Obvodní soud pro Prahu 8 · Rozsudek

13 C 35/2020

č. j. 13 C 35/2020-96

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH08:2021:13.C.35.2020.1

Citované zákony (14)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 837 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 837 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od 14. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Opatrovníku žalované se přiznává odměna ve výši 3 300 Kč. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 3. 7. 2020 domáhá na žalované zaplacení částky 1 837 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvádí, že žalované byla dne [datum] poskytnuta zdravotní péče. Náklady na hospitalizaci byly vyúčtované ve výši žalované částky fakturou [číslo] ze dne 13. 5. 2019 se splatností kde dni 13. 6. 2019 Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 11/2018. Žalovaná nebyla zdravotně pojištěna, a proto je povinna náklady za tuto zdravotní péči uhradit sama. Žalovaná na dluh nezaplatila ničeho, a to ani poté, co byla ze strany žalobkyně upomínkou ze dne 19. 7. 2019 písemně vyzvána. Soud vydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz ze dne 26. 8. 2020, [číslo jednací], který nebylo možné žalované doručit do vlastních rukou, proto jej soud usnesením ze dne 29. 9. 2020, [číslo jednací] zrušil. Žalovaná je státní příslušnice Ukrajiny, která na území České republiky nemá povolený pobyt cizince, na adrese uvedené v žalobě nebydlí a místo jejího pobytu se soudu nepodařilo zjistit. Proto soud žalované podle § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 7. 5. 2021, č. j. 13 C 35/2020-83 ustanovil opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnicí Ukrajiny, a proto vztah mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je vztahem s mezinárodním prvkem, soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento vztah účastníků řídí. Vztahy s mezinárodním prvkem podléhají režimu zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k Ukrajině je Česká republika vázána smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále také jen„ Mezinárodní smlouva“). Podle článku 48 Mezinárodní smlouvy se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli (odst. 1). Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku (odst. 2). Pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá (odst. 3). Forma smlouvy řídí právním řádem smluvní strany, kterým se řídí samotný smluvní závazek (odst. 4). Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek (odst. 5). Žalobkyně a žalovaná jako smluvní strany v čl. II odst. 7 Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče sjednaly, že„ vztahy mezi [anonymizováno] [část obce] a pacientem se řídí českým právem, zejména ustanoveními Občanského zákoníku. Případné spory řeší soud v České republice“. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Podle § 2636 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dála také jen „o. z.“) se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba (odst. 1). Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů (odst. 2). Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odst. 1). Neujednají-li stran, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (odst. 2). O úroku z prodlení pak soud rozhodl podle § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované zdravotní péči, přičemž v uvedené době neměla žalovaná platné zdravotní pojištění v České republice. Z tohoto důvodu je povinna uhradit poskytnutou zdravotní péči jako samoplátce, neboť ze zdravotního pojištění se poskytnuté zdravotní služby hradí pouze pojištěncům. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku. Soud vzal za prokázané, že žalovaná byla ošetřena zaměstnanci žalobkyně, když za tyto zdravotnické úkony byla žalované vystavena faktura a příloha této faktury, kde žalobkyně vyčíslila náklady vynaložené žalobkyní na ošetření. Soud se neztotožnil s argumentací opatrovníka žalované, který navrhoval žalobu zamítnout pro neurčitost smlouvy o poskytnutí zdravotní smlouvy (dále jen„ smlouva“) z důvodu, že tato byla přeložena pouze do ruského jazyka a není jisté, že jí žalovaná rozuměla. Opatrovník žalované dále namítal, že podpis na smlouvě nebyl úředně ověřen. V řízení vyplynulo, že žalovaná cestovala do ČR za účelem turismu, přičemž si přivodila zdravotní úraz, pro který musela být ošetřena ve zdravotnickém zařízení žalobkyně. Jelikož žalovaná neměla zdravotní pojištění, byly jí náklady na ošetření vyúčtovány, načež žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy, že s tímto souhlasí a uznala vůči žalobkyni svůj dluh. Žalovaná je státní občankou Ukrajiny, a tudíž má soud za to, že se s obsahem smlouvy měla dostatečnou možnost seznámit, což následně potvrdila svým vlastnoručním podpisem, který, ač není úředně ověřen, nevyvolává pochybnosti o jeho pravosti. Žalované muselo být již z povahy věci zřejmé, co je obsahem smlouvy, kterou s žalobkyní uzavřela, a jaké bude mít tato smlouva konsekvence. Součástí smlouvy byly taktéž faktury, ze kterých bylo snadno rozpoznatelné, o jak vysoké náklady na ošetření se jedná. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z částky 400 Kč za soudní poplatek za žalobu a dále z paušální náhrady dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobkyni náleží paušální náhrada ve výši 900 Kč za tři úkony po 300 Kč za úkon (1. podání žaloby, 2. jednoduchá výzva k plnění, 3. účast na jednání dne 20. 7. 2021). Celková náhrada nákladů řízení tak činí částku 1 300 Kč. Výrokem III. soud rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů opatrovníka žalovaného, které platí stát (§ 140 odst. 2 věta první o. s. ř.). Výše odměny opatrovníka se podle § 1 odst. 3 advokátního tarifu řídí touto vyhláškou a činí za každý úkon právní služby částku ve výši 400 Kč (tarifní hodnota předmětu řízení dle § 9 odst. 5 advokátního tarifu činí 1 000 Kč, z níž přísluší odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 2 advokátního tarifu ve výši 500 Kč snížená dále podle § 12a odst. 1 advokátního tarifu o 20%). Opatrovník žalovaného v řízení učinil celkem čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, nahlížení do spisu, podání vyjádření k žalobě a účast u jednání soudu dne 20. 7. 2021) a jeden poloviční úkon (dopis zastoupené), a má tak nárok na odměnu ve výši 1 800 Kč Vedle odměny přísluší opatrovníkovi žalovaného i náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý shora uvedený úkon právní služby podle § 13 odst. 3 adv. tarifu, tedy částka ve výši 1 500 Kč. Celkem tedy odměna a náhrada hotových výdajů opatrovníka činí částku 3 300 Kč, která bude opatrovníkovi vyplacena po právní moci tohoto rozsudku zdejším soudem.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.