16 C 137/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 50 138 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 5 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 29. 12. 2019 došlo ke škodní události, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce zn. , tovární značka, , RZ: , SPZ, , čímž vznikla žalobci (poškozenému) škoda způsobená provozem motorového vozidla. Žalobce nahlásil tuto škodní událost u žalované, coby pojistiteli, která zaevidovala tuto škodní událost pod ev. č. , Anonymizováno, . Žalovaná vyplatila žalobci pouze částku 33 889 Kč, a to po odpočtu „využitelných zbytků vozidla“ ve výši 5 111 Kč. Žalobce s hodnocením pojistné události žalované nesouhlasil, nechal si proto vyhotovit znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který stanovil výši škody na částku 58 489 Kč bez DDPH. Žalovaná na základě tohoto posudku žalobci vyplatila ještě částku 12 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 4 550 Kč, zbytek dlužné částky ve výši 12 000 Kč neuhradila, a to ani na výzvu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření žalobu neuznala co do důvodu a výše, a to s odůvodněním, že se žalovaná ke škodní události vyjádřila ve svém sdělení, kdy konstatovala, že na základě zjištěného rozsahu pojištění vozidla a výpočtu nákladů na opravu vozidla by se jednalo o neúčelnou opravu, přičemž jde o úplnou škodu s odpočtem využitelných zbytků vozidla. Žalovaná si nechala zhotovit vlastní znalecký posudek, který určil obvyklou cenu vozidla k datu nehody ve výši 51 000 Kč, a doplatila žalobci částku 12 000 Kč, zbylou částku, obsaženou v žalobě, nepovažuje za důvodnou.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že došlo dne 29. 12. 2019 ke škodní události, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce zn. , tovární značka, , RZ: , SPZ, .Mezi účastníky bylo sporné pouze to, jaká je výše pojistného plnění.Ze znaleckého posudku o stanovení výše majetkové újmy na vozidle , tovární značka, č. , Anonymizováno, zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, (č.l. 6-8) bylo zjištěno, že tento znalecký posudek je zpracován dle znaleckého standardu č. I/2005 – oceňování motorových vozidel, dále, že znalec identifikoval posuzované vozidlo žalobce jako (značka a typ vozidla): , vozidlo, , jako výchozí cenu vozidla uvedl 678 280 Kč, koeficient prodejnosti vozidla stanovil ve výši 0,94 s odkazem na Galáš-redakční a znaleckou kancelář, zvláštní výbavu – metalízu, tempomat, sluneční roletky, vario-modul a radiosat ohodnotil v částce 3 610 Kč, pneu ve výši 4 069 Kč, obecnou cenu vozidla stanovil na částku 63 600 Kč, po odpočtu zbytku vozidla 5 111 Kč vyčíslil hodnotu vozu na částku 58 489 Kč.Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, – stanovení obvyklé ceny vozidla zpracované , jméno FO, (č.l. 32-34 /bez řádné doložky a podpisu/, toto doplněno na č.l. 50-58) bylo zjištěno, že tento znalecký posudek byl vypracován dle znaleckého standardu č. I/2005 a I/2022 VUT Brno, dále, že znalec posoudil vozidlo (značka a typ vozidla) jako: , tovární značka, , jako výchozí cenu vozidla uvedl 550 000 Kč, koeficient prodejnosti vozidla stanovil na 0,55, při výpočtu amortizace vycházel ze standardu I/2022, stav pneu ohodnotil časovou cenou 1 610 Kč, celkovou obvyklou cenu vozidla vyčíslil na částku 51 000 Kč.Z konfrontace obou znalců – , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, při jednání konaném dne 7. 1. 2025 (č.l. 147an.) bylo zjištěno, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, i, Anonymizováno, , jméno FO, na závěrech svých znaleckých posudků trvají. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, soudu při svém výslechu uvedl, že hlavní důvod, proč jsou závěry znalců rozdílné, spočívá v tom, že každý ze znalců uvažoval ve svém znaleckém posudku o jiném typu vozidla, přičemž správné rozlišení posuzovaného vozidla je zásadní, neboť u vozidla , vozidlo, se jednalo o cross, o tzv. pseudocrossové auto, kterých se vyrobilo pouze málo kusů a je to jakási ikona pro „, Anonymizováno, “ a unikát, neboť se jedná o málo rozšířené vozidlo, což má za následek vyšší pořizovací cenu a vyšší koeficient prodejnosti, tj. menší pokles mezi pořizovací cenou a následně tržní cenou. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dále dodal, že se jedná o jiný obchodní model, tato vozidla jsou však technologicky nesrovnatelná, neboť jsou jinak konstrukce řešená, liší se světlá výše, jsou jiné rozměry dveří a skel, zejména se jedná o jinou pořizovací cenu těchto vozidel. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, určil, že se jednalo o vozidlo , vozidlo, /dále také jen „, vozidlo, “/ (pro lepší názornost soudu předložil obrázek tohoto typu vozu na č.l. 128 – rovněž proveden k důkazům), zatímco , jméno FO, stanovil typ vozu jako , vozidlo, /dále také jen „, vozidlo, “/ (viz znalcem předložený obrázek vozu na č.l. 129 – rovněž proveden k důkazům). , tituly před jménem, , jméno FO, na svém závěru ohledně typu vozu setrval i po předložení souboru fotografií na č.l. 130-137 předložených žalovanou (rovněž provedeno k důkazům), kdy na fotografiích poukázal na to, že vůz , vozidlo, má střešní rám (na rozdíl od , vozidlo, ), jedná se o vozidlo žalobce, neboť je na jedné z fotografií vyfoceno i VIN číslo vozidla, jakož i SPZ vozu. K tomu, že ve velkém technickém průkazu není uveden přímo tento typ vozidla , vozidlo, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že pro něj není důležité, co řekne úředník, ale že posuzoval skutečný stav a typ vozidla. , jméno FO, k tomuto rozporu ve znaleckých posudcích ohledně typu vozu uvedl, že vycházel z velkého technického průkazu a z databáze výrobce, kdy ale dodal, že se v tomto , vozidlo, vůbec neuvádí, a dále uvedl, že vozidlo mohlo být , vozidlo, , i když to výrobce nespecifikoval, protože to může být pro jiné trhy stanoveno odlišně výrobcem, tedy nevyloučil, že se o , vozidlo, jednalo. Souhlasil rovněž se znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , že , vozidlo, je unikátnější a ojedinělejší vozidlo než , vozidlo, , a že prodejní cena u , vozidlo, neklesá tolik jako u , vozidlo, , přičemž dodal, že tento typ - , vozidlo, - nezná.Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu potvrdil, že zpracoval pro žalobce porovnání znaleckých posudků (na č.l. 126), v němž poukázal na jednotlivé rozdíly mezi znaleckými posudky – tedy zejména co se týče posuzování jiných variant vozidla, jakož i na skutečnost, že znalec , jméno FO, vycházel z hodnot uvedených ve znaleckém standardu I/2022, zatímco znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vycházel ze znaleckého standardu I/2005, když k dopravní nehodě, ke kterému je cena motorového vozidla oběma znalci stanovena, došlo dne 29.12.2019. K dotazu soudu na , jméno FO, , proč vycházel ze znaleckého standardu I/2022, který k rozhodnému datu dopravní nehody v r. 2019 ještě neexistoval, znalec uvedl, že považuje novější metodiku za lepší způsob ocenění, za přesnější, používá nové metody a nová poznání. Znalec , jméno FO, souhlasil s dokumentem „Porovnání znaleckých posudků“ co se týče rozdílů znaleckých posudků zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , poukázal na rozdíl výše základní amortizace v % mezi znalci.Pokud jde o pneumatiky a jejich stav, , tituly před jménem, , jméno FO, odmítl závěr znalce , jméno FO, v jeho znaleckém posudku, že zbývalo 5 % vzorku, neboť by takové vozidlo bylo nezpůsobilé k jízdě, neprošlo by ani STK. Po předložení fotografií pneumatik , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že může vyloučit, že by se jednalo o zbývajících 5 % vzorku, neboť na fotografii na č.l. 130 je patrný vzorek pneumatik. Znalec , jméno FO, poukázal na zápis o poškození vozidla (č.l. 143-144), že hloubka dezénu byla 3 mm, proto ocenil pneumatiky na 5 %. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, s tímto názorem nesouhlasil, uvedl, že 3 mm není 5 %.Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, se rovněž neshodli na tom, zdali je na místě snížit hodnotu vozu o 20 % v rámci „technologického vývoje“ či nikoli, když ve skutečnosti nedošlo k žádnému technologickému vývoji u tohoto typu vozidla za celých 5-6 let, kdy se vozidlo prodávalo, a technologie vozidla se nezměnila. Znalec , jméno FO, hodnotu vozidla snížil o 20 % v rámci „technologického vývoje“ s odvoláním na znalecký standard, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, s tímto snížením nesouhlasil, když k žádnému „technologickému vývoji“ u tohoto vozidla nedošlo, což bylo mezi znalci nesporné.Pokud jde o zvláštní výbavu – metalízu, tempomat, sluneční roletky, vario-modul a radiosat, kterou znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ohodnotil v částce 3 610 Kč, tuto znalec , jméno FO, nehodnotil, neboť při svém ohodnocení vycházel z VIN čísla a z technické specifikace podle tohoto VIN čísla, přestože , tituly před jménem, , jméno FO, poukázal na to, že se ve VIN čísle objeví dodatková výbava jen pokud ji namontuje sám výrobce.K dotazu soudu, proč znalec , jméno FO, určil kategorii 3 u prodejnosti vozidla – tedy pro vozidla bez prokazatelné celé historie, zakoupeno v ČR nebo provozováno převážně v ČR, více vlastníků, bez zjištěných velkých oprav a poškození, průměrný technický stav znalec , jméno FO, uvedl, že mu není nic známo ohledně historie vozidla a nejenom dokladové, ale i technické, a proto dal 3.Z předžalobní upomínky z 18.1.2022 (č.l. 11) a odpovědi žalované z 23.1.2022 (č.l. 12) bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky do 28.1.2022, žalovaná požádala žalobce o doložení znaleckého posudku.Ze sdělení žalované z 16.1.2020 (č.l. 27) bylo zjištěno, že žalovaná posoudila pojistnou událost jako totální škodu, využitelné zbytky vozidla – odpočet stanovila na částku 5 111 Kč dle nabídkového listu (č.l. 27 p.v.).Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, avšak nevyvodil z nich žádné závěry, proto je blíže neuvádí.

