16 C 113/2018

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. jméno příjmení a soudců Mgr. Aleny Jedličkové a Mgr. Andrey Grycové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. dubna 2021, č. j. 16 C 113/2018-148,

I. Rozsudek soudu prvého stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně žalobu, jíž se žalobkyně domáhala toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným, zamítl a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě zaplatit [anonymizováno] státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

2. Soud prvého stupně výše uvedeným způsobem nerozhodl o návrhu žalobkyně, v němž uvedla, že na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo u žalované havarijně pojištěno vozidlo [značka automobilu] – [příjmení] [jméno], registrační značky [anonymizována dvě slova] [číslo], a že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy řidič vozidla [jméno] [příjmení] s ním sjel mimo komunikaci do příkopu, že o šetření nehody byl policií pořízen protokol a že žalobkyně následně oznámila škodnou událost a požádala o vyplacení pojistného plnění. Dále uvedla, že dle žalované obvyklá cena vozidla činila [částka], cena využitelných zbytků [částka], rozdíl činil [částka], po odečtení 5 % spoluúčasti (tj. 24 003, [částka]) pak [částka]. Z této částky žalovaná zaplatila pouze polovinu, zbylou částku [částka] žalobkyni dluží, a to i přes předžalobní výzvu k úhradě ze dne [datum], přičemž dále doplnila, že pohledávky z pojistné smlouvy uzavřené se žalovanou [jméno] [jméno] jí byly postoupeny. Poukázala na to, že předmětná událost byla havárií ve smyslu Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění motorových vozidel [anonymizováno], neboť řidiči vozidla sjel mimo komunikaci do příkopu v důsledku povětrnostních podmínek, silného větru a deště, čímž došlo k poškození vozidla. Podle žalobkyně řidič po nehodě bezodkladně uvědomil asistenční službu, která však neměla ihned k dispozici odtahové vozidlo, proto řidič vozidlo zamkl a následně očekával sdělení asistenční služby o odtahu na jiném místě, neboť s ohledem na noční hodinu a počasí nebylo možno čekat venku a nebylo bezpečné zůstávat ve vozidle. Dále uvedla, že není zřejmé, jakou povinnost měla žalobkyně nebo oprávněná osoba porušit a jak by to odůvodňovalo krácení pojistného plnění, navíc právě o 50 %.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když namítla, že podle Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění motorových vozidel [anonymizováno] [číslo], čl. 6 odst. 2 písm. e) a čl. 10 odst. 12, bylo dohodnuto, že pojistitel je oprávněn snížit pojistné plnění v případě, že porušení povinnosti pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou podstatně přispělo ke vzniku pojistné události, zvětšení rozsahu jejich následků nebo ztížení šetření pojistitele. Žalovaná poukázala na relaci policie, podle níž nezjištěný řidič řídil vozidlo, to z nezjištěných příčin sjelo mimo komunikaci vlevo, nezjištěný řidič z místa odešel, vozidlo zůstalo na místě nehody odemčeno a vzhledem k útěku řidiče z místa nehody nebylo možné vyloučit požití alkoholického nápoje. Podle žalované bylo popsané počínání typické pro osoby pod vlivem drog či alkoholu, neboť řidiči nic nebránilo vyčkat příjezdu policie a podrobit se dechové zkoušce. Porušení povinnosti spatřovala žalovaná zejména v tom, že řidič vozidla nevyčkal příjezdu policie, čímž ztížil šetření události.

4. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování vyšel ze zjištění, že v přesně nezjištěném čase v noci z 5. na [datum] došlo k předmětné dopravní nehodě způsobené řidičem předmětného vozidla, svědkem [jméno] [příjmení], narozeným [datum] Ani pojistník ([jméno] [anonymizováno]), ani žalobkyně, ani svědek [příjmení] policii k nehodě nevolali, svědek [příjmení] vozidlo opustil a ponechal neuzamčené. Při nehodě došlo k poškození havarovaného vozidla a stromu, do nějž vozidlo narazilo. [příjmení] stromu zůstal znatelně zanořen do přední části vozidla, ve vozidle byly aktivovány airbagy. Událost byla žalované nahlášena, jí šetřena, na základě toho byla stanovena hodnota vozidla, respektive jeho zbytku, o niž nebylo mezi stranami sporu; nebylo sporu ani o tom, že žalovaná pojistné plnění snížila o žalovanou částku s odůvodněním, že došlo k porušení povinnosti vedoucímu ke ztížení šetření události. Došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek pojistníka z předmětné události žalobkyně.

