12 C 433/2023
č. j. 12 C 433/2023-83
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13 § 14
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 264
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2758 § 2952
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČ IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A , insolvenční správce dlužníka Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 659 979,45 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 659 979,45 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 65 416 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Původní žalobkyně , Jméno žalobkyně B, ., IČO , IČO žalobkyně B, (dále též jen „původní žalobkyně“) se podanou žalobou domáhala zaplacení 659 979,45 Kč s příslušenstvím jakožto pojistného plnění ze smlouvy o pojištění podnikatelských rizik, kterou uzavřela původní žalobkyně s žalovanou dne 21. 7. 2020. Předmětem pojištění bylo pojištění rizika přerušení provozu původní žalobkyně mj. z důvodu požárního nebezpečí, přičemž pojištění se vztahovalo na následnou škodu způsobenou přerušením provozu. Dne 14. 9. 2021 došlo k požáru (dále jen „škodní událost“) v podniku původní žalobkyně na adrese , adresa, , kdy v jeho důsledku došlo k úplnému přerušení provozu původní žalobkyně na dobu delší než tři měsíce, konkrétně do dne 14. 12. 2021. Žalovaná po prošetření škodní pojistné události oznámila původní žalobkyni, že poskytne pojistné plnění pouze v částce 790 570 Kč. Původní žalobkyně nesouhlasila s krácením pojistného plnění, neb dle pojistné smlouvy měly být původní žalobkyni nahrazeny stálé náklady výslovně bez ohledu na objem výkonů nebo produkce. Pokud oceňovatel dospěl k částce 1 840 536,89 Kč na stálé mzdové náklady za tři měsíce přerušení provozu, pojistnou smlouvou byl sjednán limit pojistného plnění ve výši 1 500 000 Kč a provoz podniku původní žalobkyně byl zcela přerušen mezi 14. 9. až 14. 12. 2021, tj. po dobu 91 kalendářních dní, pak při spoluúčasti žalobkyně ve výši 49 450,55 Kč došlo ke krácení pojistného plnění žalovanou v částce výši 659 979,45 Kč. Původní žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 12. 1. 2023, ovšem žalovaná původní žalobkyni ničeho neuhradila.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že nesporuje pojistný vztah s původní žalobkyní, rozsah pojištění ani průběh škodní události. Dle žalované však náhradou následné škody nemůže pojištěný dosáhnout lepšího hospodářského výsledku, než pokud by k pojistné události vůbec nedošlo. Původní žalobkyně již před vznikem škodní události každý měsíc dosahovala záporného hospodářského výsledku, tedy generovala ztrátu a nebyla schopna si vydělat na fixní náklady. Žalovaná odkázala na ocenění majetku, které zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , v němž vypočetl reálnou výši škody za dobu přerušení provozu původní žalobkyně toliko na částku 846 848 Kč. Od této částky byla odečtena jak spoluúčast ve výši 40 976,50 Kč, tak i dlužné pojistné v částce 15 302 Kč.
3. Usnesením Městského soudu v Praze z 19. 12. 2024, č. j. MSPH 57 , insolvenční spisová značka, -A-48, byl zjištěn úpadek původní žalobkyně a na její majetek prohlášen konkurs. Podáním ze dne 27. 1. 2025 se k podané žalobě vyjádřil insolvenční správce původní žalobkyně , právnická osoba, . a navrhl, aby v řízení bylo pokračováno. Soud v souladu s § 264 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, IZ) usnesením ze dne 5. 2. 2025, č. j. 12 C 433/2023-72, rozhodl tak, že v řízení se pokračuje a insolvenční správce původní žalobkyně se stává účastníkem řízení namísto původní žalobkyně.