4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně, přičemž za rozhodné právo se považují právní předpisy účinné v době, kdy došlo ke škodě.

5. Podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

6. Podle § 2774 odst. 1 OZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

7. Podle § 2796 odst. 1 OZ nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

8. Podle § 2797 odst. 1 pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; pojistitel této osobě v textové podobě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.Dne 29. 12. 2019 došlo ke škodní události, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce zn. , tovární značka, , RZ: , SPZ, . Jednalo se o typ vozidla: , vozidlo, , o pseudocrossové auto, které je unikátní a ojedinělé, vyrobilo se málo kusů. Toto vozidlo mělo na rozdíl od jiného typu vozu , vozidlo, střešní rám, konstrukce vozidla byla jinak řešená, lišila se světlá výška vozu, byly jiné rozměry dveří a skel, zejména se však jednalo o jinou pořizovací cenu těchto vozidel, kdy pořizovací cena tohoto vozu , vozidlo, byla vyšší a koeficient prodejnosti u tohoto vozu je nižší oproti , vozidlo, . Výrobce tuto specifikaci typu vozidla neuvedl do velkého technického průkazu, stanovuje to však výrobce, který to může stanovit pro jiné trhy odlišně. Obvyklá cena tohoto vozu ke dni dopravní nehody, tj. 29.12.2019 činí po odpočtu ceny zbytku vozidla total car (5 111 Kč) částku ve výši 58 489 Kč. Žalovaná uhradila žalobci před podáním žaloby pojistné plnění na toto vozidlo ve výši 33 889 Kč a 12 000 Kč, v tomto řízení se žalobce domáhal po žalované částky ve výši 12 000 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 28.1.2022.