5. Po právní stránce soud prvého stupně vyšel z § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěným (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

6. Soud prvého stupně se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně jako osoba odlišná od pojistníka, která nebyla v pojistné smlouvě označena jako oprávněná, mohla mít právo na požadované plnění a dospěl k závěru, že pokud by předmětná pohledávka vznikla, pak by na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo podle § 1879 a násl. o. z., k jejímu postoupení na žalobkyni.

7. Dále poukázal na Ustanovení § 2800 o. z., a čl. 6 odst. 2 písm. d) Pojistných podmínek a shledal, že povinnost oznámit škodní událost policii v daném případě vznikla paralelně na základě dvou důvodů uvedených ve výše citovaném ujednání. Bylo tomu jednak proto, že zde povinnost nehodu oznámit vyplývá ze zákona, konkrétně z § 47 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., O silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů. Podle jeho písmene a) vzniká tato povinnost, pokud při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidičova účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle. V projednávané věci došlo k poškození cizí věci nárazem vozidla do stromu. Nebylo rozhodující, že Správa silnic Moravskoslezského kraje později žádnou škodu na stromě neuplatnila. V okamžiku bezprostředně po nehodě to nemohlo být předem známo, navíc vzhledem k míře zanoření stromu do vozidla, včetně aktivace airbagů, bylo zjevné, že k nárazu došlo v ne zcela malé rychlosti, tudíž mohla být narušena statika stromu, mohlo dojít k jeho pádu a podobně. [příjmení] tedy měla být podle zákona policii ohlášena. K tomu nedošlo a tím bylo naplněno porušení povinnosti dle citovaného ujednání pojistných podmínek.

8. Dále soud prvého stupně vzal v úvahu, že citované ujednání sjednávalo povinnost oznámit škodní událost policii též v případě, že k ní došlo v souvislosti s trestným činem nebo přestupkem. Předmětné události (dopravní nehodě) došlo ve zcela zřejmé souvislosti s přestupkem spáchaným svědkem [příjmení], který za to byl ostatně v přestupkovém řízení pravomocně uznán vinným. Zde již pojistné podmínky nestanovily jako předpoklad, že musela vzniknout oznamovací povinnost podle zákona, ani nestanovili, že by muselo jít o přestupek nějaké konkrétní osoby, mohlo tedy jít o přestupek spáchaný kýmkoliv. Soud proto uzavřel, že byl naplněn i tento předpoklad zakládající (nesplněnou) povinnost pojistníka pojištěného oznámit nehodu policii.

9. Podle § 2800 o. z. i pojistných podmínek takové porušení povinnosti zakládá pojistiteli právo přiměřeně snížit plnění, mimo jiné pokud mělo podstatný vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění. Samozřejmě nelze s naprostou jistotou stanovit, co by se bývalo stalo, kdyby nehoda byla policii ihned nahlášena. Nicméně lze vycházet z toho, že pokud by šetřením policie bylo například zjištěno ovlivnění řidiče alkoholem v objemu větším než 0, 24 ‰, zakládalo by to podle citovaného čl. 11 odst. 1 písm h) pojistných podmínek výluku z pojištění, což by byl pochopitelně velmi zásadní důsledek v určení výše pojistného plnění. Okolnosti nehody nebyly kvůli nenahlášení zjištěny v úplnosti, v tomto podstatném směru zjištěny být nemohly. Svědek [příjmení] ve své výpovědi před soudem sice vliv alkoholu či jiné návykové látky popřel, avšak jeho osobní zájem na tomto tvrzení je zřejmý a pravdivost jeho výpovědi nebylo možno objektivně prověřit. Soud tak dospěl k závěru, že porušení povinnosti mělo podstatný vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění a zakládalo žalované právo plnění přiměřeně snížit.

