12 C 88/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 9 587 724 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 9 587 724 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 24. 3. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 686 713 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku ve výši 906 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 587 724 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužník [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], je od r. 2007 [číslo] výlučným vlastníkem těchto nemovitých věcí: pozemek zastavěné plochy a nádvoří st.p. [číslo] o výměře 1036 m2, jehož součástí je stavba k bydlení [adresa] v [anonymizováno], pozemek zastavěné plochy a nádvoří st.p. [číslo] o výměře 1189 m2, jehož součástí je stavba k bydlení [adresa] v [anonymizováno], pozemek zastavěné plochy a nádvoří st.p. [číslo] o výměře 229 m2, jehož součástí je jiná stavba bez č.p./č.e., pozemek zastavěné plochy a nádvoří st.p. [číslo] o výměře 90 m2, jehož součástí je stavba k bydlení [adresa] v [anonymizováno], pozemek zahrady p.p. [číslo] o výměře 162 m2, pozemek zahrady p.p. [číslo] o výměře 554 m2, pozemek ostatní plochy p.p. [číslo] o výměře 470 m2, pozemek ostatní plochy p.p. [číslo] o výměře 62 m2 a pozemek ostatní plochy p.p. [číslo] o výměře 63 m2, to vše v katastrálním území Lounky, obec Chodouny, okres [okres]. Dne 22. 9. 2010 uzavřel dlužník jako pojistník s žalovanou jako pojistitelem pojistné smlouvy [číslo] pro případ poškození či zničení všech výše označených nemovitých věcí mimo jiné povodní nebo záplavou, a to na dobu neurčitou. V čl. F –„ Základní pojištění“ pojistné smlouvy [číslo] bylo sjednáno pojištění stavby k bydlení [adresa] v [anonymizováno] na cenu časovou co do výše 3 870 000 Kč a pojištění ostatních objektů uvedených v čl. I –„ Zvláštní údaje a ujednání“, tj. všech jiných staveb na všech výše označených pozemcích co do výše 4 000 000 Kč. V čl. F –„ Základní pojištění“ pojistné smlouvy [číslo] bylo samostatně sjednáno pojištění stavby k bydlení [adresa] v [anonymizováno] na cenu novou co do výše 4 000 000 Kč. Celkově tak byly výše označené nemovitosti pojištěny co do výše 11 870 000 Kč. Dne 3. 6. 2013 došlo k poškození a zničení pojištěných věcí povodní a záplavou. Tyto škody žalovaná likvidovala pod ev. [číslo]. Dlužník mezi tím objednal statické posouzení stavu stavebních konstrukcí staveb [adresa], [adresa] a [adresa] po této povodni posudkem, který vypracoval v červnu 2013 Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaný inženýr pro statiku dynamiku staveb [anonymizováno] [číslo]; tento posudek pak ještě doplnil v březnu 2014 dodatkem. Na základě likvidační zprávy z 28. 8. 2013, [číslo] pak žalovaná zaplatila dlužníkovi náhradu škody na stavbě k bydlení [adresa] v [anonymizováno] ve výši 230 716 Kč. Na základě likvidační zprávy z 15. 10. 2013, [číslo] zaplatila žalovaná dlužníkovi náhradu škody na stavbě k bydlení [adresa] v [anonymizováno] ve výši 2 002 705,31 Kč a na náhradu škody na ostatních jiných stavbách nezaplatila nic. Dlužník podle výsledků posudku Ing. [jméno] [příjmení] zadal u znaleckého ústavu [právnická osoba] znalecký posudek na stanovení výše nákladů na opravu a znovuvýstavbu vybraných částí nemovitostí [adresa] a [adresa] v [anonymizováno]. Podle závěrů tohoto znaleckého posudku vypracovaného dne 4. 