10. Pokud jde o hodnocení důkazů, k tomu soud uvádí, že proti sobě stály závěry znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , přičemž rozpory a nejasnosti týkající se jejich znaleckých závěrů (včetně důvodů, proč dospěli znalci k rozdílným závěrům) byly vyřešeny v rámci jejich konfrontace. Soud I. stupně k tomuto uvádí, že zamítl pro nadbytečnost návrh na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť tento postup považoval za rozporný se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení – soud poukazuje na to, že předmětem řízení byla pouze částka 12 000 Kč, tedy samotné zpracování znaleckých posudků a výslech znalců přesáhlo svou hodnotou předmět řízení, jakož i skutečnost, že žaloba byla podána již 5.5.2022. Nadto byl tento návrh nadbytečný za situace, kdy se konfrontací znalců podařilo objasnit, proč se závěry znalců lišily. K tomu soud uvádí, že , tituly před jménem, , jméno FO, při své výpovědi a obhájení znaleckého posudku působil velmi přesvědčivě, byl schopen kvalifikovaně reagovat na veškeré dotazy soudu i účastníků, vysvětlil a názorně ukázal na fotografiích, proč dospěl k závěru, že se jednalo o typ vozu: , vozidlo, , a nikoli o , vozidlo, , který posuzoval znalec , jméno FO, . Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, poukázal na rozdíly těchto typů na první pohled viditelných (týkající se střešního rámu), jako i na jiné méně patrné detaily – světlou výšku vozu, rozměry dveří. Bylo zřejmé, že , tituly před jménem, , jméno FO, provedl důkladné znalecké zkoumání, než dospěl ke svým znaleckým závěrům, dokonce předložil soudu při svém výslechu i e-mail od , e-mail, z 2.5.2021 se svými poznámkami (viz č.l. 144) pro vysvětlení, že komunikoval s Galáš-redakční a znaleckou kanceláří ohledně zvláštní výbavy a koeficientu prodejnosti vozidla, tedy bylo zřejmé, že si důsledně a důkladně zjišťoval veškeré potřebné podklady pro vypracování svého znaleckého posudku. Veškeré své znalecké závěry si , tituly před jménem, , jméno FO, řádně obhájil, jeho výpověď a vysvětlení svých závěrů před soudem bylo velmi přesvědčivé, soud proto neměl pochybnost o správnosti jeho znaleckých závěrů. I po konfrontaci s dalšími provedenými důkazy – fotografiemi vozidla od žalované, jakož i zápisu o poškození vozidla, že hloubka dezénu byla 3 mm, kdy dle , tituly před jménem, , jméno FO, však 3 mm není 5 %, jak uvedl , jméno FO, , setrval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, na svých závěrech, které si dle názoru soudu I. stupně přesvědčivě obhájil.

