16 C 126/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl senátem složeným z předsedkyně senátu Mgr. Jany Tůmové a přísedících Antonie Slavíkové a Márii Čerňanské ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 394 172, 33 Kč s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, dle níž by byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 1 394 172,33 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně jdoucím z částky 1 394 172,33 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 103 092 Kč, k rukám právního zástupce žalované, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 876 Kč, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. srpna 2022, č.j. 62 Co 268/2022-289, byl rozsudek zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2022, č. j. 16 C 126/2018 – 258, zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnancem žalované, a to do [datum] na pozici obchodně technického poradce. Původní název žalované bylo [příjmení] – [právnická osoba] Dne [datum] byl žalobce zaměstnancem žalované, přičemž tento den utrpěl v rámci pracovní cesty, která se konala od [datum] do [datum] v [anonymizováno] Itálii pracovní úraz, což bylo projednáváno i Obvodním soudem pro [část Prahy] sp. zn. 17 C 51/2013, kde již byly řešeny následky pracovního úrazu. K dalšímu prohloubení poškození zdraví žalobce došlo v důsledku prvního pracovního úrazu dne [datum] (stále na pozici zaměstnance u žalované), v 11:30 h utrpěl pracovní úraz, přičemž k takovému poškození došlo nezávisle na vůli žalobce krátkodobým náhlým násilným působením zevních vlivů. Tento druhý pracovní úraz byl přímo vyvolán prvním pracovním úrazem, přičemž druhý pracovní úraz proběhl tak, že žalobce na parkovišti před restaurací [anonymizováno] v ulici [ulice] kamenná u obchodního domu [anonymizováno] v [obec] vystupoval ze svého služebního osobního vozu [anonymizováno], kdy v důsledku v podobě došlapu na plochu parkoviště v okamžiku výstupu ze služebního automobilu došlo k prolomení levého kolene žalobce. Činností, při které k úrazu došlo, byla pracovní schůzka s tím, že místo úrazu bylo pravidelným pracovištěm žalobce. V souvislosti s tímto úrazem nebyla u žalobce zjištěna přítomnost alkoholu ani jiných návykových látek. Na základě posudků vytvořených před nabytím účinnosti nařízení vlády č. 276/2015 Sb. je uplatňována částka 121 000 Kč za bolestné a ztížení společenského uplatnění. Komplexní lékařský posudek k odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění ve vztahu k pracovnímu úrazu žalobce nebyl vydán do dne, kdy došlo k nabytí účinnosti uvedeného nařízení vlády, nicméně k pracovnímu úrazu došlo dne [datum], respektive dne [datum], tedy před dnem nabytí účinnosti uvedeného nařízení. K vydání komplexního posudku zahrnujícího i následné bolestné a ztížení společenského uplatnění žalobce došlo až [datum]. Dle lékařského posudku ošetřujícího lékaře žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] došlo ke ztížení společenského uplatnění a bolestnému v celkovém rozsahu odpovídajícímu hodnotě [číslo] bodů, což odpovídá částce 812 500 Kč, kdy při odečtení již uplatněné částky 121 000 Kč odpovídá dosud neuplatněná částka ve výši 691 500 Kč. Jsou zde zahrnuty všechny dosavadní zdravotní komplikace, které žalobce v důsledku primárně prvního pracovního úrazu utrpěl. Kromě původně poraněného levého kolene došlo v důsledku nadměrného zatěžování pravého kolene i k problémům s pravým kolenem, jakož i k problémům s páteří žalobce, přičemž toto je vyvoláno původním pracovním úrazem. U žalobce došlo k invaliditě druhého stupně, přičemž je potvrzeno, že žalobce je po vzniku této invalidity schopen soustavnou výdělečnou činnost vykonávat jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Co se týče náhrady ztráty na výdělku, tak ta je požadována za rok 2016 od května do prosince, za celý rok 2017 a za měsíc leden až květen roku 2018 - celkově je na této náhradě požadováno 702 672,33 Kč. Předžalobní výzva s právním a skutkovým rozborem ze dne [datum] byla žalované odeslána dne téhož a tato byla vyzvána k úhradě celkové dlužné žalované částky a k úhradě odměny za 1 úkon právní služby ve výši 17 182 Kč – s úhradou do dne [datum]. Tohoto dne reagovala Mgr. [jméno] [příjmení] s žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření, nicméně s ohledem na běh promlčecích lhůt je žalobce nucen podat žalobu již nyní. Od tohoto dne také požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení, respektive ode dne následujícího, tedy od [datum]. Druhý pracovní úraz žalobce souvisí s tím prvním zejména v tom, že končetina, na kterou žalobce při tomto druhém pracovní úraz našlápl, byla tatáž jako končetina, kterou si žalobce poranil při prvním pracovním úraze, tedy, která byla oslabená, a proto došlo k úrazu i k následkům, které tento druhý pracovní úraz vyvolal.