10. Soud prvého stupně se dále zabýval tím, zda žalovanou provedené snížení o 50 % bylo možno považovat za přiměřené. S ohledem na to, že případné zjištění, například alkoholu u řidiče by mohlo vést až k úplné výluce z pojištění, bylo možno konstatovat, že nebýt porušení povinnosti nehodu oznámit bezodkladně policii, mohlo výsledné pojistné plnění být i nulové, nebo naopak plné, pokud by šetřením policie nic závadného zjištěno nebylo. Rozptyl možného vlivu policejního šetření, pokud by bývalo mohlo být ihned provedeno, na výši pojistného plnění tak ležel v celé škále možností od nuly po plnou částku. Vzhledem k tomu soud tak dospěl k závěru, že krácení o 50 %, tedy ve středu této škály, spravedlivě zohlednilo obě krajní možnosti, a bylo proto přiměřené. Z uvedených důvodů proto žalobu jako nedůvodnou zamítl a o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 a o nákladech státu pak tak podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

11. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, jímž se domáhal toho, aby změnou rozsudku bylo jeho žalobě v celém rozsahu vyhověno. V odvolání zdůraznil, že soud prvého stupně po provedeném dokazování dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Akcentoval, že nebylo prokázáno, že by v důsledku pojistné události vzniklé na majetku třetí osoby jakákoliv škoda. [příjmení] údajně poškozeného stromu – [územní celek], za který vykonává správu tohoto majetku Správa silnic [územní celek], příspěvková organizace, potvrdila, že žádná škoda na jejím majetku nevznikla a tato skutečnost byla v řízení prokázána. Dále poukázal na to, že jak z § 2800 o. z., tak z čl. 10 odst. 12 pojistných podmínek vztahujících se k předmětné pojistné smlouvě vyplývá, že v případě porušení povinnosti pojistníka oznámit pojistnou událost PČR má pojistitel právo krátit pojistné plnění v případě, pokud toto porušení vedlo (mimo jiné) ke ztížení šetření pojistitele. Pokud by i žalobce porušil svou povinnost ohlásit vznik pojistné události PČR, pak je na žalovaném, aby tvrdil, jakou měrou tato skutečnost vedla ke ztížení šetření (případně přispěla ke vzniku pojistné události nebo ke zvětšení rozsahu nebo jejich následků). Žalovaný však žádné takové skutečnosti netvrdil a pouze spekuloval nad tím, že snad mohl řídit pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Toto obecné tvrzení nebylo ničím prokázáno. V této souvislosti odkázal na rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 4166/2010. Uzavřel, že napadený rozsudek není správný, když -) pojistník neměl povinnost oznámit vznik škodní události PČR, neboť se nejednalo ani o zákonnou ani smluvní povinnost, a proto nedošlo k naplnění podmínek pro oprávnění žalovaného krátit pojistné plnění, -) i pokud by pojistník porušil tuto povinnost, nebylo ze strany žalovaného tvrzeno a tudíž ani prokázáno, do jaké míry tato skutečnost ztížila šetření žalovaného a jaká byla příčinná souvislost mezi neoznámením a ztížením šetření.