11. 2014 činí odhad výše nákladů na opravu části A objektu [adresa] částku 1 400 000 Kč, výše nákladů na znovuvybudování části B objektu [adresa] částku 2 000 000 Kč, výše nákladů na znovuvybudování obytné části domu [adresa] částku 3 400 000 Kč a výše nákladů na znovuvybudování hospodářských budov u domů [adresa] a [adresa] částku 7 200 000 Kč, tj. celkem 14 000 000 Kč. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 4. 9. 2015, č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a žalobkyně byla ustanovena insolvenčním správcem. Do majetkové podstaty náleží pohledávky za žalovanou v celkové výši žalované částky 9 587 724 Kč z titulu nároku na pojistné plnění z pojistné smlouvy [číslo] k nahrazení škody na nem. [adresa] ve výši 2 365 596 Kč, když na skutečnou škodu ve výši 3 368 301 Kč splnila žalovaná toliko jen 1 002 705 Kč, z téže pojistné smlouvy [číslo] k nahrazení škody na ostatních stavebních objektech ve výši 4 000 000 Kč, když na skutečnou škodu ve výši 7 176 833 Kč nesplnila žalovaná nic, přičemž má povinnost plnit nejvýše do této částky, a z pojistné smlouvy [číslo] k nahrazení škody na nem. [adresa] ve výši 3 222 128 Kč, když na skutečnou škodu ve výši 3 452 844 Kč splnila žalovaná toliko jen 230 716 Kč. Žalobkyně dne 16. 4. 2016 prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení částky 9 587 724 Kč s 8,05 % úroky z prodlení ode dne 24. 3. 2015 do zaplacení, a to do 7 dnů. Žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě konstatovala, že po nahlášení pojistné události provedla šetření pojistitele ke zjištění rozsahu povinnosti poskytnout pojistné plnění, a to i za přibrání společnosti [anonymizováno] [název práv. osoby] Výsledkem šetření bylo stanovení nákladů na odstranění poškození nemovitostí způsobených jejich zaplavením dne 3. 6. 2013 a v příčinné souvislost s ním, když náklady na odstranění následků působení pojistného nebezpečí představují podle čl. XXIII Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti [anonymizováno] [číslo] pojistné plnění u pojištění budov a staveb. Pro nemovitost [adresa] bylo pojistné plnění stanoveno na částku 2 002 705,31Kč a tato byla žalobkyni, resp. pojištěnému vyplacena, pro nemovitost [adresa] bylo pojistné plnění stanoveno na částku 410 478 Kč a tato částka byla vyplacena žalobkyni, resp. pojištěnému. Úhradou celkové částky 2 413 183,31Kč jako součtu pojistných plnění – nákladů na odstranění poškození nemovitostí [adresa] a [adresa] způsobených zaplavením těchto nemovitostí dne 3. 6. 2013 žalovaná splnila své povinnosti vyplývající pro ni z pojistných smluv [číslo] [číslo] v souvislosti se zaplavením nemovitostí [adresa] a [adresa] dne 3. 6. 2013. Částky požadované z titulu předmětného zaplavení nemovitostí [adresa] považuje žalovaná za neopodstatněné, neboť patrně nezohledňují špatný stavebnětechnický stav pojištěných nemovitostí již před datem 3. 6. 2013, resp. v těchto částkách jsou zahrnuty náklady na odstranění jiných poruch nemovitostí, než byly způsobeny jejich zaplavením dne 3. 6. 2013.