2. Žalovaná neuznala nárok, a to ani zčásti - popřela tvrzení žalobce o údajném tzv. druhém úrazu údajně pracovním, který je předmětem tohoto řízení. Žalobce byl v pracovním poměru u žalované ode dne [datum], přičemž tento skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele pro ztrátu dlouhodobé nezpůsobilosti k práci, a to uplynutím výpovědní lhůty ke dni [datum]. Co se týče prvního úrazu, kdy žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] - k tomuto došlo v Itálii na pobytu, který organizovala žalovaná pro své zákazníky jako marketingovou akci, které se účastnil žalobce, přičemž šlo o akci, kde byla pro zaměstnance žalované dobrovolná účast a k úrazu žalobce došlo při lyžování neorganizovaném žalovanou. Žalovaná na tomto pobytu hradila ubytování a stravu. Podstatou sporu, který byl projednáván u Obvodního soudu pro Prahu 10, bylo to, zda tento úraz je nebo není úrazem pracovním. Co se pak týče tzv. údajného druhého úrazu, který je předmětem tohoto sporu, žalovaná podotýká, že žalobce ukončil pracovní neschopnost v souvislosti s tzv. prvním úrazem, který je posouzen jako pracovní. K druhému úrazu mělo dle tvrzení žalobce dojít k [datum] - to je přibližně 6 měsíců po ukončení dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s v prvním pracovním úrazem až do [datum], kdy byl znovu žalobce uznán dočasně práce neschopným - vykonával pro žalovanou práci dle pracovní smlouvy. Žalobce však neprokázal, že se mu dne [datum] úraz skutečně stal, a ani to, že souvisí s výkonem práce pro žalovanou a že byl způsoben v přímé souvislosti s ní, či zda existuje nějaká souvislost s předchozím úrazem. Pouze předložil žalované dne [datum] - to je 3 dny po údajném pracovním úrazu, který se měl stát [datum], doklad o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Neoznámil řádným způsobem zaměstnavateli vznik úrazu, přičemž v dokladu o dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícího lékaře bylo zaškrtnuta kolonka„ pracovní úraz“, ale neuvedl žádné další skutečnosti. Následně byl e-mailem od zaměstnavatele – žalované dne [datum] vyzván, aby vysvětlil údaj na neschopence, též byl upozorněn, že řádně a včas nehlásil svůj úraz a bylo mu zasláno k vyplnění„ hlášení úrazu“ na stanoveném formuláři. Podle následného ústního vysvětlení žalobce se mu stal údajně úraz tak, jak ho popisuje v žalobě, přičemž koleno nebylo stále doléčené, šlo o přetrvávání špatného stavu po prvním úrazu. Přesnější údaje o této události žalovaná nemá, popírá však, že by šlo v daném místě a čase o cestu žalobce na pracovní schůzku, kdy místo u restaurace [anonymizováno] nebylo pravidelným pracovištěm žalované společnosti. Žalobce nijak neupřesnil a nespecifikoval, s jakým zákazníkem a kolik hodin měl mít v daném místě schůzku v den [datum]. Žalobce navíc navštívil lékaře s tímto úrazem až v pondělí [datum], tudíž má žalovaná důvodnou pochybnost v tom směru, zda se tento úraz stal skutečně ještě pracovní den v nebo o víkendu v jiných souvislostech. Byť byla pracovní náplní žalobce péče o zákazníky v západočeském regionu, obvyklá činnost žalobce spočívala v návštěvách zákazníkům v místě velkoobchodu stavebnin a velkých odběratelů stavebních materiálů v jejich provozovnách, anebo byla místem schůzek kancelář v prostorách žalované v [obec]. Setkávání se u obchodních center nelze považovat za obvyklé místo k výkonu práce žalobce. I pokud by se úraz stal v daném místě a zda to bylo v pracovní době, žalovaná namítá, že schůzka s bývalým zaměstnancem žalobce – [celé jméno svědka] nesouvisela s výkonem práce žalobce u zaměstnavatele. Žalovaná následně úraz posoudila tak, že jej nepovažuje za pracovní a dále se tímto nezabývala. Pracovní neschopnost navazující na druhý úraz žalobce trvala od [datum] do [datum], přičemž žalobce se již k výkonu práce nevrátil. Po skončení dočasné pracovní neschopnosti se podrobil přezkoumání zdravotního stavu smluvním lékařem žalované, přičemž dle výsledku tohoto vyšetření trvala překážka v práci, když lékař konstatoval, že žalobce pozbyl dlouhodobě způsobilost k výkonu práce ze zdravotních důvodů, tudíž žalovaná přistoupila k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Po dobu od skončení pracovní neschopnosti do [datum] byla žalobci vyplacena žalovanou náhrada mzdy. Žalovaná sice nesporuje, že žalobce byl uznán invalidním dne [datum], avšak neuznává souvislost invalidity žalobce výlučně s prvním ani druhým úrazem, který se žalobci stal údajně [datum]. Dále se žalovaná vyjádřila k posudku o zdravotním stavu žalobce a zabývala se i skutkovými a právními okolnostmi souvisejícími s řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 10. V poslední řadě pak namítla promlčení všech nároků, neboť žalobce již koncem roku 2014 či později, jistě však před více než 2 lety před podáním této žaloby, měl všechny informace o zdravotním stavu.

3. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky soud zjistil, že mezi těmito byl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou se dnem nástupu do práce dne [datum], při druhu práce obchodně technický poradce, s místem výkonu práce [obec] a západočeský region.

4. Z dokumentu nazvaného„ ujednání o mzdě“ ze dne [datum] vyplývá, že byl sjednán základní měsíční fixní plat ve výši 30 700 Kč hrubé mzdy s platností od [datum].

5. Ze záznamu o úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto bylo určeno místo úrazu pravidelným pracovištěm postiženého zaměstnance, kdy při vystupování ze služebního osobního vozu Škoda Fabia, registrační značky 2 AJ [číslo] došlo k prolomení levého kolene, přičemž žádné předpisy porušeny nebyly.

6. Z posudku o zdravotním stavu žalobce zpracovaného na žádost žalobce ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že dne [datum] došlo v [země] na lyžích k distorzi levého kolene, přičemž následně dne [datum] došlo k dalšímu zvrtnutí levého kolene, které je v přímé souvislosti s prvním poraněním. Dne [datum] byla provedena pro trvající nestabilitu operace, pro přetrvávající mediální nestabilitu byla provedena další operace [datum] s následnou sádrovou fixací levého kolenního kloubu na 6 týdnů, přičemž po poranění levého kolenního kloubu došlo v důsledku přetěžování k progresi bolesti pravého kolenního kloubu a bolesti páteře. Do úrazu nebyl pro tyto potíže v ambulanci léčen. Dále bylo stanoveno bodové ohodnocení odškodnění dle nařízení č. 276/2015 Sb.

7. Z posudku o invaliditě OSSZ Karlovy Vary ze dne [datum] a vyplývá, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce o 50 % s tím, že žalobce je schopen po vzniku invalidity druhého stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Totéž pak vyplývá z posudku o invaliditě ke dni [datum].

8. Z předžalobní výzvy s právním a skutkovým rozborem ze dne [datum] vyplývá, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky při shrnutí skutkových tvrzení.

