12 C 480/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 72 000 Kč s přísl. <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 600 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 12 600 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 10. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 59 400 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 59 400 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 10. 2014 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 72 000 Kč ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 22. 10. 2014, zamítá</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 47 080 Kč, do tři dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně byla hospitalizovaná v období od 27. 12. 2012 do 31. 12. 2012 v nemocničním zařízení provozovaném žalovanou s otevřenou zlomeninou dolního konce levé pažní kosti. Dne 27. 12. 2012 byla v důsledku předmětného zranění operována. Při operačním zákroku žalovaná způsobila žalobkyni popáleninu levého hrudníku, v důsledku čehož na těle žalobkyně vznikla jizva o velikosti 4x8 cm. Tato popálenina byla žalobkyni způsobena přístrojem, který žalovaná použila při operačním zákroku. Žalobkyně tak po žalované požaduje náhradu škodu na zdraví žalobkyně dle § 421a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Bolestné požaduje žalobkyně ohodnocené 200 body dle položky T313 přílohy č. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, kdy popálenina byla žalobkyni způsobena na 32 cm2 těla, tj. na 18,7 % plochy těla. Nárok ztížení společenského uplatnění požaduje žalobkyně v rozsahu 400 bodů podle položky 172 přílohy č. 2 předmětné vyhlášky (rozpětí 100 – 400 bodů), neboť zranění je umístěno na intimním místě žalobkyně, je zřetelné, žalobkyně je nucena tuto část těla zahalovat apod. Celkem tak žalobkyně vyčísluje nárok na náhradu škody na zdraví v rozsahu 600 bodů, přičemž 1 bod má dle § 7 odst. 2 předmětné vyhlášky cenu 120 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobkyně byla přijata na ortopedickou kliniku žalované 27. 12. 2012 ve 3:03 hodin po pádu na diskotéce a byla jí diagnostikována zlomenina diafýzy levého humeru. V krvi pacientky byla zjištěna hladina alkoholu 2,17 g celkový stav odpovídal těžké alkoholové ebrietě. V tomto stavu dominovaly obtíže pacientky spojené se zlomeninou levé pažní kosti, jiné důsledky pádu nebyly shledány. Případná pohmoždění nemusela být pacientkou v ebrietě vnímána jako bolestivá. Žalobkyně byla operována na ortopedické klinice žalované pro zlomeninu distální části diafýzy humeru vlevo. Zlomenina byla ošetřena v celkové anestezii dlahovou osteosyntezou, pacientka byla pro indikovaný operační výkon a přístup standardně polohována s náležitým vypodložením. Následné zhojení zlomeniny proběhlo bez komplikací. Ošetření zlomeniny proběhlo lege artis. Při ambulantní kontrole žalobkyně poukázala na ohraničené kožní ložisko v oblasti hrudníku, hodnocené jako počínající jizevnatá změna, nejednalo se o změny charakteru defektu kožního krytu do podkoží či změny provázené purulentní sekrecí. Nebyly zjištěny změny nekrotické. Na žádost žalobkyně bylo 30. 5. 2014 vydáno předběžné bodové ohodnocení za bolest úrazu v souvislosti s postižením v oblasti hrudníku s následným rozvojem pigmentových změn, jizvy, za účelem odškodnění z pojistky. Podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. byl nález přirovnán ne zcela přiměřeně k položce popáleniny o rozměrech 8 x 4 cm, ohraničený okrsek kožního krytu nevykazoval plastické změny, spíše byl patrný mírnou změnou pigmentace, mohl být důsledkem otlaku, případně těžší kontuze a bylo možno očekávat vývoj vzhledu pigmentových změn a jizvy, ve smyslu zlepšení. Při přesném hodnocení postižení při tělesné výšce pacientky 172 cm a tělesné hmotnosti 62 kg s tělesným povrchem 1,733 m2 uvedených 32 cm2 tělesného povrchu odpovídá po zaokrouhlení 0,18465 % celkového tělesného povrchu. V případě popáleniny I. stupně by kožní změna odpovídala položce T 310 Vyhlášky tj. méně než 0,25 % povrchu těla, hodnocena by byla nulovým bodovým ohodnocením. Dle položky S 203 – povrchní poranění přední stěny hrudníku, případně dle položky S 201 povrchní poranění prsu je bolestné hodnoceno 2 body pouze v případě postižení alespoň 1% tělesného povrchu. Pacientka byla při ambulantní kontrole na ortopedické klinice v lednu 2014 pozvána k další kontrole v červenci 2014 a k této kontrole se nedostavila, proto by bylo vhodné v současné době posoudit současný stav pigmentových změn, jizvy v oblasti hrudníku z hlediska jejich rozsahu a četnosti. Mechanismus způsobu poškození hrudní stěny není přesně znám ani zjištěn, mohlo k němu dojít i v rámci nekontrolovaného pádu v ebrietě, souběžně se vznikem zlomeniny. Pokud by k němu došlo při poskytování zdravotních služeb za hospitalizaci u žalované je výše nároku požadovaná ze strany žalované zcela nepřiměřená.