3. Žalovaná v doplnění žaloby dále uvedla, že spornou otázkou zůstává rozsah škod v příčinné souvislosti s pojistnou událostí, spoluúčast pojištěného a výše skutečně vyplaceného pojistného plnění. K vymezení poruch na pojištěných objektech, ke kterým došlo v příčinné souvislosti s povodní, vychází žalovaná ze znaleckých posudků vypracovaných Ing. [jméno] [příjmení], CSc., a to pokud jde o objekt [adresa] a vedlejší stavby z posudku [číslo] 2013 a pokud jde o objekt [adresa], z posudku [číslo] 2013. Podle závěru tohoto posudku vznikla v objektu [adresa] při zatopení škoda, kterou znalec ocenil položkovým rozpočtem na stavební práce pro uvedení objektu do stavu před pojistnou událostí, u hlavního objektu cenou časovou 929 926 Kč. Celkové náklady na opravu vedlejších staveb pak znalec vyčíslil cenou časovou 107 608 Kč. Ze znaleckého posudku vyplývá, že z vedlejších objektů byla zatopena pouze střední a dolní stodola, horní stodola zatopena nebyla, nicméně žalobkyně se domáhá pojistného plnění i za poškození této stavby. Celková výše škody v časové ceně na stavbě hlavní a vedlejších stavbách byla tak znalcem vyčíslena částkou 1 037 534 Kč. Škoda na objektu [adresa] pak byla znalcem stanovena položkovým rozpočtem na cenu novou částkou 230 716 Kč. Spoluúčast pojištěného byla v pojistných smlouvách sjednána ve výši 1 000 Kč, mimo nebezpečí povodeň, záplava. Podle ZPP [anonymizováno] [číslo], čl. VI., odst. 1 se pojištění ve variantě [příjmení] sjednává se spoluúčastí v případě pojistného nebezpečí povodeň nebo záplava ve výši 1 % z celkové výše pojistného plnění, minimálně však 10 000 Kč. Mezi účastníky řízení není shoda ohledně skutečně vyplaceného pojistného plnění. K těmto nesrovnalostem částečně přispěla i žalovaná, která v korespondenci s pojištěným, jakož i v předchozím písemném vyjádření neuváděla přesná čísla. Platby na základě pojistné události [číslo] č. pojistné smlouvy [číslo] byly uskutečněny na účet [jméno] [příjmení] takto: 11. 6. 2013: 100 000 Kč, 4. 7. 2013: 300 000 Kč, 26. 7. 2016: 200 000 Kč, 25. 9. 2013: 419 123 Kč, 18. 10. 2013: 379 577 Kč, 27. 1. 2014: 428 163 Kč Celkem tedy 1 826 863 Kč, z toho pojistné plnění za škody na věcech movitých činily 648 807 Kč. Na náhradu škod na věcech nemovitých bylo vyplaceno 1 178 056 Kč, což odpovídá částce 1 196 508 Kč po odpočtu spoluúčasti ve výši 18 453 Kč. Na základě pojistné události [číslo] pojistná smlouva [číslo] byly provedeny platby na účet [jméno] [příjmení] takto: 13. 6. 2013: 100 000 Kč, 9. 7. 2013: 100 000 Kč, 2. 9. 2013: 119 170 Kč, [anonymizováno] [číslo]: 91 308 Kč Celkem tedy 410 478 Kč. V této částce je zahrnuta náhrada ve výši 230 716 Kč v souladu se znaleckým posudkem Ing. [příjmení], dále zachraňovací náklady ve výši 43 354 Kč, za věci movité 55 100 Kč, za dveře částka 21 783 Kč, sekačka na trávu 15 500 Kč a stavební součást – vana trysková včetně řídící jednotky 54 025 Kč. Dále žalovaná uhradila dne 12. 7. 2018 částku 107 608 Kč vyčíslenou znalcem [příjmení] [příjmení] jako škodu na vedlejších stavbách v časové ceně. Vyplaceným pojistným plněním ze strany žalované jsou tak kryty škody, ke kterým došlo v příčinné souvislosti s pojistnou události tak, jak byly vyčísleny ve znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení], včetně dalších dodatečných plnění.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne 22. 9. 2010 uzavřel [jméno] [příjmení], [datum narození], jako pojistník a pojištěný se žalovanou jako pojistitelem pojistné smlouvy [číslo] přičemž pojistnou smlouvou [číslo] bylo sjednáno jako místo pojištění [adresa], na časovou cenu a pojistnou částku 3 870 000 Kč pokud jde o budovu hlavní a na pojistnou částku 4 000 000 Kč pokud jde o ostatní objekty, a pojistnou smlouvou [číslo] bylo sjednáno místo pojištění [adresa] a to na cenu novou, pojistná částka 4 000 000 Kč; obě pojistné smlouvy byly sjednány ve variantě [příjmení] pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci působením některého ze živelných pojistných nebezpečí, mj. i pro pojistné nebezpečí způsobené povodní nebo záplavou. Pro toto pojistné nebezpečí byla sjednána spoluúčast 1 %, min. 10 000 Kč. Dne 3. 6. 2013 došlo k poškození pojištěných věcí povodní a záplavou. Celkem žalovaná vyplatila pojistníkovi, resp. žalobkyni pojistné plnění v částce 2 344 949 Kč. Z pojistné smlouvy [číslo] ([adresa], č. pojistné události [číslo]) bylo pojistníkovi vyplaceno za škodu na nemovitosti 1 196 508,31 Kč, za věci movité bylo vyplaceno 648 807 Kč; prokázáno Likvidační zprávou k PU [číslo] ze dne 21. 7. 2015. Z pojistné smlouvy [číslo] ([adresa], č. pojistné události [číslo]) bylo pojistníkovi vyplaceno za škodu na nemovitosti 230 716 Kč, zachraňovací náklady ve výši 43 354 Kč, za věci movité 55 100 Kč, za dveře částka 21 783 Kč, sekačka na trávu 15 500 Kč a stavební součást – vana trysková včetně řídící jednotky 54 025 Kč; prokázáno Likvidační zprávou k PU [číslo] ze dne 1. 4. 2015. Dále žalovaná uhradila žalobkyni dne 12. 7. 2018 částku 107 608 Kč vyčíslenou znalcem [příjmení] [příjmení] jako škodu na vedlejších stavbách v časové ceně ([adresa]). Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 4.9.2015, č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek pojistníka, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a žalobkyně byla ustanovena jeho insolvenčním správcem.

