13 C 39/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 46 214 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 46 214 Kč spolu s příslušenstvím a částkou 4 840 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 3 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 20. 4. 2019 domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku. To odůvodňovala tím, že došlo ke škodě na nemovitosti pojištěné u žalované smlouvou [číslo] kdy došlo k odcizení oken z nemovitosti a žalovaná plnila žalobkyni na základě této pojistné události v nepřiměřeně nízké výši.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že žalobkyně si sjednala pojištění trvale obývané nemovitosti, předmětná nemovitost však trvale užívána nebyla a pojistná smlouva nebyla platně uzavřena. Proto ani nemohl vzniknout nárok na pojistné plnění.

3. Ze smlouvy ze dne 31. 3. 2012 soud zjistil, že strany uzavřely smlouvu na pojištění předmětné nemovitosti, a to jako pojištění trvale obývané nemovitosti, přičemž ze smlouvy je patrno, že nebyla prováděna prohlídka domu žalovanou.

4. Ze zvláštních pojistných podmínek této smlouvy v čl. 2 odst. 3 soud zjistil, že si strany sjednaly, že pojištění lze sjednat pouze pro obytné budovy a byty, které jsou užívané k trvalému bydlení.

5. Podle čl. 17 odst. 11 těchto podmínek se trvale obývanou budovou chápe budova, která je užívána k trvalému bydlení. Pro potřeby pojištění se za trvale obývanou budovu považuje též budova v rekonstrukci, která není po dobu rekonstrukce obývaná.

6. Z hlášení ke škodné události [číslo] [PSČ] [anonymizováno] soud zjistil, že v předmětné nemovitosti měla být odcizena okna v období od 1. 12. 2014 do 1. 6. 2015.

7. Ze zápisu ke škodné události ze dne [datum] spolu s fotodokumentací soud zjistil, že žalobkyně uplatnila pojistnou událost na základě obdržené zprávy od sousedky, že má rozbitá okna. Bylo zjištěno, že došlo k odcizení oken, která měla být dle tohoto zápisu za hranicí životnosti. Z přiložené fotodokumentace vyplývá, že dům je zjevně ve velmi špatném stavu, okenní rámy vykazují znaky výrazného poškození povětrnostními podmínkami a věkem.

8. Z úředního záznamu PČR ze dne 20. dubna 2016 soud zjistil, že se žalobkyně dostavila na policii, aby podala trestní oznámení na neznámého pachatele, který v období od 1. 12. 2014 do 1. 6. 2015 na neobývaném rodinném domě [číslo] odcizil okna. Celkovou škodu pak žalobkyně odhadla na 3 000 Kč na oknech a 2 000 Kč na poškození. Žalobkyně dále uvedla, že na nemovitosti prováděli údržbu oken a domu v roce 2011.

9. Ze soupisu provedených prací spolu s fakturou soud zjistil, že na předmětné nemovitosti došlo k opravě omítek a nátěrů oken v roce 2011.

10. Ze zprávy [stát. instituce] soud zjistil, že nemovitost nebyla v období března 2012 až května 2015 obývána, od roku 2006, kdy zemřela paní [celé jméno žalobkyně], v nemovitosti nikdo není hlášen a nemovitost je dlouhodobě neobývaná a chátrá.

11. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že si nevybavuje, zda jako pojišťovací zprostředkovatel uzavíral pojistnou smlouvu na tuto nemovitost. Pokud by to tak bylo, vždy by se ptal na to, zda je nemovitost obývána či nikoliv. Na konkrétní případ si však nevzpomíná.

12. Obdobně vypovídal i pojišťovací agent [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který si nevybavoval, zda uzavíral pojistnou smlouvu na tuto nemovitost, vypověděl, že prohlídky nemovitostí s klienty neprováděl.

13. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že znalkyní očekávané náklady na nová okna představují zhruba 54 955 Kč.

14. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: v roce 2012 uzavřely strany pojistnou smlouvu na pojištění majetku – předmětné nemovitosti, přičemž smlouva byla sjednávána jako pojištění trvale obývané nemovitosti, a to bez předchozí prohlídky nemovitosti zástupci pojišťovny. V rozmezí let 2014 2015 došlo k odcizení oken z nemovitosti, která byla neobývaná a chátrala od roku 2006. Pouze v roce 2011 na nemovitosti proběhly údržbové práce.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná argumentovala neplatností smlouvy z důvodu uvedení v omyl ohledně využívání nemovitosti, soud se zabýval otázkou, zda smlouva byla uzavřena v omylu a zda se omyl týkal rozhodující okolnosti.

16. Podle § 583 OZ jedná-li někdo v omylu rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

17. S ohledem na název smlouvy, znění smlouvy a zvláštních podmínek, ze kterých vyplývá, že se pojištění může vztahovat výlučně a jen na obývané nemovitosti, soud dovodil, že otázka toho, zda jde o obývanou nebo neobývanou nemovitost je rozhodující okolností.

18. Dále se proto soud zabýval otázkou, zda předmětná nemovitost splňovala charakter trvale obývané nemovitosti tak, jak je vymezeno ve smlouvě a podmínkách. Z dokazování vyplynulo, že nemovitost je neužívaná od roku 2006 a chátrá, zároveň však bylo prokázáno, že v roce 2011 probíhaly na nemovitosti práce. Soud se proto musel vypořádat s otázkou, zda tyto práce nepředstavují výjimku stanovenou v zvláštních pojistných podmínkách, tedy i výjimku, že za obývanou nemovitost se považuje nemovitost i v době rekonstrukce, pro kterou není obývána. Soud přitom došel k závěru, že tuto výjimku je třeba vykládat v tom smyslu, že jde o neobývání nemovitosti z důvodu rekonstrukce po nezbytně nutnou dobu, tedy například několik týdnů během výměny oken střechy nebo při podobných pracích. Pokud však nemovitost byla neužívána doslova po desetiletí a pouze po krátkou dobu probíhaly na nemovitosti práce, nelze to vykládat tak, že šlo o rekonstrukci obývané nemovitosti. Z dokazování je patrné, že nemovitost užívaná nebyla, potvrzuje to i to, že žalobkyně škodu zjistila až několik let po vzniku škody.

19. Za situace, kdy si soud postavil najisto, že šlo o neobývanou nemovitost a zároveň si postavil najisto to, že to je rozhodnou okolností pro uzavření pojistné smlouvy, soud zkoumal dále otázku, zdali pojišťovna jednala v omylu. Vzhledem k tomu, že ze znění pojistné smlouvy, jakož i z výpovědí pojišťovacích makléřů, vyplynulo, že pojistná smlouva byla uzavírána bez prohlídky nemovitosti, tedy na základě tvrzení žalobkyně ohledně způsobu využívání nemovitosti, dospěl soud k závěru, že žalobkyně skutečně žalovanou uvedla v omyl, když si zřídila pojištění na neobývanou nemovitost, jako by šlo o nemovitost obývanou. Z těchto důvodů tedy soud dospěl k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena a žalobkyni tak nemohlo vzniknout právo na pojistné plnění z neplatně uzavřené pojistné smlouvy. Proto soud žalobu, včetně příslušenství, zamítal.

20. Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla úspěšná, vzniklo jí právo na náhradu nákladů řízení. Ty se skládaly z 11 paušálů podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 5 jednání, 5 příprav na jednání a jedno písemné vyjádření. Celkem tedy náklady řízení činily 3 300 Kč. Proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku o náhradě nákladů řízení.