16 C 139/2018

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. jméno příjmení a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. září 2020, č. j. 16 C 139/2018-153,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku I. o věci samé mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s 8,5% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III. o nákladech státu mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Rozsudkem citovaným v záhlaví soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s 8,5% úrokem z prodlení běžícím od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále žalobci uložil nahradit náklady řízení státu v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobním nároku na doplatek pojistného plnění. Žalobce nárok opírá o pojistnou smlouvu, uzavřenou se žalovanou mimo jiné o havarijním pojištění osobního motorového vozidla [značka automobilu], [anonymizována tři slova] [číslo] a uplatnění nároku na náhradu škody, způsobené dopravní nehodou ze dne [datum], kterou žalované pojišťovně vyčíslil a doložil částkou [částka] bez DPH, tuto vynaložil na opravu poškozeného vozu. Pojišťovna poskytla po odečtu sjednané spoluúčasti ve výši [částka] plnění ve výši [částka] a ve zbývajícím rozsahu plnění odmítla s tvrzením, že další poškození vozu nemohla vzniknout v příčinné souvislosti s tvrzeným nehodovým dějem.

3. Žalovaná prohlásila za nesporné uzavření předmětné pojistné smlouvy, nehodový děj dopravní nehody ze dne [datum], kdy pojištěné vozidlo projelo zavřenými vraty a nahlášení pojistné události dne [datum]. Za sporné měla poškození pravých zadních dveří a prahu vozu, levé části střechy, levého zadního světlometu, nárazníku a kola. Namítla, že žalobce podstatně ztížil šetření škody pojistitelem, protože neumožnil prohlídku poškozených vrat před jejich opravou. Navrhla žalobu zamítnout.

4. Soud I. stupně vyšel z provedeného dokazování listinnými důkazy, fotografiemi a znaleckým posudkem z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel, dopravní nehody, autoopravárenství a technický stav vozidel. Dospěl k závěru, že tvrzený nehodový děj a jeho následek v podobě poškození opravovaných částí vozidla je technicky přijatelný, vyšel přitom ze znaleckého posudku ustanoveného znalce [celé jméno znalce]. Zamítnutí žaloby odůvodnil tak, že má za prokázáno, že žalobce neumožnil žalované provést prohlídku poškozených vrat před jejich opravou. Neshledal pro časový odstup jako přesvědčivý protiargument email žalované, kterým žalobci dne [datum] sdělila, že schůzku na místě nehody považuje za nadbytečnou.

5. Po právní stránce soud I. stupně posoudil nárok dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., zejména jeho ust. § [číslo] odst. 1), [číslo], § 2 796 odst. 1) a konečně ust. § 2 800 odst. 2., podle nějž má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit porušení povinnosti pojištěným, spočívající v neumožnění provést bezprostředně po nehodě prohlídku na místě nehody. Snížení plnění o 44% shledal soud I. stupně přiměřeným, proto žalobní nárok o doplatek pojistného plnění zamítl. O nákladech řízení žalované a státu rozhodl soud I. stupně tak, že zavázal k jejich náhradě žalobce /§ 142 odst. 1 a § 148 o. s. ř.

6. Proti citovanému rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Uplatnil odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Vady řízení odvolatel spatřuje v tom, že jej soud nepoučil ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k tvrzením žalované, že měl podstatně ztížit šetření pojistitele. S tímto tvrzením odvolatel nesouhlasí, měl je za vyvrácené provedeným důkazem - emailem žalované, kterým žalobci v reakci na opakovanou žádost o schůzku dne [datum] žalovaná sdělila, že schůzku na místě nehody považuje za nadbytečnou. Dle žalobce měl soud po provedení tohoto důkazu poučit spíše žalovanou, aby své tvrzení prokázala, protože k tvrzení, že žalobce bránil vyšetření pojistné události, žádný důkaz dosud nenavrhla. Žalobce toto tvrzení hodnotil jako účelové. Soud I. stupně k této sporné otázce až do vyhotovení písemného odůvodnění rozsudku žádné stanovisko nezaujal. Žalobce v odvolání uvedl, že právní závěr soudu I. stupně je v příkrém rozporu s provedenými důkazy. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl a s ohledem na úspěch ve věci žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení žalobce.

7. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že žalobce provedl opravu poškozených vrat bezprostředně po nehodě a právě tím ztížil šetření pojistné události žalovanou jako pojistitelem. Žalobce nepořídil před opravou vrat žádnou fotodokumentaci. [ulice] šetření v době po opravě vrat, kdy již nenesla žádné stopy nárazu vozidla, považovala žalovaná důvodně za nadbytečné. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil.

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.

9. Po doplnění dokazování (§ 213 o. s. ř.) obsahem Všeobecných pojistných podmínek [anonymizováno] [rok] a informací žalované žalobci ze [datum] o škodní události tak zjištěný skutkový stav umožnil učinit závěr o důvodnosti odvolání žalobce.

10. Soud I. stupně pochybil, když účastníky řízení nepoučil o koncentraci řízení dle ust. § 118b odst. 1) o. s. ř., o následcích neunesení břemen tvrzení a dokazování dle ust. § 118a o. s. ř. a o sporných skutečnostech, které je třeba prokázat. Soud I. stupně účastníky nepoučil ani dle ust. § 119a o. s. ř. o zásadě neúplné apelace, která ovládá odvolací řízení.

11. Proto odvolací soud chybný postup soudu I. stupně napravil a při svém jednání poučil žalovanou ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je ke splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní nezbytné prokázat tvrzení, že žalobce podstatně ztížil šetření a zjištění výše pojistného plnění, respektive, že uvedl při nahlášení škodné události nepravdivé údaje a dále jej poučil o následku neunesení břemene tvrzení a dokazování, kterým je neúspěch ve věci.

12. Ve lhůtě žalovaná podala ve věci písemné stanovisko. V něm zopakovala, že za ztížení šetření pojistné události žalobcem považuje skutečnost, že k opravě poškozených vrat došlo bezprostředně po dopravní nehodě a žalovaná proto nebyla schopna provést řádné ohledání místa nehody a ověřit, zda poškození vozu korespondují s poškozením vjezdových vrat. Znovu vytkla žalobci, že z místa nehody nepořídil žádné fotografie, které by zejména zachytily poškození vrat. Dále uvedla, že hlášení pojistné události bylo velice strohé. Žalovaná vyžadovala od žalobce doložení poškození vrat emailem ze dne [datum] v zákonné tříměsíční lhůtě vymezené pro vyšetření pojistné události, přičemž již v době, kdy o fotodokumentaci žádala, byla vrata opravena. Žalobce jí poté doložil fotografie opravené vjezdové brány. K důkazu doložila email ze dne [datum], kterým se na žalobce obrátila s požadavkem doložit fotodokumentaci z místa nehody a odpověď žalobce z následujícího dne. Setrvala na návrhu rozsudek soudu I. stupně potvrdit jako věcně správný.

13. Odvolací soud vzal poté na základě výsledků dokazování, provedeného soudem I. stupně za prokázanou skutečnost, že žalobce dopravní nehodu ze dne [datum] nahlásil žalované dne [datum] a dne [datum] mobilní technik žalované vozidlo prohlédl v autoservisu (viz zápis o poškození vozidla). Dne [datum] sdělila žalovaná žalobci, že mu poskytuje částečné plnění - po odpočtu nelikvidních položek, spočívajících v opravě nesouvisejících poškození vozidla. Nato reagoval žalobce emailem z [datum] a výzvou k prohlídce místa nehody, kterou žalovaná shledala neúčelnou pro odstup času. Nato žalovaná vyzvala žalobce k předložení fotodokumentace, žalobce jí zaslal fotografie z doby po opravě poškozených vrat. Žalovaná likvidaci pojistné události z podnětu žalobce prošetřila a dne [datum] žalobci napsala, že důvodem krácení pojistného plnění je neexistující příčinná souvislost mezi některými poškozeními vozu a předmětnou dopravní nehodou s odkazem na článek 13 odst. 25 Všeobecných pojistných podmínek (dále také jen„ VPP“). Dále žalobci vytkla, že při nahlášení pojistné události uvedl nepravdivé údaje, protože veškerá poškození vozu nemohla vzniknout při tvrzeném nehodovém ději, za což byla žalovaná podle čl. 11 odst. 5 písm. b) VPP oprávněna neposkytnout žádné pojistné plnění. Stejné argumenty žalovaná napsala i do dalšího stanoviska dne [datum] a v reakci na předžalobní výzvu dne [datum]. Až v odůvodnění odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu dne [datum] přichází žalovaná s odůvodněním, že„ se domnívá, že ze strany žalobce došlo k podstatnému ztížení šetření pojistitele, když žalované nebylo umožněno, aby viděla poškození vjezdových vrat a porovnala tato poškození a deformace žalobcova vozidla.“ 14. Soudem pořízený znalecký posudek na otázku, zda k veškerým (uvedeným) poškozením vozu mohlo dojít při dopravní nehodě dne [datum], odpověděl, že po zjištění metodou početně grafické analýzy nehodového děje za pomoci počítačového programu [anonymizována dvě slova] dospěl k závěru, že celý deklarovaný rozsah a způsob poškození vozu odpovídá popisované události a žádná jiná závažná poškození vozu nebyla shledána. Žalovaná se proti závěru znaleckého posudku nikterak věcně nebránila, ani netrvala na výslechu znalce. Setrvala na argumentu ztížení šetření pojistné události a soud I. stupně, aniž by žalovanou poučil o nutnosti tvrzení prokázat, tento jediný důvod pro závěr, že krácení pojistného plnění právě o 44% je přiměřené, a tudíž pro zamítnutí žaloby, akceptoval.