11. Na druhou stranu znalec , jméno FO, sice obhajoval své závěry, avšak soud se neztotožnil s jeho závěry uvedenými v jeho znaleckém posudku, a to hned z několika důvodů. V prvé řadě soud poukazuje na skutečnost, že znalec , jméno FO, vycházel ve svém znaleckém posudku ze znaleckého standardu I/2022, přestože rozhodné datum je ke dni 29.12.2019, kdy tento znalecký standard ještě ani neexistoval. Soud nepřisvědčil jeho argumentaci, že by použití tohoto znaleckého standardu vzniklého v roce 2022 mělo být vhodnější, přestože k rozhodnému dni (29.12.2019) tento standard vůbec neexistoval. Soud je si vědom, že se jedná pouze o doporučenou metodiku – tj. jak v případě znaleckého standardu I/2005, tak i I/2022, avšak je běžnou praxí, že znalci vycházejí z této metodiky při vypracování svého znaleckého posudku, a to zejména s ohledem na to, aby tyto jejich závěry byly přezkoumatelné. Soud v tomto směru poukazuje i na zásadu předvídatelnosti, která s tímto úzce souvisí. Dle názoru soudu I. stupně proto nelze postupovat podle tohoto znaleckého posudku vycházejícího z hodnot uvedených ve znaleckém standardu I/2022, které se od znaleckého standardu I/2005 liší (viz srovnání na č.l. 126). Nelze přijmout uvedené důvody znalce , jméno FO, , že tuto metodiku považuje za vhodnější, přestože tato metodika k rozhodnému dni ještě ani neexistovala. Tímto postupem by byl poškozen žalobce, který si nechal vypracovat znalecký posudek v roce 2021 (ke stejnému rozhodnému dni 29.12.2019), kdy ani tento znalecký standard neexistoval.Dalším zásadním nedostatkem znaleckého posudku , jméno FO, je skutečnost, že znalec , jméno FO, důsledně nerozlišil typ posuzovaného vozidla, přičemž se spokojil pouze se specifikací typu od výrobce podle velkého technického průkazu a VIN čísla, ačkoli u svého výslechu připustil, že tato specifikace nemusí být výrobcem uvedena a že to může být pro jiné trhy stanoveno výrobcem odlišně, tedy ani nevyloučil, že se jednalo o , vozidlo, , jak uváděl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec , jméno FO, zároveň připustil, že typ vozu , vozidlo, je unikátní a ojedinělé vozidlo, jak uváděl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Nadto znalec , jméno FO, uvedl, že tento typ vozu nezná, tedy soud dospěl k závěru, že znalec , jméno FO, dostatečně řádně neposoudil typ vozidla, v důsledku čehož vyšel z nesprávných hodnot – zejména co se týče jiné pořizovací ceny vozidla, která je u , vozidlo, výrazně vyšší, dále nesprávně zhodnotil koeficient prodejnosti (u , vozidlo, je díky ojedinělostí koeficient prodejnosti výrazně vyšší), a tedy jsou závěry jeho znaleckého posudku nesprávné a v řízení nepoužitelné.Znalec , jméno FO, rovněž ani neposoudil zvláštní výbavu vozu s odkazem na VIN číslo, přestože bylo zjištěno, že se tato dodatková zvláštní výbava nepromítne do VIN čísla, pokud ji nenainstaluje přímo sám výrobce. To však neznamená, že tato zvláštní výbava nebyla do vozidla nainstalována. Z konfrontace znalců bylo zřejmé, že znalec , jméno FO, se ve svých znaleckých závěrech zaměřil toliko na formalisticky pojaté ocenění vozu – tedy podle technického průkazu a VIN čísla, přestože měl k dispozici dostatek fotografií a mohl tak učinit relevantní závěry přímo z nich (například i pro laika rozlišitelného znaku - střešního rámu jako zásadního rozdílu mezi typy vozidel patrného na první pohled), a tedy posoudit vozidlo a jeho typ podle skutečnosti. I z ostatních jeho znaleckých závěrů – snížení hodnoty vozu o 20 % z důvodu „technologického postupu“, ke kterému však ve skutečnosti nedošlo, jakož i určení průměru (kategorie 3) u prodejnosti vozidla s odkazem, že mu není nic známo ohledně historie vozidla a nejenom dokladové, ale i technické, a proto dal 3, ačkoli se nejednalo o vůz bez prokazatelné celé historie jak v kategorii č. 3 je uvedeno jako předpoklad, soud jen dále utvrzuje v jeho závěru, že znalecký posudek , jméno FO, není pro toto řízení použitelný.Pro úplnost soud dodává, že ve vztahu k pneumatikám se soud I. stupně rovněž neztotožnil s hodnocením znalce , jméno FO, , že zbývalo pouze 5 %, když vzorek pneumatik byl jen 3 mm. K tomuto soud uvádí, že je obecně známou skutečností, že tzv. „letní“ pneumatiky mají vzorek od 1,6 mm, zatímco „zimní“ od 4 do 8 mm. K nehodě došlo dne 29.12.2019, tedy by v období od 1. listopadu do 31. března hloubka dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů (dle § 40a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu) měla mít nejméně 4 mm, avšak pouze za situace, pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza (nic z výše uvedeného však nebylo tvrzeno, ani prokázáno), tedy se soud i co se týče stavu a ohodnocení pneumatik přiklonil ke znaleckým závěrům , tituly před jménem, , jméno FO, , který je ohodnotil techn. hod. 30 % (namísto 5 %, o kterých uvažoval znalec , jméno FO, ), kdy i tyto závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud zhodnotil jako odpovídající skutečnému stavu.

12. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak ve výroku I. uvedeno, a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobcem požadovaný zákonný úrok z prodlení běží od 1.dne prodlení s úhradou dluhu, tj. od 29. 1. 2022, přičemž žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána k úhradě této částky nejpozději do 28. 1 .2022, tedy 1. den prodlení připadá na 29. 1. 2022.

13. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení plně úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (viz č.l. 109), dále z odměny za 9 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), (1 úk. příprava a převzetí zastoupení, 1 úk. předžalobní výzva, 1 úk. žaloba, 1 úk. vyjádření k odporu z 19.8.2022, 4 úk. účast na jednání soudu dne 13.3.2023, 31.10.2024 a 7.1.2025 (zde 2 úk. - jednání přesáhlo 2 hodiny (§11 odst. 1 písm. g) AT – zahájeno ve 13:00 hod. a skončeno v 15:04 hod.- viz č.l. 147) a 1 úk. za vyjádření ve věci samé z 22.1.2025 (závěrečný návrh)); 1 úkon za 1 580 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, pro úkony učiněné po 1. 1. 2025 je dle novelizovaného znění AT ve výši 450 Kč (tj. v případě účasti u jednání dne 7.1.2025 a závěrečného návrhu z 22.1.2025), v součtu za uvedených 6 úkonů právní služby á 300 Kč a 2 úkony ve výši 450 Kč celkem ve výši 2 700 Kč. Dále z cestovného , adresa, a zpět na každé ze 3 ÚJ (viz shora), tj. cestovného 3 x 375 km / 1 jízda, x 2 (cesta tam a zpět) = celkem , hodnota, km; z: , adresa, (sídlo zástupce žalobce) – , adresa, (sídlo) soudu nebo zpátečním směrem os. automobilem zástupce žalobce , vozidlo, , reg.zn. , SPZ, při spotřebě 6,4, dle vyhlášky č. 467/2022 za rok 2023 (ÚJ 13.3.2023), tj. 2x jízdy , adresa, a zpět (750 km) při náhradě za 44,1 Kč /l nafty motorové, a sazbě základních náhrad 5,2 Kč/km), tj. ve výši 6 016,80 Kč, dle vyhlášky č. 398/2023 za rok 2024 (ÚJ 31.10.2024), tj. 2x jízdy , adresa, a zpět (750 km) při náhradě za 38,7 Kč /l nafty motorové, a sazbě základních náhrad 5,60 Kč/km), tj. ve výši 6 057,60 Kč, dle vyhlášky č. 475/2024 za rok 2025 (ÚJ 7.1.2025), tj. 2x jízdy , adresa, a zpět (750 km) při náhradě za 34,7 Kč /l nafty motorové, a sazbě základních náhrad 5,80 Kč/km), tj. ve výši 6 015,60 Kč, dále náhrady za promeškaný čas ve výši celkem 5 600 Kč (32 půlhodin po 100 Kč, tj. 3 200 Kč, a 16 půlhodin po 150 Kč, tj. 2 400 Kč – viz novela AT za ÚJ 7.1.2025) (§ 14 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb. – 4h./á 1 jízda); celkem tedy částka 23 690 Kč, a dále 21% DPH z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. ve výši 8 528 Kč, tedy činí konečná výše nákladů řízení po zaokrouhlení částku 50 138 Kč.

14. Pro úplnost soud konstatuje, že od 1. 1. 2025 došlo k novelizaci vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to vyhláškou č. 258/2024 Sb.; dle jejího čl. II. za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Soud tak rozhodl o náhradě nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v závislosti na tom, kdy byly úkony právní služby učiněny, tj. zdali tomu bylo do 31.12.2024, či poté.

15. Výrok III. rozsudku je dán výší nákladů řízení vzniklých státu. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci bylo usnesením ze dne 15. 1. 2025, č.j. 16 C 137/2022-165, v právní moci dne 5.2.2025, rozhodnuto o přiznání znalečného ve výši 4 840 Kč znalci , jméno FO, (za účast na ÚJ) a usnesením ze dne 15.1.2025, č.j. 16 C 137/2022-166, v právní moci dne 5.2.2025, rozhodnuto o přiznání znalečného ve výši 5 012 Kč znalci , tituly před jménem, , jméno FO, (za účast na ÚJ). Po zohlednění složené zálohy žalovanou ve výši 4 000 Kč byla z prostředků soudu vynaložena částka přesahující tuto spotřebovanou zálohu ve výši 5 852 Kč. Náklady státu v dané věci tak jsou 5 852 Kč. Soud rozhodl o povinnosti hradit náhradu nákladů řízení státu dle úspěchu ve věci, tedy uložil její náhradu v plné výši žalované.

16. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.