12 C 343/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 867,06 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 22 867,06 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 22 867,06 Kč s příslušenstvím, a to dle smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřela žalobkyně s žalovaným dne 12. 10. 2023. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 25 815 Kč a poplatkem ve výši 33 558 Kč. Žalovaný na jistinu uhradil 14 890 Kč, na úrok 19 862 Kč a na poplatky 19 176 Kč. Dále však žalovaný ničeho neuhradil, a tak žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 29. 10. 2025. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 20 110 Kč, z úroku ve výši 580 Kč a z poplatku ve výši 799 Kč. Zbývající část úroku a poplatku neuhrazené žalovaným žalobkyně nepožaduje. Za dobu prodlení žalovaného od nesplacení řádné splátky do zesplatnění úvěru požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 623,18 Kč. Dále mělo žalobkyni vzniknout právo na náhradu nákladů uplatnění pohledávky ve výši 550 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou. Ten jí však ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku a v rejstříku exekucí. Žalovaný žalobkyni předložil výpis z účtu za poslední tři měsíce před uzavřením úvěru a tři výplatní pásky. Žalobkyně z výpisu z účtu žalovaného zjistila údaje o jeho měsíčcích příjmech a výdajích spolu s dalšími jeho úvěry. Na základě těchto informací žalobkyně určila měsíční příjem žalovaného ve výši 31 021,45 Kč spolu s jeho výdaje ve výši 23 039,17 Kč. Žalobkyně zohlednila, že část příjmů žalovaného byla tvořena vklady v hotovosti a úvěry. Dle výpočtu žalobkyně zůstala žalovanému měsíčně k dispozici částka ve výši 7 982,28 Kč, která po snížení o splátku měsíčního úvěru 2 247 Kč tvoří 5 735,28 Kč jakožto částku dostatečnou k uspokojení dalších životních potřeb žalovaného. To, že žalovaný uzavřel vícero smluv o úvěru žalobkyně považovala za v celku prospěšné pro jeho bonitu, neboť výplata dalšího úvěru měla sloužit k refinancování úvěrů předchozích za výhodnějších podmínek.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil následující závěr o skutkovém stavu.

5. Účastníci řízení spolu dne 12. 10. 2023 uzavřeli smlouvu nazvanou „smlouva o zápůjčce“. Ve smlouvě si strany sjednaly, že žalobkyně poskytne žalovanému jistinu úvěru ve výši 35 000 Kč a žalovaný jistinu vrátí spolu s úrokem ve výši 25 815 Kč a poplatkem ve výši 33 558 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 34,6 %, RPSN ve výši 97,3 %. Dále zde bylo uvedeno, že v případě nesplácení, může žalobkyně požadovat po žalovaném účelně vynaložené náklady na vymáhání. Dále mohla žalobkyně po žalovaném požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s kterou se žalovaný octne v prodlení/viz smlouvu o zápůjčce a tabulku Elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv online prostřednictvím klientského centra/6. Žalovaný při uzavírání smlouvy o svých příjmech a výdajích prohlásil, že má čistý měsíční příjem ve výši 48 000 Kč a je od března 2017 zaměstnaný. Žalovaný uvedl, že pobírá na účet příspěvek na bydlení, ale nespecifikoval jeho výši. Mezi své výdaje žalovaný uvedl splátky dalších úvěrů ve výši 5 000 Kč a 4 000 Kč na průměrné měsíční výdaje bez nákladů na bydlení. Měsíční nájem žalovaný platil ve výši 16 000 Kč a bydlel v bytě s dalšími třemi lidmi, z toho jedna z nich neměla vlastní příjmy. Žalovaný pracoval u , právnická osoba, . a měl za měsíc červen čistý příjem ve výši 30 970 Kč. /viz tabulku nazvanou Čestné prohlášení o příjmech, mzdový list žalovaného a potvrzení od , právnická osoba, ./7. V období od 30. 6. 2023 do 29. 9. 2023 měl žalovaný na svém běžném účtu příjmy ve výši 259 137,22 Kč a výdaje ve výši 266 276,18 Kč. Mezi příjmy žalovaného patřily v měsíci červenci dávky od úřadu práce ve výši 18 247 Kč a mzda ve výši 30 970 Kč. V měsíci srpnu se jednalo o dávky ve výši 18 247 Kč a mzdu ve výši 30 594 Kč. V měsíci září se jednalo o dávky ve výši 18 247 Kč a mzdu ve výši 33 002 Kč. Žalovaný dále dne 16. 8. 2023 čerpal úvěr ve výši 20 696,1 Kč od společnosti , právnická osoba, ., dne 22. 8. 2023 úvěr ve výši 5 593,46 Kč od společnosti , právnická osoba, a dne 18. 9. 2023 úvěr ve výši 38 000 Kč jako službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . /viz výpis z účtu žalovaného/8. Žalobkyně vyplatila na účet žalovaného dne 12. 10. 2023 částku 35 000 Kč. /viz výpis z běžného účtu/9. Žalovaný žalobkyni uhradil na svůj závazek ze smlouvy celkem 53 928 Kč, a to na jistinu 14 890 Kč, na úrok 19 862 Kč a na poplatky 19 176 Kč. /viz tabulku nazvanou Vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy/ Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 29. 10. 2023. /viz dopis od žalobkyně směrem k žalovanému ze dne 25. 9. 2025/ Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. /viz předžalobní výzvu žalobkyně směrem k žalovanému ze dne 6. 11. 2025/10. Z dalších provedených důkazů (obchodní podmínky pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru od žalobkyně, tabulka nazvaná Standardní informace o spotřebitelskému úvěru) soud neučinil s ohledem na níže uvedené právní posouzení žádné pro věc relevantní skutková zjištění.