4. Mezi účastníky je nesporné uzavření pojistné smlouvy mezi původní žalobkyní a žalovanou, výše pojistné částky, výše sjednané spoluúčasti i okolnosti škodní události. Mezi účastnicemi je sporný toliko výpočet náhrady škody po pojistné události,5. Z předložených listinných důkazů se podávají v chronologickém pořadí následující podstatné skutečnosti:- 20. 7. 2020 byl mezi původní žalobkyní a žalovanou uzavřen Dodatek č. 1 k pojistné smlouvě číslo 8603417704 pro pojištění podnikatelských rizik Trend 14 (na čl. 7-14). V čl.3 Dodatku bylo sjednáno pojištění pro případ přerušení provozu, mj. v důsledku věcné škody vzniklé působením požárního nebezpečí s limitem pojistného plnění 1 500 000 Kč, časovou spoluúčastní 3 dny a dobou ručení 3 měsíce.- z dokumentu žalované Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění přerušení provozu P-405/15 (na čl. 33-34 spisu) se v článku 9)-6) podává definice stálých nákladů jako takových, které nejsou závislé na objemu výkonů (produkce) a pojištěný je musí vynakládat i v případě, že provoz je úplně zastaven (např. mzdy stálých zaměstnanců, nájemné leasingové splátky)- dopisem ze dne 3. 1. 2023 žalovaná původní žalobkyni informovala o poskytnutí pojistného plnění v částce 790 570 Kč (čl. 16)- 12. 1. 2023 adresovala původní žalobkyně žalované předžalobní výzvu (čl. 17)- v lednu 2023 následně probíhala emailová komunikace mezi žalovanou a právním zástupcem původní žalobkyně (čl. 15), dle níž žalovaná setrvala na svých stanoviscích ohledně krácení pojistného plnění6. Z listiny na čl. 18-32 „Úřední ocení majetku č. CM 4223037819/2020 Posouzení škody vzniklé přerušením provozu společnosti , Jméno žalobkyně B, .“, která má náležitosti znaleckého posudku vyplývají následující skutečnosti: Zpracovatel posudku zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatel společnosti , právnická osoba, . si vyžádal podklady o provozu a hospodaření původní žalobkyně před škodní událostí a následně s ní opakovaně komunikoval a žádal doplnění dalších podkladů. Dle znalce byla situace u původní žalobkyně znepřehledněna čerpáním grantů, jak tuzemských, tak zahraničních, které se zúčtovávají v různých obdobích. Znalec po analýze dodaných pokladů dospěl k závěru, že původní žalobkyně ve všech měsících, kterých se týká pojistná událost, generovala ztrátu a dosahovala záporného hospodářského výsledku. V době přerušení provozu tak původní žalobkyně měla paradoxně lepší provozní výsledky než za běžného provozu, kdy už před škodní událostí původní žalobkyně nebyla schopna hradit všechny fixní náklady, tedy ani celou část mzdových nákladů. Pokud za dobu přerušení provozu původní žalobkyně uvedla fixní mzdové náklady ve výši 1 840 536,89 Kč, pak při zohlednění generované ztráty je reálnou výši škody toliko částka 846 848 Kč.
7. Právní posouzení věci:
8. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
9. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).
10. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Mezi původní žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva pro pojištění podnikatelských rizik. Po nastalé škodní události došlo u původní žalobkyně k přerušení provozu a vzniku smlouvou předpokládaného nároku na pojistné plnění tzv. stálých nákladů. Soud se ztotožňuje s žalovanou, že daná smlouva má charakter škodového pojištění, nikoli pojištění obnosového, kdy škodové pojištění nemůže nikdy sloužit k obohacení pojištěného. Pokud pevné náklady nejsou dle definice pojistné smlouvy závislé na objemu výkonů (produkce), pak ovšem nelze z dané definice vyvozovat, že by na ně měla žalující strana nárok bez zohlednění ekonomického výkonu původní žalobkyně před škodní událostí – ostatně žalovaná část pojistného plnění vyplatila, i když objem výkonů původní žalobkyně byl v řešeném období po škodní události zjevně nulový. Konstrukce žalobního nároku, tj. výplata pevných nákladů bez zohlednění hospodářského výsledku oprávněného subjektu, by dle soudu skutečně vedla k neudržitelnému závěru o lepším hospodářském výsledku při přerušeném provozu než při standardním režimu, a tedy v konečném důsledku k neoprávněnému obohacení oprávněného subjektu. Ani původní ani aktuální žalobkyně nijak nerozporovaly tvrzení žalované o nedobré hospodářské kondici původní žalobkyně ještě před škodní událostí, s čímž koreluje úpadek původní žalobkyně a prohlášení konkursu v průběhu nalézacího řízení.
