13 C 103/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B pro zaplacení 11 896 869 Kč s příslušenstvím I. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci 7 138 478,31 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do zbytku, tedy co do částky 3 568 703,79 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.III. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce částku, která bude specifikována v písemném vyhotovení tohoto rozsudku.IV. Žalované jsou povinny zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 poměrnou výši soudního poplatku ve výši, která činí 109 451 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 28. 6. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 11 896 869 Kč, resp. posléze částku o 10 % sníženou s ohledem na koeficient věku. To žalobce odůvodňoval tím, že dne 2. 7. 2019 způsobila první žalovaná dopravní nehodu, kdy řídila osobní terénní vozidlo a nedala přednost v jízdě žalobci, který jel na kole. V důsledku nehody utrpěl žalobce značná zranění a požaduje náhradu ztížení společenského uplatnění v žalované výši jednak vůči žalované ad 1. jako škůdci a dále vůči žalované ad 2. jako její odpovědnostní pojišťovně.

2. Žalovaná ad 1. uvedla, že je jí líto, co se stalo, v dalším procesním postupu odkázala na druhou žalovanou jako pojišťovnu, která událost likviduje.

3. Druhá žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že žalobce nepoužil cyklistickou přilbu a kdyby ji použil, jeho zranění by klesla osminásobně a nenastaly by trvalé následky. Dále poukazovala na to, že podle všeho žalobce měl na jízdním kole přídavný motor výkonem přesahující zákonem stanovený limit. a za takové situace bylo na žalobce možno nahlížet nikoliv jako na cyklistu, ale jako na motocyklistu a měl tak povinnost mít ochrannou helmu i ze zákona.

4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že došlo k dopravní nehodě zaviněné první žalovanou, a to tak, že první žalovaná nedala přednost v jízdě žalobci a srazila jej z jízdního kola vozidlem Nissan Navarra. Mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že žalobce neměl přilbu, ano o tom, že žalovaná ad 2. byla odpovědnostní pojišťovna žalované ad 1., ani o výši ztížení společenského uplatnění.

5. Mezi stranami bylo sporné, zda žalobce měl povinnost mít přilbu a zda mohl účinně předejít vzniklé újmě, popřípadě, jak se má odpovědnost mezi strany dělit.

6. Z detailu relace o dopravní nehodě ze dne 27. 8. 2019 a nesporných tvrzení vzal soud za prokázané, že dne 2. července 2019 na ulici Hrotovické došlo k dopravní nehodě tak, že žalovaná ad 1., jedoucí s nákladním automobilem Nissan, odbočovala na ulici Kubišova, přičemž přehlédla cyklistu - žalobce - který za jízdy neměl nasazenou na hlavě přilbu a jel na jízdním kole City Lines přídavným benzínovým motorem, nedala mu přednost v jízdě a z kola ho srazila.

7. Z trestního příkazu 2 T 66/2020 OS Třebíč soud zjistil, že žalovaná ad 1. byla odsouzena za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se dopustila tím, že nedala přednost v jízdě žalobci a způsobila mu zranění.

8. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne 19. 3. 2020 soud zjistil, že žalobci byla přiznána invalidita třetího stupně.

9. Ze zpráv žalované ze dne 2. 7. 2019 soud zjistil, že původně byla žalovaná ochotná hradit polovinu ztížení společenského uplatnění, dle nesporných tvrzení dosud nic neuhradila.

10. Z nerozporovaného znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 3. 10. 2021 soud zjistil, že znalec stanovil ztížení společenského uplatnění na 11 896 869 Kč, přičemž s ohledem na věk 59 let žalobce v době vzniku úrazu doporučil modifikaci o 10 % ponížení.

11. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soud zjistil, že nepoužití cyklistické přilby žalobce mělo zásadní vliv na závažnost vzniklého poranění a v případě použití cyklistické přilby by závažnost zranění klesla osminásobně a prakticky s jistotou by nenastaly trvalé následky v takovém rozsahu (invalidita třetího stupně).

12. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 5. 7. 2023, zpracovaného na žádost žalované ad 2., soud zjistil, že znalec ztotožnil přídavný motor na kole žalobce jako motor s obsahem 80 kubických centimetrů, kdy toto dovodil z existujících modelových řad použitého motoru, kdy každá varianta v modelové řadě končí číslovkou odpovídající kubatuře motoru, v daném případě končí hodnotou 80, tedy hodnotou odpovídající obsahu motoru 80 kubických centimetrů, což přesahuje povolených 50 kubických centimetrů. Výkon takového motoru dle dokumentace přesahoval 1 kW. Znalec dále poukázal na to, že do jisté míry nevhodné umístění výfukového vedení mohl negativně ovlivnit brzdný účinek zadní brzdy a poukázal na nevhodné umístění páčky k ovládání spojky a brzdy kola, kdy se částečně překrývají.

13. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná ad 1. způsobila dopravní nehodu, kdy při odbočování s vozidlem Nissan Navara nedala přednost v jízdě žalobci a srazila jej z jízdního kola, v důsledku čehož utrpěl zranění a vznikly mu trvalé následky spojené se ztížením společenského uplatnění. Žalovaná ad 1. byla odpovědnostně pojištěna u žalované ad 2. Žalobce měl jízdní kolo vybavené přídavným benzínovým motorkem o obsahu 80 kubických centimetrů a výkonu přesahujícím 1 kW a neměl ochrannou přilbu. V případě použití ochranné přilby by rozsah zranění byl nižší a trvalé následky by v takovém rozsahu nenastaly.

14. Podle ustanovení § 2910 obč. zák. škůdce, který svým vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

15. Podle § 2927 obč. zák. ten, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

16. Podle § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví učiní škůdce poškozenému peněžitou náhradu újmu na zdraví, včetně ztížení společenského uplatnění.

17. Podle § 135 o.s.ř. je soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal.

18. V daném případě žalovaná ad 1. závažným způsobem porušila dopravní předpisy, kdy nedala přednost v jízdě žalobci a způsobila mu újmu na zdraví včetně újmy spočívající ve ztížení společenského uplatnění. Za způsobení této újmy byla pravomocně odsouzena v rámci trestního řízení. S ohledem na shora uvedená ustanovení žalovaná ad 1. tedy odpovídá za vzniklou škodu spočívající ve ztížení společenského uplatnění a je povinna ji žalobci nahradit.

19. Samotná výše škody byla zjištěna znaleckým posudkem, nebylo o ní sporu a soud přistoupil dle metodiky Nejvyššího soudu ke krácení o 10 % z důvodu věku, s čímž rovněž všechny strany souhlasily. Soud se ovšem musel vypořádat se spornou otázkou, tedy zda (a případně jak) dělit odpovědnost mezi škůdce a poškozeného.

20. Podle ustavení § 2918 obč. zák. v případě, že škoda vznikla, nebo se zvětšila důsledkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.

21. V daném případě žalovaná ad 2. poukazovala na judikaturu ohledně použití ochranné přilby u zletilého cyklisty, kdy zdůrazňovala, že byť cyklista nemá ze zákona povinnost nosit přilbu, v rámci prevenční povinnosti by ji mít měl a v případě dopravní nehody jde okolnost, že neměl přilbu, k jeho tíži.

22. Dále pak žalovaná ad 2. argumentovala tím, že s ohledem na použití přídavného motoru, který přesahoval parametry 50 kubických centimetrů, resp. výkonu 1 kW, se jízdní kolo žalobce de facto stalo již mopedem a žalobce měl povinnost mít přilbu ze zákona.

23. Soud uvěřil znaleckému posudku ohledně parametrů přídavného motoru, kde bylo logicky objasněno, proč znalec dovodil, že přídavný motor měl vyšší obsah nežli 50 kubických centimetrů.