3. V doplnění žaloby žalobkyně konstatovala, že popálenina na levé části hrudníku žalobkyně byla způsobena při daném operačním zákroku, neboť před operačním zákrok toto poranění na těle neměla, resp. se vzniklým poraněním se probudila z narkózy dne 27. 12. 2012 po operačním zákroku, který prováděla žalovaná. Těsně před provedením operačního zákroku a podání uspávacích prostředků, bylo na levou část hrudníku žalobkyně (a další místa na trupu) umístěno„ čidlo“ . MUDr. [příjmení], lékař, který operační zákrok prováděl, žalobkyni oznámil, že operace bude provedena v poloze na břiše, a že se nemusí obávat bolesti zlomené ruky při otáčení na operačním stole, protože po podání anestetik a zahájení jejich působení, jí lékaři otočí do polohy na břicho. Když se žalobkyně po operaci probudila na JIP, bylo jí zdravotní sestrou oznámeno, že zde má návštěvu a pokud má zájem, může jí vpustit. Žalobkyně souhlasila. Žalobkyni přišli navštívit přítelkyně [jméno] [příjmení] s manželem [jméno] [příjmení]. V tu chvíli byla žalobkyně ještě pod vlivem anestetik a první, na co se návštěvy ptala, zdali jí bylo amputováno levé ňadro, neboť víc než bolest po operaci otevřené zlomeniny pažní kosti, cítila právě bolest na levé části hrudníku. Přátelé žalobkyně shlédli levou část hrudníku žalobkyně a po zjištění, že toto místo bylo zarudlé, zavolali zdravotní sestru, aby žalobkyni ošetřila. Zdravotní sestra po příchodu předmětné místo otřela dezinfekcí a sdělila, že to nic není. Následující den po operačním zákroku, tzn. dne 28. 12. 2012, přišla žalobkyni navštívit matka paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], v tu chvíli měla žalobkyně již na levé části hrudníku puchýře vysoké cca 3 cm. Žalobkyně ukázala své poranění na hrudníku matce, která se šla zeptat zdravotní sestry, o co se jedná a proč má popáleninu na hrudi, když dceři byla prováděna operace ruky. Na to jedna ze zdravotních sester puchýře propíchla a zalepila. Když se dostavil MUDr. [příjmení] na vizitu, sám o tomto zranění hovořil jako o popálenině a vysvětlil žalobkyni, že jí byla způsobena zřejmě v průběhu operace, kdy byla elektroda umístěná na levé části hrudníku v kontaktu s kovovou deskou stolu, poté, co ji otočili. A dále o tomto zranění hovořil vždy jako o popálenině. Zranění bylo pro žalobkyni velmi bolestivé, intenzita byla silnější než u operované ruky. Sám MUDr. [příjmení] vystavil žalobkyni po operaci několik lékařských zpráv, ve kterých poranění žalobkyně jako popáleninu označil. V lékařské zprávě ze dne 7. 1. 2013 MUDr. [příjmení] jasně uznal, že žalobkyně má na levé části hrudníku po operaci jizvu, avšak uvedl, že se jedná o jizvu, která vznikla v důsledku otlaku o okraj operačního stolu. Lze si jen stěží představit, jak může v důsledku otlaku o okraj operačního stolu vzniknout takováto jizva. Následně ve všech ostatních zprávách MUDr. [příjmení] uváděl, že se jedná o jizvu po popálenině. Dále žalobkyně zopakovala, že bylo její poranění způsobeno okolnostmi, které mají povahu přístroje. Tato odpovědnost je objektivní, tudíž není třeba prokazovat zavinění. Popáleninu pak způsobil zaměstnanec žalované [příjmení] [příjmení], který sám nejprve v lékařské zprávě ze dne 7. 1. 2013 uvedl, že v důsledku operačního zákroku, který prováděl, má žalobkyně na levé části hrudníku jizvu. Z těchto skutečností je dle žalobkyně zřejmé, že MUDr. [příjmení] jednal jménem žalované, přičemž v rámci tohoto jednání způsobil na těle žalobkyně předmětné poranění, jehož následky léčí žalobkyně dodnes.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 27. 12. 