12. Žalovaná ve svém písemném vyjádření vyvracela vývody odvolání žalobce a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako zcela věcně správného. V odvolání poukázala a na Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění motorových vozidel [anonymizováno] [číslo], čl. 6 odst. 2 písm e), a čl. 10 odst. 12, s tím, že v oznámení škodní události je uvedeno, že vozidlo v důsledku poryvu větru narazilo do stromu, přičemž škoda byla vyšetřena Policií ČR. V této souvislosti odkazuje na relaci policie:„ nezjištěný řidič řídil vozidlo … z nezjištěných příčin sjelo vozidlo vlevo mimo komunikaci … nezjištěný řidič z místa odešel … vozidlo zůstalo na místě nehody odemčeno … požití alkoholického nápoje nelze vyloučit …, jelikož řidič utekl z místa nehody“. Žalovaná tak uzavřela při likvidaci škodní události, že takto se osoba, které se stane nahodilá událost, nechová naopak se takto chovají typické osoby, které jsou pod vlivem drog či alkoholu, aby zametly stopy. [jméno] řidiči nebránilo vyčkat příjezdu policie a podrobit se dechovým zkouškám. Pokud žalobce nevěděl, kdo vozidlo řídil, tím spíše jde tato skutečnost k jeho tíži. V průběhu řízení byla zjištěna totožnost osoby řidiče a byla vyslechnuta, když řidič nejprve odmítal vypovídat s tím, že by si způsobil trestní stíhání (případně osobě blízké) – jeho přípis založený ve spisu, avšak následně se dostavil a svou výpověď podal. Žalovaná pak tuto výpověď hodnotí jako nevěrohodnou v kontextu shora uvedeného prvotního odmítnutí. Podstatný je i závěr [anonymizováno] tom, že nemohlo dojít k tak silnému poryvu větru, který by automobil odhodil na strom, jak uváděl řidič – zpráva z uvedeného dne na nejbližší stanici jasně říká, že žádný takový vítr v rozhodný okamžik na místě nevál. Dále při nehodě došlo ke škodě vyšší než [částka] na vozidle a poškození majetku třetí osoby – stromu (bez ohledu na to, zda výše škody na stromu je minimální, tento poškozen byl). Žalobce tak měl smluvní i zákonnou povinnost policii zavolat.

13. Odvolací soud k odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212 a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

14. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění proto odkazuje na rozsudek soudu prvého stupně, neboť by bylo nadbytečné, aby odvolací soud opakoval to, co již správně uvedl soud prvého stupně.

15. V posuzované věci není pochyb o tom, že byla platně uzavřena pojistná smlouva na majetkové pojištění motorového osobního vozidla [jméno] [příjmení], [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], a že došlo k pojistné události, když žalovaná částečně plnila pojistné plnění vyplývající z pojistné smlouvy a žalovaná pohledávka byla postoupena pojistníkem na žalobce. Dále je nepochybné, že v oznámení škodní události bylo uvedeno, že vozidlo v důsledku poryvu větru narazilo do stromu, přičemž škoda byla vyšetřena Policií ČR, přičemž PČR uvedla, že nezjištěný řidič řídil předmětné vozidlo, které z nezjištěných příčin sjelo vlevo mimo komunikaci, přičemž nezjištěný řidič z místa odešel, vozidlo zůstalo na místě nehody odemčeno. Dále bylo uvedeno, že požití alkoholického nápoje nelze vyloučit, neboť řidič utekl z místa nehody. Soud prvého stupně proto postupoval zcela správně, jestliže dospěl k závěru, že podle § 2800 o. z., § 47 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., O silničním provozu, jakož i pojistných podmínek byly dány podmínky pro to, aby bylo přiměřeně sníženo plnění nepochybil ani v tom, pokud dospěl k závěru, že snížení o 50 % považoval za zcela přiměřené. Pokud žalobce namítal, že na podle sdělení vlastníka údajně poškozeného stromu – Moravskoslezský kraj, za který vykonává správu tohoto majetku Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, že žádná škoda na jejím majetku nevznikla, pak soud prvého stupně nepochybil, že uzavřel, že v okamžiku bezprostředně po nehodě to nemohlo být předem známo, navíc vzhledem k míře zanoření stromu do vozidla, což jednoznačně vyplývá z foto dokumentace, která je založena ve spise.

16. Odvolací soud pak zcela souhlasí i se snížením o 50 %, které považuje za zcela přiměřené, neboť nebýt porušení povinnosti nehodu oznámit bezodkladně policii, mohlo výsledné pojistné plnění být buď nulové, nebo naopak plné. Svědek [jméno] [příjmení] sice při své výpovědi před soudem prvého stupně vyloučil možnost ovlivnění svého jednání alkoholem, avšak jeho výpověď je zcela nejistá, když uvedl, že již neví, odkud a kam jel a jedinou jistou jeho odpovědí bylo, že nepožil alkoholické nápoje. Jeho výpověď v této okolnosti je tak zcela nevěrohodná a odvolací soud tak dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvého stupně je zcela věcně správný, a proto jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení jim [částka] 038, [částka] (2 úkony právní služby po [částka] podle vyhl. č. 177/1996 Sb., dvojnásobku režijního paušálu podle § 13 odst. 3, téže vyhlášky, včetně 21 % DPH).