřknuta částka cca o 20% vyšší než by jí náležela z titulu poloviny majetku v SJM.

12. Pro úplnost soud dodává, že až v závěrečném návrhu žalovaná bez uvedení bližších podrobností navrhla vypořádaní SJM v disparitním podílu 75:25 ve prospěch žalované, toliko z důvodu, že žalobce měl dluh na výživném a žalovaná byla nucena se vystěhovat ze společného bytu. Aniž bylo třeba vést dokazování k těmto tvrzeným skutečnostem, nejsou tyto zjevně způsobilé založit disparitu vypořádání mezi účastníky, nadto v takto zásadní výši.

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st. 59/23, kterým byla sjednocena judikatura v otázce nákladů řízení o vypořádání spoluvlastnictví a které lze dle soudu analogicky vztáhnout i na řízení o vypořádání společného jmění manželů. Dle něj „v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ Soud má za to, že důvody pro mimořádný postup spočívající v přiznání nákladů řízení dány nejsou, proto rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.

14. Lhůta k plnění nároku byla stanovena pro žalobce dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, neb byl soudem zavázán k platbě částky u níž sice osvědčil dispozici, na druhé straně nelze odhlédnout od skutečnosti, že se jedná o poměrně vysokou částku, jejíž platbu bude možná nutno koordinovat s bankovním ústavem či provést ve více transakcích.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.