2012 kolem 2:00 hodin upadla žalobkyně na diskotéce na levý loket, čímž si způsobila otevřenou zlomeninu distálního humeru, pro kterou byla přijata na Ortopedickou kliniku žalované. Ještě téhož dne byla žalobkyni provedena otevřená repozice a osteosyntéza otevřené zlomeniny distálního humeru. Žalobkyně byla hospitalizovaná na Ortopedické klinice žalované od 27. 12. 2012 do 31. 12. 2012 Tyto skutečnosti má soud za prokázané Propouštěcí zprávou ze dne 31. 12. 2012 Operaci otevřené zlomeniny distálního humeru žalobkyně prováděl jako 1. operatér MUDr. [jméno] [příjmení], jako 2. operatér MUDr. [jméno] [příjmení]; dále byl operaci přítomen jako anesteziolog MUDr. [jméno] [příjmení] a jako první instrumentářka paní [jméno] [příjmení] a jako druhá instrumentářka paní [jméno] [příjmení] [jméno] proběhla dne 27. 12. 2012 od 14:00 hodin do 16:10 hodin. Tyto skutečnosti má soud za prokázané Operačním protokolem ze dne 27. 12. 2012. Při přijetí na Ortopedickou kliniku žalované dne 27. 12. 2012 se na hrudní stěně žalobkyně nevyskytovalo žádné kožní poškození. Tyto skutečnosti má soud za prokázané svědeckým výslechem paní [jméno] [příjmení] a účastnickým výslechem žalobkyně (dílčí skutková zjištění stran těchto výslechů budou podrobněji rozvedena níže v části, kde jsou hodnocena). V průběhu operačního zákroku otevřené repozice a osteosyntézy otevřené zlomeniny distálního humeru byla žalobkyni způsobena popálenina na její hrudní stěně nad levým prsem, která vznikla působením termického traumatu kontaktním zdrojem, a to nejspíše uvolněním nalepovacího pásku monitorovací elektrody EKG užité při celkové anestezii, čímž došlo při použití elektrokoagulace k průchodu a popálení elektrickým proudem pod monitorovací elektrodou EKG. Rozsah předmětné popáleniny činí cca 0,17 % povrchu těla žalobkyně, přičemž v důsledku této popáleniny vznikla na těle žalobkyně hypertrofická jizva viditelné partie těla. Tyto skutečnosti má soud za prokázané znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., [číslo] ze dne 21. 5. 2019 ve spojení s jejím výslechem (dílčí skutková zjištění stran tohoto znaleckého posudku budou podrobněji rozvedena níže v části, kde jsou hodnocena). Při vyšetření žalobkyně na všeobecné ambulanci Ortopedické kliniky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 7. 1. 2013 byla shledána plošná jizva 7x3 cm na hrudi vlevo ventrálně v důsledku otlaku o kraj operačního stolu; tuto skutečnost má soud za prokázanou lékařskou zprávou z téhož dne. Při první návštěvě žalobkyně v [anonymizováno 6 slov] dne 17. 9. 2013 shledána na levé části hrudníku žalobkyně jizva v rozsahu cca 4x8 cm, místy atrofická a depigmentovaná, místy hypertrofická a v okolí spíše hyperpigmentovaná; tuto skutečnost má soud za prokázanou lékařskou zprávou z téhož dne. Při vyšetření žalobkyně na všeobecné ambulanci Ortopedické kliniky žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 20. 1. 2014 shledána na L hemithoraxu ventrálně jizva po popálenině 2,5 cm x 4 cm; tuto skutečnost má soud za prokázanou lékařskou zprávou z téhož dne. Z bodového ohodnocení za bolest u úrazu, vyhotoveného MUDr. [jméno] [příjmení] dne 30. 5. 2014 má soud za prokázané, že MUDr. [příjmení] shledal téhož dne u žalobkyně popáleninu II b st. na hrudi ventrálně vlevo, rozsah jizvy po popálenině 8x4 cm, přičemž tuto ohodnotil položkou T3101 popálenina 0,25 % - 1 % povrchu těla II. stupně, 100 bodů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění v důsledku způsobené popáleniny výzvou ze dne 20. 10. 2014, která došla do dispozice žalované dne 21. 10. 2014. Žalovaná z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradila. Z dalších provedených důkazů již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci zjištěny nebyly, není-li v zájmu přehlednosti a srozumitelnosti odůvodnění rozsudku dále uvedeno výslovně jinak.