11. Na první jednání ve věci dne 13. 5. 2025 byla žalobkyně řádně obeslána, s tím, že soud v předvolánce uvedl, že účast žalobkyně u jednání je nutná. Protože se ale žalobkyně na toto jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout beneficium kvalifikovaného poučení o neunesení břemene tvrzení a důkazního ve vztahu k sporované ekonomické situaci původní žalobkyně před škodní událostí, neboť poučení dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu je možné učinit toliko v rámci jednání.
12. I kdyby se soud ztotožnil s argumentací žalující strany o oprávněnosti nároku na pevné náklady bez ohledu na hospodaření původní žalobkyně, pak ani tehdy by nebylo možno žalobě vyhovět. Z pohledu soudu žaloba obsahuje zcela nedostačené vylíčení skutkových tvrzení ohledně žalovaného nároku, tedy jací zaměstnanci byli v předmětném období u původní žalobkyně zaměstnáni, za jakou mzdu, jaké další odvody či platby byly s jejich zaměstnáním spojeny atd. Důkazní návrhy se pak v zásadě omezily toliko na shora uvedený znalecký posudek, jehož metodiku zpracování i závěry paradoxně původní žalobkyně jednoznačně odmítla jako chybné. Aktuální žalobkyně žádná další skutková tvrzní nedoplnila a nenavrhla jiné důkazy. Opětovně lze konstatovat, že nedostavením se na první jednání ve věci se žalobkyně ochudila o beneficium kvalifikovaného poučení ze strany soudu ohledně nutnosti doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů.
13. Ze shora uvedených důvodů je na místě žalobu jakožto zcela nedůvodnou zamítnout.
14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná byla úspěšná v celém předmětu řízení. Žalovaná má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 65 416 Kč a jsou tvořeny:a) odměnou za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a účast na jednání před soudem ve dnech 1. 10. 2024 a 13. 5. 2025) po 10 940 Kč dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 43 760 Kč,b) náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a účast na jednání před soudem dne 1. 10. 2024) po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění t. č. účinném) a za úkon účasti na jednání před soudem dne 13. 5. 2025 (úkon po 1. 1. 2025) za 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění t. č. účinném),c) cestovními výdaji na trase , adresa, a zpět dne 1. 10. 2024, vzdálenost do místa sídla soudu a zpět do sídla advokáta činí dohromady 420 km, průměrná spotřeba vozidla činí 5,4 l/100 km, cena motorové nafty dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činila 38,70 Kč/l, sazba základní náhrady (amortizace) 5,60 Kč/l, tedy celková výše náhrady jízdného činí 3 230 Kč, dále žalovanému náleží náhrada za ztrátu času stráveného na cestě, a to 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění t. č. účinném), tedy za cestu do místa sídla soudu a zpět náleží náhrada za 10 započatých půlhodin, tedy celkem 1 000 Kčd) cestovními výdaji na trase , adresa, a zpět dne 13. 5. 2025, vzdálenost do místa sídla soudu a zpět do sídla advokáta činí dohromady 420 km, průměrná spotřeba vozidla činí 5,4 l/100 km, cena motorové nafty dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí 34,70 Kč/l, sazba základní náhrady (amortizace) 5,80 Kč/l, tedy celková výše náhrady jízdného činí 3 223 Kč, dále žalovanému náleží náhrada za ztrátu času stráveného na cestě, a to 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění t. č. účinném), tedy za cestu do místa sídla soudu a zpět náleží náhrada za 10 započatých půlhodin, tedy celkem 1 500 Kč, ae) 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 11 353 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.