24. Podle přílohy 12 bodu c) zákona č. 341/2014 smí být jízdní kolo vybaveno dodatečným pomocným motorkem, za předpokladu, že, mimo jiné, jeho výkon nepřesáhne 1 kW a obsah válce motoru nebude vyšší než 50 cm³.

25. Podle § 2 písm. g) zákona o silničním provozu je motorové vozidlo nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou. Vzhledem k tomu, že jízdní kolo žalobce již nesplňovalo parametry jízdního kola, nejde na něj již pohlížet jako na jízdní kolo a žalobce jej neměl takto používat a pokud je používal, měl se chovat, jako by používal motocykl.

26. Podle § 6 zákona o silničním provozu přitom řidič motocyklu musí mít za jízdy nasazenou ochrannou přilbu. Tato povinnost se vztahuje i na mopedy a babety. Protože kolo žalobce již nesplňovalo parametry motokola, je na něj třeba nahlížet jako na babetu a žalobce měl povinnost mít přilbu.

27. Ze shora uvedeného lze uzavřít, že žalobce porušil povinnost mít přilbu a ze znaleckého posudku vyplývá, že porušení této povinnosti mělo významný vliv na výši vzniklé újmy. Proto soud dovodil, že je namístě odpovědnost mezi strany dělit. Soud se proto dále zabýval otázkou, v jakém rozsahu má z tohoto důvodu povinnost nahradit škodu snižovat. Soudu se jevilo jako nepřiměřeně tvrdé to, že by náhrada neměla být přiznána vůbec, tak jak navrhovala druhá žalovaná, byť by třeba i použití přilby trvalým následkům zabránilo. Nelze pominout, že to byla žalovaná, která závažným způsobem porušila dopravní předpisy a spácháním trestného činu způsobila žalobci újmu. Kdyby nespáchala trestný čin, žalobci by se nic nestalo, bez ohledu na to, zda měl nasazenou helmu či nikoliv. Soudu se tak jeví spravedlivé, aby žalovaná hradila většinu vzniklé škody. Jako východisko soud použil judikaturu týkající se náhrady újmy na zdraví v případě nepoužití bezpečnostního pásu při dopravní nehodě v automobilu. Tato judikatura obecně inklinuje k spoluzavinění v rozsahu kolem 30 %, viz např. viz rozhodnutí 25 Cdo 2740/2018. Soud proto úvahou dospěl k tomu, že spoluzavinění žalobce shledal ve výši jedné třetiny a dospěl tak k závěru, že žalovaná je povinna plnit v rozsahu dvou třetin zjištěné újmy. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. o jistině.

28. Podle § 1970 obč. zák. v případě peněžitého plnění lze požadovat po dlužníkovi rovněž úrok z prodlení, který stanoví prováděcí předpis, kterým se provádí občanský zákoník. Žalované byly vyzvány k plnění dne 11. listopadu 2021, 12. ledna 2022 žalovaná ad 2. plnění v požadované výši odmítla. Od tohoto data se tedy dostala do prodlení a soud přiznal úrok v zákonné výši.

29. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. může pojištěný uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele. Podle § 6 tohoto zákona má pojištěný právo, aby za něj pojistitel uhradil v rozsahu a výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu.

30. S ohledem na to, že soud zjistil, že žalovaná ad 1. za škodu odpovídá, i v jaké výši, soud uložil povinnost nahradit žalobci újmu i druhé žalované tak, jak je uvedeno ve výroku.

31. Soud zamítl v rozsahu jedné třetiny uplatňovaný nárok z důvodů objasněných shora, tedy z důvodu spoluzavinění ze strany žalobce.

32. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v případě, že měl účastník úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Nicméně podle následujícího odstavce tohoto ustanovení platí, že i v případě, kdy účastník měl jen částečný úspěch, může mu soud přiznat nárok nákladů řízení v plném rozsahu, pokud rozhodnutí o výši plnění závislého na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. V daném případě záviselo rozhodnutí soudu jak na znaleckém posudku, tak na úvaze soudu, a proto soud dospěl k závěru, že je namístě žalobci přiznat plnou náhradu nákladů řízení.

33. Náklady řízení žalobce se skládaly z nákladů na zastoupení, režijních paušálů podle § 13 advokátního tarifu, cestovních výloh, náhrady promeškaného času a náhrady znaleckých posudků použitých v řízení.

34. Při stanovení výše hodnoty tarifního úkonu soud vycházel z přiznané částky, tedy z částky 7 138 478 Kč a odměna za jeden úkon právní pomoci tak podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. činila 36 860 Kč. Soud přiznal následující úkony právní pomoci: Převzetí, sepis žaloby, předžalobní výzva bez právního rozboru (v rozsahu poloviny úkonu), účast při jednání dne 6. 10. 2002, 21. 2. 2023 a 31. 10. 2023 a zmařené jednání dne 4. 4. 2023 z důvodu nahlášení nástražného výbušného zařízení (v rozsahu jedné poloviny) a konečně za vyjádření dne 30. 3. 2023. Celkem tedy soud přiznával šest plných úkonů a dva poloviční úkony. Celkem tak odměna za zastupování činila 258 020 Kč.

35. Soud nepřiznával plnou výši úkonu za předžalobní výzvu, kdy se podle obsahu jednalo o prostou výzvu, nikoliv o výzvu s právním rozborem a nepřiznával odměnu za zprávu o neúspěšném mimosoudním jednání, kdy nejde o podání ve věci samé, ale pouze o průběžnou informaci.

36. Dále soud přiznával osm režijních paušálů podle advokátního tarifu pod 300 Kč (souvisejících s 6 úkony a 2 polovičními úkony), kdy i za úkon, kde přísluší tarifní odměna v jedné polovině, se přiznává plný režijní paušál.

37. Vedle toho soud přiznával žalobci náklady vynaložené za znalecký posudek ze dne 8. 12. 2019 ve výši 18 014 Kč.

38. Dále se náklady řízení žalobce skládaly z náhrady cesty z Třebíče a zpět v délce 340 km vozidlem Audi A4 s průměrnou spotřebou 6,23 litru motorové nafty na 100 km. Soud náhradu cesty přiznával podle vyhlášky 511/2021 Sb. za rok 2022 a podle vyhlášky č. 467/2022 za rok 2023. V roce 2022 činila náhrada za opotřebení vozidla 4,70 Kč za kilometr a v roce 2023 5,20 Kč za kilometr. Náklady za jednu cestu v roce 2022 tak činily 2 596 Kč a v roce 2023 2 702 Kč, celkem tak náklady cesty činily 10 702 Kč.

39. Vedle toho žalobce požadoval náhradu za promeškaný čas za čtyři cesty po 10 půlhodinách, kdy odměna za jednu půlhodinu činí podle advokátního tarifu 100 Kč, náhrada promeškaného času tak činila 4 000 Kč.

40. Celkem tak náklady žalobce činily 289 136 Kč.

41. Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích v případě, že je navrhovatel v řízení o poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný.

42. Podle položky 3 sazebníku činí soudní poplatek v tomto řízení 1 %. Soudní poplatek z meritorně projednané částky 10 707 182 Kč činí 107 072 Kč. Soudní poplatek z částky, o kterou bylo řízení zastavováno, by činil 11 897 Kč. Vzhledem k tomu, že se při zpětvzetí vrací soudní poplatek ponížený o 20 % podle § 10 zákona o soudních poplatcích, dovyměřovaný soudní poplatek z této částky činí analogicky pouze 2 379 Kč. Celkem tak soudní poplatek činí 109 451 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku o soudním poplatku.