5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc následovně:

6. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

7. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v posledním platném znění (dále jen„ obč. zák.“) každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

8. Podle § 420 odst. 2 obč. zák., škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

9. Podle § 420 odst. 3 obč. zák., odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

10. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění platném do 13. 3. 2013 (dále jen„ zákon o zdravotních službách“), poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

11. Podle § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách, náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

12. Podle § 444 odst. 1 obč. zák., při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.

13. Podle § 444 odst. 2 obč. zák., Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

14. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, v posledním platném znění (dále jen„ vyhláška“) výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku.

15. Podle § 7 odst. 2 vyhlášky hodnota 1 bodu činí 120 Kč.

16. Mezi účastníky byl sporný samotný základ nároku náhrady škody na zdraví žalobkyně, tj. okamžik vzniku popáleniny žalobkyně, způsob jejího vzniku a s tím související posouzení, zda žalovaná za toto poškození zdraví žalobkyně odpovídá. Dále byla sporná otázka výše škody na zdraví v podobě jednotlivých nároků – bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobkyně.

17. Skutečnost, že před provedením operace otevřené zlomeniny distálního humeru dne 27. 12. 2012, se na těle žalobkyně na levé horní části jejího hrudníku žádná popálenina ani žádné jiné poškození kůže nenacházelo, byla prokázána účastnickým výslechem žalobkyně a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně i svědkyně k událostem ohledně předcházejícího večera dne 26. 12. 2012, vzniku zlomeniny, přijetí na Ortopedickou kliniku žalované, jakož i událostem předcházejícím operačnímu výkonu shodně vypověděly, že k úrazu žalobkyně došlo při oslavě na diskotéce, kde žalobkyně konzumovala alkohol, kde taktéž uklouzla a upadla na levou ruku, ve které po pádu pociťovala bolest. Poté se žalobkyně se svědkyní, jejím manželem a další kamarádkou prostřednictvím taxi služby dopravila do zdravotnického zařízení žalované. Z důvodu přítomnosti alkoholu v krvi žalobkyně nebyla žalobkyně operována ihned, ale její poraněná levá ruka byla opatřena sádrou. Před převlečením do nemocničního oblečení bylo žalobkyni řečeno, že je nutné se osprchovat. Jelikož tak z důvodu úrazu nebyla schopna sama učinit, osprchovala se za pomoci svědkyně [příjmení] a svědkyně [příjmení] jí taktéž pomohla s převlečením do tzv.„ andílku“. Svědkyně [příjmení] dále uvedla, že si je jistá, že když žalobkyni omývala, žádnou červenou skvrnu, kterou viděla při první návštěvě žalobkyně po její operaci, neviděla. Z výše uvedené části výpovědí žalobkyně a svědkyně [příjmení] je možné učinit jednoznačný závěr o absenci jakéhokoliv poškození kůže na hrudníku žalobkyně před předmětným operačním zákrok, neboť svědkyně [příjmení] při pomoci žalobkyni s osprchováním a jejím převlečením do nemocničního oblečení mohla svými smysly seznat takovéto poškození, avšak žádné takové poškození v daný okamžik na těle žalobkyně nepozorovala. K věrohodnosti výpovědi Svědkyně [příjmení] a výpovědi žalobkyně pak soud dodává, že obě výpovědi spolu z obecného hlediska, tak i v jednotlivých detailech vzájemně korespondují, přičemž pro úplnost soud konstatuje, že k jejich věrohodnosti nebyla žádným z účastníků učiněna jakákoliv námitka.