9. Z opisu příjmů vyplývá, že průměrně v roce 2016 činil čtvrtletní příjem 19 059 Kč; v roce 2017 19 650 Kč; v roce 2018 pak v prvních dvou čtvrtletích 20 520 Kč; v posledním čtvrtletí roku 2013 35 346 Kč; v roce 2014 čtvrtletní příjem činil 18 570 Kč; v roce 2015 v prvním, třetím a čtvrtém čtvrtletí 18 939 Kč, v druhém čtvrtletí 19 069 Kč.

10. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] vyplývá, že žalobci byl stanoven invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně 6 165 Kč měsíčně.

11. Z výpisu z účtů vyplývá, že dne [datum] došla strany ze [právnická osoba], s.r.o. platba 41 467 Kč, dne [datum] 10 059 Kč, dne [datum] 24 973 Kč, dne [datum] 21 364 Kč a dne [datum] 20 420 Kč.

12. Z reakce žalované vyplývá, že pravděpodobný výdělek ke dni skončení pracovního poměru, tj. ke dni [datum] činil 32 403 Kč s tím, že existovaly určité rozpory, co se týče vyplácení.

13. Mzdové listy potvrzují příjem žalobce v rozhodném období.

14. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] vyplývá, že žalobci byla dána výpověď v souladu s § 52 písm. e) zákoníku práce pro dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci - tato byla doručena dne [datum], jak vyplývá z dodejky od zaslání této.

15. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum] vyplývá, že žalobce byl k tomuto datu dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý.

16. Z mailové komunikace mezi panem [jméno] [příjmení] – za žalovanou a panem žalobcem ze dne [datum] vyplývá, že žalobci bylo sděleno, že pracovní úraz (nový pracovní úraz) nebyl hlášen tak, jak měl být a žalobce byl vyzván k doplnění místa, kde k úrazu došlo; činnosti, při které k úrazu došlo a dalších údajů o úrazu, jako je datum, úrazu hodina úrazu, počet odpracovaných hodin před vznikem úrazu a detailnímu popis úrazu.

17. Ze stanoviska k prošetření okolností, zda se jedná o pracovní úraz ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná neuznala popisovaný děj jako pracovní úraz, neboť žalobce nahlásil svůj pracovní úraz až několik dní po úrazovém ději, dále pak že k poškození zdraví nedošlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým násilným působením zevních vlivů; nebylo patrno, že by poranění bylo způsobeno pádem, úderem nebo jinou neznámou silou.

18. Z e-mailové komunikace mezi zaměstnancem žalované – [jméno] [příjmení] a žalobcem vyplývá, že dne [datum] v 7 hodin 5 minut dál vyplývá, že se žalobce se omluvil z porady s tím, že mu„ nevydrželo“ koleno, je v pracovní neschopnosti s následnou operací, dále pak že dne [datum] byl opět vyzván k vyplnění záznamu o úrazu.

19. Z výňatku z pracovního řádu žalované, a to přesně z jeho 5.6 vyplývá:„ Pracovní úraz – zaměstnanec je vždy povinen neprodleně oznámit s svému bezprostředně nadřízenému pracovníkovi. Vedoucí pracovník odpovídá za prošetření a včasné sepsání záznamu o pracovním úrazu předání záznamu manažerovi EHS a přijetí opatření, aby se obdobný pracovní úraz neopakoval.“ 20. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum] vyplývá, že žalobce byl uznán dočasně pracovně neschopným a toto rozhodnutí bylo potvrzeno a MUDr. [příjmení] [jméno].

21. Z lékařských zpráv na č.l. 110 až 116 spisu vyplývá zaznamenaný průběžný zdravotní stav žalobce k tomu, kterému určitému datu – podrobněji viz výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce].

22. Z fotodokumentace na č.l. 117 až 129 spisu vyplývá, že žalobce se před úrazem – prvním úrazem věnoval aktivně sportu, a to lyžování a hokeji.

23. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 17 C 51/2013 soud zjistil, že zmíněný první pracovní úraz byl posouzen jako pracovní.

24. Ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem [celé jméno znalce] vyplývá, že úraz žalobce dne [datum] byl těžkým kombinovaným úrazem levého kolenního kloubu, v jehož důsledku docházelo k „ přeskakování a vypadávání“ kolena při běžných činnostech. Příhoda, která se stala [datum] při vystupování z auta, byla s největší pravděpodobností právě oním„ vypadnutím, přeskočením“ eventuálně blokádou kolena. Vystupování z auta nebylo ve smyslu definice úrazu nepřiměřenou tělesnou námahou, tato příhoda byla v přímém důsledku úrazu ze dne [datum]. Nedošlo k porušení dalších anatomických struktur, tak se na trvalých následcích úrazu ze dne [datum] nepodílela. Dále pak že na rentgenovém snímku zhotoveném za 3 dny po úrazu jsou degenerativní známky artrózy prvního stupně, již dne [datum] bylo uvažováno o nutnosti operační plastiky levého kolenního kloubu. Dle názoru znalce se nejednalo o úraz, kdyby nebylo levé koleno poškozeno předchozím úrazem, tak by k žádnému poškození nedošlo. Na trvalých následcích se příhoda ze dne [datum] nepodílí. Úrazy levého kolena se na indikaci nutností operace pravého kolena nepodílí, kdy již v roce 2012 měl těžkou artrózu třetího stupně pravého kolena, tato byla následkem starého úrazu, již od operace provedené v roce 1996 měl potíže s páteří, které nejsou v příčinné souvislosti s postižením levého kolenního kloubu, nutnost chůze o berlích není důvodem současných potíží s páteří, naopak jimi byla páteř odlehčování. Dále znalec uvedl, že žalobce neměl správně hodnoceno odškodnění prvního pracovního úrazu ze dne [datum], v bolestném neměl odškodněny operace, ve ztížení společenského uplatnění měl mít kromě nestability kolena hodnoceno i omezení hybnosti a svalovou hypotrofií levé dolní končetiny, případně i položky následky poranění měkkého kolena.

25. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobce zná z firmy [příjmení], protože byli kolegové, potom v roce 2009 skončil u firmy [příjmení] a žalobce tam zůstával, to byl jakoby stávající dodavatel, v roce 2011 už byl ve stavební firmě.V roce 2011 byli v kontaktu, protože pro firmu řešil zakázky, fasády panelových domů, měl většinu zakázek na Karlovarsku a [obec], pohyboval se v této lokalitě. V říjnu 2011 spolu mohli řešit dvě zakázky, především [ulice] [obec], protože ta se dělala relativně dlouho a byla to velká zakázka. Žalobce jim dozoroval stavbu za výrobce a určitě jim kontroloval fasádu. Co se týče pracovní schůzky dne [číslo] svědek uvedl, že tato proběhla, pokud se jednalo o čtvrtek, neboť každý čtvrtek byl kontrolní den po ukončení stavby, vždy ráno prošli stavbu, kontrolovali fasádu, protože tam byl vždy zástupce dodavatele na fasády a vždy po ukončení kontrolního dne šli dál ještě projednávat podrobnosti, další postupy práce atd. na další kontrolní den, aby věděli, co se další kontrolní den bude kontrolovat a přesné postupy. Většinou odjeli někam na kafe, nebo na oběd, často jezdili do McDonaldu v [obec]. Ten den tam jeli také, ale nic se dál už neprojednávalo, protože po příjezdu žalobce vystupoval z auta a upadl, řekl mu, že se mu podvrkla noha, pomohl mu se zvednout, posadit ho do auta. Pak se mu zřejmě povedlo nohu„ nahodit“ a dál už nikam nešli, řekl, že pojede k doktorovi, že ho ta noha hrozně bolí a odjel. Svědek pak odjel sám na další stavbu a už se dál o to nezajímal.