5. Ze Statického posouzení [anonymizována čtyři slova] Stav stavebních konstrukcí po povodni 2013, vypracovaného v 6⁄ 2013 Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 10. 6. 2013 byla provedena prohlídka všech objektů. Posouzení bylo provedeno ze statického hlediska. Objekt 1 je hlavní obytná budova ([adresa]). Jedná se o 1 patrový dům s částečným podsklepením. V části objetu byla provedena rekonstrukce. Celkový pozemek je částečně ve svahu a tento objekt je umístěn nejníže. [ulice] část objektu byla zaplavena až do výšky cca 2 [anonymizováno]. V rekonstruované části jsou viditelné nové trhliny, vzniklé po povodni. Část objektu je v havarijním stavu. Vzhledem k provedené rekonstrukci je viditelné, že vzniklé trhliny jsou přímým následkem porušení objektu následkem povodně. Objekt 2 je budova cca uprostřed pozemku. V budově probíhala rekonstrukce objektu. [ulice] prostory byly rekonstruovány. V objektu vznikly trhliny v obvodových stěnách i ve vnitřní části. Ve vnitřní části jsou zejména porušeny klenby v místnostech přízemí. Objekt 3 jsou 3 navazující hospodářské budovy přízemní (2 podlažní) s částečným podsklepením. Budovy jsou ve špatném stavu. U trhliny v obvodových stěnách došlo k výraznému rozšíření trhlin. Trhliny v některých místech dosahují již šířky 5 – 6 cm. Část objektu 1 v havarijním stavu (2 podlažní část nejvýše umístěná – dle fotografie) – Ing. [příjmení] doporučil k demolici. Ostatní část objektu doporučil opravit. U opravy doporučil provést zejména důkladné stažení objektu ocelovými táhly u všech nosných stěn a v úrovni obou stropů. Objekt 2 není zcela v havarijním stavu. V objektu došlo k výraznějšímu posunu v podloží objektu. Nebezpečné je zejména porušení vnitřních kleneb stropu. Dle názoru Ing. [příjmení] by oprava a zabezpečení objektu byla velmi nákladná. Bylo by nutné provést rozšíření základů objektu, kontrola stažení objektu, případně provedení nového stažení objektu v úrovni všech stropu. Dále je nutné provést opravu a zabezpečení kleneb. S ohledem na finanční náročnost oprav doporučil zvážit jeho demolici. U objektu 3 nosné obvodové stěny objektu vykazují výrazné poruchy. Ing. [příjmení] doporučil demolici objektu.