18. Skutečnost, že po operaci otevřené zlomeniny distálního humeru dne 27. 12. 2012, se na těle žalobkyně na levé horní části jejího hrudníku nacházelo poškození kůže, byla opět prokázána účastnickým výslechem žalobkyně a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení]. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že se svým manželem navštívili žalobkyni v nemocničním zařízení žalované první den po operaci, kdy si žalobkyně stěžovala na bolest ruky a na pálení na levém prsu – toto místo svědkyni ukázala, přičemž svědkyně viděla na levé části hrudníku žalobkyně začervenalé místo, ničím neošetřené, nezakryté. Žalobkyně k tomuto poškození kůže svědkyni sdělila, že jí bylo řečeno, že k tomuto poškození došlo v průběhu operace, kdy měla probít nějaká přísavka jako EKG. Žalobkyně ve shodě s výpovědí svědkyně [příjmení] pak vypověděla, že než poškození kůže na svém hrudníku po probuzení z anestezie po operaci uviděla, tak jej cítila, cítila silné pálení. Druhý den po operaci přišel na vizitu MUDr. [příjmení], který označil poškození kůže levé části hrudníku žalobkyně jako popáleninu a dále žalobkyni řekl, že popálenina byla pravděpodobně způsobena elektrodou, kterou na sobě žalobkyně měla před operací, když byla obracena při operaci na břicho, tak pravděpodobně došlo k posunu podložky, na které ležela, a došlo ke kontaktu s touto elektrodou. Z počátku popálenina nebyla ničím zakrytá, pak byla vydezinfikována a byla přikrytá, poté došlo k tvorbě puchýřů, které zdravotní sestry následně propíchly a něčím natřely. O věrohodnosti obou výpovědí pak platí totožně, jak uvedeno výše.

19. K průběhu léčby žalobkyně, jakož i výskytu poškození kůže na levé části hrudníku žalobkyně, byl proveden taktéž výslech matky žalobkyně, paní [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Její výpověď však soud neshledal věrohodnou, když svědkyně při svém výslechu uvedla, že byla navštívit žalobkyni ve zdravotním zařízení žalované ihned první den po operaci. Tato skutečnost však byla shodně vyvrácena výslechem svědkyně [příjmení], která vypověděla, že si je stoprocentně jistá, že žalobkyni první den navštívila pouze ona s manželem, a že matka žalobkyně přijela až druhý den, neboť pro ni bylo komplikované se dopravit do zdravotnického zařízení žalované z místa svého bydliště v [anonymizováno], jakož i účastnickým výslechem žalobkyně, která vypověděla, že si je jistá tím, že její matka ji navštívila až druhý den.

20. K průběhu operačního výkonu byl proveden výslech prvního operatéra MUDr. [jméno] [příjmení], který před svým výslechem nahlédl do elektronického chorobopisu žalobkyně, neboť by si jinak na danou událost nevzpomenul. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že při předmětné operaci se standardně používá elektroda, která slouží k zastavení krvácení. Za standardních podmínek a standardního polohování pacienta nemůže způsobit předmětný nepříznivý následek. Svědek nebyl schopen posoudit, mohlo-li dojít ke kontaktu elektrody s kovovou deskou stolu, ani zda daný kožní defekt mohl vzniknout jako důsledek popáleniny v důsledku kontaktu elektrody s kovovou deskou stolu. Zmíněná elektroda se dle svědka pokládá na volné místo, zpravidla v těchto případech na dolní končetinu. Svědek si nevzpomínal, zda byla ruka žalobkyně po dezinfekci řádně usušena. Ke stavu operačního stolu svědek vypověděl, že se prostor pod pacientem vždy vypodkládá, a to jak prostěradlem, tak gelovými výplněmi. Ohledně skutečností, zda žalobkyni po operaci sděloval něco ohledně vzniklého kožního defektu, jak došlo k jeho vzniku, co ho způsobilo, si svědek nevzpomínal, když dále uvedl, že má za to, že ani v danou dobu nebyl šéfem služby, který dělá vizitu a dává pokyny svým podřízeným. Z výslechu tohoto svědka tak nebyly zjištěny již žádné podstatné skutečnosti pro posouzení věci, když svědek si nebyl schopen podrobnosti daného operačního zákroku vybavit, což je s ohledem na časový odstup události od jeho výslechu pochopitelné.