26. Z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil: Co se týče lékařské zprávy z 24. října, disponuje jí jednak ve dvou grafických úpravách a tím, jak je ve spise. Dále si vyžádal kompletní dokumentaci z ortopedického odd. z [nemocnice], která je v jiné grafické podobě. Pro dodatek nemá vysvětlení, protože ambulantní nemocniční lékařská dokumentace má své zákonné normy. Grafické úpravy budou velmi podobné. Do vyšetření, které bylo provedeno do 20. 10., nelze vsunout vyšetření ze dne 24. Pokud by byl žalobce vyšetřen, jak uvádí, muselo by to vypadat úplně jinak – jako ambulantní vyšetření a bylo by tam datum vyšetření 24. S největší pravděpodobností, by tam dodatek musel být vepsán toho 20. anebo by tam mohl být jenom vsunut v rámci nějakého administrativního řízení, což pravděpodobně tady bylo, že byla vystavena neschopenka k 24. [příjmení] byl 20., 21. byl pátek a došlo až 24. byl první pracovní den. Neschopenka byla Dr. [příjmení] uvedena k 24., není to v žádném případě důkaz o tom, že žalobce byl 24. vyšetřen v nemocnici. Dr. [příjmení] nepopisuje, že 20. mělo dojít k nějakému úrazu, žalobce sám sdělil, že šel k p. doktorovi až ten následující čtvrtek, tzn.