6. Z Dodatku Statického posouzení [anonymizována čtyři slova], vypracovaného v 3⁄ 2014 Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že stav objektů zůstává zachován dle stavu června 2013. U objektu [číslo] bylo provedeno provizorní statické zajištění, které ale zamezuje použití objektu. Bylo provedeno provizorní podepření kleneb v přízemí budovy. Viditelné trhliny dle původního posudku jsou cca stejné, pouze v některých místech došlo k menšímu rozšíření trhlin.

7. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ze svého pozorování zaznamenal nejrůznější statické poruchy. Hlavně zaznamenal trhání a sedliny objektu. U Objektu 1 u dvoupodlažního objektu mu bylo uloženo, aby jej neposuzoval, neboť byl určen k demolici. Posuzoval až druhý objekt o bílé fasádě, který je pod foto 2: obytná část, u něhož dospěl k závěru, že je na místě provedení opravy. Objekt 2 posuzoval a doporučil zde opravu, nicméně navrhl i zvážení demolice z důvodu čistě finančních, když zde byly porušeny klenby a klenby je vždy náročné opravit. Objekt 3 - stodoly byly v nejhorším stavu. Svědek je zkoumal a navrhl demolici. Objekt 1 byl zatopen určitě více než několik centimetrů. Bylo to přes metr. Ostatní objekty byly zatopeny také, avšak svědek již nevěděl, do jaké výšky. To, že byla zatopena i ta nejvýše postavená stodola, dovodil svědek z toho, že dostal informaci, že byla zatopená i ulice a tato stodola byla v rovině s touto ulicí. Nejnižší stodola zaplavena byla, u střední a nejvyšší stodoly si svědek ohledně jejich zatopení nebyl jistý.

8. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] ve spojení s výslechem jednoho ze zpracovatelů [jméno] [jméno], soud zjistil, že daný posudek byl vypracován za účelem stanovení výše nákladů na opravu a znovuvýstavbu vybraných nemovitostí [adresa] a [adresa], přičemž výchozím podkladem bylo statické posouzení Ing. [příjmení], kde je zdůvodněna demolice této části. Znalecký ústav stanovil náklady na znovuvybudování obytného domu – části nemovitosti [adresa] odhadem na částku 3 400 000 Kč vč. DPH a na novou výstavbu po demolici hospodářských budov [adresa] a [adresa] odhadem na částku 7 200 000 Kč vč. DPH. Znalecký ústav nutnost demolice sám neposuzoval.

9. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ve spojení s výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 28. 6. 2014 provedl Ing. [příjmení] prohlídku daných nemovitostí, přičemž provedl zaměření rozměrů daných nemovitostí.

10. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], CSc. [číslo] 2013 – Poškození objektu povodní, [adresa] a vedlejší stavby, [anonymizováno], soud zjistil, že objekt [adresa] tvoří uzavřený areál – statek, jeho součástí je objekt sušárny chmelu (tvoří s hlavním objektem celek), dále tři vedlejší stavby (stodoly) a několik venkovních úprav. [ulice] objekt má dvě nadzemní podlaží a není podsklepen. [ulice] stavby jsou hospodářského charakteru. [ulice] objekt byl zatopen, z vedlejších objektů byla zatopena pouze střední a dolní stodola. Poruchy těchto objektů vznikly v době před poslední povodní. Celkové náklady na opravu hlavního objektu činí v nové ceně 950 829,84 Kč vč. DPH, při odečtení nákladů na popovodňové čištění a bourací práce činí v nové ceně 822 122,76 Kč vč. DPH.

11. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], CSc. [číslo] 2013 – Poškození objektu povodní, [adresa], [anonymizováno], soud zjistil, že objekt byl postaven pro hospodářskou funkci, postupně byl upravován. V přízemí je obytná místnost, na stěnách ani na podlaze nejsou příliš zřetelné stopy po zatopení. Proto bylo pomocí nivelačního přístroje provedeno přenesení úrovně zatopení z míst, kde zatopení stopy zanechalo. Bylo zjištěno, že hladina vody dosahovala asi 300 mm nad úroveň podlahy. Toto potvrdila i fotodokumentace. Poruchy klenebních pásů byly vyvolány svislým posunutím obvodových stěn. Tyto pohyby byly příčinou i poruch ve stropních klenbách. Jiné poruchy v přízemí zjištěny nebyly. Ve druhém nadzemním podlaží nad obytnou místností byly zjištěny svislé vlasové trhliny v obvodových stěnách, korespondující s okenními otvory. S ohledem na neporušený stav obvodových stěn v prvním nadzemním podlaží, kde byla výmalba provedena krátce před povodní, mohou mít poruchy ve druhém nadzemním podlaží souvislost s jinými událostmi nebo s konstrukčním uspořádáním. Nelze však vyloučit ani vliv zatopení, při nízké prostorové tuhosti objektu (trhliny se svírají směrem dolů). K rozšíření trhlin při povodni mohlo dojít. Poruchy v podlaze druhého nadzemního podlaží s povodní nesouvisí. Cena pro uvedení objektu do stavu před pojistnou události činí 230 715,98 Kč vč. DPH, při amortizaci materiálu 226 716,97 Kč vč. DPH.

12. Z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. soud zjistil, že znalec prováděl místní šetření daných objektů bezprostředně po nahlášení škodné události, maximálně do jednoho měsíce po povodni. Co se týče objektu [adresa], objekt sušárny chmelu je tedy nejvyšší budova ze třech částí objektu [adresa]. Výška, kam nastoupala povodeň, byla seznatelná na základě kontaminované omítky. Co se týče závěru uvedeném ve znaleckém posudku, že z vedlejších objektů byla zatopena pouze střední a dolní stodola, znalec uvedl, že vrchní stodola, která byla v nejhorším stavu, nebyla povodní zatopená. Znaky zatopení je možno pozorovat na fasádě, je možno pozorovat výši zatopení. U vrchní stodoly takovéto známky žádné nebyly. Co se týče závěru, že poruchy vrchní stodoly vznikly v době před poslední povodní, znalec uvedl, že trhliny na této stodole byly staršího data, což bylo možné shledat z toho, že se jednalo o znečištěné trhliny, byly tam nečistoty, pavučiny. U čerstvých trhlin by tyto nečistoty uvnitř trhlin nebyly. U objektu [adresa] byla v klenbách jediná vážná trhlina, která ovšem byla staršího data a nesouvisela s předmětnou povodní. Poruchy v podlaze druhého nadzemního podlaží s povodní nesouvisí, neboť nebyly v daném případě adekvátní trhliny v ostatních konstrukcích, aby byla prokázána příčinná souvislost s povodní, tedy s klesáním podloží, klesáním celého domu, které se projeví nejdříve ve stěnách a do horizontálních konstrukcí se příliš nepřenáší. Žádný z objektů, který znalec posuzoval ve svých znaleckých posudcích, nebyl určen k demolici. Havarijní stav dle znalce neznamená, že je objekt určený k demolici. Všechno byla parciální škoda, na žádném z posuzovaných objektů nebyla shledána totální škoda.

13. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], [číslo] ve spojení s jeho Dodatkem [číslo] zjistil, že výše nákladů na opravu daných nemovitostí, snížená o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení a o cenu využitelných zbytků, činí u objektu 1 ([adresa], dvoupodlažní část) částku 972 712 Kč vč. DPH, u objektu 2 ([adresa]) částku 266 888 Kč a u objektu 3 ([adresa], tři na sebe navazující stodoly, vyjma horní stodoly) částku 195 380 Kč vč. DPH.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

15. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), v posledním platném znění, tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.

16. Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

17. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

18. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

19. Podle čl. XIII. odst. 1 Všeobecných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [číslo]“) pojistné plnění je omezeno horní hranicí. [ulice] hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

20. Podle čl. XIII. odst. 2 [anonymizováno] [číslo] oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění dohodnutou spoluúčastí. Spoluúčast pojistitel odečte od celkové výše pojistného plnění. V pojištění odpovědnosti za škody se pojistné plnění vyplácí poškozenému po odečtení spoluúčasti od celkové výše pojistného plnění. Celkovou výší pojistného plnění se rozumí plnění, na které vznikl nárok podle všech podmínek pojistné smlouvy, před odečtením spoluúčasti. Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje sjednanou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne.

