12 C 33/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M. sídlem Nové sady 996/25, 602 00 Brno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 069,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 517,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 517,03 Kč za dobu od 10. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 12 069,65 Kč s příslušenstvím, a to dle smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřela žalobkyně s žalovanou dne 1. 1. 2024. Dle smlouvy poskytovala žalobkyně žalované úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Dle smlouvy žalovaná ihned využila 7 113 Kč na nákup zboží zavázala se pravidelně splácet nejméně 4 % z dlužné splátky, a to s roční úrokovou sazbou 21,95 % využité jistiny úvěru. Žalovaná přestala splácet sjednané splátky úvěru. Za dobu trvání smlouvy žalovaná čerpala jistinu úvěru ve výši 19 518,51 Kč a splatila celkem 17 001,48 Kč. Ke dni podání žaloby požaduje žalobkyně po žalované jistinu ve výši 9 257,55 Kč, poplatky ve výši 156 Kč, poplatky za pojištění ve výši 256,1 Kč, náklady na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou. Ta jí však ničeho neuhradila.

2. Žalobkyně uvedla, že řádně provedla posouzení úvěruschopnosti klienta, když od žalované získala při uzavření smlouvy informace o jejím vzdělání, osobním stavu, měsíčním příjmu ve výši 50 000 Kč a měsíčních výdajích domácnosti ve výši 27 000 Kč. Žalobkyně dále lustrací v elektronických systémech zjistila, že žalovaná splácí úvěr s měsíční splátkou 6 095 Kč. Po odečtení očekávané splátky sjednávaného úvěru ve výši 400 Kč vypočetla žalobkyně disponibilní příjem žalované jako 16 505 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaná následně žalobkyni hradila na úvěrovou smlouvu déle jak jeden rok, a byla tak nepochybně schopna úvěr splácet. Dále pak se žalovaná za dobu splácení svých všech závazků nedostala do prodlení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil následující závěr o skutkovém stavu.

5. Účastníci řízení spolu dne 1. 1. 2024 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru. Ve smlouvě o revolvingovém úvěru byly uvedeny podmínky úvěru s tím, že se jednalo o bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 4 % z využité jistiny úvěru. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,95 %, RPSN: 23,3 %. Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet a poplatek za vedení účtu. Dále zde bylo uvedeno, že v případě nesplácení, může žalobkyně požadovat po žalované účelně vynaložené náklady na vymáhání. Dále mohla žalobkyně po žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny ke dni zesplatnění úvěru a úrok z prodlení v zákonné výši. /viz smlouvu o revolvingovém úvěru a úvěrové podmínky žalobkyně/ 6. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaná požádala o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, zatímco žalobkyni splácela úvěr ve výši 733 802 Kč s měsíční splátkou 6 095 Kč. Žalovaná dříve žalobkyni splatila dva úvěry. /viz úvěrová zpráva/ Žalovaná sdělila žalobkyni před uzavřením smlouvy, že má měsíční příjem ve výši 50 000 Kč a žije v domácnosti se svým dítětem. Výdaje domácnosti žalovaná uvedla ve výši 27 000 Kč. /viz kartu klienta/ 7. Žalovaná poskytnutý úvěrový rámec využívala, a to za celou dobu platnosti smlouvy ve výši 19 518,51 Kč. Žalovaná splatila žalobkyni za celou dobu trvání smlouvy 17 001,48 Kč. /viz výpis čerpání, splátek a úhrad/ Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. /viz předžalobní výzvu k plnění ze dne 30. 10. 2025 ve spojení s příslušnými podacími archy od právnická osoba/ 8. Z dalších provedených důkazů (listina od žalobkyně nazvaná Anonymizováno výpisu pro placení smlouvy Anonymizováno Jméno žalované, listina od žalobkyně nazvaná Dohledání informací o činnosti klienta, výňatek ze znaleckého posudku č. č. účtu od právnická osoba, listina od žalobkyně nazvaná Anonymizováno) soud neučinil s ohledem na níže uvedené právní posouzení žádné pro věc relevantní skutková zjištění.

9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu potom soud dospěl k následujícím právním závěrům.

10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud posuzoval právní poměry mezi účastníky vzniklé z uzavření smlouvy o úvěru podle právních předpisů účinných v době jejich uzavření.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „(SpotřÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. K tomu přistupuje, že podle § 84 odst. 2 SpotřÚ je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté spotřebitelem. Lze též využít databází, jejich prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele (§ 88 odst. 1 SpotřÚ).

14. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Splnění povinností podle § 84 a násl. SpotřÚ, musí poskytovatel úvěru být schopen sám prokázat objektivními podklady, které měl k dispozici a na jejichž základě provedl odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Smysl zákonné povinnosti poskytovatele je v ochraně spotřebitele proti důsledkům možné neznalosti, nezkušenosti, tísně, lehkomyslnosti apod. Žalobkyně v projednávané věci nijak neověřila žalovanou poskytnuté informace a spokojila se pouze s ničím nepodloženými tvrzeními o příjmu a výdajích žalované. Soud tak má za to, že žalobkyně řádně nedostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované a bez doložení dalších skutečností žalované neměla úvěr vůbec poskytnout.

16. Protože žalobkyně neprokázala, že splnila svoji povinnost vyplývající § 86 odst. 1 SpotřÚ, v souladu s § 87 odst. 1 SpotřÚ je nutné úvěrovou smlouvu považovat za neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhala smluvených poplatků či smluvní pokuty. Na poskytnuté plnění je potom nutné nahlížet jako na bezdůvodné obohacení.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Žalovaná využila úvěrový rámec ve výši 19 518,51 Kč. Žalovaná splatila žalobkyni 17 001,48 Kč. Žalovaná se proto na účet žalobkyně obohatila o 2 517,03 Kč.

19. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaná měla bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž žalobkyně jí k tomu v předžalobní výzvě odeslané dne 31. 10. 2025 určila lhůtu do 9. 11. 2025. Počínaje následujícím dnem 10. 11. 2025 se ocitla s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 3 276,98 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývající části nároku soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla úspěšnější žalovaná, ovšem té žádné náklady v řízení nevznikly, tedy soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací. Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.