27. Formálně vlastně k té kontrole jako nedošlo. Samozřejmě může být kontrola u lékaře a lékař nenapíše zprávu. Není patrno, zda byla provedena řádná kontrola v té nemocnici. Z 24. není vůbec žádný zápis, je tam jenom vystavena pracovní neschopenka, není tam uvedeno nic k důvodu vystavení - jestliže 24. v pondělí poškozený vycítil otok, bolesti, byl by zhoršen proti tomu stručnému zápisu z 24., byl by zápis, že během víkendu se stav zhoršil, vystavena pracovní neschopenka doktorem a doporučena kontrola u ošetřujícího lékaře ve čtvrtek. V mezidobí od [datum] do [datum] měl žalobce prokazatelně opakované náplně v kloubu. Žalobce měl nestabilitu a potíže - zpráva z 20., kdy je tam nestabilita, opakovaně pocit vyskočení a opakovaně náplně v kloubu měl ještě v rámci prvního úrazu, toho 11. dubna - žalobce měl těžký lyžařský pracovní úraz, došlo k tzv. anhetitrias. Zpravidla vždycky je to kombinace poškození kolenního kloubu, kde vždycky dojde k následkům. Ty vždycky progredují zpočátku pomaleji, pak progredují exponenciálně. Typické je pro toto poškození - je poškození jednak vnitřní postranní vaz, přední zkřížený vaz a meniskus. U žalobce byl ještě další, bylo poškozeno tzv. posarterální pouzdro. Od úrazu v lednu do dubna prodělával léčbu. Nejdříve měl ortézu, pak prodělával rehabilitaci, odlehčoval, byly opakovaně punkce. Byla ukončena pracovní neschopnost, nastoupil do zaměstnání, ale už v té době se objevovaly popsané pocity. Byl správně diagnostikován. Už v březnu bylo mluveno o pravděpodobné operaci plastice zkříženého vazu. Ale v té době nejsou ještě typické potíže. Ty progredují tím, že v kolenním kloubu je nestabilita, která se postupně zhoršuje a dochází ke stavu – givinquei - velmi typický příznak pro takové poškození kolenního kloubu, jaké nepochybně měl žalobce. Jedná se o zvláštní stav, jako když se jde třeba po schodech a šlápne se na schod, který už tam jako není. Je tam pocit vypadnutí, vyskočení, podlomení, což je způsobeno jednak mechanickou nestabilitou kolenního kloubu, kde se dále k tomu uplatňuje tzv. kapainervace. Poškozením menisku a kloubních struktur, vazů dochází k poškození receptorů, které udržují gyroskopy, dojde k tomu, že je porušena vazba, nervová dráha mezi receptorem a nižším motoneuronem, který zapojí příslušné svaly, které udrží. Když není receptor, může docházet k podlomení gyringwey fenoménu. Typické je, že se to stává postupně, protože progreduje poškození menisku a kolenní kloub se vlivem nestability dostává do pozic, kde by neměl být. Dr. [příjmení] se již k tomu vyjadřoval 20. - nestabilita, opakovaně pocit vyskočení. Plánoval operaci, plastiku relativně brzo v termínu 5. 12. - měl důvod nečekat dál. Operace byla plánována s pevným termínem, byly anamnestické podklady k tomu, že se stav zhoršuje a že je třeba provést ozřejmění artroskopické a plastiku zkříženého vazu. K čemu došlo 20. nebo 21., není úplně jasné, je to poměrně typický případ gyringwey fenoménu, toho podlomení, vyskočení, při flexně rotačním pohybu, při vystupování z auta, kdy může dojít buď k posunu poškozeného menisku do nějaké pozice, kde to vyvolá tu silnou bolest, anebo typicky neuromotorický jev, který postižení kapainervace a dojde k podlomení - k pádu. Nejedná se o mimořádný akt cizí síly. Nedošlo k podklouznutí díky špatnému materiálu. Žalobce však jel osobním autem, sešlapával spojku. Měl těžké postižené kolene, ale všechno se to týkalo a týká se to především lyžařského úrazu, který následně progredoval až k současnému stavu, je tam artróza 3. stupně a indikace protézy kolenního kloubu. Při objednávání operace menisku se Dr. [příjmení] vůbec nezmiňuje o té události - kdyby to bylo již po dramatickém úrazu, bylo by koleno pravděpodobně naplněno buď krví nebo synobiálním výpotkem. Dále uvedl - palpačně nebolestivé – pokud by mělo dojít k poškození vazivových struktur, k distorzi kolene, k podvrtnutí, nebylo by napsáno palpačně, tzn. na dotyk nebolestivé, Dále - zásuvka a lachman - to jsou příznaky nestability, ty jsou tam na dva kříže už od úrazu 14. ledna a jsou tím vyvolávajícím momentem giwingway. Dále - meniskové příznaky negativní - pravděpodobně se nejednalo o blokádu, ale o giwingway při vystupování z auta a pohyb volně. Pohyb nebyl omezen. Nejedná se o vyšetření, které by jakýmkoli způsobem reflektovalo, že ten den došlo k úrazu. Od ukončení pracovní neschopnosti v dubnu 2011 do [datum] není žádná lékařská zpráva o těchto problémech z toho důvodu, neboť vznikají pomalu, ale žalobce již je pravděpodobně měl, což sdělil Dr. [příjmení], nebyly takového rázu, aby s nimi šel k lékaři, už od ledna měl potíže s kolenem. To, že byla ukončena pracovní neschopnost, neznamená, že koleno bylo vyléčeno a zdravé, neboť prodělal anhephythias. Po rehabilitaci může ten stav být trošku lepší a pak se začíná zhoršovat právě v důsledku nestability kloubu, který se dostává do nedovolených pozic, což vyvolává bolest. Sekundárně to poškozuje chrupavku, k čemuž také nedojde hned. Chrupavka byla poškozena, což bylo popsáno po artroskopickém vyšetření. Je to dáno tím, že jakýkoli kloub se má pohybovat v přesně vymezených pozicích tak, aby kloubní povrchy pokryté chrupavkou byly v přesných pozicích. Jakmile dojde k nestabilitě, tzn., že se to dostává do nedovolených pozic, okamžitě dochází k opotřebení chrupavky, což vyvolává další náplně, bolest, artrózu, dekompenzaci, nutnost endoprotézy, invaliditizaci. Po příhodě 21. (tzv. druhý úraz) pokračovaly a progredovaly potíže. Nazváno příhodou, protože s největší pravděpodobností došlo k fenoménu giwingway. Důvodem trvalé invalidity je u žalobce stav po endoprotéze pravého kolenního kloubu po dekompenzované artróze 3. stupně, která byla provedena v r. 2018. Dalším zásadním důvodem je těžký nález, který má žalobce na páteři. Jedná se o vrozený stav - spodioristéza. Dalším nálezem je dnes těžká dekompenzovaná artróza kolenního kloubu 3. stupně levého kolena, která je způsobená těžkým úrazem z 14. 1.

27. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, již provedené považoval za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci, kdy po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) shledal, že žaloba není důvodná.

28. Dle ustanovení § 366 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel zaměstnanci odpovídá„ za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“.

29. Zákonná definice pracovního úrazu je pak obsažena v ustanovení § 380 odst. 1 zákoníku práce, ve kterém se pracovním úrazem stanoví„ poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“. Odstavec druhý téhož ustanovení pak upřesňuje, že jako pracovní úraz je posuzován také úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

30. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná - mezi účastníky nebylo sporu o počátku a ukončení pracovního poměru, nicméně již v první řádě bylo sporu o tzv. první úrazu, který se stal na lyžařském zájezdu, zda tento úraz při lyžování je úrazem pracovním či nikoliv. Tato sporná otázka byla pravomocně rozhodnuta Obvodním soudem pro Prahu 10 a bylo postaveno najisto, že úraz pracovním byl. Od toho se pak odvíjí i spor řešen v tomto probíhajícím řízení týkající se tzv. druhého pracovního úrazu. Z provedených listinných důkazů pregnantně nevyplynula souvislost tzv. druhého pracovního úrazu s úrazem z lyžování - tuto zcela zásadní okolnost osvětlil až výslech znalce [celé jméno znalce]. Byť již předtím bylo na pochybách i o přístupu žalobce ke svým pracovněprávním povinnostem, co se týče nahlášení pracovního úrazu, kdy několikráte byl urgován ze strany zaměstnavatele – žalované k řádnému splnění této povinnosti, což vyplývá z e-mailové korespondence provedené k důkazu, skutečnost o neexistenci pracovního úrazu pak znalec [celé jméno znalce] zcela vyloučil, když velice podrobně, jak je patrno z jeho výslechu, zhodnotil celou situaci a vyjádřil se i k nestandardnímu přístupu žalobce a vyšetřujících lékařů k pravidelným kontrolám. Uzavřel pak, že tzv. druhý úraz není úrazem, myšleno nehodovým dějem vzniknuvším náhle nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ani pro plnění pracovních úkolů, ale je pouze tzv. příhodou, které vznikla v důsledku pracovního úrazu způsobeného na lyžích, když nároky z tohoto byly již uplatněny v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 10. Žalobci tak nenáleží náhrada za ztrátu na výdělku po pracovní neschopnosti, bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, neboť jeho zdravotní stav, resp. zmíněná příhoda byly jen důsledkem anamnézy žalobce a jeho předcházejících zdravotních obtíží.

31. Z těchto všech důvodů soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má na náhradu nákladů řízení nárok žalovaná, která byla ve věci plně úspěšná, náklady řízení žalované se sestávají z odměny advokáta podle § 6 a 7 písm. bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, při sazbě za úkon 13 900 Kč, a to za 5 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí zastupování, vyjádření se k žalobě, účast na jednáních ve dnech [datum], [datum] a [datum] a vyjádření k odvolání v celkové výši 83 400 Kč, dále pak žalované náleží v rámci nákladů řízení částka za 6 úkonů právní služby, co se týče režijních paušálů podle § 13 odst. 1 odst. 3 advokátního tarifu a v poslední řadě pak i z 21 % DPH. Soud nepřiznal žalované náklady řízení spočívající v odměně za úkon„ na výzvu soudu předložení otázek pro zpracování znaleckého posudku“, neboť se nejedná o podání ve věci samé, jednalo se pouze o vstřícnost ze strany soudu, jak vyplývá i z doslovného znění protokolace při jednání dne [datum]:„ Stranám se v případě zájmu ukládá, aby do 10 dnů ode dne konání dnešního jednání zaslaly soudu otázky na ustanoveného znalce, případně znalecký ústav.“ Celkově tak náklady řízení žalované činí částku 103 092 Kč.

33. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto v souladu s § 148 o. s. ř., když znalci [celé jméno znalce] bylo přiznáno znalečné za zpracování znaleckého posudku a účast u jednání v celkové výši 12 876 Kč.