21. Ke stanovení příčiny vzniku popáleniny na levé části hrudníku žalobkyně, jakož i k ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobkyně byl žalobkyní účinně navržen znalecký posudek. Soudem byl ustanoven znalec [celé jméno znalce], z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie-traumatologie, který podal znalecký posudek dne 10. 5. 2018. Jelikož pět z osmi položených otázek směřovalo na posouzení rozsahu a intenzity popáleniny včetně jejího zařazení a ohodnocení dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., konzultoval znalec tyto otázky na Klinice popálenin [anonymizována dvě slova] [část obce]. Možnost ustanoveného znalce přibrat konzultanta je upravena v § 10 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, avšak pouze k posuzování zvláštních dílčích otázek, jestliže to vyžaduje povaha věci. Přitom musí postupovat tak, aby jeho odpovědnost znalce nebyla dotčena ani v té části posudku, o níž bylo konzultováno. To znamená, že sice není vyloučeno, aby konzultant byl odborníkem z jiného oboru, než je znalec, jeho úkolem však musí být jen posouzení dílčí otázky z tohoto jiného oboru, jež tvoří podklad pro posudek z oboru znalce. Tato podmínka však v daném případě splněna nebyla. Znalec zodpověděl otázky ohledně charakteristiky popáleniny a jejího bodového ohodnocení výlučně na základě informací sdělených konzultantem, neboť pro zodpovězení těchto otázek nemá sám příslušnou odbornost, přičemž se nejednalo o dílčí otázky ve výše uvedeném smyslu. V této části proto podaný znalecký posudek není pro stanovení charakteristiky rozsahu ani bodového ohodnocení popáleniny využitelný. Dále se podaný posudek zabýval možnými příčinami vzniku popáleniny, když ve spojení s výslechem znalce soud dospěl k závěru, že ani v této části posudek nedává jednoznačnou a kategorickou odpověď na položené otázky, kdy znalec možnost vzniku popáleniny zemnící elektrodou při použití elektrokoagulace sice nevyloučil, avšak k umístění zemnící elektrody na část těla žalobkyně, kde došlo ke vzniku popáleniny, z pohledu odborníka, který ke své činnosti taktéž elektrokoagulaci používá, uvedl, že se nejedná o obvyklé místo, toto umístění není úplně„ šťastné“, neboť dráha proudu by neměla přecházet někde přes srdce; její umístění je optimální na dolní končetinu.