21. Podle čl. XVIII. odst. 1 písm. e) [anonymizováno] [číslo] pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci povodní nebo záplavou.

22. Podle čl. XXIII. odst. 1 písm. b) [anonymizováno] [číslo] byla-li věc pojištěna na novou cenu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil v případě poškození pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

23. Podle čl. XXIII. odst. 2 písm. b) [anonymizováno] [číslo] byla-li věc pojištěna na časovou cenu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil v případě poškození pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci a upravenou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo zhodnocení nahrazovaných částí z doby před pojistnou událostí a o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí.

24. Podle čl. XXIII. odst. 7 [anonymizováno] [číslo] byla-li nemovitost pojištěna na novou cenu a oprávněná osoba neprokáže, že poškozenou nebo zničenou nemovitost opravila nebo znovupořídila nebo že tak učiní, je pojistitel ve lhůtě uvedené v článku XIII. odst. 5 povinen poskytnout plnění v časové ceně. Zbývající část pojistného plnění se stane splatnou teprve poté, kdy oprávněná osoba prokáže, že pojištěnou věc opravila, případně znovupořídila. Pokud oprávněná osoba tyto skutečnosti do tří let po vzniku pojistné události neprokáže, pojistitel zbývající část pojistného plnění neposkytne. Nedohodne-li se oprávněná osoba s pojistitelem jinak, musí být nová nemovitost znovupořízena v místě pojištění.

25. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

26. Mezi účastníky byl sporný rozsah poškození pojištěných objektů v důsledku předmětné pojistné události. Žalobkyně při posouzení stavu pojištěných objektů vycházela ze Statického posouzení Ing. [jméno] [příjmení]. Ten u objektu 1 – dvoupodlažní části počítal s demolicí, to však pouze z toho důvodu, jelikož tento způsob likvidace byl zvolen pojištěným. Dále u objektu 3 (tři stodoly) dospěl k závěru, že všechny stodoly byly zasažené povodní, avšak následně při svém výslechu konstatoval, že tuto skutečnost dovodil z informace poskytnuté třetí osobou, že byla zatopena i ulice a nejvýše položená stodola byla v rovině s touto ulicí, přičemž dále vypověděl, že zasažením střední a nejvyšší stodoly si není jistý. Závěry Ing. [příjmení] ohledně stavu pojištěných objektů po povodni tak neodpovídají skutečnému stavu, pročež nelze při stanovení výše škody, resp. pojistného plnění, vycházet z dokumentů vycházejících z jeho statického posouzení, tj. ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] a ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo].

27. Naproti tomu znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. vycházel ve svém znaleckém posudku [číslo] 2013 a [číslo] 2013 při posouzení stavu všech pojištěných objektů ze skutečného stavu těchto objektů, který zjistil bezprostředně po povodni (max. 1 měsíc) při místním šetření. Na základě místního šetření znalec dospěl k jednoznačnému závěru o parciální škodě u všech pojištěných objektů, tedy že u žádného objektu v důsledku povodně nedošlo k totální škodě. Dále znalec konstatoval, že ne všechny poruchy objektů vznikly v důsledku dané povodně. Poruchy nejvýše položené stodoly jsou již staršího data, tato stodola nebyla při povodni zatopena, neboť hladina nastoupané vody by byla znatelná na fasádě budovy (tak, jako u ostatních budov), na nejvyšší stodole však takové známky zatopení absentovaly.

28. Soud proto vycházel ze skutečného stavu pojištěných objektů zjištěných Ing. [příjmení] při jeho místním šetření, z čehož vyplývá, že je nutné koncipovat pojistné plnění dle výše citovaného čl. XXIII. odst. 2 písm. b) [anonymizováno] [číslo], tj. v podobě přiměřených nákladů na opravu poškozené věci, nikoliv na znovuvýstavbu. Dále je třeba výši nákladů na opravu stanovit v časové ceně, tedy upravenou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo zhodnocení nahrazovaných částí z doby před pojistnou událostí a o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí, neboť mezi účastníky bylo nesporné, že pojištěné objekty nebyly do tří let od vzniku pojistné události opraveny (čl. XXIII. odst. 7 [anonymizováno] [číslo]), přičemž je z hlediska pojistných podmínek irelevantní, z jakého důvodu k opravě nebylo přistoupeno.

