13 C 15/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 16 655 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 655 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 230 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % a z částky 8 425 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupce na náhradě nákladů řízení částku 4 769 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 16. 11. 2021 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku. To odůvodňoval tím, že žalobci vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu v žalované výši, neboť žalovaná byla provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova] [číslo] od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, vozidla [anonymizována dvě slova] [číslo] od 29. 5. 2020 do 30. 9. 2020. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že vozidla jsou na ní evidována z toho důvodu, že podepsala plnou moc pánům, kteří ji ujistili, že z toho nebude mít problémy. K jednání se žalovaná nedostavila, respektive dostavila se po jednání s tím, že byla v budově soudu včas, neslyšela však vyvolávací zařízení. Z výzvy k úhradě ze dne 5. 11. 2020 spolu s podacím archem vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě příspěvku ve výši 7 930 Kč za 122 dní pro vozidlo [anonymizována dvě slova] [číslo]. Z upomínky a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce tuto částku upomínal. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 19. 11. 2020 spolu s podacím poštovním archem soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě příspěvku za vozidlo [anonymizována dvě slova] [číslo] za 125 dní v celkové výši 8 125 Kč. Z upomínky a předžalobní výzvy soud dále zjistit, že žalobce toto plnění urgoval. Z nedatovaného trestního oznámení spolu s úředním záznamem PČR z 5. srpna 2021 soud zjistil, že žalovaná podala trestní oznámení na 6 neznámých mužů, kteří ji nabídli pomoc a přitom ji nechali podepsat plnou moc. Přitom ji ujistili, že z toho nebude mít problémy. Z výpisu z evidence vozidel soud zjistil, že žalovaná je vedena jako vlastník shora uvedených vozidel. Z čestného prohlášení ze dne 14. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná vydala čestné prohlášení, že vozidla nevyužívá a neplatí za ně povinné ručení. Vozidla získala podepsáním plné moci bez vědomí toho, co podpisuje. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: žalovaná je vedena jako vlastnice shora uvedených vozidel, za které nebylo placeno povinné ručení po shora uvedená období. Vzhledem k tomu, že žalovaná je cizí státní příslušnice, soud v prvé řadě zkoumal, zda je dána pravomoc a příslušnost českých soudů. Vyšel přitom ze zákona o mezinárodním právu soukromém a podle § 6 tohoto zákona dospěl k závěru, že je dána pravomoc českých soudů, neboť je podle o. s. ř. dána místní příslušnost českého soudu. Ta je přitom ve smyslu ustanovení § 86 a následujícího o.s.ř. dána jednak proto, že žalovaná má na území České republiky pobyt a jednak má na území, alespoň podle evidence majetek, předmětná vozidla. Jako rozhodné právo soud shledal právo české, a to postupem podle § 87 zákona o mezinárodním právu a soukromém. Pro vozidla měla být sjednána smlouva o jejich pojištění, přičemž smlouvy se řídí právním řádem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, což je v daném případě Česká republika. Z podstaty věci je pak nejpřiléhavější užít právo české. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je provozovatel či vlastník vozidla povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 2 uváděného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že touto osobou je osoba zapsaná jako vlastník vozidla nebo jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. Toto ustanovení zákona zakládá tzv. vyvratitelnou právní domněnku, což znamená, že pokud není prokázán opak, má se za to, že žalovaná je osobou povinnou platit příspěvek za nepojištěné vozidlo. Vzhledem k tomu, že žalovaná sice předložila podané trestní oznámení, ale jinak neprokázala, že není vlastníkem ani provozovatelem vozidla, soud na ni musel nahlížet jako na osobu povinnou platit příspěvek. Vzhledem k tomu, že žalobce splnil i povinnost zaslat výzvu k úhradě, soud dovodil, že žalované vznikla povinnost zaplatit příspěvek do garančního fondu podle § 4 odst. 3 a 5 tohoto zákona, kdy tento příspěvek se skládal ze součinu denní sazby podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a počtu dní. Vedle tohoto příspěvku má [název žalobkyně] právo na poplatek podle § 4 odst. 4 zákona za vymáhání ve výši 300 Kč. Protože žalovaná nezaplatila za období 122 dnů u vozidla, kde je denní sazba 65 Kč a období 125 dnů u druhého vozidla, kde je stejná sazba, vzniklo žalobci právo na zaplacení příspěvku a poplatků ve výši, která je uvedena ve výroku rozhodnutí. Podle § 1970 OZ má dlužník povinnost zaplatit věřiteli, pakliže je v prodlení s peněžitým plněním, rovněž úrok z prodlení. Ten se stanovuje nařízením vlády, kterým se provádí občanský zákoník. Splatnost poplatku přitom nastávala vždy po odeslání výzvy poté, co se dostala žalovaná s plněním do prodlení. Proto soud rovněž přiznal úroky z prodlení ve shora uvedené výši. Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že byl žalobce zcela úspěšný, soud mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ty se skládaly ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z tří úkonů právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu á 300 Kč (převzetí, sepis žaloby, předžalobní výzva) a z odměny advokáta za 1 úkon právní služby á 1 780 Kč za účast při jednání, dále z tří režijních paušálů á 100 Kč podle § 14b odst. 5a advokátního tarifu a jednoho režijního paušálu po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu Celkem tak náklady řízení, včetně DPH, činily 4 769 Kč. Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku o náhradě nákladů řízení.