22. S ohledem na částečnou nepoužitelnost, jakož i nejednoznačnost znaleckého posudku [celé jméno znalce], z výše uvedených důvodů, ustanovil soud dalšího znalce, a to prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., znalkyni z oboru zdravotnictví – chirurgie, stanovení nemateriální újmy na zdraví. Znalkyně podala znalecký posudek [číslo] ze dne 21. 5. 2019. Znalkyně své odborné skutkové závěry dovozené v rámci znaleckého posudku, ve spojení se svým následným výslechem, přesvědčivě a kategoricky odůvodnila. Vysvětlila, že z charakteru jizvy lze usoudit, že vznikla působením termického charakteru, jedná se o typickou jizvu, hlubší poranění kůže. Termickým traumatem může být opaření, popálení – např. kontakt s kovovým předmětem, poleptání, zásah elektrickým proudem a radioaktivním zářením. Charakter a rozsah jizvy odpovídá působení elektrického proudu nižší intenzity. Velikost jizvy a vzniklého poškození odpovídá velikosti elektrody EKG, která byla na místě nalepena. Ostatní možné mechanismy úrazu jsou vysoce nepravděpodobné. Popisované poranění vzniklo nejspíše uvolněním nalepovacího pásku monitorovací elektrody užité při celkové anestezii, pod kterou možná navíc zatekl dezinfekční roztok. Tím došlo při použití elektrokoagulace k průchodu a popálení elektrickým proudem pod monitorovací elektrodou. Nejpravděpodobnější možností vzniku popálení pod elektrodou EKG bylo to, že došlo k nedokonalému kontaktu neutrální elektrody s tělem a následnému možnému zatečení, nejspíše dezinfekce, pod elektrodu EKG. Pokud by byla neutrální elektroda správně aplikována, s největší pravděpodobností by nedošlo k popálení skrz EKG elektrodu, i pokud by byla nějaká vada elektrokoagulačního přístroje. Sama neutrální elektroda poranění nezpůsobila, její upevnění do poraněné lokality je značně nepravděpodobné a nezvyklé. Jednorázová monitorovací elektroda pro EKG přístroje má jako kontaktní vodivou vrstvu tuhý gel. Ten je obklopen lepícím prstencem, který elektrodu izoluje od okolí, a tedy musí být vysoce přilnavý ke kůži. Přípravek má jednoduchou aplikaci a zároveň po odlepení nezanechává rezidua, což snižuje nutnost následného očištění. Při operaci a užití elektrokoagulace může být pacient ohrožen popálením. K tomu může dojít při poruše neutrální elektrody, resp. jejího přívodu, neboť potom protéká vysokofrekvenční proud zvýšenou měrou jinými cestami (např. monitorovacími elektrodami, snímači teploty atd.). Monitorovací elektrody či jiná zařízení, která mohou tvořit alternativní cestu k uzemnění VF proudu, musí proto být umístěny co nejdále od operačního pole. Popáleniny mohou také vzniknout při náhodném doteku malé plochy těla s uzemněnými předměty anebo při nedostatečném zajištění kontaktu mezi kůží a inertní elektrodou. Nicméně tento mechanismus neodpovídá lokalitě jizvy. Za bezpečnost pacienta při užití technologií zodpovídá poskytovatel a uživatel. Za vznik poranění je třeba klást vinu zejména perioperační sestře, nikoliv operujícímu lékaři. K charakteru, rozsahu a bodovému ohodnocení poškození zdraví žalobkyně znalkyně konstatovala, že zásadou první pomoci a nejvýznamnějším úkonem je bezodkladné chlazení popálené plochy čistou vodou nebo lze-li sterilním fyziologickým roztokem. Prvním úkolem zdravotníka je posouzení rozsahu a závažnosti stavu, případně rozhodnutí o další léčbě a transportu. Je fakt, že nevhodná první pomoc a léčba může vést k prohloubení poranění, což byl nejspíš i případ žalobkyně. Tedy z původního poranění stupně I-II došlo k rozvoji a vzniku poranění stupně IIb. Tomu také odpovídá délka hojení do vzniku jizvy a charakter jizvy. Bolestné znalkyně stanovila dle položky T310 vyhlášky č. 440/2001 Sb., méně než 0,25 % povrchu těla, II. st. v rozsahu 5 bodů, neboť možným způsobem odhadu popáleného tělesného povrchu je pravidlo, kdy dlaňová plocha popáleného odpovídá přibližně 1 % tělesného povrchu a toto pravidlo platí pro všechny věkové kategorie. U dospělého jedince je to cca 150 cm2. Původní poranění i následná jizva jsou menšího rozsahu, než je cca 38 cm2, tedy 0,25 % CTP. Jedná se tak o cca 0,17 % CTP. Ztížení společenského uplatnění žalobkyně znalkyně stanovila dle položky 172 Hypertrofické jizvy (i nerozsáhlé) obličeje, krku, rukou (viditelné partie těla) v rozsahu 100 bodů, přičemž k hodnocení trvalých následků znalkyně uvedla, že dekolt, resp. lokalita poprsí u mladé ženy je vysoce závažné místo atraktivity a je nutno ho řadit k viditelným partiím těla. Následky tedy odpovídají uvedené položce, nicméně nikoliv nejvyššího hodnocení, ale nejnižšího.

23. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně. V řízení bylo prokázáno, že při operačním zákroku otevřené repozice a osteosyntézy otevřené zlomeniny distálního humeru byla žalobkyni způsobena popálenina na její hrudní stěně nad levým prsem. Tato popálenina vznikla působením termického traumatu kontaktním zdrojem, při průchodu elektrického proudu pod jednou ze čtyř aplikovaných monitorovacích elektrod EKG. K průchodu a popálení elektrickým proudem pod monitorovací elektrodou EKG došlo s největší pravděpodobností nesprávnou aplikací monitorovací elektrody EKG, v jejímž důsledku došlo při operaci k jejímu uvolnění a následnému zatečení, nejspíše dezinfekce, pod tuto monitorovací elektrodu EKG, kdy následně při použití koagulace došlo pod monitorovací elektrodou EKG k průchodu a popálení elektrickým proudem. Jak dále vyplývá z podaného znaleckého posudku prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., aplikace monitorovacích elektrod EKG před zahájením operačního výkonu je prováděna perioperačními sestrami, nikoliv samotným operatérem, (přičemž soud pro úplnost konstatuje, že závěr znalkyně o jejich zavinění, je otázkou právní a znalkyni proto nepřísluší). Perioperační sestra tak odpovídá, že monitorovací elektroda EKG je na tělo pacienta řádně upevněna, tedy odpovídá i za následek nesprávné aplikace monitorovací elektrody EKG na tělo pacienta. V posuzované věci pak bylo prokázáno, že monitorovací elektroda EKG na levé hrudní stěně žalobkyně nebyla aplikována řádně, čímž došlo k porušení právní povinnosti stanovené v § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a to povinnosti poskytovatele zdravotních služeb poskytovat zdravotní služby na odborné úrovni, tedy ve smyslu § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách, podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. V příčinné souvislosti s porušením výše uvedené právní povinnosti pak byla žalobkyni způsobena škoda na zdraví, za kterou odpovídá dle § 420 odst. 2 obč. zák. žalovaná, neboť škoda byla způsobena při činnosti žalované - při poskytování zdravotních služeb perioperační (mi) sestrou (sestrami), tedy těmi, které k této činnosti žalovaná použila.

24. Výše nároku náhrady škody na zdraví pak byla stanovena znaleckým posudkem prof. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., která ohodnotila bolestné v rozsahu 5 bodů a ztížení společenského uplatnění žalobkyně v rozsahu 100 bodů, celkem tedy 105 bodů. Jelikož podle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 440/2001 Sb. činí hodnota 1 bodu 120 Kč, je nárok žalobkyně na náhradu škody na zdraví důvodný co do částky 12 600 Kč, která byla žalobkyni výrokem I. rozsudku přiznána, a nedůvodný co do rozdílu mezi žalobou požadovanou částkou (72 000 Kč) a výrokem I. rozsudku částkou přiznanou (12 600 Kč), tj. co do částky 59 400 Kč, v jejímž rozsahu byla žaloba ve výroku II. rozsudku zamítnuta.

25. Co se týče úroku z prodlení, je nesporné, že žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění v důsledku způsobené popáleniny výzvou ze dne 20. 10. 2014, která došla do dispozice žalované dne 21. 10. 2014. Splatnost závazku žalované se v tomto případě řídí § 563 obč. zák. (shodně nová úprava v § 1958 odst. 2 o.z.), tedy nastává den po doručení výzvy k plnění (shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2963/2009, dle kterého„ Nebyla-li doba splatnosti závazku z náhrady škody dohodnuta, stanovena právním předpisem ani určena soudním rozhodnutím, nastává splatnost závazku následující den po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění“). Splatnost závazku žalované tak nastala dne 22. 10 2014, a proto je žalovaná se zaplacením závazku v prodlení od 23. 10. 2014. Od tohoto data soud tedy přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z výroku I. rozsudku přiznané částky, přičemž zbývající požadovanou část úroku z prodlení soud ve výroku II. rozsudku jako neoprávněně požadovanou zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, přičemž soud neshledal, že by žalobou požadovaná částka byla v poměru k částce rozsudkem přisouzené zjevně nepřiměřená. Soud proto přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, přičemž rozhodující pro určení její výše není výše skutečně přisouzeného nároku, nýbrž soud vychází ze žalobkyní původně požadované částky (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2011, sp.zn. II. ÚS 2338/10). Náhrada nákladů řízení se sestává z odměny za 11 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, doplnění žaloby ze dne 25. 1. 2016, podání ve věci samé ze dne 8. 8. 2016, podání ve věci samé ze dne 31. 5. 2018, účast na jednání soudu dne 9. 6. 2016, 9. 2. 2017, 27. 6. 2017, 29. 11. 2018 a dne 24. 10. 2019) 1 úkon za 3 980 Kč, v součtu za uvedených 11 úkonů právní služby ve výši celkem 43 780 Kč a dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 11 úkonů právní služby ve výši celkem 3 300 Kč, celkem tedy 47 080 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů povinen zaplatit ji advokátu.

27. Obsah výroku IV. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.