29. Přiměřené náklady na opravu pojištěných (poškozených) objektů v časové ceně stanovil znalecký ústav [právnická osoba], ve svém znaleckém posudku [číslo] ve spojení s Dodatkem [číslo] dle kterých výše nákladů na opravu daných nemovitostí, snížená o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení a o cenu využitelných zbytků, činí u objektu 1 ([adresa], dvoupodlažní část) částku 972 712 Kč vč. DPH, u objektu 2 ([adresa]) částku 266 888 Kč a u objektu 3 ([adresa], tři na sebe navazující stodoly, vyjma horní stodoly) částku 195 380 Kč vč. DPH.

30. U objektů [adresa] tak činí pojistné plnění částku 1 168 092 Kč vč. DPH a u objektu č.p. činí pojistné plnění částku 266 888 Kč, přičemž je nutné u obou nároků odečíst sjednanou spoluúčast, tj. 1 %. Žalovaná k objektům [adresa] vyplatila za škodu na nemovitostech celkem pojistné plnění (po odpočtu spoluúčasti) v částce 1 304 116,31 Kč vč. DPH a k objektu [adresa] za škodu na nemovitosti celkem pojistné plnění (po odpočtu spoluúčasti) v částce 328 095 Kč vč. DPH. Žalovaná tedy pojištěnému, resp. žalobkyni vyplatila vyšší částku, než činí v řízení prokázaná výše pojistného plnění. Požadavek žalobkyně na zaplacení doplatku pojistného plnění proto soud shledal nedůvodným a žalobu zamítl (výrok I.).

31. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, neboť žalovaná byla ve věci plně úspěšná, když žaloba byla zamítnuta. Ta se sestává z odměny za 11 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, jednání s mediátorem, vyjádření k žalobě ze dne 26. 6. 2017, účast při místním šetřením dne 30. 5. 2019, vyjádření ke znaleckému posudku dne 30. 9. 2019, vyjádření k dodatku znaleckého posudku dne 15. 9. 2021 a účast na jednání soudu dne 29. 6. 2017, 12. 7. 2018, 13. 12. 2018, 18. 9. 2020 a 22. 12. 2021) 1 úkon za 46 660 Kč a z odměny za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 (dostavení se k jednání, které neproběhlo) 1 úkon za 23 330 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 12 úkonů právní služby ve výši celkem 3 600 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání s mediátorem dne 20. 2. 2017 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 3,9 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 28,6 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 322,68 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 29. 6. 2017 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 3,9 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 28,6 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 322,68 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 12. 7. 2018 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 29,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 393,41 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 13. 12. 2018 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 29,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 393,41 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k místnímu šetření dne 30. 5. 2019 [obec] – [anonymizováno] a zpět ve vzdálenosti 500 km, ze základní náhrady 4,1 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 33,6 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 940,40 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 11. 5. 2020 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 31,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 471,86 Kč, dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 18. 9. 2020 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,2 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 31,8 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 471,86 Kč a dále cestovné dle § 13 odst. 5 AT k jednání soudu dne 22. 12. 2021 [obec] – [obec] a zpět ve vzdálenosti 420 km, ze základní náhrady 4,4 Kč za km, náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km, počítané ve vztahu k ceně paliva NM ve výši 27,2 Kč za 1 l, tj. ve výši 2 453,47 Kč; celkem tedy cestovné v částce 17 376 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas v rozsahu 98 půlhodin, při sazbě 100 Kč za 1 započatou půlhodinu dle § 14 AT, celkem tedy 9 800 Kč, dále mediační poplatek v částce 200 Kč a dále 21% DPH v částce 119 146,86 Kč, celkem tedy 686 713 Kč. Jednání se znalcem [příjmení] [příjmení] dne 21. 6. 2017 nelze subsumovat pod úkon právní služby dle § 11 AT.

32. Obsah výroku III. je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu tvoří znalečné za dodatek znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] v části nekryté složenou zálohou v částce 906 Kč.