15. Odvolací soud poté považoval za nezbytné doplnit dokazování o příslušné pasáže Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel [anonymizováno] [rok], ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále také jen VPP), tedy účinných i pro pojistnou smlouvu, kterou žalobce uzavřel se žalovanou s účinností od [datum].

16. Z provedeného důkazu dospěl odvolací soud ke zjištění, že v citovaném znění VPP není upravena povinnost pojištěného (pojistníka, uživatele vozu ani dalších účastníků pojištění) pořídit fotodokumentaci poškozeného majetku a místa nehody ani vyzvat pojistitele k jejich obhlídce či vyvinout jakoukoli aktivitu v tomto směru. Článek 8 odst. 9 VPP upravuje povinnost pojištěného zajistit řádné a průkazné zadokumentování škodné události policií, pokud je nahlášení dopravní nehody uloženo právním předpisem, a dále inspekcí požární ochrany nebo inspekcí životního prostředí, pokud je nahlášení dopravní nehody těmto institucím uloženo právním předpisem. Nesplnění těchto povinností se považuje za znemožnění nebo ztížení šetření z viny oprávněné osoby. V článku 8 odst. 11 ukládají VPP pojištěnému umožnit pojistiteli prohlídku poškozeného vozidla ve lhůtě 7 dnů od nahlášení události a bez jeho souhlasu neodstraňovat škodu; to však neplatí, bylo-li odstranění škody nutné z bezpečnostních a jiných vážných důvodů. Článek 8 odst. 12 VPP potom ukládá pojištěnému umožnit pojistiteli potřebná šetření o příčinách a okolnostech rozhodných pro posouzení nároku, jeho rozsahu a výše, mimo jiné obhlídku místa škodné události a pořízení obrazové dokumentace poškozené věci a místa škodné události.

17. Z těchto smluvních ustanovení má odvolací soud za prokázáno, že na straně žalobce byla povinnost umožnit šetření a na straně žalované jako pojistitele byla povinnost šetření v potřebném rozsahu a včas provést.

18. Z ust. § 2851 odst. 1) o. z. potom plyne následující: Byl-li majetek pojistnou událostí poškozen nebo zničen, zdrží se osoba, která má právo na pojistné plnění, oprav poškozeného majetku nebo odstraňování zbytků zničeného majetku, dokud s tím pojistitel neprojeví souhlas. Byla-li ujednána doba, do jejíhož uplynutí se má pojistitel vyjádřit, zaniká tato povinnost nejpozději uplynutím této doby; nebyla-li ujednána, zaniká tato povinnost, nevyjádří-li se pojistitel v době přiměřené okolnostem případu. (2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li potřebné začít s opravou majetku nebo s odstraňováním jeho zbytků dříve z důvodu bezpečnosti, ochrany zdraví nebo životního prostředí nebo z jiného závažného důvodu. Za dobu přiměřenou okolnostem v daném případě nelze považovat dobu delší než 2 měsíce, v níž žalobce opravil svá vstupní vrata do nemovitosti.

19. Dále byl k návrhu žalobce k důkazu proveden dopis žalované ze [datum], z nějž plyne, že žalovaná vznesla požadavky na doplnění podkladů pro likvidací pojistné události – žalobce měl doložit fakturu za opravu a řidičský průkaz, pojišťovna sama měla zajistit fotodokumentaci.