11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu potom soud dospěl k následujícím právním závěrům.

12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud posuzoval právní poměry mezi účastníky vzniklé z uzavření smlouvy o úvěru podle právních předpisů účinných v době jejich uzavření.

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „(SpotřÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. K tomu přistupuje, že podle § 84 odst. 2 SpotřÚ je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté spotřebitelem. Lze též využít databází, jejich prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele (§ 88 odst. 1 SpotřÚ).

16. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Z dokladů předložených žalovaným totiž vyplývá, že žalovaný neměl v době uzavření smlouvy dostatek finančních prostředků na úhradu dalších splátek úvěru. To je zřejmé z výpisu z účtu, který žalovaný žalobkyni předložil. Za sledované období příjmy i výdaje žalovaného zcela přesahovaly jeho běžné příjmy ze zaměstnání, neboť žalovaný byl příjemcem dávek ve výši 18 247 Kč a zbývající nedostatek příjmů periodicky řešil dalšími úvěry. Žalobkyně, která měla výpis z účtu k dispozici, se vůbec nezajímala, z jakého titulu žalovaný pobírá dávky sociální podpory, či proč si ve sledovaném období bral tři různé úvěry. Místo toho předpokládala, že žalovaný jistinu úvěru využije na refinancování předcházejících úvěrů. Z úvěrové smlouvy či z předsmluvní komunikace stran však žádný takový úmysl žalovaného nevyplývá. Soud tak má za to, že žalobkyně řádně nedostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného a bez doložení dalších skutečností neměla žalovanému úvěr vůbec poskytnout.

18. Protože žalobkyně neprokázala, že splnila svoji povinnost vyplývající § 86 odst. 1 SpotřÚ, v souladu s § 87 odst. 1 SpotřÚ je nutné úvěrovou smlouvu považovat za neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhala smluvených poplatků či smluvní pokuty. Na poskytnuté plnění je potom nutné nahlížet jako na bezdůvodné obohacení.

19. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že i kdyby úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně, pak by i tak bylo nutno brát smlouvu jako celek za neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy, kdy sjednané RPSN činilo 97,30%, což je v naprostém nepoměru s úrokovou mírou obvyklou v době sjednání úvěru, zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, kdy ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Žalovanému byla vyplacena jistina ve výši 35 000 Kč. Žalovaný splatila žalobkyni 53 928 Kč. Žalovaný se proto na účet žalobkyně nijak neobohatil. Soud z toho důvodu výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.