20. Odvolací soud v rámci projednání odvolacích námitek a po doplněném dokazování dospěl k závěru, že žalobce se nedopustil žádného porušení zákonné ani smluvní povinnosti, v důsledku nichž by byl pojistitel oprávněn krátit pojistné plnění. Není sporu o tom, že žalobce umožnil prohlídku poškozeného vozidla a zdržel se jeho opravy do doby, než zástupce žalované sepsal zápis o poškození vozidla. Nevyvráceno zůstalo tvrzení žalobce, že ve stejné době bylo přístupné i místo nehody, včetně poškozených vrat, a to ve stejné ulici, jen několik set metrů od autoservisu, v němž žalovaná posuzovala poškození vozu. Žalovaná netvrdí, že by vůči žalobci projevila zájem o obhlídku místa nehody, která vždy není pravidelnou součástí šetření pojišťovny. Její potřeba vyvstala až poté, kdy žalovaná krátila žalobcem uplatněný nárok. Poté žalobce podle svého tvrzení během jednoho týdne provizorně zabezpečil vstup do své nemovitosti z důvodu bezpečnosti a předcházení dalším škodám a poté začátkem května 2017 opravil poškozená vrata. Tím splnil i předpoklad pojistných podmínek, že po přiměřenou dobu bude možno poškozený majetek a místo pojistné události obhlédnout, posléze – vzhledem k bezpečnosti svého stavení, přikročil k opravě poškozených vrat. Původní tvrzení, že žalobce uvedl žalované nepravdu o pojistné události, žalovaná upravila v posledním stanovisku na hodnocení, že hlášení pojistné události bylo příliš strohé. Šlo o nahlášení prostřednictvím operátorky žalované, která jistě mohla pojištěného vést k důkladnějšímu popisu škody. Nelze však od pojištěného očekávat, že po dopravní nehodě přesně popíše vše, co bylo na havarovaném vozidle poškozeno.

21. Odvolací soud po doplnění dokazování ve shora naznačeném směru po předchozím poskytnutí procesního poučení žalované /s ohledem na přesun důkazního břemene na žalovanou s ohledem na doplnění skutečností, z nichž dovozuje žalovaná svůj procesní úspěch/ dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Žalovaná neprokázala oprávněný důvod krátit pojistné plnění, naopak žalobce prokázal fakturou autoservisu cenu opravy a znaleckým posudkem skutečnost, že poškození opravených částí vozu bylo v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, tedy žalobcem vylíčený průběh pojistné události je technicky přijatelný.

22. Proto odvolací soud postupem dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě výrokem I. v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství, které spolu s pohledávkou žalobci přiznal dle ust. § 1970 o. z. ve výši, upravené vl. nař. 351/2013 Sb. ode dne [datum], který následuje po uplynutí dodatečné lhůty dne [datum], kterou žalobce žalované k plnění stanovil v předžalobní výzvě ze dne [datum].

23. S ohledem na změnu rozsudku rozhodl odvolací soud o nákladech řízení před soudem I. i II. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 211 a § 224 odst. 1 o. s. ř. v závislosti na procesním úspěchu žalobce. Náklady procesně úspěšného žalobce v řízení sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši [částka] z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a ve výši [částka] z odvolání, z odměny za právní pomoc ve výši upravené v ust. § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátního tarifu) v částce [částka] za každý z 10 úkonů poskytnuté právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalované ze dne [datum], zastoupení při soudním jednání dne [datum], [datum] a dne [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum], sepis odvolání, zastoupení při jednání odvolacího soudu dne [datum] a dne [datum]), poloviční odměnu ve výši [částka] za účast u soudu dne [datum], kdy se jednání nekonalo. Dle ust. §137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží k náhradě rovněž daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalobce plátcem. Výpočet: [anonymizováno 21 slov] [částka]. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

24. Výrokem III. rozhodl odvolací soud nově rovněž o nákladech státu, které spočívá ve vynaloženém znalečném, na něž účastníci řízení nesložili zálohu. Znalečné bylo přiznáno znalci [příjmení] [celé jméno znalce] usnesením soudu I. stupně ze dne 10. 7. 2020, č. j. 16 C 139/2018-135 ve výši [částka], usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledkem řízení byl plný úspěch žalobce, proto odvolací soud zavázal k náhradě nákladů státu žalovanou.

25. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).